Archiv rubriky: Upoutávky

Ze srpnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

• Rozhovor  s novým šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc Jakubem Kleckerem, který se na inauguračním a zároveň zahajovacím koncertě orchestru 26. září představí s díly Josefa Suka, Antonína Dvořáka (v jehož Koncertu pro violoncello a orchestr č. 2 h moll se sólového partu ujme Václav Petr) a Bohuslava Martinů.
• Rozhovor s  talentovaným klavíristou Janem Schulmeisterem, který má ve svých třinácti letech kariéru sice ještě  před sebou,  ale i přesto  již získal celou řadu vítězství v národních i  mezinárodních soutěžích…
• Z rubriky Události ohlédnutí za Mezinárodním hudebním festivalem Leoše Janáčka, z jehož bohatého programu doporučujeme např. recenze na zahajovací koncert se Symfonickým rozhlasem Českého rozhlasu, řízeným Kristjanem Järvim (rozhovor s ním jsme uveřejnili v březnovém čísle Hudebních rozhledů) a sólistou Janem Bartošem, provedení Honeggerova oratoria Král David, novodobou premiéru oratoria Il Tribunale di Giove Karla Ditterse von Dittersdorf, nastudovanou souborem Ensemble Damian a Tomášem Hanzlíkem či závěr na Hukvaldech s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Ženským sborem B. Martinů, sborem Canticum Ostrava, Pěveckým sdružením moravských učitelů, Koncertním sborem Permoník a třemi sólisty, kteří pod taktovkou Stanislava Vavřínka posluchačům představili Dvořákův Žalm 149, Báchorkovu Hukvaldskou poému a Smetanovu Českou píseň. Své recenzenty jsme ale vyslali rovněž na Festival komorní hudby Kutná Hora, Brněnský varhanní festival a  Forfest, z jednotlivých koncertů stojí za pozornost např. dva koncerty České filharmonie, první  s Joshuou Bellem a Christophem Eschenbachem a druhý s Franzem Welserem-Möstem, koncert K poctě kytaristy Milana Zelenky, večer s názvem Mládí s filharmoniky v Teplicích nebo informace ze dvou soutěží, a sice v Jeseníku, která je určena pro klavírní dua a nese jméno Franze Schuberta, a Hradce nad Moravicí, jež nese v titulu jméno Ludwiga van Beethovena a letos byla určena viole.
• V rubrice Horizont tentokrát přinášíme ohlédnutí za 54. ročníkem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který měl tentokrát  oslavit především 30 let od pádu totality. Letošních 16 sekcí sice nezahrnulo samostatnou sekci s hudebními dokumenty, ale i tak byla nabídka v tomto žánru pestrá – festival dokonce uvedl dva dokumenty o českých legendách, Jiřím Suchém a Miloši Formanovi…
• Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Prokofjevovy opery Láska ke třem pomerančům v hudebním nastudování Christophera Warda a v režii Radima Vizváryho v Národním divadle, na Šelmu sedláka v Plzni, jehož hudebního nastudování se ujal Jiří Štrunc a režie Zbyněk Brabec, Martinů Juliettu Jakuba Kleckera a režijního dua SKUTR či českou premiéru (světová se odehrála 1. června v Torontu) projektu Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy, vytvořeného týmem Aleš Březina, Alon Nashman a Pamela Howard.
• Ze zahraničí jistě zaujme ohlédnutí za Salcburským svatodušním festivalem a jeho novou scénickou produkcí, kterou byla tentokrát Händelova Alcina v titulní roli se stále skvělou Cecilií Bartoli, nastudovaná Gianlukou Capuanem, orchestrem Musiciens du Prince-Monaco a v režii Damiana Michieletta, či recenze na provedení Nabucca v drážďanské Semperoper (Omer Meir Wellber a David Bösch) v hlavní roli s Plácidem Domingem, který zde sice debutoval, ale ze zdravotních důvodů odzpíval pouze první polovinu představení, či Straussovy Ženy bez stínu ve Vídeňské státní opeře, nastudované Christianem Thielemannem, v režii Vincenta Huguerta a hvězdném obsazení hlavních postav, tvořeného Stephenem Gouldem, Camillou Nylund, Evelyn Herlitzius a Ninou Stemme.
• Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
• zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v osmém díle věnovaném dokumentům o Jiřím Suchém (Jiří Suchý – Lehce s životem se prát)  a Miloši Formanovi (Forman vs. Forman), Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete  informace o historicky nejúspěšnějším muzikálu, který vznikl na území kontinentální Evropy, Elisabeth (Michael Kunze a Sylwester Levay)
• nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí ze života jednoho z nejslavnějších, nejoceňovanějších a nejrespektovanějších dirigentů století Claudia Abbada, kromě jiného mnohaletého uměleckého ředitele milánského operního domu La Scala, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v srpnovém čísle zaměřili pozornost na slavného Kanaďana Roberta Carsena, který si svoje renomé vydobyl nikoliv šokujícím režisérismem, libujícím si ve výstřelcích a skandálech, nýbrž soustředěným a detailně promyšleným přístupem k dílům i jejich autorům tak, aby je ve výsledku interpretoval v nových souvislostech dnešníma očima a naší zkušeností, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje Straussově opeře Guntram, jejíž koncertní provedení viděl v roce 2014 v nastudování izraelského dirigenta Omera Meira Wellbera v Semperově opeře v Drážďanech, Století bez mezníků s poutavým textem o skladateli Brianu Ferneyhoughovi, považovaném za jednoho z nejvýznamnějších anglických tvůrců současné vážné hudby,  jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, nazvaným Něco z Lovana. Saxofon v říši fantazie, a přináší mnoho zajímavostí o Joeovi Lovanovi, který se letos v květnu opět po čase vrátil do Prahy na festival Americké jaro.
• V rubrice Knihy a notoviny  tentokrát najdete recenzi na knihu Christopha Wagnera-Trenkwitze  –  Das Orchester, das niemals schläft, vydanou u příležitosti 175. výročí založení Vídeňské filharmonie.
• Rubriku Svět hudebních nástrojů tentokrát otevírá článek o unikátním nástroji s názvem Stingray, vyrobeném u příležitosti 155. výročí založení firmy PETROF a zdobeném rejnočí kůží. Seriál, který následuje, věnujeme tento rok   klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V osmém  díle autor zpracoval Úvod do současné (nejen) mistrovské výroby pian.
• A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme druhý díl Nových jazzových nahrávek na CD,  po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

Nicolas Altstaedt, violoncello 

Hvězdný violoncellista Nicolas Altstaedt má podle svých vlastních slov velice  hluboký  a  vřelý vztah k Čechům a české kultuře. Miluje Antonína Dvořáka a jeho proslulý Violoncellový koncert, který tento emocionální hudebník, obdařený výjimečným osobním kouzlem a schopností souznít se zvukem a barvou svého nástroje, provede během svého pražského vystoupení.

Německo-francouzský virtuóz je jedním z posledních žáků legendárního violoncellisty Borise Pergamenščikova. Po vítězstvích v mnoha mezinárodních soutěžích a získání významných cen se Nicolasi Altstaedtovi velmi záhy otevřela cesta k předním světovým orchestrům a festivalům, mezi kterými hned na počátku kariéry nechyběla Vídeňská filharmonie nebo orchestr BBC na festivalu BBC Proms či ve Wigmore Hall.

V současnosti sklízí úspěchy na nejprestižnějších světových pódiích, jako jsou Suntory Hall v Tokiu, Wigmore Hall a Barbican v Londýně,  Théâtre des Champs Elysées v Paříži, Concertgebouw v Amsterdamu, Berlínská filharmonie, Elbphilharmonie v Hamburku, Konzerthaus ve Vídni, či na festivalech ve Verbier a v Salcburku.

Vasily Petrenko, dirigent 

Vasily Petrenko pocházející z Petrohradu, patří k nejvyhledávanějším dirigentům současnosti. Pravidelně vystupuje se všemi významnými orchestry světa, jako jsou například Berlínští filharmonikové, London Symphony Orchestra, London Philharmonic Orchestra, London Philharmonia, Orchestre National de France, Symfonický orchestr NHK Tokio, Philadelphia Orchestra či San Francisco Orchestra. Pravidelně účinkuje na festivalu BBC Proms a neméně úspěšná je také jeho operní kariéra. Vystupuje na festivalu v Glyndebourne, v Pařížské opeře, v Curyšské opeře, v Petrohradě, v Bavorské státní opeře a v Metropolitní opeře v New Yorku.

V  loňském  roce  byl  jmenován   uměleckým   ředitelem   Royal   Philharmonic  Orchestra   v Londýně, funkce se ujme v roce 2021. V současnosti je šéfdirigentem Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, European Union Youth Orchestra a filharmonie v Oslu.

V roce 2017 obdržel Vasily Petrenko titul “Umělec roku” při udílení cen Gramophone Awards, stalo se tak deset let poté, co vyhrál v kategorii “Mladý umělec roku”. Je také držitelem Classical Brit Award v mužské části kategorie “Umělec roku”.

EUYO – European Union Youth Orchestra 

EUYO – European Union Youth Orchestra  (Orchestr mladých Evropské unie) je jedním  z nejdynamičtějších a nejprestižnějších orchestrů světa.

Zakládajícím hudebním ředitelem orchestru byl Claudio Abbado, který z něj vytvořil prvotřídní světové hudební těleso. Jeho nástupci byli nejdříve Bernard Haitink a po něm Vladimír Aškenazy. Od roku 2015 je šéfdirigentem orchestru Vasily Petrenko.

S orchestrem, vystupujícím na předních pódiích pěti kontinentů, např. v newyorské Carnegie Hall, londýnské Royal Albert Hall či vídeňském Musikvereinu, je spjata také řada dalších mimořádných dirigentských osobností, jako např. Daniel Barenboim, Leonard Bernstein, Colin Davis, Carlo Maria Giulini, Herbert von Karajan, Mstislav Rostropovič a Georg Solti. Nelze opomenout ani řadu světově významných sólistů, kteří s orchestrem vystupovali. Patří mezi ně např. Martha Argerich, Emanuel Ax, Barbara Hendricks, Nigel Kennedy, Radu Lupu, Yehudi Menuhin, Anne-Sophie Mutter, Jessye Norman nebo Ravi Shankar.

UPOUTÁVKA  NA  ČERVENCOVÉ  ČÍSLO

Z červencového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

• Rozhovor  s významným českým houslistou Bohuslavem Matouškem, který 26. září oslaví své významné životní jubileum a při té příležitosti vystoupí na gratulačním koncertě v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.
• Rozhovor s předním německým režisérem Christianem Räthem, který má dosud na svém kontě režie děl mnoha skladatelů na nejvýznamnějších světových scénách počínaje Mozartem a konče Korngoldem či Brittenem. Jeho velkým přáním je ale režírovat i některou z oper Leoše Janáčka.
• Z rubriky Události ohlédnutí za patrně posledním vystoupením Pražského komorního baletu, který první den v květnu uvedl s velkým ohlasem na prknech Stavovského divadla premiéru Erbenovy Kytice, jejímiž tvůrci byli Ondřej Brousek jako autor hudby a Petr Zuska, jenž vytvořil scénář, choreografii a režii. Soubor, který založil roku 1975 Pavel Šmok, svoji kontinuální činnost ukončuje „z důvodů naprosto nedostatečné veřejné podpory a nezájmu stávajícího vedení Ministerstva kultury České republiky o problematiku tanečního umění“.
• Z rubriky Festivaly, koncerty  kompletní zhodnocení letošního Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, z jehož obšírného programu doporučujeme např. recenze na Zahájení s Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky, vystoupení italského tělesa Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia – Roma v čele s dirigentem Antoniem Pappanem a sólistkou Bartókova Prvního houslového koncertu Lisou Batiashvili, španělského souboru Orchestra de Cadaqués, s nímž se tentokrát v díle Astora Piazzolly představila další houslistka, Leticia Moreno, Pražských symfoniků, kteří mj. uvedli s Terezií Fialovou Koncert pro klavír a orchestr Petra Ebena, který by se letos 29. ledna dožil 90 let, či České filharmonie, kterou řídil Louis Langrée a jež posluchačům představila Ravelův Klavírní koncert G dur s Javierem Perianesem a Frankovu nádhernou Symfonii d moll. Zcela výjimečným projektem bylo vystoupení Isabelle Faust, která v jednom večeru  skvostně představila kompletní Bachovy houslové sonáty a partity, zajímavostí pak určitě byl i koncert  v rámci Víkendu komorní hudby, na němž německo-srbská interpretka Carolina Eyck představila elektrofonický bezdotykový instrument, nazvaný podle svého vynálezce těremin. Své posluchače si našli i naši mladí interpreti, klavírista Matyáš Novák, který zahájil řadu matiné, a houslista Milan Al-Ashhab, jenž společně s klavíristou Adamem Skoumalem vystoupili na jednom z nokturen. Na své si ale jistě přišli i fanoušci hudby filmové, kdy v kině Lucerna byl promítnut snímek Martina Friče Varhaník u sv. Víta s nově zkomponovanou hudbou Jana Rybáře, a hudby jazzové, kterou tentokrát reprezentovalo vystoupení americké jazzové zpěvačky, držitelky tří cen Grammy Cécile McLorin, a Sullivana Fortnera. Z koncertů mimo lesk festivalu bychom rádi upozornili např. na Koncert pro Anežku, pořádaný Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, na němž v podání komorního souboru dobových nástrojů Capella da Camera Praga s uměleckým vedoucím Lukášem Vernerem a sólistů Michaely Šrůmové a Romana Janála zazněla ve světové premiéře kantáta Martina Kumžáka Canticum St. Agnes…
• V rubrice Horizont tentokrát přinášíme ohlédnutí za  vystoupením Artura Sandovala s Pražskými symfoniky a Janem Kučerou ve Smetanově síni Obecního domu, které se neslo v duchu skladeb George Gershwina.
• Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru koncertního uvedení Wagnerova Rýnského zlata ve Foru Karlín, nastudovaného Andreasem Weiserem, Orchestrem Státní opery a řadou zahraničních i českých sólistů, mezi nimiž nechyběli např. vynikající představitel Albericha Němec Thomas Gazheli či jako úlisný Loge Štefan Margita.
• Ze zahraničí doporučujeme srovnání s Rýnským zlatem v Pasově, kde jej nastudoval orchestr Niederbayerische Philharmonie s dirigentem Basilem H. E. Colemanem a sólisty Stephanem Bootzem (Wotan), Stefanem Stollem (Alberich) či Thomasem Stückemannem. Zde se ale jednalo o inscenaci, kterou režijně připravil Stefan Tilch na scéně Karlheinze Beera a s kostýmy Ursuly Beutler.
• Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
• zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v sedmém díle věnovaném nedávno zesnulým – režisérovi Václavu Kučerovi a muzikantovi, scenáristovi, manažerovi a organizátorovi Romku Hanzlíkovi,  Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete např. informace o nedožitém jubileu Laďky Kozderkové, legendě jménem Jesus Christ Superstar či o nabídce britského muzikálového léta, kde se autoři soustředili zejména na zajímavé novinky, které budou během následujících měsíců uváděny v méně známých divadelních prostorách, nebo na inscenace, u nichž je plánován pouze omezený počet repríz.
• nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí z dirigentského života Leonarda Bernsteina, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v červencovém čísle zaměřili pozornost na slavného Ottu Schenka, který jako operní režisér debutoval v roce 1957 v Mozartově Kouzelné flétně, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje Gounodově opeře Cinq-Mars,  Století bez mezníků s poutavým textem o finském skladateli Einojuhanim Rautavaarovi, největším z Finů po Jeanu Sibeliovi,  jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje opět nápaditě nazvaným dílem Golfský proud jazzové muziky, kde  je jednou z hlavních postav  Duke Ellington.
• V rubrice Knihy a notoviny se tentokrát opět vracíme k Novinkám ze zahraniční muzikologické literatury, v jejichž třetím díle autor znovu přináší celou plejádu nově vydaných knih o hudbě. A to jak publikací, týkajících se teorie, filozofie, sociologie a psychologie hudby, tak prací, věnovaných hudebním dějinám i několika osudům konkrétních autorů. V neposlední řadě zde najdete i zahraniční publikace, týkající se českých skladatelů.
• Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme  klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V sedmém  díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1989 dodnes, která tímto dílem končí a bude pokračovat dalšími tématy z této oblasti.
• A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z červnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

• Rozhovor  s rakouským dirigentem Franzem Welserem-Möstem, šéfdirigentem orchestru v Clevelandu, který poprvé na konci letošní sezony vystoupí s Českou filharmonií a pro nás je mimo jiné zajímavý i tím, že v době, kdy vedl Vídeňskou státní operu, uváděl na její scéně každoročně jednu Janáčkovu operu…
• Rozhovor se skladatelem, dirigentem, interpretem a režisérem Jaroslavem Krčkem, zakladatelem souboru Musica Bohemica, který se 22. dubna dožil osmdesáti let…
• Rozhovor s houslovým virtuosem, dirigentem a pedagogem Pinchasem Zukermanem, držitelem řady prestižních ocenění včetně Ceny Isaaka Sterna, kterého si pro nadcházející půlkulatou koncertní sezonu zvolili Pražští symfonikové za svého rezidenčního umělce.
• Z rubriky Události ohlédnutí za grandiózním úspěchem české hudby ve Vídni, kde se v krásném kostele Karlskirche konal Slavnostní koncert k poctě díla Leopolda Koželuha, z jehož skladatelského odkazu zazněla kantáta Joseph, der Menschen heit Segen. Na koncertě účinkovali český ansámbl Wranitzky Kapelle, chlapecký sbor Boni pueri, rakouská sólistka Simona Eisingerová a rakouský herec Wolfgang Klivana, dirigoval Marek Štilec.
• Z rubriky Festivaly, koncerty zhodnocení Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně a koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu, řízeného Lukaszem Borowiczem, který doprovodil slavného britského barytonistu Simona Keenlysidea a albánskou sopranistku Ermonelu Jaho, orchestru PKF – Prague Philharmonia, před nějž si na dirigentský stupínek poprvé stoupl americký filmový skladatel a dirigent David Newman a v Koncertu F dur Georga Gershwina se sólového partu ujal Nizozemec Andrew van Oeyen, dále Ústřední hudby Armády ČR, která v Městské knihovně představila celkem devět premiér, vystoupení Wihanova kvarteta s hostem (a jeho bývalým členem) Jiřím Žigmundem v cyklu koncertů v komorním sále Mozartea, věnovaného tentokrát poctě legendárního Českého kvarteta, či benefičního koncertu, pořádaného Nadačním fondem Impuls se sólistkami Kristinou Fialovou a Jitkou Čechovou; zajímavé jsou určitě rovněž informace o I. ročníku klavírní soutěže Středočeské PIANOFORTE, jehož absolutním vítězem se stal Pavel Bárta ze ZUŠ F. A. Šporka v Lysé nad Labem…

• V rubrice Horizont tentokrát přinášíme ohlédnutí za letošní jazzovou nabídkou cyklu koncertů Jazzfest Brno 2019 a za koncertem s názvem Ba/Rock goes to Hollywood na Novoměstské radnici, kde hobojista Vilém Veverka vystoupil se svým novým tělesem Ultimate W Band…

• Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru díla Petra Wajsara Tramvestie, psaného na objednávku Opery Národního divadla a pojednávajícího o jízdě tramvajové linky č. 11 mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, či na premiéru Mascagniho Iris na Nové scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni, kterou nastudoval Jiří Štrunc, režie se chopil Tomáš Pilař a v titulní roli se představila Ivana Veberová. Tentokrát operní nabídku rozšířil i přímý přenos z newyorské Metropolitní, kterým bylo nové nastudování Wagnerovy Valkýry, premiérované v roce 2011, a po osmi letech nastudované Philippem Jordanem a sólisty Evou-Marií Westbroeck (která v roli Sieglindy vystoupila již při premiéře), Stuartem Skeltonem, Greerem Grimsleyem, Christine Goerke, Jamie Barton a Güntherem Groissböckem.

• Ze zahraničí doporučujeme souhrnný článek o letošních Osterfestspiele Salzburg s konkrétním hodnocením Wagnerových Mistrů pěvců norimberských v hudebním nastudování Christiana Thielemanna, režii Jense-Daniela Herzoga a Hansem Sachsem dlouholetého sólisty Semperovy opery Georga Zeppenfelda.

 

• • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:

• zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o českém (a československém) hudebním dokumentu – v šestém díle věnovanému jednak dokumentu o Josefu Myslivečkovi s názvem Zpověď zapomenutého, a jednak připravovanému hranému filmu o tomto významném českém skladateli Il Boemo, v němž budou mj. vystupovat např. slavný kontratenorista Philipp Jaroussky či sopranistka Simona Šaturová, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete např. informace o květnové české premiéře muzikálu Billy Elliot v plzeňském Divadle J. K. Tyla, o muzikálu pro dva herce a klavíristu Stephena Dolginoffa Thrill Me s českým podtitulem Vzruš mě!, inspirovaném skutečným případem z Chicaga roku 1924, který byl známý jako kauza Leopold a Loeb, či o pokračující spolupráci Divadla Kalich se skupinou Elán, jejímž výsledkem bude muzikál Voda nad vodou. Také nesmíme zapomenout na letos již druhé pokračování cyklu Nadace Bohuslava Martinů informuje, tentokrát pojednávající o vztahu Bohuslava Martinů a Václava Talicha.

 

• nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí o Ottu Klempererovi, jehož otec pocházel z Prahy a kterému v počátcích velmi pomohl sám Gustav Mahler, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v červnovém čísle zaměřili pozornost na slavného Franka Zeffirelliho, nedávno (6. 4. 2019) oceněného za svou celoživotní tvorbu předsedkyní italského senátu, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje Verdiho opeře Jeruzalém, Století bez mezníků s poutavým textem o ukrajinském rodákovi Valentinu Silvestrovovi, jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, nazvaným Hot jazz v bludišti tištěných spojů či druhé pokračování cyklu Souborné vydání díla Bohuslava Martinů, věnované prvním dvěma svazkům, jimiž jsou Epos o Gilgamešovi a Symfonie č. 4.
• samostatné studie: Návrat Dalibora do Národního divadla, text z pera Luďka Patráka, psaný u příležitosti připravované premiéry této Smetanovy opery v pražském Národním divadle, které ji uvede 27. a 29. 6.
•  V rubrice Knihy a notoviny tentokrát přinášíme recenzi knihy Zvukoprostor – prostorozvuk Michala Rataje, Slavomíra Hořínky, Jana Trojana a Tomáše Dvořáka, kterou stejně jako v minulém čísle recenzovanou publikaci Scelovací prostředky vydalo Nakladatelství AMU.
• Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V šestém díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1989 dodnes (pokračování).
• A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

Novinou letošního roku je konání Mezinárodní violové soutěže. Soutěž se bude konat  1. – 3. 11. 2019 v Praze ( Malé náměstí 11, 1. patro – New York University Prague, Richterův dům). Věkový limit účastníků je do 30 let (včetně) a registrační poplatek činí 2000,- Kč nebo 80 eur a musí být uhrazen společně s přihláškou. Uzávěrka přihlášek je do 30. 9. 2019. Kapacita soutěžících je omezena.

Všechna kola i koncert vítězů jsou přístupná veřejnosti.

Více na www.violacompetition.com

 

Z květnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

• Rozhovor  se španělskou houslistkou Leticií Moreno, která se na letošním Pražském jaru představí ve Dvořákově síni Rudolfina společně se svými krajany, dirigentem Jaimem Martínem a členy Orchestra de Cadaqués. Pro posluchače si připravili díla z tvorby španělských a iberoamerických skladatelů: Isaaka Albénize, Astora Piazzolly, Manuela de Fally a Juana Crisóstoma de Arriaga.
• Rozhovor s úspěšnou prezidentkou slavné firmy PETROF (která letos oslavuje 155 let od svého založení), či téměř již dvacet let šéfkou Asociace výrobců hudebních nástrojů u nás, Mgr. Zuzanou Ceralovou Petrofovou
• Rozhovor, který mezi sebou vedli dva jubilanti, jež jsou dlouhá léta spjati s časopisem Hudební rozhledy, Jan Vičar a Miloš Pokora…
• Z rubriky Události ohlédnutí za další, tentokrát třídenní návštěvou rakouského klavíristy, pedagoga, literáta i výtvarného umělce Alfreda Brendela v Praze, který přijal pozvání festivalu Prague Music Performance. Kromě přednášky o interpretaci W. A. Mozarta se vyvrcholením zmíněného projektu stalo souborné provedení Smyčcových kvartetů Bély Bartóka, doplněné českou premiérou skladby Miroslava Srnky – Future Family.
• Z rubriky Festivaly, koncerty zhodnocení festivalů Smetanovské dny a Přehlídka koncertního umění, dvou koncertů České filharmonie s dirigenty Tomášem Braunerem a Benem Gernonem a sólisty Jiřím Vodičkou a Danielem Wiesnerem a Zdislavou Bočkovou a Trulsem Mørkem a vystoupení pěvců Josého Cury s Pražskými symfoniky, Bryana Hymela a Irini Kyriakidou s Janáčkovou filharmonií Ostrava a Petra Nekorance společně s americkým barytonistou Johnem Brancym, které na klavír doprovodil William Kelley; k zajímavým večerům patřilo bezesporu i provedení Verdiho Requiem v Národním divadle, Jarní koncert Pražského filharmonického sboru v kostele sv. Šimona a Judy, vystoupení Radka Baboráka s PKF – Prague Philharmonia v několika uměleckých rolích či Filharmonie Brno, která se pod taktovkou Alexandera Liebreicha posluchačům představila stále ještě mimo prostory Janáčkova divadla, na sokolském stadionu.
• V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na letošní 26. ročník Febiofestu, který probíhal v prostorách kin Cinestar Anděl, Černý most, Ponrepo a v Městské knihovně a diváky opět potěšil výběrem kvalitních snímků z celého světa…
• Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na představení Giordanova Andrey Chéniera, v němž jako host vystoupil po boku Andy-Louise Bogzy brazilský tenorista Martin Muehle, dále na zdařilou premiéru operního projektu Mozart… a ti druzí, tvořeného díly Michaela Nymana (Dopisy, hádanky a příkazy) a Stevena Stuckyho (Klasika), zhodnocení obou premiér Porterova muzikálu Děj se co děj v Ostravě či nových nastudování dvou slavných baletů, Čajkovského Labutího jezera v pražském Národním divadle a Prokofjevova Romea a Julie v Národním divadle v Brně, kde se před osmdesáti lety v choreografii Ivo Váni Psoty dokonce uskutečnila jeho světová premiéra.
• Ze zahraničí jsme do květnové upoutávky vybrali hodnocení Čajkovského Panny Orleánské, premiérované v Divadle na Vídeňce.

 

• Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
• zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o českém (a československém) hudebním dokumentu – v pátém díle věnovaném snímkům dvojice Krameš-Nádassy Argippo znovuzrozený a Jan Klusák – Axis Temporum, Z historie a současnosti muzikálu – tentokrát např. se vzpomínkou na režiséra Stanleyho Donena, který nás opustil 21. února, na březnové výročí (konkrétně 14. 3.) muzikálu Vlasy, od premiéry jejichž slavné filmové verze uplynulo 40 let, na březnovou premiéru českého muzikálu Šakalí léta v Divadle Na Fidlovačce, psaného na námět filmu Jana Hřebejka a Petra Jarchovského a povídek Petra Šabacha s hudbou a písněmi Ivana Hlase, či na muzikálový debut hudebníka a zpěváka Stinga s názvem Poslední loď, který v režii Stanislava Moši uvedlo v české premiéře a překladu Zuzany Čtveráčkové Městské divadlo v Brně.
• nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, které pokračují zajímavostmi ze života významného německého dirigenta Bruna Waltera, mimo jiné současníka Artura Toscaniniho, který byl jeho velkým přítelem, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se v květnovém čísle setkáme s nám již dobře známým Robertem Wilsonem, jenž v pražském Národním divadle nastudoval celkem čtyři inscenace, z toho dvě opery Leoše Janáčka – Osud a Káťa Kabanová, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se autor tentokrát věnuje polozapomenuté opeře Kolumbus Františka Škroupa, kterou skladatel zkomponoval na německé libreto Johanna Carla Hickela roku 1855, Století bez mezníků, jehož pátý díl je věnován německému skladateli Karlu Amadeovi Hartmannovi, a jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje zamyšlením nad jazzovými koncerty MHF Pražské jaro.
•  V rubrice Knihy a notoviny tentokrát přinášíme recenzi knihy Scelovací prostředky autorů Vladimíra Tichého, Tomáše Krejči a Petra Zvěřiny, kterou vydalo Nakladatelství AMU.
• Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. V pátém díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1989 dodnes (úvod).
• A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

Z dubnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

• Rozhovor s mexickou dirigentkou Alondrou de la Parra, která se letos představí se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu na festivalu Pražské jaro. Na programu bude Slavnostní předehra, op. 96 Dmitrije Šostakoviče, Koncert pro trubku a orchestr As dur Alexandera Aruťunjana a Petruška Igora Stravinského.
• Rozhovor s loňskou vítězkou Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích, talentovanou houslistkou Marií Hasoňovou, která byla od příštího roku přijata ke studiu na HAMU a s Quasi triem k postgraduálnímu studiu na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst.
• Z rubriky Události zhodnocení koncertního provedení Gershwinovy opery Porgy a Bess, které kromě Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Pražského filharmonického sboru, řízených britským dirigentem Waynem Marshallem (s nímž jsme uveřejnili rozhovor v prosincovém čísle Hudebních rozhledů), nastudovali zahraniční sólisté:  Kevin Short, Indira Mahajan, Angela Renée Simpson a Ronald Samm. Poprvé toto skvělé dílo u nás zaznělo před třiašedesáti lety v Hudebním divadle v Karlíně a to díky hostování afro-amerického souboru Everyman Opera Company v rámci jeho evropského turné.
• Z rubriky Festivaly, koncerty například recenze na tři koncerty s Českou filharmonií, a to dva s jejím  šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a klavíristou Kirilem Gersteinem, a jeden, na němž kromě Dvořákova Zlatého kolovratu zazněla se sólisty Simonem O´Neillem a Magdalenou Koženou Mahlerova Píseň o zemi,  se Simonem Rattlem, jenž stanul před tímto tělesem vůbec poprvé. Z dalších březnových projektů stojí určitě za zmínku provedení Händelova oratoria Saul, nastudované vedle sólistů, z nichž hlavních rolí Saula a Davida se zhostili náš basbarytonista Adam Plachetka a slavný německý kontratenorista Andreas Scholl,  soubory Czech Ensemble Baroque Choir a Czech Ensemble Baroque Orchestra řízené Romanem Válkem, vystoupení amerického souboru Chanticleer, který zároveň oslavuje svou již čtyřicátou sezonu, nebo Kühnova smíšeného sboru, jenž letos těší svým uměním posluchače již plných šedesát let! Z Brna zaujme jistě ohlédnutí za novým cyklem staré hudby Barbara Maria Willi uvádí či za druhým  koncertem Klubu moravských skladatelů, patřícího do Dnů mladých interpretů,  se sólisty – klavíristou Filipem Synkem a klarinetistkou Janou Krejčí, která vystoupila i v rámci tria s Janem Kočárema Štěpánem Vicenecem při provedení skladby Swana Hennesseye.
• V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení legendární francouzské šansoniérky Mireille Mathieu, které v rámci jejího zahraničního turné s programem Made in France proběhlo v pražském Kongresovém centru a nadchlo téměř tři tisíce posluchačů.
• Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na představení Veselá vdova, které premiérovalo Divadlo J. K. Tyla v Plzni,a na dva přenosyoper po internetu, Janáčkovu Káťu Kabanovou z neapolského divadla Teatro di San Carlo, a Prodanou nevěstu z mnichovské Bavorské státní opery.  
• Ze zahraničí jsme do dubnové upoutávky vybrali hodnocení Donizettiho Lucie di Lammermoor z Vídeňské státní opery, nastudované Australanem Evelinem Pidň, v režii Laurenta Pellyho a s  Juanem Diegem Flórezem a Olgou Peretyatkov hlavních rolích, oratoria Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, které v hudebním nastudování Jukky-Pekky Sarasteho a režii Calixta Bieita zařadilo na svůj program  další slavné vídeňské divadlo Theater an der Wien, jež do role Eliáše obsadilo mnichovského barytonistu Christiana Gerhahera, dále Karla V. Ernsta Krenka, uvedeného v Bavorské státní opeře v Mnichově, kde se jeho nastudování ujal Erik Nielsen, režie člen známé katalánské skupiny La Fura dels Bausa role  císaře Bo Skovhus, aopětProdané nevěsty, kterou uvedla rovněž pod názvem Die verkaufte Braut tentokrát drážďanská Semperoper. Zajímavostí pro nás je určitě skutečnost, že jejího hudebního nastudování se zhostil Tomáš Netopila role Jeníka slovenský tenorista Pavol Bršlík. Informaci přinášíme i z vystoupení Berlínských filharmoniků, kteří s Yannickem Nézetem-Séguinemzavítali  koncem února do polských Katovic, a to s programem, sestaveným z děl Clauda Debussyho(Moře) a Sergeje Prokofjeva(Symfonie č. 5).

Pokračování textu Upoutávka na dubnové číslo

Z březnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

• Rozhovor  s nejmladším zástupcem slavné dirigentské rodiny Järviů, Kristjanem Järvim, který letos přijede podruhé po deseti letech na Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, aby jej zahájil provedením děl významných skladatelů první poloviny 20. století, Janáčka, Prokofjeva a Rachmaninova.
• Z rubriky Události ohlédnutí za dvanáctým ročníkem soutěže Talent Prahy 5, konané každoročně pro žáky základních uměleckých škol  pod záštitou téže městské části a korunované  koncertem laureátů ve velkém sále Národního domu na Smíchově; ve druhé části dvojstrany soutěž v rozhovoru s Ludvíkem Kašpárkem přiblíží jeden ze zakladatelů soutěže, radní pro kulturu městské části Praha 5, Lukáš Herold.
• Z rubriky Festivaly, koncerty souhrnnou recenzi na festival České doteky hudby a jednotlivé recenze na koncerty Mozartovy narozeniny opět s Plácidem Domingem, Galavečer Classic Prague Awards 2018, vystoupení Manfreda Honecka s Českou filharmonií, nazvané Smrt v hudbě a písmě, či Ivana Kusnjera a jeho žáků,  provedení kantáty Augustina Šenkýře Dies Numini et Principi nebo večer Pavla Trojana v kostele sv. Vavřince
• V rubrice Horizont v tomto čísle přinášíme  recenzi na již osmý ročník Festivalu filmové hudby (Film Music Prague), který letos připravil dvě novinky: zahájení posunul z dubna na počátek února  a  programovou nabídku rozšířil o  jeden koncert nefilmové hudby od filmových skladatelů, který přehlídku ve velkém stylu zakončil.
• Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na představení Jonny spielt auf (Jonny vyhrává) Ernsta Křenka, dílo, které se do Prahy vrátilo po dvaadevadesáti letech,  ohlédnutí za Beethovenovým Fideliem, nastudovaným stejně jako Jonny Orchestrem a Sborem Státní opery, Verdiho Donem Carlosem, jehož premiéru uvedlo v Janáčkově divadle  Národní divadlo Brno, či za baletním projektem s názvem Re-start 2019, v němž na Nové scéně spojily své síly Pražský komorní balet a Balet Praha Junior;  za pozornost jistě stojí i tři hodnocení přenosů z newyorské MET – Marnie Nika Muhlyho s vynikající Isabel Leonard v titulní roli, La traviaty Giuseppa Verdiho s Dianou Damrau a Juanem Diego Flórezem a Adriany Lecouvreur, kterou zkomponoval Francesco Cilea a hudebně ji nastudoval Gianandrea Noseda, režie se ujal Sir David McVicar a v hlavních rolích se představili Anna Netrebko (Adriana Lecouvreur) a Piotr Beczała (Maurizio).
• Ze zahraničí jsme v březnové upoutávce vybrali hodnocení salcburského festivalu Mozartwoche 2019, poprvé uskutečněného pod vedením nového intendanta Rolanda Villazóna, provedení opery Euryanthe Carla Marii von Webera, jejíhož hudebního nastudování se v Divadle Na Vídeňce ujal Constantin Trinks (který např.  v pražském Národním divadle nastudoval Wagnerova Lohengrina) a režie Christof Loy, či novinky s názvem Die Weiden (Vrby), nastudované Ingem Metzmacherem a vytvořené podle hororu Algernona Blackwooda na objednávku Vídeňské státní opery  skladatelem Johannesem Mariou Staudem a libretistou Durnem Grünbeinem.
• Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
• zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – ve třetím díle věnovaném vynikající české dokumentaristce Olze Sommerové a jejích třech dokumentech – Červená, Magický hlas rebelky (o Martě Kubišové) a Legenda Suchý,  Z historie a současnosti muzikálu – tentokrát o několika významných únorových výročích jako např. pětasedmdesátinách anglického filmového režiséra Sira Alana Parkera, pětadvacátém výročí premiéry muzikálu Pěna dní v Divadle ABC či pátém výročí úmrtí tanečníka a choreografa Richarda Hese…
• nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, které pokračují informacemi o Gustavu Mahlerovi, jehož si sice spojujeme spíše s komponováním,  ale který se dirigování věnoval po celý svůj profesionální život,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se v březnovém čísle setkáme s dalším slavným německým režisérem, tentokrát Hansem Neuenfelsem, jehož inscenace patří k těm nejkontroverznějším,  Zapomenuté operní skvosty, v nichž se  autor věnuje další operní raritě – tentokrát opeře Vestálka italského skladatele Gaspara Luigiho Pacifika Spontiniho, který v jednom rozhovoru s Richardem Wagnerem prohlásil, že „po Vestálce nebyla napsána jediná nota, která by nebyla ukradena z jeho partitury“, Století bez mezníků,  jehož třetí díl je věnován Andrému Jolivetovi, v dějinách francouzské hudby 20. století vždy tomu „druhému“ po Messiaenovi, a jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje Kapitolou o polském jazzu a našem příhraničí. Březnové číslo Hudebních rozhledů však také nabídne první část ze čtyřdílného cyklu, věnovanému Soubornému vydání díla Bohuslava Martinů s podtitulem Více než jen opravené noty.
• V rubrice Knihy a notoviny  tentokrát přinášíme informaci o dvou mimořádně cenných hudebně historických a hudebně teoretických příspěvcích české muzikologie – Jan Blahoslav: Musica 1569 a  Jan Ámos Komenský: Kancyonál 1659, znovu vydaných pod pečlivou redakcí Petra Daňka a Jiřího K. Kroupy.
• Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. Ve třetím díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1939 do první poloviny 50. let.
• A v rubrice Revue hudebních nosičů jsme se tentokrát vrátili opět k opeře – a to k Novým operním nahrávkám na CD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

Z únorového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

• Rozhovor s klavíristou Matyášem Novákem, vítězem mnoha soutěží, členem PETROF Art Family a letošním debutantem Pražského jara, k jehož posledním soutěžním úspěchům patří druhé místo v Mezinárodní klavírní soutěži Edvarda Griega 2018 v norském Bergenu
• Rozhovor s německým violoncellistou Danjulem Ishizakou, který již podruhé vystoupí v Ostravě s Janáčkovou filharmonií, tentokrát v Šostakovičově Violoncellovém koncertu č. 2
• Z rubriky Události ohlédnutí za vystoupením rodinného klanu Klánských ve Dvořákově síni Rudolfina, kde u příležitosti životního  jubilea svého otce, prof. Ivana Klánského, vystoupili čtyři jeho synové (houslista Vladimír, barytonista Daniel, violoncellista Adam a klavírista Lukáš) a dcera Klára
• Z rubriky Festivaly, koncerty souhrnné recenze na festivaly Dny Bohuslava Martinů, Melodram měl opět svátky, České kulturní slavnosti, Contempuls Night a na vystoupení Zuzany Markové a Simona Piazzoly, slavnostní odpoledne Kruhu umělců houslařů, který slavil šedesátileté jubileum své existence, Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech, adventní koncert s Janou a Hanou Jonášovými, recitál bratří Vilímců, kde mimo jiné zazněl i Koncert č. 2 D dur Jana Kubelíka a bylo pokřtěno CD s několika jeho skladbami, či na po letech první koncert v pražském Mozarteu, které se tak znovu otevírá veřejnosti
• V rubrice Horizont přinášíme v tomto čísle recenze na Swingové Vánoce neboli Sinatrology s Janem Smigmatorem a jeho hosty v pražské Lucerně a na vystoupení Jitky Hosprové, jazzového tria Emil Viklický, Josef Fečo a Jiří Stivín a mezzosopranistky Evy Garajové v rámci festivalu Procházky uměním
• Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na představení Janáčkovy Její pastorkyně v Moravském divadle Olomouc či na představení Lukáše Sommera Časoplet, které uvedlo uskupení Opera Studio Praha v prostoru Pražské křižovatky. Rovněž zde najdete recenzi na Saint-Saënsovu operu Samson a Dalila z newyorské Metropolitní v hlavních rolích s Robertem Alagnou a Elinou Garančou či na přenos baletu z londýnské Covent Garden – Mayerling v choreografii Kennnetha Macmillana
• Ze zahraničí jsme v lednové upoutávce vybrali hodnocení Berliozových Trójanů ve Vídeňské státní opeře, kde se  titulních rolí ujali Anna Caterina Antonacci, Adam Plachetka a Brandon Jovanovich, hudebního nastudování Alain Altinoglu a režie David McVicar, a hodnocení Pucciniho Bohémy v drážďanské Semperoper s Angelou Gheorghiu a Stephenem Costellem

Pokračování textu Upoutávka na únorové číslo