jak jste si již přečetli v článku Jiřího Štilce, v lednu roku 2016 jsme spustili novou podobu internetových stránek časopisu Hudební rozhledy, která již nebude pouhou výsečí jeho tištěné verze, ale informace, uveřejňované jednou měsíčně, bude doplňovat a zejména rozšiřovat o nejaktuálnější hudební dění. Součástí stránek se ale stane rovněž upoutávka, jejímž prostřednictvím vám každý měsíc nově připravované číslo představíme. V té první, týkající se lednového čísla již 69. ročníku Hudebních rozhledů, přinášíme poněkud obšírnější text, protože vám chceme v kostce přiblížit obsah všech dvanácti měsíců, během nichž vám časopis napomůže nejen v získávání rozhledu po nejdůležitějších aktivitách, realizovaných v oblasti zejména klasické hudby a jazzu, ale i ve tříbení a rozšiřování vašich stávajících znalostí.
Vedle rubrik, věnujících se již stabilně aktuálnímu hudebnímu dění (rozhovory, recenze festivalů, koncertů, oper, baletních představení, knih a CD z domova i ze zahraničí, zprávy z domova a ze zahraničí), tak neopomineme i nadále přinášet příspěvky, řazené do rubriky studií a komentářů. Tu zasvětíme vedle dílčích článků stejně jako doposud několika tematicky zaměřeným seriálům, jako např. vámi oblíbeným portrétům nejvýznamnějších klavíristů 20. (a 21.) století, které tak dosud v celkem již šedesáti dílech poskytly poměrně ucelený obraz hvězdných interpretů tohoto období, jež si pro svoji dráhu zvolili jeden z milovníky klasické hudby nejoblíbenějších nástrojů (prvním je Nelson Freire), a pokračovat budeme i čtvrtou řadou cyklu o českých pěvcích v zahraničí, jenž tentokrát rozšíříme o další sólisty, mající kořeny (ale mnohdy i stálá angažmá) na Slovensku (vedle Jana Martiníka, který řadu zahajuje, Ivana Kusnjera, Terezy Chyňavové a dalších se tak např. setkáme i s Alešem Jenisem, Pavolem Breslikem, Janou Kurucovou, Adrianou Kučerovou či Peterem Bergerem). Druhým rokem rovněž přineseme informace o nejvýznačnějších světových hudebních festivalech (tentokrát se čtenáři dočtou o Festspiele St. Margarethen, Händel-Festspiele Halle, Festwochen der Alten Musik Innsbruck, Luzerne Festival, Sferisterio Maccerata, Wexford Opera Festival, Yehudi Menuhin Festival & Akademie ad.) a po čtvrté se setkáme s muzikálem. V letošním roce k autorům, kteří působí v divadlech a přednášejí dané téma na FF UK, DAMU a dalších odborných školách, Michaelu Prostějovskému a Pavlu Bárovi, přibude Patrick Fridrichovský, s nímž se všichni společně zaměří na sumarizované rozhovory především se zahraničními tvůrci, s nimiž osobně spolupracovali, setkávali se na kongresech či v rámci své publicistické činnosti. Na programu jsou kupříkladu libretisté Alaine Boublil (Les Misérables, Miss Saigon, Marguerite), Tim Rice (Jesus Christ Superstar, Evita, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Lví král) či Don Black (Sunset Boulevard). Chybět nebude ani rozsáhlý rozhovor s Haroldem Princem, který stál na Broadwayi jako spoluproducent zrodu West Side Story a sám pak jako producent či režisér uvedl například tituly Šumař na střeše, Kabaret, Evita či Fantom opery. Kontinentální Evropu zastoupí přední němečtí libretisté Michael Kunze a Wolfgang Adenberg či současný šéf muzikálové produkce Spojených scén Vídeňských, režisér a autor Christian Strupek. K novinkám pak bude patřit seriál o hudbě filmové a cyklus s názvem Muzikantské fugy – Útěky za hudbou, s hudbou i před hudbou, který spojuje dvojí význam slova fuga, tj. hudební formu a útěk. Ačkoliv se toto téma objevuje spíše v hudební beletrii, jak píše Stanislav Bohadlo ve svém úvodním díle, nazvaném Útěk jako kánon, caccia, fuga, libreto i curriculum (běh života), má i seriózní rovinu výkladu v hudební historii a historizující sociologii. Často se útěk hudební osobnosti výrazně promítl na jedné straně do oslabení umělecké úrovně jednoho místa, instituce, města či země, či naopak na straně druhé do pozvednutí a rozvinutí hudební kultury v novém působišti. A nás budou zajímat příčiny, formy a důsledky takových rozhodnutí, která se navíc v moderních dějinách odehrávají doposud. Začínáme v českých zemích 17. a 18. století, a tudíž se setkáme např. s F. I. Biberem, A. Denziem, J. Myslivečkem, J. L. Dusíkem, G. Stichem-Punto ad.). I hudba filmová nebo-li celuloidová, bude pro vás, vážení čtenáři, jistě vítaným rozšířením vašich znalostí. Cyklus z pera Antonína Matznera přinese např. pojednání o hudbě v němém filmu, o první původní filmové hudbě (C. Saint-Saëns, A. Honegger, D. Milhaud, E. Satie ad.), o zrodu filmového symfonismu (M. Steiner, E. W. Korngold, F. Waxman…), o meziválečném evropském filmu (V. Williams), národní kinematografii (N. Rota, E. Morricone, R. Shankar), jazzu ve filmu (A. North) či minimalistech (S. Reich, P. Glass, M. Nyman) ad. Změna tématu nastává v tomto roce i v rubrice Hudební nástroje: po seriálu o loutnách se totiž zase na čas vracíme k nástrojům smyčcovým, z nichž se tentokrát Rafael Brom zaměří na violoncella a kontrabasy s úvodním dílem nazvaným Legenda o proměně nástrojů a jejich názvů.
Rubriku studií a komentářů jsme vám tedy představili dost zevrubně, a to včetně lednových příspěvků. Zkusme tedy upozornit ještě na některé zajímavé články z jiných rubrik tohoto úvodního čísla roku 2016, tentokrát věnovaných rozhovorům a aktuálním hudebním projektům.
Titulní rozhovor patří koncertnímu mistru violoncell České filharmonie, Václavu Petrovi, a nechybí ani upoutávka na Pražské jaro 2016 či rozhovor s novou šéfredaktorkou nakladatelství Bärenreiter Praha, Evou Velickou. Jako událost poslední doby jsme vybrali Mezinárodní pěveckou soutěž v Karlových Varech, která v loňském roce dovršila půl století své nepřetržité existence, a z koncertů bychom rádi upozornili na Mezinárodní festival koncertního melodramu, Dny soudobé hudby či na plzeňský projekt Umělec a totalita. V rubrice Horizont se dočtete hodnocení Strun podzimu a v rubrice Divadlo vás jistě zaujme přímý přenos Bergovy opery Lulu, nastudované v newyorské Metropolitní opeře.
Ze zahraničních projektů si nenechte ujít hodnocení Marschnerova Heilinga znovuobjeveného v Divadle na Vídeňce, Berliozova Dobytí Tróje ve Velkém divadle v Ženevě, Vosečkova Biedermanna v londýnské Nezávislé opeře či baletu Manon v Semperově opeře, jehož choreografie se na Massenetovu hudbu chopil Kenneth MacMillen.
V čísle ale najdete i již v úvodu zmíněné recenze CD, informace o nově vydaných operních nahrávkách na DVD, zprávy z domova i ze zahraničí nebo v rubrice Knihy a notoviny recenzi na knihu Věry Šustíkové – Zdeněk Fibich a český koncertní melodram.
Bonusem lednového vydání časopisu je jako již v předchozích devíti letech DVD ROM, který si můžete prohlédnout v počítači. Kromě archivu 68. ročníku Hudebních rozhledů vám nabídne pětadvacet dílů pořadu Echo Pražského jara i souhrnné ohlédnutí s názvem To bylo Pražské jaro, blok věnovaný mezinárodní pražskojarní soutěži, tipy na atraktivní hudební projekty i obsáhlý materiál včetně hudební ukázky o jedné z nejvýznamnějších událostí uplynulého roku, osmdesátin Pražského filharmonického sboru.
Věřím, že novou podobu internetových stránek časopisu Hudební rozhledy, koncipovanou jako doplnění a rozšíření jeho tištěné verze, nejen, vážení čtenáři, uvítáte, ale že ji budete vnímat i jako nedílnou součást tohoto u nás nejdéle vycházejícího měsíčníku o klasické hudbě, na kterou se budete těšit.
PhDr. Hana Jarolímková, šéfredaktorka