UPOUTÁVKA NA ZÁŘIJOVÉ ČÍSLO

Ze zářijového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru a Vokálního ansámblu Martinů Voices, letošním jubilantem Lukášem Vasilkem, který i přes své mládí patří k nejvýznamnějším současným sbormistrovským osobnostem na světě.
  • Rozhovor s titulární svatojakubskou varhanicí a ředitelkou a dramaturgyní Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba, Irenou Chřibkovou
  • Rozhovor s šéfdirigentem PKF – Prague Philharmonia, Francouzem Emmanuelem Villaumem,o plánech na nadcházející měsíce
  • Rozhovor s uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery Perem Boyem Hansenem nejen o minulé a připravované sezoně
  • Rozhovor s primáriem Sojkova kvarteta Martinem Kosem o desetiletém působení tohoto souboru v Plzni, západočeském regionu a bavorském příhraničí
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za Festivalem komorní hudby Český Krumlov 2020, který se i přes koronavirovou pandemii konal v původním termínu – a to pouze s jednou drobnou změnou: oblíbená Barokní noc festival nezahájila, ale zakončila jej.
  • V rubrice Festivaly, koncerty jsme zachytili výběr akcí ze 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, jehož patronem byl již po čtrnácté Pavel Šporcl. Dále nabízíme recenzi na koncert z cyklu Od Janáčka k dnešku a souhrnné informace z Mezinárodních letních klavírních kurzů Pražské konzervatoře.
  • Rubriku Horizont vyplňuje hodnocení dvou večerů Jazz Dock Orchestra v jeho domovském klubu Jazz Dock: na prvním kapela hrála melodie Dukea Ellingtona a na druhém Milese Davise.
  • Z operního žánru nabízíme ohlédnutí za dvěma vystoupeními souboru Musica Florea, pořádanými na Letní scéně HAMU na nádvoří Lichtenštejnského paláce v rámci festivalového cyklu Musica Florea Bohemia 2020.Na prvním soubor představil Pergolesiho dílko La serva padrona a Loosovu Operu bohemiku de camino,druhý večer předvedl ve spolupráci s Hartig Ensemblem a v choreografii a režii Heleny Kazárové Beethovenův balet Gli uomini di Prometeo
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili text o mimořádné zemské výstavě ke 100. výročí Salcburského festivalu, kterou ve spolupráci s festivalem uspořádalo v Nové rezidenci Salcburské muzeum.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde tentokrát můžete zavzpomínat na Herberta von Karajana, který přese všechny své životní peripetie zůstane v historii klasické hudby zapsán jako zcela výjimečná a neopakovatelná umělecká osobnost, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se tentokrát setkáte s dalším členem rodiny Wagnerů, a sice dcerou Wolfganga Wagnera a v současnosti uměleckou a obchodní ředitelkou Bayreuthského festivalu Katharinou Wagner, Zapomenuté operní skvosty, v nichž si v tomto díle Robert Rytina připravil otázky pro sólistku pražské Státní opery, rumunskou sopranistku Andu-Louisu Bogzu, a to (nejen) o Krásových Zásnubách ve snu, Století bez mezníků, kde se seznámíme s řadou ne vždy všeobecně známých zajímavostí, týkajících se jednoho z nejvýznamnějších maďarských skladatelů současnosti Györgyho Kurtága, Celuloidová hudba, v jejímž devátém dílu se autor věnoval novému dokumentárnímu filmu Jiřího Vondráka o Michaelu Prokopovi, nazvanému Až si pro mě přijdou, Z historie a současnosti muzikálu, v němž Michael Prostějovský a Lukáš Helcelet přicházejí v textu Postupné probouzení s nejnovějšími aktualitami ze současného muzikálového světa. Místo na čas kvůli zdravotní indispozici jeho autora Vladimíra Kouřila přerušenému seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se v tomto dílu setkáme s pokračováním rozhovoru s výborným českým jazzovým pianistou a skladatelem, žijícím již 25 let v USA, Pavlem Wlosokem, a pátým dílem pokračuje i oblíbený cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí, v němž se kromě jiného tentokrát setkáme ještě jednou, ovšem mnohem podrobněji než minule, s vynikajícím českým houslistou Janem Kubelíkem.
  • samostatné studie: Vzpomínka na vynikajícího českého dirigenta Václava Neumanna, od jehož narození uplyne 29. září plných sto let. Většina z nás má tohoto okouzlujícího a noblesního umělce v paměti jako dlouholetého šéfdirigenta České filharmonie, kterou považoval za jeden z nejlepších orchestrů světa… Nechybí však ani čtvrtletní cykly Nadace Bohuslava Martinů informuje a Souborné vydání díla Bohuslava Martinů, tentokrát věnované svazku Čtyřkoncerty.
  • Rubriku Knihy a notoviny vyplňuje recenze na knihu Natashy Korsakovy Vražedná sonáta / Todliche Sonate.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů nás Jakub Zahradník seznámí s Cembalovými dílnami u nás, tedy – možná překvapivě – poměrně rozsáhlým tématem, v němž bude autor pokračovat ještě v říjnovém čísle.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů se z oblasti jazzu opět vrátíme k Novým operním nahrávkám (tentokrát na DVD), po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA SRPNOVÉ ČÍSLO

Ze srpnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s violoncellistou Jiřím Bártou, který letos zahájí MHF Český Krumlov.
  • Rozhovor s Alenou Kunertovou o její umělecké a produkční agentuře Nachtigall Artists Management,  letos v srpnu oslavující 20 let svého trvání
  • Rozhovor s harfistkou Janou Bouškovou, která završila svůj první pedagogický rok na prestižní Royal College of Music v Londýně, na jaře založila 1. celosvětový online harfový kongres, koncertuje, připravuje nová CD a úspěšně se prezentuje ještě celou řadou dalších zajímavých aktivit.
  • Rozhovor s talentovanou a mnoha prestižními cenami již ověnčenou studentkou  HAMU, klarinetistkou Annou Paulovou
  • Rozhovor se členkami souboru Quasi Trio (Marií Hasoňovou, Juditou Škodovou a Kateřinou Ochmanovou), který se stal novým objevem české komorní scény. 
  • Z rubriky Události ohlédnutí za slavnostním koncertem, pořádaným v sále pražského Mozartea u  příležitosti 100. výročí narození mistra houslaře Přemysla Otakara Špidlena, na němž vystoupil např. i Pavel Šporcl.
  •  V rubrice Festivaly, koncerty jsme zachytili výběr akcí ze 31. ročníku Mezinárodního festivalu současného umění Forfest Kroměříž, mimořádný koncert Pražských symfoniků ve Smetanově síni, na němž se s orchestrem loučil jeho dosavadní šéfdirigent Pietari Inkinen, či vystoupení Pražského filharmonického sboru v čele se sbormistrem Lukášem Vasilkem, situované do krásného prostředí Vrtbovské zahrady.
  • Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení vystoupení Rastislava Uhríka v rámci festivalu Bass Days v Jazz Docku, k němuž si přizval ještě další čtyři pražské hudebníky a oslavil na něm i svoje čtyřicátiny.
  • Z operního žánru nabízíme ohlédnutí za záznamem z představení Pucciniho Turandot, realizovaným v Královském divadle v Madridu a dostupným na France Télévisions od prosince 2019  do června 2020.  Operu hudebně nastudoval Nicola Luisotti, autorem režie, scény a světelného designu byl světoznámý Robert Wilson.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili dva texty. Jeden, věnovaný letošním oslavám stého výročí založení slavných Salzburger Festspiele, a to od jeho počátků až do roku 2021, kam se vzhledem ke koronavirové pandemii přesouvá hlavní část pro letošní sezonu připraveného programu,  během srpna tentokrát realizovaného pouze ve zkrácené podobě. Druhý text z pera Roberta Rytiny přibližuje kuriózní nastudování jakési „kompromisní verze“ Verdiho Dona Carla v drážďanské Semperoper, kterou připravil Johannes Wulff-Woesten a v hlavních rolích v něm vystoupila hvězdná pěvecká i manželská dvojice, Anna Netrebko a Yusif Eyvazov.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde  tentokrát můžete zavzpomínat na skvělého Jevgenije Mravinského, který mj. premiéroval šest Šostakovičových symfonií (Osmou mu skladatel dokonce dedikoval) a plných padesát let stál v čele Leningradské filharmonie, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s bratry Wielandem a Wolfgangem Wagnerovými, kteří byli po válce jmenováni do vedení světoznámého Bayreuthského festivalu, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se tentokrát autor se svými dotazy obrátil na sólisty Opery Národního divadla a zároveň manžele Janu a Václava Siberovy, s nimiž hovořil (nejen) o Weberových Třech Pintech,  Století bez mezníků o  více než zajímavém, byť, bohužel, poměrně málo v povědomí veřejnosti zakotveném  slovenském skladateli Romanu Bergerovi, který navíc letos oslaví svoje 90. narozeniny,   Celuloidová hudba, v jejímž osmém dílu se autor věnoval novému celovečernímu hudebnímu dokumentu Šimona Šafránka o zpěvákovi, skladateli a kytaristovi Miroslavu Žbirkovi, uvedenému ve světové premiéře na přehlídce Tady Vary, Z historie a současnosti muzikálu, v němž si s trojicí autorů Michaelem Prostějovským, Pavlem Bárem a Markétou Damkovou zavzpomínáme mj. na úspěšný muzikál Chicago, od jehož premiéry uplynulo již 45 let, či na jeden z nejzajímavějších tvůrčích počinů autorské dvojice Suchý-Šlitr, a sice Dobře placenou procházku, premiérovanou před 55 lety. Místo pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se již potřetí setkáme s náhradním textem Petra Marka, který tentokrát přispěl rozhovorem s výborným českým jazzovým pianistou a skladatelem, žijícím již 25 let v USA, Pavlem Wlosokem, a čtvrtým dílem pokračuje i oblíbený  cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí, v němž se v tomto pokračování setkáme kromě Paganiniho i s vynikajícími českými houslisty Ferdinandem Laubem a Janem Kubelíkem.
  • samostatné studie: Vzpomínku na významného muzikologa Antonína Špeldu, působícího celý život především na Plzeňsku, připravila Marta Ulrychová, a s novými formami digitální distribuce hudebního díla, o nichž psala ve své magisterské práci, nás seznámila Duyen Monika Nguyenová.
  • Rubriku Knihy a notoviny  vyplňuje recenze na knihu Pavly Jonssonové s názvem Růžové vrány. Muzikantky v 21. století
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů zvolil v minulém dílu autor seriálu Dostaveníčko u kláves Jakub Zahradník jistě zajímavé téma, které zpracoval v textu s názvem Chvála opravárenství a v srpnovém čísle uvádíme jeho 2. část.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát prostřídaly operu  Nové jazzové nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

Festival Ibérica roztančí a rozezní čtyři města. Představí se španělské hvězdy flamenka Mónica Iglesias a Luis Mariano i světoznámý český kytarista Pavel Steidl

Festival iberoamerických kultur Ibérica se obvykle koná v Brně a v Praze na přelomu června a července. Vládní nařízení a nejistota ohledně možností cestování související s pandemií koronaviru zapříčinily, že se 17. ročník festivalu v tradičním termínu neuskutečnil. Pořadatelé však nelenili, přesunuli festival na konec prázdnin a rozšířili působnost o dvě nová místa. „Vzhledem k velmi těžké situaci ve Španělsku jsme byli nuceni změnit uměleckou dramaturgii a omezit počet španělských umělců. Tradiční galakoncert Ibérica se tak letos nebude konat na hradě Špilberku ale v brněnském Besedním domě, na druhé straně se však aktivity festivalu rozšiřují na zámky Lysice a Čechy pod Kosířem,“ říká umělecký ředitel festivalu Petr Vít. Ibérica přinese od 21. do 30. srpna zážitky v podobě hudebně-tanečních vystoupení s účastí španělských hvězd – tanečnicí Mónikou Iglesias, kytaristou Luisem Marianem a houslistou Yorrickem Tromanem. Festivalovému publiku se představí i světově uznávaný klasický kytarista Pavel Steidl či herec Tomáš Hanák. Chybět nebude oblíbená gastronomická fiesta a tematické workshopy. „Věříme tak, že i letos bude festival Ibérica stejně atraktivní kulturní akcí jako v minulých letech a těšíme se na setkání při temperamentní hudbě a tanci v posledním srpnovém týdnu,“ říká Vít. Program a vstupenky jsou k dispozici na webu Iberica.cz.

Mónica Iglesias, která vystoupí 29. srpna na galakoncertu v brněnském Besedním domě, patří bezpochyby k nejslibnějším talentům mladé taneční generace španělské flamenkové scény. Svoji kariéru zahájila po boku legendárního Joaquína Cortése, byla primabalerinou Španělského národního baletu a v roce 2018 triumfovala na nejprestižnější flamenkové soutěži Cante de las Minas. Její nejnovější taneční projekt TÁLAMO bude českou premiérou, na niž se těší česká i slovenská flamenková komunita. Autorem hudby je její dvorní kytarista Luis Mariano Renedo, jehož na brněnském vystoupení podpoří houslový virtuóz a koncertní mistr Granadské filharmonie Yorrick Troman spolu s flamenkovým veteránem, zpěvákem El Pulgou. Trojice Mariano-Troman-Iglesias zavítá o den dříve, tedy 28. srpna, i do pražského Jazzdocku, v tomto případě však s důrazem na tvorbu dua Luis Mariano – Yorrick Troman. Mónica Iglesias se v rámci pražského festivalového večera představí jako host koncertu.

Monica Iglesias © Radek Babička

Návštěvníky festivalu potěší také klasický kytarista Pavel Steidl, který zahraje 22. srpna na zámku v jihomoravských Lysicích a 25. srpna v brněnské vile Löw-Beer. Rodák z Rakovníka prorazil na světovou scénu na začátku 80. let, když zvítězil v soutěži pořádané Radiem France de Paris. Od té doby si drží pozici jednoho z nejlepších klasických kytaristů na světě, o čemž svědčí například žebříček časopisu GuitArt, který jej zařadil mezi osm nejvýznamnějších světových kytaristů roku 2003, zisk ceny Classical Guitar Award 2005, ale především neutuchající zájem o jeho kytarové recitály napříč kontinenty. „Profesor Královské konzervatoře v Haagu a hudební fakulty pražské AMU Pavel Steidl vystupuje na domácí půdě spíše sporadicky, jeho koncert na festivalu Ibérica tak bude patřit k zásadním kulturním událostem letošního léta,“ těší se Vít.

V romantickém prostředí zámecké Oranžerie v Čechách pod Kosířem nedaleko Olomouce zazní 21. srpna verše granadského básníka Federika Garcíi Lorky v podání herce Tomáše Hanáka. Spojujícím prvkem představení Vracím se pro svá křídla je hudebně taneční koláž flamenkové tanečnice Virginie Delgado a kytaristy Petra Víta, jež dodává Lorkově poezii nový rozměr a barvu. Hostem večera bude izraelský perkusista Azar Abou.

Pořadatelé připravují také tradiční gastronomickou fiestu, která provoní nádvoří Staré radnice v Brně 27. srpna a tvůrčí dílny plné tance a hudby pro začátečníky i pokročilé, které se v Brně uskuteční od 28. do 30. srpna a nově se rozšíří i do Prahy, kde 27. a 28. srpna povede taneční hodiny Mónica Iglesias.

PROGRAM IBÉRICA

21. 8.
Čechy pod Kosířem, zámek
F. G. Lorca: Vracím se pro svá křídla

22. 8.
Lysice, zámek
Pavel Steidl – kytarový recitál

25. 8.
Brno, vila Löw-Beer
Pavel Steidl – kytarový recitál

27. 8.
Brno, Stará radnice
Fiesta Gastronómica – iberoamerická kuchyně, hudba a tanec

28. 8.
Praha, Jazzdock
Duo Luis Mariano & Yorrick Troman feat. Mónica Iglesias

29. 8.
Brno, Besední dům
Galakoncert Ibérica: Mónica Iglesias – Tálamo

27. – 28. 8.
Praha
Tvůrčí dílny Ibérica

28. – 30. 8.
Brno
Tvůrčí dílny Ibérica

Komorní filharmonie Pardubice a Marek Štilec v obnovené premiéře baletní hudby Pavla Vranického

V těchto dnech probíhá v Pardubicích natáčení hudby k baletu Pavla Vranického Das Waldmädchen.

Komorní filharmonii Pardubice diriguje Marek Štilec, nahrávka pro společnost Naxos je součástí projektu Češi ve Vídni, který od roku 2014 mapuje tvorbu v Čechách a na Moravě narozených autorů působících v osmnáctém století ve Vídni.

Balet Pavla Vranického (1756–1808) Das Wadmädchen (Lesní žínka nebo Lesní dívka) patří k nejúspěšnějším dílům svého autora, který se narodil v Nové Říši a svoji hudební dráhu spojil s Vídní. Premiéru mělo dílo 23. září 1796 ve vídeňském Kärntnerthortheateru. Autorem choreografie byl Giuseppe Traffieri. Velkou oblibu a kvalitu díla dokumentuje velký počet repríz v následujících letech – 130. Balet byl o dva roky později 28. května 1798 uveden i v Praze v Nostickém divadle (choreografie Giacomo Brunetti), později i v Karlových Varech, Teplicích a na dalších místech v Evropě. Rozšířenost a popularitu díla dokumentují i četné opisy a úpravy, které se nacházejí v archivech a sbírkách celé Evropy, mimo jiné i v Českém muzeu hudby v Praze. V roce 1813 byl představení přítomen i Carl Maria von Weber, kterého libreto baletu inspirovalo k napsání opery Das Waldmädchen (později ji skladatel přepracoval jako operu Silvana v zásadě se stejným příběhem). Balet a hudbu k němu však musel znát již před rokem 1800, protože operu napsal už ve svých 14 letech. Vranického balet Das Waldmädchen byl později v roce 1816 upraven skladatelem Josefem Kinským. Jak uvádí autorka obsažné diplomové práce na pražské HAMU o baletu Pavla Vranického Eva Stratilová Urválková, jedná se o skladatele, jehož jméno bylo Joseph Kinky narozený 1790 v Olomouci, ale který se psal jako Joseph Kinsky, nejedná se tedy o příslušníka známého šlechtického rodu! Tato pozdější verze byla určena dětskému baletu a Kinsky zde upravil a dokomponoval některá čísla. Nahrávka pro společnost Naxos se díky badatelskému úsilí švédského odborníka Daniela Bernhardssona vrací k autentické Vranického variantě.

Některé části baletu žily v dobovém hudebním provozu zcela samostatně, zejména Ruský tanec.  Autorem užité melodie není však Pavel Vranický sám, ale houslista a skladatel Ivan Mane Jarnović. Teprve Vranického balet však přispěl k popularitě této melodie ve Vídni a na tuto melodii pak napsal Ludwig van Beethoven nebo i Václav Jan Tomášek klavírní variace.

Příběh je podle dobového tisku inspirován skutečnými nálezy „divokých“ dětí nalezených v Litvě, v lesích blízko Hannoveru a v provincii Champagne. Tito jedinci vyrostli v divoké přírodě a většinou ztratili schopnost komunikovat lidskou řečí a jejich adaptace a socializace byla pak velmi obtížná.

Libreto Vranického baletu však přináší daleko milosrdnější příběh a lesní dívka Azémia se komunikovat naučí a nakonec se zjistí, že se jedná o ztracenou princeznu, kterou si v závěru příběhu a celého baletu vezme za ženu princ Lovinsky. lc

Pěvecké kurzy v Litni pozvou po roce na závěrečný koncert. Mladé talenty povedou špičkové pěvkyně a pedagožky Markéta Cukrová s Helenou Kaupovou

Zpěvné hlasy se po roce vrátí do Litně. Stane se tak v rámci 7. ročníku Pěveckých kurzů v Litni 2020, které nabídnou mladým nadějným pěvcům zázemí ke studiu i oddechu ve zdejším zámeckém areálu. Letošní kurzy proběhnou ve dnech 22.–27. srpna a budou soustředěny na výuku hlasové a dechové techniky pod dohledem přední mezzosopranistky Markéty Cukrové, která si ke spolupráci přizve pěvkyni a uznávanou pedagožku HAMU, Helenu Kaupovou. Korepetice se ujme klavírista Ahmad Jafar Hedar. Vyvrcholením kurzů bude 27. srpna oblíbený závěrečný koncert, který podle možností pozve posluchače do sálu historické Čechovny, nebo do zámeckého parku. Pěvecké kurzy v Litni 2020 pořádá nezisková organizace Zámek Liteň v rámci 9. ročníku Festivalu Jarmily Novotné.

Ahmad Hedar foto archiv

„Liteňských kurzů se zúčastním potřetí a mohu říct, že kromě pracovních nás s pořadateli již váží přátelské vztahy. Asi i proto je v Litni vždy úžasná atmosféra, do které se studenti rádi vracejí a na kterou vzpomínají. Letos se zaměříme na hlasové zdraví a vše, co s ním souvisí. Vyslechneme si přednášku doktorky Vydrové z oboru foniatrie a Renaty Sabongui o cvičení Pilates a přirozeném dýchání. Tématem kurzu bude období belcanta, a zejména tvorba Gioacchina Rossiniho. Během závěrečného koncertu posluchačům vyzradíme i některé okolnosti z jeho dobrodružného života. Mám radost, že letos přijala pozvání k účasti i profesorka pražské HAMU Helena Kaupová,“ přibližuje podobu tohoto ročníku jeho lektorka Markéta Cukrová.

Vstupenky na Závěrečný koncert Pěveckých kurzů v Litni 2020 je možné zarezervovat a zakoupit na emailové adrese tickets@zamekliten.cz nebo na telefonním čísle 724 880 826 za cenu 300 Kč. Koncert začíná v 18 hodin. Další informace jsou dostupné na www.zamekliten.cz.

„Současná společenská situace zamíchala kartami ve všech oblastech našich životů, kulturu nevyjímaje. Velmi se těšíme z toho, že se již můžeme postupně vracet do zaběhnutých kolejí a že je nám umožněno v 9. ročníku festivalu uspořádat alespoň dva projekty. Prvním v pořadí jsou pěvecké kurzy s jejich závěrečným koncertem. O to víc se letos těšíme na setkání se studenty, lektory i posluchači koncertu,“ podotýká ředitelka Zámku Liteň a Festivalu Jarmily Novotné Ivana Leidlová.

Po odeznění posledních tónů závěrečného koncertu zahájí organizace přípravy na druhý z projektů, který se letos na půdě liteňského zámku uskuteční vůbec poprvé. Jím budou rovněž vzdělávací fotografické kurzy vedené fotografem Tono Stanem, který proslul u nás i v zahraničí.

Zámek Liteň © Jan Žirovnický

Letošní Cenu Jiřího Bělohlávka získal dirigent Robert Kružík

Cenu Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let, která byla dnes podruhé vyhlášena na počest bývalého šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie, získal dirigent Robert Kružík. V průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, který živě vysílala Česká televize na programu ČT art a na Facebooku, mu ji předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová.

„Robert Kružík je jedním z nejvýraznějších českých dirigentů mladé generace. Své kvality dokázal čerstvým jmenováním na post šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně i vynikající uměleckou prací v brněnské filharmonii i opeře. Jako asistent připravoval Českou filharmonii na koncerty Pražského jara a Českou studentskou filharmonii na vystoupení se Simonem Rattlem,“ vysvětluje generální ředitel České filharmonie David Mareček a uzavírá: „Komise se na jeho volbě shodla jednomyslně.“

V komisi, která rozhodovala o udělení Ceny Jiřího Bělohlávka, zasedli vedle Anny Fejérové a šéfredaktora časopisu Harmonie Luboše Stehlíka zástupci institucí, s nimiž Jiří Bělohlávek v posledních letech svého života nejintenzivněji spolupracoval – za Pražské jaro Roman Bělor, za PKF – Prague Philharmonia Jan Fišer, za Hudební akademii múzických umění Irvin Venyš a za Českou filharmonii Jiří Vodička a David Mareček.

„Stát se laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka je pro mě obrovská pocta,“ říká Robert Kružík. „Velká osobnost, preciznost, charisma, vitalita, jedinečnost… To jsou první slova, která mi vyvstanou na mysli při vyslovení jeho jména. Jako student Akademie múzických umění v Praze, kde jsem studoval dva obory v letech 2010 až 2016, jsem se bohužel s panem dirigentem neměl možnost potkat. Nejprve kvůli jeho angažmá v Londýně a poté kvůli jeho pracovnímu vytížení, když se ujal postu šéfdirigenta České filharmonie. To mu nedovolovalo navázat na svá předchozí pedagogická léta na HAMU. Velmi mne mrzí, že se nemohu počítat mezi jeho přímé žáky, ale snažil jsem se alespoň navštěvovat maximum koncertů, které pan dirigent řídil ať už v Praze, Brně nebo kdekoli, kde jsem mohl být přítomen jako posluchač v publiku. Jiří Bělohlávek ze začátku své kariéry působil v letech 1972 až 1978 při Státní filharmonii Brno, což jsem samozřejmě vzhledem k svému věku nemohl zažít. Ale má rodina, jejíž členové byli a jsou brněnskými filharmoniky, mi jako mladému adeptovi dirigování vyprávěla mnoho příhod a zážitků, které s panem dirigentem v jeho prvním profesionálním angažmá zažila. Takže jeho jméno mě provázelo už od dětství. Společně s dalšími velikány českého dirigentství, jako byli Václav Talich, Rafael Kubelík, František Jílek či Karel Ančerl, je pro mě odkaz Jiřího Bělohlávka velkou inspirací do budoucna.“

Robert Kružík archiv

Cena Jiřího Bělohlávka, jejíž první laureátkou se v minulém roce stala hornistka Kateřina Javůrková, je spojena s peněžitou odměnou 30 tisíc korun. Robert Kružík dále získal diplom v podobě grafického listu, jehož autorem je malíř Jiří Voves, blízký přítel Jiřího Bělohlávka, který navrhl i jeho náhrobek na Vyšehradském hřbitově.

UPOUTÁVKA NA ČERVENCOVÉ ČÍSLO

Z červencového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s hobojistou Vilémem Veverkou
  • Rozhovor s flétnistkou Janou Jarkovskou (nejen) o novém albu s názvem Vlastním hlasem
  • Rozhovor s flétnistkou a uměleckou vedoucí barokního souboru Collegium Marianum Janou Semerádovou
  • Rozhovor s dlouholetým členem Berlínské filharmonie, klarinetistou  Wenzelem Fuchsem
  • Rozhovor sbarytonistou Jiřím Rajnišem aneb Malá bilance jevištního desetiletí 
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za komorním koncertem, na kterém jako sólisté vystoupili za klavírní spolupráce Elišky Novotné a Alexandra Starého dlouholetí koncertní mistři violoncell Janáčkovy filharmonie Ostrava  Jiří Hanousek a Ivo Fišer.
  • Z rubriky Pražské jaro 2020, které promptně zareagovalo na koronavirovou pandemii a výběr komorních koncertů přesunulo do on-line prostoru, ohlédnutí za  netradičním zahájením, konfrontací mladých hudebníků, vynikajícím recitálem Jamese Ehnese, vysílaným až z Floridy, niterným dramatem Schubertovy Zimní cesty s Adamem Plachetkou, autorským večerem kytaristy Lukáše Sommera, který v Národním technickém muzeu představil i osm krásných nástrojů, či finálem festivalu, věnovaným Ludwigu van Beethovenovi.
  • Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení živého vystoupení souboru Jazz Dock Orchestra ve smíchovském  Jazz Docku.
  • Z operního žánru nabízíme ohlédnutí za koncertem po tříměsíční pauze otevřeného pražského Národního divadla, nazvaným Opera před oponou,  na němž mimo jiných vystoupili pěvci Zdeněk Plech, Jana Sibera, Marie Fajtová a Jiří Sulženko či Kateřina Kněžíková
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili recenzi záznamu Mozartovy opery Lucio Silla, který byl z Théâtre Royal de la Monnaie dostupný na Opera Vision od 24. 3. 2020. Pokud jste to dosud nestihli, máte možnost si inscenaci na stránkách tohoto portálu najít až do 24. 9.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde  tentokrát můžete zavzpomínat na velkého obdivovatele české hudby v čele s díly Leoše Janáčka, Sira Charlese Mackerrase, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným anglickým režisérem, autorem operních libret, dokonce i příležitostným hercem, pedagogem a divadelním ředitelem Keithem Warnerem, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se tentokrát autor se svými dotazy obrátil na Jiřího Vejvodu, s nímž hovořil (nejen) o Wagnerově Rienzim,  Století bez mezníků o  nejvýznamnějším litevském skladateli Broniusi Kutavičiusovi,  Celuloidová hudba, v jejímž sedmém dílu autor pokračoval v textu  Ozvěny koronaviru, tentokrát nazvaném Koncerty po streamu a čas na dokument o profesorce Zuzaně Růžičkové, Z historie a současnosti muzikálu, v němž vás trojice autorů Michael Prostějovský, Pavel Bár a Hana Nováková provedou muzikálem před a po koronaviru. Pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se i tentokrát muselo vzhledem ke zdravotní  indispozici Vladimíra Kouřila  odsunout a nahradit jej dalším textem Petra Marka, v němž opět rezonuje COVID-19, Newyorský jazz za časů „korony“ a před ní. Třetím dílem pokračuje i oblíbený  cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí, tentokrát např. o skladateli a neoficiálním šachovém mistrovi světa jménem Françoise-André Danican Philidor.
  • samostatné studie: Článek  k významnému jubileu klavíristky Emmy Kovárnové, od roku 1963 nerozlučně umělecky spjaté s basklarinetistou Josefem Horákem v souboru Due Boemi di Praga, připravil Vojtěch Mojžíš, který má o zmíněném souboru rozepsanou i knihu.
  • Rubriku Knihy a notoviny  vyplňuje letošní druhý díl Novinek ze zahraniční muzikologické literatury.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů zvolil v tomto dílu autor seriálu Dostaveníčko u kláves Jakub Zahradník jistě zajímavé téma, které zpracoval v textu s názvem Chvála opravárenství.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA ČERVNOVÉ ČÍSLO

Z červnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou, od sezony 2018/2019 sólistkou Semperovy opery v Drážďanech
  • Rozhovor s houslistou Romanem Patočkou, od září novým koncertním mistrem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK
  • Rozhovor s předním českým skladatelem Jiřím Temlem, který se 24. června dožívá významného životního jubilea.
  • Rozhovor s dirigentem Markem Štilcem, který právě dokončil komplet nahrávek orchestrálních děl Zdeňka Fibicha pro firmu Naxos, na níž pracoval plných osm let. 
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za přímým přenosem benefičního koncertu z pražské Státní opery na ČT art, věnovaného na podporu krizové telefonní Linky seniorů, provozované společností Elpida.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty  ohlédnutí za jarním prologem festivalu Melodramfest 2020, na němž účinkovali herci Tereza Kostková a Jaromír Meduna, barytonista Roman Janál a klavíristé Věra Müllerová a Miroslav Sekera. Vzhledem ke koronavirové pandemii a zákazu koncertní činnosti to byl nadlouho poslední „živý“ koncert, dále se už můžete dočíst pouze o netradičním  online projektu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK na YouTube a dále o vystoupení PKF – Prague Philharmonia s díly W. A. Mozarta, Bohuslava  Martinů a Leoše Janáčka na kanálu Mall.TV.
  • Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení koncertu Tria Helix  v pražském kostele sv. Vavřince, přenášený na Facebooku souboru a sestavený z děl Arneho Sanderse, Ondřeje Štochla (jenž soubor založil a stojí v jeho čele) a Pavla Zemka Nováka.
  • Z operního žánru, nabídnutého ještě před zákazem všech koncertních a operních produkcí, si  můžete přečíst  recenzi na březnovou premiéru Mozartovy opery Don Giovanni, kterou ještě stihlo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, a v rámci shrnujícího textu Opera v časech koronavirových recenze na přenosy dvou oper na Opera Vision a  jednoho záznamu představení Vídeňské státní opery: a to Smetanovy  Prodané nevěsty z loňského 30. ročníku festivalu Garsington Opera Festival, Dvořákovy Rusalky z Vlámského divadla  opery a baletu a Janáčkových Příhod lišky Bystroušky z Vídeňské státní opery s dirigentem Tomášem Netopilem. A ještě  jedno hodnocení ze světa opery, a to jednoho z přímých přenosů z newyorské Metropolitní, tentokrát Agrippiny G. F. Händela, kterou hudebně nastudoval Harry Bicket, režie se ujal Sir David McVicar a hlavní role se skvěle zhostila Joyce DiDonato
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za operou Sadko Nikolaje Rimského-Korsakova z petrohradského Mariinského divadla, kterou byste na scénách našich divadel hledali, bohužel,  marně…
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o nejslavnějším Indovi současnosti pocházejícím z aristokratické rodiny rodu Pársí Zubinu Mehtovi, držiteli celé řady prestižních mezinárodních ocenění, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným australským režisérem, jehož prarodiči byli židovští emigranti s maďarsko-polsko-ruskými kořeny, Barriem Koskym, Zapomenuté operní skvosty, v nichž autor bude hovořit s Janou Kurucovou (nejen) o Davidově Lalla-Roukh,  Století bez mezníků o patrně nejvýznamnějším českém vrstevníkovi Bohuslava Martinů, který je však v současnosti v programech interpretů poněkud opomíjen,  Pavlu Bořkovcovi,  Celuloidová hudba, jejíž šestý díl nazval autor seriálu Tomáš Pilát  Ozvěny koronaviru: La Putyka na plátně, Pražské jaro v rádiu a písničky v nemocnici, Z historie a současnosti muzikálu, v němž trojice autorů Michael Prostějovský, Pavel Bár a Hana Nováková čtenáře seznámí nejen s rekordy v této oblasti, ale i se vzpomínkami na některé premiéry, umělce či na nejdéle hraný muzikál všech dob. Pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se vzhledem ke zdravotní  indispozici Vladimíra Kouřila muselo odsunout a nahradil jej text Petra Marka Americké jazzové ceny „Jazz Journalist Association Jazz Awards“.
  • samostatné studie: Sice jsme vás minule informovali o tom, že v květnovém čísle  cyklus Fenomén Janáček zakončujeme, ale nakonec jsme v červnu uveřejnili ještě jeden, celkově osmý díl, v němž se autor kromě uvádění oper Leoše Janáčka na českých scénách věnuje i nejvýznamnějším stopám tohoto skladatele (počínaje jeho rodnými Hukvaldy), po nichž se můžeme vydat dnes.   Pokračuje i  cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí a série čtvrtletně uveřejňovaných článků, týkajících se souborného vydání díla Bohuslava Martinů, a sice tentokrát Smyčcových kvartetů č. 4–7.
  •  Rubriku Knihy a notoviny  vyplňuje recenze na urtextové vydání mešního cyklu Missa Sancti Josephi, ZWV 14 Jana Dismase Zelenky, jehož hlavním editorem byl Wolfgang Horn.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se v tomto dílu autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves,  snaží velice zevrubně přiblížit problematiku prodeje klavírů u nás
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na DVD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

Vzpomínka na Krzysztofa Pendereckého

Alternativní program Pražského jara přinese ve středu 27. května přímý přenos koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedenímdirigenta Roberta Kružíka, pro nějž se tento večer stane festivalovým debutem. V programu zazní mj. Adagio nedávno zesnulého klasika polské hudby Krzysztofa Pendereckého, který před třemi lety, coby dirigent i skladatel, Pražské jaro zakončoval.Koncert bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách a sociálních sítích Pražského jara i Českého rozhlasu. Rozhlasoví posluchači mohou koncert naladit na stanici Český rozhlas Vltava.

Robert Kružík je dobře etablovaný dirigent, který si vydobyl skvělé renomé jako stálý hostující dirigent Filharmonie Brno, i jako dirigent působící v Janáčkově opeře a Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kde mistrně zvládá široký repertoár. Na svůj pražský koncertní debut si měl ovšem počkat až do letošního ročníku festivalu. Ten nakonec bude mít nečekanou podobu, když se odehraje ve Studiu 1 Českého rozhlasu na Vinohradech, kde SOČR obvykle zkouší a nahrává. Přímo z něj budete mít možnost sledovat hodinový streamovaný koncert.

Zahájí jej Studie pro smyčce Pavla Haase, bratra proslulého prvorepublikového herce, kterou v těžkých podmínkách terezínského koncentračního tábora v roce 1943 premiéroval tehdejší Haasův spoluvězeň, pozdější šéfdirigent rozhlasových symfoniků a České filharmonie Karel Ančerl. Program dále připomene nedávno zesnulého Krzysztofa Pendereckého, když zazní jeho Adagio ze Symfonie č. 3, které sám klasik polské hudby upravil pro smyčcový orchestr. Autorskou úpravou je i lyrické Nokturno, které Antonín Dvořák nejprve složil jako kvartetní větu, aby ji později přepsal pro housle a klavír, klavír na čtyři ruce a smyčcový orchestr. Večer pod Kružíkovým vedením zakončí populární Suita pro smyčce jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů, Leoše Janáčka – Dvořákova přítele a učitele Pavla Haase.

Vizuální prezentaci letošního Pražského jara naleznete zde: https://flic.kr/s/aHsmJjCTtH

 

Česká filharmonie začne opět koncertovat pro posluchače v Rudolfinu

Česká filharmonie ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu obnovuje od 1. června svou koncertní činnost pro veřejnost ve Dvořákově síni Rudolfina. Na následující tři měsíce připravila řadu Letní koncerty, která zahrnuje 25 programů od sólových recitálů až po vystoupení Komorního orchestru České filharmonie.

„Letní koncerty jsou odpovědí na četné žádosti našich posluchačů, kterým v uplynulých měsících chyběla živá hudba, a zároveň vítanou alternativou neuskutečnitelných orchestrálních vystoupení. A jsou i splněním přání našich hudebníků, kteří nedokážou bez svého nástroje existovat a hledají sebemenší příležitost, jak zase začít veřejně hrát,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Nabídka programů je sestavena tak, aby si vybrali jak nároční posluchači, tak i milovníci známých melodií. Zazní tedy Dvořákova Humoreska nebo Mozartova Malá noční hudba a v jiném programu zase Pendereckého Serenáda pro smyčcový orchestr nebo Brittenova Simple Symphony. Letní koncerty otevře Sukova Serenáda pro smyčcový orchestr Es dur a Janáčkova Idyla.

Z komorních souborů se představí České filharmonické kvarteto, Prague Vivaldi Ensemble, Cimbálka České filharmonie a další uskupení hráčů prvního českého orchestru. Po dvou programech připravili koncertní mistři Jan Mráček, Josef Špaček a Jiří Vodička – každý vystoupí jednou s komorních orchestrem a jednou v recitálu. Svůj recitál bude mít i koncertní mistr violoncell Václav Petr.

Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina a mají své pravidelné termíny od června do srpna, ve všední dny v 19.30 a o víkendech v 15.00 hodin. Počet vstupenek uvolněných do prodeje bude reagovat na aktuální epidemiologickou situaci a vládní nařízení, aby byla zajištěna bezpečnost posluchačů i účinkujících. Vstupenky mají jednotnou cenu 350 Kč, abonenti, senioři, děti a studenti mohou uplatnit 20% slevu. V prodeji jsou v pokladně v Rudolfinu i online na www.ceskafilharmonie.cz.