Reakce na článek Český spolek pro komorní hudbu – 126. sezona jinak, otištěném v červnovém čísle letošních Hudebních rozhledů

Miroslav Vilímec, bývalý koncertní mistr České filharmonie

V Hudebních rozhledech (06) z tohoto roku byl otištěn článek „Český spolek pro komorní hudbu – 126. sezona jinak“. Autorkou je zaměstnankyně České filharmonie Lucie Maňourová a je jasné, že prezentuje názory vedení České filharmonie.

Některé pasáže článku zapříčinily vzrušené názory a debaty v okruhu lidí, kteří se kolem „Spolku“ dosud pohybovali, proto jsem se rozhodl na článek reagovat i já následným komentářem.

Činím tak po důkladném seznámení se s problematikou a po získání informací o této záležitosti u obou stran, nevyjímaje pisatelku článku.

Uveřejněný text je napsán velmi brilantně a fundovaně z hlediska historie Spolku. Je představena nová sezona s patřičným propagačním záměrem. Je také referováno o změnách ve vedení Spolku v souvislosti s odvoláním dlouhodobé Rady ČSKH, což je po stránce práva nenapadnutelné. Spolek totiž právní subjektivitu neměl a určitá vágní suverenita byla jen respektována, třeba i s výhradami, všemi dosavadními řediteli České filharmonie. 

Co se mi ale velmi nelíbí – a nebyl jsem sám – je fakt, že tzv. nutnost změny vedení Spolku je vysvětlována stagnací, zkostnatělou dramaturgií, slabou úrovní komorních koncertů Spolku, propadem prodeje vstupenek a tzv. setrváváním jeho vedení na stále stejné organizační a dramaturgické struktuře. Nikdy jsem nebyl členem Rady ČSKH, chápu však, že „odejitých“ členů a mnohých nadšených spolupracovníků se tyto formulace dotýkají. Jako blízký přítel nedávno zesnulé slavné cembalistky Zuzany Růžičkové vím, jak umělkyně doslova žila životem tohoto Spolku a takřka do posledních svých dnů se na něm aktivně podílela. Taktéž se to dá napsat o mnoha dalších osobách, spojených s dosavadní činností ČSKH.

Nebudu zde rozebírat jednotlivé výtky, ač jsem konkrétní informace získal, např. o počtu abonentů a údajném poklesu zájmu a prodeje vstupenek. Ve své reakci nechci napadat legálně podniknuté kroky. Jen si kladu otázku, zda za této situace má vůbec smysl o nějakém uskupení uvnitř České filharmonie a pod jeho historickým názvem mluvit.

ČSKH byl de facto právně nesvébytným útvarem, jehož samostatnost byla odvozována z historických souvislostí, zároveň však také z odlišné atmosféry komorních cyklů, nezávislé dramaturgie, vlastního způsobu prezentace koncertů a vytváření vnímavého posluchačského zázemí. Byl jsem častokrát přítomen koncertům Spolku jako posluchač, několikrát jsem v nich i vystoupil a nemohu o zajištění těchto koncertů včetně návštěvnosti napsat nic negativního. Bylo vždy na vysoké profesionální úrovni.

Nicméně – jak jsem také zjistil – názory vedení České filharmonie se dostaly do rozporu s názory hlavního představitele Rady, který výrazně hájil suverenitu jejího rozhodování. Nedošlo k souladu a tím se obnažila slabina Spolku, který existoval trochu jako „stát ve státě“, svoji reálnou samostatnost však nemohl opřít o statut. Je jasné, že nová Rada bude razit cestu „jednoho státu“. Jestli půjde o rozšíření programového spektra či o jeho zploštění, nechci předjímat. Česká filharmonie získala ke svým dosavadním koncertním cyklům několik dalších, o kterých může prostřednictvím nově jmenované Rady rozhodovat v intencích svých představ, organizačních i dramaturgických. Má dostatek finančních prostředků i administrativního zázemí na bezproblémové zajištění koncertů „Spolku“. Potřebujeme ale v této situaci, kdy je vše srovnáno do zákrytu a sladěno do stejných tónů, vykazovat ještě nějaký „Spolek“ uvnitř České filharmonie? Podle mého názoru nikoliv. Protože se ale termín stále oficiálně užívá, přeji „spolkovým“ koncertům v rámci České filharmonie, aby zdárně navázaly na ty předešlé, setkaly se s příjemnou atmosférou a přinášely četným návštěvníkům bohaté umělecké zážitky ve specifickém komorním prostředí. Tak, jak tomu bylo dosud.

Ocenění Václavu Věžníkovi

Věra Lejsková

Po několikaměsíční nucené odmlce otevřela brněnská JAMU své brány,  aby se v jejích prostorách odehrála malá slavnost. Za přítomnosti akademických činitelů a osobností uměleckého světa byla předána režiséru prof. Václavu Věžníkovi pamětní medaile, udílená Nadací Bohuslava Martinů „za celoživotní péči o operní dílo a odkaz Bohuslava Martinů“. Pamětní medaili předal Václavu Věžníkovi Prof. Jiří Hlaváč, který připomněl jednak Věžníkovo životní výročí (90 let), jeho šedesátiletou činnost v brněnské opeře i na řadě četných světových scén, i léta jeho pedagogického působení na zdejší škole. Nepředstavitelně vitální Václav Věžník využil této příležitosti k prosazování svého celoživotního snu,  aby režie oper byly adekvátní původnímu záměru autora a aby brněnská opera měla ke svému provozování takovou podporu státu, jaká jí po zásluze náleží.

Václav Věžník je nejen velký praktik, ale i teoretik: ve čtyřech obsažných dílech zpracoval dějiny brněnské opery od jejího začátku do roku 1990, dva díly byly  vydány tiskem,  další dva díly na své vydání čekají. Věřím, že představitelé města Brna nedopustí,  aby dílo zůstalo v rukopise.

prof. Václav Věžník s pamětní medailí, udílenou Nadací Bohuslava Martinů „za celoživotní péči o operní dílo a odkaz Bohuslava Martinů“  Foto archiv

IDA HAENDEL

15. 12. 1923 (1928?)  – 1. 7. 2020

Miroslav Vilímec

1. července zasáhla hudební veřejnost smutná zpráva. Zemřela legendární houslistka Ida Haendel. Dějiny znají mnoho vynikajících houslistů a houslistek, Ida Haendel však patřila mezi několik vyvolených. Lze ji považovat za jednu z posledních představitelů doby, kdy nezbytnou podmínkou umělecké kariéry byla nezaměnitelná osobitost. Narodila se v polském Chelmu v židovské rodině s příjmením Hendel, k drobné úpravě jména došlo později. Nejasnosti jsou ale kolem data narození. Setkáváme se s dvěma údaji (1923 nebo 1928), obojí má své zastánce. V dokladech měla Ida Haendel rok narození 1928. Její otec však uvedl rok 1923, věk byl prý upraven z důvodu snazší emigrace. Stejně tak zastánci roku 1928 tvrdí, že dřívější datum bylo uváděno jen pro možnost účasti v soutěžích a veřejných koncertech. Buď jak buď, umělkyně se dožila úctyhodného věku, při úžasné životní energii. Byla také zázračným dítětem. Však také slavný polský virtuos Bronislaw Huberman prohlásil, že je největší z talentů, které kdy slyšel. V roce 1935 se zúčastnila Wieniawského soutěže ve Varšavě, kterou vyhrála Ginette Neveu před Davidem Oistrachem. Mladičká Ida obsadila 7. místo a strmá kariéra na sebe nenechala dlouho čekat. Po emigraci studovala u Carla Flesche a v Londýně debutovala v roce 1936 sólovým recitálem. Beethovenovým koncertem zahájila šňůru celkově 68 vystoupení na slavném festivalu PROMS. Hrála na světových pódiích, spolupracovala s vynikajícími dirigenty, často se Sergiu Celibidachem a naším Rafaelem Kubelíkem. K české hudbě měla Ida Haendel vřelý vztah. Tak např. v Plzni provedla s tamějším orchestrem Sukovu Fantazii, za klavírního doprovodu Alfreda Holečka i České filharmonie s Karlem Ančerlem byla i třikrát hostem Pražského jara. Poslední vystoupení s Českou filharmonií bylo v roce 2000, kdy za řízení Vladimíra Ashkenazyho zahrála Sibeliův koncert. Přesto jsme ji u nás slyšeli ještě dvakrát. Ida Haendel přijala v letech 2009 a 2011 pozvání do cyklu koncertů Hudba v synagogách plzeňského regionu. Ve Velké synagoze v Plzni fascinovala např. suverénním provedením Bachovy Ciaccony, což zachytilo DVD Společnosti Jana Kubelíka. Ti, kteří Idu Haendel znali, čerpají ve vzpomínkách energii z jejího uměleckého i životního projevu. Pro ty, kteří se s ní osobně nesetkali, zanechala alespoň obrovský počet skvělých nahrávek. Ida Haendel odešla do historie, bude ale stále inspirovat.

Ida Haendel Foto archiv

                                                                                                                                  

Letošní Cenu Jiřího Bělohlávka získal dirigent Robert Kružík

Cenu Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let, která byla dnes podruhé vyhlášena na počest bývalého šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie, získal dirigent Robert Kružík. V průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, který živě vysílala Česká televize na programu ČT art a na Facebooku, mu ji předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová.

„Robert Kružík je jedním z nejvýraznějších českých dirigentů mladé generace. Své kvality dokázal čerstvým jmenováním na post šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně i vynikající uměleckou prací v brněnské filharmonii i opeře. Jako asistent připravoval Českou filharmonii na koncerty Pražského jara a Českou studentskou filharmonii na vystoupení se Simonem Rattlem,“ vysvětluje generální ředitel České filharmonie David Mareček a uzavírá: „Komise se na jeho volbě shodla jednomyslně.“

V komisi, která rozhodovala o udělení Ceny Jiřího Bělohlávka, zasedli vedle Anny Fejérové a šéfredaktora časopisu Harmonie Luboše Stehlíka zástupci institucí, s nimiž Jiří Bělohlávek v posledních letech svého života nejintenzivněji spolupracoval – za Pražské jaro Roman Bělor, za PKF – Prague Philharmonia Jan Fišer, za Hudební akademii múzických umění Irvin Venyš a za Českou filharmonii Jiří Vodička a David Mareček.

„Stát se laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka je pro mě obrovská pocta,“ říká Robert Kružík. „Velká osobnost, preciznost, charisma, vitalita, jedinečnost… To jsou první slova, která mi vyvstanou na mysli při vyslovení jeho jména. Jako student Akademie múzických umění v Praze, kde jsem studoval dva obory v letech 2010 až 2016, jsem se bohužel s panem dirigentem neměl možnost potkat. Nejprve kvůli jeho angažmá v Londýně a poté kvůli jeho pracovnímu vytížení, když se ujal postu šéfdirigenta České filharmonie. To mu nedovolovalo navázat na svá předchozí pedagogická léta na HAMU. Velmi mne mrzí, že se nemohu počítat mezi jeho přímé žáky, ale snažil jsem se alespoň navštěvovat maximum koncertů, které pan dirigent řídil ať už v Praze, Brně nebo kdekoli, kde jsem mohl být přítomen jako posluchač v publiku. Jiří Bělohlávek ze začátku své kariéry působil v letech 1972 až 1978 při Státní filharmonii Brno, což jsem samozřejmě vzhledem k svému věku nemohl zažít. Ale má rodina, jejíž členové byli a jsou brněnskými filharmoniky, mi jako mladému adeptovi dirigování vyprávěla mnoho příhod a zážitků, které s panem dirigentem v jeho prvním profesionálním angažmá zažila. Takže jeho jméno mě provázelo už od dětství. Společně s dalšími velikány českého dirigentství, jako byli Václav Talich, Rafael Kubelík, František Jílek či Karel Ančerl, je pro mě odkaz Jiřího Bělohlávka velkou inspirací do budoucna.“

Robert Kružík archiv

Cena Jiřího Bělohlávka, jejíž první laureátkou se v minulém roce stala hornistka Kateřina Javůrková, je spojena s peněžitou odměnou 30 tisíc korun. Robert Kružík dále získal diplom v podobě grafického listu, jehož autorem je malíř Jiří Voves, blízký přítel Jiřího Bělohlávka, který navrhl i jeho náhrobek na Vyšehradském hřbitově.

Festival Varhanní Vyšehrad se uskuteční letos poprvé

Na přelomu června a července se letos poprvé uskuteční festival Varhanní Vyšehrad. Jeho program představí významné české varhaníky i studenty pražské HAMU. Těšit se můžete na Vladimíra Roubala, Kristýnu Kůstkovou, Daniela Klánského, Michaelu Káčerkovou, Petra Kolaře nebo Irenu Chřibkovou. Koncerty se konají vždy v neděli od 19:00 v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

První ročník varhanního festivalu nabídne 3 recitály, dva z nich mimo jiné uvedou varhaníky pražských basilic minor – svatého Jakuba Většího a Nanebevzetí Panny Marie. Irena Chřibková, varhanice první zmíněné baziliky, zahraje díla romantických skladatelů A. Guilmanta, A. P. F. Boelyho, G. Verschraegena a dalších. Vladimír Roubal, který je taktéž varhaníkem basilicy minor, předvede kromě repertoárového programu i tematické improvizace. Představí se také Petr Kolař s díly L. Vierna, Z. Pololáníka či B. Martinů. Koncert k poctě svátku Petra a Pavla proběhne 28. 6. Na programu budou operní árie a Biblické písně v podání mladých talentů Kristýny Kůstkové a Daniela Klánského za doprovodu renomované české varhanice Michaely Káčerkové. Po tomto koncertě bude možné prohlédnout si vyšehradské varhany zblízka při komentované prohlídce.

Ve středu 24. 6. pak proběhne koncert, na kterém se představí všichni současní studenti HAMU v oboru varhany

Festival je součástí oslav výročí 950 let od založení vyšehradské kapituly. V souvislosti s tím bude během koncertů probíhat v bazilice výstava právě s touto tématikou. 

Festival se koná za podpory městské části Praha 2, nadace Život umělce a NČHF.

Koronavirus promění i podzimní plány Národního divadla

Kromě již oznámeného termínového přesunu nezrealizovaných premiér letošní sezony se dočká podzimní dramaturgický plán české první scény změny prvního titulu ve Státní opeře. Místo avizovaných Mistrů pěvců Norimberských Richarda Wagnera uvede operní soubor Tristana a Isoldu stejného skladatele. Dohodli jsme se se zahraničním inscenačním týmem, že karanténou způsobené zpoždění neumožnuje odpovědně nastudovat očekávaný operního opus, “ oznámil ředitel Národního divadla Jan Burian.

Stávající hygienická opatření komplikují velkým divadlům regulérní zkoušení mnohočleného orchestru a sboru. Realizaci velkolepého projektu blokuje i omezení mezistátní dopravy a nepřítomnost zahraničních umělců.

Vyhrazený čas věnujeme přípravě jiného – méně výpravného a pro sbor méně náročného -Wagnerova titulu, “  upřesnil Burian. Tristana a Isoldu uvede Státní opera v termínech naplánovaných pro původní premiéru (26. 11. 2020). „Jsem rád, že si udržíme talentovaný umělecký tým a nabídneme našemu publiku stejně kvalitní operní dílo,“ doplnil umělecký ředitel Opery ND a SO Per Boye Hansen.

Předprodej vstupenek na listopad bude zahájen 1. června. Režisérem projektu zůstává hvězda evropské operní režie Keith Warner. Inscenaci nastuduje hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens.

Národní divadlo se s divadelní sezonou rozloučí pěticí mimořádných představení. Od 10. do 14. června 2020 odehraje pro omezený počet diváků v historické budově dvakrát inscenaci MANON LESCAUT, dvakrát balet KYLIÁN – MOSTY ČASU a jednou operní koncertní gala s názvem OPERA PŘED OPONOU. Vstupenky v několika cenových kategoriích nejsou číslované. Diváci se budou v hledišti usazovat s odstupem volné řady a volného sedadla mezi jednotlivými skupinami návštěvníků. Ve vydezinfikovaném divadle bude k dispozici dezinfekce rukou.

Mimořádná výzva Ministerstva kultury

Ministerstvo kultury (MK) ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem (IDU)  

podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, usnesením vlády České republiky č. 92 ze dne 1. února 2010 o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, v platném znění a usnesením vlády České republiky č. 408 ze dne 9. dubna 2020 o Některých opatřeních k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru COVID-19 na sektor kultury

vyhlašuje

mimořádnou výzvu k podávání žádostí

ve výběrovém dotačním řízení  

v programu „Kulturní aktivity“

na podporu zpřístupňování umění prostřednictvím digitálních médií 

  • Identifikace výzvy: Výzva je zaměřena na interdisciplinární propojení živého umění s publikem prostřednictvím nových technologií.
  • Cíl výzvy: Vytváření a prezentace kulturního obsahu subjekty v  sektoru současného umění, zejména pak divadla, tance, nového cirkusu,  hudby, vizuálního umění, literatury a multimediálních platforem.
  • Primární cíl: Podpořit tvůrce a zpřístupnění jejich tvorby on-line.
  • Další cíle: podpořit alternativní plnění veřejné kulturní služby a větší dostupnost těchto služeb veřejnosti, podpořit tvůrčí činnost a umělecké aktivity v on-line prostředí, umožnit inovativní pojetí nové tvorby i využití archivních záznamů a rozvoj multimediálních platforem pro systematickou a koncepční práci s publikem.
  • Časové nastavení výzvy: Výzva bude zohledňovat aktivity realizované v době od 10. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
  • Alokace výzvy: 30 mil. Kč

termín uzávěrky: 15. 06. 2020  

Oprávněné aktivity

–        tvorba a zpřístupnění nového uměleckého obsahu (koncerty, představení, čtení, recitály, výstavy apod. formou vhodnou pro on-line prezentace)

–     zpřístupnění již existujících záznamů či přenosů představení/produkcí/koncertů/čtení/výstav apod. formou vhodnou pro on-line prezentace (např. úprava programu (střih, dramaturgie), doplnění o kontext, titulky, komentáře tvůrců a dalších realizátorů apod.)

–     aktivity zaměřené na podporu stávajících a vznik nových platforem pro šíření uměleckého obsahu

V případě zpřístupnění nové a již existující tvorby online budou upřednostněny projekty, které se zaměří na vytvoření inovativních a kreativních on-line formátů a obsahů zaměřených na práci s publikem (interaktivita, edukace, sdílení a zapojení publika do tvůrčího procesu, apod.).

Dále mohou být jako doprovodné podpořeny v rámci projektů rovněž: 

–        aktivity zaměřené na zvyšování znalostí a dovedností kulturních pracovníků a tvůrců týkajících se prezentace umění v online prostředí prostřednictvím např. vzdělávacích kurzů, workshopů apod.)

Žádosti o podporu projektů mohou podávat rovněž žadatelé, kteří již projekt realizovali. Může se jednat např. o alternativní formy realizace akcí, které se nemohly z důvodu vládních mimořádných opatření v souvislosti s COVID-19  uskutečnit. Při hodnocení již realizovaných projektů bude přihlíženo ke skutečnosti, že žadatelé nebyli před realizací projektů seznámeni s obsahem této výzvy. 

V rámci jedné žádosti lze kombinovat již uskutečněné aktivity s plánovanými, dosud nerealizovanými.

Oprávnění žadatelé

Výběrové dotační řízení je určeno pro subjekty poskytující kulturní služby v oblasti profesionálního současného umění v těchto oborech: scénická umění, hudba, literatura a vizuální umění

Žádost může podat jakákoliv organizace/ subjekt mající daňový domicil v České republice a osoby samostatně výdělečně činné, které mají trvalé bydliště/ sídlo v ČR, a to vyjma státních příspěvkových organizací MK. 

  • Žádost předkládá subjekt, který je pořadatelem a realizátorem projektu (tzn. veškeré výdaje a příjmy související s projektem musejí projít účetnictvím žadatele).
  • Žadatel může předložit maximálně 2 projekty.
  • Subjekt, který dotaci obdrží, ji nesmí převádět na jiné právnické či fyzické osoby, pokud se nejedná o přímou úhradu výdajů.

Upozorňujeme žadatele, že nebude možný souběh dotací poskytnutých Ministerstvem kultury v rámci „záchranného balíčku“, schváleného usnesením vlády č. 408 ze dne 9. 4. 2020 o některých opatřeních k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru COVID-19 na sektor kultury.

Týká se těchto výběrových dotačních řízení:

Odbor umění, literatury a knihoven: Program Kulturní aktivity v oblasti profesionálního umění – dotace na dofinancování celoroční činnosti v roce 2020/ Program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů – dotace na celoroční činnost

Samostatné oddělení muzeí: Program udržitelnosti pro muzea a galerie zřizovaná nestátními subjekty

Odbor médií a audiovize: Oznámení k dofinancování projektů podpořených v roce 2020 ze strany Ministerstva kultury za účelem minimalizace dopadů pandemie koronaviru COVID-19, výběrové dotační řízení v oblasti kinematografie a médií pro rok 2020 pro projekty, které nebyly podpořeny v roce 2020 odborem médií a audiovize na základě memoranda se Státním fondem kinematografie.

Uznatelné náklady

  • Dotace se poskytují pouze na neinvestiční výdaje související s realizací projektu.
  • Dotace budou poskytovány na dofinancování neziskových projektů, na základě předloženého rozpočtu plánovaných (či uskutečněných) nákladů a příjmů projektu, mohou být poskytnuty do výše vykázaných ztrát (rozdílu mezi příjmy a náklady projektu).

Mezi uznatelné náklady patří:

  • Honoráře umělců a licenční poplatky (u nových programů či doplněných částí starších záznamů).
  • Náklady na produkci a management spojené s výrobou programu (technika, výroba a pronájem).
  • Neinvestiční materiální náklady spojené s vybavením pro digitální přenos (software, počítač, technika pro pořizování zvukových a obrazových záznamů  apod.).
  • Cestovní náklady a přeprava materiálu (prokazatelně vynaložené v souvislosti předloženým projektem).
  • Další náklady spojené s online zpřístupněním a propagací.

Rozpočet musí být strukturován tak, aby byly dostatečně zajištěny honoráře umělců a aby většina dotace nebyla použita na technické zajištění projektu. Z dotace nelze hradit náklady, na které žadatel čerpá jinou dotaci ze státního rozpočtu.

Žádost o dotaci

Elektronická žádost o dotaci musí obsahovat:

  • Vyplněný formulář Žádosti o státní dotaci v roce 2020 ve formátu *.xls nebo *.xlsx.
  • Vyplněný rozpočtový formulář ve formátu *.xls nebo *.xlsx.
  • Podrobný strukturovaný popis projektu ve formátu *.doc, *.docx, *.pdf nebo *.rtf a s následující osnovou:
  • Název projektu;
  • Doba konání projektu (začátek a konec projektu);
  • Cíl/e projektu;
  • Aktivity a výstupy projektu – v případě on-line výstupů uveďte formát zpřístupnění, on-line kanály, předpokládaný počet zhlédnutí, zpětné vazby apod.; v případě vzdělávacích aktivit uveďte počet osob, které budou školeny apod.;
  • Cílové skupiny projektu;
  • Formát projektu – popis zpřístupnění online;
  • Harmonogram projektu;
  • Personální zajištění projektu (umělci, management, technické/technologické zajištění, PR apod. – uveďte i počty);
  • Propagace on-line výstupů projektu (umístění odkazů na komunikačních kanálech, spolupráce s jinými platformami a institucemi apod.).
  • Informace o dosavadní umělecké činnosti žadatele.
  • K popisu projektu doporučujeme připojit odkazy na ukázky již uskutečněných či rozpracovaných on-line výstupů. V případě již realizovaných projektů, které žádají zpětně o podporu, jsou odkaz/y na on-line výstup/y povinné.

Tištěná žádost o dotaci musí obsahovat:

  • Podepsaný formulář žádosti,
  • Přílohu žádosti – popis projektu
  • Přílohu žádosti – rozpočtový formulář
  • Dokumenty k právní osobnosti žadatele, bankovnímu účtu a další:
  • U právnických osob: kopii dokladu o právní osobnosti žadatele s předmětem podnikání nebo činnosti odpovídající předkládanému projektu (zejména výpis z obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, spolkového rejstříku nebo jiného rejstříku, ne starší 3 měsíců; zapsané spolky přiloží též své stanovy s vyznačením registrace u příslušného orgánu včetně případných změn; zřizovací listinu včetně případných změn). 
  • Kopii dokladu prokazujícího oprávnění osoby jednající za žadatele za něj při podání žádosti jednat (např. doklad o volbě nebo jmenování statutárního orgánu, plná moc). Tato kopie není třeba, pokud je oprávnění této osoby patrné z přiloženého výpisu z veřejného rejstříku.
  • U fyzických osob: kopii dokladu o oprávnění k podnikání odpovídající předkládanému projektu (např. živnostenský list nebo výpis z živnostenského rejstříku).
  • U právnických i fyzických osob: kopii smlouvy o založení běžného bankovního účtu včetně případných dodatků (netýká se krajů, obcí, jejich příspěvkových organizací a obchodních společností) nebo výpis z účtu.
  • U žádostí převyšujících 1,000.000 Kč: roční zpráva o činnosti za rok 2019 s účetní závěrkou.

Žádost musí být řádně vyplněna a podepsána, a to: česky, ve všech rubrikách a nelze měnit znění ani pořadí rubrik. Žádost společně s povinnými přílohami (popis projektu a rozpočtový formulář) musí být doručeny v jednom vyhotovení – buď poštou doporučeně na adresu Ministerstvo kultury, odbor mezinárodních vztahů, Maltézské náměstí l, 118  11 Praha l, a to nejpozději do 15. 06. 2020 (rozhoduje poštovní razítko), kontaktní osoba: Ing. Aleš Loučka (ales.loucka@mkcr.cz) – nebo osobně prostřednictvím podatelny Ministerstva kultury (adresa dtto) nejpozději
15. 06. 2020. Každou žádost podává žadatel v samostatné zásilce (obálce).

Žádost včetně povinných příloh musí být současně vypracována elektronicky nejpozději do 15. 06. 2020 a zaslána na emailovou adresu  digitalizace@mkcr.cz. Kontaktní osoba pro konzultace k výzvě: Eva Cíchová (eva.cichova@idu.cz)

Na základě žádostí předložených po termínu, neúplně či chybně vyplněných, nevybavených povinnými přílohami, nezaslaných v elektronické formě či obsahově nevyhovující vyhlášené výzvě, nemůže být dotace ze státního rozpočtu poskytnuta. Řízení o těchto žádostech Ministerstvo kultury zastaví usnesením podle § 14j odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění. Zaslané žádosti se nevracejí.


Hodnocení žádostí

  1. Formální hodnocení: 

MK provede formální kontrolu žádostí, přičemž posuzuje, zda:

  • žádost je podána ve stanoveném termínu
  • žádost byla podána v tištěné podobě na standardizovaném formuláři pro rok 2020
  • žádost je vyplněna úplně a správně a je podepsána předepsaným způsobem (žadatelem či osobou oprávněnou jednat za žadatele)
  • k žádosti jsou přiloženy všechny požadované přílohy
  • předkládaný projekt je z oblasti profesionálního umění a je v souladu s předmětem činnosti či podnikání žadatele
  • předkládaný projekt odpovídá vyhlášené výzvě

IDU zpracuje elektronické verze žádostí a zajistí jejich odborné posouzení na základě bodování prostřednictvím svých poradních orgánů, které bude podkladem pro rozhodnutí ministra kultury o přidělení či nepřidělení dotace.

Z hodnocení budou vyřazeny žádosti, jejichž tištěná a elektronická verze se neshodují a které nebyly do termínu uzávěrky odeslány v kompletní podobě, tj. v požadovaném rozsahu  a formě pro tištěnou a elektronickou verzi.

  • Věcné hodnocení: 

Při hodnocení již realizovaných projektů bude přihlíženo ke skutečnosti, že žadatelé nebyli před realizací projektů seznámeni s obsahem této výzvy a budou hodnoceny na základě již realizovaných on-line výstupů.

Základní hodnotící kritéria

  • Celková úroveň a kvalita projektu (včetně kvality prezentované tvorby, míry zapojení umělců a míry práce s publikem) – max. počet bodů 20
  • Inovace a kreativita obsahu a formy zaměřená na práci s publikem – max. počet bodů 10
  • Zpracování projektu (struktura projektu, aktivit a výstupů je jasně definována; harmonogram je konzistentní a realizovatelný, personální zajištění je adekvátní, propagace projektu je dobře naplánována) – max. počet bodů 10
  • Přiměřenost a relevance rozpočtu (rozpočet je přiměřený a položky odpovídají obsahu projektu) – max. počet bodů 10

Celkový počet bodů 50 

Informace o výsledcích

S výsledky výběrového dotačního řízení budou žadatelé seznámeni:

  • zveřejněním na internetových stránkách MK nejpozději do 31. 07. 2020
  • vydáním rozhodnutí MK o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2020 dle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí je vydáváno vždy na jeden kalendářní rok.
  • vydáním rozhodnutí MK o zamítnutí žádosti; toto rozhodnutí se zveřejňuje pouze veřejnou vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na úřední elektronické desce na webových stránkách MK.
  • vydáním usnesení MK o zastavení řízení (§ 14j odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb.)

Výsledek výběrového dotačního řízení je konečný a nelze se proti němu odvolat (§ 14q odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.).

Podmínky a způsob poskytnutí dotace

  • Dotace se poskytují v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a usnesením vlády č. 92 ze dne 1. února 2010, v platném znění.
  • Příjemce dotace odpovídá za efektivní a hospodárné využití dotace v souladu s účely, pro které byla dotace poskytnuta.
  • Státní dotace jsou určeny na úhradu ztrátových nákladů projektu, nemohou být použity za účelem dosažení zisku. Dotace ze státního rozpočtu nelze poskytovat na benefiční a charitativní akce
  • Dotace jsou poskytovány účelově a podmínky pro jejich použití, včetně termínů jejich vyúčtování, jsou součástí výroku „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“, které příjemci dotace vystaví MK. Vyúčtování projektu musí být písemně zasláno nejpozději do 15. 01. 2021 (rozhoduje poštovní razítko).
  • Příjemce dotace je povinen pro účely závěrečné zprávy sledovat u on-line projektů jejich návštěvnost včetně demografických údajů (věkové rozvrstvení a země odkud se návštěvníci připojují).
  • Dotace se poskytují pouze na neinvestiční výdaje související s realizací předkládaných projektů. Z dotace nelze hradit investiční náklady (tj. dlouhodobý hmotný majetek v pořizovací ceně nad 40 000,- Kč a dlouhodobý nehmotný majetek, např. software, v pořizovací ceně nad 60 000,- Kč)
  • Z dotace dále nelze hradit výdaje na pohoštění, dary, pohonné hmoty (vyjma pohonných hmot hrazených v rámci cestovních náhrad), náklady související s udílením věcných či finančních ocenění. Veškeré nepřímé provozní náklady (např. nájem kanceláří, elektrická energie, telefony, faxy, poštovné) lze hradit z dotace, pokud prokazatelně souvisejí s realizací projektu, maximálně však do výše 10 % dotace; a to výhradně na základě doporučení komise pro výběrové dotační řízení.
  • Dotace jsou poskytovány až do výše 100 % nákladů projektu, maximálně však do výše vykázané ztráty na předložený projekt. Při stanovení výše dotací se vychází z kalkulovaných (plánovaných) nákladů. V případě již uskutečněných projektů se vychází z reálných vynaložených nákladů. Dojde-li k úspoře finančních prostředků, má se za to, že došlo k úspoře prostředků státního rozpočtu.
  • Projekty musí být realizovány a profinancovány do 31. 12. 2020.
  • Vyplácení dotací bude uskutečňováno v souladu s případnými regulačními opatřeními Ministerstva financí.
  • MK si vyhrazuje právo změnit způsob proplácení dotace, a to v souladu s případnými změnami nařízenými Ministerstvem financí.
  • Ministerstvo kultury může podle zákona č. 218/2000 Sb. změnit rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo vydat nové rozhodnutí o poskytnutí dotace.
  • Příjemce dotace je povinen uvádět ve všech propagačních materiálech souvisejících s podpořeným projektem skutečnost, že se jedná o realizaci projektu za finanční podpory Ministerstva kultury[1].

Sledování a kontrola čerpání dotací

  • Příjemce dotace odpovídá za hospodárné použití prostředků v souladu s účely, na které byly prostředky poskytnuty, dále za jejich řádné a oddělené sledování ve svém jednoduchém nebo podvojném účetnictví.
  • Příjemce dotace je povinen uchovávat rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a veškeré doklady, týkající se poskytnuté dotace, ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  • Ověřování správnosti použití poskytnutých prostředků podléhá Ministerstvu kultury, územním finančním orgánům a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
  • Finanční kontrola, řízení o odnětí dotace a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně se provádí v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Finanční zúčtování se státním rozpočtem

  • Vyúčtování dotace, včetně vyúčtování skutečných nákladů a příjmů realizovaného projektu, předloží příjemce dotace Ministerstvu kultury v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) – bude upřesněno v rámci pokynů pro vyúčtování. Pokud bude realizací dotovaného projektu dosaženo faktického zisku, bude tento příjmem státního rozpočtu, a to až do výše poskytnuté dotace, a musí být tudíž příjemcem vrácen do státního rozpočtu.
  • V termínech stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtuvyhotoví příjemci dotací kompletní vyčíslení všech nákladů na projekt s rozpisem na jednotlivé nákladové položky s vyznačením těch nákladů, které byly hrazeny z dotace, a přiloží seznam účetních dokladů dosvědčujících použití dotace. Vyúčtování bude vypracováno podle pokynů, které budou zveřejněny na internetových stránkách MK.
  • V případě, že v předepsaném termínu nebude předloženo správné a úplné vyúčtování nebo nebudou vráceny nevyčerpané či neoprávněně použité prostředky, nebude příjemci poskytnuta dotace v následujícím roce a záležitost bude předána k dořešení příslušnému finančnímu úřadu v souladu s § 44a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění.

Ostatní ustanovení

  • Na dotaci není právní nárok.
  • MK upozorňuje, že na základě žádostí podaných mimo toto výběrové dotační řízení není možno poskytnout dotaci.
  • Osobní údaje žadatele uvedené v žádosti o poskytnutí dotace budou zpracovávány MK v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, za účelem posouzení žádosti; pokud bude dotace poskytnuta, budou osobní údaje žadatele zveřejněny ve veřejně přístupném informačním systému Ministerstva financí-CEDR, případně jiným způsobem podle platných právních předpisů.

MK doporučuje dosud neregistrovaným žadatelům – nestátním neziskovým organizacím registrovat se v systému na Portálu veřejné správy (http://portal.gov.cz) v sekci „Nestátní neziskové organizace“.

MK zároveň upozorňuje na povinnost poskytovat statistické údaje podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.


CLASSICS 4 FREE

SUPRAPHON POŘÁDÁ ONLINE FESTIVAL ÚSPĚŠNÝCH NAHRÁVEK HVĚZD KLASICKÉ HUDBY

Užijte si radost z klasiky s hvězdami Supraphonu“, láká historicky nejvýznamnější tuzemské hudební vydavatelství na speciální nabídku pro příznivce vážné hudby a umění špičkových českých muzikantů, kteří získali mezinárodní renomé. Classics 4 Free odstartuje na portále Supraphonline.cz v pátek 1. května a potrvá až do 24. července 2020.

V průběhu dvanácti týdnů nabídne Supraphon zdarma ve formátu mp3 nebo FLAC postupně na Supraphonline.cz šest alb z diskografie souboru Pavel Haas Quartet, dirigenta Jakuba Hrůši,klavíristy Ivo Kahánka, mezzosopranistky Dagmar Peckové, hobojisty Viléma Veverky a souboru Belfiato Quintet. Každá z těchto hvězd klasiky představí v Classics 4 Free, vždy v rozmezí čtrnácti dnů, své nahrávky, a vedle jednoho alba zdarma bude možné si ostatní tituly zakoupit a stáhnout s 20 % slevou.  

Jsem rád, že mne Supraphon oslovil s tímto nápaditým projektem, a mohu tak v rámci něho alespoň zprostředkovaně pozdravit a potěšit posluchače klasiky svojí nahrávkou hobojových koncertů Vivaldiho, Bacha a Telemanna, které jsem nahrál se souborem Ensemble 18+ a s jedním z nejlepších hobojistů současnosti, Dominikem Wollenweberem – sólistou Berlínské filharmonie. Jako podstatné vnímám, že se stoprocentně jedná o hudbu, která dokáže potěšit a odvést myšlenky od marasmu spojeného s epidemií koronaviru,“ uvedl Vilém Veverka, který patří k evropské hobojové špičce. Přední česká mezzosopranistka Dagmar Pecková, která vystupovala na nejprestižnějších operních i koncertních scénách světa, poslala ze své domácí karantény vzkaz: „Jsem přesvědčena, že právě hudba může léčit a vytvářet pozitivní štít proti špatným zprávám, které se na nás teď valí ze všech domácích i světových médií. Hudba dokáže být lékem a přispět k optimističtější atmosféře. A i proto jsem ráda, že jsem součástí projektu Classics 4 Free, jenž posílá dárky všem, kteří hudbu milují a potřebují ji.

HVĚZDY CLASSICS 4 FREE NA SUPRAPHONLINE.CZ

 1. 5. – 14. 5. 2020  – Pavel Haas Quartet

15. 5. – 28. 5. 2020 – Jakub Hrůša

29. 5. – 11. 6. 2020– Ivo Kahánek

12. 6. – 25. 6. 2020– Dagmar Pecková

26. 6. – 9. 7. 2020   Vilém Veverka

10. 7. – 24. 7. 2020– Belfiato Quintet             

Projekt Classics 4 Free spolupracuje s radiem Classic Praha.

Janáčkova filharmonie Ostrava vstoupí do 67. sezóny s novým šéfdirigentem

Janáčkova filharmonie v září vstoupí do své již 67. koncertní sezóny. Představí se v čele s novým šéfdirigentem Vassilym Sinaiským. Spolu s ním přicházejí další dvě klíčové osobnosti, které budou mít zásadní vliv na umělecký profil orchestru. Post hlavního hostujícího dirigenta zaujme Petr Popelka. Rezidenčním sólistou se pak stane klavírista Lukáš Vondráček. Ze světoznámých umělců do Ostravy zavítají Danjulo Ishizaka, Nikolai Lugansky, Christian Arming, Leticia Moreno, Elina Vähäla, Grigorij Sokolov či Piotr Anderszewski. Posluchači se mohou těšit na unikátní projekty ve spolupráci s Cirkem La Putyka, tribute kapelou Queenie či skupinou Tata Bojs. Zahajovací koncert nové sezóny se uskuteční 10. září 2020 v Domě kultury města Ostravy.

“Chtěli bychom vás ujistit, že i v této nelehké době na vás, naše posluchače, myslíme a přejeme si, abyste zůstali všichni zdraví. Přestože nevíme, kudy a jak se bude kultura v Česku s ohledem na pandemii koronaviru v dalších měsících ubírat, jedno víme jistě – hudba, která spojuje a pomáhá, tu byla, je a bude i v těžkých dobách. Proto věříme, že se již brzy budeme opět setkávat na našich koncertech,” vzkazuje v úvodu Jan Žemla, ředitel JFO.

Do koncertní sezóny 2020/2021 vstupuje ostravský orchestr s novým šéfdirigentem a hudebním ředitelem, kterým se stává Vassily Sinaisky, skutečná dirigentská legenda. „Nabídku jsem přijal s potěšením, neboť jsem doposud při práci s ostravským orchestrem zažil jen ty nejpozitivnější okamžiky – poprvé v prosinci 2018 a poté znovu na zahajovacím koncertě minulé sezóny. Proto se velmi těším na posílení své vazby s filharmonií, publikem i městem Ostravou,“ svěřuje se Vassily Sinaisky. Mezi lety 2010 a 2013 byl šéfdirigentem a hudebním ředitelem Velkého divadla v Moskvě. V letech 1996 až 2012 zastával pozici hlavního hostujícího dirigenta v BBC Philharmonic Orchestra, kde je dnes emeritním dirigentem, stejně jako v Symfonickém orchestru v Malmö. Řídil symfonické orchestry v Londýně, Vídni, Berlíně, Houstonu, Sao Paulu, Soulu či Petrohradu.

V první ostravské sezóně představí zdejšímu publiku své interpretace Stravinského Svěcení jara, Verdiho Requiem nebo Šostakovičovy Symfonie č. 10. Ujme se i Novoročního koncertu s valčíky a polkami Johanna Strausse mladšího.

Celosvětově ceněný klavírista Lukáš Vondráček, vítěz prestižní soutěže královny Alžběty v Bruselu, se v pozici hostujícího rezidenčního sólisty představí hned třikrát. Poprvé se tak stane na Zahajovacím koncertu 10. září 2020 v Domě kultury města Ostravy, kdy uvede Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll. Program jeho dalších vystoupení zahrnuje mimo jiné Brahmsův Druhý klavírní koncert, který někteří současní odborníci považují za nejlepší koncert všech dob.

Trojici nejdůležitějších osobností nadcházející sezóny doplňuje Petr Popelka, který zaujme post hlavního hostujícího dirigenta. Od září bude zastávat i funkci šéfdirigenta u Norského rozhlasového orchestru. Tato vycházející česká dirigentská hvězda pravidelně spolupracuje také s Dánským národním symfonickým orchestrem, s orchestrem Norské opery v Oslu, hostuje také v Maďarské státní opeře v Budapešti či drážďanské Semperoper. S ostravskými filharmoniky nastuduje díla Rachmaninova, Beethovena či Sukovu symfonickou báseň Zrání, která se pro svoji technickou náročnost nehraje příliš často, ale podle Popelky patří mezi skutečné klenoty české hudby.

Letos v březnu rozšířila ostravská filharmonie nástrojové vybavení o nový klavír zn. Steinway&Sons. Tento nástroj do severomoravské metropole přilákal celý peloton špičkových klavíristů v čele s Grigorijem Sokolovem. „Je to snad jediný klavírista, kvůli kterému bych byl ochoten jet třeba přes celou Evropu, jen abych ho slyšel. Tu možnost jsem několikrát měl, nikdy mě nezklamal. Dlouho jsem o něj pro Ostravu usiloval,“ říká ředitel JFO Jan Žemla. Kromě Sokolova publikum vyslechne i klavírní recitály polského virtuosa Piotra Anderszewského, talentovaného rumunského mladíka Daniela Ciobanua a Lukáše Vondráčka.

O kvalitách ostravského orchestru svědčí i skutečnost, že mnozí ze špičkových umělců se do Ostravy vracejí. Patří k nim např. violoncellista Danjulo Ishizaka, klavírista Nikolai Lugansky nebo dirigenti Risto Joost a Gabriel Bebeselea. Přijede i bývalý šéfdirigent JFO – Christian Arming, který v Ostravě svou kariéru na přelomu tisíciletí vlastně odstartoval. Další interpreti se naopak publiku představí poprvé. Týká se to např. prvotřídní španělské houslistky Leticie Moreno, která si pro zdejší debut vybrala Prokofjevův harmonicky nápaditý Druhý houslový koncert. Svou ostravskou premiéru si odbude i další houslistka – Finka Elina Vähäla s Koncertem pro housle a orchestr „The Red Violin“ od Johna Corigliana.

Od svého nástupu do funkce v roce 2012 vytýčil ředitel JFO Jan Žemla jasně čitelné dramaturgické linie. Jedna z nich je zaměřena na velké symfonie 20. století (Mahler, Šostakovič, Prokofjev), které uvádí JFO v každé sezóně. „Jedním z důvodů je to, že je mám prostě rád, ale hlavně jsou to díla, která orchestru sedí. Našim cílem je provést je postupně kompletně,“ dodává Jan Žemla. Druhá výrazná linie patří české hudbě (Dvořák, Janáček, Martinů, Suk, a další) a zanedbatelné není ani zastoupení nové hudby 20. i 21. století.

Chybět nebudou ani koncerty komorních souborů, z nichž za zmínku stojí mj. vystoupení dvojice hráčů na bicí OK Percusion Duo nebo Pavel Haas Quartetu. Pokračovat budou i projekty Janáčkovy filharmonie Ostrava v multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích se skutečně multižánrovým programem. V nabídce je filmová hudba, divadlo v kombinaci s novým cirkusem v podání souboru Cirk La Putyka, tribute kapela Queenie a skupina Tata Bojs. Posluchače čekají originální projekty, z nichž některé zde zažijí dokonce světovou premiéru.

Ve spolupráci se statutárním městem Opava a Moravskoslezským krajem Janáčkova filharmonie Ostrava v loňském roce navázala na tradici symfonických koncertů v Opavě uspořádáním cyklu koncertů v kostele sv. Václava. „Jak se ukázalo, tento nápad sklidil veliký úspěch a všechny koncerty byly beznadějně vyprodány. Jsme proto nesmírně rádi, že i v letošním roce můžeme v těchto koncertech pokračovat,“ říká ředitel JFO Jan Žemla.

Pražské jaro u vás doma

Začíná jubilejní 75. ročník festivalu Pražské jaro, který bude v mnoha ohledech výjimečný.

„S trochou nadsázky říkáme, že Pražské jaro vám ještě nikdy nebylo blíž. Poprvé v pětasedmdesátileté historii můžete zažít všechny festivalové koncerty zvukem i obrazem u Vás doma,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty byly zařazeny do programů České televize a Českého rozhlasu. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka.

Do zahraničí budou koncerty šířeny sítí Českých center a velvyslanectví České republiky. „Je pro nás ctí a potěšením ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR zprostředkovat zážitek z koncertů letošního Pražské jara, tohoto rodinného stříbra české kultury, tisícům diváků na celém světě!“ říká generální ředitel Českých center Ondřej Černý.

Jedenáct koncertů bude živě přenášeno z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes.

Rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav tohoto netradičního ročníku bude přinášet Echo Pražského jara na ČT art každou neděli od 20 hodin. První díl vysílaný 10. května se zaměří na fenomén Mé vlasti v jiskřivém rozhovoru dirigentů Jakuba Hrůši, Tomáše Netopila a muzikologa Aleše Březiny.

Týdeník ArtZóna, vysílaný v den tradičního zahájení Pražského jara 12. května, bude rovněž věnován tématu letošního festivalu. Hosty ve studiu budou členové umělecké rady Pražského jara – dirigent Jakub Hrůša a klavírista Ivo Kahánek. Dále pořad přinese rozhovory s Romanem Bělorem, ředitelem Pražského jara, dramaturgem festivalu Josefem Třeštíkem a   průvodcem všech letošních koncertů Ondřejem Havelkou.

Polední koncerty Českého rozhlasu Vltava nabídnou každý den od 11. května až do konce festivalu desítky archivních rozhlasových snímků z celé historie Pražského jara.

Má vlast třikrát jinak

Erbovní dílo Pražského jara – Smetanova Má vlast zazní hned třikrát. V pondělí 11. květnauvede ČT art unikátní střihový pořad celého cyklu symfonických básní. Vyšehrad byl zařazen z pohnutého roku 1968, kdy Českou filharmonii dirigoval Karel Ančerl, Vltava v interpretaci České filharmonie a Václava Neumanna z festivalu roku 1981, Šárka pak z památného roku 1990 pod taktovkou Rafaela Kubelíka, Z českých luhů a hájů z Pražského jara 1993, kdy byl festival poprvé v historii zahájen zahraničním orchestrem – Royal Liverpool Philharmonic Orchestra řídil Libor Pešek, Tábor z festivalu 2011, kdy pod vedením Jiřího Bělohlávka vystoupil Symfonický orchestr Pražské konzervatoře. Závěrečnou báseň Blaník uslyšíme v jedinečném provedení Vídeňských filharmoniků za řízení Daniela Barenboima v roce 2017.

Týž den, tedy 11. května, uvede Český rozhlas Vltava záznam zahajovacího koncertu Pražského jara z roku 2009, kdy Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídil polský dirigent Antoni Wit. O den později pak odvysílá legendární zahajovací koncert festivalu z roku 1990, kdy v čele České filharmonie po více než čtyřiceti letech emigrace stanula zakladatelská osobnost Pražského jara, dirigent Rafael Kubelík.

Narozeninový koncert bude online

Sedmdesát pět let je pro festival klasické hudby úctyhodné číslo. Za těch 75 let jsme měli možnost setkat se na koncertech Pražského jara nejen s největšími hvězdami světového interpretačního umění, ale také s mladými hudebníky, z nichž mnohým právě Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro pomohla nastartovat kariéru. 

Je samozřejmé, že hudební festival oslaví své narozeniny koncertem. A s kým jiným než s těmi, kteří jeho historii pomáhali psát. Z pochopitelných důvodů sice nemohou popřát osobně, jak bylo plánováno, ale každý z nich se z domova připojil k interpretaci variací na známou píseň Happy Birthday – narozeninové hudební gratulace, kterou pro tuto příležitost Pražské jaro objednalo u skladatele Petra Wajsara. V tradiční den zahájení festivalu 12. května se diváci mohou těšit na připravený on-line koncert, ze střechy Rudolfina bude pořadem provázet hudebník a režisér Ondřej Havelka.

Pražskému jaru takto popřejí mezzosopranistky Bernarda Fink a Dagmar Pecková, klavíristé Garrick Ohlsson a Miroslav Sekera, laureáti soutěže Pražského jara – trumpetista Gábor Boldoczki, hornista Radek Baborák, pozounista Lukáš Moťka a varhaník Pavel Svoboda, Pražákovo kvarteto a Epoque Quartet.

„I u nás v rakouských Korutanech máme nádherné jaro, ale stýská se nám po Vašem jaru – po Pražském jaru,“ uvedla v osobním pozdravu festivalovým divákům mezzosopranistka Bernarda Fink. „Pražskému jaru přeji k jeho narozeninám vše nejlepší! Je mi pochopitelně líto, že s vámi nemohu být na narozeninovém koncertě osobně. Ale už nyní mohu slíbit, že se v Praze setkáme příští rok, kdy budu mít na Pražském jaru recitál a zároveň budu členem klavírní poroty pražskojarní soutěže,“ avizuje americký klavírista Garrick Ohlsson.

Přímé přenosy zahájí koncertem mladistvé energie

„Je ohromně povznášející sledovat, co dokážou mladí instrumentalisté a pěvci ze základních uměleckých škol, a jak se jejich talent rozvíjí pod vedením jejich pedagogů a mentorů z projektu MenART. Co je nejdůležitější – čiší z nich mladistvá energie a nadšení. Proto jsme neváhali a zařadili koncert nazvaný Salon ZUŠ jako úvodní v programu našich on-line streamovaných koncertů. Chceme, aby hudba přinášela radost,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.

V pátek 15. května od 20 hodin bude prostřednictvím webových stránek Pražského jara živě přenášen koncert nadaných žáků základních uměleckých škol, stipendistů akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Koncert je solidárně věnován na podporu hudebníků na volné noze, v rámci sbírky, kterou inicioval hornista Radek Baborák (více informací na donio.cz/muzikanti).

Legendární koncerty

Do programu byly zařazeny také záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád. V sobotu 16. května si takto připomeneme jedinečný festivalový debut norského klavíristy Leifa Ove Andsnese, který se uskutečnil ve Dvořákově síni Rudolfina na Pražském jaru roku 1993 – klavíristovi tehdy bylo třiadvacet let.

Klavíristu Sira Andráse Schiffa, který se podle původního ohlášeného programu měl stát rezidenčním umělcem letošního ročníku, festival připomene vystoupením z Pražského jara 2008, kdy za doprovodu Budapest Festival Orchestra a pod taktovkou Ivána Fischera nezapomenutelným způsobem uvedl Dvořákův klavírní koncert. V programu tento koncert naleznete 2. června.

V předvečer závěru festivalu je pro diváky připraven opravdový klenot – záznam provedení Beethovenovy Deváté symfonie „S Ódou na radost“ z Pražského jara 1990, kdy v čele České filharmonie stanul Leonard Bernstein. „Má to pro nás ohromnou symboliku. Tato symfonie měla podle původních plánů letošní ročník s ohledem na velké Beethovenovo výročí zakončovat. Leonard Bernstein vystoupil v letech 1946 a 1947 na prvních dvou ročnících Pražského jara, pak přijel opět až v roce 1990 (stejně jako zakladatelé festivalu Rafael Kubelík a Rudolf Firkušný) – na první svobodné Pražské jaro po čtyřech dekádách komunistické totality. Třetího června uplyne na den přesně třicet let od tohoto památného koncertu,“ popisuje Roman Bělor.

Pozdravy z Londýna

BBC Symphony Orchestra v roce 2020 oslaví devadesát let od svého založení. Jak lépe toto výročí připomenout, než hostováním na jednom z našich nejoblíbenějších festivalů – Pražském jaru?“ uvedl na podzim minulého roku ředitel orchestru Paul Hughes. Toto vystoupení se mělo stát jejich jubilejním patnáctým koncertem na festivalu. Čeští příznivci o tento skvělý britský orchestr, v jehož čele několik let stál Jiří Bělohlávek, nepřijdou.  

V neděli 17. května bude na webu Pražského jara v české premiéře vysílán záznam jejich vystoupení na závěrečném koncertu festivalu BBC Proms 2019„Večer otevírá mimořádně působivé dílo Woke (Probuzený), které napsal mladý britský skladatel Daniel Kidane,” uvádí šéfdirigent orchestru Sakari Oramo. „Nezapomenutelným výkonem se do našich srdcí zapsala mezzosopranistka Jamie Barton. Těší mě, že vedle našeho orchestru budete mít šanci slyšet také naše skvělé pěvce z BBC Symphony Chorus a BBC Singers. V závěru koncertu se publikum připojuje ke zpěvu písně Jerusalem od Huberta Parryho – při této vzpomínce mě stále mrazí. Věřím, že Vám tento koncert přinese radost a těším se, že se brzy ve Vaší překrásné Praze setkáme osobně,“ uzavírá Oramo. 

Poděkování

Zachování a transformace 75. ročníku Pražského jara do jeho on-line podoby by nebyla možná bez četných projevů zájmu, podpory, kolegiality a solidarity našich posluchačů, mnoha institucí, společností, umělců i uměleckých souborů z České republiky i celého světa.     

Naše první poděkování patří těm, bez nichž bychom nepříznivé situaci nemohli úspěšně čelit, a to České televizi, našemu generálnímu mediálnímu partnerovi, stejně tak Českému rozhlasu, hlavnímu mediálnímu partnerovi, za vskutku velkorysý a iniciativní přístup. 

Pochopení a velkorysost v krizové situaci projevují zásadní podporovatelé Pražského jara, a to Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, rovněž pak tradiční korporátní partneři, a to partner festivalu innogy ČR a.s., technologický partner CETIN a.s., dále pak Subterra, a.s., Mercedes-Benz ČR a Hospodářské noviny.

Naši vděčnost za vstřícnou spolupráci bychom rádi vyjádřili:

British Broadcasting Corporation a BBC Symphony
OrchestraThe Leonard Bernstein Office, Inc.
Česká filharmonie
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
PKF – Prague Philharmonia
Collegium 1704
Brno Contemporary Orchestra
Obecní dům
HAMU
Národní technické muzeum
Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97
Národní divadlo Brno
Česká centra
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
92nd Street Y Cultural and Community Center New York  

Obrazový materiál

Na tomto linku naleznete fotografie umělců vystupujících v alternativním programu Pražského jara: https://flic.kr/s/aHsmMJayGf

Vizuální prezentaci letošního Pražského jara naleznete zde:

https://flic.kr/s/aHsmJjCTtH