Hana Jarolímková – Hudební rozhledy

Letošní Cenu Jiřího Bělohlávka získal dirigent Robert Kružík

Cenu Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let, která byla dnes podruhé vyhlášena na počest bývalého šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie, získal dirigent Robert Kružík. V průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, který živě vysílala Česká televize na programu ČT art a na Facebooku, mu ji předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová.

„Robert Kružík je jedním z nejvýraznějších českých dirigentů mladé generace. Své kvality dokázal čerstvým jmenováním na post šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně i vynikající uměleckou prací v brněnské filharmonii i opeře. Jako asistent připravoval Českou filharmonii na koncerty Pražského jara a Českou studentskou filharmonii na vystoupení se Simonem Rattlem,“ vysvětluje generální ředitel České filharmonie David Mareček a uzavírá: „Komise se na jeho volbě shodla jednomyslně.“

V komisi, která rozhodovala o udělení Ceny Jiřího Bělohlávka, zasedli vedle Anny Fejérové a šéfredaktora časopisu Harmonie Luboše Stehlíka zástupci institucí, s nimiž Jiří Bělohlávek v posledních letech svého života nejintenzivněji spolupracoval – za Pražské jaro Roman Bělor, za PKF – Prague Philharmonia Jan Fišer, za Hudební akademii múzických umění Irvin Venyš a za Českou filharmonii Jiří Vodička a David Mareček.

„Stát se laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka je pro mě obrovská pocta,“ říká Robert Kružík. „Velká osobnost, preciznost, charisma, vitalita, jedinečnost… To jsou první slova, která mi vyvstanou na mysli při vyslovení jeho jména. Jako student Akademie múzických umění v Praze, kde jsem studoval dva obory v letech 2010 až 2016, jsem se bohužel s panem dirigentem neměl možnost potkat. Nejprve kvůli jeho angažmá v Londýně a poté kvůli jeho pracovnímu vytížení, když se ujal postu šéfdirigenta České filharmonie. To mu nedovolovalo navázat na svá předchozí pedagogická léta na HAMU. Velmi mne mrzí, že se nemohu počítat mezi jeho přímé žáky, ale snažil jsem se alespoň navštěvovat maximum koncertů, které pan dirigent řídil ať už v Praze, Brně nebo kdekoli, kde jsem mohl být přítomen jako posluchač v publiku. Jiří Bělohlávek ze začátku své kariéry působil v letech 1972 až 1978 při Státní filharmonii Brno, což jsem samozřejmě vzhledem k svému věku nemohl zažít. Ale má rodina, jejíž členové byli a jsou brněnskými filharmoniky, mi jako mladému adeptovi dirigování vyprávěla mnoho příhod a zážitků, které s panem dirigentem v jeho prvním profesionálním angažmá zažila. Takže jeho jméno mě provázelo už od dětství. Společně s dalšími velikány českého dirigentství, jako byli Václav Talich, Rafael Kubelík, František Jílek či Karel Ančerl, je pro mě odkaz Jiřího Bělohlávka velkou inspirací do budoucna.“

Cena Jiřího Bělohlávka, jejíž první laureátkou se v minulém roce stala hornistka Kateřina Javůrková, je spojena s peněžitou odměnou 30 tisíc korun. Robert Kružík dále získal diplom v podobě grafického listu, jehož autorem je malíř Jiří Voves, blízký přítel Jiřího Bělohlávka, který navrhl i jeho náhrobek na Vyšehradském hřbitově.

UPOUTÁVKA NA ČERVENCOVÉ ČÍSLO

Z červencového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

Rozhovor s hobojistou Vilémem Veverkou
Rozhovor s flétnistkou Janou Jarkovskou (nejen) o novém albu s názvem Vlastním hlasem
Rozhovor s flétnistkou a uměleckou vedoucí barokního souboru Collegium Marianum Janou Semerádovou
Rozhovor s dlouholetým členem Berlínské filharmonie, klarinetistou Wenzelem Fuchsem
Rozhovor sbarytonistou Jiřím Rajnišem aneb Malá bilance jevištního desetiletí
Z rubriky Událostiohlédnutí za komorním koncertem, na kterém jako sólisté vystoupili za klavírní spolupráce Elišky Novotné a Alexandra Starého dlouholetí koncertní mistři violoncell Janáčkovy filharmonie Ostrava Jiří Hanousek a Ivo Fišer.
Z rubriky Pražské jaro 2020, které promptně zareagovalo na koronavirovou pandemii a výběr komorních koncertů přesunulo do on-line prostoru, ohlédnutí za netradičním zahájením, konfrontací mladých hudebníků, vynikajícím recitálem Jamese Ehnese, vysílaným až z Floridy, niterným dramatem Schubertovy Zimní cesty s Adamem Plachetkou, autorským večerem kytaristy Lukáše Sommera, který v Národním technickém muzeu představil i osm krásných nástrojů, či finálem festivalu, věnovaným Ludwigu van Beethovenovi.
Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení živého vystoupení souboru Jazz Dock Orchestra ve smíchovském Jazz Docku.
Z operního žánru nabízíme ohlédnutí za koncertem po tříměsíční pauze otevřeného pražského Národního divadla, nazvaným Opera před oponou, na němž mimo jiných vystoupili pěvci Zdeněk Plech, Jana Sibera, Marie Fajtová a Jiří Sulženko či Kateřina Kněžíková…
Ze zahraničí jsme pro vás připravili recenzi záznamu Mozartovy opery Lucio Silla, který byl z Théâtre Royal de la Monnaie dostupný na Opera Vision od 24. 3. 2020. Pokud jste to dosud nestihli, máte možnost si inscenaci na stránkách tohoto portálu najít až do 24. 9.
Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde tentokrát můžete zavzpomínat na velkého obdivovatele české hudby v čele s díly Leoše Janáčka, Sira Charlese Mackerrase, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným anglickým režisérem, autorem operních libret, dokonce i příležitostným hercem, pedagogem a divadelním ředitelem Keithem Warnerem, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se tentokrát autor se svými dotazy obrátil na Jiřího Vejvodu, s nímž hovořil (nejen) o Wagnerově Rienzim, Století bez mezníků o nejvýznamnějším litevském skladateli Broniusi Kutavičiusovi, Celuloidová hudba, v jejímž sedmém dílu autor pokračoval v textu Ozvěny koronaviru, tentokrát nazvaném Koncerty po streamu a čas na dokument o profesorce Zuzaně Růžičkové, Z historie a současnosti muzikálu, v němž vás trojice autorů Michael Prostějovský, Pavel Bár a Hana Nováková provedou muzikálem před a po koronaviru. Pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se i tentokrát muselo vzhledem ke zdravotní indispozici Vladimíra Kouřila odsunout a nahradit jej dalším textem Petra Marka, v němž opět rezonuje COVID-19, Newyorský jazz za časů „korony“ a před ní. Třetím dílem pokračuje i oblíbený cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí, tentokrát např. o skladateli a neoficiálním šachovém mistrovi světa jménem Françoise-André Danican Philidor.
samostatné studie: Článek k významnému jubileu klavíristky Emmy Kovárnové, od roku 1963 nerozlučně umělecky spjaté s basklarinetistou Josefem Horákem v souboru Due Boemi di Praga, připravil Vojtěch Mojžíš, který má o zmíněném souboru rozepsanou i knihu.
Rubriku Knihy a notoviny vyplňuje letošní druhý díl Novinek ze zahraniční muzikologické literatury.
V rubrice Svět hudebních nástrojů zvolil v tomto dílu autor seriálu Dostaveníčko u kláves Jakub Zahradník jistě zajímavé téma, které zpracoval v textu s názvem Chvála opravárenství.
A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA ČERVNOVÉ ČÍSLO

Z červnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

Rozhovor s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou, od sezony 2018/2019 sólistkou Semperovy opery v Drážďanech
Rozhovor s houslistou Romanem Patočkou, od září novým koncertním mistrem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK
Rozhovor s předním českým skladatelem Jiřím Temlem, který se 24. června dožívá významného životního jubilea.
Rozhovor s dirigentem Markem Štilcem, který právě dokončil komplet nahrávek orchestrálních děl Zdeňka Fibicha pro firmu Naxos, na níž pracoval plných osm let.
Z rubriky Událostiohlédnutí za přímým přenosem benefičního koncertu z pražské Státní opery na ČT art, věnovaného na podporu krizové telefonní Linky seniorů, provozované společností Elpida.
Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za jarním prologem festivalu Melodramfest 2020, na němž účinkovali herci Tereza Kostková a Jaromír Meduna, barytonista Roman Janál a klavíristé Věra Müllerová a Miroslav Sekera. Vzhledem ke koronavirové pandemii a zákazu koncertní činnosti to byl nadlouho poslední „živý“ koncert, dále se už můžete dočíst pouze o netradičním online projektu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK na YouTube a dále o vystoupení PKF – Prague Philharmonia s díly W. A. Mozarta, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka na kanálu Mall.TV.
Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení koncertu Tria Helix v pražském kostele sv. Vavřince, přenášený na Facebooku souboru a sestavený z děl Arneho Sanderse, Ondřeje Štochla (jenž soubor založil a stojí v jeho čele) a Pavla Zemka Nováka.
Z operního žánru, nabídnutého ještě před zákazem všech koncertních a operních produkcí, si můžete přečíst recenzi na březnovou premiéru Mozartovy opery Don Giovanni, kterou ještě stihlo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, a v rámci shrnujícího textu Opera v časech koronavirových recenze na přenosy dvou oper na Opera Vision a jednoho záznamu představení Vídeňské státní opery: a to Smetanovy Prodané nevěsty z loňského 30. ročníku festivalu Garsington Opera Festival, Dvořákovy Rusalky z Vlámského divadla opery a baletu a Janáčkových Příhod lišky Bystroušky z Vídeňské státní opery s dirigentem Tomášem Netopilem. A ještě jedno hodnocení ze světa opery, a to jednoho z přímých přenosů z newyorské Metropolitní, tentokrát Agrippiny G. F. Händela, kterou hudebně nastudoval Harry Bicket, režie se ujal Sir David McVicar a hlavní role se skvěle zhostila Joyce DiDonato…
Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za operou Sadko Nikolaje Rimského-Korsakova z petrohradského Mariinského divadla, kterou byste na scénách našich divadel hledali, bohužel, marně…
Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o nejslavnějším Indovi současnosti pocházejícím z aristokratické rodiny rodu Pársí Zubinu Mehtovi, držiteli celé řady prestižních mezinárodních ocenění, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným australským režisérem, jehož prarodiči byli židovští emigranti s maďarsko-polsko-ruskými kořeny, Barriem Koskym, Zapomenuté operní skvosty, v nichž autor bude hovořit s Janou Kurucovou (nejen) o Davidově Lalla-Roukh, Století bez mezníků o patrně nejvýznamnějším českém vrstevníkovi Bohuslava Martinů, který je však v současnosti v programech interpretů poněkud opomíjen, Pavlu Bořkovcovi, Celuloidová hudba, jejíž šestý díl nazval autor seriálu Tomáš Pilát Ozvěny koronaviru: La Putyka na plátně, Pražské jaro v rádiu a písničky v nemocnici, Z historie a současnosti muzikálu, v němž trojice autorů Michael Prostějovský, Pavel Bár a Hana Nováková čtenáře seznámí nejen s rekordy v této oblasti, ale i se vzpomínkami na některé premiéry, umělce či na nejdéle hraný muzikál všech dob. Pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se vzhledem ke zdravotní indispozici Vladimíra Kouřila muselo odsunout a nahradil jej text Petra Marka Americké jazzové ceny „Jazz Journalist Association Jazz Awards“.
samostatné studie: Sice jsme vás minule informovali o tom, že v květnovém čísle cyklus Fenomén Janáček zakončujeme, ale nakonec jsme v červnu uveřejnili ještě jeden, celkově osmý díl, v němž se autor kromě uvádění oper Leoše Janáčka na českých scénách věnuje i nejvýznamnějším stopám tohoto skladatele (počínaje jeho rodnými Hukvaldy), po nichž se můžeme vydat dnes. Pokračuje i cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí a série čtvrtletně uveřejňovaných článků, týkajících se souborného vydání díla Bohuslava Martinů, a sice tentokrát Smyčcových kvartetů č. 4–7.
Rubriku Knihy a notoviny vyplňuje recenze na urtextové vydání mešního cyklu Missa Sancti Josephi, ZWV 14 Jana Dismase Zelenky, jehož hlavním editorem byl Wolfgang Horn.
V rubrice Svět hudebních nástrojů se v tomto dílu autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, snaží velice zevrubně přiblížit problematiku prodeje klavírů u nás…
A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu Nové operní nahrávky na DVD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

Vzpomínka na Krzysztofa Pendereckého

Alternativní program Pražského jara přinese ve středu 27. května přímý přenos koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedenímdirigenta Roberta Kružíka, pro nějž se tento večer stane festivalovým debutem. V programu zazní mj. Adagio nedávno zesnulého klasika polské hudby Krzysztofa Pendereckého, který před třemi lety, coby dirigent i skladatel, Pražské jaro zakončoval.Koncert bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách a sociálních sítích Pražského jara i Českého rozhlasu. Rozhlasoví posluchači mohou koncert naladit na stanici Český rozhlas Vltava.

Robert Kružík je dobře etablovaný dirigent, který si vydobyl skvělé renomé jako stálý hostující dirigent Filharmonie Brno, i jako dirigent působící v Janáčkově opeře a Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kde mistrně zvládá široký repertoár. Na svůj pražský koncertní debut si měl ovšem počkat až do letošního ročníku festivalu. Ten nakonec bude mít nečekanou podobu, když se odehraje ve Studiu 1 Českého rozhlasu na Vinohradech, kde SOČR obvykle zkouší a nahrává. Přímo z něj budete mít možnost sledovat hodinový streamovaný koncert.

Zahájí jej Studie pro smyčce Pavla Haase, bratra proslulého prvorepublikového herce, kterou v těžkých podmínkách terezínského koncentračního tábora v roce 1943 premiéroval tehdejší Haasův spoluvězeň, pozdější šéfdirigent rozhlasových symfoniků a České filharmonie Karel Ančerl. Program dále připomene nedávno zesnulého Krzysztofa Pendereckého, když zazní jeho Adagio ze Symfonie č. 3, které sám klasik polské hudby upravil pro smyčcový orchestr. Autorskou úpravou je i lyrické Nokturno, které Antonín Dvořák nejprve složil jako kvartetní větu, aby ji později přepsal pro housle a klavír, klavír na čtyři ruce a smyčcový orchestr. Večer pod Kružíkovým vedením zakončí populární Suita pro smyčce jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů, Leoše Janáčka – Dvořákova přítele a učitele Pavla Haase.

Vizuální prezentaci letošního Pražského jara naleznete zde: https://flic.kr/s/aHsmJjCTtH

Česká filharmonie začne opět koncertovat pro posluchače v Rudolfinu

Česká filharmonie ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu obnovuje od 1. června svou koncertní činnost pro veřejnost ve Dvořákově síni Rudolfina. Na následující tři měsíce připravila řadu Letní koncerty, která zahrnuje 25 programů od sólových recitálů až po vystoupení Komorního orchestru České filharmonie.

„Letní koncerty jsou odpovědí na četné žádosti našich posluchačů, kterým v uplynulých měsících chyběla živá hudba, a zároveň vítanou alternativou neuskutečnitelných orchestrálních vystoupení. A jsou i splněním přání našich hudebníků, kteří nedokážou bez svého nástroje existovat a hledají sebemenší příležitost, jak zase začít veřejně hrát,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Nabídka programů je sestavena tak, aby si vybrali jak nároční posluchači, tak i milovníci známých melodií. Zazní tedy Dvořákova Humoreska nebo Mozartova Malá noční hudba a v jiném programu zase Pendereckého Serenáda pro smyčcový orchestr nebo Brittenova Simple Symphony. Letní koncerty otevře Sukova Serenáda pro smyčcový orchestr Es dur a Janáčkova Idyla.

Z komorních souborů se představí České filharmonické kvarteto, Prague Vivaldi Ensemble, Cimbálka České filharmonie a další uskupení hráčů prvního českého orchestru. Po dvou programech připravili koncertní mistři Jan Mráček, Josef Špaček a Jiří Vodička – každý vystoupí jednou s komorních orchestrem a jednou v recitálu. Svůj recitál bude mít i koncertní mistr violoncell Václav Petr.

Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina a mají své pravidelné termíny od června do srpna, ve všední dny v 19.30 a o víkendech v 15.00 hodin. Počet vstupenek uvolněných do prodeje bude reagovat na aktuální epidemiologickou situaci a vládní nařízení, aby byla zajištěna bezpečnost posluchačů i účinkujících. Vstupenky mají jednotnou cenu 350 Kč, abonenti, senioři, děti a studenti mohou uplatnit 20% slevu. V prodeji jsou v pokladně v Rudolfinu i online na www.ceskafilharmonie.cz.

Koronavirus promění i podzimní plány Národního divadla

Kromě již oznámeného termínového přesunu nezrealizovaných premiér letošní sezony se dočká podzimní dramaturgický plán české první scény změny prvního titulu ve Státní opeře. Místo avizovaných Mistrů pěvců Norimberských Richarda Wagnera uvede operní soubor Tristana a Isoldu stejného skladatele. „Dohodli jsme se se zahraničním inscenačním týmem, že karanténou způsobené zpoždění neumožnuje odpovědně nastudovat očekávaný operního opus, “ oznámil ředitel Národního divadla Jan Burian.

Stávající hygienická opatření komplikují velkým divadlům regulérní zkoušení mnohočleného orchestru a sboru. Realizaci velkolepého projektu blokuje i omezení mezistátní dopravy a nepřítomnost zahraničních umělců.

„Vyhrazený čas věnujeme přípravě jiného – méně výpravného a pro sbor méně náročného -Wagnerova titulu, “ upřesnil Burian. Tristana a Isoldu uvede Státní opera v termínech naplánovaných pro původní premiéru (26. 11. 2020). „Jsem rád, že si udržíme talentovaný umělecký tým a nabídneme našemu publiku stejně kvalitní operní dílo,“ doplnil umělecký ředitel Opery ND a SO Per Boye Hansen.

Předprodej vstupenek na listopad bude zahájen 1. června. Režisérem projektu zůstává hvězda evropské operní režie Keith Warner. Inscenaci nastuduje hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens.

Národní divadlo se s divadelní sezonou rozloučí pěticí mimořádných představení. Od 10. do 14. června 2020 odehraje pro omezený počet diváků v historické budově dvakrát inscenaci MANON LESCAUT, dvakrát balet KYLIÁN – MOSTY ČASU a jednou operní koncertní gala s názvem OPERA PŘED OPONOU. Vstupenky v několika cenových kategoriích nejsou číslované. Diváci se budou v hledišti usazovat s odstupem volné řady a volného sedadla mezi jednotlivými skupinami návštěvníků. Ve vydezinfikovaném divadle bude k dispozici dezinfekce rukou.

Šlechtická sídla v souznění… lákají na hudební letní večery na zámeckých sídlech

Jedinečné genius loci zámeckých sídel s romantickou hudbou při sklence dobrého vína. Jak lépe si vychutnat atmosféru letních večerů? To a ještě více nabídne hudebně-společenský projekt s názvem Šlechtická sídla v souznění… Trojice koncertů ve skvostných prostorách zámků Stráž nad Nežárkou, Nové Hrady u Litomyšle a Rychnov nad Kněžnou bude pokaždé unikátně doprovozena přítomností současných majitelů, kteří představí historii svých panství či jimi dokonce osobně provedou. Procítěným pěveckým vystoupením potěší členové vokálního uskupení 4TET, Jiří Škorpík a David Uličník, společně účinkující pod názvem IN CONCERTO.

„Smyslem večerů je rozšířit nabídku klasických prohlídek hradů a zámků a dát tak možnost široké veřejnosti vnímat tyto historické prostory i jinak, a to v podobě mimořádných, asi tříhodinových společenských setkání, která jsou obohacena o ochutnávku kvalitních vín a o hudební vystoupení v podobě koncertu osobností naší hudební scény. Po skončení koncertu na hosty čeká večerní komentovaná prohlídka zámku. Každé setkání doprovází majitel daného objektu, který hosty seznámí s historií svého rodu a s historií zámku,“ přibližuje projekt, který se letos koná třetím rokem, jeho producentka Jitka Bláhová.

Letošní zámecké putování bude zahájeno 25. července na malebném zámku Stráž nad Nežárkou, které kdysi bývalo milovaným sídlem světoznámé pěvkyně Emy Destinnové. Večer ve společnosti současné majitelky Radoslavy Doubravové bude zároveň upomínkou 90. výročí od jejího úmrtí. Druhou zastávkou bude 29. srpna rokokový zámek Nové Hrady u Litomyšle s pohádkovou atmosférou, přezdívaný „české Versailles“. Zde přítomné uvítají manželé Kučerovi. Poslední zastavení bude 12. září patřit zámku v Rychnově nad Kněžnou, jehož součástí je i unikátní kostel Nejsvětější Trojice. Ten bude možné rovněž navštívit, než se na delší dobu veřejnosti uzavře z důvodu nutné rekonstrukce. Zde se návštěvníci mohou těšit na vyprávění a prohlídku s manželi Janou a Andreyem Kolowrat Krakowskými.

Součástí projektu je spolupráce s Nadačním fondem Rozum a Cit, podporujícím pěstounské rodiny, který získá část výtěžku ze vstupného.„Šlechtická sídla v souznění… se opírají o rodinné tradice. Analogicky tomu jsem pro spolupráci zvolila právě nadaci Rozum a cit, jež bude na každém z večerů prezentována. Ráda bych tímto propojila důležitost rodinných vazeb, a to nejen z historického pohledu, ale i z pohledu důležitosti fungování základních rodinných principů a hodnot dnešní doby,“ dodává Jitka Bláhová.

Vstupenky jsou v prodeji v kategoriích za 1050 Kč (VIP – benefiční vstupenka) a za 550 Kč (základní vstupné). Součástí benefiční vstupenky je malý dárek a rezervace místa na jméno. Obě kategorie pak zahrnují pozvání na číši vína před koncertem. Vstupenky je možné objednat na emailu jb.jitka.blahova@seznam.cz nebo na telefonním čísle 737 256 811. Koncerty začínají v 19 hodin. Další informace jsou k dispozici na www.jitkablahova.cz.

Mimořádná výzva Ministerstva kultury

Ministerstvo kultury (MK) ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem (IDU)

podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, usnesením vlády České republiky č. 92 ze dne 1. února 2010 o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, v platném znění a usnesením vlády České republiky č. 408 ze dne 9. dubna 2020 o Některých opatřeních k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru COVID-19 na sektor kultury

vyhlašuje

mimořádnou výzvu k podávání žádostí

ve výběrovém dotačním řízení

v programu „Kulturní aktivity“

na podporu zpřístupňování umění prostřednictvím digitálních médií

Identifikace výzvy: Výzva je zaměřena na interdisciplinární propojení živého umění s publikem prostřednictvím nových technologií.
Cíl výzvy: Vytváření a prezentace kulturního obsahu subjekty v sektoru současného umění, zejména pak divadla, tance, nového cirkusu, hudby, vizuálního umění, literatury a multimediálních platforem.
Primární cíl: Podpořit tvůrce a zpřístupnění jejich tvorby on-line.
Další cíle: podpořit alternativní plnění veřejné kulturní služby a větší dostupnost těchto služeb veřejnosti, podpořit tvůrčí činnost a umělecké aktivity v on-line prostředí, umožnit inovativní pojetí nové tvorby i využití archivních záznamů a rozvoj multimediálních platforem pro systematickou a koncepční práci s publikem.
Časové nastavení výzvy: Výzva bude zohledňovat aktivity realizované v době od 10. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
Alokace výzvy: 30 mil. Kč

termín uzávěrky: 15. 06. 2020

Oprávněné aktivity

– tvorba a zpřístupnění nového uměleckého obsahu (koncerty, představení, čtení, recitály, výstavy apod. formou vhodnou pro on-line prezentace)

– zpřístupnění již existujících záznamů či přenosů představení/produkcí/koncertů/čtení/výstav apod. formou vhodnou pro on-line prezentace (např. úprava programu (střih, dramaturgie), doplnění o kontext, titulky, komentáře tvůrců a dalších realizátorů apod.)

– aktivity zaměřené na podporu stávajících a vznik nových platforem pro šíření uměleckého obsahu

V případě zpřístupnění nové a již existující tvorby online budou upřednostněny projekty, které se zaměří na vytvoření inovativních a kreativních on-line formátů a obsahů zaměřených na práci s publikem (interaktivita, edukace, sdílení a zapojení publika do tvůrčího procesu, apod.).

Dále mohou být jako doprovodné podpořeny v rámci projektů rovněž:

– aktivity zaměřené na zvyšování znalostí a dovedností kulturních pracovníků a tvůrců týkajících se prezentace umění v online prostředí prostřednictvím např. vzdělávacích kurzů, workshopů apod.)

Žádosti o podporu projektů mohou podávat rovněž žadatelé, kteří již projekt realizovali. Může se jednat např. o alternativní formy realizace akcí, které se nemohly z důvodu vládních mimořádných opatření v souvislosti s COVID-19 uskutečnit. Při hodnocení již realizovaných projektů bude přihlíženo ke skutečnosti, že žadatelé nebyli před realizací projektů seznámeni s obsahem této výzvy.

V rámci jedné žádosti lze kombinovat již uskutečněné aktivity s plánovanými, dosud nerealizovanými.

Oprávnění žadatelé

Výběrové dotační řízení je určeno pro subjekty poskytující kulturní služby v oblasti profesionálního současného umění v těchto oborech: scénická umění, hudba, literatura a vizuální umění.

Žádost může podat jakákoliv organizace/ subjekt mající daňový domicil v České republice a osoby samostatně výdělečně činné, které mají trvalé bydliště/ sídlo v ČR, a to vyjma státních příspěvkových organizací MK.

Žádost předkládá subjekt, který je pořadatelem a realizátorem projektu (tzn. veškeré výdaje a příjmy související s projektem musejí projít účetnictvím žadatele).
Žadatel může předložit maximálně 2 projekty.
Subjekt, který dotaci obdrží, ji nesmí převádět na jiné právnické či fyzické osoby, pokud se nejedná o přímou úhradu výdajů.

Upozorňujeme žadatele, že nebude možný souběh dotací poskytnutých Ministerstvem kultury v rámci „záchranného balíčku“, schváleného usnesením vlády č. 408 ze dne 9. 4. 2020 o některých opatřeních k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru COVID-19 na sektor kultury.

Týká se těchto výběrových dotačních řízení:

Odbor umění, literatury a knihoven: Program Kulturní aktivity v oblasti profesionálního umění – dotace na dofinancování celoroční činnosti v roce 2020/ Program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů – dotace na celoroční činnost

Samostatné oddělení muzeí: Program udržitelnosti pro muzea a galerie zřizovaná nestátními subjekty

Odbor médií a audiovize: Oznámení k dofinancování projektů podpořených v roce 2020 ze strany Ministerstva kultury za účelem minimalizace dopadů pandemie koronaviru COVID-19, výběrové dotační řízení v oblasti kinematografie a médií pro rok 2020 pro projekty, které nebyly podpořeny v roce 2020 odborem médií a audiovize na základě memoranda se Státním fondem kinematografie.

Uznatelné náklady

Dotace se poskytují pouze na neinvestiční výdaje související s realizací projektu.
Dotace budou poskytovány na dofinancování neziskových projektů, na základě předloženého rozpočtu plánovaných (či uskutečněných) nákladů a příjmů projektu, mohou být poskytnuty do výše vykázaných ztrát (rozdílu mezi příjmy a náklady projektu).

Mezi uznatelné náklady patří:

Honoráře umělců a licenční poplatky (u nových programů či doplněných částí starších záznamů).
Náklady na produkci a management spojené s výrobou programu (technika, výroba a pronájem).
Neinvestiční materiální náklady spojené s vybavením pro digitální přenos (software, počítač, technika pro pořizování zvukových a obrazových záznamů apod.).
Cestovní náklady a přeprava materiálu (prokazatelně vynaložené v souvislosti předloženým projektem).
Další náklady spojené s online zpřístupněním a propagací.

Rozpočet musí být strukturován tak, aby byly dostatečně zajištěny honoráře umělců a aby většina dotace nebyla použita na technické zajištění projektu. Z dotace nelze hradit náklady, na které žadatel čerpá jinou dotaci ze státního rozpočtu.

Žádost o dotaci

Elektronická žádost o dotaci musí obsahovat:

Vyplněný formulář Žádosti o státní dotaci v roce 2020 ve formátu *.xls nebo *.xlsx.

Vyplněný rozpočtový formulář ve formátu *.xls nebo *.xlsx.
Podrobný strukturovaný popis projektu ve formátu *.doc, *.docx, *.pdf nebo *.rtf a s následující osnovou:
Název projektu;
Doba konání projektu (začátek a konec projektu);
Cíl/e projektu;
Aktivity a výstupy projektu – v případě on-line výstupů uveďte formát zpřístupnění, on-line kanály, předpokládaný počet zhlédnutí, zpětné vazby apod.; v případě vzdělávacích aktivit uveďte počet osob, které budou školeny apod.;
Cílové skupiny projektu;
Formát projektu – popis zpřístupnění online;
Harmonogram projektu;
Personální zajištění projektu (umělci, management, technické/technologické zajištění, PR apod. – uveďte i počty);
Propagace on-line výstupů projektu (umístění odkazů na komunikačních kanálech, spolupráce s jinými platformami a institucemi apod.).

Informace o dosavadní umělecké činnosti žadatele.
K popisu projektu doporučujeme připojit odkazy na ukázky již uskutečněných či rozpracovaných on-line výstupů. V případě již realizovaných projektů, které žádají zpětně o podporu, jsou odkaz/y na on-line výstup/y povinné.

Tištěná žádost o dotaci musí obsahovat:

Podepsaný formulář žádosti,
Přílohu žádosti – popis projektu
Přílohu žádosti – rozpočtový formulář
Dokumenty k právní osobnosti žadatele, bankovnímu účtu a další:
U právnických osob: kopii dokladu o právní osobnosti žadatele s předmětem podnikání nebo činnosti odpovídající předkládanému projektu (zejména výpis z obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, spolkového rejstříku nebo jiného rejstříku, ne starší 3 měsíců; zapsané spolky přiloží též své stanovy s vyznačením registrace u příslušného orgánu včetně případných změn; zřizovací listinu včetně případných změn).
Kopii dokladu prokazujícího oprávnění osoby jednající za žadatele za něj při podání žádosti jednat (např. doklad o volbě nebo jmenování statutárního orgánu, plná moc). Tato kopie není třeba, pokud je oprávnění této osoby patrné z přiloženého výpisu z veřejného rejstříku.
U fyzických osob: kopii dokladu o oprávnění k podnikání odpovídající předkládanému projektu (např. živnostenský list nebo výpis z živnostenského rejstříku).
U právnických i fyzických osob: kopii smlouvy o založení běžného bankovního účtu včetně případných dodatků (netýká se krajů, obcí, jejich příspěvkových organizací a obchodních společností) nebo výpis z účtu.
U žádostí převyšujících 1,000.000 Kč: roční zpráva o činnosti za rok 2019 s účetní závěrkou.

Žádost musí být řádně vyplněna a podepsána, a to: česky, ve všech rubrikách a nelze měnit znění ani pořadí rubrik. Žádost společně s povinnými přílohami (popis projektu a rozpočtový formulář) musí být doručeny v jednom vyhotovení – buď poštou doporučeně na adresu Ministerstvo kultury, odbor mezinárodních vztahů, Maltézské náměstí l, 118 11 Praha l, a to nejpozději do 15. 06. 2020 (rozhoduje poštovní razítko), kontaktní osoba: Ing. Aleš Loučka (ales.loucka@mkcr.cz) – nebo osobně prostřednictvím podatelny Ministerstva kultury (adresa dtto) nejpozději
15. 06. 2020. Každou žádost podává žadatel v samostatné zásilce (obálce).

Žádost včetně povinných příloh musí být současně vypracována elektronicky nejpozději do 15. 06. 2020 a zaslána na emailovou adresu digitalizace@mkcr.cz. Kontaktní osoba pro konzultace k výzvě: Eva Cíchová (eva.cichova@idu.cz)

Na základě žádostí předložených po termínu, neúplně či chybně vyplněných, nevybavených povinnými přílohami, nezaslaných v elektronické formě či obsahově nevyhovující vyhlášené výzvě, nemůže být dotace ze státního rozpočtu poskytnuta. Řízení o těchto žádostech Ministerstvo kultury zastaví usnesením podle § 14j odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění. Zaslané žádosti se nevracejí.

Hodnocení žádostí

Formální hodnocení:

MK provede formální kontrolu žádostí, přičemž posuzuje, zda:

žádost je podána ve stanoveném termínu
žádost byla podána v tištěné podobě na standardizovaném formuláři pro rok 2020
žádost je vyplněna úplně a správně a je podepsána předepsaným způsobem (žadatelem či osobou oprávněnou jednat za žadatele)
k žádosti jsou přiloženy všechny požadované přílohy
předkládaný projekt je z oblasti profesionálního umění a je v souladu s předmětem činnosti či podnikání žadatele
předkládaný projekt odpovídá vyhlášené výzvě

IDU zpracuje elektronické verze žádostí a zajistí jejich odborné posouzení na základě bodování prostřednictvím svých poradních orgánů, které bude podkladem pro rozhodnutí ministra kultury o přidělení či nepřidělení dotace.

Z hodnocení budou vyřazeny žádosti, jejichž tištěná a elektronická verze se neshodují a které nebyly do termínu uzávěrky odeslány v kompletní podobě, tj. v požadovaném rozsahu a formě pro tištěnou a elektronickou verzi.

Věcné hodnocení:

Při hodnocení již realizovaných projektů bude přihlíženo ke skutečnosti, že žadatelé nebyli před realizací projektů seznámeni s obsahem této výzvy a budou hodnoceny na základě již realizovaných on-line výstupů.

Základní hodnotící kritéria

Celková úroveň a kvalita projektu (včetně kvality prezentované tvorby, míry zapojení umělců a míry práce s publikem) – max. počet bodů 20
Inovace a kreativita obsahu a formy zaměřená na práci s publikem – max. počet bodů 10
Zpracování projektu (struktura projektu, aktivit a výstupů je jasně definována; harmonogram je konzistentní a realizovatelný, personální zajištění je adekvátní, propagace projektu je dobře naplánována) – max. počet bodů 10
Přiměřenost a relevance rozpočtu (rozpočet je přiměřený a položky odpovídají obsahu projektu) – max. počet bodů 10

Celkový počet bodů 50

Informace o výsledcích

S výsledky výběrového dotačního řízení budou žadatelé seznámeni:

zveřejněním na internetových stránkách MK nejpozději do 31. 07. 2020
vydáním rozhodnutí MK o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2020 dle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí je vydáváno vždy na jeden kalendářní rok.
vydáním rozhodnutí MK o zamítnutí žádosti; toto rozhodnutí se zveřejňuje pouze veřejnou vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na úřední elektronické desce na webových stránkách MK.
vydáním usnesení MK o zastavení řízení (§ 14j odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb.)

Výsledek výběrového dotačního řízení je konečný a nelze se proti němu odvolat (§ 14q odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.).

Podmínky a způsob poskytnutí dotace

Dotace se poskytují v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a usnesením vlády č. 92 ze dne 1. února 2010, v platném znění.
Příjemce dotace odpovídá za efektivní a hospodárné využití dotace v souladu s účely, pro které byla dotace poskytnuta.
Státní dotace jsou určeny na úhradu ztrátových nákladů projektu, nemohou být použity za účelem dosažení zisku. Dotace ze státního rozpočtu nelze poskytovat na benefiční a charitativní akce
Dotace jsou poskytovány účelově a podmínky pro jejich použití, včetně termínů jejich vyúčtování, jsou součástí výroku „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“, které příjemci dotace vystaví MK. Vyúčtování projektu musí být písemně zasláno nejpozději do 15. 01. 2021 (rozhoduje poštovní razítko).
Příjemce dotace je povinen pro účely závěrečné zprávy sledovat u on-line projektů jejich návštěvnost včetně demografických údajů (věkové rozvrstvení a země odkud se návštěvníci připojují).
Dotace se poskytují pouze na neinvestiční výdaje související s realizací předkládaných projektů. Z dotace nelze hradit investiční náklady (tj. dlouhodobý hmotný majetek v pořizovací ceně nad 40 000,- Kč a dlouhodobý nehmotný majetek, např. software, v pořizovací ceně nad 60 000,- Kč)
Z dotace dále nelze hradit výdaje na pohoštění, dary, pohonné hmoty (vyjma pohonných hmot hrazených v rámci cestovních náhrad), náklady související s udílením věcných či finančních ocenění. Veškeré nepřímé provozní náklady (např. nájem kanceláří, elektrická energie, telefony, faxy, poštovné) lze hradit z dotace, pokud prokazatelně souvisejí s realizací projektu, maximálně však do výše 10 % dotace; a to výhradně na základě doporučení komise pro výběrové dotační řízení.
Dotace jsou poskytovány až do výše 100 % nákladů projektu, maximálně však do výše vykázané ztráty na předložený projekt. Při stanovení výše dotací se vychází z kalkulovaných (plánovaných) nákladů. V případě již uskutečněných projektů se vychází z reálných vynaložených nákladů. Dojde-li k úspoře finančních prostředků, má se za to, že došlo k úspoře prostředků státního rozpočtu.

Projekty musí být realizovány a profinancovány do 31. 12. 2020.
Vyplácení dotací bude uskutečňováno v souladu s případnými regulačními opatřeními Ministerstva financí.

MK si vyhrazuje právo změnit způsob proplácení dotace, a to v souladu s případnými změnami nařízenými Ministerstvem financí.
Ministerstvo kultury může podle zákona č. 218/2000 Sb. změnit rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo vydat nové rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Příjemce dotace je povinen uvádět ve všech propagačních materiálech souvisejících s podpořeným projektem skutečnost, že se jedná o realizaci projektu za finanční podpory Ministerstva kultury[1].

Sledování a kontrola čerpání dotací

Příjemce dotace odpovídá za hospodárné použití prostředků v souladu s účely, na které byly prostředky poskytnuty, dále za jejich řádné a oddělené sledování ve svém jednoduchém nebo podvojném účetnictví.
Příjemce dotace je povinen uchovávat rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a veškeré doklady, týkající se poskytnuté dotace, ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Ověřování správnosti použití poskytnutých prostředků podléhá Ministerstvu kultury, územním finančním orgánům a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Finanční kontrola, řízení o odnětí dotace a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně se provádí v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Finanční zúčtování se státním rozpočtem

Vyúčtování dotace, včetně vyúčtování skutečných nákladů a příjmů realizovaného projektu, předloží příjemce dotace Ministerstvu kultury v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) – bude upřesněno v rámci pokynů pro vyúčtování. Pokud bude realizací dotovaného projektu dosaženo faktického zisku, bude tento příjmem státního rozpočtu, a to až do výše poskytnuté dotace, a musí být tudíž příjemcem vrácen do státního rozpočtu.
V termínech stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtuvyhotoví příjemci dotací kompletní vyčíslení všech nákladů na projekt s rozpisem na jednotlivé nákladové položky s vyznačením těch nákladů, které byly hrazeny z dotace, a přiloží seznam účetních dokladů dosvědčujících použití dotace. Vyúčtování bude vypracováno podle pokynů, které budou zveřejněny na internetových stránkách MK.
V případě, že v předepsaném termínu nebude předloženo správné a úplné vyúčtování nebo nebudou vráceny nevyčerpané či neoprávněně použité prostředky, nebude příjemci poskytnuta dotace v následujícím roce a záležitost bude předána k dořešení příslušnému finančnímu úřadu v souladu s § 44a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění.

Ostatní ustanovení

Na dotaci není právní nárok.
MK upozorňuje, že na základě žádostí podaných mimo toto výběrové dotační řízení není možno poskytnout dotaci.
Osobní údaje žadatele uvedené v žádosti o poskytnutí dotace budou zpracovávány MK v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, za účelem posouzení žádosti; pokud bude dotace poskytnuta, budou osobní údaje žadatele zveřejněny ve veřejně přístupném informačním systému Ministerstva financí-CEDR, případně jiným způsobem podle platných právních předpisů.

MK doporučuje dosud neregistrovaným žadatelům – nestátním neziskovým organizacím registrovat se v systému na Portálu veřejné správy (http://portal.gov.cz) v sekci „Nestátní neziskové organizace“.

MK zároveň upozorňuje na povinnost poskytovat statistické údaje podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

CLASSICS 4 FREE

SUPRAPHON POŘÁDÁ ONLINE FESTIVAL ÚSPĚŠNÝCH NAHRÁVEK HVĚZD KLASICKÉ HUDBY

„Užijte si radost z klasiky s hvězdami Supraphonu“, láká historicky nejvýznamnější tuzemské hudební vydavatelství na speciální nabídku pro příznivce vážné hudby a umění špičkových českých muzikantů, kteří získali mezinárodní renomé. Classics 4 Free odstartuje na portále Supraphonline.cz v pátek 1. května a potrvá až do 24. července 2020.

V průběhu dvanácti týdnů nabídne Supraphon zdarma ve formátu mp3 nebo FLAC postupně na Supraphonline.cz šest alb z diskografie souboru Pavel Haas Quartet, dirigenta Jakuba Hrůši,klavíristy Ivo Kahánka, mezzosopranistky Dagmar Peckové, hobojisty Viléma Veverky a souboru Belfiato Quintet. Každá z těchto hvězd klasiky představí v Classics 4 Free, vždy v rozmezí čtrnácti dnů, své nahrávky, a vedle jednoho alba zdarma bude možné si ostatní tituly zakoupit a stáhnout s 20 % slevou.

„Jsem rád, že mne Supraphon oslovil s tímto nápaditým projektem, a mohu tak v rámci něho alespoň zprostředkovaně pozdravit a potěšit posluchače klasiky svojí nahrávkou hobojových koncertů Vivaldiho, Bacha a Telemanna, které jsem nahrál se souborem Ensemble 18+ a s jedním z nejlepších hobojistů současnosti, Dominikem Wollenweberem – sólistou Berlínské filharmonie. Jako podstatné vnímám, že se stoprocentně jedná o hudbu, která dokáže potěšit a odvést myšlenky od marasmu spojeného s epidemií koronaviru,“ uvedl Vilém Veverka, který patří k evropské hobojové špičce. Přední česká mezzosopranistka Dagmar Pecková, která vystupovala na nejprestižnějších operních i koncertních scénách světa, poslala ze své domácí karantény vzkaz: „Jsem přesvědčena, že právě hudba může léčit a vytvářet pozitivní štít proti špatným zprávám, které se na nás teď valí ze všech domácích i světových médií. Hudba dokáže být lékem a přispět k optimističtější atmosféře. A i proto jsem ráda, že jsem součástí projektu Classics 4 Free, jenž posílá dárky všem, kteří hudbu milují a potřebují ji.“

HVĚZDY CLASSICS 4 FREE NA SUPRAPHONLINE.CZ

1. 5. – 14. 5. 2020 – Pavel Haas Quartet

15. 5. – 28. 5. 2020 – Jakub Hrůša

29. 5. – 11. 6. 2020– Ivo Kahánek

12. 6. – 25. 6. 2020– Dagmar Pecková

26. 6. – 9. 7. 2020 – Vilém Veverka

10. 7. – 24. 7. 2020– Belfiato Quintet

Projekt Classics 4 Free spolupracuje s radiem Classic Praha.

Janáčkova filharmonie Ostrava vstoupí do 67. sezóny s novým šéfdirigentem

Janáčkova filharmonie v září vstoupí do své již 67. koncertní sezóny. Představí se v čele s novým šéfdirigentem Vassilym Sinaiským. Spolu s ním přicházejí další dvě klíčové osobnosti, které budou mít zásadní vliv na umělecký profil orchestru. Post hlavního hostujícího dirigenta zaujme Petr Popelka. Rezidenčním sólistou se pak stane klavírista Lukáš Vondráček. Ze světoznámých umělců do Ostravy zavítají Danjulo Ishizaka, Nikolai Lugansky, Christian Arming, Leticia Moreno, Elina Vähäla, Grigorij Sokolov či Piotr Anderszewski. Posluchači se mohou těšit na unikátní projekty ve spolupráci s Cirkem La Putyka, tribute kapelou Queenie či skupinou Tata Bojs. Zahajovací koncert nové sezóny se uskuteční 10. září 2020 v Domě kultury města Ostravy.

“Chtěli bychom vás ujistit, že i v této nelehké době na vás, naše posluchače, myslíme a přejeme si, abyste zůstali všichni zdraví. Přestože nevíme, kudy a jak se bude kultura v Česku s ohledem na pandemii koronaviru v dalších měsících ubírat, jedno víme jistě – hudba, která spojuje a pomáhá, tu byla, je a bude i v těžkých dobách. Proto věříme, že se již brzy budeme opět setkávat na našich koncertech,” vzkazuje v úvodu Jan Žemla, ředitel JFO.

Do koncertní sezóny 2020/2021 vstupuje ostravský orchestr s novým šéfdirigentem a hudebním ředitelem, kterým se stává Vassily Sinaisky, skutečná dirigentská legenda. „Nabídku jsem přijal s potěšením, neboť jsem doposud při práci s ostravským orchestrem zažil jen ty nejpozitivnější okamžiky – poprvé v prosinci 2018 a poté znovu na zahajovacím koncertě minulé sezóny. Proto se velmi těším na posílení své vazby s filharmonií, publikem i městem Ostravou,“ svěřuje se Vassily Sinaisky. Mezi lety 2010 a 2013 byl šéfdirigentem a hudebním ředitelem Velkého divadla v Moskvě. V letech 1996 až 2012 zastával pozici hlavního hostujícího dirigenta v BBC Philharmonic Orchestra, kde je dnes emeritním dirigentem, stejně jako v Symfonickém orchestru v Malmö. Řídil symfonické orchestry v Londýně, Vídni, Berlíně, Houstonu, Sao Paulu, Soulu či Petrohradu.

V první ostravské sezóně představí zdejšímu publiku své interpretace Stravinského Svěcení jara, Verdiho Requiem nebo Šostakovičovy Symfonie č. 10. Ujme se i Novoročního koncertu s valčíky a polkami Johanna Strausse mladšího.

Celosvětově ceněný klavírista Lukáš Vondráček, vítěz prestižní soutěže královny Alžběty v Bruselu, se v pozici hostujícího rezidenčního sólisty představí hned třikrát. Poprvé se tak stane na Zahajovacím koncertu 10. září 2020 v Domě kultury města Ostravy, kdy uvede Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll. Program jeho dalších vystoupení zahrnuje mimo jiné Brahmsův Druhý klavírní koncert, který někteří současní odborníci považují za nejlepší koncert všech dob.

Trojici nejdůležitějších osobností nadcházející sezóny doplňuje Petr Popelka, který zaujme post hlavního hostujícího dirigenta. Od září bude zastávat i funkci šéfdirigenta u Norského rozhlasového orchestru. Tato vycházející česká dirigentská hvězda pravidelně spolupracuje také s Dánským národním symfonickým orchestrem, s orchestrem Norské opery v Oslu, hostuje také v Maďarské státní opeře v Budapešti či drážďanské Semperoper. S ostravskými filharmoniky nastuduje díla Rachmaninova, Beethovena či Sukovu symfonickou báseň Zrání, která se pro svoji technickou náročnost nehraje příliš často, ale podle Popelky patří mezi skutečné klenoty české hudby.

Letos v březnu rozšířila ostravská filharmonie nástrojové vybavení o nový klavír zn. Steinway&Sons. Tento nástroj do severomoravské metropole přilákal celý peloton špičkových klavíristů v čele s Grigorijem Sokolovem. „Je to snad jediný klavírista, kvůli kterému bych byl ochoten jet třeba přes celou Evropu, jen abych ho slyšel. Tu možnost jsem několikrát měl, nikdy mě nezklamal. Dlouho jsem o něj pro Ostravu usiloval,“ říká ředitel JFO Jan Žemla. Kromě Sokolova publikum vyslechne i klavírní recitály polského virtuosa Piotra Anderszewského, talentovaného rumunského mladíka Daniela Ciobanua a Lukáše Vondráčka.

O kvalitách ostravského orchestru svědčí i skutečnost, že mnozí ze špičkových umělců se do Ostravy vracejí. Patří k nim např. violoncellista Danjulo Ishizaka, klavírista Nikolai Lugansky nebo dirigenti Risto Joost a Gabriel Bebeselea. Přijede i bývalý šéfdirigent JFO – Christian Arming, který v Ostravě svou kariéru na přelomu tisíciletí vlastně odstartoval. Další interpreti se naopak publiku představí poprvé. Týká se to např. prvotřídní španělské houslistky Leticie Moreno, která si pro zdejší debut vybrala Prokofjevův harmonicky nápaditý Druhý houslový koncert. Svou ostravskou premiéru si odbude i další houslistka – Finka Elina Vähäla s Koncertem pro housle a orchestr „The Red Violin“ od Johna Corigliana.

Od svého nástupu do funkce v roce 2012 vytýčil ředitel JFO Jan Žemla jasně čitelné dramaturgické linie. Jedna z nich je zaměřena na velké symfonie 20. století (Mahler, Šostakovič, Prokofjev), které uvádí JFO v každé sezóně. „Jedním z důvodů je to, že je mám prostě rád, ale hlavně jsou to díla, která orchestru sedí. Našim cílem je provést je postupně kompletně,“ dodává Jan Žemla. Druhá výrazná linie patří české hudbě (Dvořák, Janáček, Martinů, Suk, a další) a zanedbatelné není ani zastoupení nové hudby 20. i 21. století.

Chybět nebudou ani koncerty komorních souborů, z nichž za zmínku stojí mj. vystoupení dvojice hráčů na bicí OK Percusion Duo nebo Pavel Haas Quartetu. Pokračovat budou i projekty Janáčkovy filharmonie Ostrava v multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích se skutečně multižánrovým programem. V nabídce je filmová hudba, divadlo v kombinaci s novým cirkusem v podání souboru Cirk La Putyka, tribute kapela Queenie a skupina Tata Bojs. Posluchače čekají originální projekty, z nichž některé zde zažijí dokonce světovou premiéru.

Ve spolupráci se statutárním městem Opava a Moravskoslezským krajem Janáčkova filharmonie Ostrava v loňském roce navázala na tradici symfonických koncertů v Opavě uspořádáním cyklu koncertů v kostele sv. Václava. „Jak se ukázalo, tento nápad sklidil veliký úspěch a všechny koncerty byly beznadějně vyprodány. Jsme proto nesmírně rádi, že i v letošním roce můžeme v těchto koncertech pokračovat,“ říká ředitel JFO Jan Žemla.