MHF LEOŠE JANÁČKA 2020

SE NEUSKUTEČNÍ

PRODUKCE VŠAK PLÁNUJE PODZIMNÍ CYKLUS KONCERTŮ

Vzhledem k současné situaci a jejímu dalšímu předpokládanému vývoji skrz epidemii COVID-19 je nereálné letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v původně plánovaném rozsahu a termínu uskutečnit. Festivalový tým v čele s ředitelem Jaromírem Javůrkem děkuje všem svým posluchačům za pochopení, důvěru a podporu! Na druhou polovinu listopadu chystá festivalová produkce podzimní cyklus koncertů, který nebude náhražkou za původně plánovaný festivalový ročník, ale jen malou satisfakcí a vyjádřením díků všem, kteří jsou součástí festivalu.

„Do poslední chvíle jsme doufali, že se nám podaří festival v nějakém rozsahu přesunout na jiný termín, ale vzhledem k aktuálním vládním opatřením a nepředvídatelnému vývoji, jsme uznali, že je to nemožné. Nicméně nechceme ani pro letošní rok zcela zmizet z kulturní a společenské scény. Pokud to situace dovolí, rádi bychom Vás pozvali v letních měsících ke dvěma open air koncertům do Hukvaldské obory. V druhé polovině listopadu pak nabídneme několik symfonických, ale i komorních koncertů v Ostravě a vybraných festivalových městech. Tyto koncerty budou realizovány s podtextem poděkování posluchačům za podporu v současné situaci a zároveň jako jejich pozvání na plnohodnotný festivalový ročník 2021,“říká ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

V současné situaci probíhá intenzivní komunikace s provozovatelem vstupenkového portálu Colosseum Ticket, kterého MHF LJ pro prodej vstupenek využívá. Vzhledem ke stálému uzavření prodejních míst Colosseum Ticket a také Janáček Point v DKMO, není možné nárokovat vrácení vstupného již v těchto dnech.  Konkrétní postup k vrácení vstupného bude od 27. 4. 2020 zveřejněn na www.mhflj.cz.

„Jako mnohé další kulturní instituce a festivaly necháme na zvážení posluchačů možnost nenárokovat vrácení vstupného nebo jeho části – a to jako podporu realizace plánovaných podzimních koncertů nebo budoucích festivalových projektů,“ dodává ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

Březnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové – jen s propadákem

Základem pro „nej“ se stala představení, která soubory stihly odehrát před uzavřením divadel 10. března kvůli koronavirové pandemii. První dva březnové dny se Verdiho Falstaffem ze Státního divadla Košice a Pucciniho Turandot z pražského Národního divadla uzavřel festival OPERA 2020. Z březnových premiér se uskutečnil jen Mozartův Don Giovanni v Liberci a Tajemství v Českých Budějovicích, které jsem ale zatím nestihla. A až v březnu jsem viděla únorovou premiéru novinky libretisty Davida Radoka a skladatele Marka Ivanoviće Monument v brněnském Národním divadle. Mozartova Figarova svatba, plánovaná Komorní operou JAMU na 21. dubna, se už hrát nesměla, stejně jako se neuskutečnila řada vokálních koncertů.

Zážitek tentokrát nemám, jen propadák.

Propadák s Falstaffem

Falstaff  Giuseppa Verdiho byl vedle bansko-bystrické Giocondy druhým slovenským příspěvkem na festivalu OPERA 2020. Státní divadlo Košice svěřilo režii Jiřímu Menzelovi, který sám sebe označuje za „nehudebního člověka“, jistě ve spolehnutí se na své mistrovské filmové a činoherní režie. Ve výsledku však tato kalkulace nevyšla. Z jednoduché scény Tomáše Moravce a kostýmů Petry Goldflamové Štětinové šlo dovodit, že ponechaly situování Falstaffa ve Windsoru v době panování Jindřicha IV. Jenže scéna je jednoduchá až příliš, takže působí chudě. Jejím základem zůstává ve středu umístěný jakoby pouťový starodávně působící dřevěný „kolotoč“, o němž se dá od začátku předpokládat, že ve finále poslouží jako Hernův dub. Až do posledního, šestého obrazu ho zakrývají jednoduché paravány, které ale pro odlišení prostředí hospody U podvazku a Fordova měšťanského domu nestačí a už vůbec neskýtají věrohodný prostor pro schovávačky a honičku při hledání Falstaffa na dostaveníčku s Alicí Fordovou.  Ve finále v noční scéně Falstaffova vytrestání a závěrečného smířlivého „všechno na světě je fraška“ se po odstranění paravánů sice konečně otevře pohled na kolotoč / dub a světélka na stromě i „na obloze“ navodí až kouzelnou atmosféru, jenže k tomu jsou děti vybaveny neonově blikajícími ratolestmi, které se „dobovému“ ukotvení scény a kostýmů neorganicky vymykají. Inscenaci ale hlavně chybí humor, vypointování situací a spád.

Provedení Falstaffa stojí a padá s titulní postavou. Košický soubor si do ní přizval hosty – Petera Mikuláše a Jiřího Přibyla, který byl obsazený do pražského festivalového představení. Této volbě lze rozumět potud, že barytonista Jiří Přibyl má tuto roli zažitou už od roku 2013, kdy za ni získal cenu Thálie. Tehdy v olomoucké inscenaci vytvořil postavu stárnoucího bonvivána pěvecky a herecky výstižně jako tlustého chvástavého tlučhubu, kterému není cizí žádná špatnost, jako nenapravitelného poživačného pijana, ale i svérázného filozofa, který sám sebe nebere příliš vážně. Pružnost svého hlasu a mladistvou mrštnost uplatnil tehdy v notně vycpaném kostýmu při nadsázce Falstaffova milostného naparování, takže se tento svérázný rytíř stal báječným zdrojem humoru. V košickém nastudování se ale Jiřímu Přibylovi naplno rozehrát Falstaffovo charisma nedařilo, možná i proto, že mu chyběli vhodní spoluhráči, které nemohlo nahradit, byť bravurně ovládané, pojízdné křeslo, v němž měl přece jen omezené herecké možnosti.

Hudební nastudování je dílem Martina Leginuse, v Praze dirigoval Peter Valentovič. Při festivalovém provedení však byl příliš zaměstnán uhlídáním elementární souhry orchestru s účinkujícími na jevišti a také sólistů navzájem ve spletitých ansámblech, aby se mohl věnovat dynamickým a výrazovým finesám. Forda nevýrazně ztvárnil Marián Lukáč, pro jeho manželku Alici měla Tatiana Paľovičová už poněkud opotřebovaný hlas. Gabriela Hübnerová jako Mrs. Quickly zbytečně přehrávala a přepínala svůj mezzosoprán a dvojice milenců, Nanetty a Fentona, postrádala v podání Adriany Banásová a Maksyma Kutsenka, mladistvý esprit. Od košické opery jsem očekávala více.

Akademie múzických umění v Praze může o studijních programech rozhodovat sama, získala institucionální akreditaci pro oblast vzdělávání Umění

Akademie múzických umění v Praze získala dne 28. února 2020 jako první vysoká umělecká škola v ČR institucionální akreditaci, a to pro všechny typy studijních programů – bakalářské, magisterské i doktorské, které uskutečňuje ve čtyřech klíčových uměleckých druzích: divadelním umění, hudebním umění, tanečním umění a filmové a televizní tvorbě. Národní akreditační úřad pro vysoké školství vyzdvihl silné stránky AMU, jako jsou působení řady významných uměleckých osobností na všech fakultách, široké portfolio mezinárodních kontaktů a aktivit a z hlediska institucionálního vhodně nastavený systém hodnocení studijních programů, postavený na odborné diskusi se zapojením pedagogů, studentů, absolventů i odborníků z praxe. AMU tak potvrdila svoji kvalitu a získává větší svobodu.

AMU vstupuje do nové etapy

Doposud rozhodoval o akreditacích Národní akreditační úřad, nově díky získané institucionální akreditaci může škola schvalovat akreditace na své půdě. AMU tak má právo na deset let rozhodovat o všech studijních programech, které na ní jsou a budou vyučovány, a může i flexibilněji reagovat na požadavky akademické obce, vývoj umělecké praxe a požadavky zaměstnavatelů. Celý akreditační proces se výrazně zrychlí a částečně též zjednoduší. AMU zároveň získává pravomoc ověřovat předchozí zahraniční vzdělání v rámci přijímacího řízení. Vzhledem k vysokému zájmu o studium v anglických akreditovaných programech zejména ze strany mimoevropských uchazečů jde o zásadní přínos.

„Institucionální akreditace znamená především autonomii a zjednodušení akreditačních agend. Její udělení chápu jako výraz uznání kvality školy, potvrzení jejího postavení v systému českého vysokého školství a výraz důvěry, že se na AMU nejen dobře učí a tvoří, ale že celé vnitřní prostředí university je postaveno na procesech, které zajišťují férový přístup. Mám radost, že se to podařilo a děkuji všem, kdo se o to zasloužili,“ říká rektor AMU Jan Hančil.

O akreditacích bude rozhodovat Rada pro vnitřní hodnocení

Rada pro vnitřní hodnocení byla na AMU ustanovena v červnu 2017 jako samosprávný orgán. Jejích devět členů zastupuje všechny umělecké druhy, které se na AMU studují. Více o radě a jejích členech zde: https://www.amu.cz/cs/vse-o-amu/organy-amu/rada-pro-vnitrni-hodnoceni/

Škola přípravám věnovala čtyři roky intenzivní práce

Příprava institucionální akreditace byla svěřena realizačnímu týmu pod vedením prorektorky Daniely Jobertové. Strategické rozhodnutí vedení školy o podání žádosti padlo již v září 2015, žádost na Národní akreditační úřad AMU odeslala 9. září 2019. Rada Akreditačního úřadu rozhodla ve prospěch AMU na základě podkladů hodnotící komise na svém jednání 20. února 2020. Předpokladem pro udělení institucionální akreditace bylo prokázání existence funkčního systému zajišťování kvality.

„Systém zajišťování kvality je samozřejmě pojem, vůči němuž je umělecký svět velmi obezřetný. A v jistém ohledu oprávněně: tvářit se, že po letech pedagogických a uměleckých zkušeností najednou zakládáme „kvalitu“ na zelené louce, by bylo podezřelé a hlavně nepravdivé. Považuji proto za zcela zásadní, že širokou základnu tohoto systému vytvořily procesy, které na umělecké škole odjakživa probíhaly a které jsou 2 přirozenou součástí umělecké praxe jako takové. Nyní pouze dostaly přesnější řád, což odpovídá charakteru AMU jako vysoké školy univerzitního typu. A zároveň ji to znovu potvrzuje jako zcela konkurenceschopnou, nyní plně autonomní vysokoškolskou instituci i v širším mezinárodním kontextu,“ dodává prorektorka Daniela Jobertová.

Pražské jaro 2020 se uskuteční v alternativní podobě

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se poprvé ve své pětasedmdesátileté historii ocitá v situaci, kdy nebude moci realizovat svůj koncertní program v podobě, v jaké byl s několikaletým předstihem připravován a několikaměsíčním předstihem představen veřejnosti.

„Je obtížné předvídat, která restriktivní opatření budou nadále platná v termínu letošního Pražského jara, a závazné stanovisko nelze z pochopitelných důvodů od příslušných orgánů státní správy očekávat. Pražské jaro se proto rozhodlo najít alternativní podobu, aby i v této obtížné situaci hudba přinášela naději,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

Festival připravuje přibližně deset živě přenášených koncertů, které v koncentrované podobě přinesou esenci důležitých charakteristik Pražského jara. Tyto koncerty budou k dispozici zdarma prostřednictvím webových stránek Pražského jara. Vybrané koncerty do svého programu rovněž zařadí Česká televize, generální mediální partner festivalu, a Český rozhlas, který festival provází od jeho založení v roce 1946. Program doplní bohatá audio-vizuální dokumentace z novodobé historie festivalu, kterou obě instituce disponují. 

Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu,sice nebude moci 12. května zaznít naživo, Pražské jaro ale jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z mimořádně úspěšných provedení minulých let.

Na programu závěrečného koncertu měla dle původních plánů zaznít Beethovenova Devátá symfonie. Tu ovšem nebude možné s ohledem na velký provozovací aparát a platné restrikce uvést. „Ve spolupráci s Českou filharmonií proto zvažujeme alternativní závěrečný program. Původní myšlenka ovšem zůstane zachována – koncert by měl být ‚ódou na radost‘,“ zdůrazňuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Již nyní můžeme prozradit, že i v alternativním programu se diváci mohou těšit na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován.

„Pražské jaro připravuje celou řadu dalších streamovaných koncertů – důležitou roli sehrají mladí čeští umělci a přední čeští komorní hráči. Usilujeme, aby byl v programu zachován koncert Brno Contemporary Orchestra se světovou premiérou díla Jana Ryanta Dřízala objednaného festivalem. Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí. Jak s Českou filharmonií, tak s Pražskými symfoniky FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia či Collegiem 1704 usilovně hledáme náhradní program jejich koncertů. Děláme vše pro to, aby v této alternativní podobě byla dána příležitost českým umělcům a kulturní život se tak nezastavil zcela. Přejeme si, aby Pražské jaro zůstalo oslavou hudby a života i v těchto obtížných chvílích. Tímto způsobem chceme rovněž podpořit české hudebníky,“ uvedl Roman Bělor. Nový program bude upřesněn v následujících týdnech a průběžně korigován podle vývoje vládou definovaných podmínek života společnosti.

Informace pro držitele vstupenek

Všem držitelům vstupenek bude vstupné vráceno v plné výši. Přesný postup festival oznámí v druhé polovině dubna. „Stejně jako jiné kulturní subjekty závislé na prodeji vstupenek necháme na zvážení posluchačů možnost darovat část vráceného vstupného Pražskému jaru – jako podporu realizace alternativního programu, který bude dostupný zdarma, a na festivalové projekty budoucí,“ uzavírá ředitel festivalu Roman Bělor. 

Nominace na cenu Audiokniha 2019

Asociace vydavatelů audioknih zveřejnila nominace v jednotlivých soutěžních kategoriích ceny Audiokniha roku 2019. Z nich vzejdou vítězné audioknihy a interpreti již 7. ročníku. Asociace rovněž oznámila jméno nového laureáta Ceny AVA za mimořádný přínos v oblasti mluveného slova.Celkem tři odborné poroty rozhodly hlasováním o pětici nejlepších audioknih a interpretů v každé z devíti soutěžních kategorií. Tito nominanti postupují do dalšího kola, v němž porotci rozhodnou o nejlepších titulech a interpretačních výkonech roku 2019. Současně bude hlasováním určen Absolutní vítěz Audiokniha roku 2019, který vzejde ze všech nominovaných titulů.

V 7. ročníku ceny Asociace vydavatelů audioknih – Audiokniha roku 2019 přihlásilo 19 vydavatelů celkem 112 audioknih. Zatímco odborná porota vybrala ty nejlepší v každé kategorii, posluchačská veřejnost může vítěze kategorie Cena posluchačů vybrat z otevřeného hlasování na internetu.

Asociace spolu s nominacemi vyhlásila že Zvláštní cenu AVA za mimořádný přínos v oblasti mluveného slova získává herec Jiří Dvořák. Stal se tak šestým laureátem ocenění.

Audiokniha roku 2019: Nominace

Nejlepší audiokniha – jednohlasá četba
Eleanor se má skvěle
Jak voní tymián
Serotonin
Teorie podivnosti
V šedých tónech

Nejlepší audiokniha – vícehlasá četba
Dědina
Moje matka Marlene Dietrichová
Raději zešílet v divočině
Stín
Sůl moře

Nejlepší kniha – dramatizace
Neviditelný
Nový návrat malého prince
Obchod na korze
Tobiáš Lolness
Žebrácká opera

Nejlepší audiokniha – mluvené slovo mimo kategorie
Cesta do pravěku
Reinhard Heydrich: Kat, který miloval hudbu
Margaret Thatcherová
Sapiens – Stručné dějiny lidstva
Za oponou války

Nejlepší interpret
Jak voní tymián (Vladimít Beneš)
Maigret na dovolené (Jan Vlasák)
Muži ve zbrani (Jan Zadražil)
Tajná historie (Daniel Bambas)
Život v rytmu swingu (Igor Orozovič)

Nejlepší interpretka
Indiánské pohádky (Barbora Hrzánová)
Krvavé jahody (Hana Maciuchová)
Naslouchač (Jitka Ježková)
Probudím se na Šibuji (Anna Kameníková)
Temná dcera (Helena Dvořáková)

Nejlepší audiokniha pro děti a mládež
Jak zamotat dračí příběh
Klub divných dětí
Prašina – Černý merkurit
Tobiáš Lolness
Zmizení Edwina Lindy

Nejlepší design
Adelheid
Maigret na dovolené
Nebe nezná vyvolených
Nové povídání o pejskovi a kočičce
Osvícení

Nejlepší zvukový design
Dědina
Jakub a obří broskev
Nové povídání o pejskovi a kočičce
Osvícení
Tobiáš Lolness

Festival v Bayreuthu se ruší

Z důvodu pandemie způsobené novým typem koronaviru se ruší každoročně konaný festival v Bayreuthu Bayreuth Festspiele. Festival se bude konat v nadcházející sezoně 2021.

Spolu se zrušením letošního ročníku festivalu se mění program i nadcházejícího ročníku. Kromě plánované premiéry opery Bludný Holanďan budou do programu zařazeny Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští, Lohengrin a tři koncertní provedení Valkýry.

Vstupenky pro letošní ročník zůstávají v platnosti na další rok.

UPOUTÁVKA NA DUBNOVÉ ČÍSLO

Z dubnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s Maestrem Philippem Herreweghem, který měl letos společně s Vídeňskými symfoniky a německou houslistkou Isabelle Faust vystoupit na MHF Pražské jaro.
  • Rozhovor s dirigentem Petrem Popelkou, jehož měla pro změnu v dubnu přivítat Janáčkova filharmonie Ostrava. 
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za 14. ročníkem festivalu Opera 2020, na němž se představily stálé české operní soubory z devíti měst (chybělo pouze Ústí nad Labem), dva slovenské soubory, tentokrát z Banské Bystrice a Košic,  a šestice studiových souborů, které svými často velice originálními inscenacemi festival výrazně obohatily…
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty České filharmonie, která pod taktovkou Tomáše Netopila hostila vynikajícího rakouského klavíristu, mimochodem litoměřického rodáka, Rudolfa Buchbindera, Pražských symfoniků, kteří posluchače rovněž pozvali na koncert, kde roli sólového nástroje hrál klavír, jenž tentokrát při interpretaci Beethovenova Čtvrtého klavírního koncertu rozezněla pod taktovkou Pietariho Inkinena vynikající Elisabeth Leonskaja, PKF – Prague Philharmonia, a to za dvěma jejími večery, prvním s dirigentem Emmanuelem Vuillaumem a klavíristou Mariánem Lapšanským, a druhým s Jiřím Rožněm a francouzskou houslistkou Evou Zavaro, která představila Druhý houslový koncert Pierra Wissmera, za vystoupením Musiky Florey, která věnovala celý večer tvorbě Clary Schumannové, souboru Hespèrion XXI a světoznámého gambisty Jordiho Savalla, či za třemi akcemi legendárního Alfreda Brendela. Z komorní hudby jistě stály za pozornost večery s Pavlem Šporclem a Petrem Jiříkovským v kostele sv. Šimona a Judy, nebo s Josefem Špačkem a Miroslavem Sekerou v rámci Sukova hudebního Štiřína.
  •  V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení jedné z největších osobností slovenské hudební scény Petera Lipy, které se konalo v ostravském klubu Parník.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si kromě výše uvedených festivalových představení můžete přečíst i recenzi na premiéru Pohádky o bídném havíři Juraje Čiernika, uvedenou v režii autora a hudebním nastudování Vlastimila Ondrušky v Národním divadle moravskoslezském.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za inscenací původní verze Beethovenova Fidelia, nastudované Tomášem Netopilem ve Vídeňské státní opeře a doplněné rozhovorem s její režisérkou, Amélií Niermeyer, operou Egmont, zkomponovanou na objednávku Beethoven-Festu Christianem Jostem a uvedenou na jevišti divadla Theater an der Wien, či za dvěma hudebními večery v Římě ještě před jeho uzavřením, a to s operou Čajkovského Evžen Oněgin v režii Roberta Carsena a hudebním nastudování Jamese Conlona, a koncertem Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia, jehož stěžejním dílem byla Mahlerova Pátá symfonie, připravená Danielem Gattim.  
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o legendárním rakouském dirigentovi Nikolausovi Harnoncourtovi,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významnou režisérskou dvojicí Ursel a Karl-Ernstem Herrmannovými, Zapomenuté operní skvosty, kde  tentokrát Robert Rytina vyzpovídal sopranistku Kateřinu Kněžíkovou a jejím prostřednictvím přinesl řadu zajímavostí zejména o  Myslivečkově Olympiádě, psané na libreto Pietra Metastasia a premiérované roku 1778 v neapolském Teatro San Carlo, Století bez mezníků s textem Milana Bátora o předním polském skladateli zejména filmové hudby Wojciechu Kilarovi, Celuloidová hudba, jejíž čtvrtý díl pojednává o ceněném filmovém kameramanovi i jazzovém pianistovi Janu Malířovi, který koncem února získal Cenu Asociace českých kameramanů za celoživotní dílo, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož dubnovém díle se dočtete o muzikálových rekordech a novinkách (např. o nejdéle hraných muzikálech na Broadwayi či o připravovaných premiérách v Londýně včetně světové premiéry komorní muzikálové adaptace knihy Neslušný návrh), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož čtvrtý díl, rozdělený na dvě pokračování, autor zahájil článkem Po stopách padesátníků; dlouhé zrání ke šťavnatým plodům.
  • samostatné studie: V dubnovém čísle pokračujeme, a to již po šesté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje  dílu Leoše Janáčka, zaznamenaném  na zahraničních hudebních nosičích.
  •  Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v loňském roce, tedy 2019,  vydanou knihu anglické publicistky Wendy Holdenové Sto zázraků, která čtenářům poutavou formou  nabízí vzpomínky naší přední cembalistky Zuzanky Růžičkové.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, nazval jeho dubnový díl  Ping-pong aneb hon na řemeslníka. Již podle názvu to jistě bude zajímavé čtení…
  •  A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

Akademie klasické hudby odložila slavnostní předání Ceny Antonína Dvořáka

P r a h a (23. března 2020) – Letošní slavnostní koncert k předání Ceny Antonína Dvořáka sopranistce Gabriele Beňačkové se uskuteční 21. prosince 2020 se stejným programem a na stejném místě, s jakými počítal původní termín na konci dubna. Oznámilo to dnes vedení Akademie klasické hudby, která prestižní ocenění každoročně uděluje.

O držitelce Ceny Antonína Dvořáka za rok2019 již sbor akademiků rozhodl dříve – stala se jí doma i v zahraničí oceňovaná sopranistka Gabriela Beňačková.

„Rozhodli jsme se předávání odložit z původního termínu na pozdější dobu. V tuto chvíli nikdo neví, jak závažná bude situace plánovaného 21. dubna a nechtěli jsme pro diváky i pro účinkující prodlužovat dobu nejistoty. Navíc nám rychlá reakce umožnila zajistit nový letošní termín se stejným uměleckým obsazením,“ uvedl k odložení ředitel Akademie klasické hudby Robert Kolář.

Zachování původního programu znamená, že se posluchači mohou i nadále těšit nejen na hlavní oslavenkyni Gabrielu Beňačkovou, ale i na světoznámého polského tenoristu Piotra Beczału a jeho recitál, na ojedinělé provedení Mozartova koncertu pro tři klavíry triem členů sboru akademiků Davidem Marečkem, Ivo Kahánkem a Janem Simonem, a také na profesora Ivana Klánského a jeho pojetí Chopina.

„Nebylo to snadné rozhodnutí, ale jsme přesvědčeni, že vzhledem k nejasné situaci a nejisté budoucnosti jsme udělali správný krok,“ dodal intendant Akademie klasické hudby Jan Simon, který zároveň potvrdil, že prodané vstupenky zůstávají v platnosti. Akademie klasické hudby se držitelům vstupenek na původní termín slavnostního koncertu hluboce omlouvá a věří, že toto rozhodnutí přijmou s pochopením.

Mezinárodní soutěž Pražského jara se neuskuteční

Organizátoři 72. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2020 s politováním oznamují, že letošní soutěž v oborech klarinet a fagot se nebude moci s ohledem na aktuální dění uskutečnit. 

V důsledku zrušení letošní soutěže se bohužel neuskuteční ani mistrovské kurzy s porotci soutěže – klarinetistou Nicholasem Coxem a fagotistou Ole Kristianem Dahlem. 

„Do Prahy mělo začátkem května přijet přibližně sto mladých hudebníků z 23 zemí světa. Vždy jsme dbali na to, aby soutěž byla spravedlivá a všem účastníkům byly zaručeny stejné podmínky. Za současné situace, kdy se po celém světě uzavírají školy a mezinárodní doprava je ochromena, nemáme možnost to zaručit. Ochrana zdraví je pro nás prioritou, proto postupujeme v souladu s nařízeními vlády navazujícími na vyhlášení nouzového stavu, abychom vedle soutěžících neohrozili ani porotce, spoluúčinkující i početný tým, jenž hladký průběh soutěže zajišťuje,“ uvedl tajemník soutěže Michal Vencl. „Nesmírně si vážíme úsilí a času, jež soutěžící věnovali přípravám. Pevně věříme, že své umění představí pražskojarnímu publiku při jiné příležitosti. Za kolegiální a přátelský vztah k naší soutěži a pochopení pro tíživou situaci dnešních dnů děkujeme také porotcům soutěže.“   

Soutěž v oborech klarinet a fagot nelze s ohledem na vysoký počet zahraničních účastníků, nezbytný časový předstih a důležitou koordinaci termínů s dalšími zahraničními soutěžemi uskutečnit v náhradním termínu letos ani příští rok, na který je již pro mladé hudebníky naplánováno klání v oborech klavír a smyčcové kvarteto. Soutěž pro obor fagot je zatím předběžně opět plánována na rok 2025, pro obor klarinet pak o rok později. 

Informace pro držitele vstupenek

Divákům, kteří si zakoupili vstupenky na první dvě kola soutěže a finálové koncerty s termínem konání ve dnech od 8. května do 14. května 2020 či mistrovské kurzy s porotci soutěže, bude vstupné vráceno v plné výši. Podrobnější informace naleznete níže: 

1. Platba vstupenek online 

Pokud jste vstupenky zaplatili kartou online, vrátíme platbu automaticky nejpozději do 1 měsíce na účet, ze kterého byly vstupenky hrazeny. Pro více informací: vstupenky@colosseum.eu 

2. Platba vstupenek v pokladně 

Pokud jste vstupenky zakoupili v pokladně, peníze Vám budou vráceny převodem.  Zašlete prosím na e-mailovou adresu vstupenky@colosseum.eu následující údaje:  

  • jméno, příjmení, číslo účtu, kontaktní údaje, termín zakoupené akce 
  • kopii zakoupené vstupenky včetně viditelného 11místného čísla v pravém horním rohu vstupenky u čárového kódu; v případě, že nemáte možnost vstupenku oskenovat, stačí pouze toto 11místné číslo 
  • u zahraničních bank potřebujeme také: jméno majitele účtu, adresa majitele účtu, IBAN, SWIFT CODE. 

Dovolujeme si vás upozornit, že vstupné nelze vracet v hotovosti.  

3. Platba převodem či fakturou 

Pokud jste vstupenky zaplatili bankovním převodem nebo fakturou, zašlete prosím na e-mailovou adresu vstupenky@colosseum.eu  následující údaje:  

  • jméno, příjmení, číslo účtu, kontaktní údaje, termín zakoupené akce; 
  • kopii zakoupené vstupenky včetně viditelného 11místného čísla v pravém horním rohu vstupenky u čárového kódu; v případě, že nemáte možnost vstupenku oskenovat, stačí pouze toto 11místné číslo 
  • u zahraničních bank potřebujeme také: jméno majitele účtu, adresa majitele účtu, IBAN, SWIFT CODE. 

Svou žádost o vrácení vstupného můžete zasílat do 30. června 2020.   

Děkujeme Vám za pochopení a součinnost dle uvedených pokynů.