UPOUTÁVKA NA ZÁŘIJOVÉ ČÍSLO

Ze zářijového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru a Vokálního ansámblu Martinů Voices, letošním jubilantem Lukášem Vasilkem, který i přes své mládí patří k nejvýznamnějším současným sbormistrovským osobnostem na světě.
  • Rozhovor s titulární svatojakubskou varhanicí a ředitelkou a dramaturgyní Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba, Irenou Chřibkovou
  • Rozhovor s šéfdirigentem PKF – Prague Philharmonia, Francouzem Emmanuelem Villaumem,o plánech na nadcházející měsíce
  • Rozhovor s uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery Perem Boyem Hansenem nejen o minulé a připravované sezoně
  • Rozhovor s primáriem Sojkova kvarteta Martinem Kosem o desetiletém působení tohoto souboru v Plzni, západočeském regionu a bavorském příhraničí
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za Festivalem komorní hudby Český Krumlov 2020, který se i přes koronavirovou pandemii konal v původním termínu – a to pouze s jednou drobnou změnou: oblíbená Barokní noc festival nezahájila, ale zakončila jej.
  • V rubrice Festivaly, koncerty jsme zachytili výběr akcí ze 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, jehož patronem byl již po čtrnácté Pavel Šporcl. Dále nabízíme recenzi na koncert z cyklu Od Janáčka k dnešku a souhrnné informace z Mezinárodních letních klavírních kurzů Pražské konzervatoře.
  • Rubriku Horizont vyplňuje hodnocení dvou večerů Jazz Dock Orchestra v jeho domovském klubu Jazz Dock: na prvním kapela hrála melodie Dukea Ellingtona a na druhém Milese Davise.
  • Z operního žánru nabízíme ohlédnutí za dvěma vystoupeními souboru Musica Florea, pořádanými na Letní scéně HAMU na nádvoří Lichtenštejnského paláce v rámci festivalového cyklu Musica Florea Bohemia 2020.Na prvním soubor představil Pergolesiho dílko La serva padrona a Loosovu Operu bohemiku de camino,druhý večer předvedl ve spolupráci s Hartig Ensemblem a v choreografii a režii Heleny Kazárové Beethovenův balet Gli uomini di Prometeo
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili text o mimořádné zemské výstavě ke 100. výročí Salcburského festivalu, kterou ve spolupráci s festivalem uspořádalo v Nové rezidenci Salcburské muzeum.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde tentokrát můžete zavzpomínat na Herberta von Karajana, který přese všechny své životní peripetie zůstane v historii klasické hudby zapsán jako zcela výjimečná a neopakovatelná umělecká osobnost, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se tentokrát setkáte s dalším členem rodiny Wagnerů, a sice dcerou Wolfganga Wagnera a v současnosti uměleckou a obchodní ředitelkou Bayreuthského festivalu Katharinou Wagner, Zapomenuté operní skvosty, v nichž si v tomto díle Robert Rytina připravil otázky pro sólistku pražské Státní opery, rumunskou sopranistku Andu-Louisu Bogzu, a to (nejen) o Krásových Zásnubách ve snu, Století bez mezníků, kde se seznámíme s řadou ne vždy všeobecně známých zajímavostí, týkajících se jednoho z nejvýznamnějších maďarských skladatelů současnosti Györgyho Kurtága, Celuloidová hudba, v jejímž devátém dílu se autor věnoval novému dokumentárnímu filmu Jiřího Vondráka o Michaelu Prokopovi, nazvanému Až si pro mě přijdou, Z historie a současnosti muzikálu, v němž Michael Prostějovský a Lukáš Helcelet přicházejí v textu Postupné probouzení s nejnovějšími aktualitami ze současného muzikálového světa. Místo na čas kvůli zdravotní indispozici jeho autora Vladimíra Kouřila přerušenému seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se v tomto dílu setkáme s pokračováním rozhovoru s výborným českým jazzovým pianistou a skladatelem, žijícím již 25 let v USA, Pavlem Wlosokem, a pátým dílem pokračuje i oblíbený cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí, v němž se kromě jiného tentokrát setkáme ještě jednou, ovšem mnohem podrobněji než minule, s vynikajícím českým houslistou Janem Kubelíkem.
  • samostatné studie: Vzpomínka na vynikajícího českého dirigenta Václava Neumanna, od jehož narození uplyne 29. září plných sto let. Většina z nás má tohoto okouzlujícího a noblesního umělce v paměti jako dlouholetého šéfdirigenta České filharmonie, kterou považoval za jeden z nejlepších orchestrů světa… Nechybí však ani čtvrtletní cykly Nadace Bohuslava Martinů informuje a Souborné vydání díla Bohuslava Martinů, tentokrát věnované svazku Čtyřkoncerty.
  • Rubriku Knihy a notoviny vyplňuje recenze na knihu Natashy Korsakovy Vražedná sonáta / Todliche Sonate.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů nás Jakub Zahradník seznámí s Cembalovými dílnami u nás, tedy – možná překvapivě – poměrně rozsáhlým tématem, v němž bude autor pokračovat ještě v říjnovém čísle.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů se z oblasti jazzu opět vrátíme k Novým operním nahrávkám (tentokrát na DVD), po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

JAK ZVLÁDÁME ONLINE HUDEBNÍ NABÍDKU…?

Lenka Dohnalová

Když jsme 19. 2.  diskutovali v Edinburghu na univerzitě jak nejlépe formátovat mezinárodní soutěže zvukové tvorby Musica nova, Prix Russolo a jim podobné, tj. jakou část komunikovat „on“ a jakou „off“, co dává smysl, co od toho očekáváme, v jakém teritoriálním dosahu apod., tak jsme nevěděli, že krátce poté bude před otázkou různých způsobů a smyslu online nabídky postaven celý hudební sektor, nejen ten, který už pracoval s technologiemi zásadním způsobem. Do té doby řada lidí z oboru „zvěstovala“, že rozvoj IT pro tvorbu, záznam a šíření nejspíše právem vytlačí a omezí některé současné nabídky a umělce, včetně skladatelů. Následné, byť krátké období však ukázalo, že kultura, i hudební, je stále především o přímém lidském kontaktu a tvorbě a přímém sdílení společného zážitku.

Od 12. 3. byl v ČR vyhlášen tzv. nouzový stav s řadou omezení.  Pořadatelé hudebních akcí začali velmi rychle hledat náhradní řešení, aby dostáli svých avizovaných závazků. Vynecháme-li prostá zrušení velkých akcí nebo jejich dočasné přesuny zejména u mezinárodních veletrhů, konferencí, provozu velkých divadel a orchestrů, došli k několika typickým řešením. Nejčastěji použitým řešením u subjektů s dostatečným finančním zajištěním se stalo  streamování  plánovaných živých koncertů bez publika s možností dále přístupného a někdy později i zpoplatněného záznamu na youtube, Facebooku, popř. dalších kanálech, dlužno říci, že s ochotnější spoluprací České televize, než bylo zvykem, alespoň u prestižnějších aktivit (České filharmonie, Pražské jaro…). Ty méně majetné organizace a projekty měnily program na komorní, aby zvládly kvalitu streamingu.  Atraktivnost pořadatelé navýšili spontánními komentáři umělců, popř. neobvyklým místem produkce (např. ze střechy Lucerny, na ulici pod balkony apod.).  Relativně novými se staly tzv. domácí koncerty a muzicírování ať už jednotlivců nebo skupin s více či méně zdařilou synchronizací streamingu. Vznikly také různé vtipné reakce komentující stav (např. „Pokáčova Rychlovka“), nebo návody, jak se doma tzv. zabavit hudbou. Část divadel, orchestrů a festivalů ve světě i u nás se rozhodla nabídnout archivní snímky (zejména orchestry a operní domy), popř. je nově zpracovat (festivaly), vybrat ty nejcennější, nebo se zapojila větší měrou do poskytnutí vzdělávacích formátů a spolupráce se školami. Instituce, které neměly v náplni práce umělecké produkce, se věnovaly především sběru a šíření informací, poradenství a lobbingu, a to jak ve světě, tak u nás. Zvláštní pozornost po celém světě byla věnována situaci nezávislých umělců se solidaritou těch etablovaných. Většina zemí zareagovala odklady daní a pojistného, popř. jejich redukcí a promíjením, výhodnými překlenovacími půjčkami s garancemi státu, uznáním doložených nákladů užitých při přípravě nerealizovaných projektů, případně kompenzacemi za ušlý zisk a nárazovými podporami. Dotační programy EU slíbily flexibilitu a odklady, Evropská komise se věnovala i investicím https://ec.europa.eu/culture/news/coronavirus-how-eu-responds-outbreak-support-cultural-and-creative-sectors_en. Obsažný aktualizovaný poučný souhrn opatření evropských zemí National Measures to Alleviate the Impact of COVID-19 on Cultural and Creative Sector včetně aktualit najdeme např. na stránce platformy EUNIC   https://www.eunicglobal.eu/. Některé země (např. Německo, Rakousko) postupovaly poměrně systémově a rychle, což bylo možné vzhledem k již dobře fungujícímu systému státní a regionální správy. Na druhou stranu některé odkazy na jejich nebo britská řešení (např. u nás vzniklého Sdružení umělců klasiky), nebyly pro naše právní podmínky realizovatelné v obdobné formě. Za často vyšší míru samosprávnosti zahraničních orchestrů a divadel, než je u nás, většinou také později „platily“ větším existenčním rizikem, protože jsou z podstaty více závislí na příjmech z vlastních a soukromých zdrojů, než je tomu u nás. Situace se stále ještě vyvíjí. Poprvé se na Ministerstvu kultury ČR hovoří také o kompenzaci doložených ztrát u komerčních kulturních aktivit, a to především díky vzniklé platformě České obce hudební sdružující významným způsobem právě i tuto část hudebního sektoru.  

Zmiňme některé konkrétní zdařilé nebo medializované projekty u nás i v zahraničí. Rychle mohly reagovat a reagovaly především instituce, které se již dříve věnovaly kvalitnímu streamingu a záznamu (velké operní domy v zahraničí, symfonické orchestry). Vzorem  je v tomto dlouhodobě např. Berlínská filharmonie, která již před lety řešila soběstačnost a nezávislost na nahrávacích společnostech plus další tematické přídavné vzdělávací a sociální programy, které mohla v dané chvíli dobře využít a nabídnout díky svému finančnímu zázemí zdarma.  Německá digitální platforma takt1.com spolupracující s rakouskými hudebními institucemi nabízí v této chvíli také zdarma přístup ke svým četným kvalitním nahrávkám.

Jedním z nejrychleji zorganizovaných koncertů v oblasti populární hudby byl One World Together at Home pro Světovou zdravotní organizaci (WHO) streamovaný 18. dubna, podpořený řadou hvězd (v současnosti na youtube s vysokým počtem zhlédnutí). S humanitárním zaměřením proběhly také čtyři velmi úspěšné sbírkové koncerty České filharmonie Pomáháme s Českou filharmonií,  přenášené Českou televizí 28. 3. (podpora nemocnic), 25. 4. (seniorů ve spolupráci se Životem 90), 23. 5. (v rámci Pražského jara ve spolupráci s Člověkem v tísni) a poslední  s omezenou účastí publika 13. 6. (zároveň jako součást projektu ZUŠ Open).  Následně pak ještě proběhl 24. 6. koncert na zámku Sychrov jako poděkování  zdravotníkům.  Z dalších úspěšných projektů jmenujme výroční ročník Pražského jara, které bylo termínově postiženo těsně před realizací. Přínosem byl fakt, že vedení festivalu si ihned uvědomilo specifikum přenosů a záznamů oproti živým koncertům, tj. že musí být režijně zajímavé, tj. technicky dostatečně zabezpečené, dobře moderované (Ondřej Havelka). Z nezávislých významných hudebních subjektů připomeňme např. adaptaci na situaci Ostravským centrem nové hudby projektem The World – Ostravská Banda Solos (Contemporary Music on Air!). Projekt probíhající od 1. 5. do konce července (celkem 15 koncertů z různých míst Evropy a USA členy mezinárodního orchestru Ostravské bandy), publikovaný na Facebooku na Youtube kanálu každou středu. Uváděl koncerty celkem 21 umělců. Videa byla vytvořena výlučně za tímto účelem, a to ze skladeb umělců 20.–21. století. Pořadatelé děkují podpoře projektu filantropům Veronice a Liboru Winklerovým http://www.newmusicostrava.cz/en/ostravska-banda/the-world/. Pozornost také přitáhla sbírková a produkční iniciativa „Muzikanti na volné noze“ na podporu nezávislých umělců špičkového hornisty Radka Baboráka a jeho spolupracovnice Dany Syrové, bývalé ředitelky festivalu Struny podzimu, která sestávala z řady koncertů.   

Oblibě dostály PR značky ve formátu hashtag ve vazbě na styl Twitteru. V ČR nejvíce #zazivouhudbu http://www.zazivouhudbu.cz/, za níž stojí iniciativa v této situaci ustavené České obce hudební.

Vítězkou soutěže OSA o nejlepší jazzovou skladbu mladých autorů 2020 se stala Štěpánka Balcarová

 Šárka Chomoutová

Nejlepší jazzovou skladbou roku 2020 autora do 35 let se stala píseň Czereśnie trumpetistky, skladatelky a dirigentky Štěpánky Balcarové. Kromě ocenění si odnesla i šek v hodnotě 40 000 Kč, který daroval Ochranný svaz autorský v rámci grantového programu Partnerství OSA.

Štěpánka Balcarová převzala ocenění za nejlepší jazzovou skladbu mladého autora do 35 let z rukou Rudyho Linky, zakladatele Bohemia JazzFest, a Romana Strejčka, předsedy představenstva OSA. Slavnostní předání se konalo 31. července 2020 v prostorách hotelu NH Prague City. Organizátoři festivalu společně s OSA letos udělili cenu již po jedenácté. Odborná porota, složená ze zástupců OSA i festivalu, vybírala z 22 přihlášených skladeb.

Často slýchávám názor, že hudební soutěže jsou nesmyslné –  v hudbě se přece nesoutěží! To je pravda, v hudbě samotné o soutěžení samozřejmě vůbec nejde. Veškerá hudební ocenění vnímám tedy spíše jako formu podpory – nejen finanční, ale především psychickou! Komponování je velmi křehká věc a člověk se může často ocitnout na tenkém ledě. Proto skladatele vždy potěší, když dostane pozitivní zpětnou vazbu. Jsem velmi vděčná OSA a Bohemia JazzFest, že tento krásný pocit umožnili zažít už jedenácti českým skladatelům,“ uvedla ke své výhře Štěpánka Balcarová.

Ochranný svaz autorský již tradičně přispívá na tuto cenu i finančně. Odměnu 40 000 Kč získává vítěz ceny z fondu OSA určeného na podporu tvorby mladých umělců. „Dlouhodobě podporujeme mladé talentované autory a autorky, kteří nás obohacují svojí novou hudební tvorbou okysličující naší kulturu, prostřednictvím grantového program Partnerství OSA. Kultura je otiskem i zrcadlem jedinečnosti národa a přitom je velmi křehká a snadno zranitelná, jak nám ukazují poslední týdny a měsíce. Proto si zaslouží velkou péči ze strany nás všech, v současné době možná více než kdy dříve,“ řekl Roman Strejček, předseda představenstva OSA. 

O vítězi soutěže rozhoduje každoročně odborná porota, která se skládá ze zástupců obou organizací a bývá vždy doplněna také vítězem předchozího ročníku. Letos v porotě zasedli Jan Hála, Rudy Linka, Jiří Stivín, Emil Viklický a loňský vítěz Zdeněk Borecký.

Bohemia JazzFest založil v roce 2005 uznávaný jazzový kytarista Rudy Linka, který chtěl představit a propagovat špičkový světový jazz v České republice, a stal se v krátkém čase jedním z největších letních jazzových hudebních festivalů v Evropě. 

Protože se letošní 15. ročník odehrál v době, kdy se celá naše společnost nachází v úplně neznámé situaci, dal si za svůj hlavní cíl a úkol co nejvíce podpořit domácí hudebníky, a to hudebníky nejen jazzové, ale též z ostatních žánrů a stylů a ukázat, že společně jsme schopni toto nelehké období nejen překonat, ale současně si uvědomit, jak důležité jsou hudba a umění pro náš každodenní život. Koncerty proběhly bez obecenstva live-streamované přes sociální sítě a budou se vysílat na ČT art.

Zleva: Roman Strejček  –  předseda představenstva OSA, Štěpánka Balcarová – výherkyně a skladatelka, Rudy Linka  – zakladatel Bohemia JazzFest. Foto c archiv Bohemia JazzFest