Upoutávka na dubnové číslo

Z dubnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor s mexickou dirigentkou Alondrou de la Parra, která se letos představí se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu na festivalu Pražské jaro. Na programu bude Slavnostní předehra, op. 96 Dmitrije Šostakoviče, Koncert pro trubku a orchestr As dur Alexandera Aruťunjana a Petruška Igora Stravinského.
  • Rozhovor s loňskou vítězkou Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích, talentovanou houslistkou Marií Hasoňovou, která byla od příštího roku přijata ke studiu na HAMU a s Quasi triem k postgraduálnímu studiu na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst.
  • Z rubriky Události zhodnocení koncertního provedení Gershwinovy opery Porgy a Bess, které kromě Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Pražského filharmonického sboru, řízených britským dirigentem Waynem Marshallem (s nímž jsme uveřejnili rozhovor v prosincovém čísle Hudebních rozhledů), nastudovali zahraniční sólisté:  Kevin Short, Indira Mahajan, Angela Renée Simpson a Ronald Samm. Poprvé toto skvělé dílo u nás zaznělo před třiašedesáti lety v Hudebním divadle v Karlíně a to díky hostování afro-amerického souboru Everyman Opera Company v rámci jeho evropského turné.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty například recenze na tři koncerty s Českou filharmonií, a to dva s jejím  šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a klavíristou Kirilem Gersteinem, a jeden, na němž kromě Dvořákova Zlatého kolovratu zazněla se sólisty Simonem O´Neillem a Magdalenou Koženou Mahlerova Píseň o zemi,  se Simonem Rattlem, jenž stanul před tímto tělesem vůbec poprvé. Z dalších březnových projektů stojí určitě za zmínku provedení Händelova oratoria Saul, nastudované vedle sólistů, z nichž hlavních rolí Saula a Davida se zhostili náš basbarytonista Adam Plachetka a slavný německý kontratenorista Andreas Scholl,  soubory Czech Ensemble Baroque Choir a Czech Ensemble Baroque Orchestra řízené Romanem Válkem, vystoupení amerického souboru Chanticleer, který zároveň oslavuje svou již čtyřicátou sezonu, nebo Kühnova smíšeného sboru, jenž letos těší svým uměním posluchače již plných šedesát let! Z Brna zaujme jistě ohlédnutí za novým cyklem staré hudby Barbara Maria Willi uvádí či za druhým  koncertem Klubu moravských skladatelů, patřícího do Dnů mladých interpretů,  se sólisty – klavíristou Filipem Synkem a klarinetistkou Janou Krejčí, která vystoupila i v rámci tria s Janem Kočárema Štěpánem Vicenecem při provedení skladby Swana Hennesseye.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení legendární francouzské šansoniérky Mireille Mathieu, které v rámci jejího zahraničního turné s programem Made in France proběhlo v pražském Kongresovém centru a nadchlo téměř tři tisíce posluchačů.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na představení Veselá vdova, které premiérovalo Divadlo J. K. Tyla v Plzni,a na dva přenosyoper po internetu, Janáčkovu Káťu Kabanovou z neapolského divadla Teatro di San Carlo, a Prodanou nevěstu z mnichovské Bavorské státní opery.  
  • Ze zahraničí jsme do dubnové upoutávky vybrali hodnocení Donizettiho Lucie di Lammermoor z Vídeňské státní opery, nastudované Australanem Evelinem Pidň, v režii Laurenta Pellyho a s  Juanem Diegem Flórezem a Olgou Peretyatkov hlavních rolích, oratoria Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, které v hudebním nastudování Jukky-Pekky Sarasteho a režii Calixta Bieita zařadilo na svůj program  další slavné vídeňské divadlo Theater an der Wien, jež do role Eliáše obsadilo mnichovského barytonistu Christiana Gerhahera, dále Karla V. Ernsta Krenka, uvedeného v Bavorské státní opeře v Mnichově, kde se jeho nastudování ujal Erik Nielsen, režie člen známé katalánské skupiny La Fura dels Bausa role  císaře Bo Skovhus, aopětProdané nevěsty, kterou uvedla rovněž pod názvem Die verkaufte Braut tentokrát drážďanská Semperoper. Zajímavostí pro nás je určitě skutečnost, že jejího hudebního nastudování se zhostil Tomáš Netopila role Jeníka slovenský tenorista Pavol Bršlík. Informaci přinášíme i z vystoupení Berlínských filharmoniků, kteří s Yannickem Nézetem-Séguinemzavítali  koncem února do polských Katovic, a to s programem, sestaveným z děl Clauda Debussyho(Moře) a Sergeje Prokofjeva(Symfonie č. 5).

Pokračování textu Upoutávka na dubnové číslo

Nový videoklip souboru Belfiato Quintet

JE OBESTŘEN MYSTIKOU A TAJEMSTVÍM SKRYTÝM V HUDBĚ PAVLA HAASE

V roce 2017 vydal Belfiato Quintet u Supraphonu své debutové album, na nějž nahrál stěžejní díla české hudby pro dechové kvinteto. Tři skladby českých autorů: Sextet „Mládí” Leoše Janáčka a dechové kvintety Josefa Bohuslava Foerstera a Pavla Haase. Krátce po vydání získala nahrávka ocenění v podobě tuzemského Tipu Harmonie a na MusicWeb International označení Recording of the Month. Následně vznikl k první větě Haasova kvartetu videoklip v režii Tomáše Hájka s názvem On The Edge Of The Forest.

Belfiato Quintet nyní přichází s druhým videoklipem, jejž lze považovat za volné pokračování toho předchozího. Vizuální podobu druhé větě dechového kvintetu Pavla Haase Preghiera (modlitba) vtiskl režisér Tomáš Holub. Tajemný děj pod názvem Decision That Make Tomorrow vychází z toho, co skladatel Pavel Haas připsal přímo do partitury této skladby: Pták vzlétl k slunci, letěl, letěl a nedoletěl. „To, co Pavel Haas ke skladbě připsal, byla pro nás velká inspirace, ale nemyslím si, že stěžejní. Snažíme se ukázat jiný rozměr vážné hudby, kterou propojujeme se silou a magií přírody. Přírody, která má ještě svá tajemství a tajemné bytosti. Už v prvním videoklipu, který točil Tomáš Hájek, je toto téma zmíněné. Já jsem v něm pokračoval a rozvedl jej dál. Chtěli jsme i naznačit tragický osud Pavla Haase, jenž se stal obětí holocaustu. Dlouho jsme promýšleli, jak to vhodně a nenásilně zakomponovat. Nakonec jsme se shodli, že samotná linie příběhu bude tímto odkazem,“uvedl režisér Tomáš Holub.

Klarinetista Jiří Javůrek ke vzniku klipu poznamenal: „Klip jsme natáčeli v lednu v zasněžených Krkonoších v okolí Benecka, na místě, kde pravidelně zkoušíme, takže je nám hodně blízké. Hlavní role připadla mně, protože ve skladbě má vedoucí hlas právě klarinet. Bylo to vcelku náročné, protože jsem musel strávit mnoho času bez oblečení a bot. Nejhorší byla právě chůze a běh naboso ve sněhu. Po pár krocích vás začnou tak bolet chodidla, že se vám zdá, že do nich zespodu někdo bodá ostrým nožem,“ popsal Javůrek průběh natáčení a ještě s úsměvem dodal:„Samotný běh v lese už tak bolestivý nebyl, ale spíš jsem se bál divných pohledů projíždějících běžkařů. Ono se to těžko vysvětluje, když v lednu běháte nahý v lese.“

Režisér Tomáš Holub protagonistu klipu doplnil: „Na natáčení bylo asi nejtěžší oznámit Belfiatu, že tam bude jeden z nich nahatý a ještě bude běhat po zasněženém lese. Měl jsem velký strach, že mi celý nápad, hodí na hlavu‘, ale přistoupili k tomu profesionálně a hlavně odvážně. Za což jsem velice vděčný.“K realizaci videoklipu souboru Belfiato Quintet Decision That Make Tomorrow přispěl celý tvůrčí tým: kameramani Tomáš Hejzlar a Marek Čihař, výtvarnice kostýmů Lenka Hájek Kristianová, ilustrátorka a autorka animací Zdenka Převrátilová. „Je to práce nás všech a všem děkuji,“dodal režisér Tomáš Holub.

VIDEO:https://www.youtube.com/watch?v=1OPKBiT2g9A

album zde: https://BelfiatoQuintet.lnk.to/JanacekFoersterHaasPR

Patnáctiletý klavírista Honza Čmejla slavil úspěchy na koncertech v New Yorku a ve Washingtonu

„Klavír to už je nedílná součást mého života. Je nejen mým největším končíkem, ale doslova životní náplní. Volný čas trávím s kamarády, dívám se na seriály v angličtině a momentálně mám rozkoukanou Hru o trůny. A zajímám se asi víc, než moji vrstevníci, o módu. Rád se taky dobře oblékám a považuji to za povinnost být dobře oblečený. Stejně jako musí být dobře naladěný klavír, abych na něj byl schopen dobře zahrát. Přál bych si hrát pro vyprodané sály po celém světě a těšit a inspirovat lidi. Hudba je pro mě zábava a radost. Jen se usmívat, hrát a naplno si to užívat“,říká patnáctiletý český klavírista Honza Čmejla. Ten se svými klavírními recitály letos v polovině března uspěl i za velkou louží. Konkrétně na koncertě pořádaném Czechoslovak Society of Arts and Sciences v Bohemian National Hall v New Yorku a na koncertě v rámci prestižního koncertního cyklu Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu. A dodává: „Absolutně nevěřím, že je klasická hudba zastaralá a jen pro staré. V Americe jsem byl teď podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem tam ještě nikde nehrál. New York mne okouzlil svou atmosférou a energií. Viděl jsem mnoho dominant města, které nikdy nespí, ale největší dojem na mne udělala slavná koncertní síň Carnegie Hall. Tam si tak jednou zahrát! Dojmy z Washingtonu jsem mělabsolutně odlišné od těch z New Yorku. Hlavní město USA postrádá mrakodrapy a je pro nějcharakteristická čistá architektura avzácný klid. Kdybych si měl ale vybrat, žil bych raději v New Yorku. Jeho atmosféra je prostě bouřlivá a to je právě kontrast, který potřebuji ke klidnému životu s klavírem.“

A s jakým repertoárem Honza v New Yorku a ve Washingtonu vystoupil? „Uvedl jsem díla Beethovenova, Chopinova, Rachmaninova a pochopitelně jsem se snažil propagovat alespoň jedno dílo českého autora. Byly to Vzpomínky Vítězslava Nováka. Moc mne potěšilo, že jsem se po skončení obou koncertů dočkal standing ovation. Utvrdilo mne to v tom, že jsem zřejmě na správné cestě.“Koncert v Kennedyho centru spolupořádala Česká ambasáda v USA. Jana Čmejlu se se zástupci národního kulturního centra Spojených států podařilo propojit s významným českým podnikatelem a filantropem Karlem Komárkem, a toprostřednictvím jeho rodinné nadace (KKFF), která mj. podporuje jednotlivce, jejichž talent má potenciál se rozvinout.

Honza se narodil v létě 2003 v Praze do zcela nehudební rodiny. „Brácha lyžuje a dělá americký fotbal, ségra plave“, říká Honza. Vztah k hudbě a k pohybovému umění se u něj projevil už v mateřské škole. Na klavír hraje od šesti let, kdy si k narozeninám přál elektrické klávesy. Od sedmi se pravidelně zúčastňuje klavírních soutěží a koncertů, od osmi let občas skládá hudbu. Vedle tuzemských klavíristů je ovlivněn i klavíristy zahraničními. S Lang Langem se osobně setkal a hrál s ním ve Vídni v rámci programu Allianz Junior Camp, který je každoročně určen desítce vybraných talentů z celého světa.

Jan Čmejla je laureátem řady tuzemských a mezinárodních klavírních soutěží. Letos v únoru se stal absolutním vítězem 53. ročníku mezinárodní rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga pořádané Českým rozhlasem. Mladý talentovaný student I. ročníku Pražské konzervatoře má za sebou už i debut s Filharmonií Brno, se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK nebo s Václavem Hudečkem v rámci festivalu Svátky hudby.

Někdo po příletu do New Yorku běží na Brooklynský most nebo na Times Square. Jan Čmejla jako první v New Yorku zamíříl do prodejny s klavíry Steinwayvideo si stáhněte na www.uschovna.cz/zasilka/LDVEU22VNJCSPCWC-Y9X

Video z klavírního recitálu Jana Čmejly v Kennedyho centru ve Washingtonu na http://www.kennedy-center.org/Video/Performance/68651

Více o Nadaci podnikatele a filantropa Karla Komárka KKFF na www.komarekfoundation.org/cs

Jiří Kylián se stal rytířem francouzské Akademie krásných umění v Paříži

Kyliánovy choreografie se souborem Baletu ND v Praze 2019–2020

Markéta Jůzová

Světoznámý choreograf Jiří Kylián byl v Paříži 13. března 2019 slavnostně uveden do francouzské Akademie krásných umění. Proslulá instituce zřídila u příležitosti jeho nového členství novou kategorii – choreografii. „Na to jsem samozřejmě nesmírně hrdý, protože tanec byl dlouhou dobu velmi zanedbávaným uměleckým odvětvím,“ uvedl Kylián, který na slavnostní ceremonii v Coupole of the Palais de l’Institut de France obdržel meč od Její královské Výsosti princezny hannoverské Caroline de Monaco.

Přijetí nového člena ohlásil při obřadu Hugues R. Gall, který vzdal hold i oceněnému předchůdci, kterým byl výtvarný umělec Leonardo Cremonini. Ve svém děkovném proslovu vzpomenul Jiří Kylián velké francouzské osobnosti a v kontextu ocenění připomenul, že zakladatel moderní pantomimy Marcel Marceau (1905–1979) a choreograf a tanečník Maurice Béjart (1927–2007)  získali rovněž členství v historii Akademie krásných umění.

Při inaugurační ceremonii dostává každý nový člen meč, který symbolizuje nejen zbraň na obranu umění a kultury, ale v atributech i profesi oceněné osobnosti.

Na slavnostní ceremonii vystoupil významný dirigent William Christie se svým tělesem Les Arts Florissants.

Jak vzpomíná slavný choreograf Jiří Kylián na svou kariéru a jak uvažuje o baletu?

Kyliánův portrét v rozhovoru s Markem Ebenem v pořadu Na plovárně (2019)  

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/218544160100032-na-plovarne-s-jirim-kylianem

V Národním divadle v Praze byly uvedeny dosud Kyliánovy choreografie Návrat do neznámé země, Stamping Ground,Sinfonietta, Polní mše,Dítě a kouzla, Petite Mort či Last Touch. V rámci celostátních oslav100. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 se uskutečnila 11. října 2018 v historické budově ND slavnostní premiéra komponovaného večera pod názvem Kylián – Mosty času, která zahrnovala umělcova díla Žalmová symfonie, Bella Figura, Petit Mort Šest tanců. „Jsem rád, že si Jiří Kylián vybral pro Prahu právě tyto choreografie, které považuji za velmi senzitivní a které bezesporu patří k pokladům jeho tvorby“, dodal tehdy Filip Barankiewicz, umělecký šéf Baletu ND. Obsazení tanečníků náročných děl byla v ND sice rozdílná, ale vynikající. Divadlo vzdalo novou inscenací hold umělci světového renomé.

Připomeňme si Kyliánovy krásné choreografie ze zahraničí

Bella Figura 

 (Semperoper Ballett)

https://www.youtube.com/watch?v=U59zN2xpuf8

Petite Mort

(NDT) 

https://www.youtube.com/watch?v=6S8xJ-7MT1U

V současnosti,bohužel,není až do konce června žádná Kyliánova choreografie na repertoáru ND, ale v září 2019 tanečníci Baletu Národního divadla poletí do jihokorejského Soulu, aby v Towol Arts Center v rámci komponovaného představení s Korejským národním baletem poprvé zatančili choreografii Jiřího Kyliána Gods and Dogs. V české premiéře 13. listopadu 2019 v historické budově Národního divadla v Praze bude dílo zahrnuto do komponovaného večera první premiéry sezony s názvem Kylián – Mosty času, kde avantgardní Gods and Dogs nahradí Žalmovou symfonii, a bude tančeno v kontextu děl Bella Figura, Petit Mort Šest tanců.     

Do Prahy zavítá rovněž v listopadu Korejský národní balet pod vedením umělecké šéfky Sue Jin Kang. V ND zahraniční soubor zatančí Kyliánovu choreografii Forgotten Land, která bude zahrnuta také místo Žalmové symfonie do komponovaného představení KYLIÁN – Mosty času.

Chcete si připomenout slavnostní premiéru

Kylián – Mosty času z 11. října 2018  v Národním divadle 

https://vimeo.com/300462065

„Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou. Tanec má nekonečné množství abstraktního nebo realistického ztvárnění. A když se dělá profesionálně, je to, jako by tanečník říkal:  Já jsem umělecké dílo!“ 

Jiří Kylián

A pokud byste rádi viděli Kyliánovu choreografii opět na jevišti, již 14. dubna 2019 se koná v rakouské metropoli premiéra inscenace Forsythe / Van Manen / Kylián. Na repertoár je nasazena právě náročná Žalmová symfonie v nastudování souboru Baletu Vídeňské státní opery.

Legenda šansonu Mireille Mathieu v Praze 2020

Markéta Jůzová

Světoznámá francouzská šansoniérka Mireille Mathieu nahrála více než 1 200 skladeb, vydala přes 40 alb, obdržela řadu prestižních ocenění a vystupovala v mnoha zemích, kde si získala davy fanoušků. Po velkém úspěchu v Praze se vrátí opět do Kongresového centra 7. března 2020.

V rámci svého nejnovějšího zahraničního turné s programem „Made in France,“ který představila v české metropoli 8. a 9. 3.2019 ve svých dvaasedmdesáti letech s doprovodným orchestrem a vokalisty,patřily k jejím nejvýraznějším songům např. Une histoire d´amour, Acropolis Adieu, Tous les enfants chantent avec moi, Perdonne-moi ce caprice d´enfant, Blue Bayou, Santa Maria de la mer, La Paloma Adieu.

V Praze s hrdostí vzpomněla šansonem Paroles de Gaulle na bývalého prezidenta Francie, přičemž Charles de Gaulle byl současně promítán ve snímcích na zadní projekci. Mathieu rovněž vzdala hold slavné francouzské šansoniérce Édith Piaf (1915–1963) jejím nejznámějším šansonem Non, je ne regrette rien. Do programu turné „Made in France“ zařadila vedle francouzských šansonů i populárně laděné písně v různých jazycích. Nejemotivnějším momentem večera 8. 3. 2019 se stal závěrečný šanson Maman la plus belle du monde s projekcemi fotografií maminky Mathieu. Pěvkyně při jeho interpretaci zvolila hluboce procítěný projev (více viz Hudební rozhledy č. 4. 2019).

Na koncertech v zahraničí zpívá slavná šansoniérka s oblibou songy v různých jazycích, ostatně i v Praze její vystoupení navštívili zájemci nejen české národnosti. Ve své závratné mezinárodní kariéře nastudovala Mathieu známé písně v angličtině, čínštině, finštině, italštině, japonštině, němčině, španělštině a katalánštině. Z její nesmírně bohaté kolekce singlů jsou vedle rodné francouzštiny, nejvíce zastoupené songy v němčině. Spolkový kříž za zásluhy o  německo-francouzské přátelství obdržela pěvkyně již na sklonku druhé dekády své kariéry.

Je zajímavé, jak se Mireille Mathieu stále vrací do své minulosti a svá vystoupení obohacuje projekcemi snímků, kdy se otevírala její umělecká dráha.

Šansoniérku od počátků její profesní kariéry provázel manažer Johny Stark, především v letech 1965–1989. Pro její mediální nahrávací průlom byl velmi důležitý především hudební producent Eddie Barclay. Komponista Christian Bruhn a textař Georg Buschor pro ni složili na sto hitů, ve kterých upřednostnili téma lásky, Paříže a Francie.

Chcete se podívat na její zářné umělecké začátky?

La Dernière Valse (Tilt Magazine, 1967)

https://www.youtube.com/watch?v=-aYNZVWs7WE

Jak vzpomínala Mireille Mathieu na svou kariéru v rodném Avignonu ? 

https://www.youtube.com/watch?v=tkE5hJl2avg

Legendární pěvkyně zpívala také v duetech po boku proslulých pěvců různých žánrů. Společně vystoupila v rámci hudebních mezinárodních programů na pódiu např. s Paulem Ankou, Charlesem Aznavourem, Plácidem Domingem, Patrickem Duffym, Juliem Iglesiasem, Tomem Jonesem nebo Barrym Manilowem.

Ponořte se do duetu dvou legendárních hvězd francouzského šansonu

Mireille Mathieu a Charles Aznavour

Une vie d’amour (1981)

https://www.youtube.com/watch?v=NHl-piDm0bg&list=RDlQwCAiUVO_w&index=2 

Odborná kritika oceňovala její charisma, silný hlas a precizní artikulaci. Témbrem dříve připomínala slavnou francouzskou šansoniérku Édith Piaf, která byla v dětství jejím idolem.

Po dlouhou kariéru, která trvá přes úctyhodných padesát let, se rozhodla Mireille Mathieu udržet si svůj typický sestřih vlasů, který se stal inspirací pro její fanynky a kadeřníky.

V listopadu 2018 u firmy Sony Music vydala slavná šansoniérka své nejnovější album Mes Classiques.

Než se rozhodnete její CD koupit, poslechněte si ukázky z jejího alba.

Mes Classiques

https://www.youtube.com/watch?v=iAhIRcqFPz8

Úvodní foto: Mireille Mathieu Foto c archiv JVS GROUP

Český operní pěvec Adam Plachetka poprvé vystoupí v O2 areně

Koncert BEZ MANTINELŮ nabídne mix opery i popu

Přední český operní pěvec Adam Plachetka září zejména na zahraničních pódiích. Po představeních v Metropolitní opeře v New Yorku, Vídeňské státní opeře nebo Národní pařížské opeře vystoupí poprvé v kariéře s vlastním koncertem v pražské O2 areně. Koncert s výstižným názvem BEZ MANTINELŮ se uskuteční 16. ledna 2020 od 20 hodin.

Klasická hudba v multifunkční hale, kde „je doma“ zejména hokej? Na první pohled nesourodé spojení, ale… „Koncert jsme nazvali ,Bez mantinelů‘ z několika důvodů. Jednak je část sezení opravdu situována na plochu kluziště – akorát mantinely opravdu používat nebudeme… Ale především proto, že ho vnímám jako příležitost představit klasickou hudbu, co za to stojí, divákům, kteří ji neznají a zdráhají se navštívit čistě ,vážný‘ koncert,“ vysvětluje Adam Plachetka. Největší česká multifunkční hala opakovaně hostila zahraniční operní hvězdy, jako Andreu Bocelliho nebo Josého Carrerase. Česká operní osobnost zde bude mít svůj velký koncert úplně poprvé.

Prostředí pražské O2 areny si Adam Plachetka v minulosti už „osahal“, naposledy vloni v dubnu při hostování na dvojkoncertu Leoše Mareše. Plachetkovo podání Nessun dorma patřilo k vrcholům večera. A tam se zrodila myšlenka na první vlastní koncert. „V první chvíli na mě návrh managementu zapůsobil až megalomansky, ale po nějaké době a prvním jednání jsem usoudil, že by to mohla být hezká příležitost uspořádat koncert s pestrou, ničím nelimitovanou dramaturgií. Začal jsem se tedy zamýšlet nad tituly a hosty, obvolal jsem několik kamarádů a vznikl pohodový mix klasiky a popu, který si budou moci užít jak fanoušci opery, tak lehčích žánrů,“ naznačuje podobu unikátního večera Adam Plachetka.

Třiatřicetiletý basbarytonista dosud ve své kariéře odehrál na 700 představení a 170 koncertů. Jeho rejstřík je opravdu pestrý – Don Giovanni, Přemysl z Libuše, Figaro z Figarovy svatby i z Lazebníka sevillského, to je jen výčet z jeho vrcholných rolí. V Česku v letošním roce vystoupí minimálně, vše směřuje k lednovému koncertu v O2 areně.

Vstupenky na koncert BEZ MANTINELŮ jsou v prodeji od 22. března 2019 (9.00 hod) v síti Ticketportal. Pořadatelem koncertu je společnost Bestsport.

 

 

 HALLELUJAH! COLLEGIUM 1704 VYDALO PRVNÍ ČESKOU KOMPLETNÍ NAHRÁVKU MESIÁŠE GEORGA FRIEDRICHA HÄNDELA 

 Barokní orchestr Collegium 1704 vydal první českou kompletní nahrávku Mesiáše – slavného díla barokního skladatele G. F. Händela. Své nejnovější CD představil ansámbl v úterý 13. 3. 2019 v Rudolfinu příznačně u příležitosti provedení dalšího Händelova mistrovského oratorního díla Izrael v Egyptě.

Händelův Mesiáš patří bezesporu k nejproslulejším opusům světové oratorní literatury, který se v průběhu staletí stal zároveň součástí anglické kulturní identity. Existují desítky nahrávek tohoto díla. Pozoruhodnou výjimku v tomto ohledu představuje absence v rámci české interpretační tradice. Při příležitosti čtvrtého provedení Mesiáše v rámci koncertního cyklu v Rudolfinu v sezoně 2017/18 se proto Collegium 1704 rozhodlo pořídit první českou kompletní nahrávku. Konkrétně natáčení probíhalo na koncertech Collegia 1704 ve dnech 27. 3. a 3. 4. 2018 v Dvořákově síni pražského Rudolfina.

Kompletní Mesiáš byl nahrán autenticky s použitím replik historických hudebních nástrojů. Na CD se po boku Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 vedených jejich zakladatelem a dirigentem Václavem Luksem, objevilo hvězdné sólistické obsazení v podobě italské sopranistky Giulie Semenzato, německého kontratenoristy Benno Schachtnera, polského tenoristy Krystiana Adama a chorvatského basbarytonisty Krešimira Stražanace. Po vydání úspěšných a mezinárodně uznávaných nahrávek Bachovy Mše h moll, Zelenkovy Missa Divi Xaverii ad. je toto CD dalším projektem, který vznikl ve spolupráci s hudebním vydavatelstvím Accent.


Kvůli finanční náročnosti vydání CD, kdy celkové náklady převyšují částku 1 000 000,- Kč, spustilo Collegium 1704 začátkem roku fundraisingovou kampaň na podporu vzniku nahrávky. Jejím prostřednictvím získalo finanční obnos v celkové výši 164 000,- Kč. Kampaň probíhala mj. na serveru Indiegogo jako v pořadí již 4 fundraisingový projekt (předcházely mu kampaně na podporu vzniku nahrávek Mše h moll J. S. Bacha, Missa Divi Xaverii J. D. Zelenky a sonát J. D. Zelenky), během kterého se prostřednictvím tohoto serveru zároveň vybrala rekordní částka € 2 985.

  1. F. HÄNDEL – MESIÁŠ HWV 56

Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
Václav Luks | dirigent

Giulia Semenzato | soprán
Benno Schachtner | kontratenor
Krystian Adam | tenor
Krešimir Stražanac | bas

Vydavatelství Accent, 2019

 

Collegium 1704 — příští koncert

Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704

Václav Luks | dirigent

 

9 | 4| 2019

1.  S. BACH – MATOUŠOVY PAŠIJE BWV 244 

Eric Stoklossa — Evangelista, tenor | Céline Scheen — soprán | Sophie Harmsen — alt | Jan Martiník — bas

Rudolfinum — Dvořákova síň, 19.30 h

 

 

 

 

 

Festival ve Skutči zve i na výstavu obrazů

16. ročník festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč zahájil 17. 3. koncert s názvem Souboj klavírů, který na pódiu kulturního klubu svedlo za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína klavírní duo, Renata a Igor Ardaševovi. Společně s festivalem byla pro veřejnost otevřena i doprovodná výstava obrazů Milana Eberla.

 Hlavním dějištěm shora jmenovaného festivalu je Kulturní klub Skuteč. Návštěvníci koncertů, které se zde konají, mají každoročně příležitost vidět také doprovodnou výstavu umístěnou v hlavním vestibulu objektu. V posledních letech zde svá díla prezentoval např. Miloš Sláma – grafiky a linoryty či Vlastimil Raška – fotografie (akty) s hudebními motivy. Vloni byla vystavena sbírka předmětů známých osobností veřejného a kulturního života, zapůjčená z pražského Švandova divadla.

„V rámci letošního ročníku vystavujeme obrazy potomka slavného houslařského rodu Milana Eberla, v nichž se silně odráží autorův blízký vztah k hudbě. Mezi třemi desítkami obrazů figurují i portréty Václava Hudečka či Pavla Šporcla,“ popisuje výstavu Lenka Frídlová z pořadatelského týmu festivalu.

Milan Eberl se narodil v Praze a se svým bratrem Karlem, který je houslistou mnichovské filharmonie, byl svým dědečkem odmalička veden k hudbě a malování. Je absolventem SOŠV Hollarova v Praze, soukromě studoval malbu u ak. malíře Josefa Hluchého. Vedle portrétní tvorby se zaměřuje i na krajinomalbu a zátiší. Kromě malby se Milan Eberl věnuje také grafice, perokresbě, řezbářství a jiným výtvarným činnostem. Jeho práce můžeme nalézt v USA, Kanadě, Německu, Rusku, Švédsku a Austrálii.

 Výstava v Kulturním klubu Skuteč je přístupná v rámci zde probíhajících akcí po celou dobu festivalu, tedy od 17. 3. do 12. 5. 2019.

The Presence of the Past II. Komorní koncert soudobé hudby

Veronika Tůmová

V rámci evropského výzkumného projektu Hera Sound Memories se ve čtvrtek 14. 3. v kostele sv. Vavřince uskutečnil komorní koncert The Presence of the Past z tvorby autorů mladé generace. Ve spolupráci Hudební akademie múzických umění v Praze a Musikhochschule v Lübecku zaznělo na tomto česko-německém koncertu několik skladeb mladých a talentovaných skladatelů a studentů těchto škol, jejichž díla byla provedena i významnými světovými orchestry a hudebními tělesy.

Provedené skladby plně dostály názvu celého projektu, a tak se během večera alespoň na chvíli setkala minulost s přítomností. To potvrdily hned první dvě kompozice lübeckých studentů Daniela Clemense Müllera (Urd) a Fabiana Luchterhandta (Quarondino), které byly obě inspirované severskou mytologií. Další skladby zase odkazovaly k hudební teorii (Sebastian GenzinkSenario), starým hudebním formám a gregoriánskému chorálu (Roman Zabelov Chorál). Jiní skladatelé se zase nechali inspirovat literárními díly a jejich poslání ukryli symbolicky do svých skladeb (Oliver Korte – rien nul nebo Jakob Reike – Nonseq II).

V rámci projektu Sound Memories se uskutečnily ještě další dvě události. Tou první byla přednáška profesora Olivera Korteho s názvem The Presence of the Past: György Ligeti and the Early Music, ve které se zabýval vlivem staré hudby na dílo tohoto skladatele. Tou druhou byl potom analytický seminář konající se na půdě HAMU, který se zabýval přístupy k hudební analýze a analýzou skladeb 20. a 21. století reflektující kompoziční postupy staré hudby.

 

R. Zabelov Foto ©Jan Ciglbauer

Cena divadelní kritiky 2018 pro Operu Národního divadla: Sternenhoch Ivana Achera zvítězil v kategorii Hudba roku 2018

Pražské Divadlo pod Palmovkou v neděli 17. března hostilo slavnostní vyhlášení Cen divadelní kritiky za rok 2018. Opera Národního divadla si odnesla vítězství v kategorii Hudba roku 2018 za původní operu Ivana Achera Sternenhoch.  Ivan Acher se zároveň stal absolutním vítězem v počtu nominací.

Aktuální operní hit Sternenhoch na libreto a hudbu současného českého autora Ivana Achera v hudebním nastudování Petra Kofroně a režii Michala Dočekala byl nominován také v kategoriích Inscenace roku 2018 a Nejlepší poprvé uvedená česká hra roku 2018. Oceněnou inscenaci mohou diváci v této sezóně vidět na Nové scéně ještě v termínech 21. března a 2. dubna, vždy od 20 hodin.

Vyjádření autora díla Ivana Achera:

„Jedna z chval z obecenstva mi dělá obzvláštní plezírek. Zinstantním ji, protože trefila skoro desítku: ´Nikdy jsem na opeře nepotkal v publiku zároveň potetované pankáče a abonenty o holích, kteří by se nejenom sešli na jednom místě v jeden čas na jeden titul, ale zároveň odcházeli zážitkem zasaženi všichni stejně mocně.´ Sternenhoch nám prostě dělá radost. Tolik energie jsme do něj vložili s celým týmem spřízněných duší, posbíraných za léta po všech koutech vlasti, že by nám i citelně ublížilo na duši, kdyby se nepovedlo naši energii ze zkoušek předat divákům a dokonce jak laickým odborníkům i odborným laikům. Jsme šťastná parta.“

Vyjádření režiséra inscenace Michala Dočekala:

„Ivan Acher je černá horská puma v kostýmu medvídka koaly.

Špičkový stepař, autor rozsáhlých goblénů s florálními a nekromantickými motivy, přední teoretik batikování, nadšený sběratel slovakismů, prostě člověk, kterého chcete mít na své straně a pro kterého uděláte cokoli.

A když to uděláte, má to pro vás jednu velkou výhodu: vyplatí se vám to.

Já spolupracuji s Acherem za zcela zištných důvody, tato egoistická zištnost, o které jsem se domníval, že v ní vynikám přinejmenším v krajském měřítku, přešla v lásku tak nesoudnou, že jsem začal amatérsky batikovat.

Hrozně mne to s ním baví!“

Vyjádření dirigenta inscenace Petra Kofroně, uměleckého ředitele Opery ND a SO:

Děkuji Národnímu divadlu za umožnění absolutně svobodné tvorby od prvních nápadů přes tvůrčí tým až ke všem interpretům, kteří to chtěli skutečně dělat.“

Vyjádření Silvie Hroncové, ředitelky Opery ND a SO:

„Sternenhoch v Národním divadle je výsledkem spolupráce tří velkých uměleckých osobností – Petra Kofroně, Ivana Achera a Michala Dočekala. Právě z toho, jak dokázali spolu sladit všechny složky inscenace, plyne jedinečnost výsledného díla.“ 

Další nominace pro Operu Národního divadla, tentokrát v kategorii Mužský herecký výkon, patřila hostujícímu Štefanu Margitovi za ztvárnění role kapitána Vereho v Brittenově opeře Billy Budd. Nominovaný sólista v této sezóně vystoupí ve své profilové roli Logeho ve dvou květnových exkluzivních koncertních provedeních Wagnerova Zlata Rýna ve Foru Karlín.

Opera ND srdečně gratuluje všem oceněným a nominovaným.

Ceny divadelní kritiky se udělují za umělecký výkon v českém divadle na základě výsledků ankety vyhlašované časopisem Svět a divadlo. V anketě hlasovalo osmdesát divadelních publicistů.

Vanda Šípová (Helga) a Sergej Kostov (kníže Sternenhoch) Foto ©Národní divadlo – Patrik Borecký
Skladatel Ivan Acher po převzetí ceny. Foto archiv