Pražští symfonikové FOK

Ve středu 29. 4 se uskuteční další streamování pořadu FOK ON s tématem Koncertní mistři. Hosty budou Liběna Séquardtová a Roman Patočka, který se také postará o hudební ukázky. Pořad bude vysílán na od 18:15 na YouTube kanálu Pražští symfonikové FOK.

Živé vysílání ve středu od 18:15 ZDE

Nestihnete-li živé vysílání, nevadí, na YouTube zůstane videozáznam, na který se můžete podívat později. Podívejte se na záznam prvního streamu na téma Šéfdirigenti! Stejně tak si můžete kdykoli pustit nahrávku Sinfonie concertante pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr Es dur Wolfganga Amadea Mozarta z koncertu 4. 2. 2010, kterou jsme na YouTube zveřejnili. Po streamu 29. 4. zveřejníme další nahrávku z našich koncertů! Bude to Mozartův současník Antonio Salieri: Koncert pro flétnu, hoboj a orchestr C dur pod taktovkou Jiřího Kouta z 12. 9. 2007. Sólo na flétnu hraje Václav Michálek a na hoboj Jurij Likin.

UPOUTÁVKA NA KVĚTNOVÉ ČÍSLO

Z květnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s německým dirigentem Corneliem Meisterem, který měl řídit závěrečný koncert letošního Pražského jara, kdy měla po letech opět zaznít Beethovenova „Devátá“.
  • Rozhovor s Radkem Baborákem, výjimečným hornistou, dirigentem, pedagogem i organizátorem  řady vlastních koncertních projektů
  • Rozhovor s Markem Velemínským, zakladatelem a uměleckým vedoucím Pražského kytarového kvarteta, které v loňském roce oslavilo již 35 let úspěšné existence.
  • Rozhovor s hobojistou Martinem Daňkem, vítězem loňské MHS Pražské jaro a od nastávající sezony členem orchestru Curyšské opery
  • Z rubriky Událostiohlédnutí zaúspěšným projektem, určeným nejmladší generaci hudebníků, který pod názvem Talent Prahy 5 pořádá tamější městská část ve spolupráci s PKF – Prague Philharmonia, a jehož součástí je vedle soutěže i následný koncert vítězů za doprovodu spolupořádajícího orchestru v čele s Leošem Svárovským v Národním domě na Smíchově.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, který pod taktovkou Pietariho Inkinena hostil sólového klarinetistu Berlínských filharmoniků, Rakušana Wenzela Fuchse, Plzeňské filharmonie, řízené Tomášem Braunerem, kde se v Čajkovského Koncertu pro housle a orchestr D dur ujal sólového partu Milan Al-Ashhab, smyčcové skupiny souboru Ensemble Opera Diversa v čele s Robertem Kružíkem a sólistou Vilémem Veverkou, s nímž společně předvedla Querellovy písně pro hoboj a smyčce Vojtěcha Dlaska, a v neposlední řadě i za vystoupením volně sestaveného Orchestru studentů Pražské konzervatoře, který dirigoval Jáchym Svoboda a jenž doprovodil dva sólisty: violoncellistku Karolínu Žákovou a klavíristu Jakuba Řiháčka. K zajímavým večerům jistě patřily i brněnské Dny mladých interpretů, pořádané Klubem moravských skladatelů…
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na večer s novým souborem Radka Baboráka Orquestrina, pořádaný v pražské La Fabrice, kde zároveň Otakar a Ondřej Brouskovi pokřtili  nové CD zmíněného tělesa, nazvané prostě Piazzolla…
  • Z operního žánru, nabídnutého ještě před zákazem všech koncertních a operních produkcí, si  můžete přečíst  recenzi na únorovou premiéru opery Monument Marka Ivanoviče v brněnském Janáčkově divadle, kde se režie a scény chopil David Radok, na premiéru Bizetovy Carmen, kterou hudebně nastudoval Jiří Štrunc, hlavní role se zhostila Barbara Nunes de Cambraio a v režii Martina Otavy ji uvedla Nová scéna plzeňského Divadla J. K. Tyla, či na premiéru baletu Oněgin v choreografii Johna Cranka, zařazenou na program Národního divadla v Praze.
  • Tentokrát jsme otevřeli i klouzavou  rubriku Televize, v níž Jaroslav Someš hodnotí pořad, věnovaný 110. výročí narození slavného českého basisty Eduarda Hakena, tvořený jeho portrétem, natočeným  Věrou Chytilovou v roce 1995, a vzácným archivním snímkem, televizní inscenací Dvořákovy Rusalky z roku 1960.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za novou  drážďanskou inscenací Wagnerových Mistrů pěvců norimberských, nastudovaných Christianem Thielemannem, v režii Jense-Daniela Herzoga a s Georgem Zeppenfeldem v roli Hanse Sachse, jehož skvěle doplňoval Klaus Florian Vogt jako představitel Waltera Stolzinga.  
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o Charlesi Munchovi,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným francouzským režisérem, patřícím do generace kolegů Franka Zeffirelliho, Götze Friedricha, Joachima Herze či Harryho Kupfera, Jeanem-Pierrem Ponnellem, Století bez mezníků s textem Milana Bátora o významném a bezesporu osobitém francouzském skladateli jménem Henri Dutilleux, Celuloidová hudba, jejíž pátý díl pojednává o hudebním dokumentu Makanna, či jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož pátý díl, který navazuje na díl předchozí, autor nazval Po stopách padesátníků; Joshua Redman a jeho parta.
  • samostatné studie: V květnovém čísle zakončujeme v listopadu loňského roku zahájený cyklus Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje knihám o tomto svébytném skladateli, Vzpomínky na Krzysztofa Pendereckého, kde se můžeme začístdo řádků z pera skladatelů Jana Grossmanna, Lukáše Hurníka, Milana Báchorka, Lukáše Sommera (zároveň vynikajícího kytaristy), Edvarda Schiffauera, Ivána Buffy, Ivana Achera, Jaroslava Krčka či Petra Kotíka, jež doplňují slova publicisty a filozofa Petra Fischera či hudební redaktorky Renaty Spisarové, dále Vilém Přibyl, na něhož jako na nezapomenutelného janáčkovského pěvce vzpomíná Věruška Lejsková, či Slavní hudebníci za šachovnicí, první část několikadílného cyklu, v němž se dozvíme spoustu zajímavostí o předních světových hudebnících, jako např. Davidu Oistrachovi, Louisovi Persingerovi či Sergeji Prokofjevovi, kteří se stejně jako svému nástroji věnovali na mistrovské úrovni šachové hře.
  •  Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v loňském roce, tedy 2019, vydanou knihu německého fotografa Achima Bednorze a muzikologa Boda Plachty (v překladu Magdaleny Havlové) Příbytky hudby. Místa, kde žili a tvořili slavní hudební skladatelé pěti století.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves,  v tomto dílu věnuje profesním školám. Shrne nám tak informace o tom, kde se dnes ladění, stavba a oprava klávesových nástrojů vyučuje a jaké předpoklady má uchazeč mít…
  •  A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

Společně proti roztroušené skleróze

Kristina Fialová, první dáma české violy, Vás zve na benefiční koncert na pomoc lidem s roztroušenou sklerózou. Proč? Běžné věci jako nákup, jízda metrem, zapnout si knoflíky, zvednout dítě do náruče jsou pro zdravého člověka samozřejmostí, ale pro lidi s tímto onemocněním je to každodenní boj, který zvlášť v současné situaci provází strach, nejistota a deprese…

Užijte si nevšední hudební zážitek při přímém přenosu koncertu 21. dubna od 20 hodin a pomozte spolu s námi lidem s RS k lepšímu životu!

Roztroušená skleróza je nemoc mladých lidí a každý rok přibývá 700 nových pacientů, přičemž až 50% z nich provází deprese. Psychoterapeutická péče jim pomůže překonávat překážky, rozvíjet se a žít kvalitní život. Z Vašich darů uhradíme rok psychoterapeutické péče pro pacienty, 450 000 Kč na 780 hodin individuálních a skupinových terapií, pro 75 pacientů měsíčně. 

 Již 15 let pořádáme tradiční benefiční koncert pro pacienty s RS. Letos se koncerty se nekonají, divadla jsou zavřená a ještě nějaký čas bude trvat, než se život vrátí do starých kolejí. Vy si přesto můžete 21. 4. ve 20 hodin z domova vychutnat jedinečný hudební zážitek. Kristina Fialová, jejíž pozvání přijali nejlepší z nejlepších – Markéta a Ivan Vokáčovi, Jan Mráček, Karel Untermüller, Petr Nouzovský –  připravila opět neopakovatelný program. Dvoje housle, dvě violy, dvě violoncella.

Koncert ze Sukovy síně pražského Rudolfina bude vysílat TV Noe v přímém přenosu. S prvním tahem smyčce se ponořme do barevného světa hudby P. I. Čajkovského a Arnolda Schoenberga na pomoc lidem bloudícím v šedi.

15. benefiční koncert věnujeme všem, kteří, ač si cestu s roztroušenou sklerózou nevybrali, se nebojí být povzbuzením pro druhé. A Vám všem, kteří i když nemusíte, touto cestou jdete také a pomáháte tam, kde je to zapotřebí.

Příznaky roztroušené sklerózy nejsou zprvu vidět. Sem tam cítíte brnění, závrať, občas klopýtnete. Najednou vypoví tělo službu. Přestanete vidět. Neposlouchají vás ruce, nohy nebo nedokážete udržet moč. A k tomu deprese.

…nepředvídatelná, neuchopitelná, rozličná, plíživá, únavná, ochromující, omezující, brnivá, rozostřující, nenakažlivá, bez jasné příčiny nevyléčitelná, přesto ne beznadějná…

Taková je RS očima těch, které provází životem. Pojďme jim společně pomoci!

Jak lze přispět?
Darujte online klidně hned, na  www.darujme.cz/KoncertProIMPULS
DMS, převodem na účet nebo přes Daruj Správně

Více na Benefiční koncert

Pražské jaro on-line

Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka.

Erbovní dílo festivalu Smetanova Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. května Česká televize odvysílá sestřih významných provedení zahajovacích koncertů Pražského jara. 

Orchestrální koncerty

Diváci se mohou těšit na pět orchestrálních koncertů s originální dramaturgií. „Se čtyřmi pražskými tělesy jsme se dohodli na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou vždy z domovských scén jednotlivých orchestrů,“ přibližuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu tak bude 27. května streamován přímo ze Studia 1 Českého rozhlasu, kde orchestr zkouší a nahrává. Pod vedenímdirigenta Roberta Kružíka, jehož plánovaný festivalový debut je tak zachován, zazní mj. Adagio nedávno zesnulého klasika polské hudby Krzysztofa Pendereckého. Ten, coby dirigent i skladatel festival před třemi lety zakončoval.

Dva výrazní umělci spojí své síly na koncertu 29. května – v Praze žijící cembalista světového renomé Mahan Esfahani a dirigent Jiří Rožeň, jenž bude stát v čele PKF – Prague Philharmonia. Diváci se mohou těšit mj. na českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana.

Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupí 1. června Symfonický orchestr hl. města Prahy FOKTomášem Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa. „V jeho nastudování nabídneme posluchačům hudbu Josef Suka a Zjasněnou noc Arnolda Schönberga, jejíž provedení by mohlo symbolizovat tolik očekávané společenské rozjasnění,“ popisuje Třeštík.

 „S Českou filharmonií plánujeme dvojici koncertů pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů. Program večera s Tomášem Netopilem v současné době připravujeme,“ uvádí Třeštík. Na závěrečném koncertě měla původně zaznít Beethovenova Devátá symfonie a připomenout tak skladatelovo výročí i jubileum festivalu, s jehož historií je dílo úzce spjato. Díky dirigentovi Jakubovi Hrůšovi o Beethovenovu hudbu nepřijdeme ani v době pandemie. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr. „Je to mimořádný počin podnícený mimořádnou celospolečenskou situací, nicméně i ten má v dějinách hudby precedens. Pevně věřím, že metafyzická hudba pozdního Beethovena přinese působivý závěr festivalu konaného ve výjimečně složité době,“ uvažuje Třeštík.

„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zdůrazňuje dirigent Jakub Hrůša, člen umělecké rady Pražského jara. „Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude,“ uzavírá Hrůša.

Vzrušující dobrodružství

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se objeví na 14 instrumentalistů a 12 pěvců, sólového partu se zhostí sopranistka Hana Blažíková. „Konfrontace hudby Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky je vždy neobyčejně vzrušujícím dobrodružstvím,“ uvádí dirigent Václav Luks. „Bachovský kontrapunkt pevně zakotvený v německé luteránské tradici představuje zcela odlišnou hudební řeč než italskou zpěvností a emocionalitou ovlivněná Zelenkova hudba komponovaná pro katolický dvůr v Drážďanech. Georg Friedrich Händel jako luterán a kosmopolita, inspirovaný jak italským vkusem, tak anglickou tradicí tvoří spojnici mezi hudbou Bacha a Zelenky.“ 

Zimní cesta Adama Plachetky

Je tomu patnáct let, kdy Adam Plachetka debutoval v pražském Národním divadle. Od té doby toho stihl opravdu požehnaně. Šíři Plachetkova talentu zachycují také jeho pražskojarní vystoupení – to letošní bude jeho jubilejní desáté. Jedinečné bude také svou dramaturgií – Adam Plachetka totiž na koncertním pódiu představí Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil. Na nahrávce jej na klavír doprovodil britský klavírista Gary Matthewman, na koncertu 25. května ke klavíru usedne David Švec, dirigent Opery Národního divadla, který s Plachetkou dlouhodobě spolupracuje – doprovázel jej ostatně i při jeho pražskojarním recitálu před deseti lety. Pro zajímavost uveďme, že to bude teprve druhé kompletní provedení Zimní cesty na Pražském jaru – poprvé ji v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Neobvyklé prvenství

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámcizaznějí díla světového repertoáru (Pascal Dusapin, Olga Neuwirth, Erkki-Sven Tüür) a světová premiéra skladby Zběsilost v srdci(Wild at Heart), kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. „Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.“

Radost a pozitivní energie

Radost a optimistický pohled do budoucnosti jsou hlavními atributy dvou koncertů, v němž se představí mladí hudebníci. Tím první bude 15. května Salon ZUŠ, jehož protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Druhý koncert se odehraje 22. května a svede dohromady čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – teprve sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana, Jr. a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015.

Inspirace nástroji

Multižánrový skladatel, kytarista, aranžér a improvizátor Lukáš Sommer je stěží přehlédnutelnou osobností naší hudební scény. Ve své skladatelské tvorbě vychází z tradice evropské kompoziční školy, kterou obohacuje o ingredience netradičních skladebných postupů. Rád se vydává za hranice klasické hudby a snaží se propojit vlivy etnické, jazzové a klasické hudby.  „Idea dramaturgie stojí na kytarách, mé lásce k nim a na nemožnosti vydržet u jedné jediné. Je to právě ručně vyráběný nástroj, jeho osobitý zvuk, který mě inspiruje při tvorbě,“ uvedl Sommer. S tím souzní také volba koncertního místa – Sommerův autorský večer se odehraje 31. května v okouzlujících prostorách Národního technického muzea, obklopen unikátními exponáty historických dopravních strojů. Jako host vystoupí kontratenorista Jan Mikušek.

Pražské jaro na obrazovkách České televize

„Určitě nikoho před několika týdny ani ve snu nenapadlo, co bude muset mezinárodně proslulý festival s mimořádnou historickou tradicí řešit. O to je sympatičtější, že se pokouší alespoň část svého programu zajistit a já jsem rád, že Česká televize může být, tak jako každý rok, u toho,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. „Místo tradičního přenosu Mé vlasti sice tentokrát nabídneme unikátní procházku historií úvodních koncertů, kdy odvysíláme záznam sestavený z šesti historických provedení, ale i tak především díky dvěma přímým přenosům, včetně závěrečného koncertu, přispějeme k tomu, aby se letošní Pražské jaro dostalo i k našim divákům.“

Rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav tohoto netradičního ročníku bude přinášet Echo Pražského jara na ČT art každou neděli od 20 hodin, a to mezi 10. květnem a 7. červnem.

Na 12. května je připravován speciální díl magazínu ArtZóna, který bude věnován letošnímu Pražskému jaru.

Pražské jaro na vlnách Českého rozhlasu

„Vltava je tradičním partnerem Pražského jara a v letošním výjimečném ročníku vnímáme naši roli ještě zodpovědněji. V éteru nabídneme v přímém přenosu většinu plánovaných koncertů festivalu, mezi nimi pochopitelně i koncert SOČRu, který je naplánován na 27. května a odehrávat by se měl v rozhlasovém studiu S1. Pražské jaro letos bohužel nezahájí tradiční Mou vlastí, Vltava ale zvyk dodrží a Mou vlast v záznamu 12. května večer posluchačům přinese,“ říká šéfredaktorka ČRo Vltava Jaroslava Haladová.

Pražské jaro dále intenzivně připravuje

„V naprosto nestandardní situaci musela být dlouhodobá a systematická příprava festivalu nahrazena operativními postupy. ‚Pražské jaro on-line‘ proto také on-line vzniká,“ přibližuje ředitel festivalu Roman Bělor. Dosud uvedený program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech dále významně doplňován. „O dalších položkách programu dále intenzivně jednáme s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi,“ upřesňuje Bělor.

O výsledku těchto našich snah, jímž bude další podstatné rozšíření festivalové nabídky, Vás budeme podrobně informovat v příští tiskové zprávě za týden. Věříme, že i Vy budete se zájmem sledovat, jak vzniká Pražské jaro on-line.

Sledujte proto pravidelně www.festival.cz

Poděkování

„Na tomto místě chceme vyjádřit naši vděčnost především našim tradičním podporovatelům a partnerům, kteří potvrdili svoji věrnost Pražskému jaru v nové situaci. Děkujeme rovněž za četné projevy kolegiality a solidarity a za inspirující zájem Vás, našich diváků. Pevně věříme, že se nám navzdory překážkám podaří vstoupit do Vašich domovů i do Vašich srdcí a přinášet naději,“ podtrhuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Pavel Šporcl připravuje další hudební lahůdku

(Praha, 20. dubna 2020) Pavel Šporcl, který jako jeden z prvních umělců zareagoval na krizovou situaci a začal pro posluchače hrát ze svého doposud velmi střeženého soukromí, připravil pro své fanoušky další výjimečné koncerty – kompletní provedení Bachových slavných Sonát a partit pro sólové housle.

V pokračování jeho cyklu Koncertů v obýváku uvede projekt Bacha na Šporcla spojený s povídáním a společným setkáním nad nádhernou hudbou Johanna Sebastiana Bacha.

V šesti unikátních večerech postupně uslyšíte kompletní provedení jednoho ze základních děl houslové literatury, slavných Sonát a partit pro sólové housle. A nejen to! V průběhu koncertu provede posluchače každou skladbou svým osobním interpretačním pohledem, porovná různé interpretační styly a možnosti, rozebere jednotlivé věty i jejich styly a ukáže technické záludnosti a zákoutí jedné z nejtěžších skladeb houslové literatury.

To vše v jednom večeru a v ojedinělém koncertním cyklu.

Můj předchozí projekt Koncertů v obýváku byl časově a organizačně velmi náročný pro mne i celou rodinu“, přiznal Šporcl. „Přesto mi najednou přišlo líto, že bych přišel o pravidelný kontakt s fanoušky, jejich vzkazy, přání a fotografie ze společných večerů mi dodávaly sílu a chuť hrát pro ně dál“, dodal houslista.

Pavel Šporcl

Cyklus začne ve středu 22. dubna ve 20 hodin Sonátou pro housle č. 1 g moll a bude pokračovat pravidelně každou středu ve stejný čas až do 27. května.

Na adrese https://eshop.sporclarts.com si zájemci mohou koupit virtuální vstupenku na jednotlivé večery (300 Kč) nebo na celý abonentní cyklus (1800 Kč). Zde také najdou termíny všech koncertů i osobních setkání.

BONUS pro držitele Abonmá

Pokud si posluchač koupí Abonmá na 6 večerů, obdrží bonus zdarma. „Osobní“ setkání s umělcem. V předvečer každého koncertu Partit se propojí přes aplikaci Zoom a budou mít příležitost se ho ptát. Samozřejmě především na Bacha. Ale vlastně na cokoliv o houslích, o hudbě, o životě. „Budeme si povídat, jako bychom byli společně na kávě“, uzavřel další svoji aktivitu Šporcl.  

MHF LEOŠE JANÁČKA 2020

SE NEUSKUTEČNÍ

PRODUKCE VŠAK PLÁNUJE PODZIMNÍ CYKLUS KONCERTŮ

Vzhledem k současné situaci a jejímu dalšímu předpokládanému vývoji skrz epidemii COVID-19 je nereálné letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v původně plánovaném rozsahu a termínu uskutečnit. Festivalový tým v čele s ředitelem Jaromírem Javůrkem děkuje všem svým posluchačům za pochopení, důvěru a podporu! Na druhou polovinu listopadu chystá festivalová produkce podzimní cyklus koncertů, který nebude náhražkou za původně plánovaný festivalový ročník, ale jen malou satisfakcí a vyjádřením díků všem, kteří jsou součástí festivalu.

„Do poslední chvíle jsme doufali, že se nám podaří festival v nějakém rozsahu přesunout na jiný termín, ale vzhledem k aktuálním vládním opatřením a nepředvídatelnému vývoji, jsme uznali, že je to nemožné. Nicméně nechceme ani pro letošní rok zcela zmizet z kulturní a společenské scény. Pokud to situace dovolí, rádi bychom Vás pozvali v letních měsících ke dvěma open air koncertům do Hukvaldské obory. V druhé polovině listopadu pak nabídneme několik symfonických, ale i komorních koncertů v Ostravě a vybraných festivalových městech. Tyto koncerty budou realizovány s podtextem poděkování posluchačům za podporu v současné situaci a zároveň jako jejich pozvání na plnohodnotný festivalový ročník 2021,“říká ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

V současné situaci probíhá intenzivní komunikace s provozovatelem vstupenkového portálu Colosseum Ticket, kterého MHF LJ pro prodej vstupenek využívá. Vzhledem ke stálému uzavření prodejních míst Colosseum Ticket a také Janáček Point v DKMO, není možné nárokovat vrácení vstupného již v těchto dnech.  Konkrétní postup k vrácení vstupného bude od 27. 4. 2020 zveřejněn na www.mhflj.cz.

„Jako mnohé další kulturní instituce a festivaly necháme na zvážení posluchačů možnost nenárokovat vrácení vstupného nebo jeho části – a to jako podporu realizace plánovaných podzimních koncertů nebo budoucích festivalových projektů,“ dodává ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

Březnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové – jen s propadákem

Základem pro „nej“ se stala představení, která soubory stihly odehrát před uzavřením divadel 10. března kvůli koronavirové pandemii. První dva březnové dny se Verdiho Falstaffem ze Státního divadla Košice a Pucciniho Turandot z pražského Národního divadla uzavřel festival OPERA 2020. Z březnových premiér se uskutečnil jen Mozartův Don Giovanni v Liberci a Tajemství v Českých Budějovicích, které jsem ale zatím nestihla. A až v březnu jsem viděla únorovou premiéru novinky libretisty Davida Radoka a skladatele Marka Ivanoviće Monument v brněnském Národním divadle. Mozartova Figarova svatba, plánovaná Komorní operou JAMU na 21. dubna, se už hrát nesměla, stejně jako se neuskutečnila řada vokálních koncertů.

Zážitek tentokrát nemám, jen propadák.

Propadák s Falstaffem

Falstaff  Giuseppa Verdiho byl vedle bansko-bystrické Giocondy druhým slovenským příspěvkem na festivalu OPERA 2020. Státní divadlo Košice svěřilo režii Jiřímu Menzelovi, který sám sebe označuje za „nehudebního člověka“, jistě ve spolehnutí se na své mistrovské filmové a činoherní režie. Ve výsledku však tato kalkulace nevyšla. Z jednoduché scény Tomáše Moravce a kostýmů Petry Goldflamové Štětinové šlo dovodit, že ponechaly situování Falstaffa ve Windsoru v době panování Jindřicha IV. Jenže scéna je jednoduchá až příliš, takže působí chudě. Jejím základem zůstává ve středu umístěný jakoby pouťový starodávně působící dřevěný „kolotoč“, o němž se dá od začátku předpokládat, že ve finále poslouží jako Hernův dub. Až do posledního, šestého obrazu ho zakrývají jednoduché paravány, které ale pro odlišení prostředí hospody U podvazku a Fordova měšťanského domu nestačí a už vůbec neskýtají věrohodný prostor pro schovávačky a honičku při hledání Falstaffa na dostaveníčku s Alicí Fordovou.  Ve finále v noční scéně Falstaffova vytrestání a závěrečného smířlivého „všechno na světě je fraška“ se po odstranění paravánů sice konečně otevře pohled na kolotoč / dub a světélka na stromě i „na obloze“ navodí až kouzelnou atmosféru, jenže k tomu jsou děti vybaveny neonově blikajícími ratolestmi, které se „dobovému“ ukotvení scény a kostýmů neorganicky vymykají. Inscenaci ale hlavně chybí humor, vypointování situací a spád.

Provedení Falstaffa stojí a padá s titulní postavou. Košický soubor si do ní přizval hosty – Petera Mikuláše a Jiřího Přibyla, který byl obsazený do pražského festivalového představení. Této volbě lze rozumět potud, že barytonista Jiří Přibyl má tuto roli zažitou už od roku 2013, kdy za ni získal cenu Thálie. Tehdy v olomoucké inscenaci vytvořil postavu stárnoucího bonvivána pěvecky a herecky výstižně jako tlustého chvástavého tlučhubu, kterému není cizí žádná špatnost, jako nenapravitelného poživačného pijana, ale i svérázného filozofa, který sám sebe nebere příliš vážně. Pružnost svého hlasu a mladistvou mrštnost uplatnil tehdy v notně vycpaném kostýmu při nadsázce Falstaffova milostného naparování, takže se tento svérázný rytíř stal báječným zdrojem humoru. V košickém nastudování se ale Jiřímu Přibylovi naplno rozehrát Falstaffovo charisma nedařilo, možná i proto, že mu chyběli vhodní spoluhráči, které nemohlo nahradit, byť bravurně ovládané, pojízdné křeslo, v němž měl přece jen omezené herecké možnosti.

Hudební nastudování je dílem Martina Leginuse, v Praze dirigoval Peter Valentovič. Při festivalovém provedení však byl příliš zaměstnán uhlídáním elementární souhry orchestru s účinkujícími na jevišti a také sólistů navzájem ve spletitých ansámblech, aby se mohl věnovat dynamickým a výrazovým finesám. Forda nevýrazně ztvárnil Marián Lukáč, pro jeho manželku Alici měla Tatiana Paľovičová už poněkud opotřebovaný hlas. Gabriela Hübnerová jako Mrs. Quickly zbytečně přehrávala a přepínala svůj mezzosoprán a dvojice milenců, Nanetty a Fentona, postrádala v podání Adriany Banásová a Maksyma Kutsenka, mladistvý esprit. Od košické opery jsem očekávala více.

Akademie múzických umění v Praze může o studijních programech rozhodovat sama, získala institucionální akreditaci pro oblast vzdělávání Umění

Akademie múzických umění v Praze získala dne 28. února 2020 jako první vysoká umělecká škola v ČR institucionální akreditaci, a to pro všechny typy studijních programů – bakalářské, magisterské i doktorské, které uskutečňuje ve čtyřech klíčových uměleckých druzích: divadelním umění, hudebním umění, tanečním umění a filmové a televizní tvorbě. Národní akreditační úřad pro vysoké školství vyzdvihl silné stránky AMU, jako jsou působení řady významných uměleckých osobností na všech fakultách, široké portfolio mezinárodních kontaktů a aktivit a z hlediska institucionálního vhodně nastavený systém hodnocení studijních programů, postavený na odborné diskusi se zapojením pedagogů, studentů, absolventů i odborníků z praxe. AMU tak potvrdila svoji kvalitu a získává větší svobodu.

AMU vstupuje do nové etapy

Doposud rozhodoval o akreditacích Národní akreditační úřad, nově díky získané institucionální akreditaci může škola schvalovat akreditace na své půdě. AMU tak má právo na deset let rozhodovat o všech studijních programech, které na ní jsou a budou vyučovány, a může i flexibilněji reagovat na požadavky akademické obce, vývoj umělecké praxe a požadavky zaměstnavatelů. Celý akreditační proces se výrazně zrychlí a částečně též zjednoduší. AMU zároveň získává pravomoc ověřovat předchozí zahraniční vzdělání v rámci přijímacího řízení. Vzhledem k vysokému zájmu o studium v anglických akreditovaných programech zejména ze strany mimoevropských uchazečů jde o zásadní přínos.

„Institucionální akreditace znamená především autonomii a zjednodušení akreditačních agend. Její udělení chápu jako výraz uznání kvality školy, potvrzení jejího postavení v systému českého vysokého školství a výraz důvěry, že se na AMU nejen dobře učí a tvoří, ale že celé vnitřní prostředí university je postaveno na procesech, které zajišťují férový přístup. Mám radost, že se to podařilo a děkuji všem, kdo se o to zasloužili,“ říká rektor AMU Jan Hančil.

O akreditacích bude rozhodovat Rada pro vnitřní hodnocení

Rada pro vnitřní hodnocení byla na AMU ustanovena v červnu 2017 jako samosprávný orgán. Jejích devět členů zastupuje všechny umělecké druhy, které se na AMU studují. Více o radě a jejích členech zde: https://www.amu.cz/cs/vse-o-amu/organy-amu/rada-pro-vnitrni-hodnoceni/

Škola přípravám věnovala čtyři roky intenzivní práce

Příprava institucionální akreditace byla svěřena realizačnímu týmu pod vedením prorektorky Daniely Jobertové. Strategické rozhodnutí vedení školy o podání žádosti padlo již v září 2015, žádost na Národní akreditační úřad AMU odeslala 9. září 2019. Rada Akreditačního úřadu rozhodla ve prospěch AMU na základě podkladů hodnotící komise na svém jednání 20. února 2020. Předpokladem pro udělení institucionální akreditace bylo prokázání existence funkčního systému zajišťování kvality.

„Systém zajišťování kvality je samozřejmě pojem, vůči němuž je umělecký svět velmi obezřetný. A v jistém ohledu oprávněně: tvářit se, že po letech pedagogických a uměleckých zkušeností najednou zakládáme „kvalitu“ na zelené louce, by bylo podezřelé a hlavně nepravdivé. Považuji proto za zcela zásadní, že širokou základnu tohoto systému vytvořily procesy, které na umělecké škole odjakživa probíhaly a které jsou 2 přirozenou součástí umělecké praxe jako takové. Nyní pouze dostaly přesnější řád, což odpovídá charakteru AMU jako vysoké školy univerzitního typu. A zároveň ji to znovu potvrzuje jako zcela konkurenceschopnou, nyní plně autonomní vysokoškolskou instituci i v širším mezinárodním kontextu,“ dodává prorektorka Daniela Jobertová.

Pražské jaro 2020 se uskuteční v alternativní podobě

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se poprvé ve své pětasedmdesátileté historii ocitá v situaci, kdy nebude moci realizovat svůj koncertní program v podobě, v jaké byl s několikaletým předstihem připravován a několikaměsíčním předstihem představen veřejnosti.

„Je obtížné předvídat, která restriktivní opatření budou nadále platná v termínu letošního Pražského jara, a závazné stanovisko nelze z pochopitelných důvodů od příslušných orgánů státní správy očekávat. Pražské jaro se proto rozhodlo najít alternativní podobu, aby i v této obtížné situaci hudba přinášela naději,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

Festival připravuje přibližně deset živě přenášených koncertů, které v koncentrované podobě přinesou esenci důležitých charakteristik Pražského jara. Tyto koncerty budou k dispozici zdarma prostřednictvím webových stránek Pražského jara. Vybrané koncerty do svého programu rovněž zařadí Česká televize, generální mediální partner festivalu, a Český rozhlas, který festival provází od jeho založení v roce 1946. Program doplní bohatá audio-vizuální dokumentace z novodobé historie festivalu, kterou obě instituce disponují. 

Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu,sice nebude moci 12. května zaznít naživo, Pražské jaro ale jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z mimořádně úspěšných provedení minulých let.

Na programu závěrečného koncertu měla dle původních plánů zaznít Beethovenova Devátá symfonie. Tu ovšem nebude možné s ohledem na velký provozovací aparát a platné restrikce uvést. „Ve spolupráci s Českou filharmonií proto zvažujeme alternativní závěrečný program. Původní myšlenka ovšem zůstane zachována – koncert by měl být ‚ódou na radost‘,“ zdůrazňuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Již nyní můžeme prozradit, že i v alternativním programu se diváci mohou těšit na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován.

„Pražské jaro připravuje celou řadu dalších streamovaných koncertů – důležitou roli sehrají mladí čeští umělci a přední čeští komorní hráči. Usilujeme, aby byl v programu zachován koncert Brno Contemporary Orchestra se světovou premiérou díla Jana Ryanta Dřízala objednaného festivalem. Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí. Jak s Českou filharmonií, tak s Pražskými symfoniky FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia či Collegiem 1704 usilovně hledáme náhradní program jejich koncertů. Děláme vše pro to, aby v této alternativní podobě byla dána příležitost českým umělcům a kulturní život se tak nezastavil zcela. Přejeme si, aby Pražské jaro zůstalo oslavou hudby a života i v těchto obtížných chvílích. Tímto způsobem chceme rovněž podpořit české hudebníky,“ uvedl Roman Bělor. Nový program bude upřesněn v následujících týdnech a průběžně korigován podle vývoje vládou definovaných podmínek života společnosti.

Informace pro držitele vstupenek

Všem držitelům vstupenek bude vstupné vráceno v plné výši. Přesný postup festival oznámí v druhé polovině dubna. „Stejně jako jiné kulturní subjekty závislé na prodeji vstupenek necháme na zvážení posluchačů možnost darovat část vráceného vstupného Pražskému jaru – jako podporu realizace alternativního programu, který bude dostupný zdarma, a na festivalové projekty budoucí,“ uzavírá ředitel festivalu Roman Bělor.