Časopis Hudební rozhledy je v současnosti nejstarším kontinuálně vydávaným periodikem v České republice. Jeho historie od roku 1948 je zrcadlem, svědkem a v některých obdobích i spolutvůrcem našeho kulturního, hudebního, společenského i politického vývoje a života. Takřka nenahraditelným pramenem se Hudební rozhledy stávají při studiu hudební historie druhé poloviny dvacátého století.
Archiv pro měsíc: Leden 2016
Upoutávka na únorové číslo Hudebních rozhledů
Z únorového čísla našeho časopisu bych ráda upozornila na úvodní rozhovor s Vojtěchem Spurným, od začátku stávající sezony novým šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů, či na portrét a rozhovor s klavíristou Jeanem-Efflamem Bavouzetem, který vystoupí v únoru s Janáčkovou filharmonií a Michailem Jurowskim v Ostravě. Jako událost jsme vybrali 120. výročí prvního veřejného koncertu České filharmonie, tehdy řízené Antonínem Dvořákem, a ve slavnostní den 4. ledna 2016, tedy po zmíněných sto dvaceti letech, Jiřím Bělohlávkem, a znovuotevření zrekonstruované Sukovy síně, kde byl 8. ledna kromě novotou vonícího sálu představen i nový klavír značky Fazioli. Z festivalů upozorňuji na obsáhle pojaté Dny Bohuslava Martinů, v rubrice doplněné např. recenzí na koncert Štefana Margity a Andy-Louise Bogzy. Milovníci jazzu určitě uvítají článek o koncertě, pořádaném společně se křtem CD na počest Svatobora Macáka, který na podzim minulého roku oslavil osmdesátiny, a ohlédnutí za projektem Sinatrology, jehož cílem byla oslava 100 let od narození amerického swingového zpěváka Franka Sinatry, která po koncertech v Ostravě a Brně vyvrcholila 12. prosince v pražské Smetanově síni Obecního domu. V rubrice, věnované divadlu, určitě nepřehlédněte zhodnocení soudobého oratoria Lost Objects tří amerických skladatelů sdružených v uskupení s názvem Bang on a Can, které uvedlo pražské Národní divadlo na Nové scéně, či klasická představení oper v Brně, kde nově nastudovali Smetanovu Hubičku, a v Ostravě, kam jste mohli zajet na Donizettiho slavné dílo Roberto Devereux – po osudech Anny Boleynové a Marie Stuartovny se tentokrát na ostravské scéně odvíjel příběh Alžběty I. a jejího milence hraběte z Essexu. Ze zahraničí tentokrát přinášíme recenzi na Janáčkovu Věc Makropulos, která byla poprvé uvedena ve Vídeňské státní opeře, a na Soumrak bohů ze Státního divadla v Norimberku, který nově zinscenovanou tetralogii Prsten Nibelungův, zahájenou premiérou Zlata Rýna 30. listopadu před třemi lety, zakončil. A co si rozhodně nenechte ujít ze studií a komentářů? Rozhovor s „nejmladším českým Donem Giovannim v zahraničí“ Jiřím Rajnišem ml. (seriál Čeští pěvci v zahraničí), rozhovor s patrně nejpozoruhodnější osobností současného evropského muzikálu, pražským rodákem Michaelem Kunzem (seriál Z historie muzikálu), další skvělou studii cyklu Muzikantské fugy – tentokrát na téma Když hudba utíká před morem: Vídeň – Praha – Pardubice, či druhý díl velice poučného seriálu České symfonické orchestry a společenská realita, v němž se tentokrát dozvíte mnoho zajímavostí z neutěšeného zákulisí jednoho z nejstarších těles svého druhu na světě, Karlovarského symfonického orchestru. Rovněž rubrika Svět hudebních nástrojů si ale našla své pravidelné čtenáře. Letos to budou bezpochyby především ti, kteří se zajímají o veškeré dění kolem houslařských ateliérů, kde se vyrábějí violoncella a kontrabasy: tentokrát navštívíme dílnu mistra Karla Zadražila, máte se tedy určitě na co těšit…
Upoutávka na lednové číslo – Vážení a milí čtenáři,
jak jste si již přečetli v článku Jiřího Štilce, v lednu roku 2016 jsme spustili novou podobu internetových stránek časopisu Hudební rozhledy, která již nebude pouhou výsečí jeho tištěné verze, ale informace, uveřejňované jednou měsíčně, bude doplňovat a zejména rozšiřovat o nejaktuálnější hudební dění. Součástí stránek se ale stane rovněž upoutávka, jejímž prostřednictvím vám každý měsíc nově připravované číslo představíme. V té první, týkající se lednového čísla již 69. ročníku Hudebních rozhledů, přinášíme poněkud obšírnější text, protože vám chceme v kostce přiblížit obsah všech dvanácti měsíců, během nichž vám časopis napomůže nejen v získávání rozhledu po nejdůležitějších aktivitách, realizovaných v oblasti zejména klasické hudby a jazzu, ale i ve tříbení a rozšiřování vašich stávajících znalostí.
Pokračování textu Upoutávka na lednové číslo – Vážení a milí čtenáři,
Hans Heiling – na místo romantiky incestní horor
V tištěné verzi časopisu Hudební rozhledy je již na toto představení inzerce uveřejněna, ovšem z pera jiného kritika, Daniela Jägera. Pro čtenáře, kteří na této inscenaci ve Vídni nebyli, bude tedy jistě zajímavé, obě kritiky si porovnat a vytvořit si tak o zmíněném představení lepší obrázek…
Pokračování textu Hans Heiling – na místo romantiky incestní horor
Mezinárodní pěvecká soutěž v Karlových Varech po padesáté
Pavel Horník
V letošním roce jubilující již padesátá Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech se nesmazatelně zapsala nejen do našeho českého povědomí, ale potvrdila svůj význam i v širším mezinárodním kontextu. Když se začtete do životopisů operních umělců v divadelních programech různých evropských divadel, u řady z nich se objeví informace o účasti právě na karlovarském pěveckém klání. Bylo celkem jasné, že se k tak významnému jubileu chystají nějaké zvláštní slavnostní koncertní akce. A tak se díky ochotě vedení Opery Národního divadla v Praze uskutečnil 8. 11. ve Zlaté kapličce zajímavý koncert, ve kterém vystoupili někteří dřívější účastníci této soutěže. Orchestr Národního divadla, který byl umístěn na jevišti, zahrál úvodem polonézu z Dvořákovy Rusalky. Řídil ho dirigent Libor Pešek, který se v minulosti na festivalu nemalou měrou podílel. Dramaturgie operních výstupů osmi sólistů čtyř národností (avizovaný a nejvíce očekávaný René Pape se pro nemoc nezúčastnil), byla velmi rozmanitá. V árii z Gounodova Fausta a Markétky se dobře uvedl Korejec Mineseok Kim, potom technicky výborně zvládla Rossiniho Popelku Michaela Kapustová. Jo-Anne Bitter z Německa s niterným procítěním předvedla dvě písně Richarda Strausse a pak nastoupil Adam Plachetka, aby ukázal, jak bezproblémově zvládá barytonový part Kaliny ze Smetanova Tajemství. A pak následoval opět Antonín Dvořák a árie Xenie z Dimitrije v podání Kateřiny Kněžíkové. Olga Jelínková si zvolila árii z Bernsteinova Candida, kde uplatnila nejen pěveckou virtuozitu, ale také přirozený komediální talent. Nádherná kantilénová árie Jeleckého z Čajkovského Pikové dámy v interpretaci Romana Janála nevyšla, jak bychom očekávali. Zato závěrečné číslo, živelný duet Noriny a Malatesty z Donizettiho opery Don Pasquale, který výtečně zazpíval a také zahrál manželský pár Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka, rozproudil publiku krev a inspiroval jej k nadšeným ovacím.
Pokračování textu Mezinárodní pěvecká soutěž v Karlových Varech po padesáté
Pražské jaro 2016
Návrat legendárního klavíristy Maurizia Polliniho, dirigent Daniel Barenboim se svou Staatskapelle Berlin, londýnský BBC Symphony Orchestra se svým šéfdirigentem Sakarim Oramem, česká premiéra monumentálního oratoria litevského soudobého skladatele Broniuse Kutavičiuse, kontratenorista Andreas Scholl či Murray Perahia s Academy of St Martin in the Fields – už jen tento krátký výčet dává tušit, že Pražské jaro 2016 bude velkolepou oslavou 70. narozenin festivalu. Celkem program nabídne padesát koncertů, přičemž na své si přijdou jak milovníci velkého orchestrálního zvuku, tak obdivovatelé hudby komorní, příznivci hudby současné nebo ti, jejichž srdce patří autentické interpretaci hudby minulých epoch.
Vzpomínáme na profesora PhDr. Bohumíra Štědroně
V sobotu 4. prosince 1982 se hudební veřejnost rozloučila s profesorem PhDr. Bohumírem Štědroněm, DrSc. Na smuteční obřad v brněnském krematoriu se dostavily stovky Štědroňových přátel, spolupracovníků i žáků z celé republiky: hold zesnulému přišli vzdát zástupci nejrozmanitějších hudebních i vědních profesí. Právě v této atmosféře jsme si mohli znovu uvědomit, co vše Bohumír Štědroň během svého plodného života pro hudební kulturu vykonal.
Pokračování textu Vzpomínáme na profesora PhDr. Bohumíra Štědroně