Projekt koncertů a nahrávek „Češi ve Vídni“ je zaměřený na české hudebníky působící v rakouské metropoli ve druhé polovině 18. století. Zde můžete zhlédnout dva videoklipy z tohoto jedinečného projektu:
Archiv pro měsíc: Květen 2017
Mahler Jihlava 2017 – prolog festivalu
Praha, Senát Parlamentu České republiky
Rafael Brom
Pocta Janu Václavu Stamicovi, tak zněl titul koncertu, který byl prologem letošního festivalu, , organizovaného od roku 2000 na místech spojených s dětstvím a mládím Gustava Mahlera. Konal se ve středu 26. 4. v Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha, ministra kultury Daniela Hermanna, ministra zahraničí ČR Lubomíra Zaorálka a dalších významných osobností českého a mezinárodního kulturního a společenského života. V Hlavním sále, kde vystoupili spojené soubory Kurpfälzisches Kammerorchester Mannheim a Komorní filharmonie Pardubice, tři němečtí a tři čeští sólisté, Český chlapecký sbor Boni pueri, sbormistr Pavel Horák a Smíšený pěvecký sbor Jasoň z Havlíčkova Brodu, sbormistryně Jana Lstibůrková. Dirigentem večera byl Marek Štilec.
Petr Daněk
10. května 1957 v Praze
Jiří Kolář
Květnový jubilant doc. PhDr. Petr Daněk, PhD. není sbormistrem v pravém slova smyslu. K práci se sbory a s vokální hudbou se dostal v souvislosti se svou hlavní profesí, kterou je historická muzikologie. Již od dob svého studia tohoto oboru na katedře hudební vědy FF UK v Praze zaměřil svůj zájem na hudební kulturu raného novověku. Zvláště ho zaujalo téma české předbělohorské kultury. Ve své další odborné práci se stal průkopníkem výzkumu rudolfínské hudby, která se v poslední době těší zájmu řady dalších specialistů z celého světa, kteří na výsledky Daňkova výzkumu navazují. Jubilant integroval jejich zájem a inicioval vznik specializovaného výzkumného centra Musica Rudolphina, které pracuje již od roku 2012 (http://www.bibemus.org/musicarudolphina/index.html). Výsledky své muzikologické práce začal Petr Daněk ověřovat i v praxi ještě za svých studií, a to v práci specializovaných souborů jako byl komorní sbor Duodena cantitans (1985–2003), instrumentální seskupení Capella Rudolphina či dodnes fungující profesionální osmičlenný sbor Octopus pragensis.
Ludmila Štěpánová
(* 21. 4. 1937, Stolany)
Marek Výborný
Paní Ludmila Štěpánová je z veřejného působení dobře známá jako dlouholetá umělecká vedoucí a sbormistryně heřmanoměsteckého smíšeného Pěveckého sboru Vlastislav a dětských pěveckých sborů „Písnička“ a „Leknínek“, působících při Základní škole v Heřmanově Městci. Je také regenschori v kostele sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci a jako varhanice působí v širokém regionu Chrudimska.
Vladislav Souček
(*17. 4. 1937, Praha)
Jan Pirner
Letošní jubilant, elektrotechnik a sbormistr Vladislav Souček, zasvětil velkou část života dětskému sborovému zpěvu. Ovlivnil řadu dětí a mladých lidí v jejich profesním i osobním životě; společně se svou manželkou Zdeňkou a klavíristkou Jitkou Nešverovou zanechali významnou stopu v českém hudebním životě.
Busoniho Doktor Faust v Drážďanech
Drážďany, Sächsische Staatsoper
Pavel Horník
Faustovská tematika, hlavně díky Goethemu, je v divadelním a zejména v operním umění mezi diváky oblíbená. Připomeňme si třeba Fausta Louise Spohra. Nejznámějším a nejčastěji hraným dílem je samozřejmě Faust od Charlese Gounoda. Pak následuje Boitův Mefistofeles nebo Berliozovo Faustovo prokletí. Ani následující století dvacáté nezůstalo v operním světě tomuto námětu nic dlužno. Italský skladatel a klavírní virtuos, narozený v Empoli roku 1867, Ferrucio Busoni složil několik oper, ale pouze jeho čtvrtá opera Doktor Faust dosáhla světového věhlasu. Dílo, které není konkrétně spojováno s goetheovským pojetím, začal Busoni skládat v Berlíně v roce 1916. Konkrétním námětem se mu stala stará německá pověst a loutková hra anglického básníka druhé půle šestnáctého století Christophera Marlowa. Sám skladatel se premiéry své, téměř dokončené opery, nedočkal. Roku 1923 ve věku 58 let v Berlíně zemřel. Práci dokončil jeho student Philipp Jarnasch. Od její premiéry 21. května 1925 v Drážďanské opeře (dirigoval Fritz Busch) našla své místo velmi brzy nejdříve na řadě německých scén. Zajímavé je také to, že její první zahraniční uvedení bylo roku 1928 v Praze na scéně Nového německého divadla. Za války byla uvedena v Itálii. Teprve po druhé světové válce se dostalo na některá světová jeviště. Do Metropolitní opery doputoval Doktor Faust dokonce až v roce 2001 a titulní roli zde vytvořil známý americký baryton Thomas Hampson. Poslední uvedení v Německu bylo roku 2008 v Mnichově. Tehdy je v Bayerische Staatsoper hudebně nastudoval Tomáš Netopil.
Koncert pro IMPULS vynesl přes 400 000 korun na léčbu duše
Kateřina Bémová a Jana Vojáčková
Přední čeští interpreti Václav Hudeček, Kristina Fialová a Petr Nouzovský za doprovodu Barocco sempre giovane společně vystoupili 20. 4. 2017 pro Nadační fond IMPULS, a podpořili tak nemocné s roztroušenou sklerózou. Jejich koncertní vystoupení v pražském kostele sv. Šimona a Judy přineslo 400 803 Kč. Ty budou věnovány na úhradu každodenní práce psychoterapeutky, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Pokračování textu Koncert pro IMPULS vynesl přes 400 000 korun na léčbu duše
Dubnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové
Duben byl ve znamení české opery: dokonce dvakrát měla premiéru Dvořákova Rusalka a nastudování dirigenta Norberta Baxy s režisérem Tomášem Pilařem v Plzni a pojetí dirigenta Marka Šedivého a režiséra Ilji Racka přinesly velmi odlišné přístupy jak hudebně tak ve scénickém pojetí. Ostravská opera pokračuje v kompletování svého smetanovského cyklu Tajemstvím. Pražské Národní divadlo připomnělo Krakatitem sté výročí narození jedné z klíčových osobností české poválečné opery – Václava Kašlíka.
Pokračování textu Dubnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové