UPOUTÁVKA NA DUBNOVÉ ČÍSLO

Z dubnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s Maestrem Philippem Herreweghem, který měl letos společně s Vídeňskými symfoniky a německou houslistkou Isabelle Faust vystoupit na MHF Pražské jaro.
  • Rozhovor s dirigentem Petrem Popelkou, jehož měla pro změnu v dubnu přivítat Janáčkova filharmonie Ostrava
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za 14. ročníkem festivalu Opera 2020, na němž se představily stálé české operní soubory z devíti měst (chybělo pouze Ústí nad Labem), dva slovenské soubory, tentokrát z Banské Bystrice a Košic,  a šestice studiových souborů, které svými často velice originálními inscenacemi festival výrazně obohatily…
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty České filharmonie, která pod taktovkou Tomáše Netopila hostila vynikajícího rakouského klavíristu, mimochodem litoměřického rodáka, Rudolfa Buchbindera, Pražských symfoniků, kteří posluchače rovněž pozvali na koncert, kde roli sólového nástroje hrál klavír, jenž tentokrát při interpretaci Beethovenova Čtvrtého klavírního koncertu rozezněla pod taktovkou Pietariho Inkinena vynikající Elisabeth Leonskaja, PKF – Prague Philharmonia, a to za dvěma jejími večery, prvním s dirigentem Emmanuelem Vuillaumem a klavíristou Mariánem Lapšanským, a druhým s Jiřím Rožněm a francouzskou houslistkou Evou Zavaro, která představila Druhý houslový koncert Pierra Wissmera, za vystoupením Musiky Florey, která věnovala celý večer tvorbě Clary Schumannové, souboru Hespèrion XXI a světoznámého gambisty Jordiho Savalla, či za třemi akcemi legendárního Alfreda Brendela. Z komorní hudby jistě stály za pozornost večery s Pavlem Šporclem a Petrem Jiříkovským v kostele sv. Šimona a Judy, nebo s Josefem Špačkem a Miroslavem Sekerou v rámci Sukova hudebního Štiřína.
  •  V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení jedné z největších osobností slovenské hudební scény Petera Lipy, které se konalo v ostravském klubu Parník.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si kromě výše uvedených festivalových představení můžete přečíst i recenzi na premiéru Pohádky o bídném havíři Juraje Čiernika, uvedenou v režii autora a hudebním nastudování Vlastimila Ondrušky v Národním divadle moravskoslezském.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za inscenací původní verze Beethovenova Fidelia, nastudované Tomášem Netopilem ve Vídeňské státní opeře a doplněné rozhovorem s její režisérkou, Amélií Niermeyer, operou Egmont, zkomponovanou na objednávku Beethoven-Festu Christianem Jostem a uvedenou na jevišti divadla Theater an der Wien, či za dvěma hudebními večery v Římě ještě před jeho uzavřením, a to s operou Čajkovského Evžen Oněgin v režii Roberta Carsena a hudebním nastudování Jamese Conlona, a koncertem Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia, jehož stěžejním dílem byla Mahlerova Pátá symfonie, připravená Danielem Gattim.  
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o legendárním rakouském dirigentovi Nikolausovi Harnoncourtovi,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významnou režisérskou dvojicí Ursel a Karl-Ernstem Herrmannovými, Zapomenuté operní skvosty, kde  tentokrát Robert Rytina vyzpovídal sopranistku Kateřinu Kněžíkovou a jejím prostřednictvím přinesl řadu zajímavostí zejména o  Myslivečkově Olympiádě, psané na libreto Pietra Metastasia a premiérované roku 1778 v neapolském Teatro San Carlo, Století bez mezníků s textem Milana Bátora o předním polském skladateli zejména filmové hudby Wojciechu Kilarovi, Celuloidová hudba, jejíž čtvrtý díl pojednává o ceněném filmovém kameramanovi i jazzovém pianistovi Janu Malířovi, který koncem února získal Cenu Asociace českých kameramanů za celoživotní dílo, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož dubnovém díle se dočtete o muzikálových rekordech a novinkách (např. o nejdéle hraných muzikálech na Broadwayi či o připravovaných premiérách v Londýně včetně světové premiéry komorní muzikálové adaptace knihy Neslušný návrh), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož čtvrtý díl, rozdělený na dvě pokračování, autor zahájil článkem Po stopách padesátníků; dlouhé zrání ke šťavnatým plodům.
  • samostatné studie: V dubnovém čísle pokračujeme, a to již po šesté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje  dílu Leoše Janáčka, zaznamenaném  na zahraničních hudebních nosičích.
  •  Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v loňském roce, tedy 2019,  vydanou knihu anglické publicistky Wendy Holdenové Sto zázraků, která čtenářům poutavou formou  nabízí vzpomínky naší přední cembalistky Zuzanky Růžičkové.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, nazval jeho dubnový díl  Ping-pong aneb hon na řemeslníka. Již podle názvu to jistě bude zajímavé čtení…
  •  A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA BŘEZNOVÉ ČÍSLO

Z březnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s rezidenčním umělcem letošního ročníku Mezinárodního hudebního  festivalu Leoše Janáčka, německým violoncellistou Danielem Müllerem-Schottem
  • Rozhovor se skladatelem, ale také klavíristou, právníkem, filozofem a literátem v jedné osobě, JUDr. Karlem Pexidrem 
  • Z rubriky Událostiohlédnutí zaslavnostním koncertem Pražského filharmonického sboru k jubileu Lukáše Vasilka v Sále Filharmonie Hradec Králové
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty Pražských symfoniků, kteří doprovodili klavíristu Lukáše Vondráčka, České filharmonie, před níž s taktovkou předstoupil Američan David Robertson, pravidelně spolupracující s newyorskou Met, a sólového partu v Koncertě pro violu a orchestr Bély Bartóka se ujal francouzský violista Antoine Tamestit, dvěma vystoupeními Plzeňské filharmonie, a to nejprve s jejím šéfdirigentem Ronaldem Zollmanem a podruhé s Chuheiem Iwasakim, kterého jsme vám podrobně představili v minulém čísle Hudebních rozhledů, či za koncertem Brněnské filharmonie, jež tentokrát v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem a sólisty Martinou Jankovou, Pavlou Vykopalovou, Jiřím Brücklerem a Wojciechem Parchem uvedla Lenoru Antonína Rejchy, velký hudební obraz pro sóla, sbor a orchestr na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera. Velmi zajímavým byl i večer v rámci Českého spolku pro komorní hudbu, na němž vystoupil soubor PhilHarmonia Octet a mj. uvedl výběr z osmi písní Mahlerova písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh v transkripci pro baryton (Peter Schöne) a dechové okteto (a kontrabasistu Pavla Nejtka).
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení jednoho z nejuznávanějších jazzových klavíristů současnosti, Marka Coplanda, který se v klubu Jazz Dock představil v rámci cyklu Jazz čtyř kontinentů v České republice vůbec poprvé.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenze na premiéru Pucciniho Turandot v pražském Národním divadle v hudebním nastudování Jaroslava Kyzlinka, v režii Zuzany Gilhuus a v hlavní roli s Ivetou Jiříkovou a Eliškou Weissovou či na balet Gabriely Vermelho Sněhurka, uvedený v plzeňském Divadle J. K. Tyla se Sněhurkou v pojetí Charlotty Clementi. Zajímavým počinem jistě bylo i nové nastudování muzikálu West Side Story v ostravském Divadle Jiřího Myrona v hudebním nastudování Jakuba Žídka a v režii Jiřího Nekvasila. Milovníkům Gershwina zase udělal jistě radost jeden z dalších přímých přenosů z Met, a sice jeho slavná opera Porgy a Bess v hlavních rolích s Angelou Blue a Erikem Owensem.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za salcburskými Mozartwoche 2020 s recenzemi Mozartovy Figarovy svatby a Händelova Mesiáše a nabídkou příštího ročníku, nebo zhodnocení premiéry Straussovy Salome, uvedené v lednu v Divadle na Vídeňce, kde se zhostila hlavní role skvělá Marlis Petersen
  •  Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o zase jednou českém významném dirigentovi, Karlu Šejnovi, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s norským režisérem Stefanem Herheimem, Zapomenuté operní skvosty, kde  tentokrát Robert Rytina vyzpovídal Aleše Brisceina a jeho prostřednictvím přinesl řadu zajímavostí např. o Scarlattiho opeře Kde je láska, je i žárlivost na libreto Marka Coltelliniho, psané roku 1768 na objednávku knížete J. A. Schwarzenberga,  Století bez mezníků se zajímavým textem Milana Bátora o skladateli a zakladateli originálního  slovenského souboru Quasars Ensemble, Ivanovi Buffovi, Celuloidová hudba, jejíž třetí díl pojednává o dokumentu Michala Rákosníka Bluesman, kterým je Peter Jurkovič, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož březnovém díle budou protagonisty jubilující devadesátník Stephen Sondheim, jeden z nejvýznamnějších tvůrců amerického muzikálu, a Justin Paul, vycházející hvězda Brodwaye  i filmové hudby, a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož třetí díl autor pojmenoval Lvi mladí a ještě mladší v bouřlivém proudu moderny.
  • samostatné studie: V březnovém čísle pokračujeme, a to již po páté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje  dílu Leoše Janáčka na českých hudebních nosičích, a druhým rokem informacemi o Souborném vydání díla Bohuslava Martinů, v čísle 3 zaměřenými na skladatelovy kantáty na básně Miloslava Bureše.
  • Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v roce 2018 vydanou notovou edici hudebního vydavatelství Breitkopf & Härtel: Jan Dismas Zelenka – Missa Sanctissimae Trinitatis.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se v seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, budeme tentokrát věnovat dalšímu nástroji, ovládanému pomocí klaviatury, a sice tak trochu přehlíženému harmoniu.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů se opět v tomto čísle vracíme k Novým operním nahrávkám na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

SLAVNÉ EVERGREENY A CENNÉ OBJEVY: VYCHÁZÍ DVOJALBUM NOVÉHO ORCHESTRU JAROSLAVA JEŽKA ŽIVOT JE JEN NÁHODA

Supraphon vydá v pátek 28. února 2020 kompilaci nahrávek Nového orchestru Jaroslava Ježka vedeného dirigentem Zoltánem Liškou. Dvojalbum Život je jen náhoda přináší většinou dosud nikdy nevydané nové nahrávky (47 skladeb nahraných v letech 1987–2000) z 20. až 40. let minulého století. Skladatel Jaroslav Ježek (1906–1942) spojil síly s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem, aby společně vytvořili legendární Osvobozené divadlo. Písničková a instrumentální témata patří mezi to nejlepší, co u nás v daném oboru existuje, po doplnění texty V+W jde o naprosté klenoty.

Nový orchestr Jaroslava Ježka

Letos sedmdesátiletý klavírista Zoltán Liška obnovil v roce 1982 Ježkův band ve stylu éry jeho vrcholné etapy. Tyto nahrávky v ryzí podobě bez jakýchkoliv úprav nahrál Nový orchestr Jaroslava Ježka, který byl sestaven u příležitosti vernisáže výstavy o Jaroslavu Ježkovi a Osvobozeném divadle v roce 1982 v pražském Divadle hudby. Je identický typu orchestru Osvobozeného divadla z roku 1937 v revue Panorama,“ uvedl Zoltán Liška a ještě upřesnil: Ježkovy partitury k opsání nám zapůjčila Ježkova sestra paní Jarmila Strnadová, která se o archiv starala v proslulém Modrém pokoji v Kaprově ulici 10, kde Ježek žil až do roku 1939, kdy emigroval do USA.

Muzikantsky zkušeně, precizně a zároveň s potřebným nadšením vybral Zoltán Liška skladby, dohledal originální notové partitury a mnohdy jen podle historických nahrávek rekonstruoval aranže. Ke spolupráci přizval dva přímé pamětníky Osvobozeného divadla zpěvačku Ljubu Hermanovou a zpívajícího herce Františka Filipovského. K nim pak přidal o generaci mladší obdivovatele, především Jiřího Suchého a Jitku Molavcovou ze Semaforu. K orchestru patřilo také pěvecké dívčí retro BAJO Trio ’81.

Vznikl projekt ve výborné zvukové kvalitě, nabízející hudbu sice historickou, ale s jasně prokázanou výdrží do 21. století. Booklet obsahuje komentáře Zoltána Lišky a dobové fotografie. Dvojalbum Život je jen náhoda vychází 28. února 2020 v podobě 2CD i ve všech digitálních formátech.

Booklet CD

Album: https://lnk.to/NOJJZivotJeJenNahodaCj

ČESKÁ FILHARMONIE A ČESKÝ SPOLEK PRO KOMORNÍ HUDBU V ÚNORU

Stejně jako Třetí klavírní koncert, který tento týden uvádí Česká filharmonie v podání Piotra Anderszewského pod taktovkou Jakuba Hrůši, patří i Violový koncert k posledním dílům Bély Bartóka. Spolu s prvním českým orchestrem ho od 6. do 8. února provede Antoine Tamestit, který s filharmoniky poprvé vystoupil v Rapsodii, koncertu pro violu a orchestr Bohuslava Martinů před čtyřmi lety. Nyní se k filharmonikům vrací už potřetí, tentokrát pod vedením dirigenta Davida Robertsona. Součástí programu je i Hudba pro ansámbl a orchestr Steva Reicha, kterou v roce 2018 ve světové premiéře uvedla Losangeleská filharmonie se Susannou Mälkki. Koncert zakončí První symfonie Ludwiga van Beethovena. V rámci svého pražského hostování vystoupí Antoine Tamestit ještě jednou, v recitálu Českého spolku pro komorní hudbu. S klavíristou Adamem Laloumem zahraje 3. února několik skladeb z díla Johannese Brahmse a Roberta Schumanna.

Dva mladí sólisté zahrají díla skladatelů, kteří v době, kdy tato díla komponovali, byli také mladí. Tak by se dal popsat koncert Komorního orchestru České filharmonie, který proběhne 23. února. Zazní Suita pro smyčcový orchestr Leoše Janáčka, Koncert pro housle a violoncello D dur Antonína Rejchy a Smyčcový oktet Es dur Felixe Meldelssohna-Bartholdyho. Uměleckým garantem projektu je teprve jedenatřicetiletý koncertní mistr Jiří Vodička. V Rejchově koncertu s ním vystoupí o rok starší rakouský violoncellista Sebastian Bru, který se už ve svých devatenácti letech stal členem orchestru Vídeňské státní opery a v roce 2013 byl přijat mezi Vídeňské filharmoniky.

Oslavy Beethovenova výročí budou pokračovat 26. až 28. února. Po Třetí symfonii s Leonidasem Kavakosem, Sedmé se Semjonem Byčkovem a První s Davidem Robertsonem představí svou interpretaci Čtvrté Beethovenovy symfonie hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil. Spolu s ním zahájí cyklus všech pěti Beethovenových klavírních koncertů fenomenální rakouský pianista Rudolf Buchbinder. Ještě před oběma Beethoveny zazní orchestrální suita z barokní opery Hippolyte a Aricie Jeana Philippa Rameaua.

Stejně jako Česká filharmonie má v únoru velmi bohatý program i Český spolek pro komorní hudbu. 12. února se uskuteční další koncert Klavírního kvarteta Josefa Suka, který v letošní sezoně nese titul rezidenčního souboru. V jeho průběhu zazní První klavírní kvartet Bohuslava Martinů, Kvartet pro housle, violu, violoncello a klavír Jiřího Gemrota a Druhý klavírní kvartet Antonína Dvořáka. O týden později, 19. února, zahraje Ivan Ženatý s Martinem Kasíkem skladby Jiřího Gemrota, Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera a Bohuslava Martinů a 25. únor bude patřit vítězi Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019 v oboru hoboj. V recitálu složeném z děl Wolfganga Amadea Mozarta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Clary Schumann a Pavla Haase se představí Martin Daněk za doprovodu Miroslava Kasíka.

Členové a akademici České filharmonie a herci z Dismanova rozhlasového dětského souboru si 24. února v Sukově síni Rudolfina připomenou scénickým čtením a hudbou Slavomíra Hořínky sedmdesáté výročí umučení P. Josefa Toufara státní bezpečností. Scénář pořadu Kam zmizel můj strýc, pane presidente? vznikl podle knih Miloše Doležala, který se také spolu s Tomášem Petráčkem, historikem, knězem a postulátorem beatifikačního procesu Josefa Toufara, zúčastní následné diskuse.

UPOUTÁVKA NA ÚNOROVÉ ČÍSLO

Z únorového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s japonským dirigentem Chuheiem Iwasakim, který již 14 let žije v České republice a mimo jiné je od sezony 2019/2020 stálým hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie.
  • Rozhovor s kytaristou a skladatelem Lukášem Sommerem, který např. v květnu vystoupí na sólovém recitálu v prestižní Carnegie Hall.
  • Z rubriky Události  ohlédnutí za slavnostním koncertem ve Státní opeře, který po tříleté  rekonstrukci znovu 5. ledna  zahájil  provoz této krásné divadelní budovy, a to přesně na den, kdy byla, tehdy pod názvem Neues Deutsches Theater, v roce 1888 poprvé otevřena.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za festivaly Dny Bohuslava Martinů, České doteky hudby, Melodramfest 2019 a Setkávání nové hudby Plus+,dále zavystoupením Pražského filharmonického sboru, který ve Dvořákově síni Rudolfina oslavil Honeggerovým Králem Davidem 85 let svého trvání, či za výkonem Marcela Javorčeka, který se s Mozartovým Koncertem pro klavír a orchestr č. 9 Es dur  představil za doprovodu Dvořákova komorního orchestru, řízeného Jaroslavem Vodňanským, v rámci Adventního koncertu, pravidelně konaného v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce. Atraktivním večerem byl rovněž koncert s názvem Inspirace krásou v kostele sv. Vavřince, kde si mohli návštěvníci mj. poslechnout nejen dvě premiéry Pavla Trojana, ale rovněž se tu mohli setkat se vzácným hostem, akademickým malířem Vladimírem Suchánkem.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení Českého národního symfonického orchestru a jeho jazzové odnože Loop Jazz Orchestra ve Smetanově síni Obecního domu s programem nazvaným Jazz on Screen II.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Verdiho oper v Ostravězde Maškarního plesu, nastudovaného Markem Šedivým a v režii Mariána Chudovského,a veSlezském divadlev Opavě, kde Vojtěch Spurný v režii Jany Andělové Pletichové nastudoval La traviatu, v níž se roleVioletty  ujala Jana Sibera.Zajímavým byl tentokrát bezesporu i přímý přenos z Metropolitní opery, kde Yannick Nézet-Séguin nastudoval Bergova Vojcka, jehož režie se ujal William Kentridge a hlavní role Peter Mattei.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili dvě recenze z Vídeňské státní opery. A sice na provedení Snu noci svatojánské Benjamina Brittena v hudebním nastudování Simone Young a na Orlanda Olgy Neuwirth, kde se hlavní role zhostila Američanka Kate Lindsey. Zážitkem byla určitě i Moniuszkova Halka v nastudování Łukasze Borowicze a v režii Mariusze Trelińského, kde vedle Corinne Winters v roli Halky zářili Tomasz Konieczny jako Janusz a Piotr Beczała jako Jontek…
  •  Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o Erichu Kleiberovi, který je vedle Wilhelma Furtwänglera a Richarda Strausse považován za umělce, jenž se nejvíce zasloužil o formování německého hudebního života, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž vám tentokrát Markéta Jůzová představí Petera Steina, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se letos Robert Rytina rozhodl ptát nejrůznějších zajímavých osobností (a to pokud možno s operou profesně spjatých), jaké jsou jejich „zapomenuté“ operní skvosty, a kde mu po Davidu Radokovi odpovídali Slávka Zámečníková a Daniel Simandl, Století bez mezníků s poutavým textem Milana Bátora o jednom z nejslavnějších amerických skladatelů 20. století, Samuelu Barberovi, Celuloidová hudba, kde druhý díl zajímavostí z českého (a československého) hudebního dokumentu bude spíše mozaikou, v níž se vrátíme k některým autorům, u nichž jsme v předcházejících článcích z důvodů omezeného místa nemohli mluvit o všech počinech spjatých s daným tématem Evangelická duchovní píseň i folk – různé hudební tváře českého dokumentu, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož únorovém díle se bude oslavovat (osmdesátiny nejúspěšnějšího britského muzikálového režiséra Trevora Nunna) i vzpomínat (úmrtí jednoho z nejvýraznějších muzikálových skladatelů Jerryho Hermana), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož druhý díl nazval autor Marsalisiáda.
  • samostatné studie: V únorovém čísle pokračujeme, a to již po čtvrté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje Janáčkovým osudovým ženám, Zdence Schulzové, Kamile Urválkové, Gabriele Horváthové a Kamile Stösslové.
  • Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na knihu Margreet Honig a Gordany Crnkovič: Skutečný zpěv
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se  v seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, budeme věnovat vedle klavíru všem významným nástrojům, ovládaným pomocí klaviatury, tedy varhanám, akordeonům, harmoniím, spinetům, cembalům, klavichordům či kladívkovým klavírům apod. Po všeobecném úvodu to tentokrát bude díl s názvem Od automatofonu k životnímu stylu.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme  Nové jazzové nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA LEDNOVÉ ČÍSLO

Z lednového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s Martinem Černým, uměleckým ředitelem sekce výroby Národního divadla, jemuž byla svěřena realizace staronové opony ve Státní opeře podle návrhu původní opony Eduarda Veitha.
  • Z rubriky Události  kompletní recenze na Klavírní festival Rudolfa Firkušného, na němž tentokrát vystoupili italská pianistka Beatrice Rana, Kanaďan Marc-André Hamelin, náš virtuos Jan Bartoš, americký pianista Aaron Diehl, jehož vystoupení se vyznačují výraznou tendencí k mísení a překračování žánrů zejména mezi klasickou hudbou, jazzem a jeho moderními deriváty, a fenomén ruské klavírní školy Jevgenij Kissin.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly Dny soudobé hudby 2019, Třídení a Nekonvenční žižkovský podzim 2019, který vrcholil Dvořákem,dále zavystoupením španělského dirigenta Pabla Herase-Casada, který v Praze debutoval, a původem italského pianisty Franceska PiemontesihoČeskou filharmonií, nebo za koncerty Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK s filmovou hudbou, orchestru Ostrava New Orchestra v čele s Petrem Kotíkem s názvem Zásadní Xenakis, jihoafrické sopranistky Pretty Yende, která se tentokrát publiku představila v recitálu s klavíristou Michelem D´Eliou, ansámblu Pavel Haas Quartet, jenž vystoupil benefičně pro Institut Bohuslava Martinů, či Filharmonie Brno, v jejímž provedení si posluchači mohli vyslechnout českou premiéru skladby Laurie Anderson. Tentokrát jsme ale přinesli rovněž informace z Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech či např. z večeru Moravské filharmonie, na němž mj. zazněla premiéra kantáty Jana Vičara Tempus Iuvenis
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na „jazzový“ výběr z festivalu Struny podzimu, který letos vstoupil do svého již 23. ročníku.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Broučků Jana Jiráska, uvedenou v Divadle J. K. Tyla v Plzni, Rusalku v nové inscenaci Radovana Lipuse a v hudebním nastudování Jakuba Kleckera, Růžového kavalíra Richarda Strausse v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Roberta Kružíka, kde se hlavních rolí skvěle zhostily Alžběta Poláčková a Václava Krejčí Housková,za pozornost ale rozhodně stojí i přímý přenos z newyorské  Metropolitní opery, kterým tentokrát byla fascinující inscenace Glassova Achnatona v režii Phelima McDermotta, v níž se titulní role zhostil kontratenorista Anthony Roth Costanzo.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili recenzi Honeggerovy Jany z Arku z bruselského divadla La Monnaie, jejíhož nastudování se ujal japonský dirigent Kazushi Ono a  režie Ital Romeo Castellucci.
  •  Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o jednom z nejvýznamnějších dirigentů historie Leopoldu Stokowském, který navštívil Prahu naposledy roku 1972 ve svých devadesáti letech, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se autor textu, Pavel Horník,  zaměřil na činnost jedné z nemnoha operních režisérek, Němky Christine Mielitz, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se tentokrát Robert Rytina rozhodl ptát nejrůznějších zajímavých osobností (a to pokud možno s operou profesně spjatých), jaké jsou jejich „zapomenuté operní skvosty, a jejichž řadu zahájil jedním z nejvýznamnějších českých režisérů Davidem Radokem (ten pro zajímavost např. v roce  2017 vzkřísil  po třech stech letech  na prknech Slovenského národního divadla Vivaldiho operu Arsilda), Století bez mezníků s poutavým textem Milana Bátora o italském skladateli Luigim Dallapiccolovi, Celuloidová hudba, kde i v tomto roce budeme pokračovat zajímavostmi z  českého (a československého) hudebního dokumentu – v prvním díle věnovanými dokumentárním snímkům s názvy Kiruna – překrásný nový svět režisérky Grety Stocklassy a Proč se cítím jako kluk Kateřiny Turečkové, Z historie a současnosti muzikálu – kde najdete mj. nejnovější informace o současném provozování některých zahraničních muzikálových titulů v Česku (Elisabeth, Next to Normal, American Idiot ad.), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jak je již z názvu patrné, bude pojednávat o  historii moderního jazzu, počínaje nástupem bebopu ve 40. letech.
  • samostatné studie: I v lednovém čísle pokračujeme, a to již po třetí,  cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje Janáčkovu literárnímu dílu a skladatelovu vztahu k folkloru.
  • Rubriku Knihy a notoviny opět zahájíme Novinkami ze zahraniční muzikologické literatury, kterým se v letošním roce budeme vzhledem k počtu nově vydávaných titulů věnovat pouze dvakrát do roka…
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se opět budeme věnovat klavíru, ovšem tentokrát zcela jinak. Cyklus bude nazván Dostaveníčko u kláves (a jeho první díl Vyznání na úvod) a bude se týkat všech významných nástrojů, které se ovládají pomocí klaviatury: tedy nejen klavírů, ale i varhan, akordeonů, harmonií, spinetů, cembal, klavichordů či kladívkových klavírů apod.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme  Nové operní nahrávky na DVD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA PROSINCOVÉ ČÍSLO

Z prosincového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s Lenkou Kavalovou, ředitelkou Plzeňské filharmonie, která letos slaví sto let od svého založení
  • Z rubriky Události ohlédnutí za koncertním provedením polské národní opery Halka, kterou v polovině 19. století zkomponoval Stanisław Moniuszko a v kostele sv. Šimona a Judy ji pražskému publiku představil polský soubor Capella Cracoviensis v čele s dirigentem Janem Tomaszem Adamusem
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly Moravský podzim, Podzimní festival duchovní hudby Olomouc, Mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc, Musica Florea Bohemia a Svátky hudby v Praze, vystoupením dvou tenoristů v Rudolfinu, Stephena Costella a Petra Nekorance, nebo koncerty tří jubilujících skladatelů, Vojtěcha Mojžíše, Jana Grossmanna a Tomáše Svobody či amerického klavíristy Davida Livelyho s Plzeňskou filharmonií, s níž pod taktovkou Rolanda Zollmanna sólista zahrál Klavírní koncert č. 4 c moll, op. 44 Camilla Saint-Saënse.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení kanadského pop-jazzového zpěváka Michaela Bublého v O2 areně.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Lolity ruského skladatele Rodiona Ščedrina, který byl této události i osobně přítomen, za pozornost ale stojí i muzikál Jamese Roberta Browna Pět let zpět, uvedený v české premiéře Národním divadlem moravskoslezským v Divadle „12“.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili podrobné ohlédnutí za jedním z nejprestižnějších festivalů vůbec, Salcburskými slavnostmi 2019, z nichž jsme kromě shrnujícího úvodu vybrali recenze na vystoupení našeho souboru Collegium 1704 a na provedení několika oper: Adriany Lecouvreur, kterou pro koncertní uvedení nastudoval Marco Armiliato, nebo Idomenea, zastupujícího na festivalu tvorbu nejslavnějšího salcburského rodáka W. A. Mozarta, pozornost ale vzbudily i další tituly, netradičně pojatá Cherubiniho Médea v režii Simona Stonea, Œdipe George Eneska s vynikajícím Christopherem Maltmanem v hlavní roli a v neméně skvělém hudebním nastudování Inga Metzmachera, Straussova Salome se skvělou Asmik Grigorian a ve strhující režii Romea Castellucciho, a dvě verdiovské kreace, Simon Boccanegra v nastudování Valerije Gergijeva a Luisa Miller, v níž poprvé od chvíle, kdy se dostalo na veřejnost prohlášení skupiny žen, které sólistu obvinily z obtěžování, vystoupil za plné podpory obecenstva Plácido Domingo.
  •  Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba  – v tomto roce o  českém (a československém) hudebním dokumentu – ve dvanáctém díle věnovaném dokumentárnímu snímku Johany Ožvold The Sound is Innocent o současné evropské elektronické hudbě, Z historie a současnosti muzikálu – kde najdete zajímavé informace o provozování tohoto žánru v Německu, které najdete na webových stránkách  časopisu – www.hudebnirozhledy.cz v rozšířené verzi.
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o jednom z nejvýznamnějších dirigentů současnosti, ověnčeném dvěma desítkami čestných doktorátů světových univerzit a nespočetnou řadou uměleckých a státních vyznamenání, neapolském rodákovi Riccardu Mutim, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž  se autorka textu, Monika Holá, v prosincovém čísle zaměřila na činnost režiséra Laurenta Pellyho, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje opeře Giana Carla Menottiho Amahl a noční návštěvníci, Století bez mezníků s poutavým textem o Marku Kopytmanovi, který se sice narodil v bývalém Sovětském svazu, ale v roce 1972 emigroval do Izraele, a jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, který vztahem jazzu a obrazu doplňuje téma Jazz mezi slovem a obrazem.
  • samostatné studie: V prosincovém čísle uveřejňujeme druhý díl cyklu nazvaného Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje Janáčkovu dílu, a čtvrtý díl o činnosti Nadace Bohuslava Martinů, týkající se zajímavých materiálů z pozůstalosti po JUDr. Přemyslu Pražákovi.
  • V rubrice Knihy a notoviny se v tomto čísle dočtete recenzi na knihu Petra Zvěřiny – Hudba prorůstající časem. Pozdní skladby Mortona Feldmana.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. Poslední letošní  díl  nazval Jakub Zahradník Perspektivy.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát  nabízíme  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

Komplet orchestrálního díla Vítězslava Nováka

Komplet orchestrálního díla Vítězslava Nováka a postupně i Josefa Bohuslava Foerstra začíná v těchto dnech v Olomouci natáčet  dirigent Marek Štilec. Vedle společnosti Naxos, která zajišťuje celosvětovou distribuci, se na tomto projektu podílí i Kamenice nad Lipou, kde se Vítězslav Novák narodil. Spolu s Moravskou filharmonií Olomouc bude skladby Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstra natáčet v dalších letech i Janáčkova filharmonie Ostrava. Plán obou projektů počítá s dokončením v roce 2026/27 a vedle kompletu Fibichova orchestrálního díla dokončeného letos v lednu v Ostravě a projektu „Češi ve Vídni“, který pokračuje natáčením symfonií Pavla Vranického, se jedná o nejrozsáhlejší projekty tohoto typu.

Celá série začíná natočením Novákovy Jihočeské suity a symfonické básně Toman a lesní panna.

UPOUTÁVKA NA LISTOPADOVÉ ČÍSLO

Z listopadového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s uměleckým vedoucím souboru Musica Florea Markem Štrynclem o interpretaci děl 19. století – zejména tvorby Antonína Dvořáka
  •  Rozhovor s francouzsko-kanadským klavíristou Markem-Andrém Hamelinem, hostem letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, k jehož hudebním láskám patří mj.  (podobně jako v případě Marka Štryncla) tvůrčí odkaz Antonína Dvořáka.
  • Rozhovor s Jiřím Hudcem, kontrabasistou České filharmonie, který v tomto roce odešel po osmadvaceti letech  z postu vedoucího kontrabasové skupiny.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za slavnostním koncertem, uspořádaným u příležitosti 100. výročí Konzervatoře Brno v jejím nově otevřeném a oficiálně se všemi poctami pokřtěném sále
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly Dvořákova Praha a Mladá Praha, zahajovacími koncerty Symfonického orchestru hl. města Prahy, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, orchestru PKF – Prague Philharmonia, Moravské filharmonie Olomouc, před níž poprvé předstoupil ve funkci jejího nového šéfdirigenta Jakub Klecker, za koncertem v Národním divadle ke 30. výročí svobody, slavnostním koncertem Festivalu Jarmily Novotné či Beethovenovou „Devátou“, uvedenou ke 100. výročí založení Plzeňské filharmonie
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme postřehy z 56. ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, na kterém bylo porotou uděleno celkem sedm cen, z nichž Grand Prix získal britský snímek Umírající labuť o životě primabaleríny Královského baletu v Londýně Zenaidy Yanowské.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Offenbachových Hoffmannových povídek, uvedených Národním divadlem Brno v hudebním nastudování Ondreje Olose a v režii tandemu SKUTR, ainformace z 26. ročníku Cen Thálie, vyhlašovaných a pořádaných Hereckou asociací. V operní kategorii byli z nominovaných pěvkyň a pěvců vybráni na stupně vítězů Kateřina Kněžíková za titulní roli v Juliettě Bohuslava Martinů na scéně ostravského Národního divadla moravskoslezského a Ondřej Koplík za Dona Ramira v Rossiniho Popelce v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Za celoživotní umělecké mistrovství získala cenu Gabriela Beňačková.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili recenzi na premiéru Wagnerova Tannhäusera, uvedeného v rámci letošních Bayreuthských slavností. Pod taktovkou v Bayreuthu debutujícího Valerije Gergijeva a v netradiční režii Tobiase Kratzera se hlavní role zhostil vynikající americký tenorista Stephen Gould, roli Alžběty nastudovala norská sopranistka Lise Davidsen, v současnosti považovaná za nástupkyni Kirsten Flagstad, a postavu Venušeruská mezzosopranistka Elena Zhidkova. Svým výkonem ale zaujali i ostatní pěvci, zejména německý barytonista Markus Eiche jako Wolfram von Eschenbach. Pro nás je ale jistě zajímavá i recenze na Dvořákovu Rusalku v Divadle na Vídeňce, kde se vedle hlavní role, ztvárněné švédskou sopranistkou Marii Bengtsson, představil v roli Prince náš Ladislav Elgr
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba  – v tomto roce o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v jedenáctém díle věnovaném dokumentárnímu snímku Romana Vávry Když já tak rád diriguju o Jiřím Bělohlávkovi, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete několik bloků zajímavostí z muzikálového Londýna na přelomu léta a podzimu
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu informací o jednom z nejvýznamnějších mahlerovských dirigentů současnosti (a také skvělém klavíristovi, skladateli, popularizátorovi a organizátorovi), Michaelu Tilsonovi Thomasovi, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž  se autorka textu, Helena Havlíková, v listopadovém čísle zaměřila na ohromující režijní projekty katalánské divadelní skupiny La Fura dels Baus, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje opeře Velký Gatsby mimo jiné i Pulitzerovou cenou ověnčeného Johna Harbisona, Století bez mezníků s poutavým textem o jednom z nejvýznamnějších japonských skladatelů, jehož známe pod jménem Tóru Takemicu a který při návštěvě Japonska v roce 1959 zaujal i samotného Igora Stravinského, a jazzu věnovaný seriál s názvemProudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, který vztahem jazzu a slova zahajuje téma Jazz mezi slovem a obrazem.
  • samostatné studie: V listopadovém čísle otevíráme vícedílný cyklus nazvaný Fenomén Janáček, v němž se dotkneme řady témat spojených nejen se skladatelovým životem, ale zejména s jeho originální tvorbou. Po úvodním – životopisném dílu se tak budou jednotlivé okruhy věnovat například Janáčkovi a folkloru, jeho kompozičnímu slohu, literární tvorbě, vztahu k Rusku, skladatelovým ženám či jeho opusům, zachyceným na nejrůznějších nahrávkách. Zbyněk Brabec však nevynechá ani témata, v nichž se vydáme po Janáčkových stopách, janáčkovské literatuře či uvádění jeho operní tvorby na našich a zahraničních scénách…
  • V rubrice Knihy a notoviny se tentokrát dočtete recenzi na knihu Jiřího Hlaváče – Josef Suk – pokus o portrét (a hudební přikázání), vydanou v loňském roce Akademií múzických umění v Praze.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. Jedenáctý  díl autor nazval Nový kontinent aneb pokusy o redesign piana a doplnil jej velice zajímavými fotografiemi těchto leckdy až futuristicky vyhlížejících nástrojů.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát  nabízíme  Nové operní nahrávky na DVD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA ŘÍJNOVÉ ČÍSLO

Z říjnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s dirigentem Kasparem Zehnderem, který vystoupí 28. října ve Dvořákově síni Rudolfina s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, kde v letech 2005–2008 působil jako šéfdirigent.
  •  Rozhovor s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem o minulé i nadcházející sezoně
  • Rozhovor s  Lenkou Kavalovou, ředitelkou Plzeňské filharmonie, která si v letošní sezoně připomíná 100. výročí svého vzniku.
  • Rozhovor s Václavem Hudečkem o 28. ročníku festivalu Svátky hudby, který podporuje začínající, výjimečně talentované hudebníky. Letos např. představí nadějnou houslistku Marii Hasoňovou.
  • Rozhovor s ředitelem castingu Královské opery Covent Garden v Londýně Peterem Mariem Katonou, který v létě zavítal do Národního divadla v Praze, kde byl porotcem 27. ročníku světové operní soutěže Operalia.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za mezinárodní pěveckou soutěží Operalia,již v roce 1993 založil s cílem objevovat operní talenty Plácido Domingo.  Soutěž se koná každý rok na jiném místě, mezi nimiž nechyběla např. města Paříž, Hlavní město Mexiko, Madrid, Tokio, Hamburk, Washington, Budapešť, Milán, Moskva, Verona či v loňském roce Lisabon.Letos přišla řada na Prahu a Národní divadlo, kde v mužské kategorii zvítězil španělský tenorista Xabier Anduaga a v ženské kategorii guatemalská sopranistka Adriana González.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly MHF Český Krumlov, Letními slavnostmi staré hudby, festivalem nové a experimentální hudby Ostravské dny, Hudebním festivalem Znojmo a Olomouckými barokními slavnostmi či za zahajovacím koncertem České filharmonie v čele s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem, na němž zazněla díla Bedřicha Smetany, P. I. Čajkovského (se sólistkou Jelenou Stichinou) a Dmitrije Šostakoviče.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme postřehy z Letní jazzové dílny Karla Velebného (od jehož úmrtí letos uplynulo již plných třicet let), která vznikla  v roce 1984 z iniciativy frýdlantských milovníků jazzu v čele s Radkem Jechem…
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Martinů Tří fragmentů z Julietty a Lidského hlasu   Francise Poulenka a na festival Opera Nova, který letos zahrnoval šest produkcí s doprovodným programem a výstavou Intermezzo. Rubriku doplňuje rovněžzhodnocení filmového dokumentu o Lucianu Pavarottim Rona Howarda.
  • Ze zahraničí jistě zaujme ohlédnutí za provedením Rusalky v Darmstadtu, informace z XVIII. Mezinárodní konference WASBE a zhodnocení nové výstavy, připravené u příležitosti 100. výročí narození Wolfganga Wagnera v nejnovější budově komplexu tří bayreuthských muzeí Wahnfriedu a nazvané Der Prinzipal Wolfgang Wagner und die „Werkstatt Bayreuth“.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba  – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v desátém díle věnovaném práci s hudbou v České televizi a projektům mladého režiséra Patrika Ulricha, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete  několik bloků zajímavostí s názvy Česká Broadway, Pocta skladateli Stephenu Sondheimovi, Anglický Chichester představil klasiku i současnou tvorbu, Fred Ebb: textař z nejstálejší autorské dvojice.
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí z pestrého života, nemilosrdně zasaženého II. světovou válkou,dalšího z nejvýznamnějších dirigentů  první půle 20. století, Wilhelma Furtwänglera, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v říjnovém čísle zaměřili pozornost na jednoho z nejžádanějších režisérů současných operních scén, německého režiséra Christofa Loye, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát autor věnuje Mascagniho opeře Malý Marat, byť dnes téměř neznámé, tak 2. 5. 1921 s triumfálním úspěchem premiérované v Teatro Costanzi v Římě, Století bez mezníků s poutavým textem o významném mexickém skladateli Silvestre Revueltasovi, který zemřel v pouhých čtyřiceti letech, a jazzu věnovaný seriál s názvemProudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, který pojednává o moderním jazzu spojeném s tzv. country & western music a je nazván Dnes vstup bez koltů: hrajeme jazz!
  • V rubrice Knihy a notoviny tentokrát opět po čtvrt roce najdete Novinky ze zahraniční muzikologické literatury.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. V desátém  díle autor dokončil vhled do současné (nejen) mistrovské výroby pian a nazval ho Hra o trůn.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát  nabízíme  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.