O Hudebních rozhledech

Časopis Hudební rozhledy je v současnosti nejstarším kontinuálně vydávaným periodikem v České republice. Jeho historie od roku 1948 je zrcadlem, svědkem a v některých obdobích i spolutvůrcem našeho kulturního, hudebního, společenského i politického vývoje a života. Takřka nenahraditelným pramenem se Hudební rozhledy stávají při studiu hudební historie druhé poloviny dvacátého století. 

Pokračování textu O Hudebních rozhledech

Gerontiuv sen v Berlíně, Staatskapelle Berlin, Thomas Hampson a Daniel Barenboim

Berlín, Grosser Saal der Berliner Philharmonie

Jiří Štilec

Oratorium Gerontiův sen, op. 38 (The Dream of Gerontius) na text kardinála Johna Henryho Newmana od Edwarda Elgara nepatří, alespoň v České republice, k příliš často provozovaným a známým skladbám, i když shodou okolností naposledy bylo u nás toto monumentální dílo provedeno na festivalu Janáčkův máj v Ostravě v roce 2013. Obliba takových rozsáhlých vokálně instrumentálních produkcí ve Spojeném království souvisí s tradiční britskou zálibou v oratorních žánrech. Tato linie začíná někdy v době Georga Friedricha Händela a pokračuje přes devatenácté století až k současnosti. K úspěšným oratorním autorům ve Velké Británii patřil i náš Antonín Dvořák. Je zajímavé, že Dvořákovi byl stejný Newmanův text nabídnut ještě před Edwardem Elgarem, Dvořák však text odmítnul. A tak Edward Elgar zhudebnil tento mysteriozní text v roce 1900 a svou skladbu tento katolík a anglický národní skladatel považoval za jedno ze svých nejdůležitějších a nejlepších děl. Na poslední straně partitury s datem 3. srpna 1900 se objevuje citát z díla Johna Ruskina („This is the best of me…“).

Pokračování textu Gerontiuv sen v Berlíně, Staatskapelle Berlin, Thomas Hampson a Daniel Barenboim

Pozvánka: Koncert Pocta Elišce Přemyslovně

Slavnostním koncertem Pocta Elišce Přemyslovně  zahajujeme v roce 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, syna české a polské královny Elišky Přemyslovny, hudebně historicky vzdělávací projekt KOŘENY VLASTI. 

document-page-001

S projektem se seznámíte na adrese:  www.koreny-vlasti.cz

THE BEATLES – Sir Paul McCartney oslňuje melodiemi napříč hudebními žánry

Světová premiéra filmu The Beatles – Eight Days a Week / Osm dní v týdnu zachycující koncertní období slavné liverpoolské kapely v letech 1962–1966 se uskuteční v Londýně 15. září 2016, ve stejný večer proběhne její první slavnostní uvedení v pražském kině Lucerna.

Pokračování textu THE BEATLES – Sir Paul McCartney oslňuje melodiemi napříč hudebními žánry

Houslistka Olga Šroubková se stala vítězkou 35. ročníku Mezinárodní soutěže Rodolfa Lipizera v italské Gorizii.

Ve dnech 3.- 11. září 2016 v Teatro L. Bratuz Gorizia se letos konal již 35. ročník prestižní mezinárodní houslové soutěže “Premio Rodolfo Lipizer International”, které se úspěšně zúčastnila houslistka Olga Šroubková a v silné mezinárodní konkurenci obsadila vynikající 1. místo. Rozhodla o tom mezinárodní odborná porota ve složení: Roberto Molinelli (předseda a italský hudební skladatel), houslisté Helfried Fister (Rakousko), Armiram Ganz (Uruguay), Zanta Hofmeyr (Jižní Afrika), Fulvio Žarko Hrvatic (Itálie), Magdalena Szepanowska (Polsko) a Suli Xue (Čína).

Pokračování textu Houslistka Olga Šroubková se stala vítězkou 35. ročníku Mezinárodní soutěže Rodolfa Lipizera v italské Gorizii.

Marseillaisa, Kde domov můj i rakousko-uherské naděje

Fotbalová suita 2016

Aleš Knapp

V Paříži bude 10. června zahájeno mistrovství Evropy ve fotbale, při kterém jako vždy uslyšíme úvodem každého zápasu hymny soupeřících zemí.

Z hudebního hlediska vnášejí čeští fotbalisté do mistrovství zmatek. Vyřadili v kvalifikaci Holanďany, pravidelné účastníky a časté finalisty světových a evropských šampionátů. Proto bude na mistrovství scházet státní hymna s nejstarší melodií. Vznikla v letech 1568–1572 za nizozemské osvobozenecké revoluce proti španělské koloniální nadvládě. I kdo neholduje fotbalu, si ale z úvodních ceremoniálů jednotlivých střetnutí může poskládat pozoruhodnou šestidílnou suitu: nastoupí čtyřiadvacet evropských národních mužstev, rozlosovaných do šesti skupin.

Pokračování textu Marseillaisa, Kde domov můj i rakousko-uherské naděje

Srpnové nej dle Heleny Havlíkové na prázdninách

Zatímco pro červencová „nej“ bylo díky Otáčivému hledišti a festivalům z čeho vybírat, srpnové operní a vokální produkce se už odebraly na prázdniny (když do hodnocení nezahrnuji jako jinou, s živými koncerty a představeními neporovnatelnou kategorii operních přenosů, ve kterých jsme mohli díky Francouzskému kulturnímu institutu nahlédnout do současnosti i minulosti festivalu v Aix-en-Provence). Do srpna se přehouply jen dva závěrečné koncerty Letních slavností staré hudby: San Marco s duchovní hudbou 17. století z baziliky sv. Marka s těžištěm v Monteverdiho kompendiu duchovních skladeb Selva morale e spirituale v provedení Cappella Mariana a Capella ornamentata a Karneval v Benátkách, koncertní provedení opery Andrého Campry v nastudování souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Žádný z těchto dvou koncertů sice neposkytl bezvýhradný zážitek (propadákem ovšem nebyly v žádném případě), nicméně neobvyklé sestavy cinků, pozounů s continuem theorby, varhan, harfy a dulcianu navodila díky mistrovské hře souboru Capella ornamentata vedeného Richardem Šedou zvukovou „oázu“, která ve spojení s vokální „vrstvou“ vytvořila jedinečnou kombinaci. A svou virtuozitu pak mohli hráči naplno uplatnit v instrumentálních canzonách Giovanniho Gabrielliho.

Netradiční Evžen Oněgin v Drážďanech

Drážďany, Semperova opera

Pavel Horník

Tato po Pikové dámě Čajkovského nejhranější opera se asi po patnácti letech vrátila na jeviště Semperovy opery. Jenom trochu k historii. Po druhé světové válce bylo dílo v Drážďanech uvedeno roku 1949. Protože Semperova opera byla devastujícím náletem spojeneckých letadel zničena, operní soubor účinkoval v minimálně poničené budově Schauspielhausu, nacházejícího se vedle Zwingeru. Pro zajímavost: roli knížete Gremina zpíval legendární basista Gottlob Frick, Oněgina ztvárnil rovněž slavný a před válkou v celém Německu nejmladší nositel titulu Komorní pěvec, Arno Schellenberg. Ještě uvedu, že po premiéře Oněgina v Moskvě 1879 bylo jeho první zahraniční uvedení realizováno v pražském Národním divadle roku 1888.

Pokračování textu Netradiční Evžen Oněgin v Drážďanech

Upoutávka na zářijové číslo

Ze zářijového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor s harfistkou, úspěšnou sólistkou, pedagožkou i členkou České filharmonie, Janou Bouškovou

  • Rozhovor s novým ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jakubem Čížkem o koncepci tohoto významného českého tělesa na příštích pět let

  • Z rubriky Události zhodnocení průběhu dvou již etablovaných hudebních přehlídek, konaných v Čechách a na Moravě, Festivalu komorní hudby Český Krumlov a Janáček a Luhačovice, z nichž ten první oslavil v letošním roce 30. výročí své existence a ten druhý čtvrt století

  • Z rubriky Festivaly, koncerty především průřez oblíbeným festivalem Prague Proms, který doplňují recenze jednotlivých koncertů, jako např. v pražském Obecním domě uvedené světové premiéry Svatojánských vigilií Jiřího Pavlici či v ostravském Gongu vystoupení světových pěveckých hvězd, Piotra Beczały a Sonyi Yonchevy
  • V rubrice Horizont tentokrát se tentokrát podíváme na proslulý Mezinárodní filmový festival do Karlových Varů, mezi jehož slavnými zahraničními hosty se letos objevil např. i Jean Reno
  • Z operních představení, realizovaných na našich scénách, bychom rádi upozornili na premiéru Straussovy opery Elektra, uvedenou ve Státní opeře v Praze, Massenetovu Thaïs, nastudovanou ansámblem libereckého Divadla F. X. Šaldy a z oblasti baletní produkce na milovníky tohoto žánru vyhledávaný festival Tanec Praha 2016

  • Ze zahraničí najdete v zářijovém čísle časopisu Hudební rozhledy zhodnocení Mezinárodního hudebního festivalu v Postupimi a festivalu komorní hudby v německém Heimbachu, nazvaném Spannungen, ohlédnutí za jubillejním 50. ročníkem veletrhu MIDEM v Cannes a recenzi na Halévyho Židovku v Bavorské státní opeře v Mnichově, uvedenou na zahájení zdejších Slavnostních operních her v nastudování vynikajícího francouzského dirigenta Bertranda de Billyho a v režii Španěla Calixta Bieita. Hlavních rolí se v inscenaci zhostili skvělá polská sopranistka Aleksandra Kurzak a tenoristé Roberto Alagna a John Osborne.

  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:

Pokračování textu Upoutávka na zářijové číslo