Archiv pro měsíc: Září 2017

Štefan Margita převzal Zlatou desku za vánoční album X mas!

POCTU MU CHYSTÁ FESTIVAL ZLATÁ PRAHA, VYSTOUPÍ V OPÉRA BASTILLE V PAŘÍŽI I V PRAZE PRO UNICEF

V září 2016 Supraphon vydal první vánoční album Štefana Margity X MAS, na které nahráli sólové písně a duety s hlavním protagonistou i sopranistka Kateřina Kněžíková a ve světě stále známější basbarytonista Adam Plachetka. Album X MAS se celý loňský podzim drželo na prvním místě v hitparádě klasické hudby Top 10 a úspěšně bodovalo i v hitparádě hudby populární TOP 100 národní federace hudebního průmyslu IFPI. A u posluchačů uspělo tak, že za jeho prodej obdržel Štefan Margita 19. 9. v Národním divadle v Praze Zlatou desku Supraphonu.

Pokračování textu Štefan Margita převzal Zlatou desku za vánoční album X mas!

Lenka Přibylová: Zdeněk Zahradník – Tajemství symbiózy hudby a slova

Dagmar Zelenková

K význačným osobnostem současné české hudby patří skladatel Zdeněk Zahradník (nar. 1936), který kompozičně nalezl zalíbení především ve spojení hudby a slova – v tvorbě vokální, konkrétně kantátové, sborové a písňové, a zejména v líbezném umění melodramů. Melodram, hudební útvar spojující mluvené slovo a hudbu, nabízí skladatelsky nesmírně bohatou paletu výrazových možností, což bylo pravděpodobně jednou z příčin, proč v něm Zdeněk Zahradník nalezl svojí životní vášeň. A i když je autorem řady dalších kompozic – komorních a orchestrálních skladeb, písní, sborové, kantátové a oratorní tvorby, jeho doménou zůstávají melodramy. Vytvořil více než tři desítky melodramů či cyklů melodramů různého obsahového zaměření, rozdílného rozsahu i s rozličným obsazením nástrojové složky. V roce 2009 byl zvolen předsedou Společnosti českých skladatelů Praha (člen Asociace hudebních vědců a umělců).

Pokračování textu Lenka Přibylová: Zdeněk Zahradník – Tajemství symbiózy hudby a slova

Tereza Podařilová: Vynikající klasická i moderní technika je nutností

Markéta Jůzová

Tereza Podařilová – Z předávání Cen Thálie 2014 28. 3. 2015 v Národním divadle Foto archiv

Baletní mistryně a tanečnice Tereza Podařilová patří k významným osobnostem současné umělecké scény. V angažmá Baletu Národního divadla v Praze je již sedmadvacet let, v roce 1992 byla jmenována sólistkou a v roce 2003 získala statut první sólistky. Zazářila v inscenacích českých i zahraničních světoznámých choreografů. S bravurou techniky a přednesu tančí náročné role v klasických titulech i v moderním repertoáru.

Pro její vyjádření postav je specifická schopnost vystižení dramatického obsahu, vnitřní napětí a cit pro komediální nadsázku. Ve své kariéře získala mnohá ocenění za své výkony. Za rok 1997, 2003, 2005 a 2014 má ve své sbírce dokonce prestižní Ceny Thálie.

V nové sezoně 2017/2018 má do konce letošního roku ve svém profesním kalendáři pevně stanovená představení ve Stavovském divadle, kde bude tančit v baletech Valmont a Malá mořská víla v měsících září, listopad a prosinec. Rozhovor jsme zaměřily nejen na její současné role, ale i souvislost mezi baletem a krasobruslením a specifika konkurzu tanečníků do Baletu Národního divadla v Praze…

Pokračování textu Tereza Podařilová: Vynikající klasická i moderní technika je nutností

MHF Český Krumlov 2017

Koncert hvězd v Krumlově ukončila bouřka

Český Krumlov, Pivovarská zahrada

Vladimír Říha

 

Zahájení 26. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov nepřálo 14. července počasí. Ona krásná atmosféra, ve které se ještě ve středu v Praze odehrála tisková konference se zpěváky a hlavními hvězdami programu, byla v páteční večer v nádherném jihočeském klenotu ta tam, neboť vidina hrozící změny počasí se rapidně blížila. A tak koncert obou operních hvězd Mexičana Ramóna Vargase a Rumunky Angely Gheorghiu v Pivovarské zahradě měl vlastně dvě poloviny –  v první před přestávkou ještě v plné parádě s nádhernými zážitky v otevřené zahradě, ve druhé však již v započatém dešti hrozilo každou chvíli to nejhorší. Nakonec musel být večer zhruba po dvou třetinách programu ukončen pro průtrž mračen.

Pokračování textu MHF Český Krumlov 2017

Busoniho Doktor Faust v drážďanské Semperoper

Drážďany, Semperoper

Jana Vašatová

 

Repertoár Semperovy opery v Drážďanech je tradičně nápaditý a různorodý. Zahrnuje klasické operní tituly (Verdiho Otello nebo Rigoletto, Carmen, mozartovský repertoár – momentálně např. Don Giovanni, Čarostřelec, postupně Wagnerova Tetralogie), ale je v něm už delší čas a pravidelně zastoupena např. také Janáčkova Liška Bystrouška, kterou tady nastudoval a diriguje Tomáš Netopil. A chystají a provádějí tu díla soudobá i díla, která při svém vzniku zazářila, ale pak v podstatě zapadla – to byl svého času případ Weinbergerova Švandy Dudáka, nebo rovněž zřídka uváděné a v Drážďanech nedávno v nové inscenaci premiérované opery Ferruccia Busoniho Doktor Faust. Dále zde pravidelně uvádějí díla Richarda Strausse – ta do Drážďan vyloženě patří, řada z nich tu měla svou premiéru. A svou premiéru tady měl v roce 1925 ( tedy rok po autorově smrti) i Busoniho Faust – opera, kterou za skladatele dokončil jeho žák Phillipp Jarnach, a tak se také prováděla. Zanedlouho po drážďanské premiéře dokonce i v Praze. Teď se ale hraje jiná verze, kterou v 80. letech vypracoval podle dříve nedostupných skic z Busoniho pozůstalosti muzikolog a dirigent Antony Beaumont. Ta má oproti předchozí vyloženě otevřený závěr – je tak na každém, aby si vybral, jestli se Faustovi dostalo zatracení nebo vykoupení.

Pokračování textu Busoniho Doktor Faust v drážďanské Semperoper

Koncert v kostele sv. Vavřince, Praha

Violista Jan Pěruška uvede 24. 10.  2017 v koncertní síni kostela sv. Vavřince v Hellichově ulici skladby soudobých českých jubilantů, J. Smutného, J. Gemrota, I. Kurze, V. Riedlebaucha a M. Müllera. Spoluúčinkují Kateřina Englichová, Kristina Vocetková a synové Jan, Matouš a David.

Srpnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové – zážitek bez propadáku

Protože jsem z „databáze“ pro NEJ vyloučila operní přenosy, které jsou ve srovnání s vjemy přímo v divadle nebo na koncertě zejména po zvukové stránce jinou kategorií, bohatý program Operního léta v Kině 35 Francouzského kulturního institutu s přinejmenším inspiratviními záznamy inscenací z festivalu v Aix-en-Provence zůstává stranou. Po záplavě červencových festivalů s barokními operami tak zůstal srpen výrazně skromnější. Byl ve znamení francouzské barokní opery, když se do druhého prázdninového měsíce přehoupl závěrečný koncert Letních slavností staré hudby Slavnost pro krále Slunce a v nově zrekonstruovaném barokním zámeckém divadle ve Valticích u nás poprvé zazněla Lullyho Armida.  I když mělo provedení Göttingenského barokního orchestru pod taktovkou Antonia Adamského spíše mile sousedskou atmosféru a poskytlo jen základní informativní představu o této Lullyho poslední tragédii lyrique, zařazení mezi propadáky si nezaslouží.  Slavnost pro krále Slunce by ovšem mezi zážitky patřila i v „silnější“ konkurenci, než v té, která se sešla v srpnu.

Pokračování textu Srpnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové – zážitek bez propadáku