Pavel Horník
V letošním roce jubilující již padesátá Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech se nesmazatelně zapsala nejen do našeho českého povědomí, ale potvrdila svůj význam i v širším mezinárodním kontextu. Když se začtete do životopisů operních umělců v divadelních programech různých evropských divadel, u řady z nich se objeví informace o účasti právě na karlovarském pěveckém klání. Bylo celkem jasné, že se k tak významnému jubileu chystají nějaké zvláštní slavnostní koncertní akce. A tak se díky ochotě vedení Opery Národního divadla v Praze uskutečnil 8. 11. ve Zlaté kapličce zajímavý koncert, ve kterém vystoupili někteří dřívější účastníci této soutěže. Orchestr Národního divadla, který byl umístěn na jevišti, zahrál úvodem polonézu z Dvořákovy Rusalky. Řídil ho dirigent Libor Pešek, který se v minulosti na festivalu nemalou měrou podílel. Dramaturgie operních výstupů osmi sólistů čtyř národností (avizovaný a nejvíce očekávaný René Pape se pro nemoc nezúčastnil), byla velmi rozmanitá. V árii z Gounodova Fausta a Markétky se dobře uvedl Korejec Mineseok Kim, potom technicky výborně zvládla Rossiniho Popelku Michaela Kapustová. Jo-Anne Bitter z Německa s niterným procítěním předvedla dvě písně Richarda Strausse a pak nastoupil Adam Plachetka, aby ukázal, jak bezproblémově zvládá barytonový part Kaliny ze Smetanova Tajemství. A pak následoval opět Antonín Dvořák a árie Xenie z Dimitrije v podání Kateřiny Kněžíkové. Olga Jelínková si zvolila árii z Bernsteinova Candida, kde uplatnila nejen pěveckou virtuozitu, ale také přirozený komediální talent. Nádherná kantilénová árie Jeleckého z Čajkovského Pikové dámy v interpretaci Romana Janála nevyšla, jak bychom očekávali. Zato závěrečné číslo, živelný duet Noriny a Malatesty z Donizettiho opery Don Pasquale, který výtečně zazpíval a také zahrál manželský pár Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka, rozproudil publiku krev a inspiroval jej k nadšeným ovacím.
Aby si výjimečných festivalových akcí užili také milovníci zpěvu v našich nejvýznamnějších západočeských lázních, přesunula se za čtyři dny všechna hudební sláva zpět do Karlových Varů. Byl to opět slavnostní operní koncert, který se ale nekonal jako jiné festivalové akce v místním krásném Karlovarském městském divadle, ale v Grandhotelu Ambassador Národní dům. Tato teprve na jaře otevřená nádherná secesní stavba, skvost architektů Fellnera a Helmera, povstala po mnoha letech z ,,popela“ jako pták Fénix. Tvoří ji velký koncertní a divadelní sál o dvou pořadích, nesoucí název Orpheum. Po zaplnění hlediště diváky mile pozdravil dlouholetý ředitel Karlovarské pěvecké soutěže Alois Ježek a hned poté Karlovarský symfonický orchestr, který zde pořádá koncerty, večer zahájil pod taktovkou dlouholetého festivalového dirigenta Františka Drse předehrou ke Smetanově Libuši. Štíhlá a elegantní Olga Jelínková se blýskla Skřivánčí písní z Hubičky. Protože soutěž nese jméno Antonína Dvořáka, byla dalším číslem árie Prince z Rusalky. Poněkud velkooperním stylem, ale s velmi dobrou českou výslovností ji ztvárnil u nás naturalizovaný známý mexický tenor Rafael Alvarez. Hned po něm se představil loňský vítěz soutěže v kategorii opera, Nicholas Davis. Ten vynikajícím a procítěným způsobem přednesl Wolframovu Píseň o večernici z Wagnerova Tannhäusera. Poslední ze sólistického kvartetu byla mezzosopranistka Michaela Kapustová. Zazpívala Habaneru z Bizetovy Carmen. Hudebních čísel bylo celkem 18 a není možné se o všech rozepisovat. Musím ale ještě vyzdvihnout třeba Královnu noci z Mozartovy Kouzelné flétny, jejíž krkolomné koloraturní výšky nedělaly Olze Jelínkové sebemenší potíže. A abych nevynechal další dámu, tak musím připomenout Michaelou Kapustovou s jejím příkladným podáním druhé, obtížnější árie Eboli z Verdiho Dona Carlose. Pochopitelně publikum bylo tolika efektními áriemi a provedením všech účinkujících nadšeno a ovace trvaly dlouho.
Hned druhý den se v Alžbětiných lázních rozběhly soutěže kategorií Operní naděje (jen pro české a slovenské uchazeče), aby se v následujících sedmi dnech ve dvou kolech vybírali interpreti kategorií Junior (do 25let), Opera (do 35let) ženy a muži a Píseň. Ve čtvrtek 19. 11. odpoledne pak proběhlo v divadle veřejné finálové kolo adeptů kategorií Junior (studenti hudebních škol) a Opera (Profesionální pěvci) za doprovodu orchestru. Večer pak byly v hotelu Kriváň oznámeny účastníkům konečné výsledky soutěže. Radostné bylo silné zastoupení českých oceněných. Následující den se pak tradičně konal, opět v karlovarském divadle, závěrečný slavnostní koncert včetně úvodního udílení cen od nejrůznějších divadelních a hudebních institucí, sponzorů i jednotlivců. Ceny předával sám předseda poroty Peter Dvorský za přítomnosti ředitele soutěže Aloise Ježka a o tom, že jich bylo opravdu hodně, svědčí i skutečnost, že celý tento akt trval tři čtvrtě hodiny! Pak se konečně dostala ke slovu opět hudba. Karlovarský symfonický orchestr v čele s Františkem Drsem zahrál svižně Skočnou z Prodané nevěsty a dále pak výtečně doprovázel mladé sólisty. Jako první se uvedl árií Kecala ze Smetanovy Prodané nevěsty nositel 1. ceny z kategorie Junior, náš Boris Prýgl, student VŠMU v Bratislavě. Následovalo trochu mdlé podání ,,Měsíčku….“ z Dvořákovy Rusalky v interpretaci Rusky Ekateriny Krasko a český nositel 3. ceny Juniorů Lukáš Bařák (HAMU) zazpíval Mozartova Figara. Sérii pak zakončila Kristýna Kůstková z Pardubické konzervatoře pěkným podáním Markétčiny Šperkové árie z Gounodova Fausta. Po pauze se zaskvěla nositelka druhé ceny Juniorské kategorie Lucie Kaňková, studující v Bernu, opět v Gounodovi a to v Romeovi a Julii. Jihokorejský nositel druhé ceny z kategorie Opera Hyunduk Kim se uvedl procítěným Taminem z Mozartovy Kouzelné flétny. Rovněž Tereza Hořejšová (HAMU), která dostala první cenu v kategorii Junior, v náročné árii Luisy v Charpentierově stejnojmenné opeře naprosto uspěla. Na jeviště pak přišel Roman Hoza, aby zazpíval Oněgina z Čajkovského opery. Odnesl si ze soutěže 1. cenu za kategorii Píseň a 2. cenu za Juniory. A pak jsme si vyslechli hudební interpretační bonbónek, árii Charlotty z Massenetova Werthera v podání půvabné mezzosopranistky Dany Šťastné (HAMU). Dostala druhou cenu v kategorii Opera. Rovněž další ruská interpretka, Marina Kipingan, velmi dramaticky podala náročnou árii z Donizettiho Favoritky. Obdržela 3. cenu v kategorii Opera. Následoval operní hit – Alfréd z Verdiho Traviaty, ve ztvárnění elegantního Petera Malého ze Slovenského národního divadla. Technicky byl bezproblémový, ale na nositele první ceny v kategorii Opera by to chtělo přece jenom o něco více. Traviata pokračovala, protože se ve Violettině árii z prvního dějství s velkým prožitkem předvedla Veronika Holbová, nositelka 1. ceny v kategorii Opera. Podruhé se pak objevil Boris Prýgl s výtečně komediálně i pěvecky podanou rejstříkovou árií Leporella z Mozartova Dona Giovanniho, k němuž se vzápětí přidala nám Lucie Kaňková, aby spolu přesvědčivě zazpívali duet Zerliny a Dona Giovanniho z Mozartovy opery oper. Nakonec sál zahltil bouřlivý potlesk, květiny i děkovačka všech účinkujících. Zase je jeden ročník bohulibé soutěže za námi. Ať tedy žije ten příští!