Archiv autora: Marcela Šlechtová

Novinkou dalšího ročníku kroměřížské Letní hudební akademie je vedle sólových oborů otevření Orchestrální akademie. Projekt připravuje ve spolupráci s Akademií klasické hudby. Mladí hudebníci zde budou zdokonalovat své schopnosti pod vedením předních hráčů České filharmonie a dirigenta Tomáše Netopila. Studenti Orchestrální akademie na závěr vystoupí jako členové Mladé filharmonie Dvořákovy Prahy v rámci MHF Dvořákova Praha 2020.

Mladí hudebníci mají možnost podat elektronickou přihlášku ke studiu v Orchestrální akademii až do konce března 2020, podmínky jsou uveřejněny na www.academykromeriz.com. Studenti získají výjimečné umělecké vedení a odehrají koncerty v Kroměříži a v Praze. Kromě hráčů České filharmonie je povede špičkový český dirigent Tomáš Netopil, šéfdirigent a hudební ředitel Essenské filharmonie a hlavní hostující dirigent České filharmonie.

„Výjimečná součinnost dirigenta Netopila s předními hráči České filharmonie umožní studujícím mladým hudebníkům seznámit se s procesem a přípravou koncertního provedení symfonického díla na nejvyšší profesionální a umělecké úrovni. Má-li výsledek práce pedagogů i studentů zaznít na hudebním festivalu evropského významu, kterým Dvořákova Praha bezesporu je, je to pro ně ta nejlepší motivace k investování maximálního úsilí k dosažení očekávaného cíle,“ uvedl Jan Simon, intendant Akademie klasické hudby.

Orchestrální akademie se uskuteční v Kroměříži v rámci mezinárodní Letní hudební akademie od 10. do 16. srpna a v Praze pak v termínu 11. – 13. září. Studenti se také dvakrát představí veřejnosti jako členové MLADÉ FILHARMONIE DVOŘÁKOVY PRAHY – na závěr soustředění v Kroměříži zahrají v Květné zahradě 16. srpna a vrcholem bude 13. září premiéra na MHF Dvořákova Praha 2020. Orchestr zahraje Beethovenovou devátou symfonií společně se sólisty Simonou Šaturovou, Markétou Cukrovou, Petrem Nekorancem, Janem Martiníkem a Pražským filharmonickým sborem.

„Orchestr je natolik unikátní nástroj, že je nesmírně důležité jej zušlechťovat a formovat právě v období mládí, kdy čistá energie stále vítězí a dokáže upozornit nejen na sebe, ale i na budoucnost, která je pevně v jejich rukou,“ vyznal se Tomáš Netopil.

Akademie je určena pro studenty konzervatoří, vysokých škol a mladé umělce ve věku od 15 do 24 let z České republiky i ze zahraničí.

Více informací na www.academykromeriz.com

O mezinárodní Letní hudební akademii Kroměříž

Projekt inicioval český dirigent a kroměřížský rodák Tomáš Netopil. Ke spolupráci přizval vrcholné interprety klasické hudby, kteří coby lektoři předávají své zkušenosti mladým hudebníkům. Akademie je určena žákům konzervatoří, vysokých škol a mladým umělcům z ČR i zahraničí (v roce 2019 zde studovalo 54 aktivních studentů z osmi zemí světa a 30 studentů pasivních). Akademie svými doprovodnými aktivitami upozorňuje na mimořádnou tradici uměleckého vzdělávání na Moravě a přináší program pro širokou veřejnost v rámci festivalu klasické hudby Hudební Kroměříž.

Akademie klasické hudby

Vznikla v roce 2002 s cílem propagovat a popularizovat české hudební umění v České republice i v zahraničí. Její náplní je šíření kulturních hodnot, podpora cestovního ruchu a rozvoj kultury ve všech jejích oblastech. V neposlední řadě se zaměřuje také na podporu mladých umělců, začínajících hudebníků a mládeže se zájmem o kulturu. Od roku 2008 je pořadatelem mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha.

Procházíme velmi zvláštním a neznámým životním obdobím. Většina z nás najednou nemůže dělat to, co děláváme běžně. Zatímco se zdravotníci vystavují obrovskému riziku a bojují za záchranu lidských životů, přičemž se jim mnohdy nedostává základního vybavení, nám muzikantům je zapovězeno tou nejpřímější cestou sdílet lék pro duši: hudbu.

Nic nemůže nahradit živá vystoupení, druh mezilidské komunikace, způsob, jak se dotknout srdcí a mysli ostatních lidí a propojit je tak, že nikdo není sám a nikdo se necítí opomíjen. Právě to je nám nyní odpíráno.

A přece, lze tohle srovnávat s hrůzami jiného druhu války, v níž jedna část lidstva bojuje za zničení té druhé? Takovou válku zažila generace našich rodičů, přežila ji se ztrátami, které si vůbec nedovedeme představit. Mnoho lidí z naší generace se i nyní musí den za dnem snažit hledat způsob, jak takovou válku přežít. Mnoho z nich nepřežije.

Hrozba koronaviru je válkou, kterou lidstvu vyhlásila Příroda. Nehledí na hranice, na sociální třídy, na rasu nebo barvu pleti. Napadá a zabíjí ty nejslabší. Všem z nás tak hlásá jasnou zprávu: nutnost přestat se vzdalovat Přírodě a znovu si uvědomit, že jsme její součástí. Stejně jako se nám ve vztahu s ostatními lidmi vrací to, co dáváme, funguje i vztah mezi námi a Přírodou. Tak dlouho jsme se k ní chovali otřesně, využívali toho, co nabízí, a zapomínali poděkovat. To se musí změnit.

Když před pouhými třemi desetiletími padla Berlínská zeď, naplňovala nás naděje. Nepřítel už nebyl na druhé straně Zdi. Kde tedy? Odpověď byla stejná tenkrát jako nyní: nepřítel je uvnitř nás samých, v tom, čemu říkáme lidská přirozenost, schopná tvořit i ničit. V týž okamžik.

Poučili jsme se z černobylské tragédie?

Poučili jsme se ze změn klimatu?

Poučili jsme se ze znečištění půdy a oceánů?

Odpověď známe všichni. Popírání skutečnosti nic nezmění. Budeme-li odmítat přijmout osobní a společnou odpovědnost, Příroda nám odpoví ještě razantněji. Řekne nám: vy, lidé, jste mojí součástí. Chovejte se ke mně s úctou a já vám dám blahobyt, na němž tak lpíte.

Když jako muzikanti tvoříme hudbu, musíme neustále naslouchat zvukům, které vytváříme my i naši spoluhráči.

Jako lidé musíme naslouchat zvukům Přírody, jedině tak nalezneme v našem bytí harmonii.

Semjon Byčkov

Praha (20. března 2020) – Decca Classics dnes vydává 2CD České filharmonie se skladbami Requiem, Biblické písně a Te Deum od Antonína Dvořáka. Biblické písně se sólistou berlínské Státní opery Janem Martiníkem jsou poslední nahrávkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Jiřího Bělohlávka, která byla pořízena v únoru 2017, tři měsíce před jeho odchodem. Requiem se sólisty Ailynou Pérez, Christianne Stotijn, Michaelem Spyresem a Janem Martiníkem a Pražským filharmonickým sborem pod vedením Lukáše Vasilka nahrál hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša, stejně jako Te Deum s Kateřinou Kněžíkovou, Svatoplukem Semem a Pražským filharmonickým sborem.

Biblické tance č. 1–5 měly světovou premiéru na vůbec prvním koncertě České filharmonie, který v Rudolfinu 4. ledna 1896 řídil sám Antonín Dvořák. Requiem autor poprvé uvedl v roce 1891 na Birminghamském festivalu a Te Deum v roce 1892 v newyorské Carnegie Hall u příležitosti čtyřstého výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem.

Nahrávky Jiřího Bělohlávka s Českou filharmonií z posledních let jeho života zahrnují kompletní vydání Dvořákových symfonií a koncertů, Slovanské tance a Stabat Mater, Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši a Sukova Asraela. Česká filharmonie uctila památku Jiřího Bělohlávka, který zemřel ve středu 31. května 2017, provedením Dvořákova oratoria Stabat Mater pod taktovkou Jakuba Hrůši a v roce 2019 udělila první Cenu Jiřího Bělohlávka určenou pro mimořádně nadané české umělce do 30 let. Na Mezinárodním filmovém festivalu Zlatá Praha měl ve stejném roce premiéru film Romana Vávry Jiří Bělohlávek: Když já tak rád diriguju…, letos nominovaný na cenu Český lev.

Jakub Hrůša, který studoval u Jiřího Bělohlávka na Hudební akademii múzického umění v Praze, byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie v roce 2018. Historie jeho vystupování s prvním českým orchestrem je však mnohem delší a zahrnuje více než 70 koncertů doma i v zahraničí. Českou filharmonii poprvé řídil ve Dvořákově síni Rudolfina jako teprve třiadvacetiletý v prosinci 2004, naposledy letos začátkem března na turné po německých městech, které zaznamenalo i přes počínající koronavirovou krizi velký úspěch a sklidilo mimořádně pochvalné reakce ze strany recenzentů. Dubnové koncertní provedení Janáčkovy opery Káťa Kabanové s Kateřinou Kněžíkovou v hlavní roli, které mělo vedle Rudolfina zaznít i v hamburské Labské filharmonii, už muselo být bohužel zrušeno.

Na jaře loňského roku absolvoval Pražský filharmonický sbor několik koncertů v Izraeli (11. -17. 4. 2019) pod taktovkou Manfreda Honecka a po boku Izraelské filharmonie (Tel Aviv, Haifa). Z těchto koncertů vznikl záznam pro stanici Mezzo Live HD, který je nyní na programu vysílání celkem v šesti uvedeních (18. – 28. 1. 2020).

Odkaz na vysílání: https://www.mezzo.tv/en/Classical/Manfred-Honeck-and-the-Israel-Philharmonic-Orchestra-Brahms%27-A-German-Requiem-4069

Sbor je již tradičním partnerem Izraelské filharmonie při uvádění velkých děl, a to již od roku 1993, kdy zde vystoupil poprvé ve Verdiho Requiem se Zubinem Mehtou. Tentokrát během desetidenního jarního turné sboru zazněla nejrozsáhlejší skladba Johannesa Brahmse, Německé requiem. Pražský filharmonický sbor toto dílo v Izraeli již jednou uvedl, a to v červenci roku 2000 pod taktovkou Zubina Mehty, patrona letošní sezony sboru.

Pražský filharmonický sbor se nyní chystá na únorové turné do Hongkongu, kde uvede dva samostatné sborové koncerty, a na festival děl Beethovena a Čajkovského do nového moskevského sálu Zarjadje, kde se představí společně s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského pod taktovkou Vladimira Fedosejeva.