UPOUTÁVKA NA SRPNOVÉ ČÍSLO

Ze srpnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s violoncellistou Jiřím Bártou, který letos zahájí MHF Český Krumlov.
  • Rozhovor s Alenou Kunertovou o její umělecké a produkční agentuře Nachtigall Artists Management,  letos v srpnu oslavující 20 let svého trvání
  • Rozhovor s harfistkou Janou Bouškovou, která završila svůj první pedagogický rok na prestižní Royal College of Music v Londýně, na jaře založila 1. celosvětový online harfový kongres, koncertuje, připravuje nová CD a úspěšně se prezentuje ještě celou řadou dalších zajímavých aktivit.
  • Rozhovor s talentovanou a mnoha prestižními cenami již ověnčenou studentkou  HAMU, klarinetistkou Annou Paulovou
  • Rozhovor se členkami souboru Quasi Trio (Marií Hasoňovou, Juditou Škodovou a Kateřinou Ochmanovou), který se stal novým objevem české komorní scény. 
  • Z rubriky Události ohlédnutí za slavnostním koncertem, pořádaným v sále pražského Mozartea u  příležitosti 100. výročí narození mistra houslaře Přemysla Otakara Špidlena, na němž vystoupil např. i Pavel Šporcl.
  •  V rubrice Festivaly, koncerty jsme zachytili výběr akcí ze 31. ročníku Mezinárodního festivalu současného umění Forfest Kroměříž, mimořádný koncert Pražských symfoniků ve Smetanově síni, na němž se s orchestrem loučil jeho dosavadní šéfdirigent Pietari Inkinen, či vystoupení Pražského filharmonického sboru v čele se sbormistrem Lukášem Vasilkem, situované do krásného prostředí Vrtbovské zahrady.
  • Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení vystoupení Rastislava Uhríka v rámci festivalu Bass Days v Jazz Docku, k němuž si přizval ještě další čtyři pražské hudebníky a oslavil na něm i svoje čtyřicátiny.
  • Z operního žánru nabízíme ohlédnutí za záznamem z představení Pucciniho Turandot, realizovaným v Královském divadle v Madridu a dostupným na France Télévisions od prosince 2019  do června 2020.  Operu hudebně nastudoval Nicola Luisotti, autorem režie, scény a světelného designu byl světoznámý Robert Wilson.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili dva texty. Jeden, věnovaný letošním oslavám stého výročí založení slavných Salzburger Festspiele, a to od jeho počátků až do roku 2021, kam se vzhledem ke koronavirové pandemii přesouvá hlavní část pro letošní sezonu připraveného programu,  během srpna tentokrát realizovaného pouze ve zkrácené podobě. Druhý text z pera Roberta Rytiny přibližuje kuriózní nastudování jakési „kompromisní verze“ Verdiho Dona Carla v drážďanské Semperoper, kterou připravil Johannes Wulff-Woesten a v hlavních rolích v něm vystoupila hvězdná pěvecká i manželská dvojice, Anna Netrebko a Yusif Eyvazov.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde  tentokrát můžete zavzpomínat na skvělého Jevgenije Mravinského, který mj. premiéroval šest Šostakovičových symfonií (Osmou mu skladatel dokonce dedikoval) a plných padesát let stál v čele Leningradské filharmonie, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s bratry Wielandem a Wolfgangem Wagnerovými, kteří byli po válce jmenováni do vedení světoznámého Bayreuthského festivalu, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se tentokrát autor se svými dotazy obrátil na sólisty Opery Národního divadla a zároveň manžele Janu a Václava Siberovy, s nimiž hovořil (nejen) o Weberových Třech Pintech,  Století bez mezníků o  více než zajímavém, byť, bohužel, poměrně málo v povědomí veřejnosti zakotveném  slovenském skladateli Romanu Bergerovi, který navíc letos oslaví svoje 90. narozeniny,   Celuloidová hudba, v jejímž osmém dílu se autor věnoval novému celovečernímu hudebnímu dokumentu Šimona Šafránka o zpěvákovi, skladateli a kytaristovi Miroslavu Žbirkovi, uvedenému ve světové premiéře na přehlídce Tady Vary, Z historie a současnosti muzikálu, v němž si s trojicí autorů Michaelem Prostějovským, Pavlem Bárem a Markétou Damkovou zavzpomínáme mj. na úspěšný muzikál Chicago, od jehož premiéry uplynulo již 45 let, či na jeden z nejzajímavějších tvůrčích počinů autorské dvojice Suchý-Šlitr, a sice Dobře placenou procházku, premiérovanou před 55 lety. Místo pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se již potřetí setkáme s náhradním textem Petra Marka, který tentokrát přispěl rozhovorem s výborným českým jazzovým pianistou a skladatelem, žijícím již 25 let v USA, Pavlem Wlosokem, a čtvrtým dílem pokračuje i oblíbený  cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí, v němž se v tomto pokračování setkáme kromě Paganiniho i s vynikajícími českými houslisty Ferdinandem Laubem a Janem Kubelíkem.
  • samostatné studie: Vzpomínku na významného muzikologa Antonína Špeldu, působícího celý život především na Plzeňsku, připravila Marta Ulrychová, a s novými formami digitální distribuce hudebního díla, o nichž psala ve své magisterské práci, nás seznámila Duyen Monika Nguyenová.
  • Rubriku Knihy a notoviny  vyplňuje recenze na knihu Pavly Jonssonové s názvem Růžové vrány. Muzikantky v 21. století
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů zvolil v minulém dílu autor seriálu Dostaveníčko u kláves Jakub Zahradník jistě zajímavé téma, které zpracoval v textu s názvem Chvála opravárenství a v srpnovém čísle uvádíme jeho 2. část.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát prostřídaly operu  Nové jazzové nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA ČERVENCOVÉ ČÍSLO

Z červencového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s hobojistou Vilémem Veverkou
  • Rozhovor s flétnistkou Janou Jarkovskou (nejen) o novém albu s názvem Vlastním hlasem
  • Rozhovor s flétnistkou a uměleckou vedoucí barokního souboru Collegium Marianum Janou Semerádovou
  • Rozhovor s dlouholetým členem Berlínské filharmonie, klarinetistou  Wenzelem Fuchsem
  • Rozhovor sbarytonistou Jiřím Rajnišem aneb Malá bilance jevištního desetiletí 
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za komorním koncertem, na kterém jako sólisté vystoupili za klavírní spolupráce Elišky Novotné a Alexandra Starého dlouholetí koncertní mistři violoncell Janáčkovy filharmonie Ostrava  Jiří Hanousek a Ivo Fišer.
  • Z rubriky Pražské jaro 2020, které promptně zareagovalo na koronavirovou pandemii a výběr komorních koncertů přesunulo do on-line prostoru, ohlédnutí za  netradičním zahájením, konfrontací mladých hudebníků, vynikajícím recitálem Jamese Ehnese, vysílaným až z Floridy, niterným dramatem Schubertovy Zimní cesty s Adamem Plachetkou, autorským večerem kytaristy Lukáše Sommera, který v Národním technickém muzeu představil i osm krásných nástrojů, či finálem festivalu, věnovaným Ludwigu van Beethovenovi.
  • Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení živého vystoupení souboru Jazz Dock Orchestra ve smíchovském  Jazz Docku.
  • Z operního žánru nabízíme ohlédnutí za koncertem po tříměsíční pauze otevřeného pražského Národního divadla, nazvaným Opera před oponou,  na němž mimo jiných vystoupili pěvci Zdeněk Plech, Jana Sibera, Marie Fajtová a Jiří Sulženko či Kateřina Kněžíková
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili recenzi záznamu Mozartovy opery Lucio Silla, který byl z Théâtre Royal de la Monnaie dostupný na Opera Vision od 24. 3. 2020. Pokud jste to dosud nestihli, máte možnost si inscenaci na stránkách tohoto portálu najít až do 24. 9.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde  tentokrát můžete zavzpomínat na velkého obdivovatele české hudby v čele s díly Leoše Janáčka, Sira Charlese Mackerrase, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným anglickým režisérem, autorem operních libret, dokonce i příležitostným hercem, pedagogem a divadelním ředitelem Keithem Warnerem, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se tentokrát autor se svými dotazy obrátil na Jiřího Vejvodu, s nímž hovořil (nejen) o Wagnerově Rienzim,  Století bez mezníků o  nejvýznamnějším litevském skladateli Broniusi Kutavičiusovi,  Celuloidová hudba, v jejímž sedmém dílu autor pokračoval v textu  Ozvěny koronaviru, tentokrát nazvaném Koncerty po streamu a čas na dokument o profesorce Zuzaně Růžičkové, Z historie a současnosti muzikálu, v němž vás trojice autorů Michael Prostějovský, Pavel Bár a Hana Nováková provedou muzikálem před a po koronaviru. Pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se i tentokrát muselo vzhledem ke zdravotní  indispozici Vladimíra Kouřila  odsunout a nahradit jej dalším textem Petra Marka, v němž opět rezonuje COVID-19, Newyorský jazz za časů „korony“ a před ní. Třetím dílem pokračuje i oblíbený  cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí, tentokrát např. o skladateli a neoficiálním šachovém mistrovi světa jménem Françoise-André Danican Philidor.
  • samostatné studie: Článek  k významnému jubileu klavíristky Emmy Kovárnové, od roku 1963 nerozlučně umělecky spjaté s basklarinetistou Josefem Horákem v souboru Due Boemi di Praga, připravil Vojtěch Mojžíš, který má o zmíněném souboru rozepsanou i knihu.
  • Rubriku Knihy a notoviny  vyplňuje letošní druhý díl Novinek ze zahraniční muzikologické literatury.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů zvolil v tomto dílu autor seriálu Dostaveníčko u kláves Jakub Zahradník jistě zajímavé téma, které zpracoval v textu s názvem Chvála opravárenství.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA ČERVNOVÉ ČÍSLO

Z červnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou, od sezony 2018/2019 sólistkou Semperovy opery v Drážďanech
  • Rozhovor s houslistou Romanem Patočkou, od září novým koncertním mistrem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK
  • Rozhovor s předním českým skladatelem Jiřím Temlem, který se 24. června dožívá významného životního jubilea.
  • Rozhovor s dirigentem Markem Štilcem, který právě dokončil komplet nahrávek orchestrálních děl Zdeňka Fibicha pro firmu Naxos, na níž pracoval plných osm let. 
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za přímým přenosem benefičního koncertu z pražské Státní opery na ČT art, věnovaného na podporu krizové telefonní Linky seniorů, provozované společností Elpida.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty  ohlédnutí za jarním prologem festivalu Melodramfest 2020, na němž účinkovali herci Tereza Kostková a Jaromír Meduna, barytonista Roman Janál a klavíristé Věra Müllerová a Miroslav Sekera. Vzhledem ke koronavirové pandemii a zákazu koncertní činnosti to byl nadlouho poslední „živý“ koncert, dále se už můžete dočíst pouze o netradičním  online projektu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK na YouTube a dále o vystoupení PKF – Prague Philharmonia s díly W. A. Mozarta, Bohuslava  Martinů a Leoše Janáčka na kanálu Mall.TV.
  • Rubriku Horizont vyplňuje zhodnocení koncertu Tria Helix  v pražském kostele sv. Vavřince, přenášený na Facebooku souboru a sestavený z děl Arneho Sanderse, Ondřeje Štochla (jenž soubor založil a stojí v jeho čele) a Pavla Zemka Nováka.
  • Z operního žánru, nabídnutého ještě před zákazem všech koncertních a operních produkcí, si  můžete přečíst  recenzi na březnovou premiéru Mozartovy opery Don Giovanni, kterou ještě stihlo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, a v rámci shrnujícího textu Opera v časech koronavirových recenze na přenosy dvou oper na Opera Vision a  jednoho záznamu představení Vídeňské státní opery: a to Smetanovy  Prodané nevěsty z loňského 30. ročníku festivalu Garsington Opera Festival, Dvořákovy Rusalky z Vlámského divadla  opery a baletu a Janáčkových Příhod lišky Bystroušky z Vídeňské státní opery s dirigentem Tomášem Netopilem. A ještě  jedno hodnocení ze světa opery, a to jednoho z přímých přenosů z newyorské Metropolitní, tentokrát Agrippiny G. F. Händela, kterou hudebně nastudoval Harry Bicket, režie se ujal Sir David McVicar a hlavní role se skvěle zhostila Joyce DiDonato
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za operou Sadko Nikolaje Rimského-Korsakova z petrohradského Mariinského divadla, kterou byste na scénách našich divadel hledali, bohužel,  marně…
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o nejslavnějším Indovi současnosti pocházejícím z aristokratické rodiny rodu Pársí Zubinu Mehtovi, držiteli celé řady prestižních mezinárodních ocenění, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným australským režisérem, jehož prarodiči byli židovští emigranti s maďarsko-polsko-ruskými kořeny, Barriem Koskym, Zapomenuté operní skvosty, v nichž autor bude hovořit s Janou Kurucovou (nejen) o Davidově Lalla-Roukh,  Století bez mezníků o patrně nejvýznamnějším českém vrstevníkovi Bohuslava Martinů, který je však v současnosti v programech interpretů poněkud opomíjen,  Pavlu Bořkovcovi,  Celuloidová hudba, jejíž šestý díl nazval autor seriálu Tomáš Pilát  Ozvěny koronaviru: La Putyka na plátně, Pražské jaro v rádiu a písničky v nemocnici, Z historie a současnosti muzikálu, v němž trojice autorů Michael Prostějovský, Pavel Bár a Hana Nováková čtenáře seznámí nejen s rekordy v této oblasti, ale i se vzpomínkami na některé premiéry, umělce či na nejdéle hraný muzikál všech dob. Pokračování seriálu Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu se vzhledem ke zdravotní  indispozici Vladimíra Kouřila muselo odsunout a nahradil jej text Petra Marka Americké jazzové ceny „Jazz Journalist Association Jazz Awards“.
  • samostatné studie: Sice jsme vás minule informovali o tom, že v květnovém čísle  cyklus Fenomén Janáček zakončujeme, ale nakonec jsme v červnu uveřejnili ještě jeden, celkově osmý díl, v němž se autor kromě uvádění oper Leoše Janáčka na českých scénách věnuje i nejvýznamnějším stopám tohoto skladatele (počínaje jeho rodnými Hukvaldy), po nichž se můžeme vydat dnes.   Pokračuje i  cyklus Slavní hudebníci za šachovnicí a série čtvrtletně uveřejňovaných článků, týkajících se souborného vydání díla Bohuslava Martinů, a sice tentokrát Smyčcových kvartetů č. 4–7.
  •  Rubriku Knihy a notoviny  vyplňuje recenze na urtextové vydání mešního cyklu Missa Sancti Josephi, ZWV 14 Jana Dismase Zelenky, jehož hlavním editorem byl Wolfgang Horn.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se v tomto dílu autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves,  snaží velice zevrubně přiblížit problematiku prodeje klavírů u nás
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na DVD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA KVĚTNOVÉ ČÍSLO

Z květnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s německým dirigentem Corneliem Meisterem, který měl řídit závěrečný koncert letošního Pražského jara, kdy měla po letech opět zaznít Beethovenova „Devátá“.
  • Rozhovor s Radkem Baborákem, výjimečným hornistou, dirigentem, pedagogem i organizátorem  řady vlastních koncertních projektů
  • Rozhovor s Markem Velemínským, zakladatelem a uměleckým vedoucím Pražského kytarového kvarteta, které v loňském roce oslavilo již 35 let úspěšné existence.
  • Rozhovor s hobojistou Martinem Daňkem, vítězem loňské MHS Pražské jaro a od nastávající sezony členem orchestru Curyšské opery
  • Z rubriky Událostiohlédnutí zaúspěšným projektem, určeným nejmladší generaci hudebníků, který pod názvem Talent Prahy 5 pořádá tamější městská část ve spolupráci s PKF – Prague Philharmonia, a jehož součástí je vedle soutěže i následný koncert vítězů za doprovodu spolupořádajícího orchestru v čele s Leošem Svárovským v Národním domě na Smíchově.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, který pod taktovkou Pietariho Inkinena hostil sólového klarinetistu Berlínských filharmoniků, Rakušana Wenzela Fuchse, Plzeňské filharmonie, řízené Tomášem Braunerem, kde se v Čajkovského Koncertu pro housle a orchestr D dur ujal sólového partu Milan Al-Ashhab, smyčcové skupiny souboru Ensemble Opera Diversa v čele s Robertem Kružíkem a sólistou Vilémem Veverkou, s nímž společně předvedla Querellovy písně pro hoboj a smyčce Vojtěcha Dlaska, a v neposlední řadě i za vystoupením volně sestaveného Orchestru studentů Pražské konzervatoře, který dirigoval Jáchym Svoboda a jenž doprovodil dva sólisty: violoncellistku Karolínu Žákovou a klavíristu Jakuba Řiháčka. K zajímavým večerům jistě patřily i brněnské Dny mladých interpretů, pořádané Klubem moravských skladatelů…
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na večer s novým souborem Radka Baboráka Orquestrina, pořádaný v pražské La Fabrice, kde zároveň Otakar a Ondřej Brouskovi pokřtili  nové CD zmíněného tělesa, nazvané prostě Piazzolla…
  • Z operního žánru, nabídnutého ještě před zákazem všech koncertních a operních produkcí, si  můžete přečíst  recenzi na únorovou premiéru opery Monument Marka Ivanoviče v brněnském Janáčkově divadle, kde se režie a scény chopil David Radok, na premiéru Bizetovy Carmen, kterou hudebně nastudoval Jiří Štrunc, hlavní role se zhostila Barbara Nunes de Cambraio a v režii Martina Otavy ji uvedla Nová scéna plzeňského Divadla J. K. Tyla, či na premiéru baletu Oněgin v choreografii Johna Cranka, zařazenou na program Národního divadla v Praze.
  • Tentokrát jsme otevřeli i klouzavou  rubriku Televize, v níž Jaroslav Someš hodnotí pořad, věnovaný 110. výročí narození slavného českého basisty Eduarda Hakena, tvořený jeho portrétem, natočeným  Věrou Chytilovou v roce 1995, a vzácným archivním snímkem, televizní inscenací Dvořákovy Rusalky z roku 1960.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za novou  drážďanskou inscenací Wagnerových Mistrů pěvců norimberských, nastudovaných Christianem Thielemannem, v režii Jense-Daniela Herzoga a s Georgem Zeppenfeldem v roli Hanse Sachse, jehož skvěle doplňoval Klaus Florian Vogt jako představitel Waltera Stolzinga.  
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o Charlesi Munchovi,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významným francouzským režisérem, patřícím do generace kolegů Franka Zeffirelliho, Götze Friedricha, Joachima Herze či Harryho Kupfera, Jeanem-Pierrem Ponnellem, Století bez mezníků s textem Milana Bátora o významném a bezesporu osobitém francouzském skladateli jménem Henri Dutilleux, Celuloidová hudba, jejíž pátý díl pojednává o hudebním dokumentu Makanna, či jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož pátý díl, který navazuje na díl předchozí, autor nazval Po stopách padesátníků; Joshua Redman a jeho parta.
  • samostatné studie: V květnovém čísle zakončujeme v listopadu loňského roku zahájený cyklus Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje knihám o tomto svébytném skladateli, Vzpomínky na Krzysztofa Pendereckého, kde se můžeme začístdo řádků z pera skladatelů Jana Grossmanna, Lukáše Hurníka, Milana Báchorka, Lukáše Sommera (zároveň vynikajícího kytaristy), Edvarda Schiffauera, Ivána Buffy, Ivana Achera, Jaroslava Krčka či Petra Kotíka, jež doplňují slova publicisty a filozofa Petra Fischera či hudební redaktorky Renaty Spisarové, dále Vilém Přibyl, na něhož jako na nezapomenutelného janáčkovského pěvce vzpomíná Věruška Lejsková, či Slavní hudebníci za šachovnicí, první část několikadílného cyklu, v němž se dozvíme spoustu zajímavostí o předních světových hudebnících, jako např. Davidu Oistrachovi, Louisovi Persingerovi či Sergeji Prokofjevovi, kteří se stejně jako svému nástroji věnovali na mistrovské úrovni šachové hře.
  •  Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v loňském roce, tedy 2019, vydanou knihu německého fotografa Achima Bednorze a muzikologa Boda Plachty (v překladu Magdaleny Havlové) Příbytky hudby. Místa, kde žili a tvořili slavní hudební skladatelé pěti století.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves,  v tomto dílu věnuje profesním školám. Shrne nám tak informace o tom, kde se dnes ladění, stavba a oprava klávesových nástrojů vyučuje a jaké předpoklady má uchazeč mít…
  •  A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA DUBNOVÉ ČÍSLO

Z dubnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s Maestrem Philippem Herreweghem, který měl letos společně s Vídeňskými symfoniky a německou houslistkou Isabelle Faust vystoupit na MHF Pražské jaro.
  • Rozhovor s dirigentem Petrem Popelkou, jehož měla pro změnu v dubnu přivítat Janáčkova filharmonie Ostrava
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za 14. ročníkem festivalu Opera 2020, na němž se představily stálé české operní soubory z devíti měst (chybělo pouze Ústí nad Labem), dva slovenské soubory, tentokrát z Banské Bystrice a Košic,  a šestice studiových souborů, které svými často velice originálními inscenacemi festival výrazně obohatily…
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty České filharmonie, která pod taktovkou Tomáše Netopila hostila vynikajícího rakouského klavíristu, mimochodem litoměřického rodáka, Rudolfa Buchbindera, Pražských symfoniků, kteří posluchače rovněž pozvali na koncert, kde roli sólového nástroje hrál klavír, jenž tentokrát při interpretaci Beethovenova Čtvrtého klavírního koncertu rozezněla pod taktovkou Pietariho Inkinena vynikající Elisabeth Leonskaja, PKF – Prague Philharmonia, a to za dvěma jejími večery, prvním s dirigentem Emmanuelem Vuillaumem a klavíristou Mariánem Lapšanským, a druhým s Jiřím Rožněm a francouzskou houslistkou Evou Zavaro, která představila Druhý houslový koncert Pierra Wissmera, za vystoupením Musiky Florey, která věnovala celý večer tvorbě Clary Schumannové, souboru Hespèrion XXI a světoznámého gambisty Jordiho Savalla, či za třemi akcemi legendárního Alfreda Brendela. Z komorní hudby jistě stály za pozornost večery s Pavlem Šporclem a Petrem Jiříkovským v kostele sv. Šimona a Judy, nebo s Josefem Špačkem a Miroslavem Sekerou v rámci Sukova hudebního Štiřína.
  •  V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení jedné z největších osobností slovenské hudební scény Petera Lipy, které se konalo v ostravském klubu Parník.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si kromě výše uvedených festivalových představení můžete přečíst i recenzi na premiéru Pohádky o bídném havíři Juraje Čiernika, uvedenou v režii autora a hudebním nastudování Vlastimila Ondrušky v Národním divadle moravskoslezském.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za inscenací původní verze Beethovenova Fidelia, nastudované Tomášem Netopilem ve Vídeňské státní opeře a doplněné rozhovorem s její režisérkou, Amélií Niermeyer, operou Egmont, zkomponovanou na objednávku Beethoven-Festu Christianem Jostem a uvedenou na jevišti divadla Theater an der Wien, či za dvěma hudebními večery v Římě ještě před jeho uzavřením, a to s operou Čajkovského Evžen Oněgin v režii Roberta Carsena a hudebním nastudování Jamese Conlona, a koncertem Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia, jehož stěžejním dílem byla Mahlerova Pátá symfonie, připravená Danielem Gattim.  
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o legendárním rakouském dirigentovi Nikolausovi Harnoncourtovi,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významnou režisérskou dvojicí Ursel a Karl-Ernstem Herrmannovými, Zapomenuté operní skvosty, kde  tentokrát Robert Rytina vyzpovídal sopranistku Kateřinu Kněžíkovou a jejím prostřednictvím přinesl řadu zajímavostí zejména o  Myslivečkově Olympiádě, psané na libreto Pietra Metastasia a premiérované roku 1778 v neapolském Teatro San Carlo, Století bez mezníků s textem Milana Bátora o předním polském skladateli zejména filmové hudby Wojciechu Kilarovi, Celuloidová hudba, jejíž čtvrtý díl pojednává o ceněném filmovém kameramanovi i jazzovém pianistovi Janu Malířovi, který koncem února získal Cenu Asociace českých kameramanů za celoživotní dílo, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož dubnovém díle se dočtete o muzikálových rekordech a novinkách (např. o nejdéle hraných muzikálech na Broadwayi či o připravovaných premiérách v Londýně včetně světové premiéry komorní muzikálové adaptace knihy Neslušný návrh), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož čtvrtý díl, rozdělený na dvě pokračování, autor zahájil článkem Po stopách padesátníků; dlouhé zrání ke šťavnatým plodům.
  • samostatné studie: V dubnovém čísle pokračujeme, a to již po šesté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje  dílu Leoše Janáčka, zaznamenaném  na zahraničních hudebních nosičích.
  •  Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v loňském roce, tedy 2019,  vydanou knihu anglické publicistky Wendy Holdenové Sto zázraků, která čtenářům poutavou formou  nabízí vzpomínky naší přední cembalistky Zuzanky Růžičkové.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, nazval jeho dubnový díl  Ping-pong aneb hon na řemeslníka. Již podle názvu to jistě bude zajímavé čtení…
  •  A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA BŘEZNOVÉ ČÍSLO

Z březnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s rezidenčním umělcem letošního ročníku Mezinárodního hudebního  festivalu Leoše Janáčka, německým violoncellistou Danielem Müllerem-Schottem
  • Rozhovor se skladatelem, ale také klavíristou, právníkem, filozofem a literátem v jedné osobě, JUDr. Karlem Pexidrem 
  • Z rubriky Událostiohlédnutí zaslavnostním koncertem Pražského filharmonického sboru k jubileu Lukáše Vasilka v Sále Filharmonie Hradec Králové
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty Pražských symfoniků, kteří doprovodili klavíristu Lukáše Vondráčka, České filharmonie, před níž s taktovkou předstoupil Američan David Robertson, pravidelně spolupracující s newyorskou Met, a sólového partu v Koncertě pro violu a orchestr Bély Bartóka se ujal francouzský violista Antoine Tamestit, dvěma vystoupeními Plzeňské filharmonie, a to nejprve s jejím šéfdirigentem Ronaldem Zollmanem a podruhé s Chuheiem Iwasakim, kterého jsme vám podrobně představili v minulém čísle Hudebních rozhledů, či za koncertem Brněnské filharmonie, jež tentokrát v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem a sólisty Martinou Jankovou, Pavlou Vykopalovou, Jiřím Brücklerem a Wojciechem Parchem uvedla Lenoru Antonína Rejchy, velký hudební obraz pro sóla, sbor a orchestr na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera. Velmi zajímavým byl i večer v rámci Českého spolku pro komorní hudbu, na němž vystoupil soubor PhilHarmonia Octet a mj. uvedl výběr z osmi písní Mahlerova písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh v transkripci pro baryton (Peter Schöne) a dechové okteto (a kontrabasistu Pavla Nejtka).
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení jednoho z nejuznávanějších jazzových klavíristů současnosti, Marka Coplanda, který se v klubu Jazz Dock představil v rámci cyklu Jazz čtyř kontinentů v České republice vůbec poprvé.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenze na premiéru Pucciniho Turandot v pražském Národním divadle v hudebním nastudování Jaroslava Kyzlinka, v režii Zuzany Gilhuus a v hlavní roli s Ivetou Jiříkovou a Eliškou Weissovou či na balet Gabriely Vermelho Sněhurka, uvedený v plzeňském Divadle J. K. Tyla se Sněhurkou v pojetí Charlotty Clementi. Zajímavým počinem jistě bylo i nové nastudování muzikálu West Side Story v ostravském Divadle Jiřího Myrona v hudebním nastudování Jakuba Žídka a v režii Jiřího Nekvasila. Milovníkům Gershwina zase udělal jistě radost jeden z dalších přímých přenosů z Met, a sice jeho slavná opera Porgy a Bess v hlavních rolích s Angelou Blue a Erikem Owensem.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za salcburskými Mozartwoche 2020 s recenzemi Mozartovy Figarovy svatby a Händelova Mesiáše a nabídkou příštího ročníku, nebo zhodnocení premiéry Straussovy Salome, uvedené v lednu v Divadle na Vídeňce, kde se zhostila hlavní role skvělá Marlis Petersen
  •  Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o zase jednou českém významném dirigentovi, Karlu Šejnovi, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s norským režisérem Stefanem Herheimem, Zapomenuté operní skvosty, kde  tentokrát Robert Rytina vyzpovídal Aleše Brisceina a jeho prostřednictvím přinesl řadu zajímavostí např. o Scarlattiho opeře Kde je láska, je i žárlivost na libreto Marka Coltelliniho, psané roku 1768 na objednávku knížete J. A. Schwarzenberga,  Století bez mezníků se zajímavým textem Milana Bátora o skladateli a zakladateli originálního  slovenského souboru Quasars Ensemble, Ivanovi Buffovi, Celuloidová hudba, jejíž třetí díl pojednává o dokumentu Michala Rákosníka Bluesman, kterým je Peter Jurkovič, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož březnovém díle budou protagonisty jubilující devadesátník Stephen Sondheim, jeden z nejvýznamnějších tvůrců amerického muzikálu, a Justin Paul, vycházející hvězda Brodwaye  i filmové hudby, a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož třetí díl autor pojmenoval Lvi mladí a ještě mladší v bouřlivém proudu moderny.
  • samostatné studie: V březnovém čísle pokračujeme, a to již po páté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje  dílu Leoše Janáčka na českých hudebních nosičích, a druhým rokem informacemi o Souborném vydání díla Bohuslava Martinů, v čísle 3 zaměřenými na skladatelovy kantáty na básně Miloslava Bureše.
  • Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v roce 2018 vydanou notovou edici hudebního vydavatelství Breitkopf & Härtel: Jan Dismas Zelenka – Missa Sanctissimae Trinitatis.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se v seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, budeme tentokrát věnovat dalšímu nástroji, ovládanému pomocí klaviatury, a sice tak trochu přehlíženému harmoniu.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů se opět v tomto čísle vracíme k Novým operním nahrávkám na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

SLAVNÉ EVERGREENY A CENNÉ OBJEVY: VYCHÁZÍ DVOJALBUM NOVÉHO ORCHESTRU JAROSLAVA JEŽKA ŽIVOT JE JEN NÁHODA

Supraphon vydá v pátek 28. února 2020 kompilaci nahrávek Nového orchestru Jaroslava Ježka vedeného dirigentem Zoltánem Liškou. Dvojalbum Život je jen náhoda přináší většinou dosud nikdy nevydané nové nahrávky (47 skladeb nahraných v letech 1987–2000) z 20. až 40. let minulého století. Skladatel Jaroslav Ježek (1906–1942) spojil síly s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem, aby společně vytvořili legendární Osvobozené divadlo. Písničková a instrumentální témata patří mezi to nejlepší, co u nás v daném oboru existuje, po doplnění texty V+W jde o naprosté klenoty.

Nový orchestr Jaroslava Ježka

Letos sedmdesátiletý klavírista Zoltán Liška obnovil v roce 1982 Ježkův band ve stylu éry jeho vrcholné etapy. Tyto nahrávky v ryzí podobě bez jakýchkoliv úprav nahrál Nový orchestr Jaroslava Ježka, který byl sestaven u příležitosti vernisáže výstavy o Jaroslavu Ježkovi a Osvobozeném divadle v roce 1982 v pražském Divadle hudby. Je identický typu orchestru Osvobozeného divadla z roku 1937 v revue Panorama,“ uvedl Zoltán Liška a ještě upřesnil: Ježkovy partitury k opsání nám zapůjčila Ježkova sestra paní Jarmila Strnadová, která se o archiv starala v proslulém Modrém pokoji v Kaprově ulici 10, kde Ježek žil až do roku 1939, kdy emigroval do USA.

Muzikantsky zkušeně, precizně a zároveň s potřebným nadšením vybral Zoltán Liška skladby, dohledal originální notové partitury a mnohdy jen podle historických nahrávek rekonstruoval aranže. Ke spolupráci přizval dva přímé pamětníky Osvobozeného divadla zpěvačku Ljubu Hermanovou a zpívajícího herce Františka Filipovského. K nim pak přidal o generaci mladší obdivovatele, především Jiřího Suchého a Jitku Molavcovou ze Semaforu. K orchestru patřilo také pěvecké dívčí retro BAJO Trio ’81.

Vznikl projekt ve výborné zvukové kvalitě, nabízející hudbu sice historickou, ale s jasně prokázanou výdrží do 21. století. Booklet obsahuje komentáře Zoltána Lišky a dobové fotografie. Dvojalbum Život je jen náhoda vychází 28. února 2020 v podobě 2CD i ve všech digitálních formátech.

Booklet CD

Album: https://lnk.to/NOJJZivotJeJenNahodaCj

ČESKÁ FILHARMONIE A ČESKÝ SPOLEK PRO KOMORNÍ HUDBU V ÚNORU

Stejně jako Třetí klavírní koncert, který tento týden uvádí Česká filharmonie v podání Piotra Anderszewského pod taktovkou Jakuba Hrůši, patří i Violový koncert k posledním dílům Bély Bartóka. Spolu s prvním českým orchestrem ho od 6. do 8. února provede Antoine Tamestit, který s filharmoniky poprvé vystoupil v Rapsodii, koncertu pro violu a orchestr Bohuslava Martinů před čtyřmi lety. Nyní se k filharmonikům vrací už potřetí, tentokrát pod vedením dirigenta Davida Robertsona. Součástí programu je i Hudba pro ansámbl a orchestr Steva Reicha, kterou v roce 2018 ve světové premiéře uvedla Losangeleská filharmonie se Susannou Mälkki. Koncert zakončí První symfonie Ludwiga van Beethovena. V rámci svého pražského hostování vystoupí Antoine Tamestit ještě jednou, v recitálu Českého spolku pro komorní hudbu. S klavíristou Adamem Laloumem zahraje 3. února několik skladeb z díla Johannese Brahmse a Roberta Schumanna.

Dva mladí sólisté zahrají díla skladatelů, kteří v době, kdy tato díla komponovali, byli také mladí. Tak by se dal popsat koncert Komorního orchestru České filharmonie, který proběhne 23. února. Zazní Suita pro smyčcový orchestr Leoše Janáčka, Koncert pro housle a violoncello D dur Antonína Rejchy a Smyčcový oktet Es dur Felixe Meldelssohna-Bartholdyho. Uměleckým garantem projektu je teprve jedenatřicetiletý koncertní mistr Jiří Vodička. V Rejchově koncertu s ním vystoupí o rok starší rakouský violoncellista Sebastian Bru, který se už ve svých devatenácti letech stal členem orchestru Vídeňské státní opery a v roce 2013 byl přijat mezi Vídeňské filharmoniky.

Oslavy Beethovenova výročí budou pokračovat 26. až 28. února. Po Třetí symfonii s Leonidasem Kavakosem, Sedmé se Semjonem Byčkovem a První s Davidem Robertsonem představí svou interpretaci Čtvrté Beethovenovy symfonie hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil. Spolu s ním zahájí cyklus všech pěti Beethovenových klavírních koncertů fenomenální rakouský pianista Rudolf Buchbinder. Ještě před oběma Beethoveny zazní orchestrální suita z barokní opery Hippolyte a Aricie Jeana Philippa Rameaua.

Stejně jako Česká filharmonie má v únoru velmi bohatý program i Český spolek pro komorní hudbu. 12. února se uskuteční další koncert Klavírního kvarteta Josefa Suka, který v letošní sezoně nese titul rezidenčního souboru. V jeho průběhu zazní První klavírní kvartet Bohuslava Martinů, Kvartet pro housle, violu, violoncello a klavír Jiřího Gemrota a Druhý klavírní kvartet Antonína Dvořáka. O týden později, 19. února, zahraje Ivan Ženatý s Martinem Kasíkem skladby Jiřího Gemrota, Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera a Bohuslava Martinů a 25. únor bude patřit vítězi Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019 v oboru hoboj. V recitálu složeném z děl Wolfganga Amadea Mozarta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Clary Schumann a Pavla Haase se představí Martin Daněk za doprovodu Miroslava Kasíka.

Členové a akademici České filharmonie a herci z Dismanova rozhlasového dětského souboru si 24. února v Sukově síni Rudolfina připomenou scénickým čtením a hudbou Slavomíra Hořínky sedmdesáté výročí umučení P. Josefa Toufara státní bezpečností. Scénář pořadu Kam zmizel můj strýc, pane presidente? vznikl podle knih Miloše Doležala, který se také spolu s Tomášem Petráčkem, historikem, knězem a postulátorem beatifikačního procesu Josefa Toufara, zúčastní následné diskuse.

UPOUTÁVKA NA ÚNOROVÉ ČÍSLO

Z únorového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s japonským dirigentem Chuheiem Iwasakim, který již 14 let žije v České republice a mimo jiné je od sezony 2019/2020 stálým hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie.
  • Rozhovor s kytaristou a skladatelem Lukášem Sommerem, který např. v květnu vystoupí na sólovém recitálu v prestižní Carnegie Hall.
  • Z rubriky Události  ohlédnutí za slavnostním koncertem ve Státní opeře, který po tříleté  rekonstrukci znovu 5. ledna  zahájil  provoz této krásné divadelní budovy, a to přesně na den, kdy byla, tehdy pod názvem Neues Deutsches Theater, v roce 1888 poprvé otevřena.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za festivaly Dny Bohuslava Martinů, České doteky hudby, Melodramfest 2019 a Setkávání nové hudby Plus+,dále zavystoupením Pražského filharmonického sboru, který ve Dvořákově síni Rudolfina oslavil Honeggerovým Králem Davidem 85 let svého trvání, či za výkonem Marcela Javorčeka, který se s Mozartovým Koncertem pro klavír a orchestr č. 9 Es dur  představil za doprovodu Dvořákova komorního orchestru, řízeného Jaroslavem Vodňanským, v rámci Adventního koncertu, pravidelně konaného v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce. Atraktivním večerem byl rovněž koncert s názvem Inspirace krásou v kostele sv. Vavřince, kde si mohli návštěvníci mj. poslechnout nejen dvě premiéry Pavla Trojana, ale rovněž se tu mohli setkat se vzácným hostem, akademickým malířem Vladimírem Suchánkem.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení Českého národního symfonického orchestru a jeho jazzové odnože Loop Jazz Orchestra ve Smetanově síni Obecního domu s programem nazvaným Jazz on Screen II.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Verdiho oper v Ostravězde Maškarního plesu, nastudovaného Markem Šedivým a v režii Mariána Chudovského,a veSlezském divadlev Opavě, kde Vojtěch Spurný v režii Jany Andělové Pletichové nastudoval La traviatu, v níž se roleVioletty  ujala Jana Sibera.Zajímavým byl tentokrát bezesporu i přímý přenos z Metropolitní opery, kde Yannick Nézet-Séguin nastudoval Bergova Vojcka, jehož režie se ujal William Kentridge a hlavní role Peter Mattei.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili dvě recenze z Vídeňské státní opery. A sice na provedení Snu noci svatojánské Benjamina Brittena v hudebním nastudování Simone Young a na Orlanda Olgy Neuwirth, kde se hlavní role zhostila Američanka Kate Lindsey. Zážitkem byla určitě i Moniuszkova Halka v nastudování Łukasze Borowicze a v režii Mariusze Trelińského, kde vedle Corinne Winters v roli Halky zářili Tomasz Konieczny jako Janusz a Piotr Beczała jako Jontek…
  •  Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o Erichu Kleiberovi, který je vedle Wilhelma Furtwänglera a Richarda Strausse považován za umělce, jenž se nejvíce zasloužil o formování německého hudebního života, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž vám tentokrát Markéta Jůzová představí Petera Steina, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se letos Robert Rytina rozhodl ptát nejrůznějších zajímavých osobností (a to pokud možno s operou profesně spjatých), jaké jsou jejich „zapomenuté“ operní skvosty, a kde mu po Davidu Radokovi odpovídali Slávka Zámečníková a Daniel Simandl, Století bez mezníků s poutavým textem Milana Bátora o jednom z nejslavnějších amerických skladatelů 20. století, Samuelu Barberovi, Celuloidová hudba, kde druhý díl zajímavostí z českého (a československého) hudebního dokumentu bude spíše mozaikou, v níž se vrátíme k některým autorům, u nichž jsme v předcházejících článcích z důvodů omezeného místa nemohli mluvit o všech počinech spjatých s daným tématem Evangelická duchovní píseň i folk – různé hudební tváře českého dokumentu, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož únorovém díle se bude oslavovat (osmdesátiny nejúspěšnějšího britského muzikálového režiséra Trevora Nunna) i vzpomínat (úmrtí jednoho z nejvýraznějších muzikálových skladatelů Jerryho Hermana), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož druhý díl nazval autor Marsalisiáda.
  • samostatné studie: V únorovém čísle pokračujeme, a to již po čtvrté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje Janáčkovým osudovým ženám, Zdence Schulzové, Kamile Urválkové, Gabriele Horváthové a Kamile Stösslové.
  • Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na knihu Margreet Honig a Gordany Crnkovič: Skutečný zpěv
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se  v seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, budeme věnovat vedle klavíru všem významným nástrojům, ovládaným pomocí klaviatury, tedy varhanám, akordeonům, harmoniím, spinetům, cembalům, klavichordům či kladívkovým klavírům apod. Po všeobecném úvodu to tentokrát bude díl s názvem Od automatofonu k životnímu stylu.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme  Nové jazzové nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.

UPOUTÁVKA NA LEDNOVÉ ČÍSLO

Z lednového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s Martinem Černým, uměleckým ředitelem sekce výroby Národního divadla, jemuž byla svěřena realizace staronové opony ve Státní opeře podle návrhu původní opony Eduarda Veitha.
  • Z rubriky Události  kompletní recenze na Klavírní festival Rudolfa Firkušného, na němž tentokrát vystoupili italská pianistka Beatrice Rana, Kanaďan Marc-André Hamelin, náš virtuos Jan Bartoš, americký pianista Aaron Diehl, jehož vystoupení se vyznačují výraznou tendencí k mísení a překračování žánrů zejména mezi klasickou hudbou, jazzem a jeho moderními deriváty, a fenomén ruské klavírní školy Jevgenij Kissin.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly Dny soudobé hudby 2019, Třídení a Nekonvenční žižkovský podzim 2019, který vrcholil Dvořákem,dále zavystoupením španělského dirigenta Pabla Herase-Casada, který v Praze debutoval, a původem italského pianisty Franceska PiemontesihoČeskou filharmonií, nebo za koncerty Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK s filmovou hudbou, orchestru Ostrava New Orchestra v čele s Petrem Kotíkem s názvem Zásadní Xenakis, jihoafrické sopranistky Pretty Yende, která se tentokrát publiku představila v recitálu s klavíristou Michelem D´Eliou, ansámblu Pavel Haas Quartet, jenž vystoupil benefičně pro Institut Bohuslava Martinů, či Filharmonie Brno, v jejímž provedení si posluchači mohli vyslechnout českou premiéru skladby Laurie Anderson. Tentokrát jsme ale přinesli rovněž informace z Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech či např. z večeru Moravské filharmonie, na němž mj. zazněla premiéra kantáty Jana Vičara Tempus Iuvenis
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na „jazzový“ výběr z festivalu Struny podzimu, který letos vstoupil do svého již 23. ročníku.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Broučků Jana Jiráska, uvedenou v Divadle J. K. Tyla v Plzni, Rusalku v nové inscenaci Radovana Lipuse a v hudebním nastudování Jakuba Kleckera, Růžového kavalíra Richarda Strausse v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Roberta Kružíka, kde se hlavních rolí skvěle zhostily Alžběta Poláčková a Václava Krejčí Housková,za pozornost ale rozhodně stojí i přímý přenos z newyorské  Metropolitní opery, kterým tentokrát byla fascinující inscenace Glassova Achnatona v režii Phelima McDermotta, v níž se titulní role zhostil kontratenorista Anthony Roth Costanzo.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili recenzi Honeggerovy Jany z Arku z bruselského divadla La Monnaie, jejíhož nastudování se ujal japonský dirigent Kazushi Ono a  režie Ital Romeo Castellucci.
  •  Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o jednom z nejvýznamnějších dirigentů historie Leopoldu Stokowském, který navštívil Prahu naposledy roku 1972 ve svých devadesáti letech, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se autor textu, Pavel Horník,  zaměřil na činnost jedné z nemnoha operních režisérek, Němky Christine Mielitz, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se tentokrát Robert Rytina rozhodl ptát nejrůznějších zajímavých osobností (a to pokud možno s operou profesně spjatých), jaké jsou jejich „zapomenuté operní skvosty, a jejichž řadu zahájil jedním z nejvýznamnějších českých režisérů Davidem Radokem (ten pro zajímavost např. v roce  2017 vzkřísil  po třech stech letech  na prknech Slovenského národního divadla Vivaldiho operu Arsilda), Století bez mezníků s poutavým textem Milana Bátora o italském skladateli Luigim Dallapiccolovi, Celuloidová hudba, kde i v tomto roce budeme pokračovat zajímavostmi z  českého (a československého) hudebního dokumentu – v prvním díle věnovanými dokumentárním snímkům s názvy Kiruna – překrásný nový svět režisérky Grety Stocklassy a Proč se cítím jako kluk Kateřiny Turečkové, Z historie a současnosti muzikálu – kde najdete mj. nejnovější informace o současném provozování některých zahraničních muzikálových titulů v Česku (Elisabeth, Next to Normal, American Idiot ad.), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jak je již z názvu patrné, bude pojednávat o  historii moderního jazzu, počínaje nástupem bebopu ve 40. letech.
  • samostatné studie: I v lednovém čísle pokračujeme, a to již po třetí,  cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje Janáčkovu literárnímu dílu a skladatelovu vztahu k folkloru.
  • Rubriku Knihy a notoviny opět zahájíme Novinkami ze zahraniční muzikologické literatury, kterým se v letošním roce budeme vzhledem k počtu nově vydávaných titulů věnovat pouze dvakrát do roka…
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se opět budeme věnovat klavíru, ovšem tentokrát zcela jinak. Cyklus bude nazván Dostaveníčko u kláves (a jeho první díl Vyznání na úvod) a bude se týkat všech významných nástrojů, které se ovládají pomocí klaviatury: tedy nejen klavírů, ale i varhan, akordeonů, harmonií, spinetů, cembal, klavichordů či kladívkových klavírů apod.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát nabízíme  Nové operní nahrávky na DVD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.