UPOUTÁVKA NA KVĚTNOVÉ ČÍSLO

Z květnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s německým dirigentem Corneliem Meisterem, který měl řídit závěrečný koncert letošního Pražského jara, kdy měla po letech opět zaznít Beethovenova „Devátá“.
  • Rozhovor s Radkem Baborákem, výjimečným hornistou, dirigentem, pedagogem i organizátorem  řady vlastních koncertních projektů
  • Rozhovor s Markem Velemínským, zakladatelem a uměleckým vedoucím Pražského kytarového kvarteta, které v loňském roce oslavilo již 35 let úspěšné existence.
  • Rozhovor s hobojistou Martinem Daňkem, vítězem loňské MHS Pražské jaro a od nastávající sezony členem orchestru Curyšské opery
  • Z rubriky Událostiohlédnutí zaúspěšným projektem, určeným nejmladší generaci hudebníků, který pod názvem Talent Prahy 5 pořádá tamější městská část ve spolupráci s PKF – Prague Philharmonia, a jehož součástí je vedle soutěže i následný koncert vítězů za doprovodu spolupořádajícího orchestru v čele s Leošem Svárovským v Národním domě na Smíchově.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, který pod taktovkou Pietariho Inkinena hostil sólového klarinetistu Berlínských filharmoniků, Rakušana Wenzela Fuchse, Plzeňské filharmonie, řízené Tomášem Braunerem, kde se v Čajkovského Koncertu pro housle a orchestr D dur ujal sólového partu Milan Al-Ashhab, smyčcové skupiny souboru Ensemble Opera Diversa v čele s Robertem Kružíkem a sólistou Vilémem Veverkou, s nímž společně předvedla Querellovy písně pro hoboj a smyčce Vojtěcha Dlaska, a v neposlední řadě i za vystoupením volně sestaveného Orchestru studentů Pražské konzervatoře, který dirigoval Jáchym Svoboda a jenž doprovodil dva sólisty: violoncellistku Karolínu Žákovou a klavíristu Jakuba Řiháčka. K zajímavým večerům jistě patřily i brněnské Dny mladých interpretů, pořádané Klubem moravských skladatelů…
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na večer s novým souborem Radka Baboráka Orquestrina, pořádaný v pražské La Fabrice, kde zároveň Otakar a Ondřej Brouskovi pokřtili  nové CD zmíněného tělesa, nazvané prostě Piazzolla…
  • Z operního žánru, nabídnutého ještě před zákazem všech koncertních a operních produkcí, si  můžete přečíst  recenzi na únorovou premiéru opery Monument Marka Ivanoviče v brněnském Janáčkově divadle, kde se režie a scény chopil David Radok, na premiéru Bizetovy Carmen, kterou hudebně nastudoval Jiří Štrunc, hlavní role se zhostila Barbara Nunes de Cambraio a v režii Martina Otavy ji uvedla Nová scéna plzeňského Divadla J. K. Tyla, či na premiéru baletu Oněgin v choreografii Johna Cranka, zařazenou na program Národního divadla v Praze.
  • Tentokrát jsme otevřeli i klouzavou  rubriku Televize, v níž Jaroslav Someš hodnotí pořad, věnovaný 110. výročí narození slavného českého basisty Eduarda Hakena, tvořený jeho portrétem, natočeným  Věrou Chytilovou v roce 1995, a vzácným archivním snímkem, televizní inscenací Dvořákovy Rusalky z roku 1960.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za novou  drážďanskou inscenací Wagnerových Mistrů pěvců norimberských, nastudovaných Christianem Thielemannem, v režii Jense-Daniela Herzoga a s Georgem Zeppenfeldem v roli Hanse Sachse, jehož skvěle doplňoval Klaus Florian Vogt jako představitel Waltera Stolzinga.  
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o Charlesi Munchovi,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným francouzským režisérem, patřícím do generace kolegů Franka Zeffirelliho, Götze Friedricha, Joachima Herze či Harryho Kupfera, Jeanem-Pierrem Ponnellem, Století bez mezníků s textem Milana Bátora o významném a bezesporu osobitém francouzském skladateli jménem Henri Dutilleux, Celuloidová hudba, jejíž pátý díl pojednává o hudebním dokumentu Makanna, či jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož pátý díl, který navazuje na díl předchozí, autor nazval Po stopách padesátníků; Joshua Redman a jeho parta.
  • samostatné studie: V květnovém čísle zakončujeme v listopadu loňského roku zahájený cyklus Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje knihám o tomto svébytném skladateli, Vzpomínky na Krzysztofa Pendereckého, kde se můžeme začístdo řádků z pera skladatelů Jana Grossmanna, Lukáše Hurníka, Milana Báchorka, Lukáše Sommera (zároveň vynikajícího kytaristy), Edvarda Schiffauera, Ivána Buffy, Ivana Achera, Jaroslava Krčka či Petra Kotíka, jež doplňují slova publicisty a filozofa Petra Fischera či hudební redaktorky Renaty Spisarové, dále Vilém Přibyl, na něhož jako na nezapomenutelného janáčkovského pěvce vzpomíná Věruška Lejsková, či Slavní hudebníci za šachovnicí, první část několikadílného cyklu, v němž se dozvíme spoustu zajímavostí o předních světových hudebnících, jako např. Davidu Oistrachovi, Louisovi Persingerovi či Sergeji Prokofjevovi, kteří se stejně jako svému nástroji věnovali na mistrovské úrovni šachové hře.
  •  Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v loňském roce, tedy 2019, vydanou knihu německého fotografa Achima Bednorze a muzikologa Boda Plachty (v překladu Magdaleny Havlové) Příbytky hudby. Místa, kde žili a tvořili slavní hudební skladatelé pěti století.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves,  v tomto dílu věnuje profesním školám. Shrne nám tak informace o tom, kde se dnes ladění, stavba a oprava klávesových nástrojů vyučuje a jaké předpoklady má uchazeč mít…
  •  A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.