O Hudebních rozhledech

Časopis Hudební rozhledy je v současnosti nejstarším kontinuálně vydávaným periodikem v České republice. Jeho historie od roku 1948 je zrcadlem, svědkem a v některých obdobích i spolutvůrcem našeho kulturního, hudebního, společenského i politického vývoje a života. Takřka nenahraditelným pramenem se Hudební rozhledy stávají při studiu hudební historie druhé poloviny dvacátého století. 

Pokračování textu O Hudebních rozhledech

Tomáškova a Novákova hudební Skuteč zahájila předprodej

Festival v menším východočeském městě již po šestnácté nabízí slavná díla české i světové klasiky, ale i další příbuzné hudební žánry a crossoverové projekty. Pořadatelem je město Skuteč. Vstupenky jsou v prodeji od 3. 12. 2018.

Na programu aktuálního ročníku je 14 atraktivních titulů. Jedním z taháků bude dle pořadatelů už samotné zahájení v neděli 17. března 2019. „Před dvěma lety se ve Skutči poprvé, a hned s velkými ovacemi, představil orchestr Filharmonie B. Martinů Zlín a také klavírista Igor Ardašev. Na tento úspěch navazujeme dalším koncertem, v němž se vedle orchestru na jeviště musí vejít ještě dva klavíry. Na ty zahrají manželé Renata a Igor Ardaševovi. Bude to jedinečný zážitek,“ vyjádřil své přesvědčení starosta města Skuteč Pavel Bezděk.

Na programu dále figuruje například koncert Komorní filharmonie Pardubice s Chanson Triem Coucou, v němž v originálních aranžích zazní nejslavnější francouzské šansony. Příznivce opery potěší Mozartova Kouzelná flétna (Moravské divadlo Olomouc) a milovníky baletu Čajkovského Labutí jezero (Severočeské divadlo Ústí nad Labem). Operetní žánr je zastoupen titulem Noc v Benátkách od Johanna Strausse ml. (Šaldovo divadlo Liberec). Na své si přijdou i pravidelní návštěvníci velkých hudebních projektů na zimním stadionu. Letos zde po dvou letech znovu zazní filmová hudba v provedení Filmharmonie, kterou řídí Chuhei Iwasaki a Filharmonie Hradec Králové s Yvettou Blanarovičovou uspokojí milovníky muzikálových melodií.

V rámci komorních koncertů se představí mužské vokální kvarteto Q VOX, Jiří Stivín, Komorní soubor Variace s Otakarem Brouskem ml. či Hniličkovo trio. Nově nastudovaný program předvedou i regionální tělesa a v programu se objeví také soutěžní přehlídka dětských a mládežnických pěveckých sborů.

O temperamentní závěr festivalového programu se v neděli 12. května 2019 postará houslový virtuos Pavel Šporcl a Gipsy Way Ensemble.

Podrobnosti k programu i k prodeji vstupenek jsou zveřejněny na stránkách festivalu hudebni.skutec.cz.

Tenorista Aleš Briscein získal prestižní Pamětní medaili za šíření hudby Leoše Janáčka u nás i v zahraničí

Kateřina Motlová

Aleše Brisceina ocenila Nadace Leoše Janáčka „za mimořádnou pěveckou i hereckou interpretaci Janáčkova operního díla na českých i zahraničních jevištích“. Dostává se tak mezi noblesní společnost osobností, kterým byla v minulosti cena udělena: např. Jiřímu Bělohlávkovi, Gabriele Beňačkové, Robertu Wilsonovi nebo Charlesu Mackerrasovi.  Ocenění převezme na závěr Festivalu Janáček Brno bezprostředně před začátkem představení pražského Národního divadla „Výlety páně Broučkovy“ 5. prosince 2018.

Pamětní medaile Leoše Janáčka Foto archiv

Cenu uděluje Nadace Leoše Janáčka za mimořádné interpretační výkony, za péči o šíření díla Leoše Janáčka, za rozvoj kultury v duchu janáčkovských tradic. Tento rok je speciální tím, že se po celém světě uctívalo 90. výročí úmrtí slavného skladatele.

„Interpretace Janáčkových oper hraje v mém životě zcela zásadní roli. V zahraničí jde navíc o velmi žádaného autora, žijeme v období ´janáčkománie´,“ tvrdí pěvec.  „Naštěstí si on a můj hlas velmi dobře rozumí,“ říká tenorista, který má ve svém širokém repertoáru Janáčkových oper hned několik a ztvárnil je doslova po celém světě, namátkou: Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Z mrtvého domu, Výlety páně Broučkovy nebo Osud, a to na prestižních scénách prakticky celého světa – v Londýně, Salcburku, Mnichově, Berlíně, Madridu, Japonsku, USA a Mexiku.

V současnosti účinkuje Aleš Briscein v berlínské  Deutsche Oper v produkci Janáčkovy opery Věc Makropulos v roli Alberta Gregora po boku špičkové sopranistky Evelyn Herlitizus, a v Mnichově, kde v Bavorské státní opeře zpívá roli Filky Morozova v opeře Z mrtvého domu.

Mezi osobnosti a instituce, kterým byly medaile Nadace Leoše Janáčka v minulosti uděleny, patří např. Jiří Bělohlávek, Gabriela Beňačková, Pierre Boulez, Patrice Chéreau, Jiří Kylián, Charles Mackerras, Richard Novák, Libor Pešek, Svatava Přibáňová, David Pountney, Peter Straka, Theodora Straková, Miloš Štědroň, Inez Tuschnerová, John Tyrrell, Robert Wilson, z institucí získalo cenu Národní divadlo v Brně, Moravské zemské muzeum, Janáčkovo kvarteto, Česká filharmonie ad.

Aleš Briscein patří mezi nejčastěji obsazované tenoristy u nás i v zahraničí. Původně přitom vystudoval hru na klarinet a saxofon a opernímu zpěvu se začal věnovat až později. Postupem času prošel lyrickým oborem až k rolím dramatičtějšího rázu. Je stálým hostem opery Národního divadla v Praze (Prodaná nevěsta, Don Giovanni, La traviata, Její pastorkyňa, Lohengrin) i Státní opery.

V březnu 2013 získal prestižní Cenu Thálie 2012 za ztvárnění role Romea v Gounodově opeře Romeo a Julie v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, stejné ocenění získal za rok 2014 za roli Jaroměra v opeře Zdeňka Fibicha Pád Arkuna v inscenaci Národního divadla.

Jako jeden z mála českých operních sólistů působí pravidelně v zahraničí, mezi poslední velké úspěchy patří obsazení do hlavní role Paula v Korngoldově opeře Mrtvé město, jejíž premiéra byla vysílána v celosvětovém přenosu platformy Operavision.eu, dále hostování v produkci Janáčkovy opery Z mrtvého domu, kde v Bavorské státní opeře ztvárnil roli Filky Morozova a současně hostování v inscenaci opery Věc Makropulos v berlínské Deutsche Oper v roli Alberta Gregora.

Aleš Briscein se stal v červnu letošního roku držitelem rakouské prestižní divadelní ceny Musiktheaterpreis 2018 v hlavní mužské kategorii, a to za ztvárnění hlavní role v Zemlinského opeře Der Zwerg v rakouském Grazu.

Vítězkou druhého ročníku skladatelské soutěže České filharmonie je Jana Vöröšová

Praha (10. prosince 2018) – U příležitosti 100. výročí od založení samostatného Československa vypsala Česká filharmonie druhý ročník soutěže pro české a slovenské skladatele a skladatelky, kteří k datu výročí nepřesáhli věkovou hranici čtyřiceti let. Vítězné skladby Jany Vöröšová, Matouše Hejla a Adriána Demoče uvede Česká filharmonie ve světové premiéře.

Soutěž, jejímž iniciátorem byl už v roce 2014 Jiří Bělohlávek, probíhala ve dvou kolech. V prvním kole obdržela Česká filharmonie 57 platných přihlášek, 12 od skladatelek a 45 od skladatelů, 46 z České republiky a 11 ze Slovenska. Z nich porota 1. února 2018 po předchozím důkladném studiu vybrala tři postupující do druhého kola – Adriána Demoče, Matouše Hejla a Janu Vörösovou.

Porotu prvního kola tvořili Václav Petr, koncertní mistr violoncell České filharmonie, Ondřej Roskovec, vedoucí a první hráč skupiny fagotů České filharmonie
Vítězslav Mikeš, dramaturg Filharmonie Brno Josef Třeštík, dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu Martin Smolka a skladatel Miroslav Srnka.

Všichni tři finalisté získali od České filharmonie objednávku na vytvoření nové orchestrální skladby honorovanou částkou 100 000 korun. Zhodnocení dodaných skladeb provedla porota druhého kola ve složení Semjon Byčkov, šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie, David Robertson, šéfdirigent a umělecký ředitel Sydney Symphony Orchestra, a Chaya Czernowin, skladatelka a profesorka Harvardovy univerzity.

Porota rozhodla o finálním pořadí vítězů:

  1. cena: Jana Vöröšová – Písně vrbovýho proutku pro soprán a orchestr
  2. cena: Matouš Hejl – Crossings
  3. cena: Adrián Demoč – Neha. Adagio pre Orchester

Jana Vöröšová získá finanční odměnu ve výši 100 000 korun a Matouš Hejl ve výši 50 000 Kč. Všechny tři skladby Česká filharmonie provede ve světové premiéře do konce roku 2019

Jana Vöröšová (1980) studovala skladbu na Pražské konzervatoři ve třídě profesora Bohuslava Řehoře a na Hudební fakultě AMU v Praze ve u profesora Václava Riedlbaucha. Absolvovala roční stáž na Koninklijk Conservatoire Brussel a tříměsíční tvůrčí pobyt v Paříži. Její skladby byly hrány na festivalech Contempuls, Pražské Premiéry, Forfest, Festival delle nazioni Citta di Castello (IT), Orfeo (SR), Calliopée (FR), Présance (FR), Wien Modern. Je členkou cimbálové asociace a Institutu Duncan. Je zakladatelkou a sbormistryní dětského i smíšeného sboru La Folia. Vede hudební tvůrčí kurzy a semináře pro děti i dospělé, jejichž náplní je vytváření neobvyklých zvukových krajin. V současné době se věnuje převážně písňové tvorbě pro děti.

 

Český rozhlas vyhlašuje soutěž o nejlepší znělku mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga

Pro všechny dětské soubory libovolného složení je určena nová soutěž Českého rozhlasu o nové provedení znělky mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga. Nejvydařenější realizace skladby Andělské přátelství od Václava Adama Michny z Otradovic se na rok stane oficiální znělkou soutěže a autoři dvou nejlepších nahrávek vystoupí na slavnostním koncertu laureátů Concertino Praga v Rudolfinu.

Zážitkem a zároveň i odměnou pro dva nejlepší dětské soubory bude vystoupení na koncertu laureátů Concertino Praga, který se uskuteční v neděli 9. června 2019 v Rudolfinu. Vítězové se zároveň budou moci zúčastnit komentované besedy s laureáty soutěže a samotného koncertu.

Mezinárodní rozhlasová soutěž Concertino Praga, jejímž organizátorem je Český rozhlas, je určena začínajícím mladým talentům. Soutěž je střídavě vypisována v oborech housle, klavír, violoncello a harfa, dechové nástroje a komorní hra v obsazení od dua až po kvinteto. Vrcholem je každoročně koncert laureátů v Praze, absolutnímu vítězi vydává Český rozhlas vlastní profilové CD.

Nahrávky je možné do soutěže přihlašovat až do konce ledna 2019. Více informací naleznete na concertino.rozhlas.cz.

Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro 2019 – uzávěrka přihlášek

V květnu se uskuteční již 71. ročník mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, která se tentokrát uskuteční v oborech hoboj a flétna. Mladí hudebníci z celého světa své přihlášky mohli zasílat do 1. prosince.

Zájem o soutěž Pražské jaro byl opravdu veliký – bylo podáno 404 přihlášek ze 49 různých zemí. Letos poprvé bylo možné přihlášku poslat výhradně elektronicky. S tím je spjata zajímavá statistika – téměř 90 % zájemců vyplnilo a poslalo přihlášku během posledních dvou dní před uzávěrkou.

V oboru hoboj se přihlásilo 186 hudebníků z 36 zemí. Nejvíce zájemců evidujeme z Japonska (22) a v těsném závěsu je Jižní Korea (21). Česká republika bude mít v předkole devět zástupců. Vedle pravidelně zastoupených zemí se letos objevilo i několik méně častých – přihlásili se talenti z Bolívie, Iránu, Kolumbie, Mongolska a Uzbekistánu.

Do soutěže v oboru flétna se hlásí 218 umělců z 38 zemí, mezi kterými najdeme i Jihoafrickou republiku, Chile a Singapur. Potvrzuje se trend minulých let, nejvíce zájemců je z Jižní Koreje (35). Na pomyslné druhé příčce se umístila Francie s 22 přihláškami. Z České republiky evidujeme 17 přihlášek.

Na začátku ledna proběhnou výběrová předkola. Soutěžní komise na základě poslechu zaslaných nahrávek vybere přibližně 50 nejlepších soutěžících. Ti budou pozváni do prvního kola, které proběhne v květnu v Praze. Výsledky předkola budou zveřejněny 20. ledna na internetových stránkách Pražského jara.

Podrobné statistiky

Obor hoboj

Bolívie (1), Brazílie (1), Česká republika (9), Čína (12), Estonsko (1), Finsko (1), Francie (14), Gruzie (1), Hongkong (1), Irán (1), Itálie (12), Izrael (2), Japonsko (22), Jižní Korea (21), Kanada (1), Kolumbie (3), Litva (1), Mongolsko (1), Německo (9), Nizozemí (1), Norsko (2), Polsko (11), Portugalsko (6), Rakousko (1), Rusko (8), Slovensko (1), Španělsko (13), Švédsko (1), Švýcarsko (2), Taiwan (12), Turecko (1), Ukrajina (1), USA (2), Uzbekistán (1), Velká Británie (3), Venezuela (6)

Obor flétna

Bělorusko (1), Brazílie (1), Bulharsko (1), Česká republika (17), Čína (9), Chile (1), Chorvatsko (4), Dánsko (1), Estonsko (1), Finsko (3), Francie (22), Hongkong (1), Itálie (12), Japonsko (8), Jihoafrická republika (1), Jižní Korea (35), Kanada (1), Kazachstán (1), Lotyšsko (1), Maďarsko (7), Německo (13), Norsko (3), Polsko (9), Portugalsko (6), Rakousko (3), Rumunsko (1), Rusko (11), Singapur (2), Slovensko (2), Slovinsko (5), Srbsko (1), Španělsko (10), Švédsko (1), Taiwan (12), Ukrajina (1), USA (6), Velká Británie (1), Venezuela (3)

Spolupráce a podpora

Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro se těší dlouholeté podpoře významných institucí, bez jejichž podpory by realizace soutěže nebyla možná – jmenujme granty Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy.

Další partneři pro laureáty soutěže poskytují ceny – ať už hmotného charakteru či nabídky koncertních vystoupení.

Mezi tradiční podporovatele řadíme sklárnu Moser, jež laureátům předává krásné křišťálové ceny. Český rozhlas nahrává druhá kola a finále soutěže, nejúspěšnějším laureátům pak zprostředkovává studiovou nahrávku. Dále to jsou Česká centra a jejich nabídka rezidenčního pobytu v některém z evropských Českých center pro nejúspěšnějšího českého účastníka, nakladatelství Bärenreiter, věnuje notové materiály ze své produkce, Nadace Bohuslava Martinů vypisuje cenu pro nejlepší interpretaci skladeb Bohuslava Martinů a zároveň podporuje provádění jeho děl v rámci soutěže. Nadace Český hudební fond oceňuje nejlepší provedení skladeb napsaných pro daný ročník soutěže. Společnost Mercedes Benz nejúspěšnějšímu českému laureátovi na půl roku zapůjčuje automobil. Nejmladšího účastníka soutěže podporuje Nadace Život umělce.

Pro mladé hudebníky je velice atraktivní cenou nabídka koncertního vystoupení – držitelé prvních cen jsou pozváni na následující ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Další pořadatelé, kteří pravidelně zvou laureáty naší soutěže, jsou festival Ticino Musica International Classic ve Švýcarsku, Associazione Anna Jervolino Caserta v Itálii a Konzerthaus Berlin v rámci řady Espresso-Konzerte. Laureáty soutěže podporují i další čeští organizátoři festivalů a abonentních cyklů.

Velmi si vážíme podpory všech těchto spolupracujících organizací.

Výroční cenou Bohuslava Martinů bude oceněn prof. Jaroslav Mihule, autor legendární Martinů monografie

Praha, 7. prosince 2018 – Na koncertě hudebního festivalu Dny Bohuslava Martinů bude 10. prosince udělena Výroční cena Bohuslava Martinů přednímu českému muzikologovi prof. Jaroslavu Mihulemu za celoživotní zásluhy při vědeckém zhodnocení, šíření a uplatnění skladatelova díla. Jaroslav Mihule je známý především jako autor publikací o Bohuslavu Martinů, během své kariéry působil také jako pedagog a diplomat.

Cenu za celoživotní zásluhy o propagaci jména a díla Bohuslava Martinů bude každoročně udělovat Nadace Bohuslava Martinů vždy jedné významné osobnosti. První předání této ceny proběhne v rámci koncertu francouzské hudby, na kterém v Sále Martinů 10. prosince vystoupí první klarinetista Orchestre de Paris Philippe Berrod spolu s hobojistkou Janou Kopicovou a dvěma vítězi Pražského jara, fagotistou Janem Hudečkem a klavíristou Ivo Kahánkem. Společně provedou skladby francouzských autorů a Bohuslava Martinů, který byl během svého dlouhodobého pobytu v Paříži francouzskými skladateli silně ovlivněn.

Prof. Jaroslav Mihule (*1. 12. 1930) je muzikolog, pedagog, diplomat a skladatel. Ve své vědecké kariéře se věnoval především Bohuslavu Martinů, napsal například studii Symfonie Bohuslava Martinů, legendární knihu Bohuslav Martinů: profil života a díla nebo obsáhlou monografii Martinů – osud skladatele. Od roku 1959 vyučoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.  V letech 1990 – 94 byl po dvě období prorektorem Univerzity Karlovy a v roce 1994 zde působil jako proděkan Pedagogické fakulty. V 90. letech byl také jmenován mimořádným velvyslancem v Nizozemsku.

Úvodní foto: Jaroslav Mihule Foto Vojtěch Havlík

Listopadová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Pro listopadová „nej“ vybírám z představení, na kterých bylo uvedeno rekordních patnáct titulů. Přidávám k nim ještě dvě inscenace se staršími daty premiér, protože jsem je viděla až teď. Do „databáze“ tohoto měsíce patří také tři koncerty.

Listopad se nesl především ve znamení šestého ročníku bienále Janáček Brno (jeho další program pokračoval v prosinci). Ve zrekonstruovaném Janáčkově divadle festival zahájila premiéra Příhod lišky Bystroušky domácího souboru – Národního divadla Brno. S Osudem hostovala v Brně ostravská opera. Šárka ve verzi z roku 1887 pouze s klavírním doprovodem byla svěřena brněnskému experimentálnímu souboru Opera Diversa, který tuto Janáčkovu první operu uvedl nejprve koncertně a následně scénicky v instrumentaci Ondřeje Kyase. Další scénická díla z Janáčkova raného období byla svěřena Konzervatoři Brno, která v jednom večeru zkombinovala Počátek románu a zpívaný balet Rákoš Rákoczy. Ze zahraničních souborů v rámci festivalu v listopadu hostovala Vlámská opera s Věcí Makropulos a amsterdamský Muziktheater Transparant se scénickou verzí písňového cyklu Zápisník zmizelého v adaptaci Annelis Van Parys. Příležitost na tomto prestižním festivalu dostala také Komorní opera JAMU, která v Divadle na Orlí představila dvě studentské novinky: Falstaffa Jiřího Najvara a Neznámou Daniela Šimka.

Tím se ale listopadová „porce“ premiér zdaleka nevyčerpala. Parta mladých umělců z uskupení Opera Studio Praha nastudovala původní operu Lukáše Sommera Časoplet. V rámci festivalu Ostrava v Praze byly v Divadle Komedie uvedeny tři inscenace z Ostravských dnů nové opery (NODO): Infinito Nero Salvatora Sciarrina, Macle Julia Eastmana a Mistrovská díla Petra Kotíka.  Rytířský sál Velkopřevorského paláce byl místem netradičního představení pro sopranistku, tanečnici a loutnistu E. M. Slzy Eliny Makropulos.

V Plzni jsem až v listopadu viděla říjnovou premiéru Verdiho Nabucca a v Olomouci červnovou premiéru Donizettiho opery Don Pasquale.

Z koncertů patří do listopadového výběru nejen recitál Zuzany Markové a Simone Piazzoly, ale i vystoupení Anny Netrebko. Collegium 1704 na svém letošním prvním abonentním koncertu postavilo vedle sebe Mši A dur Johanna Sebastiana Bacha a Mši Nejsvětější trojice Jana Dismase Zelenky.

Pokračování textu Listopadová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Kühnův dětský sbor zahájí Otevíráním studánek festival Dny Bohuslava Martinů

Praha, 29. listopadu 2018 – Hlavní program festivalu Dny Bohuslava Martinů otevře 4. prosince v Sále Martinů Kühnův dětský sbor. Pod vedením sbormistrů Jiřího Chvály a Petra Louženského provede slavnou Martinů kantátu Otvírání studánek. Festival nabídne do 19. prosince celkem osm koncertů, na kterých vystoupí výrazní čeští a zahraniční umělci, mezi kterými je například klavírista Ivo Kahánek, Frank Peter Zimmermann a Česká filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, Wihanovo kvarteto a vítězky minulých ročníků Soutěže Bohuslava Martinů sopranistka Zdislava Bočková a klarinetistka Anna Paulová.

„Vaše báseň o Studánce se mne hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale i proto, že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala – a drahých. Ovšem, že na ni píšu hudbu; tak krásný text se nenajde každý den,“ píše Bohuslav Martinů v roce 1955 autorovi textu Miloslavu Burešovi, od jehož smrti tento rok uplynulo přesně 50 let. Martinů skladbu svému příteli a básníkovi nakonec i věnoval. Kromě Otvírání studánek uvede 4. prosince Kühnův dětský sbor i skladby Jana Nováka a premiéry děl Josefa Marka a Slavomíra Hořínky.

Během následujícího koncertu 5. prosince vystoupí na pražské HAMU laureátka Pražského jara klarinetistka Anna Paulová a sopranistka Zdislava Bočková, která získala v roce 2017 ve finále pěvecké soutěže Otto Edelmanna speciální cenu Seefestspiele Mörbisch. Obě úspěšné mladé umělkyně také v minulých letech zvítězily v Soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Zdislava Bočková se představí s klavíristkou Martou Vaškovou s áriemi z oper Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Anna Paulová provede s renomovaným Wihanovým kvartetem Kvintet h moll pro klarinet a smyčcové kvarteto Johannese Brahmse.

Ve spolupráci s Francouzským velvyslanectvím proběhne 10. prosince koncert, na kterém přivítají Dny Bohuslava Martinů prvního klarinetistu Orchestre de Paris Philippe Berroda, který vystoupí spolu s hobojistkou Janou Kopicovou a dvěma vítězi Pražského jara, fagotistou Janem Hudečkem a klavíristou Ivo Kahánkem. Společně provedou skladby francouzských autorů a Bohuslava Martinů, který byl francouzskou hudbou silně ovlivněn.

Na festivalu se také představí 12. prosince violoncellista Petr Nouzovský spolu s dirigentem Chuheiem Iwasakim a Plzeňskou filharmonií v Martinů Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1. Na Pražské konzervatoři provede 18. prosince Severočeská filharmonie Teplice, Sylvie Schelingerová a Jiří a Eduard Kollertovi díla Antonína Dvořáka, Viléma Blodka, Bohuslava Martinů a Václava Riedlbaucha. Taktovky se ujme nový šéfdirigent Severočeské filharmonie Teplice Petr Vronský, kterému bude na festivalu během slavnostního večera Nadace Bohuslava Martinů udělena Medaile Bohuslava Martinů za šíření skladatelova hudebního odkazu.

Celý program festivalu je dostupný na stránkách www.martinu.cz.

Úvodní foto: Miloslav Bureš a Bohuslav Martinů (Řím, 1957) Foto Centrum Bohuslava Martinů v Poličce

Upoutávka na prosincové číslo

Z prosincového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor s významným britským klavíristou a mistrem taktovky Waynem Marshallem, který se v únoru představí ve výběru z Gershwinovy opery Porgy a Bess nejen jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru a kvartetu pěvců, ale rovněž jako sólista. Bude představovat autentickou postavu z děje – Jasba Browna.
  • Rozhovor s vítězem prestižní soutěže houslistů do 35 let New York Concert Artists and Associates v New Yorku a nejnověji rovněž soutěže Fritze Kreislera ve Vídni Milanem Al-Ashhabem
  • Rozhovor s naším předním violistou Lubomírem Malým, kromě jiného čerstvým držitelem Ceny Nadace Bohuslava Martinů, který letos oslavil významné životní jubileum.
  • Rozhovor s operním režisérem Václavem Věžníkem, k jehož nejoblíbenějším autorům patří Leoš Janáček.
  • Z rubriky Události dva významné koncerty České filharmonie, které otevřely její novou sezonu. Zahajovací koncert, na němž zazněla Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ Gustava Mahlera, a první abonentní koncert, kde se v jeho první polovině představili Čeští filharmonikové  a soubor London Voices  v provedení Sinfonie pro 8 hlasů a orchestr Luciana Beria, po níž následovala Dvořákova „Sedmá“.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za festivalem Nekonvenční žižkovský podzim 2018, hudebním maratonem Leoše Janáčka v Ostravě či desátým ročníkem MusicOlomouc a za vystoupeními Radka Baboráka se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, kde se představil  v roli dirigenta, Daniela Barenboima, který se celý večer věnoval  sonátám Ludwiga van Beethovena, houslistky Anny Jouzové Sommerové, jež na svém absolventském koncertě zahrála  kromě jiného Brahmsův Houslový koncert D dur, nebo za slavnostním večerem k jubileu Jiřího Hlaváče v Sále Martinů, kde mu byla za dlouholeté vynikající výsledky v hudební oblasti  předána Cena AHUV.
  • V rubrice Horizont Horizont tentokrát se tentokrát seznámíme se dvěma koncerty Strun podzimu: irských folkařů Andyho Irvinea a Paula Bradyho a  kytaristy a klavíristy Egberta Gismontiho.
  • Z operních děl, realizovaných na našich scénách, bychom rádi upozornili na dvě premiéry Smetanovy Prodané nevěsty: v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde dílo nastudoval Mario De Rose, a ve Slezském divadle v Opavě, kam mohli zájemci přijít na první verzi této opery z roku 1866, kterou nastudoval Vojtěch Spurný. A do třetice ještě jedna Prodaná nevěsta – tentokrát na plzeňském náměstí Republiky v hudebním nastudování Norberta Baxy.
  • Ze zahraničí jsme pro prosincové číslo Hudebních rozhledů vybrali zhodnocení premiéry opery Arnolda Schönberga Mojžíš a Áron v nastudování Alana Gilberta a v režii kontroverzního Katalánce Calixta Bieita, kde se hlavních rolí ujali Sir John Tomlinson a Lance Ryan, a reprízy Janáčkovy Její pastorkyně v Mackerrasově edici tzv. brněnské verze 1908, které se úspěšně zhostili dirigent Tomáš Netopil, režisérka Katie Mitchell  a sólisté Annette Dasch (Jenůfa), Evelyn Herlitzius (Kostelnička), Pavel Černoch (Laca) a Norman Reinhardt (Števa).
  • zavedené seriály: Nejvýznamnější zahraniční festivaly – informace o nejprestižnějším festivalu současnosti Salzburger Festspiele, Portréty velkých klavíristů 20. století – portrét klavíristy (a světově proslulého skladatele) Bély Bartóka, Z historie muzikálu –  informace o evropské premiéře muzikálu Waitress, ohlédnutí za londýnským muzikálovým létem a podzimem, českými premiérami amerických muzikálů Big a Rent v Městském divadle Brno či patnácti úspěšnými lety od světové premiéry muzikálu Wicked: Neznámý příběh čarodějnic ze země Oz, Muzikantské fugy – zajímavosti z životních peripetií Carla Ditterse von Dittersdorf, Celuloidová hudba – na témata Muzika pod osudové chvíle Československa (o oceněném filmu Julia Ševčíka Masaryk) i dusot koňských kopyt  (o dalším Českým lvem  oceněném filmu tentokrát Václava Kadrnky Křižáček)
  • nové seriály: Žánrové obrázky z dějepisu českého jazzu tentokrát se zamyšlením nad strastmi a radostmi „normalizovaného“ jazzového fandy a Sto let s Leonardem Bernsteinem, jehož dvanáctidílný cyklus zakončil díl s názvem Vídeňský epilog.

samostatné studie: Nadace Bohuslava Martinů informuje – o čtyřech  prioritách této instituce hudebním festivalu Dny Bohuslava Martinů, hudební soutěži Nadace Bohuslava Martinů, souborném kritickém vydání díla Bohuslava Martinů a podpoře uměleckých projektů a činnosti dalších subjektů – které doplňují dvě vyznání členů řídícího grémia NBM ke skladatelově odkazu, Stanislavy Střelcové a Bohuslava Pavlase

  • V rubrice Knihy a notoviny si jistě nenecháte ujít recenzi na knihu Miloše Pokory Jan Kühn a trvalý otisk jeho sboru v hudebním dění z pera Radmily Hrdinové
  • A v rubrice Svět hudebních nástrojů zprávu o úspěchu firmy PETROF na největším veletrhu hudebních nástrojů v Šanghaji a v cyklu Z našich houslařských ateliérů – vizitku mistra houslaře Miroslava Pikarta

15. ročník krajské Stavby roku

Slavnostní vyhlášení výsledků 15. ročníku krajské Stavby roku se konalo dnes dopoledne ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové. O titul se v letošním ročníku ucházelo 13 staveb, z nichž cenu získala budova PETROF Gallery. Cílem tohoto projektu je podpořit kulturní a společenský rozvoj regionu, podílet se na hudebním vzdělávání, šířit dobré jméno firmy PETROF.

Pro naplnění tohoto cíle a uspokojování potřeb všech zákazníků a návštěvníků slouží pianosalon nadnárodního významu, hudební kavárna a víceúčelová hala. Továrna PETROF je v Hradci Králové téměř 155 let a k tomuto městu neodmyslitelně patří. Projekt PETROF Gallery by měl obohatit kulturní prostředí města a dále šířit hodnoty rodiny Petrofů.

Generálním dodavatelem stavby PETROF Gallery byla společnost STATING s.r.o. pod vedením Ing. Pavla Hurycha, autorem projektu je Ing. Janis Vlachopulos a Ing. Arch. Vladimír Lavrík ze společnosti ADONIS PROJEKT, spol. s r. o.