Archiv rubriky: Festivaly a koncerty

Jedna z nejvýznamnějších postav české klasické hudební scény, hornista a dirigent Radek Baborák, promění svůj plánovaný festival Horn Fest na platformu pro vzájemnou pomoc hudebníků na volné noze.

Tak jako mnoho jiných, musí i Radek Baborák měnit své plány. Na přelom dubna a května 2020 plánoval představit zbrusu nový festival Horn Fest, ze kterého vzhledem k okolnostem sešlo, alespoň v původní podobě. Vymyslel tedy alternativu, jak alespoň trochu zachovat jeho program a zároveň jak si mohou hudebníci a milovníci klasické hudby pomoci navzájem.

Inspiraci našel v zahraničí: „Sleduji, jaká je v Německu podpora pro muzikanty na volné noze – ´Freischäffende Musiker´ – mají tam fond, některé instituce vyplácejí ušlé honoráře těm, co nemají stálý měsíční příjem bez ohledu na to, zda se koncert nebo nějaká produkce uskutečnila, nebo teprve v budoucnu uskuteční, nebo ne. Známe to – příjmy pravidelné nejsou, výdaje ano,“ poznamenává. Radek Baborák chce oslovit kolegy – hudebníky na volné noze s tím, aby spojili své síly a společně se snažili najít cestu, jak najít finanční prostředky v této složité době, jak oslovovat případné dárce, jak sdělovat své potřeby veřejnosti. „Zatím jsem nezaznamenal něco podobného v České republice.  Chtěl bych to v rámci svých možností změnit.“

Ze vzdělávacího programu v rámci Horn Festu podle slov Radka Baboráka nesejde, možná jen bude přesunut na jindy. Už nyní je plánována spolupráce s Letní hudební akademií Kroměříž Tomáše Netopila. Pokusí se také alespoň zrealizovat některé z plánovaných pěti koncertů, ty nahrát, streamovat- a tímto oslovit případné podporovatele, kteří by mohli přispět v prvé řadě na honoráře pro účinkující hudebníky na volné noze, případně pedagogy. „Máme přislíbeno několik donátorů, výrobce ´mého modelu´ horny Dietmar Dürk už také přispěl, já také něco přidal, takže můžeme začít a není to úplně na zelené louce.“

Případní donátoři i hudebníci na volné noze se mohou hlásit nejlépe na kontaktním mailu festivalu HornFest roubickova@hornfestpraha.cz nebo facebookovém profilu Radka Baboráka. Stejně tak vybízí k zaslání nápadů či postřehů, které by mohly věci prospět. 

Plánovaný Festival Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu si  vyslechneme různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Posluchači se přesvědčí, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Více o festivalu: https://hornfestpraha.cz/

Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Bývá označován za nejlepšího hráče svého oboru, např.: http://recordhead.biz/10-best-french-horn-players-of-all-time/, Hraje na speciální model německé firmy Dietmar Dürk, který nese jeho jméno. Během své kariéry vystupoval s předními světovými symfonickými tělesy, např. Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou, Českou filharmonií. Za více než 30 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Stále častěji se věnuje i dirigentské a organizátorské činnosti, vede vlastní festivalový orchestr Česká Sinfonietta, Pražské komorní sólisty, Baborák Ensemble, je intendantem nového festivalu Horn Fest Praha. Od roku 2018 je stálým hostujícím dirigentem symfonického orchestru v Yamagatě.

Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, sir Simon Rattle, Naame Järvi, Paavo Järv,i James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.

Na komorních projektech spolupracuje například s houslisty Julianem Rachlinem, Janine Jansen, klavíristy Marthou Argerich, Yefimem Bronfmannem, či zpěvákem Ianem Bostrigem.

Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber Music Garden, International Music Festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem Chamber Music Festival, Smetanova Litomyšl, Pražské Jaro. Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi, např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Sony classic, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.

Radek Baborák se stal letos nejvytíženějším umělcem prestižního hudebního festivalu, který oslavuje především umění Wolfganga Amadea Mozarta. Rok 2020 byl tematicky věnován zejména dechovým nástrojům.

Velký ohlas zaznamenal debut Radka Baboráka s Vídeňskými filharmoniky pod taktovkou proslulého Daniela Barenboima. Po Berlínské filharmonii se tak český instrumentalista opět pod jeho vedením představil jako sólista dalšího špičkového hudebního tělesa. Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 3  sklidil ve vyprodaném Festivalovém sále bouřlivé ovace a  recenze listu Wiener Zeitung obdivovala jeho „fantastické nasazení, precizní provedení a měkký tón“, podle recenze Kurieru „Radek Baborák a Daniel Barenboim spolu s Vídeňskými filharmoniky Salcburk přímo fascinovali“.

Uměleckým ředitelem mozartovského festivalu je mexický tenorista, režisér a organizátor Rolando Villazón, který nešetřil na adresu českého sólisty chválou:„Když hraje Radek na lesní roh, zní to jako krásný zpěv – bel canto! Posluchač má pocit, že je to ten nejsnadnější nástroj na světě. O opaku se přesvědčí každý, kdo si na něj zkusí zahrát!“

V rámci Mozartwoche se Radek Baborák představil ve dvojroli sólisty a dirigenta na šesti koncertech: vystoupil s Takács kvartetem, Mozarteum Orchestra Salzburg, se sopranistkou milánské opery La Scala Giulií Semenzato. Se slavnou Cameratou Salzburg provedl sinfonie č. 10 a 32, první a druhý hornový koncert a serenádu ,,Posthorn´´. Ve spolupráci s Rolandem Villazónem  se Radek Baborák účastnil edukačních projektů s Mozart Kinder Orchestra, vedl mistrovské kurzy na salcburském Mozarteu.

„Mozart je jedinečný a jeho hudba mě provází od dětství, takže je pro mě radostí jeho skladby provádět, a zároveň velkou ctí je nechat zaznít v jeho rodném městě se salcburskými muzikanty, kteří mají jeho skladby v DNA,“ říká Radek Baborák. „Festival Mozartwoche má ve svém podtitulu slogan ‘Mozart lebt‘ čili ‘Mozart žije‘, což mi mluví přímo ze srdce, a inspiruje mne třeba ke skládání nových kadencí k jeho koncertům.

Špičkový český hornista natočil dříve i dvě mozartovská CD u vydavatelství Suprahon. Nahrávku Koncertantní symfonie a hornových koncertů v komorních verzích s Baborák Ensemble, vydal Supraphon v roce 2018. Ta byla oceněna cenou Classic Prague Awards v kategorii Nahrávka roku. Všechny čtyři originální koncerty pro lesní roh a symfonie „Pražskou´“ a g moll nahrál i s orchestrem ČESKÁ SINFONIETTA, jehož je uměleckým vedoucím, pro japonskou společnost Exton. Unikátní je CD pro firmu SONY Classic se stejnými skladbami které byly pořízeny živě během koncertů pod taktovkou maestra Seiji Ozawy s Mito Chambre Orchestra.

Spisovatel Haruki Murakami, autor mnoha bestselerů, zaznamenal v knize rozhovorů Absolutely on Music spolupráci mistra Ozawy s Radkem Baborákem:

Seiji Ozawa: „Baborák je opravdový genius. Je pravděpodobně nejlepším hornistou na světě.“

Haruki Murakami: „Myslím, že je strašně dobrý třeba na té nahrávce z Carnegie Hall. To hornové sólo mne opravdu vzalo.“

http://www.harukimurakami.com/book/absolutely-on-music

Vystoupení Radka Baboráka na festivalu Mozartwoche bylo jednoznačným úspěchem, a je pravděpodobné, že zvuk jeho lesního rohu nezněl v Salcburku naposledy.

Trailer k dokumentu o nejlepším hornistovi světa Radku Baborákovi. | Video: Limbus Production: https://www.youtube.com/watch?v=5khttFToRnY

Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Bývá označován za nejlepšího hráče svého oboru, např.: http://recordhead.biz/10-best-french-horn-players-of-all-time/. Hraje na speciální model německé firmy Dietmar Dürk, který nese jeho jméno. Během své kariéry vystupoval s předními světovými symfonickými tělesy, např. Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou, Českou filharmonií. Za více než 30 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Stále častěji se věnuje i dirigentské a organizátorské činnosti, vede vlastní festivalový orchestr Česká Sinfonietta, Pražské komorní sólisty, Baborák Ensemble, je  intendantem nového festivalu Horn Fest Praha, jehož pilotní ročník proběhne 30. dubna – 4. května 2020. Od roku 2018 je stálým hostujícím dirigentem symfonického orchestru v Yamagatě.

Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, sir Simon Rattle, Naame Järvi, Paavo Järvi,  James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.

Na komorních projektech spolupracuje například s houslisty Julianem Rachlinem, Janine Jansen, klavíristy Marthou Argerich, Yefimem Bronfmannem, či zpěvákem Ianem Bostridgem.

Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber Music Garden, International Music Festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem Chamber Music Festival, Smetanova Litomyšl, Pražské jaro. Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi, např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Sony classic, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.

Více zde:

https://www.baborak.com/cz

Festival Mozartwoche: Salcburk se stává světovou metropolí hudby nejen v létě, kdy se pořádá velký Salcburský festival, ale i v zimě během Mozartova týdne, který se každoročně koná kolem 27. ledna, dne Mozartových narozenin. Jeho město mu tak vzdává hold koncertním cyklem na nejvyšší umělecké úrovni. Festival,  jehož se účastní milovníci klasické hudby ze všech končin světa a na němž vystupují nejlepší hudebníci, orchestry a interpreti naší planety, uvedla do života v roce 1956 Mezinárodní nadace Mozarteum. Dalšími účastníky letošního ročníku byli např. Sir András Schiff, Mitsuko Uchida nebo Mojca Erdmann.

Česká filharmonie pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši a s violoncellistkou Sol Gabettou zavítá začátkem března do německých měst Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Friedrichshafen a Freiburg. Koncem dubna se pak po roce vrátí do hamburské Labské filharmonie na dvoudenní rezidenci s koncertním provedením Janáčkovy opery Káťa Kabanová, kterou předtím třikrát provede ve Dvořákově síni Rudolfina.

„Na turné do Německa jezdíme prakticky každý rok a reakce na naše koncerty jsou vždy nesmírně pozitivní. Ani letos to pravděpodobně nebude jiné, zvlášť když orchestr povede hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša, který je u našich sousedů nejen jako šéf Bamberských symfoniků dobře známý a velmi oblíbený,“ říká generální manažer Robert Hanč, jenž v České filharmonii zodpovídá za koncertní činnost doma i v zahraničí. „Vždyť jenom v letošní sezoně má za sebou úspěšný debut u Vídeňských filharmoniků, s nimiž z českých dirigentů naposledy vystoupil Václav Neumann v roce 1991 a před ním pouze Rafael Kubelík, druhé hostování v Berlíně, koncerty v Clevelandu, New Yorku, Paříži a Londýně. Aby toho nebylo málo, do konce sezony ho vedle našeho orchestru čeká ještě Řím, Chicago a Amsterodam, kde v červnu nastuduje Rusalku,“ doplňuje Robert Hanč a uzavírá: „A to bylo právě ohlášeno první hostování Jakuba Hrůši v newyorské Metropolitní opeře v roce 2021.“

Na programu březnového německého turné i prvního koncertu v Labské filharmonii bude Dvořákův Violoncellový koncert h moll, Sukovo Fantastické scherzo a Janáčkův Taras Bulba. Dvě posledně jmenované skladby zazněly i na lednových abonentních koncertech, které sklidily mimořádně pochvalné recenze. Podle Dity Hradecké vtiskli filharmonici pod vedením Jakuba Hrůši Fantastickému scherzu „mladický drajv a hravou nonšalanci“ a Tarase Bulbu provedli slovy Jindřich Bálka „opojným způsobem“.

Sólistkou Violoncellového koncertu h moll bude v březnu Sol Gabetta, která se k České filharmonii vrací již potřetí. První setkání s orchestrem a slavným Dvořákovým koncertem proběhlo v roce 2013, zatím poslední před třemi lety v Koncertu pro violoncello a orchestr e moll Edwarda Elgara. Ani Jakub Hrůša se nesetkává se Sol Gabettou poprvé, nicméně jejich společné provedení Dvořákova známého opusu bude mít na německém turné premiéru. V Hamburku se sólového partu Violoncellového koncertu h moll zhostí Daniel Müller-Schott, který s Českou filharmonií debutoval už v roce 2009.

Druhým vystoupením v rámci dvoudenní rezidence v Labské filharmonie, kam se orchestr vrací po debutu se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem loni v únoru, bude koncertní provedení opery Káťa Kabanová od Leoše Janáčka, které naváže na trojici abonentních koncertů v Rudolfinu. Titulní role Káti se ujme Kateřina Kněžíková, její osudovou lásku Borise zazpívá Aleš Briscein, manžela Tichona Jaroslav Březina, schovanku Varvaru Jarmila Balážová, kupce Dikoje Josef Benci, učitele Kudrjáše Martin Šrejma a obávanou Kabanichu Eva Urbanová. Spolu s nimi vystoupí i Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka.

3. 3.   Frankfurt am Main: Alte Oper
4. 3.   Köln am Rhein: Kölner Philharmonie
6. 3.   Stuttgart: Kultur- und Kongresszentrum Liederhalle
7. 3.   Friedrichshafen: Graf-Zeppelin-Haus
8. 3.   Freiburg: Konzerthaus Freiburg
20. 4. Hamburg: Elbphilharmonie
21. 4. Hamburg: Elbphilharmonie

Po čtyřech týdnech křižování Evropou se PKF — Prague Philharmonia vrací z turné „Mein Wien“ se světovým tenoristou Jonasem Kaufmannem. Deset koncertů v nejprestižnějších sálech Německa, Francie, Belgie, Švýcarska a Maďarska navštívilo téměř dvacet tisíc diváků. Průběh turné po celou dobu mapoval on-line speciál na webu a sociálních sítích PKF.

Destinace

07.01.   Mnichov, Gasteig
10.01.   Budapešť, Müpa
12.01.   Stuttgart, Liederhalle
15.01.   Berlín, Philharmonie
20.01.   Paříž, Théâtre des Champs-Élysées
22.01.   Hamburk, Laeiszhalle
26.01.   Brusel, Palais des Beaux-Arts
28.01.   Düsseldorf, Tonhalle
30.01.   Lucern, Kultur- und Kongresszentrum (KKL)
01.02.   Baden Baden, Festspielhaus

Účinkující
Jonas Kaufmann — tenor
Rachel Willis-Sorensen & Johanni van Oostrum — soprán
Jochen Rieder — dirigent

www.pkf.cz

Po téměř třech letech usilovného jednání s vedením Hong Kong Arts Festival měl Pražský filharmonický sbor vystoupit během letošního ročníku 25. a 27. února 2020 na dvou samostatných sborových koncertech. Dramaturgie koncertů v nejprestižnějších kulturních sálech města (City Hall Concert Hall, Cultural Center Concert Hall) představovala díla L. Janáčka, P. Ebena, J. Tavenera, F. Schuberta,
E. Whitacera, I. Božičeviće a dalších pod taktovkou Lukáše Vasilka, hlavního sbormistra PFS.

Vzhledem k současné situaci v Hongkongu se však tyto koncerty po dohodě s vedením festivalu odkládají. „Jakmile se situace v regionu uklidní, budeme s pořadateli hledat náhradní termín vystoupení v některém z budoucích ročníků festivalu,“ dodal ředitel PFS Radim Dolanský.

Koncert PFS s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského v novém sále Zarjadje, který je naplánován na 22. února 2020 pod taktovkou Vladimira Fedosejeva v rámci festivalu hudby Beethovena
a Čajkovského, proběhne beze změny.

Festival umění v Hongkongu vznikl v roce 1973 a každoročně během dvou měsíců (únor-březen) představuje největší umělce všech žánrů, od klasické hudby, baletu, opery, staré hudby až po současné umění, jazz a další. Jeho program klade také velký důraz na edukační projekty pro mladé publikum.

https://www.hk.artsfestival.org/en/

Monumentální, strhující, svěží, na svou dobu velmi moderní. Taková je Lenora, velký hudební obraz pro sóla, sbor a orchestr od Antonína Rejchy. Toto dílo označuje Filharmonie Brno za objev sezony a uvádí ho od zítřka do pátku. Středeční provedení zaznamenává Česká televize. Páteční vysílá živě Český rozhlas Vltava a přebírají stanice v Rakousku, Německu, Chorvatsku, Švédsku, Lotyšsku a Dánsku.

Antonín Rejcha komponoval Lenoru v letech 1805-6 ve Vídni. Shodou nešťastných okolností ji za svého života nikdy neslyšel. Dílo totiž kvůli námětu zakázala vídeňská cenzura.  Nepomohly ani přímluvy Rejchova přítele Ludwiga van Beethovena, který tvrdil: „Kdybych byl hrabětem Esterházym, dal bych ji provést tak, jak si zaslouží.“ Rejcha po zákazu odcestoval do Lipska, ale v předvečer jeho koncertu vstoupila do města část napoleonských vojsk. Zábavy, divadla i koncerty, vše bylo zakázáno. „Těžko soudit, jak by Rejcha s Lenorou naložil, kdyby ji měl možnost slyšet, zda by ji revidoval, nebo ne. A také jak by dílo zasáhlo do vývoje hudby, kdyby došlo k jeho dobové premiéře. Je asi zbytečné klást si takové otázky, osobně jsem ale přesvědčen, že Lenoru čeká na koncertních podiích velká budoucnost,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Upozornil, že Rejcha v Lenoře předznamenal plných 250 let před Berliozovou Fantastickou symfonií nástup programní hudby. „Orchestrální doprovod, intermezza i samostatná čísla jsou zvukomalebná, přesvědčivě vyjadřují duševní stavy postav nebo přírodní jevy. K části oratoria předepsal pantomimu a účast tanečního souboru. To vše bylo na svou dobu naprosto neslýchané,“ zdůraznil Mikeš.

Námětem oratoria je baladická báseň Gottfrieda Augusta Bürgera, jednoho z hlavních představitelů hnutí Sturm und Drang. Text zpracovává stejný námět jako Erbenovy Svatební košile: mladá dívka čeká na návrat milého ze sedmileté války, matka ji od čekání zrazuje, avšak dívka nepřestává věřit. Nakonec se jej jedné noci dočká, ovšem v podobě umrlce, který ji táhne na hřbitov. „Útržkovité věty, výkřiky básní, ohlasy vojenských písní, refrénovité opakování slov… Text přímo láká ke zhudebnění. A není vyloučeno, že Rejchův svobodomyslný naturel přitahovala i kontroverze, kterou báseň vyvolávala a kterou luteráni označovali za výsměch náboženství a  zneužití biblických výrazů a učení,“ uvedl Mikeš.

Za Rejchova života Lenora s největší pravděpodobností nezazněla, neexistují záznamy ani o jejím pozdějším uvedení. Prokázané je uvedení v 80. letech minulého století. Z té doby pochází také jedna ze dvou dostupných nahrávek.

V brněnském provedení se partu Lenory ujme sopranistka Martina Janková, Matku ztvární sopranistka Pavla Vykopalová, Vypravěče tenorista Wojciech Parchem a Viléma barytonista Jiří Brückler. Orchestr a Český filharmonický sbor Brno bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies. Všechny tři koncerty se konají v Besedním domě od 19.30. Vstupenky jsou prakticky vyprodány, zbývá posledních pár míst na sezení, v prodeji jsou i vstupenky Stání.