Pavel Horník
Koncem ledna (30. 1.) se můžeme ve Dvořákově síni Rudolfina těšit na zajímavý recitál mladé moldavské sopranistky Valentiny Naforniţy, kterou pozvala agentura Nachtigall Artists. Doprovázet ji bude Česká filharmonie, jež navrhla druhého sólistu, svého koncertního mistra Josefa Špačka, a kterou bude řídit Jiří Bělohlávek, který sestavil program koncertu.
Kateřina Konečná
V loňském roce jsme uveřejnili dvanáctidílný seriál, věnovaný českým symfonickým orchestrům, jejichž působiště bychom nalezli v nejrůznějších koutech naší republiky a které měly zájem seznámit naše čtenáře nejen s úspěchy, kterých v posledních letech dosáhly, ale i s často nemalými problémy, s nimiž se potýkají. Slovo dostala i zástupkyně Filharmonie Brno, Mgr. Jana Horáková, předsedkyně ZO Unie orchestrálních hudebníků ČR, protože se však všechny důležité informace do vymezeného rozsahu nevešly a nastaly i některé nové skutečnosti, uveřejňujeme na následujících řádcích ještě rozhovor s ředitelkou tohoto orchestru, PhDr. Marií Kučerovou.
Pokračování textu Filharmonie Brno a ještě pár dodatků z pera její ředitelky, Marie Kučerové
Praha, Riegrovy sady
Julius Hůlek
Letošní rok poskytl skvělou příležitost, jak uctít dvojí jubileum Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) – 260 let od jeho narození a 225 let od úmrtí. Obliba skladeb W. A. Mozarta byla u nás už v době jeho života přímo kultovní, a to nejen v českých zemích, ale především v Praze, ke které měl Mozart umělecky blíž než k Vídni, kde žil. Zejména Mozartovy operní melodie se ve své době šířily rychlostí blesku, mj. díky rozmanitým úpravám, též pro soubory dechových nástrojů, zvané dechové harmonie a zněly tak při slavnostech ve šlechtických zámcích, zahradách a parcích. Charakteristicky český přínos je o to významnější, že autory dobových úprav vybraných Mozartových oper byli znamenití hráči na dechové nástroje pocházející z Čech, členové pověstné schwarzenberské kapely, Jan Vent a Josef Triebensee, kteří patřili k Mozartovým přátelům.
Pokračování textu Netradiční hold letošnímu mozartovskému výročí
Prosincový základ pro výběr operních inscenací sestává ze čtyř premiér – z toho tři nastudování prezentovala české opery, které vznikly v průběhu deseti let na přelomu 19. a 20. století. V Ostravě po mnoha letech připomněli Bouři Zdeňka Fibicha, brněnský soubor nastudoval Dvořákovu operu Čert a Káča a v Liberci uvedli Janáčkovu Její pastorkyňu. Opera Národního divadla na Nové scéně „odpočítala hvězdné vteřiny lidstva“ v dokumentární video-opeře Tři příběhy Stevea Reicha a Beryl Korotové.
Prosinec byl bohatý i na vokální koncerty. Vánoční ráz mělo Bachovo Vánoční oratorium v provedení Collegia 1704 a Collegia Vocale a koncert Dagmar Peckové a kytaristy Štěpána Raka s jejich hosty v pražské Lucerně. Cappella Mariana pod vedením Vojtěcha Semeráda prezentovala svůj objevný výběr z Kodexu speciálníku na koncertě i na nově vydaném CD a do České republiky poprvé zavítal Erwin Schrott a uvedl se programem Rojotango.
Pokračování textu Prosincová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové
