Janáčkova filharmonie v září vstoupí do své již 67. koncertní sezóny. Představí se v čele s novým šéfdirigentem Vassilym Sinaiským. Spolu s ním přicházejí další dvě klíčové osobnosti, které budou mít zásadní vliv na umělecký profil orchestru. Post hlavního hostujícího dirigenta zaujme Petr Popelka. Rezidenčním sólistou se pak stane klavírista Lukáš Vondráček. Ze světoznámých umělců do Ostravy zavítají Danjulo Ishizaka, Nikolai Lugansky, Christian Arming, Leticia Moreno, Elina Vähäla, Grigorij Sokolov či Piotr Anderszewski. Posluchači se mohou těšit na unikátní projekty ve spolupráci s Cirkem La Putyka, tribute kapelou Queenie či skupinou Tata Bojs. Zahajovací koncert nové sezóny se uskuteční 10. září 2020 v Domě kultury města Ostravy.

“Chtěli bychom vás ujistit, že i v této nelehké době na vás, naše posluchače, myslíme a přejeme si, abyste zůstali všichni zdraví. Přestože nevíme, kudy a jak se bude kultura v Česku s ohledem na pandemii koronaviru v dalších měsících ubírat, jedno víme jistě – hudba, která spojuje a pomáhá, tu byla, je a bude i v těžkých dobách. Proto věříme, že se již brzy budeme opět setkávat na našich koncertech,” vzkazuje v úvodu Jan Žemla, ředitel JFO.

Do koncertní sezóny 2020/2021 vstupuje ostravský orchestr s novým šéfdirigentem a hudebním ředitelem, kterým se stává Vassily Sinaisky, skutečná dirigentská legenda. „Nabídku jsem přijal s potěšením, neboť jsem doposud při práci s ostravským orchestrem zažil jen ty nejpozitivnější okamžiky – poprvé v prosinci 2018 a poté znovu na zahajovacím koncertě minulé sezóny. Proto se velmi těším na posílení své vazby s filharmonií, publikem i městem Ostravou,“ svěřuje se Vassily Sinaisky. Mezi lety 2010 a 2013 byl šéfdirigentem a hudebním ředitelem Velkého divadla v Moskvě. V letech 1996 až 2012 zastával pozici hlavního hostujícího dirigenta v BBC Philharmonic Orchestra, kde je dnes emeritním dirigentem, stejně jako v Symfonickém orchestru v Malmö. Řídil symfonické orchestry v Londýně, Vídni, Berlíně, Houstonu, Sao Paulu, Soulu či Petrohradu.

V první ostravské sezóně představí zdejšímu publiku své interpretace Stravinského Svěcení jara, Verdiho Requiem nebo Šostakovičovy Symfonie č. 10. Ujme se i Novoročního koncertu s valčíky a polkami Johanna Strausse mladšího.

Celosvětově ceněný klavírista Lukáš Vondráček, vítěz prestižní soutěže královny Alžběty v Bruselu, se v pozici hostujícího rezidenčního sólisty představí hned třikrát. Poprvé se tak stane na Zahajovacím koncertu 10. září 2020 v Domě kultury města Ostravy, kdy uvede Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll. Program jeho dalších vystoupení zahrnuje mimo jiné Brahmsův Druhý klavírní koncert, který někteří současní odborníci považují za nejlepší koncert všech dob.

Trojici nejdůležitějších osobností nadcházející sezóny doplňuje Petr Popelka, který zaujme post hlavního hostujícího dirigenta. Od září bude zastávat i funkci šéfdirigenta u Norského rozhlasového orchestru. Tato vycházející česká dirigentská hvězda pravidelně spolupracuje také s Dánským národním symfonickým orchestrem, s orchestrem Norské opery v Oslu, hostuje také v Maďarské státní opeře v Budapešti či drážďanské Semperoper. S ostravskými filharmoniky nastuduje díla Rachmaninova, Beethovena či Sukovu symfonickou báseň Zrání, která se pro svoji technickou náročnost nehraje příliš často, ale podle Popelky patří mezi skutečné klenoty české hudby.

Letos v březnu rozšířila ostravská filharmonie nástrojové vybavení o nový klavír zn. Steinway&Sons. Tento nástroj do severomoravské metropole přilákal celý peloton špičkových klavíristů v čele s Grigorijem Sokolovem. „Je to snad jediný klavírista, kvůli kterému bych byl ochoten jet třeba přes celou Evropu, jen abych ho slyšel. Tu možnost jsem několikrát měl, nikdy mě nezklamal. Dlouho jsem o něj pro Ostravu usiloval,“ říká ředitel JFO Jan Žemla. Kromě Sokolova publikum vyslechne i klavírní recitály polského virtuosa Piotra Anderszewského, talentovaného rumunského mladíka Daniela Ciobanua a Lukáše Vondráčka.

O kvalitách ostravského orchestru svědčí i skutečnost, že mnozí ze špičkových umělců se do Ostravy vracejí. Patří k nim např. violoncellista Danjulo Ishizaka, klavírista Nikolai Lugansky nebo dirigenti Risto Joost a Gabriel Bebeselea. Přijede i bývalý šéfdirigent JFO – Christian Arming, který v Ostravě svou kariéru na přelomu tisíciletí vlastně odstartoval. Další interpreti se naopak publiku představí poprvé. Týká se to např. prvotřídní španělské houslistky Leticie Moreno, která si pro zdejší debut vybrala Prokofjevův harmonicky nápaditý Druhý houslový koncert. Svou ostravskou premiéru si odbude i další houslistka – Finka Elina Vähäla s Koncertem pro housle a orchestr „The Red Violin“ od Johna Corigliana.

Od svého nástupu do funkce v roce 2012 vytýčil ředitel JFO Jan Žemla jasně čitelné dramaturgické linie. Jedna z nich je zaměřena na velké symfonie 20. století (Mahler, Šostakovič, Prokofjev), které uvádí JFO v každé sezóně. „Jedním z důvodů je to, že je mám prostě rád, ale hlavně jsou to díla, která orchestru sedí. Našim cílem je provést je postupně kompletně,“ dodává Jan Žemla. Druhá výrazná linie patří české hudbě (Dvořák, Janáček, Martinů, Suk, a další) a zanedbatelné není ani zastoupení nové hudby 20. i 21. století.

Chybět nebudou ani koncerty komorních souborů, z nichž za zmínku stojí mj. vystoupení dvojice hráčů na bicí OK Percusion Duo nebo Pavel Haas Quartetu. Pokračovat budou i projekty Janáčkovy filharmonie Ostrava v multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích se skutečně multižánrovým programem. V nabídce je filmová hudba, divadlo v kombinaci s novým cirkusem v podání souboru Cirk La Putyka, tribute kapela Queenie a skupina Tata Bojs. Posluchače čekají originální projekty, z nichž některé zde zažijí dokonce světovou premiéru.

Ve spolupráci se statutárním městem Opava a Moravskoslezským krajem Janáčkova filharmonie Ostrava v loňském roce navázala na tradici symfonických koncertů v Opavě uspořádáním cyklu koncertů v kostele sv. Václava. „Jak se ukázalo, tento nápad sklidil veliký úspěch a všechny koncerty byly beznadějně vyprodány. Jsme proto nesmírně rádi, že i v letošním roce můžeme v těchto koncertech pokračovat,“ říká ředitel JFO Jan Žemla.

Začíná jubilejní 75. ročník festivalu Pražské jaro, který bude v mnoha ohledech výjimečný.

„S trochou nadsázky říkáme, že Pražské jaro vám ještě nikdy nebylo blíž. Poprvé v pětasedmdesátileté historii můžete zažít všechny festivalové koncerty zvukem i obrazem u Vás doma,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty byly zařazeny do programů České televize a Českého rozhlasu. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka.

Do zahraničí budou koncerty šířeny sítí Českých center a velvyslanectví České republiky. „Je pro nás ctí a potěšením ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR zprostředkovat zážitek z koncertů letošního Pražské jara, tohoto rodinného stříbra české kultury, tisícům diváků na celém světě!“ říká generální ředitel Českých center Ondřej Černý.

Jedenáct koncertů bude živě přenášeno z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes.

Rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav tohoto netradičního ročníku bude přinášet Echo Pražského jara na ČT art každou neděli od 20 hodin. První díl vysílaný 10. května se zaměří na fenomén Mé vlasti v jiskřivém rozhovoru dirigentů Jakuba Hrůši, Tomáše Netopila a muzikologa Aleše Březiny.

Týdeník ArtZóna, vysílaný v den tradičního zahájení Pražského jara 12. května, bude rovněž věnován tématu letošního festivalu. Hosty ve studiu budou členové umělecké rady Pražského jara – dirigent Jakub Hrůša a klavírista Ivo Kahánek. Dále pořad přinese rozhovory s Romanem Bělorem, ředitelem Pražského jara, dramaturgem festivalu Josefem Třeštíkem a   průvodcem všech letošních koncertů Ondřejem Havelkou.

Polední koncerty Českého rozhlasu Vltava nabídnou každý den od 11. května až do konce festivalu desítky archivních rozhlasových snímků z celé historie Pražského jara.

Má vlast třikrát jinak

Erbovní dílo Pražského jara – Smetanova Má vlast zazní hned třikrát. V pondělí 11. květnauvede ČT art unikátní střihový pořad celého cyklu symfonických básní. Vyšehrad byl zařazen z pohnutého roku 1968, kdy Českou filharmonii dirigoval Karel Ančerl, Vltava v interpretaci České filharmonie a Václava Neumanna z festivalu roku 1981, Šárka pak z památného roku 1990 pod taktovkou Rafaela Kubelíka, Z českých luhů a hájů z Pražského jara 1993, kdy byl festival poprvé v historii zahájen zahraničním orchestrem – Royal Liverpool Philharmonic Orchestra řídil Libor Pešek, Tábor z festivalu 2011, kdy pod vedením Jiřího Bělohlávka vystoupil Symfonický orchestr Pražské konzervatoře. Závěrečnou báseň Blaník uslyšíme v jedinečném provedení Vídeňských filharmoniků za řízení Daniela Barenboima v roce 2017.

Týž den, tedy 11. května, uvede Český rozhlas Vltava záznam zahajovacího koncertu Pražského jara z roku 2009, kdy Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídil polský dirigent Antoni Wit. O den později pak odvysílá legendární zahajovací koncert festivalu z roku 1990, kdy v čele České filharmonie po více než čtyřiceti letech emigrace stanula zakladatelská osobnost Pražského jara, dirigent Rafael Kubelík.

Narozeninový koncert bude online

Sedmdesát pět let je pro festival klasické hudby úctyhodné číslo. Za těch 75 let jsme měli možnost setkat se na koncertech Pražského jara nejen s největšími hvězdami světového interpretačního umění, ale také s mladými hudebníky, z nichž mnohým právě Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro pomohla nastartovat kariéru. 

Je samozřejmé, že hudební festival oslaví své narozeniny koncertem. A s kým jiným než s těmi, kteří jeho historii pomáhali psát. Z pochopitelných důvodů sice nemohou popřát osobně, jak bylo plánováno, ale každý z nich se z domova připojil k interpretaci variací na známou píseň Happy Birthday – narozeninové hudební gratulace, kterou pro tuto příležitost Pražské jaro objednalo u skladatele Petra Wajsara. V tradiční den zahájení festivalu 12. května se diváci mohou těšit na připravený on-line koncert, ze střechy Rudolfina bude pořadem provázet hudebník a režisér Ondřej Havelka.

Pražskému jaru takto popřejí mezzosopranistky Bernarda Fink a Dagmar Pecková, klavíristé Garrick Ohlsson a Miroslav Sekera, laureáti soutěže Pražského jara – trumpetista Gábor Boldoczki, hornista Radek Baborák, pozounista Lukáš Moťka a varhaník Pavel Svoboda, Pražákovo kvarteto a Epoque Quartet.

„I u nás v rakouských Korutanech máme nádherné jaro, ale stýská se nám po Vašem jaru – po Pražském jaru,“ uvedla v osobním pozdravu festivalovým divákům mezzosopranistka Bernarda Fink. „Pražskému jaru přeji k jeho narozeninám vše nejlepší! Je mi pochopitelně líto, že s vámi nemohu být na narozeninovém koncertě osobně. Ale už nyní mohu slíbit, že se v Praze setkáme příští rok, kdy budu mít na Pražském jaru recitál a zároveň budu členem klavírní poroty pražskojarní soutěže,“ avizuje americký klavírista Garrick Ohlsson.

Přímé přenosy zahájí koncertem mladistvé energie

„Je ohromně povznášející sledovat, co dokážou mladí instrumentalisté a pěvci ze základních uměleckých škol, a jak se jejich talent rozvíjí pod vedením jejich pedagogů a mentorů z projektu MenART. Co je nejdůležitější – čiší z nich mladistvá energie a nadšení. Proto jsme neváhali a zařadili koncert nazvaný Salon ZUŠ jako úvodní v programu našich on-line streamovaných koncertů. Chceme, aby hudba přinášela radost,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.

V pátek 15. května od 20 hodin bude prostřednictvím webových stránek Pražského jara živě přenášen koncert nadaných žáků základních uměleckých škol, stipendistů akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Koncert je solidárně věnován na podporu hudebníků na volné noze, v rámci sbírky, kterou inicioval hornista Radek Baborák (více informací na donio.cz/muzikanti).

Legendární koncerty

Do programu byly zařazeny také záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád. V sobotu 16. května si takto připomeneme jedinečný festivalový debut norského klavíristy Leifa Ove Andsnese, který se uskutečnil ve Dvořákově síni Rudolfina na Pražském jaru roku 1993 – klavíristovi tehdy bylo třiadvacet let.

Klavíristu Sira Andráse Schiffa, který se podle původního ohlášeného programu měl stát rezidenčním umělcem letošního ročníku, festival připomene vystoupením z Pražského jara 2008, kdy za doprovodu Budapest Festival Orchestra a pod taktovkou Ivána Fischera nezapomenutelným způsobem uvedl Dvořákův klavírní koncert. V programu tento koncert naleznete 2. června.

V předvečer závěru festivalu je pro diváky připraven opravdový klenot – záznam provedení Beethovenovy Deváté symfonie „S Ódou na radost“ z Pražského jara 1990, kdy v čele České filharmonie stanul Leonard Bernstein. „Má to pro nás ohromnou symboliku. Tato symfonie měla podle původních plánů letošní ročník s ohledem na velké Beethovenovo výročí zakončovat. Leonard Bernstein vystoupil v letech 1946 a 1947 na prvních dvou ročnících Pražského jara, pak přijel opět až v roce 1990 (stejně jako zakladatelé festivalu Rafael Kubelík a Rudolf Firkušný) – na první svobodné Pražské jaro po čtyřech dekádách komunistické totality. Třetího června uplyne na den přesně třicet let od tohoto památného koncertu,“ popisuje Roman Bělor.

Pozdravy z Londýna

„BBC Symphony Orchestra v roce 2020 oslaví devadesát let od svého založení. Jak lépe toto výročí připomenout, než hostováním na jednom z našich nejoblíbenějších festivalů – Pražském jaru?“ uvedl na podzim minulého roku ředitel orchestru Paul Hughes. Toto vystoupení se mělo stát jejich jubilejním patnáctým koncertem na festivalu. Čeští příznivci o tento skvělý britský orchestr, v jehož čele několik let stál Jiří Bělohlávek, nepřijdou.  

V neděli 17. května bude na webu Pražského jara v české premiéře vysílán záznam jejich vystoupení na závěrečném koncertu festivalu BBC Proms 2019. „Večer otevírá mimořádně působivé dílo Woke (Probuzený), které napsal mladý britský skladatel Daniel Kidane,” uvádí šéfdirigent orchestru Sakari Oramo. „Nezapomenutelným výkonem se do našich srdcí zapsala mezzosopranistka Jamie Barton. Těší mě, že vedle našeho orchestru budete mít šanci slyšet také naše skvělé pěvce z BBC Symphony Chorus a BBC Singers. V závěru koncertu se publikum připojuje ke zpěvu písně Jerusalem od Huberta Parryho – při této vzpomínce mě stále mrazí. Věřím, že Vám tento koncert přinese radost a těším se, že se brzy ve Vaší překrásné Praze setkáme osobně,“ uzavírá Oramo. 

Poděkování

Zachování a transformace 75. ročníku Pražského jara do jeho on-line podoby by nebyla možná bez četných projevů zájmu, podpory, kolegiality a solidarity našich posluchačů, mnoha institucí, společností, umělců i uměleckých souborů z České republiky i celého světa.     

Naše první poděkování patří těm, bez nichž bychom nepříznivé situaci nemohli úspěšně čelit, a to České televizi, našemu generálnímu mediálnímu partnerovi, stejně tak Českému rozhlasu, hlavnímu mediálnímu partnerovi, za vskutku velkorysý a iniciativní přístup. 

Pochopení a velkorysost v krizové situaci projevují zásadní podporovatelé Pražského jara, a to Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, rovněž pak tradiční korporátní partneři, a to partner festivalu innogy ČR a.s., technologický partner CETIN a.s., dále pak Subterra, a.s., Mercedes-Benz ČR a Hospodářské noviny.

Naši vděčnost za vstřícnou spolupráci bychom rádi vyjádřili:

British Broadcasting Corporation a BBC Symphony
OrchestraThe Leonard Bernstein Office, Inc.
Česká filharmonie
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
PKF – Prague Philharmonia
Collegium 1704
Brno Contemporary Orchestra
Obecní dům
HAMU
Národní technické muzeum
Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97
Národní divadlo Brno
Česká centra
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
92nd Street Y Cultural and Community Center New York  

Obrazový materiál

Na tomto linku naleznete fotografie umělců vystupujících v alternativním programu Pražského jara: https://flic.kr/s/aHsmMJayGf

Vizuální prezentaci letošního Pražského jara naleznete zde:

https://flic.kr/s/aHsmJjCTtH

Ve středu 29. 4 se uskuteční další streamování pořadu FOK ON s tématem Koncertní mistři. Hosty budou Liběna Séquardtová a Roman Patočka, který se také postará o hudební ukázky. Pořad bude vysílán na od 18:15 na YouTube kanálu Pražští symfonikové FOK.

Živé vysílání ve středu od 18:15 ZDE

Nestihnete-li živé vysílání, nevadí, na YouTube zůstane videozáznam, na který se můžete podívat později. Podívejte se na záznam prvního streamu na téma Šéfdirigenti! Stejně tak si můžete kdykoli pustit nahrávku Sinfonie concertante pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr Es dur Wolfganga Amadea Mozarta z koncertu 4. 2. 2010, kterou jsme na YouTube zveřejnili. Po streamu 29. 4. zveřejníme další nahrávku z našich koncertů! Bude to Mozartův současník Antonio Salieri: Koncert pro flétnu, hoboj a orchestr C dur pod taktovkou Jiřího Kouta z 12. 9. 2007. Sólo na flétnu hraje Václav Michálek a na hoboj Jurij Likin.

Kristina Fialová, první dáma české violy, Vás zve na benefiční koncert na pomoc lidem s roztroušenou sklerózou. Proč? Běžné věci jako nákup, jízda metrem, zapnout si knoflíky, zvednout dítě do náruče jsou pro zdravého člověka samozřejmostí, ale pro lidi s tímto onemocněním je to každodenní boj, který zvlášť v současné situaci provází strach, nejistota a deprese…

Užijte si nevšední hudební zážitek při přímém přenosu koncertu 21. dubna od 20 hodin a pomozte spolu s námi lidem s RS k lepšímu životu!

Roztroušená skleróza je nemoc mladých lidí a každý rok přibývá 700 nových pacientů, přičemž až 50% z nich provází deprese. Psychoterapeutická péče jim pomůže překonávat překážky, rozvíjet se a žít kvalitní život. Z Vašich darů uhradíme rok psychoterapeutické péče pro pacienty, 450 000 Kč na 780 hodin individuálních a skupinových terapií, pro 75 pacientů měsíčně. 

 Již 15 let pořádáme tradiční benefiční koncert pro pacienty s RS. Letos se koncerty se nekonají, divadla jsou zavřená a ještě nějaký čas bude trvat, než se život vrátí do starých kolejí. Vy si přesto můžete 21. 4. ve 20 hodin z domova vychutnat jedinečný hudební zážitek. Kristina Fialová, jejíž pozvání přijali nejlepší z nejlepších – Markéta a Ivan Vokáčovi, Jan Mráček, Karel Untermüller, Petr Nouzovský –  připravila opět neopakovatelný program. Dvoje housle, dvě violy, dvě violoncella.

Koncert ze Sukovy síně pražského Rudolfina bude vysílat TV Noe v přímém přenosu. S prvním tahem smyčce se ponořme do barevného světa hudby P. I. Čajkovského a Arnolda Schoenberga na pomoc lidem bloudícím v šedi.

15. benefiční koncert věnujeme všem, kteří, ač si cestu s roztroušenou sklerózou nevybrali, se nebojí být povzbuzením pro druhé. A Vám všem, kteří i když nemusíte, touto cestou jdete také a pomáháte tam, kde je to zapotřebí.

Příznaky roztroušené sklerózy nejsou zprvu vidět. Sem tam cítíte brnění, závrať, občas klopýtnete. Najednou vypoví tělo službu. Přestanete vidět. Neposlouchají vás ruce, nohy nebo nedokážete udržet moč. A k tomu deprese.

…nepředvídatelná, neuchopitelná, rozličná, plíživá, únavná, ochromující, omezující, brnivá, rozostřující, nenakažlivá, bez jasné příčiny nevyléčitelná, přesto ne beznadějná…

Taková je RS očima těch, které provází životem. Pojďme jim společně pomoci!

Jak lze přispět?
Darujte online klidně hned, na  www.darujme.cz/KoncertProIMPULS
DMS, převodem na účet nebo přes Daruj Správně

Více na Benefiční koncert

Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka.

Erbovní dílo festivalu Smetanova Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. května Česká televize odvysílá sestřih významných provedení zahajovacích koncertů Pražského jara. 

Orchestrální koncerty

Diváci se mohou těšit na pět orchestrálních koncertů s originální dramaturgií. „Se čtyřmi pražskými tělesy jsme se dohodli na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou vždy z domovských scén jednotlivých orchestrů,“ přibližuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu tak bude 27. května streamován přímo ze Studia 1 Českého rozhlasu, kde orchestr zkouší a nahrává. Pod vedenímdirigenta Roberta Kružíka, jehož plánovaný festivalový debut je tak zachován, zazní mj. Adagio nedávno zesnulého klasika polské hudby Krzysztofa Pendereckého. Ten, coby dirigent i skladatel festival před třemi lety zakončoval.

Dva výrazní umělci spojí své síly na koncertu 29. května – v Praze žijící cembalista světového renomé Mahan Esfahani a dirigent Jiří Rožeň, jenž bude stát v čele PKF – Prague Philharmonia. Diváci se mohou těšit mj. na českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana.

Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupí 1. června Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK s Tomášem Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa. „V jeho nastudování nabídneme posluchačům hudbu Josef Suka a Zjasněnou noc Arnolda Schönberga, jejíž provedení by mohlo symbolizovat tolik očekávané společenské rozjasnění,“ popisuje Třeštík.

 „S Českou filharmonií plánujeme dvojici koncertů pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů. Program večera s Tomášem Netopilem v současné době připravujeme,“ uvádí Třeštík. Na závěrečném koncertě měla původně zaznít Beethovenova Devátá symfonie a připomenout tak skladatelovo výročí i jubileum festivalu, s jehož historií je dílo úzce spjato. Díky dirigentovi Jakubovi Hrůšovi o Beethovenovu hudbu nepřijdeme ani v době pandemie. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr. „Je to mimořádný počin podnícený mimořádnou celospolečenskou situací, nicméně i ten má v dějinách hudby precedens. Pevně věřím, že metafyzická hudba pozdního Beethovena přinese působivý závěr festivalu konaného ve výjimečně složité době,“ uvažuje Třeštík.

„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zdůrazňuje dirigent Jakub Hrůša, člen umělecké rady Pražského jara. „Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude,“ uzavírá Hrůša.

Vzrušující dobrodružství

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se objeví na 14 instrumentalistů a 12 pěvců, sólového partu se zhostí sopranistka Hana Blažíková. „Konfrontace hudby Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky je vždy neobyčejně vzrušujícím dobrodružstvím,“ uvádí dirigent Václav Luks. „Bachovský kontrapunkt pevně zakotvený v německé luteránské tradici představuje zcela odlišnou hudební řeč než italskou zpěvností a emocionalitou ovlivněná Zelenkova hudba komponovaná pro katolický dvůr v Drážďanech. Georg Friedrich Händel jako luterán a kosmopolita, inspirovaný jak italským vkusem, tak anglickou tradicí tvoří spojnici mezi hudbou Bacha a Zelenky.“ 

Zimní cesta Adama Plachetky

Je tomu patnáct let, kdy Adam Plachetka debutoval v pražském Národním divadle. Od té doby toho stihl opravdu požehnaně. Šíři Plachetkova talentu zachycují také jeho pražskojarní vystoupení – to letošní bude jeho jubilejní desáté. Jedinečné bude také svou dramaturgií – Adam Plachetka totiž na koncertním pódiu představí Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil. Na nahrávce jej na klavír doprovodil britský klavírista Gary Matthewman, na koncertu 25. května ke klavíru usedne David Švec, dirigent Opery Národního divadla, který s Plachetkou dlouhodobě spolupracuje – doprovázel jej ostatně i při jeho pražskojarním recitálu před deseti lety. Pro zajímavost uveďme, že to bude teprve druhé kompletní provedení Zimní cesty na Pražském jaru – poprvé ji v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Neobvyklé prvenství

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámcizaznějí díla světového repertoáru (Pascal Dusapin, Olga Neuwirth, Erkki-Sven Tüür) a světová premiéra skladby Zběsilost v srdci(Wild at Heart), kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. „Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.“

Radost a pozitivní energie

Radost a optimistický pohled do budoucnosti jsou hlavními atributy dvou koncertů, v němž se představí mladí hudebníci. Tím první bude 15. května Salon ZUŠ, jehož protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Druhý koncert se odehraje 22. května a svede dohromady čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – teprve sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana, Jr. a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015.

Inspirace nástroji

Multižánrový skladatel, kytarista, aranžér a improvizátor Lukáš Sommer je stěží přehlédnutelnou osobností naší hudební scény. Ve své skladatelské tvorbě vychází z tradice evropské kompoziční školy, kterou obohacuje o ingredience netradičních skladebných postupů. Rád se vydává za hranice klasické hudby a snaží se propojit vlivy etnické, jazzové a klasické hudby.  „Idea dramaturgie stojí na kytarách, mé lásce k nim a na nemožnosti vydržet u jedné jediné. Je to právě ručně vyráběný nástroj, jeho osobitý zvuk, který mě inspiruje při tvorbě,“ uvedl Sommer. S tím souzní také volba koncertního místa – Sommerův autorský večer se odehraje 31. května v okouzlujících prostorách Národního technického muzea, obklopen unikátními exponáty historických dopravních strojů. Jako host vystoupí kontratenorista Jan Mikušek.

Pražské jaro na obrazovkách České televize

„Určitě nikoho před několika týdny ani ve snu nenapadlo, co bude muset mezinárodně proslulý festival s mimořádnou historickou tradicí řešit. O to je sympatičtější, že se pokouší alespoň část svého programu zajistit a já jsem rád, že Česká televize může být, tak jako každý rok, u toho,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. „Místo tradičního přenosu Mé vlasti sice tentokrát nabídneme unikátní procházku historií úvodních koncertů, kdy odvysíláme záznam sestavený z šesti historických provedení, ale i tak především díky dvěma přímým přenosům, včetně závěrečného koncertu, přispějeme k tomu, aby se letošní Pražské jaro dostalo i k našim divákům.“

Rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav tohoto netradičního ročníku bude přinášet Echo Pražského jara na ČT art každou neděli od 20 hodin, a to mezi 10. květnem a 7. červnem.

Na 12. května je připravován speciální díl magazínu ArtZóna, který bude věnován letošnímu Pražskému jaru.

Pražské jaro na vlnách Českého rozhlasu

„Vltava je tradičním partnerem Pražského jara a v letošním výjimečném ročníku vnímáme naši roli ještě zodpovědněji. V éteru nabídneme v přímém přenosu většinu plánovaných koncertů festivalu, mezi nimi pochopitelně i koncert SOČRu, který je naplánován na 27. května a odehrávat by se měl v rozhlasovém studiu S1. Pražské jaro letos bohužel nezahájí tradiční Mou vlastí, Vltava ale zvyk dodrží a Mou vlast v záznamu 12. května večer posluchačům přinese,“ říká šéfredaktorka ČRo Vltava Jaroslava Haladová.

Pražské jaro dále intenzivně připravuje

„V naprosto nestandardní situaci musela být dlouhodobá a systematická příprava festivalu nahrazena operativními postupy. ‚Pražské jaro on-line‘ proto také on-line vzniká,“ přibližuje ředitel festivalu Roman Bělor. Dosud uvedený program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech dále významně doplňován. „O dalších položkách programu dále intenzivně jednáme s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi,“ upřesňuje Bělor.

O výsledku těchto našich snah, jímž bude další podstatné rozšíření festivalové nabídky, Vás budeme podrobně informovat v příští tiskové zprávě za týden. Věříme, že i Vy budete se zájmem sledovat, jak vzniká Pražské jaro on-line.

Sledujte proto pravidelně www.festival.cz

Poděkování

„Na tomto místě chceme vyjádřit naši vděčnost především našim tradičním podporovatelům a partnerům, kteří potvrdili svoji věrnost Pražskému jaru v nové situaci. Děkujeme rovněž za četné projevy kolegiality a solidarity a za inspirující zájem Vás, našich diváků. Pevně věříme, že se nám navzdory překážkám podaří vstoupit do Vašich domovů i do Vašich srdcí a přinášet naději,“ podtrhuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se poprvé ve své pětasedmdesátileté historii ocitá v situaci, kdy nebude moci realizovat svůj koncertní program v podobě, v jaké byl s několikaletým předstihem připravován a několikaměsíčním předstihem představen veřejnosti.

„Je obtížné předvídat, která restriktivní opatření budou nadále platná v termínu letošního Pražského jara, a závazné stanovisko nelze z pochopitelných důvodů od příslušných orgánů státní správy očekávat. Pražské jaro se proto rozhodlo najít alternativní podobu, aby i v této obtížné situaci hudba přinášela naději,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

Festival připravuje přibližně deset živě přenášených koncertů, které v koncentrované podobě přinesou esenci důležitých charakteristik Pražského jara. Tyto koncerty budou k dispozici zdarma prostřednictvím webových stránek Pražského jara. Vybrané koncerty do svého programu rovněž zařadí Česká televize, generální mediální partner festivalu, a Český rozhlas, který festival provází od jeho založení v roce 1946. Program doplní bohatá audio-vizuální dokumentace z novodobé historie festivalu, kterou obě instituce disponují. 

Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu,sice nebude moci 12. května zaznít naživo, Pražské jaro ale jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z mimořádně úspěšných provedení minulých let.

Na programu závěrečného koncertu měla dle původních plánů zaznít Beethovenova Devátá symfonie. Tu ovšem nebude možné s ohledem na velký provozovací aparát a platné restrikce uvést. „Ve spolupráci s Českou filharmonií proto zvažujeme alternativní závěrečný program. Původní myšlenka ovšem zůstane zachována – koncert by měl být ‚ódou na radost‘,“ zdůrazňuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Již nyní můžeme prozradit, že i v alternativním programu se diváci mohou těšit na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován.

„Pražské jaro připravuje celou řadu dalších streamovaných koncertů – důležitou roli sehrají mladí čeští umělci a přední čeští komorní hráči. Usilujeme, aby byl v programu zachován koncert Brno Contemporary Orchestra se světovou premiérou díla Jana Ryanta Dřízala objednaného festivalem. Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí. Jak s Českou filharmonií, tak s Pražskými symfoniky FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia či Collegiem 1704 usilovně hledáme náhradní program jejich koncertů. Děláme vše pro to, aby v této alternativní podobě byla dána příležitost českým umělcům a kulturní život se tak nezastavil zcela. Přejeme si, aby Pražské jaro zůstalo oslavou hudby a života i v těchto obtížných chvílích. Tímto způsobem chceme rovněž podpořit české hudebníky,“ uvedl Roman Bělor. Nový program bude upřesněn v následujících týdnech a průběžně korigován podle vývoje vládou definovaných podmínek života společnosti.

Informace pro držitele vstupenek

Všem držitelům vstupenek bude vstupné vráceno v plné výši. Přesný postup festival oznámí v druhé polovině dubna. „Stejně jako jiné kulturní subjekty závislé na prodeji vstupenek necháme na zvážení posluchačů možnost darovat část vráceného vstupného Pražskému jaru – jako podporu realizace alternativního programu, který bude dostupný zdarma, a na festivalové projekty budoucí,“ uzavírá ředitel festivalu Roman Bělor. 

Jedna z nejvýznamnějších postav české klasické hudební scény, hornista a dirigent Radek Baborák, promění svůj plánovaný festival Horn Fest na platformu pro vzájemnou pomoc hudebníků na volné noze.

Tak jako mnoho jiných, musí i Radek Baborák měnit své plány. Na přelom dubna a května 2020 plánoval představit zbrusu nový festival Horn Fest, ze kterého vzhledem k okolnostem sešlo, alespoň v původní podobě. Vymyslel tedy alternativu, jak alespoň trochu zachovat jeho program a zároveň jak si mohou hudebníci a milovníci klasické hudby pomoci navzájem.

Inspiraci našel v zahraničí: „Sleduji, jaká je v Německu podpora pro muzikanty na volné noze – ´Freischäffende Musiker´ – mají tam fond, některé instituce vyplácejí ušlé honoráře těm, co nemají stálý měsíční příjem bez ohledu na to, zda se koncert nebo nějaká produkce uskutečnila, nebo teprve v budoucnu uskuteční, nebo ne. Známe to – příjmy pravidelné nejsou, výdaje ano,“ poznamenává. Radek Baborák chce oslovit kolegy – hudebníky na volné noze s tím, aby spojili své síly a společně se snažili najít cestu, jak najít finanční prostředky v této složité době, jak oslovovat případné dárce, jak sdělovat své potřeby veřejnosti. „Zatím jsem nezaznamenal něco podobného v České republice.  Chtěl bych to v rámci svých možností změnit.“

Ze vzdělávacího programu v rámci Horn Festu podle slov Radka Baboráka nesejde, možná jen bude přesunut na jindy. Už nyní je plánována spolupráce s Letní hudební akademií Kroměříž Tomáše Netopila. Pokusí se také alespoň zrealizovat některé z plánovaných pěti koncertů, ty nahrát, streamovat- a tímto oslovit případné podporovatele, kteří by mohli přispět v prvé řadě na honoráře pro účinkující hudebníky na volné noze, případně pedagogy. „Máme přislíbeno několik donátorů, výrobce ´mého modelu´ horny Dietmar Dürk už také přispěl, já také něco přidal, takže můžeme začít a není to úplně na zelené louce.“

Případní donátoři i hudebníci na volné noze se mohou hlásit nejlépe na kontaktním mailu festivalu HornFest roubickova@hornfestpraha.cz nebo facebookovém profilu Radka Baboráka. Stejně tak vybízí k zaslání nápadů či postřehů, které by mohly věci prospět. 

Plánovaný Festival Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu si  vyslechneme různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Posluchači se přesvědčí, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Více o festivalu: https://hornfestpraha.cz/

Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Bývá označován za nejlepšího hráče svého oboru, např.: http://recordhead.biz/10-best-french-horn-players-of-all-time/, Hraje na speciální model německé firmy Dietmar Dürk, který nese jeho jméno. Během své kariéry vystupoval s předními světovými symfonickými tělesy, např. Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou, Českou filharmonií. Za více než 30 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Stále častěji se věnuje i dirigentské a organizátorské činnosti, vede vlastní festivalový orchestr Česká Sinfonietta, Pražské komorní sólisty, Baborák Ensemble, je intendantem nového festivalu Horn Fest Praha. Od roku 2018 je stálým hostujícím dirigentem symfonického orchestru v Yamagatě.

Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, sir Simon Rattle, Naame Järvi, Paavo Järv,i James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.

Na komorních projektech spolupracuje například s houslisty Julianem Rachlinem, Janine Jansen, klavíristy Marthou Argerich, Yefimem Bronfmannem, či zpěvákem Ianem Bostrigem.

Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber Music Garden, International Music Festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem Chamber Music Festival, Smetanova Litomyšl, Pražské Jaro. Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi, např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Sony classic, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.

Radek Baborák se stal letos nejvytíženějším umělcem prestižního hudebního festivalu, který oslavuje především umění Wolfganga Amadea Mozarta. Rok 2020 byl tematicky věnován zejména dechovým nástrojům.

Velký ohlas zaznamenal debut Radka Baboráka s Vídeňskými filharmoniky pod taktovkou proslulého Daniela Barenboima. Po Berlínské filharmonii se tak český instrumentalista opět pod jeho vedením představil jako sólista dalšího špičkového hudebního tělesa. Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 3  sklidil ve vyprodaném Festivalovém sále bouřlivé ovace a  recenze listu Wiener Zeitung obdivovala jeho „fantastické nasazení, precizní provedení a měkký tón“, podle recenze Kurieru „Radek Baborák a Daniel Barenboim spolu s Vídeňskými filharmoniky Salcburk přímo fascinovali“.

Uměleckým ředitelem mozartovského festivalu je mexický tenorista, režisér a organizátor Rolando Villazón, který nešetřil na adresu českého sólisty chválou:„Když hraje Radek na lesní roh, zní to jako krásný zpěv – bel canto! Posluchač má pocit, že je to ten nejsnadnější nástroj na světě. O opaku se přesvědčí každý, kdo si na něj zkusí zahrát!“

V rámci Mozartwoche se Radek Baborák představil ve dvojroli sólisty a dirigenta na šesti koncertech: vystoupil s Takács kvartetem, Mozarteum Orchestra Salzburg, se sopranistkou milánské opery La Scala Giulií Semenzato. Se slavnou Cameratou Salzburg provedl sinfonie č. 10 a 32, první a druhý hornový koncert a serenádu ,,Posthorn´´. Ve spolupráci s Rolandem Villazónem  se Radek Baborák účastnil edukačních projektů s Mozart Kinder Orchestra, vedl mistrovské kurzy na salcburském Mozarteu.

„Mozart je jedinečný a jeho hudba mě provází od dětství, takže je pro mě radostí jeho skladby provádět, a zároveň velkou ctí je nechat zaznít v jeho rodném městě se salcburskými muzikanty, kteří mají jeho skladby v DNA,“ říká Radek Baborák. „Festival Mozartwoche má ve svém podtitulu slogan ‘Mozart lebt‘ čili ‘Mozart žije‘, což mi mluví přímo ze srdce, a inspiruje mne třeba ke skládání nových kadencí k jeho koncertům.

Špičkový český hornista natočil dříve i dvě mozartovská CD u vydavatelství Suprahon. Nahrávku Koncertantní symfonie a hornových koncertů v komorních verzích s Baborák Ensemble, vydal Supraphon v roce 2018. Ta byla oceněna cenou Classic Prague Awards v kategorii Nahrávka roku. Všechny čtyři originální koncerty pro lesní roh a symfonie „Pražskou´“ a g moll nahrál i s orchestrem ČESKÁ SINFONIETTA, jehož je uměleckým vedoucím, pro japonskou společnost Exton. Unikátní je CD pro firmu SONY Classic se stejnými skladbami které byly pořízeny živě během koncertů pod taktovkou maestra Seiji Ozawy s Mito Chambre Orchestra.

Spisovatel Haruki Murakami, autor mnoha bestselerů, zaznamenal v knize rozhovorů Absolutely on Music spolupráci mistra Ozawy s Radkem Baborákem:

Seiji Ozawa: „Baborák je opravdový genius. Je pravděpodobně nejlepším hornistou na světě.“

Haruki Murakami: „Myslím, že je strašně dobrý třeba na té nahrávce z Carnegie Hall. To hornové sólo mne opravdu vzalo.“

http://www.harukimurakami.com/book/absolutely-on-music

Vystoupení Radka Baboráka na festivalu Mozartwoche bylo jednoznačným úspěchem, a je pravděpodobné, že zvuk jeho lesního rohu nezněl v Salcburku naposledy.

Trailer k dokumentu o nejlepším hornistovi světa Radku Baborákovi. | Video: Limbus Production: https://www.youtube.com/watch?v=5khttFToRnY

Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Bývá označován za nejlepšího hráče svého oboru, např.: http://recordhead.biz/10-best-french-horn-players-of-all-time/. Hraje na speciální model německé firmy Dietmar Dürk, který nese jeho jméno. Během své kariéry vystupoval s předními světovými symfonickými tělesy, např. Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou, Českou filharmonií. Za více než 30 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Stále častěji se věnuje i dirigentské a organizátorské činnosti, vede vlastní festivalový orchestr Česká Sinfonietta, Pražské komorní sólisty, Baborák Ensemble, je  intendantem nového festivalu Horn Fest Praha, jehož pilotní ročník proběhne 30. dubna – 4. května 2020. Od roku 2018 je stálým hostujícím dirigentem symfonického orchestru v Yamagatě.

Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, sir Simon Rattle, Naame Järvi, Paavo Järvi,  James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.

Na komorních projektech spolupracuje například s houslisty Julianem Rachlinem, Janine Jansen, klavíristy Marthou Argerich, Yefimem Bronfmannem, či zpěvákem Ianem Bostridgem.

Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber Music Garden, International Music Festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem Chamber Music Festival, Smetanova Litomyšl, Pražské jaro. Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi, např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Sony classic, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.

Více zde:

https://www.baborak.com/cz

Festival Mozartwoche: Salcburk se stává světovou metropolí hudby nejen v létě, kdy se pořádá velký Salcburský festival, ale i v zimě během Mozartova týdne, který se každoročně koná kolem 27. ledna, dne Mozartových narozenin. Jeho město mu tak vzdává hold koncertním cyklem na nejvyšší umělecké úrovni. Festival,  jehož se účastní milovníci klasické hudby ze všech končin světa a na němž vystupují nejlepší hudebníci, orchestry a interpreti naší planety, uvedla do života v roce 1956 Mezinárodní nadace Mozarteum. Dalšími účastníky letošního ročníku byli např. Sir András Schiff, Mitsuko Uchida nebo Mojca Erdmann.