Festivaly a koncerty – Hudební rozhledy

FILMOVÉ MELODIE

Markéta Jůzová
Praha, Obecní dům

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK vzdal hold filmové hudbě Jiřího Šusta, Luboše Fišera a Miloše Boka adventními benefičními koncerty pro UNICEF 4. a 5. 12. 2019 ve Smetanově síni Obecního domu. Večer atraktivně podpořily projekce fotografií a ukázky z tvorby našich významných filmových režisérů.

Ostře sledované postřižiny, hudebně–obrazová suita z motivů filmové hudby Jiřího Šusta byla doprovázena krátkým snímkem, který vznikl na námět a scénář Vojtěcha Stříteského ve spolupráci s hudebním aranžérem Mirko Krebsem. Koláž záběrů z tvorby legendárního režiséra Jiřího Menzela propojila ukázky z filmů Ostře sledované vlaky, Na samotě u lesa, Postřižiny, Slavnosti sněženek a Vesničko má středisková. Slovenský dirigent Peter Vrábel řídil směs melodií s velkým zaujetím, občas příliš hlučně. Nejlépe vyzněl orchestr v místech, kdy se dostal do pomyslné rovnováhy s vizuální projekcí.

Ostatně Jiří Menzel si vždy přál, aby herectví, režie, výprava a hudba nevládly nikdy nad příběhem a myšlenkou. Nechtěl, aby ve filmu převládal režisérismus a dominance jedné filmové složky nad druhou. Koncert 4. 12. navštívil režisér se svými blízkými. V jednom z našich společných rozhovorů vzpomínal na svého nejbližšího spolupracovníka, skladatele a hudebního dramaturga Jiřího Šusta s obdivem, respektem a v přátelském duchu. „Šust měl úžasný archív všech možných hudeb nejrozmanitějších žánrů na nejrůznějších nosičích,“ vybavil si hned režisér a pokračoval v líčení: „Od mého prvního filmu mi pomáhal vybírat hudbu. Nejdřív pracoval s hudbou archívní, používal desky a pásky s originálními nahrávkami a také komponoval. Byl mistrem ve svém oboru.“ Skladatel by letos 28. 8. oslavil 100 let. S Jiřím Menzelem spolupracoval na většině jeho filmů.

Zajímají vás úvahy, názory a přístup k profesi Jiřího Šusta?

Nahlédněte do jeho tvorby prostřednictvím dokumentu:

Hudební podklady režisér s Jiřím Šustem konzultoval, už když měl hotový scénář. Jiří Menzel se vyjádřil k jejich tvůrčím schůzkám během našeho rozhovoru přesněji: „Zhruba jsme hledali, jaký styl, rytmus a tempo budou obrazy mít. Chce to trošku čas, než se hudební podklady vyberou a utřídí. Hudba dá tempo i hercům.“

Poslouchat orchestrální znění ke snímku, jenž měl charakter koláže a kratičkých úryvků, ztratilo sice zcela původní záměr režiséra Jiřího Menzela a jeho přístup k volbě muziky, ale stěžejní hudební témata a dojemné či vtipné situace připomněly ve Smetanově síni filmy i hudbu k radosti návštěvníků. Řada z nich se upřímně smála.

Do pohádkového světa zavedl posluchače Anděl Páně od Miloše Boka… Foto © Petr Dyrc

Do pohádkového světa zavedl posluchače Anděl Páně od Miloše Boka. Suitu z filmové hudby k oblíbené stejnojmenné vánoční pohádce režiséra Jiřího Stracha hrál orchestr v radikálně zkrácené verzi, pro kterou se správně rozhodl dirigent Peter Vrábel. Bokovo dílo trvá v originále čtyřicet minut a v kontextu večerního programu benefice FOK by bylo značně rozsáhlé, takže dirigent zkrátil kompozici téměř o polovinu. Na velké projekci se současně při znění hudby střídaly z vánočního filmu fotografie. Jejich statičnost ve srovnání s předchozím vizuálně koncipovaným dílem působila při vnímání hudby nepříliš efektivně. Soundtrack z pohádky vyšel v roce 2005 i na CD.

Připomeňme si Bokovu úpravu proslulé koledy Adeste Fideles

Benefiční večer uzavřela Sinfonia Fišeriana I., hudebně–obrazová báseň z motivů televizní a filmové hudby Luboše Fišera. Kompozice prolínala společně s videoukázkami tvorbu různých režisérů. Na plátně se objevily v krátkém snímku vzniklém opět v tandemu Vítězslav Stříteský a Mirko Krebs filmy Zlatí úhoři Karla Kachyni, Petrolejové lampy a Dotek motýla Juraje Herze, Tajemství hradu v Karpatech a Adéla ještě nevečeřela Oldřicha Lipského, Romanetto Evy Sadkové a Babička Antonína Moskalyka. Kompozici Sinfonia Fišeriana I. zpestřil i sólový zpěv sopranistky Patricie Janečkové a mezzosopranistky Taťány Roskovcové. Emotivní střídání nálad bylo nesmírně působivé.

Benefiční večer uzavřela Sinfonia Fišeriana I., hudebně-obrazová báseň z motivů televizní a filmové hudby Luboše Fišera. Na fotografii zleva Taťána Roskovcová, Patricie Janečková a Peter Vrábel Foto © Petr Dyrc

Chcete si vybavit hudbu Luboše Fišera z filmové komedie Adéla ještě nevečeřela?

Kühnův smíšený sbor vedený sbormistrem Jaroslavem Brychem se připojil k filmové hudbě v rámci celého programu velmi dobře. Interpretačně pozdvihl hudební úroveň večera.

UNICEF si v současnosti připomíná třicet let od přijetí Úmluvy o právech dítěte. Benefice ve Smetanově síni Obecního domu byla mimořádně vydařená.

Česká televize připomněla o Vánocích i jiné velikány hudby. Uvedla nejen jednu z nejkrásnějších pohádek Tři oříšky pro Popelku (1973)režiséra Václava Vorlíčka, ke které složil hudbu Karel Svoboda, ale i záznam exkluzivního galakoncertu z Hudebního divadla Karlín 19. 12. 2018 k nedožitým osmdesátým narozeninám legendárního skladatele.

Na Karla Svobodu můžete zavzpomínat prostřednictvím sestřihu

z koncertu k jeho 65. narozeninám (19. 11. 2003, Velký sál pražské Lucerny)

K velmi oblíbeným pohádkám patří i Šíleně smutná princezna (1968) režiséra Bořivoje Zemana. Autorem hudby je Jan Hammer ml., který posléze emigroval do USA, kde se proslavil a získal i nejprestižnější hudební ceny Grammy.

Jan Hammer – oficiální webové stránky

https://www.janhammer.com/

Koncerty na přelomu roku

Praha, Rudolfinum a kino Lucerna
Vladimír Říha

Nejsledovanějšími koncerty na Silvestra a na Nový rok u nás jsou koncerty Berlínských a Vídeňských filharmoniků, živě se pak k této tradici již dlouhodobě připojily i Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK. Koncerty z Berlína a Vídně můžeme sledovat díky televizním a filmovým přenosům, koncerty ČF mohou návštěvníci sledovat dokonce třikrát, z toho ten poslední na Nový rok je také v posledních letech přenášen ČT, čímž ale dochází ke kolizi s novoročním koncertem FOK ve stejnou dobu. FOK podle dlouhé tradice hraje vždy Slovanské tance Antonína Dvořáka. Proto také hodně návštěvníků ČF dává přednost silvestrovským veřejným generálkám.

Nový rok s Českou filharmonií v Rudolfinu Foto © Petra Hajská

Koncerty Vídeňských filharmoniků se téměř nemění a tvoří je na Nový rok směs známých valčíků rodiny Straussů a jejich současníků, jež můžeme sledovat vždy na České televizi během novoročního oběda nebo těsně předtím. Diváci pražského kina Lucerna již několik let mají tu výhodu, že mohou vidět koncerty Berlínských filharmoniků na Silvestra, a tak letos kvitovali celkem radostně novinku, kterou zavedli. S novým šéfem Kirillem Petrenkem dostal podvečer (hraje se již od 17.00 hod.) výrazně silvestrovskou podobu a místo klasických děl zazněly ukázky z amerických muzikálů od skladatelů Gershwina přes Bernsteina až k Weillovi, na závěr nechyběla ani píseň z My Fair Lady. Za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové a jiných význačných posluchačů také poprvé s tímto orchestrem uslyšeli jako sólistku známou německou sopranistku Dianu Damrau a byla skvělá. I když právě ve zmíněné My Fair Lady trochu přehnala uvolněnost a její vystupování jako „diblíka“ lze omluvit jen silvestrovskou atmosférou. Petrenko se ukázal jako dobrý nástupce Simona Rattlea a ohlas byl veliký. Samozřejmě při neúčasti Rattlea chyběl Čechům nějaký dvořákovský přídavek, ale na to si určitě zvykneme. Zajímavé je, že i tradiční Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků ze sálu MusikVerein ve Vídni měl letos jedno velké překvapení. Poprvé je při této příležitosti řídil Lotyš Andris Nelsons, jinak šéf orchestrů v Bostonu a Lipsku. Během koncertu si zahrál i na trubku, což pro něho, původně trumpetistu, nebylo tak těžké a dokázal, že některé fanfáry z gavot a kvapíků stále umí na úrovni.

A doma? Česká filharmonie si ke dvěma veřejným silvestrovským generálkám a hlavnímu koncertu na Nový rok přivedla do Prahy svého hlavního hosta dirigenta Jakuba Hrůšu a šéf Bamberských symfoniků zvládl zcela český program mistrovsky. Vedle děl Dvořáka (Karneval) a Smetany (málo hraný z doby těsně před onemocněním skladatele Pražský karneval) byly vrcholem večera symfonická báseň Praga Josefa Suka a Sinfonietta Leoše Janáčka, jež se svým slavnostním rázem k Novému roku hodila velice dobře. Oceňme v jejím provedení i hosty, žesťovou skupinu Hudby Hradní stráže a Policie ČR s elánem a rytmickou přesností, jakou toto dílo potřebuje. A mnohé možná překvapilo, že v nádherných uniformách se v žesťové skupině objevila dokonce i jedna žena!

Koncert České filharmonie poprvé živě na Mezzo Live HD

První český orchestr představuje Czech Philharmonic Media

Prestižní francouzský televizní kanál Mezzo Live HD bude v pátek 24. ledna od 19:30 hodin živě vysílat koncert České filharmonie. První mezinárodní přímý přenos umožní vyspělá technologie, která byla ve Dvořákově síni Rudolfina instalována v minulé sezoně. Živé vysílání se uskuteční pod značkou Czech Philharmonic Media, jež bude do budoucna zastřešovat všechny audiovizuální nahrávací projekty České filharmonie.

„Příliš smělý sen. Tak se mohl zpočátku jevit nápad na zajištění přenosů v té nejlepší zvukové a obrazové kvalitě prostřednictvím digitálních technologií z Dvořákovy síně Rudolfina. Díky podpoře Ministerstva kultury se tento sen po několika letech příprav proměnil ve skutečnost a Czech Philharmonic Media, jak jsme celý projekt začali nazývat, může svůj program nabízet i těm nejnáročnějším televizním kanálům, mezi něž Mezzo Live HD jistě patří,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a dodává: „Mezzo ale není jedinou společností, která bude naše koncerty vysílat. Už brzy ohlásíme začátek spolupráce s dalšími distributory.“

Koncert 24. ledna bude řídit šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. V průběhu večera zazní tři skladby, jejichž společným tématem jsou hudební dvojice a k nimž má Semjon Byčkov silný osobní vztah. Symfonii Le Double, kterou nahrál v roce 1994 s Orchestre de Paris, konzultoval s jejím autorem a svým blízkým přítelem Henrim Dutilleuxem. Koncert pro dva klavíry Bohuslava Martinů zase často uvádí se svou manželkou Marielle Labèque a její sestrou Katiou. A Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány téhož autora byl první českou skladbou, kterou uvedl na pozici šéfdirigenta a uměleckého ředitele České filharmonie. Stejně jako poprvé se i nyní sólových partů ve dvojkoncertu zhostí Ivo Kahánek a Michael Kroutil.

Přenos koncertu zajistí nahrávací tým Czech Philharmonic Media. Za obrazovou složku bude odpovědná německá režisérka Ute Feudel, která pravidelně spolupracuje na záznamech koncertů orchestrů jako Berlínská a Drážďanská filharmonie, Gewandhausorchester Leipzig nebo Lucernský hudební festival. O zvukovou stránku se postará německý hudební režisér Holger Urbach, s nímž Česká filharmonie naposledy spolupracovala na vydání mezinárodně úspěšného kompletu symfonií, klavírních koncertů a dalších orchestrálních děl Petra Iljiče Čajkovského pro britský label Decca. Zatímco zajištění přenosu bude v režii týmu Czech Philharmonic Media, jeho odbavení pro živé televizní vysílání bude mít pod kontrolou společnost Mezzo, která za tímto účelem k Rudolfinu přistaví i svůj satelitní vůz.

Kromě tohoto koncertu kanál Mezzo Live HD a samozřejmě i Česká televize, s níž Česká filharmonie spolupracuje již dlouhodobě, plánují v roce 2020 odvysílat i další záznamy z kolekce Czech Philharmonic Media. Diváci se tak mohou těšit na koncerty pod taktovkou Semjona Byčkova či Sira Simona Rattla, které byly natočeny v minulé sezoně.

***

Mezzo je společnost, která si od roku 1996, kdy vstoupila na trh, vydobyla významné postavení na poli televizních přenosů klasické hudby. Od roku 2010 jsou v nabídce této společnosti dva samostatné televizní kanály – Mezzo a Mezzo Live HD. Zatímco první zmíněný kanál se zaměřuje na představování minulých, současných a budoucích interpretačních hvězd klasické hudby a vysílání hudebních dokumentů, záznamů koncertů klasické hudby, opery, tance nebo i jazzu, kanál Mezzo Live HD přináší především přenosy a záznamy v rozlišení HD z prestižních koncertních pódií, operních domů a baletních scén celého světa, mezi něž patří Pařížská opera, milánská La Scala, newyorská Metropolitní opera, Berlínská a Pařížská filharmonie, vídeňský Musikverein nebo festivaly v Aix-en-Provence, Salzburku nebo Bayreuthu. Nově se k nim řadí i Česká filharmonie. Divákům v České republice nabízí Mezzo Live HD kabelová televize UPC/Vodafone jako součást svých balíčků TV Komfort a TV Komplet.

SLAVNOSTNÍ ZNOVUOTEVŘENÍ STÁTNÍ OPERY

Markéta Jůzová

Státní opera byla znovu po třech letech rekonstrukce slavnostně zpřístupněna 5. ledna 2020, přesně 132 let od jejího prvního otevření. Novorenesanční budova s neorokokovým hledištěm, koncipovaná dle plánů vídeňských divadelních architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera prošla naposledy komplexnější opravou v 70. letech minulého století.

Historická budova získala v současnosti nové jevištní technologie, disponuje unikátní točnou, moderními zkušebnami i renovovaným baletním, orchestrálním a sborovým sálem se zázemím umělců. Provozní část budovy získala nový vzhled a byla osazena její skleněná fasáda. Na rekonstrukci budovy se podílelo mnoho restaurátorů, kteří vyčistili monumentální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzácné fresky. V hledišti byla instalována nová křesla. Při sledování operních představení budou moci diváci používat moderní čtecí zařízení s variabilní možností titulků. Národní divadlo a Raiffeisenbank, a. s., generální partner ND, společně připravili ke znovuotevření audiovizuální show, která bude promítána na přední fasádu budovy již od 31. prosince 2019. Provoz divadla zahájí velkolepě slavnostní galakoncert s podtitulem „Státní opera v proměnách času (1888–2018)“ v režii Alice Nellis.

Koncertní program dirigoval Karl-Heinz Steffens, hudební ředitel Státní opery. V časopise Hudební rozhledy č. 12/2019 se blíže vyjádřil i k dramaturgické linii večera: „Galakoncert nabídne shrnutí slavné historie tohoto divadla. Počínaje Wagnerovými Mistry pěvci, kteří v roce 1888 operní dům otevřeli, představíme celou jeho hudební minulost včetně Mozarta, Strausse, Smetany, Janáčka, Zemlinského a dalších proslulých tvůrců. Představení vyvrcholí finále z opery Fidelio, jež bude také první dílo, které v lednu uvedeme na znovuotevřené scéně. V rámci večera, který bude znamenat začátek nové, velice důležité éry Státní opery, vystoupí orchestr, sbor, řada znamenitých sólistů operního souboru a významní hosté, jako Lise Davidsen, Emily Magee nebo Pavel Černoch.“ Mimořádný večer v přímém přenosu vysílala od 20. 00 hod. na stanicích ČT art a ARTE.

Karl-Heinz Steffens Foto © Národní divadlo

Diváci spatřili také nádhernou staronovou oponu, jejíž realizace podle návrhu původní opony Eduarda Veitha (1858–1925), byla svěřena Martinu Černému, uměleckému řediteli sekce výroby Národního divadla.

Staronová opona bude pro mnohé návštěvníky zážitkem. Jak charakterizuje Martin Černý velký nádherný výjev na oponě?„V monografii Eduarda Veitha jsem se dočetl, že námětem je básník, který se rozhlíží po světě a nechává se inspirovat lidskými ctnostmi a neřestmi. Smyslem mají být témata, která dramatická literatura a opery zpracovávají v uměleckém díle, upřesnil Černý v našem aktuálním rozhovoru pro Hudební rozhledy, kde realizaci podrobně vysvětlil: „Když jsem na oponě pracoval, snažil jsem se pro sebe dešifrovat, které z výjevů jsou ctnosti a neřesti. Výjev je obohacen amorky, múzami a létajícími postavami s křídly. Na oponě je několik za sebou jdoucích plánů iluze. Obraz má průhled do krajiny. I architektonický rám musí působit plasticky a musí se odrazit od malované plochy, která je za ním. Architektura obrazu je ještě ve zlatém rámu, který je obohacen zlatými střapci a drapérií, jež se v divadle používají. Zde jsou iluzivní. Z divadelního hlediska je jeho kompozice velmi zajímavá, protože je na oponě iluze pokračujícího interiéru Státní opery. Výjev je s okny, jedním velkým a čtyřmi menšími. Zachycená krajina působí surreálně a část stavby připomíná antické ruiny. Oděv postav zvláštním způsobem kombinuje antiku, středověk a nahotu. Jedná se o zvláštní výjev, který není realistickým pohledem na skupinu lidí v krajině. Spíše se díváme na alegorický obraz.“ Více informací a zajímavostí ke zrodu staronové opony se můžete dočíst v aktuálním časopise Hudební rozhledy č. 1/2020.

Umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen si přeje ve Státní opeře uvádět velké romantické opery 19. století, s těžištěm tvorby Giuseppa Verdiho, Richarda Wagnera a Giacoma Pucciniho. Akcentovat chce i pozdní romantická a expresionistická díla z první poloviny 20. století a v repertoáru zohlednit i díla Richarda Strausse, Ericha Wolfganga Korngolda, Franze Schrekera, Alexandera Zemlinského a Paula Hindemitha. V nově zrekonstruovaném divadle budou uváděny také klasické moderní opery 20. a 21. století a nejnovější soudobá díla.

Per Boye Hansen – umělecký ředitel Opery ND a Státní opery Foto © Hana Smejkalová

Per Boye Hansen poskytl velký rozhovor pro časopis Hudební rozhledy č. 9/2019. K připravovanému repertoáru se vyjádřil přesněji již před konáním podzimní tiskové konference: „Dramaturgie Státní opery musí mít kořeny ve své historii. Již od svého založení v roce 1888 hrála významnou roli v evropském operním životě. Absorbuje, ale také vytváří nejdůležitější umělecké impulzy té doby, vždy v dialogu s jinými evropskými operními domy, kde hostuje mnoho předních světových umělců. Hansen přiblížil i svůj podnět k úvahám o divadle: : „Pro mě je velkou inspirací skladatel Alexander Zemlinsky. V letech 1911 až 1927 byl hudebním ředitelem Státní opery, tehdy ještě Nového německého domu. Zemlinsky byl velmi inovativní experimentátor a Státní opera pod jeho vedením dosáhla vysoké mezinárodní úrovně.“

První operní premiérou ve znovuotevřeném divadle bude 3. 4. 2020 titul Král Roger Karola Szymanowského v režii Mariusze Trelińského, inscenace je připravována v koprodukci s Národní operou ve Varšavě a Královskou operou ve Stockholmu. Dílo hudebně nastuduje Karl-Heinz Steffens. Na repertoár se vrátí v letošní sezoně např. Fidelio Ludwiga van Beethovena, Madama Butterfly Giacoma Pucciniho a Aida, Nabucco Giuseppa Verdiho.

Balet Národního divadla uvede na scéně 21. 5. 2020 za doprovodu Orchestru Státní opery v české premiéře Spící krasavici Petra Iljiče Čajkovského v choreografii slavné brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée. Z dalšího repertoáru si budou moci diváci vybrat např. balety Marná opatrnost a Timeless.

Státní opera – hlediště Foto © Národní divadlo

ČESKÁ REPUBLIKA ČESTNÝM HOSTEM MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU TERRAS SEM SOMBRA, PORTUGALSKO

Česká republika bude v roce 2020 čestným hostem mezinárodního hudebního festivalu Terras sem Sombra (Země beze stínu), který už více než patnáct let pořádá nezisková organizace Pedra Angular v regionu na jihu Portugalska zvaném Alentejo. Tato akce, která probíhá každoročně od ledna do července, si klade za cíl upozorňovat nejen na umění a kulturu, ale také na historické památky a přírodní bohatství tohoto kraje. V roce 2020 uvede pět českých koncertů. Ještě před oficiálním zahájením festivalu v Portugalsku představí jeho zástupci celý koncept akce v Anežském klášteře v Praze během tiskové konference 9. ledna 2020. Alentejo je region na jihu Portugalska. Jméno této oblasti v překladu znamená „Na druhé straně řeky Tejo“. Region je totiž oddělen od zbytku Portugalska právě touto řekou. Na jihu hraničí s oblastí Algarve. Alentejo se již každoročně v průběhu první poloviny roku stává centrem dění festivalu Terras sem Sombra. Ten spojuje špičkové živé umění (nejen hudební) s lokálními kulturními památkami a přírodními rezervacemi, tj. kulturu v nejširším smyslu, ekonomiku (spolupráce s obchodní komorou), cestovní ruch a péči o přírodní bohatství země. Akce se orientuje na komplexní představení regionu z hlediska historie i současnosti. V oblastech, kde není snadné se ke kultuře dostat, festival zpřístupňuje umění zadarmo. Jednou z misí akce je také hledání vzájemných kulturních vazeb. Z toho důvodu zve každý rok jako čestné hosty zahraniční umělce. V roce 2016 byla dominující hostující zemí Brazílie, v roce 2017 Španělsko, v roce 2018 Maďarsko, v roce 2019 USA, v roce 2020 tato možnost byla nabídnuta České republice. Kromě uvedení pěti koncertů českých souborů (Tiburtina Ensemble, Monika Štreitová, Clarinet Factory, Smetana Trio, Musica Florea) budou premiérovány také České a slovenské písně známého portugalského skladatele Fernanda Lopes-Graca (1906-1994), které byly nalezeny v archivu Muzea hudby v Cascais. Česká účast v Portugalsku se uskuteční na základě podpory Ministerstva kultury ČR v odborné a produkční spolupráci s Českou hudební radou a Institutem umění – Divadelním ústavem. Tisková konference, která představí festival českému publiku, se uskuteční 9. ledna 2020 v Anežském klášteře v Praze od 17h. V rámci konference promluví náměstkyně ministra kultury JUDr. Petra Smolíková, Jeho Excelence velvyslanec Portugalska v ČR Luís de Almeida Sampaio a představitelé festivalu. Zazní tradiční zpěv “cante alentejano” v podání portugalského sboru Os Bóinas. Akce se zúčastní zástupci kulturních, správních a podnikatelských subjektů regionu a novináři.

České koncerty v rámci festivalu Terras sem Sombra:
18.1.2020 – Tiburtina Ensemble, ženský soubor poučené interpretace staré hudby http://www.tiburtina-ensemble.com/ – program: Celestial Harmony: Hildegard von Bingen (autorka 12. stol.), lokalita: Igreja Martiz de Sao Cucufate, Vila de Frades
15.2.2020 – Monika Štreitová (fl), rezidentka v Portugalsku (dcera fotografa Jindřicha Štreita), program: flétna+klavír (ženské autorky od 12. do 20. století) včetně V. Kaprálové, P. Bachraté (SR). Koncert zařazený z podnětu zastupitelského úřadu ČR,
16.5.2020 – Clarinet Factory, crossover soubor velmi úspěšný na WOMEX a ClassicalNEXT v posledních dvou letech http://www.clarinet-factory.cz/ s všestranným programem převážně z vlastní tvorby. Lokalita: Sines –Castle of Sines,
27.6.2020 – Smetana Trio (J. Páleníček, J. Čechová, J. Talich), jeden z nejžádanějších a nejoceňovanějších komorních souborů současnosti http:// www.smetanatrio.cz/– lokalita: St. James’ Church, Santiago do Cacém, program: Smetana, Martinů, Novák.
11.7.2020 – Musica Florea, soubor historicky poučené interpretace http:// www.musicaflorea.cz/, program: „Emoce v hudbě českého baroka“ – hudba z českých archivů (včetně J. D. Zelenky), lokalita: Odemira, Vila Nova de Milfontes

KONCERT PRO ZUZANU

DVOJNÁSOBNÝ LAUREÁT SOUTĚŽE CONCERTINO PRAGA VYSTOUPÍ NA KONCERTU K NEDOŽITÝM 93. NAROZENINÁM „PRVNÍ DÁMY CEMBALA“

Na vzpomínkovém koncertě k nedožitým 93. narozeninám cembalistky prof. Zuzany Růžičkové vystoupí nadaný polský houslista Wiktor Dziedzic, dvojnásobný laureát Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga. Na koncertu v Sále Martinů 14. ledna 2020 jej ve skladbách Fryderyka Chopina, Viktora Kalabise, Camille Saint-Saënse, Karola Szymanowského a Henryka Wieniawského doprovodí klavírista Daniel Wiesner.

**Zuzana Ruzickova Foto** @ **Tomas Vodnansky**

„Zuzana Růžičková nebyla jen světovou cembalistkou, ale i inspirativní pedagožkou, která vychovala několik dalších generací cembalistů. Spolu s manželem Viktorem Kalabisem také zasvětili celý život soutěži mladých hudebníků Concertino Praga, v roce 1966 se zasadili o její vznik a po celou dobu se podíleli na organizaci. Není tedy náhoda, že na koncertě zahraje zrovna Wiktor Dziedzic, který sice zatím není v tuzemsku tolik známý, ale jeho talent a úspěchy ze soutěže Concertino Praga napovídají, že se u něj máme na co těšit,“ říká Aleš Březina, předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, který vzpomínkový koncert pořádá.

Wiktor Dziedzic je studentem Natana Dondalského v hudební škole G. Bacewiczové v polském městě Koszalin. Získal řadu ocenění v národních i mezinárodních houslových soutěžích; mezi jeho úspěchy patří například Grand Prix v soutěži Uměleckého vzdělávacího centra, Grand Prix v Národní houslové soutěži v Toruni, první cena v Národní houslové soutěži M. Ławrynowicze, druhá cena v Mezinárodní houslové soutěži George Philippa Telemanna v Poznani, druhá cena v 52. ročníku Mezinárodní rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga v kategorii Trio a první cena v kategorii Housle z loňského ročníku této soutěže.

**Wiktor Dziedzic Foto** @ **Khalil Baalbaki**

„První dáma“ či dokonce „královna“ cembala. Tak byla označována prof. Zuzana Růžičková doma i po celém světě, kde si vydobyla renomé již v roce 1956 svým vítězstvím na prestižní soutěži ARD v Mnichově a poté i unikátní kompletní nahrávkou děl Johanna Sebastiana Bacha pro klávesové nástroje. Jejím manželem byl Viktor Kalabis, jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů druhé poloviny 20. století. Za svůj život složil více jak 90 orchestrálních, komorních a vokálních skladeb, které byly premiérovány a uváděny po celé Evropě. Viktor Kalabis se také zasloužil o vznik Institutu Bohuslava Martinů.

Vzpomínkový koncert na prof. Zuzanu Růžičkovou proběhne 14. ledna 2020 od 19:30 v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce v Praze. Studenti ZUŠ, konzervatoří a hudebních vysokých škol mají na koncert vstup zdarma, povinná je jen rezervace vstupenek na e-mailu viktorkalabis@gmail.com. Standardní vstupenky jsou k dispozici za 100 Kč, respektive za 50 Kč pro studenty a seniory zde: bit.ly/KoncertproZuzanu

HERBIE HANCOCK NA SVĚTOVÉM TURNÉ

NADČASOVÝ PRŮKOPNÍK JAZZOVÉ AVANTGARDY

Markéta Jůzová

Slavný jazzový klavírista a skladatel Herbie Hancock inspiroval mnoho sólových interpretů a skladatelů nejen svou hrou a kompozicemi, ale i knihou vzpomínek H. Hancock: Possibilities. Publikace nebyla vydána v češtině, ale můžete se hned podívat na jeho tvorbu zblízka v rámci stejnojmenného dokumentu:

Držitel Oscara a čtrnácti cen Grammy hrál 9. 11. 2019 v Praze se svou kapelou poprvé v novém sále moderního multifunkčního centra O₂ universum. Strhující výkony devětasedmdesátiletého umělce a jeho jazzových přátel přijalo publikum s nadšením a zdálo se, že Hancock na svém světovém turné je i na koncertě v české metropoli velmi spokojen.

Průkopník jazzové avantgardy 20. století vyzdvihl v pražském programu kompozice z období své vrcholné éry a svůj jedinečný cit pro míšení žánrů. Do skladeb a improvizací absorboval prvky elektrického jazzu, rocku, hip hopu, funku a hudební vlivy afrických etnik. I zvukovým pojetím, experimenty s akustikou, barvami a dynamikou efektů různých nástrojů či v pointování improvizací a kompozic, které se staly léty standardy, dokáže Hancock stále ovlivňovat a utvářet progresivní směr soudobé hudby.

Repertoár, který zpravidla prezentuje na turné, zahrnuje většinou jeho nejznámější díla. V Praze hrál letos ze své tvorby např. skladby Butterfly, Actual Proof, Come Running to Me, Secret Source, Cantaloupe Island a Chameleon. Řada Hancockových skladeb se výrazně zapsala do dějin jazzu.

Cantaloupe Island si stále získává srdce posluchačů

Zajímá vás, jak Herbie Hancock vysvětluje citlivě, odborně a vtipně vznik skladby Watermelon Man?

Ve srovnání s jeho předchozím koncertem ve Foru Karlín na 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu, hrál v O₂ universu z bývalé sestavy již jen s baskytaristou Jamesem Genusem. Dále s kytaristou Lionelem Louekkem, svým bývalým studentem, který výrazně vynikl i na Hancockově koncertu již před pěti lety na brněnském Jazzfestu. Kapelu obohatil v Praze bubeník Justin Tyson a nadějná čtyřiadvacetiletá flétnistka Elena Pinderhughes, která před třemi lety získala v mezinárodní kritické anketě DownBeat ocenění „Rising Star.“

Herbie Hancock střídal opět především klávesy, klavírní křídlo zn. Fazioli, elektrický Korg s bohatou paletou zvukových možností a v závěru exceloval hrou na keytar. Dlouhá sóla všech členů kapel, virtuózní improvizace vedené i v rovnocenných dialozích a rozvíjení témat kompozic bylo stále opřeno o atakovaný rytmus. Všichni hráči podali během večera vynikající výkony.

Velmi nepravidelně zařazuje Herbie Hancock do svých programů hudební či osobní vzpomínku na Milese Davise, který měl v šedesátých letech výrazný vliv na jeho kariéru, v jeho kvintetu hrál Hancock v letech 1963–1968. V Praze Milese Davise nezmínil. Velký koncert s oslavným pásmem skladeb mu věnoval např. v roce 1992 v Mnichově.

Tribute to Miles Davis

https://www.youtube.com/watch?v=N3C73IiGsW g

Herbie Hancock působí na postu kreativního ředitele pro jazz ve Filharmonické sekci v Los Angeles a jako předseda Institutu Theolonius Monk Institute of Jazz, který byl nedávno přejmenován na Herbie Hancock Institute of Jazz https://hancockinstitute.org/

Proslulý jazzman a skladatel je rovněž zakladatelem Mezinárodního výboru umělců za mír / ICAP. V roce 2011 byl jmenován Vyslancem dobré vůle organizace UNESCO a o dva roky později obdržel Cenu Kennedyho centra. V roce 2014 byl jmenován Profesorem poezie na Harvardské univerzitě. Je členem Americké akademie umění a věd a držitelem prestižní ceny Grammy za celoživotní přínos.

Americký jazz i lidová hudba: Dny Bohuslava Martinů ukazují inspirační zdroje skladatelova díla

Začíná 25. ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů. K letošnímu šedesátému výročí skladatelovy smrti je připraven bohatý program mapující inspirační zdroje skladatelovy tvorby. Jazzovou linií se vydá Josef Špaček s americkou klavíristkou Pallavi Mahidharou, lidovou hudbou inspirované písně zazpívá Marie Fajtová na koncertě s klavíristkou Janou Vychodilovou a violoncellistkou Alžbětou Vlčkovou. Jako sólisté se představí hobojista Vladislav Borovka, klavírista Martin Kasík nebo violoncellista Václav Petr. Trio Bergerettes, České noneto a Trio Incendio připravili komorní koncerty, orchestrální zážitky nabídnou Akademičtí komorní sólisté, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Janáčkova filharmonie Ostrava.

Spojené státy americké jsou vedle Francie a Švýcarska jednou ze zemí, kde Martinů delší dobu žil. S americkou hudbou se ovšem setkal již dříve v Paříži, kde nový styl – jazz – zažíval začátkem století veliký rozmach. Tam také vznikla rozevlátá Sonáta pro housle a klavír č. 1, kterou na koncertě 11. prosince přednese Josef Špaček spolu se svou kolegyní z Curtisova institutu, klavíristkou Pallavi Mahidharou. Vliv americké hudby na české skladatele posluchači uslyší i v Dvořákově Sonatině G dur. Pro srovnání je program doplněn americkými autory, a to včetně těch nejsoučasnějších.

Vedle jazzu byla dalším hlubokým zdrojem pro hudbu Bohuslava Martinů také lidová tvorba. V písňových cyklech ji uslyšíme v podání Marie Fajtové a Alžběta Vlčková předvede českou lidovou melodiku v Sonátě pro violoncello a klavír č. 2. Obě umělkyně na koncertě 14. prosince doprovodí klavíristka Jana Vychodilová.

Martinů by nebyl nic bez svých učitelů – především bez Alberta Roussela, o kterém napsal: „Přišel jsem k němu hledat řád, průzračnost, úměrnost, vkus a jasný, přesný a citový výraz, vlastnosti francouzského umění, jež jsem vždy obdivoval.“ Že skutečně Rousselova hudba tyto vlastnosti má, se posluchači mohou přesvědčit na koncertě Českého Noneta 5. prosince, kde zazní jeho Divertissement pro dechové kvinteto a klavír. Rozsáhlejší Rousselovu skladbu, hudbu k baletu Pavoučí hostina, nacvičují Akademičtí komorní sólisté pod vedením Leoše Svárovského na koncert 6. prosince. Tam také doprovodí Vladislava Borovku v Martinů Koncertu pro hoboj a malý orchestr.

Sám Martinů byl výraznou inspirací pro další generaci českých skladatelů. Jedním z nich je Viktor Kalabis, který po roce 1989 stál u vzniku Nadace Bohuslava Martinů, která festival pořádá. Kalabisovi bylo zakázáno za emigrantem vycestovat a nikdy se nesetkali. Alespoň hudebně se tak stane nyní na koncertě 12. prosince. Večer z tvorby Kalabise a Martinů připravila klarinetistka Jana Černohouzová s klavíristou Danielem Wiesnerem a dalšími skvělými interprety.

Festivalu již předcházel Prolog Hudby hradní stráže ve Španělském sále Pražského hradu a také Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, ve které letos soutěžili klavíristé a komorní soubory. V oboru klavír zvítězil Matouš Zukal a v komorních souborech Duo Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle a Kristina Vocetková – violoncello.

Hlavní část programu odstartuje 4. prosince Trio Bergerettes v sále Martinů Lichtenštejnského paláce, kde se odehraje většina koncertů. Martinů zde zazní ve společnosti Josepha Haydna a Sergeje Prokofjeva.

Celý program festivalu najdete na www.martinu.cz/festival

Matouš Zukal, vítěz Soutěže Nadace Bohuslava Martinů v oboru klavír
Foto © archiv Dny Bohuslava Martinů – Vilém Žák

Duo Bohémo – Matouš Pěruška a Kristina Vocetková, vítěz Soutěže Nadace Bohuslava Martinů v oboru komorní soubory
Foto © archiv Dny Bohuslava Martinů – Vilém Žák

Jedinečný zážitek pod arménskou taktovkou

Elena Kalinovská

Arménský státní symfonický orchestr (ASSO) v rámci Evropského turné 2020 zavítá do Prahy. Koncert se odehraje v pražském Rudolfinu 19. ledna v 19:00 hodin. Pořadatelem celé akce je Foundation for Support of Culture (Evropská nadace pro kulturu) a ASSO. Pod taktovkou hlavního dirigenta Sergeye Smbatyana společně s orchestrem vystoupí špičkový houslista a nositel ceny Grammy Maxim Vengerov.

Arménský státní symfonický orchestr je poměrné mladé hudební těleso. Sergey Smbatyan vdechl tomuto tělesu život ve spolupráci s nadanými studenty Yerevan Komitas State Conservatory v roce 2005. Láska ke klasické hudbě a zároveň jasná vize o šíření kreativní energie pojí mladé talenty v orchestru dodnes. Ostatně sám zakladatel Smbatyan je při své činnosti veden vírou, že hudba dokáže sjednocovat a měnit životy.

Za 14 let své existence již koncertoval orchestr v mnoha zemích Evropy a získal si silnou mezinárodní reputaci pro svou orchestrální virtuozitu. Nejslavnější koncertní sály přivítaly ASSO v Německu, Velké Británii, Francii, Rusku, Belgii, Číně, Nizozemsku, Itálii, Libanonu, Dubaji a dalších zemích. Ročně odehraje orchestr na pět desítek koncertů. Koncerty byly vysílány Medici.tv, Euronews a Classic.fm.

ASSO spolupracuje s řadou významných umělců, cílem je propojit činnost arménských a mezinárodních hudebníků a skladatelů a symbolicky tak spojit východní tradici se západní. Z konkrétních jmen lze zmínit kupříkladu Vladimira Spivakova, Vadima Repina či Maxima Vengerova.

Právě poslední jmenovaný bude klíčovou postavou Evropského turné 2020. Maxim Vengerov předvede krásu a sílu své techniky v nejpopulárnějších skladbách houslového repertoáru – zazní Bruchův Houslový koncert č. 1 g moll a Ravelův Cikán (Tzigane). Posluchači se mohou těšit také v jeho podání na Barcarolu pro housle a orchestr od současného americko-maltského skladatele Alexeye Shora. Publikum jistě ocení i uvedení Symfonie č. 2 „Osud člověka“ od Johna Ter-Tadevosyana v evropské premiéře. Dílo pojednává o vzestupech a pádech života, o jedinečné lidské schopnosti vydržet rány osudu a bojovat tváří v tvář s jeho nepřízní ve snaze o lepší budoucnost. Vstupenky v pokladnách Rudolfina nebo na ticketstream.cz.

Více na www.eufsc.eu, www.armsymphony.am

Česká filharmonie v listopadu

Na mimořádném koncertě 7. listopadu, nazvaném Premiérový večer, představí americký dirigent Keith Lockhart všechny tři vítězné kompozice vzešlé z druhého ročníku skladatelské soutěže České filharmonie. Na programu tedy budou Písně Vrbovýho proutku Jany Vöröšové, Neha Adriána Demoče a Crossings Matouše Hejla.

Letošní abonentní řadu K otevře 10. listopadu koncert Josefa Špačka a Komorního orchestru České filharmonie, na němž se představí Čtvero ročních období ve dvojí podobě. V první polovině zazní původní verze Antonia Vivaldiho, v té druhé pak Čtyři roční období v Buenos Aires krále argentinského tanga Astora Piazzolly, která pro sólové housle a smyčcový orchestr s vložením citací z Vivaldiho upravil ukrajinský skladatel Leonid Děsjatnikov.

Třicáté výročí událostí, které vedly k pádu totalit ve střední a východní Evropě, si Česká filharmonie ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů připomene 16. listopadu koncertem ke Dni studentstva, na němž pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka zazní Meditace na staročeský chorál Sv. Václave Josefa Suka, třetí a čtvrtá věta z Beethovenovy Osudové, předehra Můj Domov Antonína Dvořáka a Sinfonietta Leoše Janáčka. Své projevy na něm pronesou bývalý německý prezident Joachim Gauck a bývalý premiér české vlády a předseda Senátu Petr Pithart. Moderuje David Mareček.

Cyklus koncertů Čtyři kroky do nového světa pokračuje 26. listopadu představením předehry Egmont Ludwiga van Beethovena, která se stala neoficiální hymnou maďarského povstání v roce 1956, a ikonické passacaglie pro velký orchestr Mystérium času od zásadního českého skladatele 20. století Miloslava Kabeláče, kterou Česká filharmonie pod taktovkou Karla Ančerla premiérovala v listopadu 1957. Českou studentskou filharmonii řídí dirigent Marko Ivanović, moderuje Petr Kadlec.

Čajkovského projekt po vydání boxu se sedmi CD, úspěšném hostování na Dvořákově Praze a právě končícím japonském turné uzavřou rezidence České filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem ve vídeňském Musikvereinu (18.–20. listopadu)a pařížské Philharmonii (22.–24. listopadu). Rezidence sestávají ze tří koncertů. Na prvním zazní symfonie Manfred a První klavírní koncert s Kirillem Gersteinem, na druhém Pátá symfonie, Serenáda pro smyčce a Variace na rokokové téma s Gautierem Capuçonem a na třetím Šestá symfonie a Houslový koncert s Renauldem Capuçonem.