Květen 2019 – Hudební rozhledy

Nové album klavíristy Jana Bartoše s hudbou Leoše Janáčka vychází v roce, kdy slavíme 165. výročí jeho narození

Než u něj zvítězila láska ke komponování, usiloval Leoš Janáček o dráhu klavírního virtuosa. Klavír pro něj byl nástrojem důvěrně známým, předurčeným ke sdílení niterného světa duše. Svůj opus číslo jedna, Thema con variazioni, napsal jako 26letý student lipské konzervatoře. Drobná klavírní Vzpomínka je naopak jedním z posledních notových zápisů skladatele. Tři zásadní klavírní skladby 1. X. 1905, Po zarostlém chodníčku, V mlhách – napsal Janáček v nelehkém životním období mezi léty 1900–1912 a představují nejosobnější, nejintimnější položky v celém jeho díle. Leoš Janáček se tady často nechal inspirovat zvukem cimbálu, se kterým se setkával při sběru lidových písní na Moravě.

Klavírista Jan Bartoš v pátek 31. května 2019 vydal u Supraphonu nové album, na které právě výše zmíněné skladby nahrál a představil je tak posluchačům ve svém podání. K nové nahrávce uvedl: „Interpretace Janáčkovy hudby přináší jeden podstatný problém. Musíte ji hrát přesně, protože práce s rytmem a časem je u Janáčka zásadní, ale zároveň má často improvizační charakter. Více než jakékoliv jiné hudbě jí škodí cokoliv, co zní jako připravené, nastudované a definitivní. Měla by znít impulzivně, jako by vznikala tady a teď. To lze samozřejmě říci i o tvorbě jiných autorů, ale u Janáčka je to esenciální.“

V genech Jana Bartoše, se bezesporu otiskl bohatý hudební život jeho předků včetně dědečka – cimbalisty. Kořeny vycházející z lidové hudby a slezský původ jsou společným jmenovatelem skladatele a interpreta této nahrávky. V Bartošově pojetí Janáčka je zřejmý hluboký muzikologický vhled i fascinující prostor intuice – ono inspirativní spojení srdce a rozumu, jež učinilo předchozí Bartošovy supraphonské nahrávky Mozarta a Beethovena tak pozoruhodnými.

Vydání alba předcházel jeho slavnostní křest 27. 5. na střeše paláce Lucerna. Setkání uvedl producent nahrávky Matouš Vlčínský, mezi hosty byl i brněnský janáčkovský specialista Jiří Zahrádka, podílel se na ní i zvukový režisér Jiří Gemrot. Nahrávka vznikla 2. února 2019 v sále HAMU v Praze. Fotografem titulní strany CD byl přítomný Vojtěch Havlík, kmotry novinky byli chartistka Dana Němcová a jeden z Bartošových učitelů Martin Ballý. Je to již třetí album Jana Bartoše u firmy Supraphon. Bartoš je také posledním žákem Ivana Moravce a jedním z jeho mentorů byl a je i Alfred Brendel, kterého často dováží do Prahy jako ředitel Institutu a festivalu Prague Music Performance.

Jan Bartoš s nově pokřtěným CD na střeše Lucerny Foto ©archiv Supraphon – Martin Kubica

Jan Bartoš koncertoval v mnoha evropských zemích stejně jako v Asii a USA (Carnegie Hall, Juilliard School, Merkin Concert Hall, Rockefeller University v New Yorku, ad.). V roce 2009 debutoval v New Yorku v Beethovenově Klavírním koncertu č. 5 s Manhattan Philharmonia. Jan Bartoš je vítězem tří soutěží v New Yorku – 2009 Mieczyslaw Munz, 2008 Zaslavsky-Koch a 2004 Peter S. Reed. V roce 2006 získal 1. cenu na soutěži Rotary Musikförderpreis v německém Norimberku a v roce 1999 zvítězil v soutěži Concertino Praga. Dále je držitelem prestižních ocenění Rucorva Trust Award v Holandsku, Schimmel Prize v Německu a stipendistou Ministerstva kultury ČR. Jan Bartoš spolupracoval s významnými dirigenty, např. Jiřím Bělohlávkem, Jakubem Hrůšou, Kristjanem Järvim, Kennethem Kieslerem, Tomášem Hanusem, Ondrejem Lenárdem, Andreas Sebastianem Wieserem a mnoha dalšími. Byl posledním žákem klavíristy Ivana Moravce. V České republice studoval ve třídách Martina Ballého a Miroslava Langera, v zahraničí pokračoval pod vedením Alfreda Brendela, Leona Fleishera, Jamese Tocca, Borise Bermana a Zenona Fishbeina. V New Yorku se také intenzivně věnoval komorní hudbě pod vedením Roberta Manna (Juilliard String Quartet) a Lawrence Duttona (Emerson String Quartet). Je držitelem Professional Studies Diploma z Manhattan School of Music v New Yorku a doktorátu Akademie múzických umění v Praze. Jan Bartoš je uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu a institutu Prague Music Performance.

Upoutávka na červnové číslo

Z červnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

Rozhovor s rakouským dirigentem Franzem Welserem-Möstem, šéfdirigentem orchestru v Clevelandu, který poprvé na konci letošní sezony vystoupí s Českou filharmonií a pro nás je mimo jiné zajímavý i tím, že v době, kdy vedl Vídeňskou státní operu, uváděl na její scéně každoročně jednu Janáčkovu operu…
Rozhovor se skladatelem, dirigentem, interpretem a režisérem Jaroslavem Krčkem, zakladatelem souboru Musica Bohemica, který se 22. dubna dožil osmdesáti let…
Rozhovor s houslovým virtuosem, dirigentem a pedagogem Pinchasem Zukermanem, držitelem řady prestižních ocenění včetně Ceny Isaaka Sterna, kterého si pro nadcházející půlkulatou koncertní sezonu zvolili Pražští symfonikové za svého rezidenčního umělce.
Z rubriky Události ohlédnutí za grandiózním úspěchem české hudby ve Vídni, kde se v krásném kostele Karlskirche konal Slavnostní koncert k poctě díla Leopolda Koželuha, z jehož skladatelského odkazu zazněla kantáta Joseph, der Menschen heit Segen. Na koncertě účinkovali český ansámbl Wranitzky Kapelle, chlapecký sbor Boni pueri, rakouská sólistka Simona Eisingerová a rakouský herec Wolfgang Klivana, dirigoval Marek Štilec.
Z rubriky Festivaly, koncerty zhodnocení Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně a koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu, řízeného Lukaszem Borowiczem, který doprovodil slavného britského barytonistu Simona Keenlysidea a albánskou sopranistku Ermonelu Jaho, orchestru PKF – Prague Philharmonia, před nějž si na dirigentský stupínek poprvé stoupl americký filmový skladatel a dirigent David Newman a v Koncertu F dur Georga Gershwina se sólového partu ujal Nizozemec Andrew van Oeyen, dále Ústřední hudby Armády ČR, která v Městské knihovně představila celkem devět premiér, vystoupení Wihanova kvarteta s hostem (a jeho bývalým členem) Jiřím Žigmundem v cyklu koncertů v komorním sále Mozartea, věnovaného tentokrát poctě legendárního Českého kvarteta, či benefičního koncertu, pořádaného Nadačním fondem Impuls se sólistkami Kristinou Fialovou a Jitkou Čechovou; zajímavé jsou určitě rovněž informace o I. ročníku klavírní soutěže Středočeské PIANOFORTE, jehož absolutním vítězem se stal Pavel Bárta ze ZUŠ F. A. Šporka v Lysé nad Labem…

V rubrice Horizont tentokrát přinášíme ohlédnutí za letošní jazzovou nabídkou cyklu koncertů Jazzfest Brno 2019 a za koncertem s názvem Ba/Rock goes to Hollywood na Novoměstské radnici, kde hobojista Vilém Veverka vystoupil se svým novým tělesem Ultimate W Band…

Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru díla Petra Wajsara Tramvestie, psaného na objednávku Opery Národního divadla a pojednávajícího o jízdě tramvajové linky č. 11 mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, či na premiéru Mascagniho Iris na Nové scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni, kterou nastudoval Jiří Štrunc, režie se chopil Tomáš Pilař a v titulní roli se představila Ivana Veberová. Tentokrát operní nabídku rozšířil i přímý přenos z newyorské Metropolitní, kterým bylo nové nastudování Wagnerovy Valkýry, premiérované v roce 2011, a po osmi letech nastudované Philippem Jordanem a sólisty Evou-Marií Westbroeck (která v roli Sieglindy vystoupila již při premiéře), Stuartem Skeltonem, Greerem Grimsleyem, Christine Goerke, Jamie Barton a Güntherem Groissböckem.

Ze zahraničí doporučujeme souhrnný článek o letošních Osterfestspiele Salzburg s konkrétním hodnocením Wagnerových Mistrů pěvců norimberských v hudebním nastudování Christiana Thielemanna, režii Jense-Daniela Herzoga a Hansem Sachsem dlouholetého sólisty Semperovy opery Georga Zeppenfelda.

- Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:

zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o českém (a československém) hudebním dokumentu – v šestém díle věnovanému jednak dokumentu o Josefu Myslivečkovi s názvem Zpověď zapomenutého, a jednak připravovanému hranému filmu o tomto významném českém skladateli Il Boemo, v němž budou mj. vystupovat např. slavný kontratenorista Philipp Jaroussky či sopranistka Simona Šaturová, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete např. informace o květnové české premiéře muzikálu Billy Elliot v plzeňském Divadle J. K. Tyla, o muzikálu pro dva herce a klavíristu Stephena Dolginoffa Thrill Me s českým podtitulem Vzruš mě!, inspirovaném skutečným případem z Chicaga roku 1924, který byl známý jako kauza Leopold a Loeb, či o pokračující spolupráci Divadla Kalich se skupinou Elán, jejímž výsledkem bude muzikál Voda nad vodou. Také nesmíme zapomenout na letos již druhé pokračování cyklu Nadace Bohuslava Martinů informuje, tentokrát pojednávající o vztahu Bohuslava Martinů a Václava Talicha.

nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí o Ottu Klempererovi, jehož otec pocházel z Prahy a kterému v počátcích velmi pomohl sám Gustav Mahler, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v červnovém čísle zaměřili pozornost na slavného Franka Zeffirelliho, nedávno (6. 4. 2019) oceněného za svou celoživotní tvorbu předsedkyní italského senátu, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje Verdiho opeře Jeruzalém, Století bez mezníků s poutavým textem o ukrajinském rodákovi Valentinu Silvestrovovi, jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, nazvaným Hot jazz v bludišti tištěných spojů či druhé pokračování cyklu Souborné vydání díla Bohuslava Martinů, věnované prvním dvěma svazkům, jimiž jsou Epos o Gilgamešovi a Symfonie č. 4.
samostatné studie: Návrat Dalibora do Národního divadla, text z pera Luďka Patráka, psaný u příležitosti připravované premiéry této Smetanovy opery v pražském Národním divadle, které ji uvede 27. a 29. 6.
V rubrice Knihy a notoviny tentokrát přinášíme recenzi knihy Zvukoprostor – prostorozvuk Michala Rataje, Slavomíra Hořínky, Jana Trojana a Tomáše Dvořáka, kterou stejně jako v minulém čísle recenzovanou publikaci Scelovací prostředky vydalo Nakladatelství AMU.
Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V šestém díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1989 dodnes (pokračování).
A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

Vídeňská státní opera slaví 150 let

Dějiny jedné z nejvýznamnějších světových operních scén se začaly psát před 150 lety. Brány Vídeňské státní opery se poprvé otevřely 25. května 1869 a letošní jubilejní výročí chce opera řádně oslavit.

Budova Haus am Ring byla vystavěna mezi lety 1863 a 1869 jako jedna z prvních monumentálních staveb na nově zřízené okružní Ringstraße. Slavnostní otevření opery se neslo ve znamení Mozartova Dona Giovanniho a událost vzbudila velký ohlas nejen ve Vídni, ale i za hranicemi císařství.

Za jeden a půl století spojila svá jména s vídeňskou operou řada světových hudebníků. Mezi její ředitele patřili i skladatel Gustav Mahler (1897 – 1907) či dirigent Herbert von Karajan (1956 – 1964) a na pódiu i v současnosti vystupují hvězdy světového významu. Jednou ročně, při věhlasném Plesu v Opeře, se jeviště i parket promění na velký taneční sál.

Vídeňská státní opera Foto © Schaub-Walzer – PID

Jubilejní koncert a přenosy na náměstí

Honosná budova nabízí přes 2 000 míst, jubilejní oslavy však budou určeny všem fanouškům. Ve výroční den, v sobotu 25. května, opera chystá narozeninové matiné, které bude přenášet i na vlastním webu a Facebooku, a večer uvede v premiéře inscenaci Ženy beze stínu Richarda Strausse. V neděli 26. května od 20:30 hodin proběhne na náměstí Herbert-von-Karajan-Platz za operou jubilejní koncert s volným vstupem. A i tento speciální koncert bude zdarma k vidění na operním internetovém streamu.

V červnu a září opera plánuje veřejná promítání vybraných operních a baletních představení. Diváci je budou moci zdarma zhlédnout na padesátimetrové obrazovce umístěné na boku operní budovy.

Fakta a čísla

Vídeňská státní opera každoročně odehraje kolem 350 představení, z toho devět premiér. Do repertoáru spadá 60 operních a baletních děl. Na jevišti se pod taktovkou 30 dirigentů vystřídá na 220 pěvců a vystoupí 100 tanečníků. Hlediště přivítá 600 000 diváků, další miliony mohou sledovat až 45 živých internetových přenosů ročně.

Zahraniční kancelář města Vídně podporuje výměnu zkušeností a spolupráci mezi Prahou a Vídní a také do Česka přináší novinky z Vídně. Zahraniční kanceláře Eurocomm-PR působí v osmi dalších zemích střední a jihovýchodní Evropy.

Klavírista Ivo Kahánek oslavil narozeniny a jako účastník unikátního projektu se stal neviditelným

Ivo Kahánek oslavil 23. května čtyřicáté narozeniny, ale krásný dárek dostal již před tím: byl oficiálně zařazen skupiny nejlepších světových klavíristů – klasických i jazzových, a to poté, co ho jako jediného českého zástupce vybrala společnost Steinway pro speciální projekt „Spirio“ – samohrající piano, a zařadila ho na svůj exkluzivní seznam Steinway Spirio Artists. Na něm najdeme dále taková jména jako Lang Lang, Yuja Wang či Pascal Rogé, z historie Leonard Bernstein, Duke Ellington nebo Vladimir Horowitz.

Značka Steinway, která je známá už přes 160 let výrobou zřejmě nejslavnějších klavírů na světě, přišla s výrobou nástrojů, které jsou díky speciální vestavbě kromě běžných vlastností klavíru schopné také dokonale reprodukovat umělecké výkony konkrétních pianistů. Díky této funkci může mít každý doma, případně při setkání s přáteli, na večírku, na svatbě atd. autentický umělecký výkon, digitálně nasnímaný, avšak realizovaný přímo vlastním nástrojem. Jde vlastně o kombinaci nahrávky a živého akustického výkonu.

Steinway Spirio je dodáván společně s tabletem, který obsahuje přes 1700 skladeb nahraných nejlepšími světovými pianisty – od žánru klasické hudby, přes modernější styly až po jazz. Zároveň se tak stává jakousi databankou pozoruhodných uměleckých výkonů do budoucna: i za 100 let si mohou posluchači „pozvat do obýváku“ kteroukoli z klavírních hvězd minulosti a slyšet, jak „hraje na jeho vlastní klavír“.

Ivo Kahánek nahrává pro Spirio Foto archiv Iva Kahánka

Ivo Kahánek pro pokladnici světového klavírního dědictví nahrál skladeb hned několik: slavnou Humoresku č. 7 Antonína Dvořáka, Koncertní etudu C dur Bedřicha Smetany, 1. řadu cyklu Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka a oblíbený Bugatti step Jaroslava Ježka.

Podívat se na video s Bugatti stepem můžete zde:

https://youtu.be/36hbkreIoug

„Při výběru repertoáru jsem se snažil zařadit díla umělecky hodnotná a zároveň posluchačsky vděčná, vzhledem k charakteru celého projektu,“ říká klavírista. „Jsem rád, že se tímto česká hudba dostává opět k novému spektru posluchačů a pianistů, a jsem přesvědčen, že v její propagaci nejen touto cestou budu pokračovat.“

Ivo Kahánek sám bývá pro svůj citlivý, elegantní a zpěvný projev dokonce často označován za českého Chopina a mnohými také za nejlepšího českého klavíristu současnosti. Je absolutním vítězem soutěže Pražského jara 2004, za sebou má mnoho úspěšných vystoupení: s BBC Symphony Orchestra na BBC Proms, v londýnské Wigmore Hall s Pavel Haas Quartet nebo s Berlínskou filharmonií pod vedením Sira Simona Rattla. V září 2015 byl hlavním protagonistou a kurátorem komorní řady festivalu Dvořákova Praha. V roce 2019 ho čekají mj. koncertní cesty do Německa, Číny, Portugalska, Mexika, Švýcarska, Polska a dalších zemí. V České republice vystupuje pravidelně např. na mezinárodních festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Dvořákova Praha a dalších. V roce 2018 získal Classic Prague Award za nejlepší sólistický výkon roku a představil se v několika koncertech České filharmonie pod vedením nového šéfdirigenta Semjona Byčkova či se světoznámým Mahler Chamber Orchestra pod taktovkou Andrése Orozca-Estrady, na začátku roku 2019 pak byl spolu s Martinou Jankovou a Tomášem Králem oceněn Zlatou ladičkou (Diapason d’Or) za nahrávku Písní Bohuslava Martinů.

Benefice pro Srí Lanku

V kongresovém sále pražského hotelu Hilton se v sobotu 1. června 2019 v 19 hodin koná koncert Češi pro Srí Lanku na pomoc rodinám obětí postižených teroristickými útoky na Velikonoční neděli. Koncert pod záštitou Tomáše Petříčka, ministra zahraničních věcí České republiky, organizují Česká centra a Charita Česká republika. V jeho průběhu vystoupí Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, indický dirigent Debashish Chaudhuri a další umělci. Veškeré vstupné bude věnováno na konkrétní pomoc rodinám tragédie. Koncert je určen pro nejširší veřejnost. Minimální hodnota vstupenky činí 700,- Kč. Částku je možné skládat prostřednictvím účtu Charity ČR. Součástí večera je také aukce vybraného uměleckého díla. Hlavním partnerem benefičního večera je Home Credit.

Dubnové útoky na Srí Lance si podle nové policejní bilance vyžádaly více než 250 obětí, dalších několik stovek lidí utrpělo zranění. Terčem útoků byly kostely v hlavním městě Kolombu, a ve městech Negombo ve městě Batticaloa v momentě, kdy byly plné věřící, kteří přišli na mši o Velikonoční neděli. Další exploze nastaly ve třech hotelech v hlavním městě.

Benefiční koncert pro rodiny obětí útoků proběhne v pražském hotelu Hilton. Na programu je vystoupení Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín pod vedením indického dirigenta Debashishe Chaudhuriho. Biblické písně zazpívá známá mezzosopranistka Markéta Cukrová. Benefiční koncert se koná pod záštitou Tomáše Petříčka, ministra zahraničních věcí České republiky.

TOMÁŠ PETŘÍČEK, MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY:

„Koncert je potvrzením, že nám Čechům není lhostejné, co se děje ve světě. Je vzpomínkou na ty, kteří v průběhu barbarských útoků ztratili život anebo byli těžce zraněni, a výrazem solidarity podpory srílanskému lidu v této těžké době. Zároveň však odráží náš nesmiřitelný postoj proti terorismu a odhodlanost proti němu bojovat ve všech jeho podobách.“

MILAN HOVORKA, VELVYSLANEC ČESKÉ REPUBLIKY V DILLÍ :

„Jsem vděčný svému ministerstvu, kolegům v Českých centrech, Charitě Česká republika, Filharmonii Bohuslava Martinů a také celé řadě dalších lidí za to, jak se postavili k myšlence uspořádat benefiční koncert pro Srí Lanku. Jeho prostřednictvím zasíláme občanům v daleké zemi poselství přátelství, solidarity a podpory. Zároveň však také vyjadřujeme přesvědčení, že Srí Lanka v této velmi těžké zkoušce obstojí a že bude ještě s větší rozhodností pokračovat v nastoupené cestě budování pluralistické společnosti a mírového soužití všech etnik.“

ONDŘEJ ČERNÝ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH CENTER:

„Kultura byla vždy silným prostředkem k šíření hodnot, které Česká republika sdílí. Česká centra v tomto procesu mají nezastupitelné místo. A to bez ohledu na svou teritoriální působnost. Těší nás, že můžeme pomoci tam, kde je každé pomoci velmi třeba.“

MAREK NĚMEC, KONZULTANT SRÍ LANSKÉ VLÁDY:

„Všechny bezpečnostní a obranné složky se bezprostředně po incidentu aktivně zapojily a během následné intenzivní akce eliminovaly během týdne všechny podezřelé muslimské extremisty. Letiště, infrastruktura, památky i hotely zůstaly plně funkční, po květnovém propadu cest se turisté z celého světa opět vrací na Srí Lanku na letní prázdniny, kdy je na severovýchodě ostrova perfektní počasí a vysoká sezóna, Srí Lanka letos i přes krátký propad zaznamená téměř 20% nárůst českých turistů až ke 25.000 návštěvníků. Podle National Geografic je to destinace, kterou byste v roce 2019 neměli vynechat.“

MILAN TOMÁNEK, ŘEDITEL KOMUNIKACE SKUPINY HOME CREDIT:

„Zatímco tady v Česku jsme doma, Asie je naším největším trhem. Na Srí Lance sice nejsme obchodně přítomni, ale přesto jsme tamější drama prožívali. Teroristické útoky, ať už kdekoliv, ohrožují svobodu nás všech. A lidé na Srí Lance si zaslouží vědět, že jsme s nimi.“

Jiří Škvor, vedoucí oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Charity Česká republika:

„K Srí Lance mám blízký vztah, strávil jsem tam rok 2005 po tsunami, jako vedoucí mise. Místa, která byla zasažena teroristickými útoky, znám dobře, a proto se mne důsledky útoků velmi dotýkají. Záleží mi osobně na tom, aby se rodinám pozůstalých dostalo podpory, která jim dá jistotu, že v tom nejsou samy, a že náš zájem o ně neskončí stejně rychle, jako zájem médií. Spolu s partnerskou Charitou Srí Lanka zajistíme, aby pomoc, umožněná výtěžkem z koncertu, byla maximálně konkrétní, cílená a efektivní.“

DEBASHISH CHAUDHURI, INDICKÝ DIRIGENT ŽIJÍCÍ V ČESKÉ REPUBLICE:

„Program koncertu jsem koncipoval tak, aby hudba směřovala od tragických událostí přes naději až do povznesení, protože věřím, že i po velkém smutku vysvitne nová cesta, po které lidé mohou jít dál. Koncert začíná Elgarovou skladbou Nimrod, jež vyjadřuje hluboký smutek. Pokračuje Dvořákovými Biblickými písněmi, které Dvořák napsal po smrti své dcery, až do triumfálního konce Beethovenovy 7. symfonie. Takto chceme vyjádřit nejen smutek nad událostí a uctít oběti neštěstí, ale také říci, že lidská naděje nezhasne.“

Josef Němý, ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů:

„Naší účastí na benefičním koncertě pro Srí Lanku chceme vyjádřit také morální podporu všem příbuzným obětí útoku.“

Markéta Cukrová, mezzosopranistka, sólistka koncertu:

„Pozvání zazpívat na koncertě pro Srí Lanku jsem ráda přijala, tragédie mě osobně zasáhla. Tam se projevilo to nejhorší z člověka, věřím, že na našem koncertě se projeví to nejlepší, ty nejkrásnější písně z Dvořáka.“

Pro účel sbírky na rodiny pozůstalých zřídila Charita ČR speciální variabilní symbol č. 171 na účtě č. 55660022/0800, kam mohou firmy i široká veřejnost zasílat příspěvky i si rezervovat vstupenky na koncert. Základní vstupné na koncert činí 700 Kč.

Více informací na webových stránkách spolupracujících institucí.

www.svet.charita.cz

www.czechcentres.cz

https://www.facebook.com/Ceskacentra/

https://www.filharmonie-zlin.cz

ČESKÁ CENTRA

Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci České republiky v zahraničí. Na mezinárodním poli prosazují zejména české kulturní a kreativní průmysly a zaměřují se také na oblast vědy, výzkumu a inovací. Síť českých center působí ve 22 velkoměstech na třech kontinentech. V loňském roce uspořádala Česká centra více než 2 300 akcí (výstav, veletrhů, přednášek a prezentací) a oslovila více než 2,8 mil. návštěvníků. Od února 2018 je generálním ředitelem Českých center Ondřej Černý.

Knihu Varhany na Královédvorsku pokřtí v Respiriu Lichtenštejnského paláce v Praze profesor Ivan Klánský

Křest knihy „Varhany na Královédvorsku“ se uskuteční ve středu 29. května 2019 od 15:00 v Respiriu Lichtenštejnského paláce, Malostranské náměstí 258/13, Praha 1. Autorem publikace je MgA. Vít Havlíček, Ph.D., varhaník, hudební teoretik a vedoucí Oddělení hudebně teoretických disciplín HAMU v Praze. Knihu pokřtí profesor Ivan Klánský, děkan Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Účast přislíbila řada významných hostů, mj. rektor Akademie múzických umění v Praze doc. Jan Hančil, hlavní organolog Národního památkového ústavu PhDr. Petr Koukal, Ph.D., nebo koncertní varhaník prof. Jaroslav Tůma.

Reprezentativní celobarevná kniha mapuje na 219 stranách varhany v regionu Královédvorska, včetně světového unikátu – barokní zvonkohry objednané pro Kuks v roce 1732 hrabětem F. A. Šporkem. Podrobně je popsáno 24 nástrojů od nejstaršího z roku 1668 až po varhany dokončené v polovině 20. století. U každých varhan je zdokumentována historická a organologická část. Bohatě jsou zastoupeny citace originálních pramenů. Kromě kapitol s popisem varhan jsou pro obohacení zařazena „intermezza“, rozšiřující obsah knihy o další témata, například o opravách varhan nebo necitlivém umístění elektroinstalace u varhan.

Kniha obsahuje bohatý poznámkový aparát s odkazy na jednotlivé prameny a literaturu. Součástí je i rejstřík osob a míst, nechybí ani stručné resumé v anglickém a německém jazyce. Součástí je bohatá fotodokumentace, která zahrnuje okolo 250 barevných fotografií.

Vznik této unikátní publikace, kterou vydal Královédvorský chrámový sbor z.s., podpořilo Ministerstvo kultury, Akademie múzických umění v Praze, Královéhradecký kraj a město Dvůr Králové nad Labem.

O nás

Časopis Hudební rozhledy, jehož vydavatelem je Společnost Hudební rozhledy, člen Asociace hudebních umělců a vědců, je v současnosti nejstarším kontinuálně vydávaným hudebním periodikem v České republice. Vychází nepřetržitě a pod stejným názvem (převzatým podle časopisu vydávaného prof. Vladimírem Helfertem ve 20. letech minulého století) od roku 1948, a tudíž se letos prezentuje svým již 72. ročníkem.

Jeho historie je zrcadlem, svědkem a v některých obdobích i spolutvůrcem našeho kulturního, hudebního, společenského i politického vývoje a života. Takřka nenahraditelným pramenem se Hudební rozhledy stávají zejména při studiu hudební historie druhé poloviny dvacátého století.

Časopis vychází dvanáctkrát do roka v rozsahu 64 stran, je přehledně rozčleněn do dvanácti stálých rubrik (které jsou podle potřeby o další rubriky, např. Televizi, Rozhlas apod., jednorázově rozšiřovány), a jeho základní koncepce, v jejímž duchu žádný jiný časopis v České republice nepůsobí (vzorem byl německý Neue Zeitschrift für Musik, založený Robertem Schumannem roku 1834!), vychází ze snahy informovat prostřednictvím předních českých muzikologů a publicistů co nejširší okruh čtenářů (jak profesionálů tak i amatérů) o nejvýznamnějších hudebních událostech z oblasti klasiky pořádaných v celé České republice a výběrově i v zahraničí. Sleduje kompoziční tvorbu včetně nových skladebných směrů, interpretaci, pedagogiku, problematiku nosičů, oblast výroby hudebních nástrojů i organizaci a ekonomiku kultury, a to jak v historických, tak i v mezinárodních souvislostech.

Konkrétně tedy zahrnuje nejen hodnocení vybraných festivalů, jednotlivých koncertů či soutěží, ale i portréty významných osobností a rozhovory s interprety, skladateli či řediteli nejrůznějších hudebních institucí, orchestrů, agentur apod., reportáže a fejetony. Nedílnou součástí obsahu časopisu, který s řadou jmenovaných hudebních subjektů spolupracuje i jako jejich významný mediální partner, je rovněž oddíl recenzí pokrývající veškeré české a moravské operní (a dílem i operetní, baletní a muzikálové) premiéry, hodnocení CD novinek z nabídky většiny na našem trhu působících firem a rubrika studií a komentářů, která je z podstatné části zaměřena vždy na několik tematických okruhů zpracovávaných formou seriálů.

Vedle recenzování CD však časopis přináší i pravidelné analýzy odborné literatury a v rubrice Horizont příspěvky, zabývající se tématy z oblasti hudby folklorní, dechové, mimoevropské, jazzové či populární. Velký prostor je také věnován našim mladým umělcům, jimž se např. denní tisk prakticky nevěnuje vůbec a na stránkách Hudebních rozhledů dostávají k dispozici nemálo stran. A to nejen zasvěcených hodnocením jejich výkonů na koncertech či soutěžích, ale i profilovým medailonkům, rozhovorům apod. V důsledku toho časopis pravidelně spolupracuje s řadou pedagogických institucí, základními uměleckými školami počínaje a např. Pražskou konzervatoří či Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze konče.

Časopis prochází po celou dobu své existence různými dílčími – a to jak obsahovými tak i formálními – proměnami, z nichž k nejvýznamnějším patří ty, jež byly realizovány od lednového čísla roku 2006. Kromě rozšíření počtu stran z původních osmačtyřiceti na šedesát čtyři a nové kvality papíru se v tomto roce totiž zásadně proměnil i výtvarný design Hudebních rozhledů a neméně podstatným krokem bylo také zavedení nové rubriky – Svět hudebních nástrojů (kde kromě seriálu o samotných nástrojích – dosud houslí, varhan, louten, violoncell, kontrabasů a letos klavírů – vycházejí i aktuality z činnosti našich výrobců) – a rozšíření stávající rubriky, věnované Divadlu, o oddíl tance a muzikálů.

K významnému posunu v rozšíření obecně informační platformy časopisu pak došlo i díky dalším jeho aktivitám: a sice nejprve prostřednictvím realizace multimediálního CD ROM – CD EXTRA a později prostřednictvím DVD, přikládaného jako samostatně neprodejné součásti deset let vždy k lednovému číslu a obsahujícího např. vedle audiovizuálních zpráv a reportáží z nejvýznamnějších českých hudebních festivalů i celý předcházející ročník Hudebních rozhledů v digitální podobě či upozorňujícího na nejvýznamnější projekt uplynulého roku. Svoji dnes již nezastupitelnou roli plní ale samozřejmě i webové stránky časopisu se samostatnou adresou www.hudebnirozhledy.cz, v roce 2013 rozšířené o profil na facebooku a o další tři roky později obohacené o samostatný internetový portál časopisu Hudební rozhledy, kde čtenáři najdou z oblasti vážné hudby ty nejvýznamnější – pokud nejsou v tištěné verzi – a nejaktuálnější informace.

Portál se tak stal dnes již nedílným doplňkem jeho klasické verze, umožňující spojení předností klasického čísla s výhodami informačně rychlého internetu s jeho žhavými aktualitami a novinkami i možností interaktivního přístupu a uživatelského pohodlí včetně stále více běžné praxe sledování internetu na mobilních telefonech.

Hudební rozhledy jsou díky svému výlučnému postavení i současným trendům ve společnosti, která namnoze nad kulturu duchovní povýšila „kulturu konzumu“, určeny, jak už bylo řečeno v úvodu, především těm, kteří se zajímají o oblast hudby vážné a z nichž mnozí je – k naší radosti – odebírají dokonce od jejich 1. ročníku! Vzhledem k tomu, že se informační základna, týkající se stavu hudební kultury současnosti, bohužel, stále zužuje, zůstávají tak jednou z posledních institucí, která ucelené informace z této oblasti pravidelně poskytuje.

NOVINKA LETOŠNÍHO ROKU – Mezinárodní violová soutěž Oskara Nedbala

Novinou letošního roku je konání Mezinárodní violové soutěže. Soutěž se bude konat 1. – 3. 11. 2019 v Praze ( Malé náměstí 11, 1. patro – New York University Prague, Richterův dům). Věkový limit účastníků je do 30 let (včetně) a registrační poplatek činí 2000,- Kč nebo 80 eur a musí být uhrazen společně s přihláškou. Uzávěrka přihlášek je do 30. 9. 2019. Kapacita soutěžících je omezena.

Všechna kola i koncert vítězů jsou přístupná veřejnosti.

Více na www.violacompetition.com

Novým šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc bude Jakub Klecker

Novým šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc (MFO) bude od sezony 2019/20 Jakub Klecker. Ve funkci vystřídá dlouholetého šéfdirigenta MFO Petra Vronského. Veřejnosti se nový šéfdirigent představí na zahajovacím koncertě 74. sezony, který se uskuteční 26. září 2019 v Redutě, domácím sále orchestru.

„Orchestr Moravské filharmonie je bez šéfdirigenta po celou aktuálně probíhající sezonu. Zčásti roli uměleckého garanta zastával a zastává pan dirigent Petr Vronský, za což mu patří velký dík, protože pomáhá toto nelehké období překonat. Velmi mě těší, že se nám nyní podařilo obsadit post šéfdirigenta osobností, která zároveň patří mezi nejžádanější české dirigenty mladší generace. Důvodem pro oslovení pana dirigenta Kleckera byla zejména skutečnost, že beze zbytku naplňuje požadavky, které jsme od začátku na budoucího šéfdirigenta kladli. Pan Klecker je dirigent z českého prostředí, orchestr Moravské filharmonie i olomoucké publikum zná a má již zkušenosti s vedoucí uměleckou pozicí z ostravské či brněnské opery. Pevně věřím, že všechny tyto své předpoklady, spojené i se svými dalšími zkušenostmi, jako je například vedení pěveckého sboru či znalost způsobu práce při nastudování velkých vokálně-instrumentálních děl, zúročí a pomůže orchestr posunout na pomyslné laťce umělecké, interpretační a profesionální úrovně opět o něco výše,“ uvedl Jonáš Harman, ředitel MFO.

Jakub Klecker přichází do Olomouce po čtyřletém angažmá v opeře Národního divadla moravskoslezského, kde působí na pozici hudebního ředitele opery. Absolvent brněnské konzervatoře (Aleš Podařil) a pražské HAMU (Jiří Bělohlávek, Tomáš Koutník) je mj. dlouholetým sbormistrem pěveckého sboru dětí a mládeže Kantiléna a stálým dirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Během své dosavadní umělecké kariéry hostoval u většiny profesionálních symfonických orchestrů v ČR i na Slovensku, s divadelními soubory v Brně, Ostravě, Praze i jinde pak nastudoval více než 20 operních titulů.

„Jsem velmi rád, že nabídka od Moravské filharmonie Olomouc přichází ve chvíli, kdy bych chtěl své dosavadní dirigentské operní zkušenosti významnějším způsobem rozšířit o oblast symfonickou. Spolupráce s Moravskou filharmonií byla v minulosti vždy velmi tvůrčí a přátelská. Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté. Rád bych umělecky navázal na dlouholetou šéfdirigentskou éru pana dirigenta Petra Vronského, který orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality,“ nastínil nastupující šéfdirigent Jakub Klecker.

Návštěvníci a posluchači MFO se od následující sezony budou s novým šéfdirigentem setkávat napříč prakticky celou koncertní nabídkou a činností MFO. „Důležitým přínosem pana dirigenta Kleckera, resp. funkce šéfdirigenta jako takové, je zejména průběžná a pravidelná spolupráce s orchestrem, ale i jeho účast na konkurzech na volná místa v orchestru a podílení se na programové nabídce. Tato umělecká supervize je rolí, kterou žádný z hostujících dirigentů nemůže naplnit, neboť období několika dnů práce s orchestrem je příliš krátká na to, aby tito dirigenti mohli orchestr formovat z dlouhodobého hlediska,“ doplňuje dramaturgyně MFO Ivana Kalina Tabak.

Inaugurační koncert nového šéfdirigenta a zároveň zahajovací koncert sezony 2019/20 se uskuteční ve čtvrtek 26. září od 19 hodin v Redutě, repríza tohoto koncertu pak následující den, 27. září rovněž od 19 hodin tamtéž.

TANZ-SIGNALE 2019

Vídeň, Österreichische Akademie der Wissenschaften, Musik und Kunst Privatuniverzität der Stadt Wien, Institut für Musikwissenschaft der Universität Wien, Wienbibliothek im Rathaus

Rafael Brom

Události spjaté s letošním ročníkem sympozia Tanz-Signale se konaly ve Vídni v době od 14. do 17. 3. pod heslem Ke zrodu vídeňské operety. Vzpomínka – nebo aktualita? V pozvánce na sympozium uvádí Eduard Strauss, předseda pořádajícího Vídeňského institutu pro bádání o Straussovi (Wiener Institut für Strauss Forschung), že jde, co se Vídně týče, o důležité téma, neboť sympozium pojednává o podílu Jacquesa Offenbacha a Franze von Suppèho na vzniku vídeňské operety. Jednotlivé přednášky jsou tudíž výsledkem historicko-kulturních studií a vedle toho budou součástí třídenní přehlídky také koncertní vystoupení.

Úvodní předpremiérové setkání pod titulem Vídeňské kolokvium o Straussovi proběhlo v Divadelním sále Rakouské akademie věd (Österreichische Akademie der Wissenschaften, Theatersaal) ve čtvrtek 14. 3. a bylo připraveno ve spolupráci se Společností přátel této státní instituce (Gesellschaft der Freunde der ÖAW). Účastníky přivítali univerzitní profesor Dr. Anton Zeiliger, prezident Rakouské akademie věd a její viceprezident univerzitní profesor Dr. Hubert Christian Ehalt, který je zároveň prezidentem zmíněné Společnosti přátel Rakouské akademie věd. Večerní program obsahoval příspěvek Eduarda Strausse, který pronesl úvahu na téma pojednání Ferdinanda Brezowského, uveřejněného v časopise Vídeňský salónní list z 8. prosince 1895 pod titulem Vídeň a Strauss – dva pojmy, které se zcela shodují. Následující příspěvek patřil paní Marion Linhardtové, která přednáší divadelní vědu na Univerzitě v Bayreuthu. Její již zcela regulérní přednáška měla název Rané operety Johanna Strausse a vídeňská touha po vlastním žánru. Poté vystoupil Thomas Aigner s prohlášením mimořádného Významu dvoustých narozenin Jacquesa Offenbacha a Franze von Suppèho. Přednáškovou část večera uzavřel Norbert Rubey, který pojednání pojmenoval Co zbylo? – K vnímání operet Offenbacha, Suppèho a Strausse. Divadelním sálem Rakouské akademie věd pak zněla hudba právě jmenovaných komponistů v provedení ansámblu Collegium musicum pod vedením Ingomara Reinera, tedy studentů a profesora vídeňské Univerzity hudby a výtvarného umění (Universität für Musik und darstellende Kunst, Wien). Následující zahajovací den sympozia se konal ve spolupráci se Soukromou univerzitou hudby a umění města Vídně (Musik und Kunst Privatuniverzität der Stadt Wien) ve Vivaldiho sále jejího sídla. Účastníky sympozia přivítala předsedkyně ústavu pro vědu a výzkum paní Susana Zapke, která vzápětí moderovala rozhovor ke 200. výročí narození Franze von Suppèho s profesorem Hansem-Dieterem Roserem a univerzitním profesorem doktorem Stefanem Schmidlem. Následovala přednáška Wolfganga Dosche s titulem Od starovídeňského singspielu k vídeňské operetě. Od komponujícího císaře k valčíkovému králi. Hudební zábavné divadlo ve Vídni od roku 1680. Wolfgang Dosch v rámci univerzitního programu lekcí klasické operety provedl poté se svými studenty pódiové představení pod názvem Od vídeňského singspielu k vídeňské operetě. Zábavný kus nesl znaky zdrojů, ze kterých povstala typická vídeňská opereta – singspielu, kouzelných pohádek a dalších projevů lidového tanečního a hudebního divadla Vídně. A je třeba na tomto místě prohlásit, že šlo o vyzrálé, takřka hotové výkony všech jednajících osob, hereček a herců na prahu profesionální kariéry. Svým výkonem zaujala zejména sopranistka Viktorie Sedlacek, poté tenor Steven Fiske a u klavíru Gunwoo Yoo. Odpoledne téhož pátku se otevřelo další jednání sympozia ve velké posluchárně Institutu pro hudební vědu Vídeňské univerzity (Institut für Musikwissenschaft der Universität Wien), kde návštěvníky přivítala ředitelka institutu Birgid Lodesová, Eduard Strauss a Norbert Rubey. Toho odpoledne přednášeli Thomas Aigner (Vídeň): Co je opera? Co je opereta?, Peter Kemp (Marlow Bottom, Anglie): Co je opereta? Zdroje operety a formy, které vznikly z národních variací, dále reprízoval Wolfgang Dosch své dopolední pojednání Od starovídeňského singspielu k vídeňské operetě…. Poté pokračoval Kevin Clarke (Berlín – Amsterdam) přednáškou Neomalenost až do krajnosti, jež vede až k prostopášnosti. Přijetí původní operety Offenbachovy ve Vídni v letech 1860 až 70 a hodnocení děl Franze von Suppého a Johanna Strausse vytvořených podle Offenbacha vídeňským tiskem na pozadí otázky: Proč dnes německy mluvící operetní výzkum odmítá začlenit vědecky zpracovaná dobová svědectví do žánrové diskuse? Sérii lekcí zakončil Ingomar Rainer (Vídeň) pojednáním s titulem Mezi zpracováním a recyklací. K rozšíření operety. Náročný přednáškový den pokračoval návštěvou oddělení hudebních sbírek Městské knihovny na vídeňské radnici (Wienbibliothek im Rathaus), kde proběhla vernisáž výstavy Offenbach, Suppè a počátky vídeňské operety. Po přivítání návštěvníků paní Anitou Eichingerovou, zastupující ředitelkou Městské knihovny, přiblížil výstavu její kurátor Thomas Aigner, vedoucí hudebních sbírek téže knihovny. A poté moderoval vystoupení hudebního souboru studentů Soukromé univerzity hudby a umění města Vídně pod vedením Wolfganga Dosche. V sobotu pokračovalo sympozium opět ve Velké posluchárně Institutu pro hudební vědu, moderoval Michele Calella, zdejší univerzitní profesor. Přednášeli Norbert Linke (Duisburg – Essen), měl pojednání s titulem Snaha Jetty dosadit na trůn operetního skladatele Johanna Strausse až do „tajného spolku pěti“, Isabella Sommerová (Vídeň) hovořila na téma Johann Strauss, syn – Experimenty na cestě k operetní kompozici, Martina Kalser-Gruberová (Krems – Vídeň) vyvolila referát s názvem Prodávejme hojně hudbu, dokud jsou srdce stále vroucí – podnikání hudebních vydavatelů s operetou. Dále vystoupil Norbert Rubey s tématem Carl Millöcker – jeho první roky jako divadelního kapelníka ve Štýrském Hradci, Vídni a Pešti. Po poledni vystřídal moderujícího Calellu sám Eduard Strauss a v přednáškách pokračoval Johannes Leopold Mayer (Vídeň –Baden u Vídně), který svou lekci pojmenoval Franz von Suppè – Frivolity a Kyriefuge. Nakonec vystoupil Michael Lakner (Baden u Vídně) s tématem Fatinitza: Travestie ve víru války – U příležitosti 200. narozenin Franze von Suppèho. A to byla poslední lekce sympozia Tanz-Signale, nikoli však jeho programu. Jako uznání velkých zásluh byla v 15.00 hodin slavnostně předána jmenovací listina čestného prezidenta Vídeňského institutu pro bádání o Straussovi panu vrchnímu senátnímu radovi (Obersenatsrat i. R.), univerzitnímu profesorovi Helmutu Christianu Ehaltovi. Slavnostní eulogii pronesl Norbert Rubey. Poté uzavřel konání sympozia koncert ansámblu Collegium musicum pod vedením Ingomara Reinera, který představení nadepsal Hudební poptávka… na motivy od… Recyklování operety. Do letošního ročníku sympozia Tanz-Signale patřil i nedělní dopolední koncert pod názvem Zešramlovaný Strauss (Verschrammelter Strauss) ve vinném domě Müllers Heuriger v Grinzingu, kde zaznělo Matiné s Marií Stippichovou (zpěv) a kvartetem Neue Wiener Concert Schrammeln. Zbývá podotknout, že kromě výše jmenovaných institucí podpořily letošní sympozium Fond vědy a výzkumu města Vídně (Wissenschafts- und Forschungsförderung der Stadt Wien). Pro následující rok 2020 byl vyhlášen termín 12. až 15. 3. s tématem Josef Strauss – k 150. výročí úmrtí.