O Hudebních rozhledech

Časopis Hudební rozhledy je v současnosti nejstarším kontinuálně vydávaným periodikem v České republice. Jeho historie od roku 1948 je zrcadlem, svědkem a v některých obdobích i spolutvůrcem našeho kulturního, hudebního, společenského i politického vývoje a života. Takřka nenahraditelným pramenem se Hudební rozhledy stávají při studiu hudební historie druhé poloviny dvacátého století. 

Pokračování textu O Hudebních rozhledech

Dubnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové – tentokrát bez propadáku se zážitkem souznění sopránu a cinku

Pro dubnová „nej“ vybírám ze dvou operních premiér (opavskou premiéru Janáčkových Příhod lišky Bystroušky uvidím až v květnu) a čtyř koncertů.

Pražské Národní divadlo debutem Ivana Achera Sternenhoch představilo další z objednaných operních novinek a plzeňské Divadlo J. K. Tyla z operního odkazu Zdeňka Fibicha připomnělo Nevěstu messinskou.

Vokálním koncertům v dubnu dominovala stará hudba v programech souborů Collegium 1704 (Pane, slyš mé prosby), Cappella Mariana (Quintaessentia) a ve vystoupení Hany Blažíkové s cinkistou Brucem Dickeym (Breathtaking). S operními áriemi v Praze vystoupil Erwin Schrott.

 

Zážitek ze souznění sopránu a cinku

Koncert sopranistky Hany Blažíkové a hráče na cink Bruce Dickeyho v kostele sv. Šimona a Judy v rámci komorního cyklu FOK byl zážitkem z celé řady důvodů. Nejen díky této nádherné zvukové kombinaci za citlivého doprovodu komorního orchestru dvou houslí, teorby, violy da gamba a cembala nebo varhan. Pohladil po duši i díky interpretačnímu mistrovství a souznění obou protagonistů. A nabídl neotřelou dramaturgii. Blažíková a Dickey na něm představili program ze své loňské, vysoce hodnocené nové nahrávky nazvané Breathtaking  / Dech beroucí. Zazněly na něm skladby z doby, kdy se cink plně uplatňoval v nejrůznějších hudebních žánrech – v první části koncertu sakrální hudba italských skladatelů pozdní renesance a raného baroka, v druhé části hudba oratorní a operní konce 17. století. Z této dramaturgie se dobou vzniku vymykalo, ale svým charakterem do ní zapadalo moteto soudobé řecké skladatelky Calliope Tsoupaki s posmutnělou meditací sopránu, cinku a violy da gamba, jejichž melodické linie se proplétaly nad částí starozákonní Písně písní Nigra sum.

Upoutávka na květnové číslo

Z květnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Vzpomínku na bývalého šéfredaktora Hudebních rozhledů, Jana Šmolíka, který časopis řídil v letech 1990–2004.
  • Rozhovor s Petrou Lang, která letos na Pražském jaru vystoupí již potřetí, tentokrát s Českou filharmonií a po boku Matthiase Goerneho jako Judith v koncertním provedení Bartókova Modrovousova hradu.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za  autorským večerem skladatele a ředitele Pražské konzervatoře, Pavla Trojana, na němž vedle orchestru Praga Sinfonietta, řízeného Pavlem Trojanem mladším, vystoupili – houslistka Marie Hasoňová, pěvci Dušan Růžička a Anna Trojanová a ženská část studentského pěveckého  sboru Pražské konzervatoře, zvaného Punkt.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty recenze na festivaly Pardubické hudební jaro a plzeňské Smetanovské dny, vystoupení České filharmonie, která mimo jiné uvedla českou premiéru Tance mrtvých Thomase Adčse, který koncert i sám dirigoval,  původem uruguayského barytonisty Erwina Schrotta, který se představil s Janáčkovou filharmonií, řízenou Claudiem Vandellim ve Smetanové síni Obecního domu již podruhé, či koncert souboru Ensemble Berlin Prag, jenž si pro posluchače připravil program s názvem Tribute to Jan Dismas Zelenka.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi více než tříhodinového večera Bach Meets Gershwin, jehož hlavní hvězdou byl v Kongresovém centru skvělý houslista Nigel Kennedy, a ohlédnutí za jubilejním Febiofestem, jehož zástupci jednu z cen – sošku Kristiána – předali francouzskému  zpěvákovi a herci Charlesi Aznavourovi.
  • Z oper, realizovaných na našich scénách, bychom rádi upozornili na diskutovanou premiéru Janáčkových Výletů páně Broučkových v pražském Národním divadle, v níž se hudebního nastudování chopil Jaroslav Kyzlink, režií byla pověřena Sláva Daubnerová, scénu vytvořil Pavel Borák a hlavní roli výborně ztvárnil Jaroslav Březina, na velmi zdařilou inscenaci Fibichovy Nevěsty messinské v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde se taktovky ujal Jiří Štrunc, režie Martin Otava, scény Ján Zavarský a hlavní role nastudovali Jiří Kubík v alternaci s  Filipem Bandžakem a Jana Foff Tetourová, kterou jistila Kateřina Jalovcová, či impresionisticky laděnou Pucciniho Bohému v libereckém Divadle F. X. Šaldy, nastudovanou Martinem Doubravským a režírovanou Lindou Keprtovou, s Rodolfem Paola Lardizzona a Mimi Lucie Kašpárkové. Za pozornost určitě stálo i vyhlášení Cen Thálie, kde v oblasti opery uspěli Maida Hundeling za Desdemonu ve Verdiho Otellovi v Národním divadle moravskoslezském a Svatopluk Sem za Giorgia Germonta v La traviatě v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a za celoživotní umělecké mistrovství byl oceněn emeritní sólista Opery Národního divadla v Praze, tenorista Miroslav Švejda. Dobře udělal také ten, kdo se byl podívat na březnový přímý přenos z newyorské Met, odkud tentokrát vysílali novou inscenaci Mozartovy opery Cosě fan tutte, či na přímý přenos Asafjevova baletu Plameny Paříže z Bolšovo těatra v Moskvě.
  • Ze zahraničí jsme tentokrát vybrali hodnocení Pucciniho Tosky v rámci festivalu Osterfestspiele Salzburg, kterou hudebně skvěle nastudoval Christian Thielemann a v níž se titulní role výtečně zhostila Anja Harteros, i když ve velice kontroverzní režii Michaela Sturmingera, a operní inscenace Návštěva staré dámy Gottfrieda von Einem, uvedené v Theater an der Wien ve vynikajícím  nastudování Michaela Bodera a zdařilé režii Keitha Warnera, jejíž dominantou se stal výkon švédské mezzosopranistky Katariny Karnéus.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:

Pokračování textu Upoutávka na květnové číslo

Čeští mistři ve Vídni

Významný hudební portál bachtrack.com informoval o probíhajícím projektu Čeští mistři ve Vídni. Cílem tohoto projektu je objevit a nahrát zapomenutá díla českých skladatelů z 2. poloviny 18. století, kteří žili a působili ve Vídni (Koželuch, Wranitzky, Gassmann, Wanhal, Krommer). Uměleckým vedoucím je dirigent Marek Štilec.

Více informací naleznete zde: https://bachtrack.com/czech-masters-in-vienna

Výsledky 6. ročníku Skladatelské soutěže Stonavská Barborka

Milí přátelé komorního a ansámblového zpěvu,

s radostí Vám oznamujeme, že ve Skladatelské soutěži Stonavská Barborka nejenže odborná porota rozhodla o vítězných skladbách v letošním 6. ročníku SSSB, ale už známe i jména jejich tvůrců!

 

1. cena: nebyla udělena

2. cena: Bc. Petr Koronthaly, Dis. za skladbu „Responsoria tenebrarum in Coena Domini“ (části: „Tristis est anima mea„, „Ecce, vidimus eum„, „In monte Oliveti„) pro 2 soprány, 2 alty, tenor a 2 basy

3. cena: MgA. Jan Bernátek za skladbu „Když Panenka Maria po světě chodila“ pro 2 soprány, alt, klavír a kovové trubičky Zlatý déšť

 

 

Čestné uznání: MgA. Markéta Dvořáková, Ph. D. za skladbu „Medvěd“ pro dva hlasy a klavír

Čestné uznání: Mgr. Bc. Jan Nowak, Ph. D. za skladbu „Balada stará – stará!“ pro soprán, alt a klavír

 

 

Vítězům srdečně blahopřejeme! Budou pozváni na Slavnostní vyhlášení výsledků na počátku prosince 2018.

Všechny soutěžní skladby, tedy nejen ty vítězné, nabídneme firmě Nipos-Artama v Praze k propagaci mezi potencionálními interprety.

 

Březnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

 

Pro březnová „nej“ vybírám ze čtyř operních premiér a tří koncertů. Ostravská opera rozšířila svoji sérii významných oper 20. století o Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče, liberecká opera nastudovala Pucciniho Bohému, pražské Národní divadlo uvedlo v historické budově nové nastudování Výletů páně Broučkových Leoše Janáčka a brněnská opera se snaží nalákat dětské publikum na Kocoura v botách Jiřího Temla. Státní opera koncertně připomněla operu Emila Nikolause von Rezniceka Donna Diana.

Na vokálních koncertech se v březnu představila ve Smetanově síni Gabriela Beňačková se svými dvěma hosty a v Národním divadle se uskutečnilo Matiné k 194. výročí Bedřicha Smetany.

Pokračování textu Březnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Společnost ArcoDiva management slaví dvacet let

V těchto dnech a po celý rok 2018 si společnost ArcoDiva management připomíná dvacet let svého působení.

Od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století společnost ArcoDiva management působí jako komplexní producentské centrum zastupující umělce, organizující ve spolupráci se Společností Mahler 2000 festival klasické hudby v Jihlavě a na Vysočině, provozuje rodný dům Gustava Mahlera a doposud vyprodukovala pro svůj vlastní label více než 200 nahrávek klasické hudby. Mezi oceněné nahrávky patří například Dvořákovo Requiem, Dvořákova kantáta Svatá Ludmila, Smetanova Má vlast, světová premiéra nahrávky první opery Antonína Dvořáka Alfred, barokní koncerty se sólo trumpetistou Mnichovské filharmonie Guidem Segersem a mnoho dalších.

Producentský tým a zvukoví mistři ArcoDiva natáčí i pro další zahraniční společnosti – v poslední době nejvíce pro společnost Naxos (téměř 30 titulů, řada z nich získala i mezinárodní ocenění).

Pokračování textu Společnost ArcoDiva management slaví dvacet let

Legendární francouzský šansoniér Charles Aznavour nadchl publikum optimismem a krásnými šansony

Markéta Jůzová

V rámci svého světového turné zavítal proslulý šansoniér, skladatel, textař a herec Charles Aznavour po dvou letech do Prahy, kde na slavnostním zahájení Mezinárodního filmového festivalu Febiofest převzal cenu Kristián za celoživotní přínos světové kinematografii a následující večer 16. března 2018 vystoupil v Kongresovém centru v obdivuhodné kondici ve věku třiadevadesáti let na koncertě před plným sálem se svým programem „encore une fois.“ Ve strhující a hudebně gradující dramaturgii francouzských šansonů se zaskvěla i jeho dcera Katia, vokalistka komorní doprovodné kapely. Koncert pořádala agentura P&J Music v rámci série Jazz Meets World.

Světoznámý francouzský šansoniér zahájil koncert v Praze téměř symbolicky. Když vstoupil na pódium, ukazoval čas 20:18, takže si posluchači museli na Krále šansonu počkat více než akademickou čtvrthodinku. Ve srovnání s ním Sir Paul McCartney vstoupil na pódium v O2 Aréně v červnu 2016 o půl hodiny později než měl začít koncert, který byl tehdy součástí jeho světové „One On One Tour.“ Aznavoura přivítal plný sál posluchačů různých generací velkým aplausem. Svižnou a nostalgickou písní Les Émigrants otevřel zpěvák večer plný optimismu, nostalgie a radosti.

Zpěvák je hrdý na svůj arménský původ, narodil se 22. května 1924 v Paříži, když jeho rodiče byli na cestě emigrace z Arménie. V průběhu kariéry byl šansoniér jmenován vyslancem a stálým zástupcem při UNESCO v Arménii a stal se zástupcem Arménie při OSN v Ženevě. V Jerevanu bylo dokonce zřízeno Aznavourovo muzeum, umělec má rovněž vlastní nadaci, jež se podílí na humanitární pomoci. Od první poloviny sedmdesátých let 20. století žije ve Švýcarsku.

Zaposlouchejte se do jeho nostalgické písně

Les Émigrants

(Paříž 2015)

https://www.youtube.com/watch?time_continue=12&v=vIfAxbxfCbo

Pokračování textu Legendární francouzský šansoniér Charles Aznavour nadchl publikum optimismem a krásnými šansony

Upoutávka na dubnové číslo

Z dubnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor se spoluzakladatelem Budapešťského festivalového orchestru – oficiálního člena klubu deseti nejlepších orchestrů světa, dirigentem Ivánem Fischerem,  který s tímto orchestrem, Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty – sopranistkou Christiane Karg a altistkou Elisabeth Kulman – vystoupí 24. 5. na Pražském jaru, kde provedou Mahlerovu Symfonii č. 2 c moll „Vzkříšení“.
  • Rozhovor s vítězkou loňské MHS Pražské jaro Olgou Šroubkovou, která na letošním Pražském jaru zahraje s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, řízeným rezidenčním umělcem letošního ročníku festivalu Julianem Rachlinem  Houslový koncert č. 5 A dur, KV 219 W. A. Mozarta.
  • Rozhovor s klavíristou Tomášem Víškem, který mimo jiné vystoupí v listopadu na koncertě Českého spolku pro komorní hudbu, věnovaném 150. výročí narození pedagoga a popularizátora Karla Hoffmeistra.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za slavnostním večerem v Národním domě na Smíchově, na němž vedle trojice hostů z Rumunska (marimbistka Sara Gheorgheová), Maďarska (kytarista Benze Rizmajer) a Slovenska (klavírista Ryan Martin Bradshaw) vystoupili vítězové 11. ročníku soutěže základních uměleckých škol – Talent Prahy 5 roku 2017, flétnista Matouš Vonášek, dvojice klarinetistů Richard Kobza a Martin Fried, houslista Richard Kollert, sopranistka Zsófia Moravcsíková a trumpetista David Ševčík.
  •  Z rubriky Festivaly, koncerty především recenze na  vystoupení dvou světových violoncellistů s Českou filharmonií, Alisou Weilerstein a Gautierem Capuçonem, koncertní uvedení opery Emila Nikolause Josepha von Rezniceka Donna Diana, uvedené Státní operou ve Foru Karlín či vystoupení Gabriely Beňačkové ve Smetanově síni, kde za doprovodu Českého národního symfonického orchestru představila i své dva žáky,  sopranistku Ester Pavlů a barytonistu Jakuba Pustinu.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi světové premiéry nového, jazzovými prvky  inspirovaného díla Vince Mendozy, Koncertu pro orchestr, v němž Český národní symfonický orchestr posílila čtyřčlenná jazzová rytmika s kytaristou Lukášem Chejnem.
  • Z oper, realizovaných na našich scénách, bychom rádi upozornili na zdařilou premiéru Čajkovského Pikové dámy se Soňou Červenou, kterou v Mahenově divadle uvedlo Národní divadlo Brno, na Šostakovičovu  Lady Macbeth Mcenského újezdu vůbec poprvé představenou v ostravském Národním divadle moravskoslezském, kde se režie a scény chopili Jiří Nekvasil a Daniel Dvořák a v hlavní roli se představila bulharská sopranistka Iordanka Derilova, či na Gluckovu Ifigenii na Tauridě, jež pod vedením Vojtěcha Spurného hudebně nastudoval tým Slezského divadla v Opavě.  Z přímých přenosů z MET pak určitě stála za to Pucciniho Tosca, v níž se skotský režisér David Mc Vicar po vizuální stránce vrátil k někdejší úspěšné režii Franka Zeffirelliho, hudebně dílo po Jamesi Levinovi převzal Emmanuel Villaume a v hlavních rolích se představili Sonja Jončeva a Vittorio Grigolo.
  • Ze zahraničí jsme tentokrát vybrali hodnocení Bizetovy Carmen, kterou v režii Australana Barrieho Koskyho a v nastudování našeho Jakuba Hrůši uvedla londýnská Královská opera Covent Garden, a Vídeňské filharmonie, řízené Gustavem Dudamelem, která publiku představila Symfonii č. 2 Charlese Ivese a Symfonii č. 4 f moll, op. 36 P. I. Čajkovského.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:

Pokračování textu Upoutávka na dubnové číslo

Virtuozita napříč žánry – slavný houslista Nigel Kennedy

Markéta Jůzová

 

Do Prahy se vrátil světoznámý britský houslista Nigel Kennedy a pro publikum připravil se svými kolegy program s názvem „Bach Meets Gershwin.“ Koncert se konal 14. března 2018 v Kongresovém centru.

 

Časopis Hudební rozhledy vydal v březnu zajímavý rozhovor s Kennedym již v době před jeho příjezdem do naší metropole. Na dotaz Martina Zvoníčka, zda mu chybí u interpretů klasické hudby originalita, odpověděl houslista výstižně: „Občas mi u nich vadí jejich zahledění do sebe. Hudebníci nekomunikují s obecenstvem, jsou ve svém světě. Já si prostě myslím, že by měli zkusit sledovat i muzikanty populárních žánrů, aby se přiučili, jak komunikovat s publikem. Je to zábava.“

Pokračování textu Virtuozita napříč žánry – slavný houslista Nigel Kennedy

V limitované edici vychází vinyl s Novosvětskou!

Supraphon nachystal dárek pro všechny opravdové audiogurmány! Zaplesají nad legendární Neumannovou „Novosvětskou“ s Českou filharmonií z roku 1972, která nyní vychází na vinylové desce v číslované limitované edici (180 g virgin vinyl / dmm cutting) a zároveň obsahuje i voucher pro Hi-Res download.

 

Dvakrát za dobu svého působení v pozici šéfdirigenta České filharmonie (1968–1990) se Václav Neumann zhostil významného a krásného úkolu – pořízení studiové nahrávky jedné z nejslavnějších a nejkrásnějších symfonií všech dob, Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“. První z nich vznikla na počátku roku 1972; orchestr byl po Ančerlově éře technicky brilantní, ale dychtil i po hluboké citovosti a romantickém rozletu, který mu nový charismatický šéfdirigent dopřál. Neopakovatelné kouzlo tohoto snímku dotváří i analogový zápis, jehož technologie byla v té době na vrcholu, mistrně zvládnutá nahrávacím týmem ve Dvořákově síni Rudolfina.

Pokračování textu V limitované edici vychází vinyl s Novosvětskou!