UPOUTÁVKA NA ŘÍJNOVÉ ČÍSLO

Z říjnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s dirigentem Kasparem Zehnderem, který vystoupí 28. října ve Dvořákově síni Rudolfina s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, kde v letech 2005–2008 působil jako šéfdirigent.
  •  Rozhovor s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem o minulé i nadcházející sezoně
  • Rozhovor s  Lenkou Kavalovou, ředitelkou Plzeňské filharmonie, která si v letošní sezoně připomíná 100. výročí svého vzniku.
  • Rozhovor s Václavem Hudečkem o 28. ročníku festivalu Svátky hudby, který podporuje začínající, výjimečně talentované hudebníky. Letos např. představí nadějnou houslistku Marii Hasoňovou.
  • Rozhovor s ředitelem castingu Královské opery Covent Garden v Londýně Peterem Mariem Katonou, který v létě zavítal do Národního divadla v Praze, kde byl porotcem 27. ročníku světové operní soutěže Operalia.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za mezinárodní pěveckou soutěží Operalia,již v roce 1993 založil s cílem objevovat operní talenty Plácido Domingo.  Soutěž se koná každý rok na jiném místě, mezi nimiž nechyběla např. města Paříž, Hlavní město Mexiko, Madrid, Tokio, Hamburk, Washington, Budapešť, Milán, Moskva, Verona či v loňském roce Lisabon.Letos přišla řada na Prahu a Národní divadlo, kde v mužské kategorii zvítězil španělský tenorista Xabier Anduaga a v ženské kategorii guatemalská sopranistka Adriana González.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly MHF Český Krumlov, Letními slavnostmi staré hudby, festivalem nové a experimentální hudby Ostravské dny, Hudebním festivalem Znojmo a Olomouckými barokními slavnostmi či za zahajovacím koncertem České filharmonie v čele s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem, na němž zazněla díla Bedřicha Smetany, P. I. Čajkovského (se sólistkou Jelenou Stichinou) a Dmitrije Šostakoviče.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme postřehy z Letní jazzové dílny Karla Velebného (od jehož úmrtí letos uplynulo již plných třicet let), která vznikla  v roce 1984 z iniciativy frýdlantských milovníků jazzu v čele s Radkem Jechem…
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Martinů Tří fragmentů z Julietty a Lidského hlasu   Francise Poulenka a na festival Opera Nova, který letos zahrnoval šest produkcí s doprovodným programem a výstavou Intermezzo. Rubriku doplňuje rovněžzhodnocení filmového dokumentu o Lucianu Pavarottim Rona Howarda.
  • Ze zahraničí jistě zaujme ohlédnutí za provedením Rusalky v Darmstadtu, informace z XVIII. Mezinárodní konference WASBE a zhodnocení nové výstavy, připravené u příležitosti 100. výročí narození Wolfganga Wagnera v nejnovější budově komplexu tří bayreuthských muzeí Wahnfriedu a nazvané Der Prinzipal Wolfgang Wagner und die „Werkstatt Bayreuth“.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba  – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v desátém díle věnovaném práci s hudbou v České televizi a projektům mladého režiséra Patrika Ulricha, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete  několik bloků zajímavostí s názvy Česká Broadway, Pocta skladateli Stephenu Sondheimovi, Anglický Chichester představil klasiku i současnou tvorbu, Fred Ebb: textař z nejstálejší autorské dvojice.
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí z pestrého života, nemilosrdně zasaženého II. světovou válkou,dalšího z nejvýznamnějších dirigentů  první půle 20. století, Wilhelma Furtwänglera, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v říjnovém čísle zaměřili pozornost na jednoho z nejžádanějších režisérů současných operních scén, německého režiséra Christofa Loye, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát autor věnuje Mascagniho opeře Malý Marat, byť dnes téměř neznámé, tak 2. 5. 1921 s triumfálním úspěchem premiérované v Teatro Costanzi v Římě, Století bez mezníků s poutavým textem o významném mexickém skladateli Silvestre Revueltasovi, který zemřel v pouhých čtyřiceti letech, a jazzu věnovaný seriál s názvemProudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, který pojednává o moderním jazzu spojeném s tzv. country & western music a je nazván Dnes vstup bez koltů: hrajeme jazz!
  • V rubrice Knihy a notoviny tentokrát opět po čtvrt roce najdete Novinky ze zahraniční muzikologické literatury.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. V desátém  díle autor dokončil vhled do současné (nejen) mistrovské výroby pian a nazval ho Hra o trůn.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát  nabízíme  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

Festival Mladá Praha

29. 9. Neděle / Sunday                         

Praha 19:00 – Rudolfinum, Dvořákova síň/Rudolfinum, Dvořák Hall

Yasuko Furimi (J) klavír / piano

Friedrich Thiele (D) violoncello

Martin Daněk (CZ) hoboj / oboe

Tomáš Stanček (CZ) dirigent / conductor

Severočeská filharmonie Teplice / North Czech Philharmonic

Antonín Dvořák (1841 1904):   Karneval/Carnival

Petr Iljič Čajkovskij (1840 1893):  Variace na Rokokové téma/The Variations on a Rococo Theme op.33               

                                                       přestávka

Ralph Vaughan Williams (1872 1958):    Koncert pro hoboj a smyčcový orchestr / Concerto for Oboe and String Orchestra

Sergej Rachmaninov (1873 1943):  Koncert pro klavír a orchestr fis moll/Piano Concerto in f sharp minor No.1 op. 1

Martin Daněk (1989) hoboj/oboe

Studium absolvoval na Vysoké hudební škole Hanns Eisler v Berlíně pod vedením D. Wollenwebera a J. Kellyho. Strávil také roční studijní pobyt na Haute École de Musique ve švýcarském Lausanne ve třídě Jeana-Louise Capezzaliho. Již během studií koncertoval jako první hobojista Mládežnického orchestru Gustava Mahlera a Mládežnického orchestru Evropské unie. Po dvou letech (20142016) v orchestrální akademii Curyšské opery působil Martin jako sólohobojista v několika orchestrech, například Iceland Symphony Orchestra, Finnish  Radio Symphony Orchestra, Bergen Philharmonic, Stavanger Symphony, Norwegian Radio Symphony, Latvian National Symphony, Malaysian Philharmonic Orchestra.
Mimo to spolupracoval také s orchestry jako jsou Berlin Philharmonic Orchestra, NDR Radiophilharmonie, Kammerakademie Potsdam, Orquesta de la Comunitat Valenciana či Musikkolegium Winterthur. Po ročním angažmá v Basilejském symfonickém orchestru je od léta 2019 členem Lucernského symfonického orchestru ve Švýcarsku.V květnu 2019 se stal vítězem 71. Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, kde také obdržel cenu Nadace Bohuslava Martinů.

Yasuko Furumi (1998) klavír/piano

Yasuko studuje pod vedením F. Eguchi na Hudební univerzitě Showa. Získala ocenění od Hudební akademie Ishikawa (2014) a cenu nejtalentovanější klavíristky na 2. ročníku Mezinárodní soutěže hry na klavír v Hanoji (2012). Dále získala 1. cenu v soutěži o stipendium Yasuko Fukudy (2015), 2. cenu na soutěži Klavírní akademie Hamamatsu (2016) a 1. cenu na PTNA klavírní soutěže (2016). Je laureátkou 4. ročníku Mezinárodní klavírní soutěže Takamatsu v roce 2018 a Mezinárodní klavírní soutěže F. Chopina v Asii v sekci profesionálů (2019). Účinkovala s Japonským filharmonickým orchestrem, Tokijským filharmonickým orchestrem, Kanagawským filharmonickým orchestrem, Hanojským filharmonickým orchestrem a Filharmonickým orchestrem Seto. Vystupuje na mnoha místech Japonska a v zahraničí, zejména v Itálii, Polsku, Rumunsku  a USA. V lednu 2019 vydala v  japonském vydavatelství Nippon Columbia své první CD z cyklu Opus One Label.

Tomáš Stanček (1995) dirigent/conductor

Tomáš studoval na Janáčkově konzervatoři v Ostravě v dirigentské třídě prof. J. Javůrka. Nyní je posluchačem AMU v Praze, kde studuje pod vedením L. Svárovského a T. Koutníka. Zúčastnil se několika sbormistrovských seminářů pod vedením J. Galatenko, M. Němcové a J. Brycha. Od roku 2018 je členem odborné rady NIPOS-ARTAMA pro středoškolský sborový zpěv. V letech 20092017 byl vedoucím vokálního uskupení Keep Smiling Gospel. Kromě České rebubliky s tímto sborem koncertoval v několika zemích Evropy. Spolupracoval rovněž s polskou zpěvačkou G. Gasior, dánskou sbormistryní L. Littau a londýnským sbormistrem a skladatelem D. Danielem, sopranistkou P. Janečkovou či trumpetistou N. Grigoriadisem a klavíristou M. Bártou. Stojí za hudebním nastudováním dvou CD ostravské skladatelky I. Szurmanové, se kterou aktivně spolupracuje již čtyři roky. Roku 2016 debutoval na MHF Janáčkův máj provedením koncertu vítězů skladatelské soutěže Generace. Spolupracoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Moravskou filharmonií Olomouc, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, PKF Prague Philharmonia a Západočeským symfonickým orchestrem v Mariánských Lázních. Zúčastnil se také dirigentských kurzů u SČF v Teplicích. Od roku 2017 je sbormistrem Dvořákova komorního sboru v Kralupech nad Vltavou.

Friedrich Thiele (1996) violoncello

V dětství začal Friedrich hrát v přípravném studiu při Hudební univerzitě Carla-Marii von Webera v Drážďanech s profesorem G. Altmannem a pokračoval na hudebním gymnáziu Carla-Marii von Webera ve třídě prof. P. Brunse v Lipsku. Poté pokračoval ve třídě prof. E. Schmidta ve Výmaru. Obdržel mnohá ocenění na národních i mezinárodních soutěžích jako např. na Mezinárodní soutěži Cellowettbewerb Liezen (2008) nebo na Dotzauer-Wettbewerb (2005 a 2009). V roce 2010 získal 1. cenu na soutěži Jugend Musiziert. Soutěž TONALi (2015) a soutěž Ton und Erklärung (2017) odstartovala jeho mezinárodní kariéru. Friedrich byl pozván jako sólista k vystoupení s orchestrem Národního divadla v Brazílii, dále k vystoupení s Kammerphilharmonie Bremen, Rundfunkorchester v Mnichově a k vystoupení se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v Praze. V St. Peterburgu debutoval jako člen komorního uskupení s recitálem v Mariinském divadle a dále na festivalu Vadima Repina v roce 2017. Friedrich vystupoval na Heidelberger Frühling 2018 a v červnu 2018 debutoval v Gasteigu v Mnichově. V březnu 2019 získal cenu Deutscher Musikwettbewerb v Norimberku. V květnu obdržel 2. cenu na soutěži v Markneukirchenu. Podporuje ho nadace Deutsche Stiftung Musikleben.

Upoutávka na zářijové číslo

Ze zářijového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  se Sergejem Chačatrjanem, od sezony 2019/2020 novým rezidenčním umělcem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který se poprvé představí na jeho zahajovacím koncertě 27. září, kdy se ve Dvořákově síni pod taktovkou Alexandra Liebreicha ujme sólového partu Šostakovičova Prvního houslového koncertu.
  • Rozhovor s novým uměleckým ředitelem Opery Národního divadla Perem Boyem Hansenem o současné situaci v divadle i plánech do budoucna
  • Rozhovor s Radimem Otépkou, ředitelem PKF – Prague Philharmonia, která letos oslavuje pětadvacet let své existence a u jejíhož zrodu stál Jiří Bělohlávek.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za provedením pasticcia Praga nascente da Libussa e Primislao na scéně Florea Theatrum, nastudovaného pod taktovkou Marka Štryncla souborem Musica Florea.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za trojicí festivalů, z nichž nejmladšímu, nesoucímu jméno slavného  rodáka z Kališť u Humpolce, je osmnáct let: Festivalem komorní hudby Český Krumlov 2019, Mahler Jihlava – Hudba tisíců a Festivalem Janáček a Luhačovice, dále za dvěma koncerty Pražského komorního orchestru, z nichž v rámci prvního zazněla pod taktovkou Jiřího Rožně i světová premiéra skladby Lukáše Hurníka The Walls of Prague, kde se sopránového partu zhostila Barbora Řeřichová, či za vystoupením Orchestru mladých Evropské unie, řízeného Vasilijem Petrenkem, na němž zazněl v podání německo-francouzského violoncellisty Nicolase Altstaeda Dvořákův slavný Koncert h moll.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme shrnutí 15. ročníku oblíbeného letního festivalu Prague Proms, který mj. přinesl např. vystoupení afroamerického sboru The Jeremy Winston Chorale, mexického tenoristy Ramóna Vargase, jehož tentokrát pod taktovkou Marcella Roty doprovodil – podobně jako výše uvedený sbor – Český národní symfonický orchestr, či americké jazzové formace The Hot Sardines,  vedené zpěvačkou Elisabeth Bougerol
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Smetanova Dalibora, nastudovaného Jaroslavem Kyzlinkem, v režii Jiřího Nekvasila a scénou Daniela Dvořáka, kde se titulní role v první premiéře ujal Michal Lehotský a ve druhé Peter Berger. Zajímavé bylo jistě i uvedení Janáčkovy opery Šárka Operou Diversa v čele s Gabrielou Tardonovou v brněnské Redutě či Meyerbeerova díla Robert ďábel v Ostravě, které nastudoval Marek Sedlický a role Bertrama se zhostil Martin Gurbal´.
  • Ze zahraničí jistě zaujme ohlédnutí za Mnichovským operním festivalem, který letos uvedl čtyři nové inscenace Bavorské státní opery: Gluckovu Alceste, která zazněla ve své pařížské verzi, Straussovu Salome v nastudování Kirilla Petrenka a v režii Krzysztofa Warlikowského, kde v roli Narabotha vystoupil Pavol Breslik, Pucciniho Děvče ze Západu v hlavní roli se skvělou Anjou Kampe a Dickem Johnsonem v podání neméně vynikajícího Brandona Jovanoviche, a Händelovu Agrippinu v hudebním nastudování Ivora Boltona a režii Barrieho Koskyho. Z jednotlivých představení si pak můžete projít recenze na Meyerbeerovy Hugenoty v Drážďanech, kde se v jedné z rolí představila naše Štěpánka Pučálková, nebo na Prodanou nevěstu v Lipsku v nastudování Christopha Gedscholda a režii Christiana von Götze.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v devátém díle věnovaném dokumentárnímu cyklu České televize s názvem Kmeny, jehož iniciátorem a scénáristou byl rapper, výtvarník a vydavatel Vladimir 518, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete  vzpomínku na legendu Brodwaye,  7. náhle tento svět opustivšího Harolda Prince, kterého i sám britský princ Charles označil  za guru světového muzikálu.
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí ze života jednoho z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnějšího dirigenta první půle 20. století, Artura Toscaniniho, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v zářijovém čísle zaměřili pozornost na současnými operními scénami hojně vyhledávaného německého režiséra Petera Konwitschného, syna významného dirigenta Franze Konwitschného, pocházejícího z moravského Fulneku, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát autor věnuje Busoniho opeře Turandot, premiérované pod skladatelovou taktovkou společně s jeho dalším operním dílem, jednoaktovkou Harlekýn, 11. 5. 1917 v Curychu, Století bez mezníků s poutavým textem o skladateli Gijovi Kančelim, který ve své tvorbě  spojil své gruzínské hudební kořeny se západními skladatelskými technikami, a jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, nazvaným Jazz ozářený vycházejícím sluncem.
  • čtvrtletní cykly: Nadace Bohuslava Martinů informuje, kde se kromě jiného můžete dočíst řadu zajímavostí o Interpretační soutěži Bohuslava Martinů, k níž se v textu vyjadřují porotci oborů klavír a komorní hra bez klavíru Ivo Kahánek a Václav Bernášek, a cyklus Souborné vydání díla Bohuslava Martinů,  jehož třetí díl pojednává o komorních a orchestrálních kantátách a komorní hudbě pro 3–6 nástrojů.
  • V rubrice Knihy a notoviny  tentokrát najdete recenzi na knihu Moniky Holé  –  Kresby Bohuslava Martinů, obsahující víc jak 230 skladatelových kreseb doposud uchovávaných v archivech (především v Poličce), v majetku rodiny Martinů i u dalších soukromých majitelů apod.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. V devátém  díle autor zpracoval pokračování vhledu do současné (nejen) mistrovské výroby pian.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát opět nabízíme Nové operní nahrávky na DVD,  po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA SRPNOVÉ ČÍSLO

Ze srpnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s novým šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc Jakubem Kleckerem, který se na inauguračním a zároveň zahajovacím koncertě orchestru 26. září představí s díly Josefa Suka, Antonína Dvořáka (v jehož Koncertu pro violoncello a orchestr č. 2 h moll se sólového partu ujme Václav Petr) a Bohuslava Martinů.
  • Rozhovor s  talentovaným klavíristou Janem Schulmeisterem, který má ve svých třinácti letech kariéru sice ještě  před sebou,  ale i přesto  již získal celou řadu vítězství v národních i  mezinárodních soutěžích…
  • Z rubriky Události ohlédnutí za Mezinárodním hudebním festivalem Leoše Janáčka, z jehož bohatého programu doporučujeme např. recenze na zahajovací koncert se Symfonickým rozhlasem Českého rozhlasu, řízeným Kristjanem Järvim (rozhovor s ním jsme uveřejnili v březnovém čísle Hudebních rozhledů) a sólistou Janem Bartošem, provedení Honeggerova oratoria Král David, novodobou premiéru oratoria Il Tribunale di Giove Karla Ditterse von Dittersdorf, nastudovanou souborem Ensemble Damian a Tomášem Hanzlíkem či závěr na Hukvaldech s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Ženským sborem B. Martinů, sborem Canticum Ostrava, Pěveckým sdružením moravských učitelů, Koncertním sborem Permoník a třemi sólisty, kteří pod taktovkou Stanislava Vavřínka posluchačům představili Dvořákův Žalm 149, Báchorkovu Hukvaldskou poému a Smetanovu Českou píseň. Své recenzenty jsme ale vyslali rovněž na Festival komorní hudby Kutná Hora, Brněnský varhanní festival a  Forfest, z jednotlivých koncertů stojí za pozornost např. dva koncerty České filharmonie, první  s Joshuou Bellem a Christophem Eschenbachem a druhý s Franzem Welserem-Möstem, koncert K poctě kytaristy Milana Zelenky, večer s názvem Mládí s filharmoniky v Teplicích nebo informace ze dvou soutěží, a sice v Jeseníku, která je určena pro klavírní dua a nese jméno Franze Schuberta, a Hradce nad Moravicí, jež nese v titulu jméno Ludwiga van Beethovena a letos byla určena viole.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme ohlédnutí za 54. ročníkem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který měl tentokrát  oslavit především 30 let od pádu totality. Letošních 16 sekcí sice nezahrnulo samostatnou sekci s hudebními dokumenty, ale i tak byla nabídka v tomto žánru pestrá – festival dokonce uvedl dva dokumenty o českých legendách, Jiřím Suchém a Miloši Formanovi
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Prokofjevovy opery Láska ke třem pomerančům v hudebním nastudování Christophera Warda a v režii Radima Vizváryho v Národním divadle, na Šelmu sedláka v Plzni, jehož hudebního nastudování se ujal Jiří Štrunc a režie Zbyněk Brabec, Martinů Juliettu Jakuba Kleckera a režijního dua SKUTR či českou premiéru (světová se odehrála 1. června v Torontu) projektu Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy, vytvořeného týmem Aleš Březina, Alon Nashman a Pamela Howard.
  • Ze zahraničí jistě zaujme ohlédnutí za Salcburským svatodušním festivalem a jeho novou scénickou produkcí, kterou byla tentokrát Händelova Alcina v titulní roli se stále skvělou Cecilií Bartoli, nastudovaná Gianlukou Capuanem, orchestrem Musiciens du Prince-Monaco a v režii Damiana Michieletta, či recenze na provedení Nabucca v drážďanské Semperoper (Omer Meir Wellber a David Bösch) v hlavní roli s Plácidem Domingem, který zde sice debutoval, ale ze zdravotních důvodů odzpíval pouze první polovinu představení, či Straussovy Ženy bez stínu ve Vídeňské státní opeře, nastudované Christianem Thielemannem, v režii Vincenta Huguerta a hvězdném obsazení hlavních postav, tvořeného Stephenem Gouldem, Camillou Nylund, Evelyn Herlitzius a Ninou Stemme.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v osmém díle věnovaném dokumentům o Jiřím Suchém (Jiří Suchý – Lehce s životem se prát)  a Miloši Formanovi (Forman vs. Forman), Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete  informace o historicky nejúspěšnějším muzikálu, který vznikl na území kontinentální Evropy, Elisabeth (Michael Kunze a Sylwester Levay)
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí ze života jednoho z nejslavnějších, nejoceňovanějších a nejrespektovanějších dirigentů století Claudia Abbada, kromě jiného mnohaletého uměleckého ředitele milánského operního domu La Scala, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v srpnovém čísle zaměřili pozornost na slavného Kanaďana Roberta Carsena, který si svoje renomé vydobyl nikoliv šokujícím režisérismem, libujícím si ve výstřelcích a skandálech, nýbrž soustředěným a detailně promyšleným přístupem k dílům i jejich autorům tak, aby je ve výsledku interpretoval v nových souvislostech dnešníma očima a naší zkušeností, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje Straussově opeře Guntram, jejíž koncertní provedení viděl v roce 2014 v nastudování izraelského dirigenta Omera Meira Wellbera v Semperově opeře v Drážďanech, Století bez mezníků s poutavým textem o skladateli Brianu Ferneyhoughovi, považovaném za jednoho z nejvýznamnějších anglických tvůrců současné vážné hudby,  jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, nazvaným Něco z Lovana. Saxofon v říši fantazie, a přináší mnoho zajímavostí o Joeovi Lovanovi, který se letos v květnu opět po čase vrátil do Prahy na festival Americké jaro.
  • V rubrice Knihy a notoviny  tentokrát najdete recenzi na knihu Christopha Wagnera-Trenkwitze  –  Das Orchester, das niemals schläft, vydanou u příležitosti 175. výročí založení Vídeňské filharmonie.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů tentokrát otevírá článek o unikátním nástroji s názvem Stingray, vyrobeném u příležitosti 155. výročí založení firmy PETROF a zdobeném rejnočí kůží. Seriál, který následuje, věnujeme tento rok   klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V osmém  díle autor zpracoval Úvod do současné (nejen) mistrovské výroby pian.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme druhý díl Nových jazzových nahrávek na CD,  po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

European Union Youth Orchestra

Nicolas Altstaedt, violoncello 

Hvězdný violoncellista Nicolas Altstaedt má podle svých vlastních slov velice  hluboký  a  vřelý vztah k Čechům a české kultuře. Miluje Antonína Dvořáka a jeho proslulý Violoncellový koncert, který tento emocionální hudebník, obdařený výjimečným osobním kouzlem a schopností souznít se zvukem a barvou svého nástroje, provede během svého pražského vystoupení.

Německo-francouzský virtuóz je jedním z posledních žáků legendárního violoncellisty Borise Pergamenščikova. Po vítězstvích v mnoha mezinárodních soutěžích a získání významných cen se Nicolasi Altstaedtovi velmi záhy otevřela cesta k předním světovým orchestrům a festivalům, mezi kterými hned na počátku kariéry nechyběla Vídeňská filharmonie nebo orchestr BBC na festivalu BBC Proms či ve Wigmore Hall.

V současnosti sklízí úspěchy na nejprestižnějších světových pódiích, jako jsou Suntory Hall v Tokiu, Wigmore Hall a Barbican v Londýně,  Théâtre des Champs Elysées v Paříži, Concertgebouw v Amsterdamu, Berlínská filharmonie, Elbphilharmonie v Hamburku, Konzerthaus ve Vídni, či na festivalech ve Verbier a v Salcburku.

Vasily Petrenko, dirigent 

Vasily Petrenko pocházející z Petrohradu, patří k nejvyhledávanějším dirigentům současnosti. Pravidelně vystupuje se všemi významnými orchestry světa, jako jsou například Berlínští filharmonikové, London Symphony Orchestra, London Philharmonic Orchestra, London Philharmonia, Orchestre National de France, Symfonický orchestr NHK Tokio, Philadelphia Orchestra či San Francisco Orchestra. Pravidelně účinkuje na festivalu BBC Proms a neméně úspěšná je také jeho operní kariéra. Vystupuje na festivalu v Glyndebourne, v Pařížské opeře, v Curyšské opeře, v Petrohradě, v Bavorské státní opeře a v Metropolitní opeře v New Yorku.

V  loňském  roce  byl  jmenován   uměleckým   ředitelem   Royal   Philharmonic  Orchestra   v Londýně, funkce se ujme v roce 2021. V současnosti je šéfdirigentem Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, European Union Youth Orchestra a filharmonie v Oslu.

V roce 2017 obdržel Vasily Petrenko titul “Umělec roku” při udílení cen Gramophone Awards, stalo se tak deset let poté, co vyhrál v kategorii “Mladý umělec roku”. Je také držitelem Classical Brit Award v mužské části kategorie “Umělec roku”.

EUYO – European Union Youth Orchestra 

EUYO – European Union Youth Orchestra  (Orchestr mladých Evropské unie) je jedním  z nejdynamičtějších a nejprestižnějších orchestrů světa.

Zakládajícím hudebním ředitelem orchestru byl Claudio Abbado, který z něj vytvořil prvotřídní světové hudební těleso. Jeho nástupci byli nejdříve Bernard Haitink a po něm Vladimír Aškenazy. Od roku 2015 je šéfdirigentem orchestru Vasily Petrenko.

S orchestrem, vystupujícím na předních pódiích pěti kontinentů, např. v newyorské Carnegie Hall, londýnské Royal Albert Hall či vídeňském Musikvereinu, je spjata také řada dalších mimořádných dirigentských osobností, jako např. Daniel Barenboim, Leonard Bernstein, Colin Davis, Carlo Maria Giulini, Herbert von Karajan, Mstislav Rostropovič a Georg Solti. Nelze opomenout ani řadu světově významných sólistů, kteří s orchestrem vystupovali. Patří mezi ně např. Martha Argerich, Emanuel Ax, Barbara Hendricks, Nigel Kennedy, Radu Lupu, Yehudi Menuhin, Anne-Sophie Mutter, Jessye Norman nebo Ravi Shankar.

UPOUTÁVKA  NA  ČERVENCOVÉ  ČÍSLO

Z červencového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s významným českým houslistou Bohuslavem Matouškem, který 26. září oslaví své významné životní jubileum a při té příležitosti vystoupí na gratulačním koncertě v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.
  • Rozhovor s předním německým režisérem Christianem Räthem, který má dosud na svém kontě režie děl mnoha skladatelů na nejvýznamnějších světových scénách počínaje Mozartem a konče Korngoldem či Brittenem. Jeho velkým přáním je ale režírovat i některou z oper Leoše Janáčka.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za patrně posledním vystoupením Pražského komorního baletu, který první den v květnu uvedl s velkým ohlasem na prknech Stavovského divadla premiéru Erbenovy Kytice, jejímiž tvůrci byli Ondřej Brousek jako autor hudby a Petr Zuska, jenž vytvořil scénář, choreografii a režii. Soubor, který založil roku 1975 Pavel Šmok, svoji kontinuální činnost ukončuje „z důvodů naprosto nedostatečné veřejné podpory a nezájmu stávajícího vedení Ministerstva kultury České republiky o problematiku tanečního umění“.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty  kompletní zhodnocení letošního Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, z jehož obšírného programu doporučujeme např. recenze na Zahájení s Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky, vystoupení italského tělesa Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia – Roma v čele s dirigentem Antoniem Pappanem a sólistkou Bartókova Prvního houslového koncertu Lisou Batiashvili, španělského souboru Orchestra de Cadaqués, s nímž se tentokrát v díle Astora Piazzolly představila další houslistka, Leticia Moreno, Pražských symfoniků, kteří mj. uvedli s Terezií Fialovou Koncert pro klavír a orchestr Petra Ebena, který by se letos 29. ledna dožil 90 let, či České filharmonie, kterou řídil Louis Langrée a jež posluchačům představila Ravelův Klavírní koncert G dur s Javierem Perianesem a Frankovu nádhernou Symfonii d moll. Zcela výjimečným projektem bylo vystoupení Isabelle Faust, která v jednom večeru  skvostně představila kompletní Bachovy houslové sonáty a partity, zajímavostí pak určitě byl i koncert  v rámci Víkendu komorní hudby, na němž německo-srbská interpretka Carolina Eyck představila elektrofonický bezdotykový instrument, nazvaný podle svého vynálezce těremin. Své posluchače si našli i naši mladí interpreti, klavírista Matyáš Novák, který zahájil řadu matiné, a houslista Milan Al-Ashhab, jenž společně s klavíristou Adamem Skoumalem vystoupili na jednom z nokturen. Na své si ale jistě přišli i fanoušci hudby filmové, kdy v kině Lucerna byl promítnut snímek Martina Friče Varhaník u sv. Víta s nově zkomponovanou hudbou Jana Rybáře, a hudby jazzové, kterou tentokrát reprezentovalo vystoupení americké jazzové zpěvačky, držitelky tří cen Grammy Cécile McLorin, a Sullivana Fortnera. Z koncertů mimo lesk festivalu bychom rádi upozornili např. na Koncert pro Anežku, pořádaný Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, na němž v podání komorního souboru dobových nástrojů Capella da Camera Praga s uměleckým vedoucím Lukášem Vernerem a sólistů Michaely Šrůmové a Romana Janála zazněla ve světové premiéře kantáta Martina Kumžáka Canticum St. Agnes
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme ohlédnutí za  vystoupením Artura SandovalaPražskými symfoniky a Janem Kučerou ve Smetanově síni Obecního domu, které se neslo v duchu skladeb George Gershwina.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru koncertního uvedení Wagnerova Rýnského zlata ve Foru Karlín, nastudovaného Andreasem Weiserem, Orchestrem Státní opery a řadou zahraničních i českých sólistů, mezi nimiž nechyběli např. vynikající představitel Albericha Němec Thomas Gazheli či jako úlisný Loge Štefan Margita.
  • Ze zahraničí doporučujeme srovnání s Rýnským zlatem v Pasově, kde jej nastudoval orchestr Niederbayerische Philharmonie s dirigentem Basilem H. E. Colemanem a sólisty Stephanem Bootzem (Wotan), Stefanem Stollem (Alberich) či Thomasem Stückemannem. Zde se ale jednalo o inscenaci, kterou režijně připravil Stefan Tilch na scéně Karlheinze Beera a s kostýmy Ursuly Beutler.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v sedmém díle věnovaném nedávno zesnulým – režisérovi Václavu Kučerovi a muzikantovi, scenáristovi, manažerovi a organizátorovi Romku Hanzlíkovi,  Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete např. informace o nedožitém jubileu Laďky Kozderkové, legendě jménem Jesus Christ Superstar či o nabídce britského muzikálového léta, kde se autoři soustředili zejména na zajímavé novinky, které budou během následujících měsíců uváděny v méně známých divadelních prostorách, nebo na inscenace, u nichž je plánován pouze omezený počet repríz.
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí z dirigentského života Leonarda Bernsteina, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v červencovém čísle zaměřili pozornost na slavného Ottu Schenka, který jako operní režisér debutoval v roce 1957 v Mozartově Kouzelné flétně, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje Gounodově opeře Cinq-Mars,  Století bez mezníků s poutavým textem o finském skladateli Einojuhanim Rautavaarovi, největším z Finů po Jeanu Sibeliovi,  jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje opět nápaditě nazvaným dílem Golfský proud jazzové muziky, kde  je jednou z hlavních postav  Duke Ellington.
  • V rubrice Knihy a notoviny se tentokrát opět vracíme k Novinkám ze zahraniční muzikologické literatury, v jejichž třetím díle autor znovu přináší celou plejádu nově vydaných knih o hudbě. A to jak publikací, týkajících se teorie, filozofie, sociologie a psychologie hudby, tak prací, věnovaných hudebním dějinám i několika osudům konkrétních autorů. V neposlední řadě zde najdete i zahraniční publikace, týkající se českých skladatelů.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme  klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V sedmém  díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1989 dodnes, která tímto dílem končí a bude pokračovat dalšími tématy z této oblasti.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Upoutávka na červnové číslo

Z červnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s rakouským dirigentem Franzem Welserem-Möstem, šéfdirigentem orchestru v Clevelandu, který poprvé na konci letošní sezony vystoupí s Českou filharmonií a pro nás je mimo jiné zajímavý i tím, že v době, kdy vedl Vídeňskou státní operu, uváděl na její scéně každoročně jednu Janáčkovu operu…
  • Rozhovor se skladatelem, dirigentem, interpretem a režisérem Jaroslavem Krčkem, zakladatelem souboru Musica Bohemica, který se 22. dubna dožil osmdesáti let…
  • Rozhovor s houslovým virtuosem, dirigentem a pedagogem Pinchasem Zukermanem, držitelem řady prestižních ocenění včetně Ceny Isaaka Sterna, kterého si pro nadcházející půlkulatou koncertní sezonu zvolili Pražští symfonikové za svého rezidenčního umělce.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za grandiózním úspěchem české hudby ve Vídni, kde se v krásném kostele Karlskirche konal Slavnostní koncert k poctě díla Leopolda Koželuha, z jehož skladatelského odkazu zazněla kantáta Joseph, der Menschen heit Segen. Na koncertě účinkovali český ansámbl Wranitzky Kapelle, chlapecký sbor Boni pueri, rakouská sólistka Simona Eisingerová a rakouský herec Wolfgang Klivana, dirigoval Marek Štilec.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty zhodnocení Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně a koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu, řízeného Lukaszem Borowiczem, který doprovodil slavného britského barytonistu Simona Keenlysidea a albánskou sopranistku Ermonelu Jaho, orchestru PKF – Prague Philharmonia, před nějž si na dirigentský stupínek poprvé stoupl americký filmový skladatel a dirigent David Newman a v Koncertu F dur Georga Gershwina se sólového partu ujal Nizozemec Andrew van Oeyen, dále Ústřední hudby Armády ČR, která v Městské knihovně představila celkem devět premiér, vystoupení Wihanova kvarteta s hostem (a jeho bývalým členem) Jiřím Žigmundem v cyklu koncertů v komorním sále Mozartea, věnovaného tentokrát poctě legendárního Českého kvarteta, či benefičního koncertu, pořádaného Nadačním fondem Impuls se sólistkami Kristinou Fialovou a Jitkou Čechovou; zajímavé jsou určitě rovněž informace o I. ročníku klavírní soutěže Středočeské PIANOFORTE, jehož absolutním vítězem se stal Pavel Bárta ze ZUŠ F. A. Šporka v Lysé nad Labem…
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme ohlédnutí za letošní jazzovou nabídkou cyklu koncertů Jazzfest Brno 2019 a za koncertem s názvem Ba/Rock goes to Hollywood na Novoměstské radnici, kde hobojista Vilém Veverka vystoupil se svým novým tělesem Ultimate W Band
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru díla Petra Wajsara Tramvestie, psaného na objednávku Opery Národního divadla a pojednávajícího o jízdě tramvajové linky č. 11 mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, či na premiéru Mascagniho Iris na Nové scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni, kterou nastudoval Jiří Štrunc, režie se chopil Tomáš Pilař a v titulní roli se představila Ivana Veberová. Tentokrát operní nabídku rozšířil i přímý přenos z newyorské Metropolitní, kterým bylo nové nastudování Wagnerovy Valkýry, premiérované v roce 2011, a po osmi letech nastudované Philippem Jordanem a sólisty Evou-Marií Westbroeck (která v roli Sieglindy vystoupila již při premiéře), Stuartem Skeltonem, Greerem Grimsleyem, Christine Goerke, Jamie Barton a Güntherem Groissböckem.
  • Ze zahraničí doporučujeme souhrnný článek o letošních Osterfestspiele Salzburg s konkrétním hodnocením Wagnerových Mistrů pěvců norimberských v hudebním nastudování Christiana Thielemanna, režii Jense-Daniela Herzoga a Hansem Sachsem dlouholetého sólisty Semperovy opery Georga Zeppenfelda.

 

    • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o českém (a československém) hudebním dokumentu – v šestém díle věnovanému jednak dokumentu o Josefu Myslivečkovi s názvem Zpověď zapomenutého, a jednak připravovanému hranému filmu o tomto významném českém skladateli Il Boemo, v němž budou mj. vystupovat např. slavný kontratenorista Philipp Jaroussky či sopranistka Simona Šaturová, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete např. informace o květnové české premiéře muzikálu Billy Elliot v plzeňském Divadle J. K. Tyla, o muzikálu pro dva herce a klavíristu Stephena Dolginoffa Thrill Me s českým podtitulem Vzruš mě!, inspirovaném skutečným případem z Chicaga roku 1924, který byl známý jako kauza Leopold a Loeb, či o pokračující spolupráci Divadla Kalich se skupinou Elán, jejímž výsledkem bude muzikál Voda nad vodou. Také nesmíme zapomenout na letos již druhé pokračování cyklu Nadace Bohuslava Martinů informuje, tentokrát pojednávající o vztahu Bohuslava Martinů a Václava Talicha.

 

  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí o Ottu Klempererovi, jehož otec pocházel z Prahy a kterému v počátcích velmi pomohl sám Gustav Mahler, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v červnovém čísle zaměřili pozornost na slavného Franka Zeffirelliho, nedávno (6. 4. 2019) oceněného za svou celoživotní tvorbu předsedkyní italského senátu, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje Verdiho opeře Jeruzalém, Století bez mezníků s poutavým textem o ukrajinském rodákovi Valentinu Silvestrovovi, jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, nazvaným Hot jazz v bludišti tištěných spojů či druhé pokračování cyklu Souborné vydání díla Bohuslava Martinů, věnované prvním dvěma svazkům, jimiž jsou Epos o Gilgamešovi a Symfonie č. 4.
  • samostatné studie: Návrat Dalibora do Národního divadla, text z pera Luďka Patráka, psaný u příležitosti připravované premiéry této Smetanovy opery v pražském Národním divadle, které ji uvede 27. a 29. 6.
  •  V rubrice Knihy a notoviny tentokrát přinášíme recenzi knihy Zvukoprostor – prostorozvuk Michala Rataje, Slavomíra Hořínky, Jana Trojana a Tomáše Dvořáka, kterou stejně jako v minulém čísle recenzovanou publikaci Scelovací prostředky vydalo Nakladatelství AMU.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V šestém díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1989 dodnes (pokračování).
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

NOVINKA LETOŠNÍHO ROKU – Mezinárodní violová soutěž Oskara Nedbala

Novinou letošního roku je konání Mezinárodní violové soutěže. Soutěž se bude konat  1. – 3. 11. 2019 v Praze ( Malé náměstí 11, 1. patro – New York University Prague, Richterův dům). Věkový limit účastníků je do 30 let (včetně) a registrační poplatek činí 2000,- Kč nebo 80 eur a musí být uhrazen společně s přihláškou. Uzávěrka přihlášek je do 30. 9. 2019. Kapacita soutěžících je omezena.

Všechna kola i koncert vítězů jsou přístupná veřejnosti.

Více na www.violacompetition.com