O Hudebních rozhledech

Časopis Hudební rozhledy je v současnosti nejstarším kontinuálně vydávaným periodikem v České republice. Jeho historie od roku 1948 je zrcadlem, svědkem a v některých obdobích i spolutvůrcem našeho kulturního, hudebního, společenského i politického vývoje a života. Takřka nenahraditelným pramenem se Hudební rozhledy stávají při studiu hudební historie druhé poloviny dvacátého století. 

Pokračování textu O Hudebních rozhledech

Dny soudobé hudby

Společnost českých skladatelů , člen AHUV

zve na festival

Days of Contemporary Music
Tage der zeitgenössischen Musik

DNY SOUDOBÉ HUDBY 

28. ročník

 1. – 28. XI. Praha 1

1. XI. Kostel sv. Klimenta (Klimentská ulice, Praha 1) – koncert ze skladeb s duchovní tématikou

M. Jíra, O. Ježková, J. Koželuhová, F. Fiala, E. Kiral, V. Čermáková, O. Semerák / B. Tomanová, K. Jakubů, V. Sůva, E. Kiral, P. Hejný, J. Jouza, J. Koželuhová, L. Laubová, F. Fiala, R. Matoušek, M. Dvořáková, P. Matuszek, D. Fleischmannová

2. XI. Galerie HAMU (Malostranské náměstí 13, Praha 1)ve spolupráci s Klubem moravských skladatelů Brno

P. Blatný, P. Hrabánek, J. Kasal, E. Douša, J. Fila, I. Zelenka / M. Bialas, R. Bialasová, L. Séquardtová, J. Nykrýn ml., F. Kreuzmann, Š. Navarová, E. Svobodová, M. Svobodová, J. Boušek, P. Chovanec, M. Bartošová, J. Bošková, E. Doušová, A. Mottlová, Š. Petříková, M. Plechatý

6. XI. Sál Martinů HAMU (Malostranské náměstí 13, Praha 1) ve spolupráci s Klubem moravských skladatelů Brno

J. Marek, I. Bláha, P. Trojan, J. Matys, L. Sluka, Z. Zahradník, Z. Šesták / M. Cukrová, V. Veverka, P. Nouzovský, K. Englichová, D. Wiesner, L. Horák, J. Valenta, Moravský komorní orchestr – dirigent Rich. Kružík, J. Ostrý, S. Schelingerová, A. Talácková, M. Blažková, J. Pěruška, M. Časarová, F. Zahradníček

7. XI. Kostel sv. Klimenta koncert ze skladeb s duchovní tématikou ve spolupráci s Tvůrčím centrem AHUV Olomouc

M. Červenková, J. Smutný, O. Kvěch, J. Bernátek, M. Pavlíček, I. Kurz / K. Martínek, J. Krejčí, J. Hora, Smíšený sbor Pražští pěvci – sbormistr S. Mistr

9. XI. Galerie HAMUve spolupráci s Tvůrčím centrem AHUV Ostrava a Klubem moravských skladatelů Brno

J. Málek, M. Mazourová, M. Báchorek, V. Mojžíš, J. Grossmann, Jar. Krček / M. Mesany, L. Härtelová, M. Mazourová, S. Schelingerová, A. Talácková, M. Blažková, P. Tylšar, M. Sauer, I. Brodová, M. Raška, České filharmonické kvarteto

14. XI. Galerie HAMU ve spolupráci se Západočeským hudebním centrem Plzeň

J. Bezděk, T. Karpíšek, K. Pexidr, K. Janovický, J. Slimáček, P. Samiec, M. Augustinová / D. Danel, P. Nouzovský, J. Lukeš, T. Karpíšek, K. Fialová, P. Novák, Sojkovo kvarteto, Š. Kos, Pražské dechové kvinteto

20. XI. Sál Martinů HAMU

O. Kukal, J. Teml, J. Vičar, J. Šaroun, K. Husa, M. Müller / Pražské dechové kvinteto, Tubové kvarteto Síla, J. Jarkovská, Lichtzwang, Stamicovo kvarteto, R. Kresta, K. Fialová, P. Nouzovský, I. Kahánek, Klavírní kvarteto J. Suka

28. 11. Galerie HAMU

J. Laburda, L. Hurník, D. Lukáš, P. Kohout, V. Micka, P. Kopecký / P. Nouzovský, V. Petrášek, M. Wiesnerová, Pražské dechové trio, Jos. Špaček, M. Sekera, Kvarteto Martinů, D. Wiesner, K. Dohnal, M. Levický, elektroakustický zvuk

***

Mimořádný koncert ze skladeb pro velký dechový symfonický orchestr k poctě Karla Bělohoubka In memoriam

ve spolupráci se Společností dechové hudby AHUV

22. XI. Městská knihovna – Velký sál (Mariánské náměstí 1, Praha 1) v 16:30. Vstup zdarma – rezervace míst nutná.

K. Bělohoubek, K. Husa, J. Ferda, J. Nečasová Nardelli, J. Vičar, K. Pexidr, Z. Zahradník, I. Kurz, E. Zámečník, J. Šíp
/ Ústřední hudba Armády České republiky – dirigenti pplk. Jaroslav Šíp a mjr. Josef Kučera; sólisté D. Ferdová, rtm. M. Bergmann

Začátky koncertů (kromě mimořádného koncertu 22. XI.v 16:30) v 19:30

Vstupenky 100 / 50 Kč v prodeji 45 minut před začátkem koncertu v místě konání

Partnerská spolupráce

Za podporu děkujeme: Hudební nadaci K. Pexidra,

Informace: www.ahuv.cz

db.ahuv@seznam.cz, tel. 731 409 039, 723 784 117, 737 808 600 a 251 553 996 (záznamník)

Pozvánka na koncert k poctě Zuzany Růžičkové

Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové ve spolupráci s Českou filharmonií, MHF Pražské jaro a Akademií múzických umění

Vás srdečně zvou na

Koncert k poctě Zuzany Růžičkové                                                            (14. 1. 1927 – 27. 9. 2017)

Dvořákova síň Rudolfina v Praze                                                                            Pondělí 16. října 2017 v 19.30

V programu vystoupí žáci Zuzany Růžičkové :                                                      Mahan Esfahani (USA) – cembalo                                                                              Monika Knoblochová (CZ) – cembalo                                                                      Jaroslav Tůma (CZ) – varhany

Volné vstupenky si laskavě rezervujte do 12. října u Michaely Vostřelové na adrese viktorkalabis@gmail.com nebo na telefonu 739 215 362.

Brian Large oceněn Medailí Nadace Bohuslava Martinů

Autor Martinů životopisu Brian Large dostal 2. října 2017 Medaili Nadace Bohuslava Martinů za mimořádné zásluhy o propagaci jeho díla. Je známý především díky režii novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků i legendárního koncertu tří tenorů (Pavarotti, Domingo a Carreras) na mistrovství světa ve fotbale v roce 1990 v Itálii.

http://www.martinu.cz/data/news/000001063_th.jpg
Foto archiv

Large je britský televizní režisér specializující se na vysílání opery a klasické hudby. Studoval na Royal Academy of Music a University of London, kde získal doktoráty v hudbě a filozofii. Postgraduální studia ho zavedla do Prahy. Jeho životopis o Bohuslavu Martinů, byl napsaný po několika letech bádání v Československu a Francii, kde Brian úzce spolupracoval s Charlotte Martinů. Pracoval v BBC jako producent se zodpovědností za operní a hudební programy.

Brian Large byl také poradcem režiséra Anthonyho Wilkinsona při natáčení dokumentu o životě a díle Bohuslava Martinů Music of Exile, který měl českou premiéru tento rok, 50 let po prvním uvedení ve Velké Británii.

Věra Šustíková: Třetí vlna melodramu potřebuje následovníky

Radmila Hrdinová

 

Věra Šustíková Foto Eva Hubatová

Muzikoložka Věra Šustíková je prezidentkou Společnosti Zdeňka Fibicha a přední českou odbornicí na melodram. Před dvaceti lety uvedla v život projekt Oživení českého koncertního melodramu, jehož zásluhou dospělo toto umění ke svému třetímu znovuzrození. Kratší verzi rozhovoru, který s ní vedla Radmila Hrdinová a kterou jsme uveřejnili v tištěné verzi Hudebních rozhledů, zde doplňujeme obsáhlejším povídáním, v němž se dozvíte k tomuto zajímavému tématu další podrobnosti.

 

Kde se zrodil váš zájem o melodram?

Na počátku stál dopis adresovaný Fibichově společnosti z univerzity v americkém Stanfordu s pozváním na konferenci o melodramu na rok 1996. Tehdejší prezident Společnosti, muzikolog Jaroslav Jiránek, mě požádal o příspěvek mapující historii českého melodramu. Příprava znamenala rok intenzivní heuristické práce. Součástí přednášky měly být i živé ukázky. S hudební složkou nebyl problém, protože klavírista Boris Krajný měl v USA ve stejný čas recitál. Ale na herce jsme nedostali finance, takže prof. Jiránek rozhodl, že se přednesu mám ujmout sama, ačkoli jsem s melodramem neměla žádné zkušenosti. Pod jeho vedením jsem nastudovala tři Fibichovy melodramy, a nakonec kromě účasti na konferenci z toho bylo přednáškové a koncertní turné po USA a Kanadě i s účastí amerických herců, pro něž jsme nechali Fibichovy melodramy přeložit do angličtiny. Součástí turné byla i naše prezentace v různých rozhlasových stanicích. Zatímco v USA byl o melodram velký zájem, u nás v té době vládla naprostá pustina. Tehdy jsem se rozhodla věnovat se oživení melodramu tak, abychom mohli zvát zájemce ze zahraničí k nám, a ne naopak. Musela jsem ale složitě vysvětlovat, co to vlastně melodram je, a obhajovat, proč mu věnovat pozornost i finance. Po turné po Los Angeles, Stanfordu, Portlandu, Vancouveru, Montrealu, Torontu a New Yorku se u nás podařilo sjednat jedno jediné vystoupení v Unhošti, a to ještě na bázi osobních kontaktů. O melodram byl totální nezájem.
Pokračování textu Věra Šustíková: Třetí vlna melodramu potřebuje následovníky

Epilog festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2017

 

Královna zpěvu Ema Destinnová

Jihlava, gotická síň radnice

Jana Součková

Andrea Tögel Kalivodová Foto Jan Černo

Svým epilogem se v podvečer 4. 10. uzavřel letošní ročník festivalu Mahler Jihlava Hudba tisíců. V prostorách gotické síně jihlavské radnice vystoupila trojice okouzlujících dam se svým hudebně-literárním projektem nazvaným Královna zpěvu – Ema Destinnová. Mezzosopranistka Andrea Tögel Kalivodová, klavíristka Ladislava Vondráčková a herečka Barbora Šporclová Kodetová připomenuly světovou operní pěvkyni nejen hudbou, ale i slovem inspirovaným vzpomínkami její společnice a komorné Marie Martínkové, která slavnou divu doprovázela během její hudební kariéry plné úspěchů i pádů, ale i osobních peripetií. Projekt měl tento večer sice již několikeré opakování, ale i tak se Andrea Kalivodová i její kolegyně opět s pokorou a úctou naplno ztotožnily s postavou „božské Emy“ a přenesly publikum o století zpět. Zazněl výběr ze slavných operních árií a rolí, přednesena byla i česká písňová tvorba.

Pokračování textu Epilog festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2017

Hudba z repertoáru Nového německého divadla v Praze

Praha, Národní divadlo

Vojtěch Mojžíš

 

Zahajovací koncert 135. sezony Opery Národního divadla se uskutečnil 14. 9. 2017 v budově Národního divadla, tedy přímo pod slavným nápisem Národ sobě. Byla to 3. akce novodobé tradice, kdy operní soubor zahajuje sezonu nikoliv dramatickým představením, ale koncertem. S touto myšlenkou přišel před časem umělecký šéf opery, skladatel a dirigent Petr Kofroň. Jejím prostřednictvím nastolil dvě velmi nosná témata. Předně vytvořil jedinečnou příležitost, kdy operní orchestr, jedna z nejpodstatnějších složek každého operního souboru, hned na úvod sezony demonstruje svoji připravenost zvládat na vysoké profesionální úrovni umělecké úkoly, které na něj budou během nadcházející sezony kladeny. Druhé téma je neméně závažné, vyplývá z respektu a úcty k historii Národního divadla, jedné z nejvzácnějších hodnot naší národní kultury. Je potřeba, či dokonce povinnost neustále zhodnocovat všechno to, čeho ve své dosavadní historii operní provoz v Praze dosáhl. Kofroň si uvědomil, že zde nestačí jen verbální rovina, v níž se v tomto směru pohybuje veškerá dosavadní historiografická aktivita (sepisování dějin, muzikologické konference, učené debaty), a proto se soustředil na rovinu praktickou. Systematickým bádáním v archivu Národního divadla shromáždil hodnotný, málo využívaný notový materiál na originální, dramaturgicky velmi cenné akce: 8. 9. 2015 se konal první takovýto koncert a příznivcům naší první scény nabídnul ukázky z řady odložených, dnes již téměř zapomenutých, nicméně zajímavých orchestrálních děl, která byla v této instituci kdy hrána. O rok později, 16. 9. 2016 pak přišel s ukázkami z méně známých oper, které před mnoha lety patřily k oblíbeným titulům Národního divadla.

Pokračování textu Hudba z repertoáru Nového německého divadla v Praze

Loutna jako nástroj i Loutna česká Michny z Otradovic jako vrchol festivalu Theatrum Kuks 2017

Kuks, Rentzovo muzeum barokního tisku, kostel Nejsvětější Trojice v hospitálu Kuks

Julius Hůlek

Závěrečný den letošního již šestnáctého ročníku festivalu „barokního a barokem inspirovaného umění“ Theatrum Kuks 2017 (27. 8.), jehož podrobnější recenzi jsme vám slíbili v tištěné verzi zhodnocení tohoto festivalu, zařazeného do  říjnového čísla časopisu Hudební rozhledy (str. 19–20), byl vymezen pojmem loutny a přestože název zněl „Loutna nejen barokní“, jeho těžiště spočívalo právě v barokní loutně a navíc s tím – rozvedeme-li daný název dále –, že nejen v loutně jako nástroji hudebním.

Pokračování textu Loutna jako nástroj i Loutna česká Michny z Otradovic jako vrchol festivalu Theatrum Kuks 2017

Zářijová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

V září bylo pro „nej“ opravdu z čeho vybírat, protože sezona 2017/18 operních premiér a vokálních koncertů začala naplno. A konaly se hned čtyři festivaly.

I když se bienále nové a experimentální hudby Ostravské dny střídá s NODO – New Opera Days Ostrava, které se – v sudých letech – na soudobá díla hudebně-dramatického žánru výslovně specializují, i letošní Ostravské dny zařadily do programu operu – po řadě svých světových skladatelských úspěchů se konečně i u nás objevila opera Jiřího Srnky, česká premiéra jeho díla Make No Noise. Na festival také přijel vokální septet Neue Vocalsolisten Stuttgart.

Ústřední programovou linií letošního 10. ročníku Dvořákovy Prahy byla vokální díla se sborem: V rámci řady Collection tak zazněla nejen orchestrální, ale i klavírní verze Stabat Mater, Requiem, Te Deum a hymnus Dědicové Bílé hory a Slavnostní zpěv. Kromě toho kurátor Komorní řady tohoto festivalu Radek Baborák přizval k interpretaci pěti písní Gustava Mahlera z cyklu Chlapcův kouzelný roh v úpravě pro neobvyklé nástrojové složení sopranistku Kateřinu Kněžíkovou. A druhá půle debutového dne Dvořákovy Prahy patřila tenoristovi Petru Nekorancovi, který zvládl i pro jeho obor lyrického koloraturního tenoru nevhodné festivalové zadání varhanního doprovodu.

V Praze také začal 13. ročník festivalu hudebního divadla OPERA, přehlídka většiny českých a slovenských operních souborů stálých i alternativních divadel. V září pro svou pražskou prezentaci Moravské divadlo Olomouc vybralo Řecké pašije Bohuslava Martinů, Národní divadlo pro Státní operu Pucciniho Madame Butterfly, opavské Slezské divadlo přivezlo Verdiho Macbetha, Slovenské národné divadlo Pucciniho Triptych a Národní divadlo Brno  Rossiniho Hraběte Oryho.

Český Krumlov díky svým jedinečným prostorám přitahuje operní produkce – v červnu v zámeckém barokním divadle proběhla Barokní noc, během prázdnin na Otáčivém hledišti provozuje svou letní operní, ale i činoherní a baletní stagionu Jihočeské divadla. Na podzim se zde už desátý rok koná Festival barokních umění, který pořádají Centrum barokní kultury, z.s. a soubor Hof-Musici. Dramaturgickou jedinečnost tohoto festivalu formují novodobé premiéry barokních oper, často s vazbou vzniku nebo provozování na našem území, uváděné navíc v autentickém prostoru krumlovského zámeckého divadla. Letos zde zazněla La Didone Antonia Boroniho.

 

A rozjela se i divadelní a koncertní sezona – hned v září uvedlo svou první premiéru Národní divadlo Brno, které si u Michala Nejtka přímo objednalo novou operu. Pro prostor Reduty tak vznikla Pravidla  slušného chování v moderní společnosti. A liberecké Divadlo F. X. Šaldy zahájilo sezonu zřídka uváděnou Pannou Orleánskou Petra Iljiče Čajkovského.

PKF – Prague Philharmonia zasvětila svou letošní sezonu s mottem „Podmanivě“ lidskému hlasu. A hned při „Pastorálním zahájení“ se v Praze poprvé představil mladý ukrajinský barytonista Andrej Bondarenko, který teprve hledá způsob, jak vyjádřit odstíny Písní potulného tovaryše Gustava Mahlera. A svůj letošní komorní cyklus nazvaný Slovo – Báseň – Píseň uvedla PKF pořadem Usurpator tiranno, ve kterém soubor Musica cum gaudio nápaditě propojil pěvecké a herecké ztvárnění písní raného baroka.

Orchestr Berg zapojil do svého zářijového programu  Soňu Červenou, které Tomáš Reindl ve svém svérázném scénickém melodramu s názvem Joga svěřil roli přísné Guru, která v textech z nejstarších česky psaných publikací o józe  nebo  textech Františka Drtikola za doprovodu orchestru posíleném například o indická tabla, „řídila“ cvičení jogínek.

Dětská opera Praha uctila životní jubileum své zakladatelky a umělecké vedoucí Jiřiny Markové Krystlíkové ve Stavovském divadle Rusalenkou, sympatickou adaptací Dvořákovy opery s mladými adepty pěveckého umění.

Ani se kvůli časovému překrývání nedalo vše stihnout, například koncert k zahájení sezony pražského Národního divadla, na kterém dirigent Petr Kofroň s orchestrem Státní opery uvedl alespoň úryvky z dnes zcela opomíjených oper skladatelů, které byly na repertoáru Nového německého divadla.

Pokračování textu Zářijová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové