Dne 22. července byli návštěvníci festivalu v Bregenz svědky mimořádného koncertu na oslavu 10 letého výročí působení Pražského filharmonického sboru na tomto festivalu. Na koncertě zaznělo monumentální Requiem G. Verdiho v podání Vídeňských symfoniků, PFS, připraveného Lukášem Vasilkem, a sólistů (Maria José Siri – soprán, Anna Goryachova – mezzosoprán, Sergey Romanovsky – tenor, Gábor Bretz – bas). Celým koncertem návštěvníky provázel italský dirigent Fabio Luisi.
Fabio Luisi je v současnosti designovaným uměleckým ředitelem Dallaského symfonického orchestru, uměleckým ředitelem Opery v Curychu, hlavním dirigentem Dánského národního symfonického orchestru a uměleckým ředitelem Maggio Musicale Fiorentino. Vídeňské symfoniky řídil v letech 2005-2013 a hlavním dirigentem slavné Metropolitní opery byl v letech 2011-2017. Hostujícím dirigentem je v současné době u mnoha evropských i amerických orchestrů a jeho diskografie, čítající množství operních i symfonických děl, vyniká nahrávkou Wagnerova Siegfrieda a Soumraku bohů (Met Opera), oceněnou Grammy nebo Brucknerovou 9. symfonií (Staatskapelle Dresden), ověnčenou cenou Echo-Klassik.
V letošním roce vystupuje Pražský filharmonický sbor také v novém nastudování opery Rigoletto (G. Verdi) na Jezerní scéně a opery Don Quijote (J. Massenet) s Vídeňskými symfoniky.
Pražský filharmonický sbor má za sebou čtyřiaosmdesátiletou historii, vystupuje s prestižními tělesy a dirigenty mezinárodní hudební scény a patří mezi nejvyhledávanější evropské profesionální pěvecké sbory. Hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru je od roku 2007 Lukáš Vasilek.
Zřizovatelem Pražského filharmonického sboru je Ministerstvo kultury České republiky.
V rámci oslav dvouletého výročí kulturního centra Kasárna Karlín se odehraje šest unikátních open-air koncertů v podání 40 členů PKF – Prague Philharmonia pod vedením českého dirigenta Jiřího Rožně. V programu zazní skladby skladatelů Wolfganga Amadea Mozarta, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena.
Koncerty se uskuteční v termínu 19. – 23. 6. od 21 hodin. Pod širým nebem tak zazní předehra jedné z nejznámějších oper Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni, fantazijní Rhapsody – Concerto pro violu a orchestr od Bohuslava Martinů v podání violisty Stanislava Svobody a nakonec Beethovena symfonie č. 7 A dur „Apoteóza tance“. Skladby byly do programu zařazeny tak, aby jejich jednotícím prvkem bylo spojení s Českem – premiéra opery Dona Giovanniho proběhla v Praze v dnešním Stavovském divadle, ze skladby Bohuslava Martinů lze vycítit stesk po domově, kam mu byl po roce 1948 odepřen návrat, a na své Sedmé symfonii začal Beethoven pracovat během svého lázeňského pobytu v Teplicích.
U příležitosti oslav bude kromě koncertů otevřena také výstava, která bude mapovat minulost, přítomnost a možnou budoucnost areálu kasáren. V sobotu 22. 6. bude navíc přidán odpolední koncert od 17 hodin určený především pro rodiny s dětmi.
Ildar Abdrazakov, kterého italští kritici za hlavní roli v opeře Attila označili za nejlepšího operního basistu světa, se 3. března 2019 sejde na pódiu Dvořákovy síně pražského Rudolfina se sopranistkou Marinou Šaguč.
Společné vystoupení těchto dvou fenomenálních umělců přinese milovníkům vážné hudby unikátní zážitek. Za doprovodu PKF – Prague Philharmonia zazpívají skladby Verdiho, Rossiniho, Mozarta, Rachmaninova a Rimského-Korsakova.
České publikum není pro Abdrazakova neznámé. „Již několikrát jsem vystupoval v Česku, konkrétně v Praze. Musím říct, že to je překrásné město a má neuvěřitelně krásné koncertní sály. Zdejší publikum je skvělé, vyzná se ve vážné hudbě a dokáže ji ocenit. Pro takové publikum velmi rád zpívám,“ uvádí Abdrazakov.
Ildar Abdrazakov má za sebou slavnostní zahájení sezony v italském operním domě La Scala, operní Mekce, které přilákalo velkou pozornost lidí z diametrálně odlišných oblastí: odborníků, milovníků vážné hudby i aktivistů. Premiéra moderního nastudování Verdiho opery Attila, na kterou stály lístky až 3000 eur, vyvolala kontroverzi kvůli použití živých koní a údajné urážce náboženství. Nicméně to nic nezměnilo na přijetí představení u kritiků, které bylo velmi pozitivní.
Zlatou korunkou letošní Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech je vždy závěrečný koncert vítězů, který se koná v nádherném a akusticky výtečném novorokokovém interiéru karlovarského městského divadla. Slavnostní večer v pátek 16. 11. nebyl jen přehlídkou pěveckého umění vítězů jednotlivých kategorií, ale i předáním diplomů, cen a darů oceněným adeptům od různých institucí i soukromníků. A protože těch vyvolených je docela dost, tak ona adorace prostřednictvím ředitele soutěže Aloise Ježka a předsedkyně umělecké poroty pěvkyně Evy Randové trvá poměrně dlouho, byly zazpívány v první půli programu jen čtyři árie, jako vždy za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru pod taktovkou dirigenta Františka Drse. Na úvod nastoupila „česká mladá garnitura“ v kategorii Junior a jako první se předvedl zpěvem hraběte z Mozartovy Figarovy svatby velmi nadějný baryton Robin Červinek, nositel druhé ceny. Hned po něm nastoupila ženská nositelka druhé ceny stejné kategorie, sympatická Kristýna Kůstková, která se blýskla árií Rosiny z Rossiniho Lazebníka sevillského. Do třetice pak Tadeáš Hoza, který obdržel za muže první cenu. Procítěně zazpíval krásnou árii Petra Voka ze Smetanovy opery Čertova stěna. Poslední adeptkou, odměněnou první cenou za Juniorky a první cenou za Operu, byla mladá exotická zpěvačka v krásných červených šatech, která pochází až z Tchaj-wanu, LiKeng. Největším překvapením bylo její podání „Měsíčku na nebi hlubokém …“ z Dvořákovy Rusalky, což nejen krásně zpívala, ale její českou výslovnost i akcent by možná záviděla i nejedna česká zpěvačka. Však také byla odměněna bouřlivým potleskem.
Druhou půli úspěšně zahájila árií Sesta z Mozartova Tita sympatická Ruska Daria Rositskaia, která obdržela první cenu za kategorii Píseň a druhou cenu v kategorii Opera. Po ní přispěchal na scénu Andrij Charlamov, nositel třetí ceny v kategorii Opera, aby předvedl zpěv Tomského z Čajkovského Pikové dámy. V jeho případě ale jeho výkon až tak ideální nebyl. A opět přichází ženská adeptka, jednička v kategorii Junior Linda Mellenová ze Slovenska. A klobouk dolů před její Santuzzou z Mascagniho Sedláka kavalíra. Nastupuje muž, Hongyu Chen z Číny. Pěvec, odměněný druhou cenou za kategorii Opera, se předvedl vzorně zazpívaným Renátem z Verdiho Maškarního plesu. Poslední ženou v koncertním pořadu byla naše již známá LiKeng, aby ukázala, jak krásně a výrazově dramaticky se dá interpretovat náročný part Leonory z Verdiho Trubadúra. Vše jednou skončí, a tak závěr patřil slavné árii Figara z Rossiniho Lazebníka sevillského, kterou naprosto virtuózně a s dech beroucím géčkem na konci předvedl Beom Seok Choi z Jižní Koreje. Právem je také nositelem první ceny v kategorii Opera – Muži. Samozřejmě byl odměněn obrovským aplausem a výkřiky. Následovalo závěrečné defilé všech účastníků koncertu. Těm a samozřejmě panu dirigentovi Františku Drsovi a členům orchestru náležely další nadšené ovace. Díky všem účastníkům i pořadatelům. Těšme se zase za rok na stejném místě.
Není náhodou, že obě sousední země Česko a Polsko slaví 100 let existence prakticky ve stejných dnech – my v říjnu a Poláci v listopadu (11. 11., kdy v roce 1918 vznikl novodobý polský stát). Vznik obou států souvisí s koncem 1. světové války, k čemuž u nás ještě díky 17. listopadu přibývají oslavy výročí roku 1989, takže, bohužel, i pro velké letošní oslavy listopadu téměř v obecném nadšení zanikly i dva polské koncerty v Praze, v nichž hostující polské soubory slavily 100 let Polska.
Nejdříve 15. 11. v Rudolfinu uvedl jazzový World Orchestra Grzecha Piotrowského jazzovou Symfonii STU, v níž vystoupilo 50 hudebníků různých národností. Hlavní událostí bylo ale teprve následující den hostování ve Smetanově síni souboru Poznaňské filharmonie s dirigentem Lukaszem Borowiczem a sólistkami Korejkou Bomsori Kim (housle) a Ruskou Julianou Avdějevovou (klavír). Koncert byl také poděkováním za zářijový koncert Pražských symfoniků FOK v Poznani, a protože Poláky vedl v Praze právě Lukasz Borowicz, známý z dlouholeté práce v FOK i v jiných českých orchestrech, možno říci, že jsme viděli téměř „domácího“ umělce. Ten navíc připravil (tak jako naši v září českou klasiku) ryze národní polský program složený z klasiky i moderny. Klasiku zastupovali Karol Kurpiňski, Henryk Wieniawski a Fryderyk Chopin, modernu Krzysztof Penderecki, jenž je v poslední době u nás častým hostem.
A můžeme konstatovat, že se Borowiczovi i polským hostům večer mimořádně povedl. Národní prvky v Kurpiňskéhopředehře k opeře Hrad Czorsztyn i v obou sólových koncertech – Chopinově Klavírním koncertu č. 1 e moll, op. 11 a Wieniawského Houslovém koncertu č. 2 d moll, op. 22 – vystihl orchestr i obě světové sólistky Bonsori Kim i Juliana Avdějeva mistrně a jejich virtuozita s brilantní technikou přinesly publiku v dobře zaplněném sále velký zážitek. A Pendereckého původně filmová hudba ze snímku Rukopis nalezený v Zaragoze v úpravě zvané Tři kusy ve starém slohu (což je třídílná suita pro smyčcový orchestr) byla překvapením pro mnohé svou klasickou uměřeností. Pochvalme ale hlavně výkon orchestru, jenž nelze označit jinak než za mimořádný. Dal dokonce zapomenout i na výkon Varšavské filharmonie na posledním Pražském jaru a potvrdil, že Poznaňská filharmonie patří dnes v Polsku ke špičkovým tělesům skvělou souhrou, hráčskou jistotou všech skupin a stylovou čistotou. Byl to skutečně slavnostní koncert se vším, co k tomu náleží. Poznaňské hosty uvidíme u nás vždy rádi i mimo slavnostní příležitosti.
Novoroční koncert Vídeňské filharmonie patří tradičně k nejvýznamnějším společenským světovým hudebním událostem. Přímým přenosem nebo ze záznamu je již přenášen do více než devadesáti zemí světa. Vedení světoznámého tělesa vyzvalo tentokrát k dirigentskému pultu proslulého německého dirigenta. Christian Thielemann, jenž s rakouským orchestrem spolupracuje od roku 2000, se zhostí poprvé ve své kariéře nastudování programu slavnostního koncertu, jenž se každoročně koná ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni.
Přáním orchestru je snaha zprostředkovat každoročně návštěvníkům a posluchačům nejen interpretace děl, jejichž doménu tvoří skladby slavného rodu generace Straussů, ale i vyslat hudební poselství Rakouska všem lidem v duchu lásky, míru, naděje a přátelství.
Festival v menším východočeském městě již po šestnácté nabízí slavná díla české i světové klasiky, ale i další příbuzné hudební žánry a crossoverové projekty. Pořadatelem je město Skuteč. Vstupenky jsou v prodeji od 3. 12. 2018.
Na programu aktuálního ročníku je 14 atraktivních titulů. Jedním z taháků bude dle pořadatelů už samotné zahájení v neděli 17. března 2019. „Před dvěma lety se ve Skutči poprvé, a hned s velkými ovacemi, představil orchestr Filharmonie B. Martinů Zlín a také klavírista Igor Ardašev. Na tento úspěch navazujeme dalším koncertem, v němž se vedle orchestru na jeviště musí vejít ještě dva klavíry. Na ty zahrají manželé Renata a Igor Ardaševovi. Bude to jedinečný zážitek,“ vyjádřil své přesvědčení starosta města Skuteč Pavel Bezděk.
Na programu dále figuruje například koncert Komorní filharmonie Pardubice s Chanson Triem Coucou, v němž v originálních aranžích zazní nejslavnější francouzské šansony. Příznivce opery potěší Mozartova Kouzelná flétna (Moravské divadlo Olomouc) a milovníky baletu Čajkovského Labutí jezero (Severočeské divadlo Ústí nad Labem). Operetní žánr je zastoupen titulem Noc v Benátkách od Johanna Strausse ml. (Šaldovo divadlo Liberec). Na své si přijdou i pravidelní návštěvníci velkých hudebních projektů na zimním stadionu. Letos zde po dvou letech znovu zazní filmová hudba v provedení Filmharmonie, kterou řídí Chuhei Iwasaki a Filharmonie Hradec Králové s Yvettou Blanarovičovou uspokojí milovníky muzikálových melodií.
V rámci komorních koncertů se představí mužské vokální kvarteto Q VOX, Jiří Stivín, Komorní soubor Variace s Otakarem Brouskem ml. či Hniličkovo trio. Nově nastudovaný program předvedou i regionální tělesa a v programu se objeví také soutěžní přehlídka dětských a mládežnických pěveckých sborů.
O temperamentní závěr festivalového programu se v neděli 12. května 2019 postará houslový virtuos Pavel Šporcl a Gipsy Way Ensemble.
Podrobnosti k programu i k prodeji vstupenek jsou zveřejněny na stránkách festivalu hudebni.skutec.cz.
Praha, 29. listopadu 2018 – Hlavní program festivalu Dny Bohuslava Martinů otevře 4. prosince v Sále Martinů Kühnův dětský sbor. Pod vedením sbormistrů Jiřího Chvály a Petra Louženského provede slavnou Martinů kantátu Otvírání studánek. Festival nabídne do 19. prosince celkem osm koncertů, na kterých vystoupí výrazní čeští a zahraniční umělci, mezi kterými je například klavírista Ivo Kahánek, Frank Peter Zimmermann a Česká filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, Wihanovo kvarteto a vítězky minulých ročníků Soutěže Bohuslava Martinů sopranistka Zdislava Bočková a klarinetistka Anna Paulová.
„Vaše báseň o Studánce se mne hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale i proto, že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala – a drahých. Ovšem, že na ni píšu hudbu; tak krásný text se nenajde každý den,“ píše Bohuslav Martinů v roce 1955 autorovi textu Miloslavu Burešovi, od jehož smrti tento rok uplynulo přesně 50 let. Martinů skladbu svému příteli a básníkovi nakonec i věnoval. Kromě Otvírání studánek uvede 4. prosince Kühnův dětský sbor i skladby Jana Nováka a premiéry děl Josefa Marka a Slavomíra Hořínky.
Během následujícího koncertu 5. prosince vystoupí na pražské HAMU laureátka Pražského jara klarinetistka Anna Paulová a sopranistka Zdislava Bočková, která získala v roce 2017 ve finále pěvecké soutěže Otto Edelmanna speciální cenu Seefestspiele Mörbisch. Obě úspěšné mladé umělkyně také v minulých letech zvítězily v Soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Zdislava Bočková se představí s klavíristkou Martou Vaškovou s áriemi z oper Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Anna Paulová provede s renomovaným Wihanovým kvartetemKvintet h moll pro klarinet a smyčcové kvarteto Johannese Brahmse.
Ve spolupráci s Francouzským velvyslanectvím proběhne 10. prosince koncert, na kterém přivítají Dny Bohuslava Martinů prvního klarinetistu Orchestre de Paris Philippe Berroda, který vystoupí spolu s hobojistkou Janou Kopicovou a dvěma vítězi Pražského jara, fagotistou Janem Hudečkem a klavíristou Ivo Kahánkem. Společně provedou skladby francouzských autorů a Bohuslava Martinů, který byl francouzskou hudbou silně ovlivněn.
Na festivalu se také představí 12. prosince violoncellista Petr Nouzovský spolu s dirigentem Chuheiem Iwasakim a Plzeňskou filharmonií v Martinů Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1. Na Pražské konzervatoři provede 18. prosince Severočeská filharmonie Teplice, Sylvie Schelingerová a Jiří a Eduard Kollertovi díla Antonína Dvořáka, Viléma Blodka, Bohuslava Martinů a Václava Riedlbaucha. Taktovky se ujme nový šéfdirigent Severočeské filharmonie Teplice Petr Vronský, kterému bude na festivalu během slavnostního večera Nadace Bohuslava Martinů udělena Medaile Bohuslava Martinů za šíření skladatelova hudebního odkazu.
Celý program festivalu je dostupný na stránkách www.martinu.cz.
Úvodní foto: Miloslav Bureš a Bohuslav Martinů (Řím, 1957) Foto Centrum Bohuslava Martinů v Poličce
Ředitel festivalu Josef Krečmer představil program dalšího ročníku Pardubického hudebního jara: „41. ročník festivalu zahájí 11. března 2019 v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích Slavnostním zahajovacím koncertem PKF – Prague Philharmonia s Radkem Baborákem v roli dirigenta a sólisty současně. Na dalších festivalových koncertech v Pardubicích, Chrudimi, Vysokém Mýtě, Heřmanově Městci, Přelouči a v Sezemicích se představí Komorní filharmonie Pardubice, Hradišťan a Katta, operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, Český filharmonický sbor Brno, Melody Makers Ondřeje Havelky, Barocco sempre giovane, Cappela Mariana, Musica Bohemica Praha, Pavel Haas Quartet, Prague Cello Quartet, Lobkowicz trio, pěvci Gabriela Beňačková, Simona Šaturová (Slovensko) a Petr Nekoranec, skladatel a houslista Henning Kraggerud (Norsko), klavírista Lukáš Vondráček, varhaníci Emmanuel Arakélian (Francie), Kateřina Chroboková a Michaela Káčerková, Marek Eben – umělecký přednes a další umělci.
V neděli 28. dubna uzavře festival v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích Slavnostní závěrečný koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou peruánského rodáka žijícího a pracujícího ve Švýcarsku, USA a v Německu Christopha Mathiase Muellera“.
Předseda správní rady a 1. náměstek hejtmana Roman Línek přibližuje zaměření 41. ročníku: „Dramaturgie festivalu Pardubické hudební jaro 2019 připomene výročí 100 let hudebního školství v Pardubicích, 50 let činnosti Komorní filharmonie Pardubice, 40. výročí založení Konzervatoře Pardubice a jubilea dvou významných českých hudebních skladatelů – východočeských rodáků: 90 let od narození Petra Ebena a 60 let od úmrtí Bohuslava Martinů“.
Hlavními podporovateli festivalu zůstává Ministerstvo kultury ČR, Pardubický kraj a Statutární město Pardubice. „Vedle dnes zveřejněného generálního partnera, kterým je stavební holding Enteria, jednáme o podpoře i s dalšími našimi tradičními a novými podporovateli. Jejich výčet bude prezentován ve vlastních festivalových materiálech,“ uzavřel Josef Krečmer.
Na území Libereckého kraje, Ústeckého kraje a v saském pohraničí v úctyhodných osmnácti lokalitách probíhal letos 17. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který byl završen 9. 11. 2018 v České Lípě epilogem s účastí nejvýraznějších žáků ZUŠ Česká Lípa pod názvem „Má to smysl!“. Kreativní projekt umělecky garantoval Radek Baborák.
V rámci festivalové přehlídky, která začínala tradičním prologem 24. 8. ve městě Oybin s Clarinet Factory a posléze byla zahájena 17. 9. mezzosopranistkou Magdalenou Koženou a Collegiem 1704 v Jablonci nad Nisou koncertem pro Liberecký kraj, se uskutečnilo třiadvacet kulturních akcí. Hlavní část festivalu vyvrcholila závěrečným koncertem 28. 10. U příležitosti oslav stého výročí založení republiky se konal slavnostní večer v Novém Boru, kde hráli klavírista Lukáš Vondráček a Pavel Haas Quartet. Na přehlídce vystoupili z dalších interpretů např. hornista Přemysl Vojta s Haydn Ensemble, klavíristka Jitka Čechová, hráčka na theremin Carolina Eyck, trumpetisté Vilém a Walter Hofbauerovi, varhaníci Vladimír Roubal a Tomáš Thon, Concerto Aventino, Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie, vokální soubor Sjaella, Spirituál kvintet a Srbský národní soubor.
Festival realizoval recipročně 26. 10. v sále Srbského národního souboru v Budyšíně koncert našich hudebníků v čele s Radkem Baborákem a jeho tělesem Pražští komorní sólisté. Po dohodě s vedením přehlídky společně připravili program „Bach – Beethoven – Baborák.“ Egoisticky laděný tematický název koncertu, na kterém zazněla jen hudba J. S. Bacha, Edvarda Griega a Ludwiga van Beethovena, před konáním nevyprodal malý sál. Snaha přitáhnout publikum ke jménu světoznámého hornisty, který skladby tentokrát hudebně nastudoval z pozice dirigenta, se ukázala být nepříliš atraktivní pro zájemce z veřejnosti. Jeho dirigentské renomé v zahraničí není zatím silné a soubor Pražští komorní sólisté má pod jeho vedením ještě krátkou dobu své existence.
Komorní koncert v Bautzen se však odehrával v příjemné atmosféře. V působivém provedení zazněl Bachův Braniborský koncert č. 3 G Dur, BWV 1048, z tvorby E. Griega dílo Z časů Holbergových, suita op. 40 a na závěr od L. van Beethovena Smyčcový kvintet C Dur, op. 29. V orchestru je řada výborných hráčů, chtějí-li se ovšem v komorním tělese progresivněji profilovat a obstát v silné mezinárodní konkurenci, pak by se určitě měli vydat směrem k lepší kompaktnosti zvuku. Griegova skladba vyzněla večer nejefektněji, precizně a mimořádně citlivě v detailech provedení na vysoké interpretační úrovni.
Na koncerty do Německa vypravuje festival ze severních Čech autobus pro zájemce. I když organizace zájezdů funguje profesionálně, posluchači z navštívené lokality v zahraničí z časových důvodů stihnou jen koncert. Širší kontext konání hudebního večera, aby si vytvořili větší společenské povědomí a mohli si alespoň na dvě hodiny prohlédnout zahraniční město či danou lokalitu, už jim festival, bohužel, neumožní.
Nutno dodat, že festival avizoval opět v době před koncertem i na svých webových stránkách návštěvnický průzkum s dotazníkem, který si kladl za cíl co nejkvalitněji poskytovat uspokojení kulturních potřeb a přání návštěvníků koncertů MHF Lípa Musica, přičemž odměnou za vyplnění byl program zdarma a čestná vstupenka na koncerty „Bach – Beethoven – Baborák“ nebo hudební akci s Radkem Baborákem „Má to smysl!“
Dlouhodobý dramaturgický akcent zaměřený na prohloubení česko-německého kulturního dialogu a prezentaci vybraných interpretů z České republiky i ze zahraničí se daří vedení festivalu progresivně budovat, zvyšovat jeho úroveň i renomé.
Martin Prokeš Foto c Šimon Pikouš
Jak vnímá současné postavení Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica jeho ředitel Martin Prokeš? „Lípu Musiku vnímám jako kulturní událost severních Čech a sousedního Saska, která je již nesmazatelně s tímto regionem spjata. Z tohoto hlediska si za svou historii vydobyla výsadní postavení a je nositelem vysokých kulturních, duchovních a společenských hodnot. Je to zároveň závazek nadále pokračovat v úsilí znovu kultivovat náš region, který potřebuje investice podobného ražení, protože byl dlouhá léta upozaďován a zašlapáván. Totalitní režim se negativně projevil ve všech kapitolách lidského bytí a kultura není výjimkou. Z pohledu vnímání festivalu optikou celé naší země je Lípa Musica hrdým nositelem a zprostředkovatelem klasické hudby na severní části mapy České republiky a přispívá tak ke kulturnímu česko-německému dialogu.“
A v čem spatřuje festivalovou progresi na úrovni česko-německé přehlídky? „Progrese našeho festivalu v česko-německém dialogu je myslím patrná již z toho hlediska, že můžeme hovořit o dlouhodobé snaze kultivovat sousedské vztahy na obou stranách pomyslné hranice právě formou setkání a hudebního dialogu. Hovoříme již o sedmileté tradici, kdy přivážíme špičkové české interprety a umění do Německa, a naopak našemu českému publiku nabízíme interpretační a skladatelské umění německých hudebníků a autorů. Koncerty již dávnou nejsou jen hudebními zastaveními, ale jsou bez jakékoliv nadsázky také krásným společenským setkáváním Čechů a Němců, vzájemně jsou vypravovány autobusy a koncerty se stávají skutečným společensko-kulturním svátkem, který je navíc propojován s životy a aktivitami měst, náboženských obcí a cílových zájmových skupin. Vznikl tak přirozený progres v česko-německé kultuře, který vychází logicky z kořenů, jež nás vzájemně v bývalých Sudetech propojují. Je to dlouhá cesta, mnohdy trnitá, o to však cennější,“ upřesňuje ředitel Martin Prokeš s upřímným zájmem o zlepšení kulturních aktivit a utužení vzájemnosti na území poblíž českých a německých hranic.
Úvodní foto: Pražští komorní sólisté s dirigentem Radkem Baborákem v Budyšíně Foto c Lukáš Marhoul
