Pražské jaro on-line

Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka.

Erbovní dílo festivalu Smetanova Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. května Česká televize odvysílá sestřih významných provedení zahajovacích koncertů Pražského jara. 

Orchestrální koncerty

Diváci se mohou těšit na pět orchestrálních koncertů s originální dramaturgií. „Se čtyřmi pražskými tělesy jsme se dohodli na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou vždy z domovských scén jednotlivých orchestrů,“ přibližuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu tak bude 27. května streamován přímo ze Studia 1 Českého rozhlasu, kde orchestr zkouší a nahrává. Pod vedenímdirigenta Roberta Kružíka, jehož plánovaný festivalový debut je tak zachován, zazní mj. Adagio nedávno zesnulého klasika polské hudby Krzysztofa Pendereckého. Ten, coby dirigent i skladatel festival před třemi lety zakončoval.

Dva výrazní umělci spojí své síly na koncertu 29. května – v Praze žijící cembalista světového renomé Mahan Esfahani a dirigent Jiří Rožeň, jenž bude stát v čele PKF – Prague Philharmonia. Diváci se mohou těšit mj. na českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana.

Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupí 1. června Symfonický orchestr hl. města Prahy FOKTomášem Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa. „V jeho nastudování nabídneme posluchačům hudbu Josef Suka a Zjasněnou noc Arnolda Schönberga, jejíž provedení by mohlo symbolizovat tolik očekávané společenské rozjasnění,“ popisuje Třeštík.

 „S Českou filharmonií plánujeme dvojici koncertů pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů. Program večera s Tomášem Netopilem v současné době připravujeme,“ uvádí Třeštík. Na závěrečném koncertě měla původně zaznít Beethovenova Devátá symfonie a připomenout tak skladatelovo výročí i jubileum festivalu, s jehož historií je dílo úzce spjato. Díky dirigentovi Jakubovi Hrůšovi o Beethovenovu hudbu nepřijdeme ani v době pandemie. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr. „Je to mimořádný počin podnícený mimořádnou celospolečenskou situací, nicméně i ten má v dějinách hudby precedens. Pevně věřím, že metafyzická hudba pozdního Beethovena přinese působivý závěr festivalu konaného ve výjimečně složité době,“ uvažuje Třeštík.

„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zdůrazňuje dirigent Jakub Hrůša, člen umělecké rady Pražského jara. „Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude,“ uzavírá Hrůša.

Vzrušující dobrodružství

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se objeví na 14 instrumentalistů a 12 pěvců, sólového partu se zhostí sopranistka Hana Blažíková. „Konfrontace hudby Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky je vždy neobyčejně vzrušujícím dobrodružstvím,“ uvádí dirigent Václav Luks. „Bachovský kontrapunkt pevně zakotvený v německé luteránské tradici představuje zcela odlišnou hudební řeč než italskou zpěvností a emocionalitou ovlivněná Zelenkova hudba komponovaná pro katolický dvůr v Drážďanech. Georg Friedrich Händel jako luterán a kosmopolita, inspirovaný jak italským vkusem, tak anglickou tradicí tvoří spojnici mezi hudbou Bacha a Zelenky.“ 

Zimní cesta Adama Plachetky

Je tomu patnáct let, kdy Adam Plachetka debutoval v pražském Národním divadle. Od té doby toho stihl opravdu požehnaně. Šíři Plachetkova talentu zachycují také jeho pražskojarní vystoupení – to letošní bude jeho jubilejní desáté. Jedinečné bude také svou dramaturgií – Adam Plachetka totiž na koncertním pódiu představí Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil. Na nahrávce jej na klavír doprovodil britský klavírista Gary Matthewman, na koncertu 25. května ke klavíru usedne David Švec, dirigent Opery Národního divadla, který s Plachetkou dlouhodobě spolupracuje – doprovázel jej ostatně i při jeho pražskojarním recitálu před deseti lety. Pro zajímavost uveďme, že to bude teprve druhé kompletní provedení Zimní cesty na Pražském jaru – poprvé ji v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Neobvyklé prvenství

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámcizaznějí díla světového repertoáru (Pascal Dusapin, Olga Neuwirth, Erkki-Sven Tüür) a světová premiéra skladby Zběsilost v srdci(Wild at Heart), kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. „Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.“

Radost a pozitivní energie

Radost a optimistický pohled do budoucnosti jsou hlavními atributy dvou koncertů, v němž se představí mladí hudebníci. Tím první bude 15. května Salon ZUŠ, jehož protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Druhý koncert se odehraje 22. května a svede dohromady čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – teprve sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana, Jr. a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015.

Inspirace nástroji

Multižánrový skladatel, kytarista, aranžér a improvizátor Lukáš Sommer je stěží přehlédnutelnou osobností naší hudební scény. Ve své skladatelské tvorbě vychází z tradice evropské kompoziční školy, kterou obohacuje o ingredience netradičních skladebných postupů. Rád se vydává za hranice klasické hudby a snaží se propojit vlivy etnické, jazzové a klasické hudby.  „Idea dramaturgie stojí na kytarách, mé lásce k nim a na nemožnosti vydržet u jedné jediné. Je to právě ručně vyráběný nástroj, jeho osobitý zvuk, který mě inspiruje při tvorbě,“ uvedl Sommer. S tím souzní také volba koncertního místa – Sommerův autorský večer se odehraje 31. května v okouzlujících prostorách Národního technického muzea, obklopen unikátními exponáty historických dopravních strojů. Jako host vystoupí kontratenorista Jan Mikušek.

Pražské jaro na obrazovkách České televize

„Určitě nikoho před několika týdny ani ve snu nenapadlo, co bude muset mezinárodně proslulý festival s mimořádnou historickou tradicí řešit. O to je sympatičtější, že se pokouší alespoň část svého programu zajistit a já jsem rád, že Česká televize může být, tak jako každý rok, u toho,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. „Místo tradičního přenosu Mé vlasti sice tentokrát nabídneme unikátní procházku historií úvodních koncertů, kdy odvysíláme záznam sestavený z šesti historických provedení, ale i tak především díky dvěma přímým přenosům, včetně závěrečného koncertu, přispějeme k tomu, aby se letošní Pražské jaro dostalo i k našim divákům.“

Rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav tohoto netradičního ročníku bude přinášet Echo Pražského jara na ČT art každou neděli od 20 hodin, a to mezi 10. květnem a 7. červnem.

Na 12. května je připravován speciální díl magazínu ArtZóna, který bude věnován letošnímu Pražskému jaru.

Pražské jaro na vlnách Českého rozhlasu

„Vltava je tradičním partnerem Pražského jara a v letošním výjimečném ročníku vnímáme naši roli ještě zodpovědněji. V éteru nabídneme v přímém přenosu většinu plánovaných koncertů festivalu, mezi nimi pochopitelně i koncert SOČRu, který je naplánován na 27. května a odehrávat by se měl v rozhlasovém studiu S1. Pražské jaro letos bohužel nezahájí tradiční Mou vlastí, Vltava ale zvyk dodrží a Mou vlast v záznamu 12. května večer posluchačům přinese,“ říká šéfredaktorka ČRo Vltava Jaroslava Haladová.

Pražské jaro dále intenzivně připravuje

„V naprosto nestandardní situaci musela být dlouhodobá a systematická příprava festivalu nahrazena operativními postupy. ‚Pražské jaro on-line‘ proto také on-line vzniká,“ přibližuje ředitel festivalu Roman Bělor. Dosud uvedený program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech dále významně doplňován. „O dalších položkách programu dále intenzivně jednáme s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi,“ upřesňuje Bělor.

O výsledku těchto našich snah, jímž bude další podstatné rozšíření festivalové nabídky, Vás budeme podrobně informovat v příští tiskové zprávě za týden. Věříme, že i Vy budete se zájmem sledovat, jak vzniká Pražské jaro on-line.

Sledujte proto pravidelně www.festival.cz

Poděkování

„Na tomto místě chceme vyjádřit naši vděčnost především našim tradičním podporovatelům a partnerům, kteří potvrdili svoji věrnost Pražskému jaru v nové situaci. Děkujeme rovněž za četné projevy kolegiality a solidarity a za inspirující zájem Vás, našich diváků. Pevně věříme, že se nám navzdory překážkám podaří vstoupit do Vašich domovů i do Vašich srdcí a přinášet naději,“ podtrhuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Pražské jaro 2020 se uskuteční v alternativní podobě

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se poprvé ve své pětasedmdesátileté historii ocitá v situaci, kdy nebude moci realizovat svůj koncertní program v podobě, v jaké byl s několikaletým předstihem připravován a několikaměsíčním předstihem představen veřejnosti.

„Je obtížné předvídat, která restriktivní opatření budou nadále platná v termínu letošního Pražského jara, a závazné stanovisko nelze z pochopitelných důvodů od příslušných orgánů státní správy očekávat. Pražské jaro se proto rozhodlo najít alternativní podobu, aby i v této obtížné situaci hudba přinášela naději,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

Festival připravuje přibližně deset živě přenášených koncertů, které v koncentrované podobě přinesou esenci důležitých charakteristik Pražského jara. Tyto koncerty budou k dispozici zdarma prostřednictvím webových stránek Pražského jara. Vybrané koncerty do svého programu rovněž zařadí Česká televize, generální mediální partner festivalu, a Český rozhlas, který festival provází od jeho založení v roce 1946. Program doplní bohatá audio-vizuální dokumentace z novodobé historie festivalu, kterou obě instituce disponují. 

Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu,sice nebude moci 12. května zaznít naživo, Pražské jaro ale jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z mimořádně úspěšných provedení minulých let.

Na programu závěrečného koncertu měla dle původních plánů zaznít Beethovenova Devátá symfonie. Tu ovšem nebude možné s ohledem na velký provozovací aparát a platné restrikce uvést. „Ve spolupráci s Českou filharmonií proto zvažujeme alternativní závěrečný program. Původní myšlenka ovšem zůstane zachována – koncert by měl být ‚ódou na radost‘,“ zdůrazňuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Již nyní můžeme prozradit, že i v alternativním programu se diváci mohou těšit na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován.

„Pražské jaro připravuje celou řadu dalších streamovaných koncertů – důležitou roli sehrají mladí čeští umělci a přední čeští komorní hráči. Usilujeme, aby byl v programu zachován koncert Brno Contemporary Orchestra se světovou premiérou díla Jana Ryanta Dřízala objednaného festivalem. Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí. Jak s Českou filharmonií, tak s Pražskými symfoniky FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia či Collegiem 1704 usilovně hledáme náhradní program jejich koncertů. Děláme vše pro to, aby v této alternativní podobě byla dána příležitost českým umělcům a kulturní život se tak nezastavil zcela. Přejeme si, aby Pražské jaro zůstalo oslavou hudby a života i v těchto obtížných chvílích. Tímto způsobem chceme rovněž podpořit české hudebníky,“ uvedl Roman Bělor. Nový program bude upřesněn v následujících týdnech a průběžně korigován podle vývoje vládou definovaných podmínek života společnosti.

Informace pro držitele vstupenek

Všem držitelům vstupenek bude vstupné vráceno v plné výši. Přesný postup festival oznámí v druhé polovině dubna. „Stejně jako jiné kulturní subjekty závislé na prodeji vstupenek necháme na zvážení posluchačů možnost darovat část vráceného vstupného Pražskému jaru – jako podporu realizace alternativního programu, který bude dostupný zdarma, a na festivalové projekty budoucí,“ uzavírá ředitel festivalu Roman Bělor. 

Hornista a dirigent Radek Baborák přichází s iniciativou pro podporu hudebníků na volné noze

Jedna z nejvýznamnějších postav české klasické hudební scény, hornista a dirigent Radek Baborák, promění svůj plánovaný festival Horn Fest na platformu pro vzájemnou pomoc hudebníků na volné noze.

Tak jako mnoho jiných, musí i Radek Baborák měnit své plány. Na přelom dubna a května 2020 plánoval představit zbrusu nový festival Horn Fest, ze kterého vzhledem k okolnostem sešlo, alespoň v původní podobě. Vymyslel tedy alternativu, jak alespoň trochu zachovat jeho program a zároveň jak si mohou hudebníci a milovníci klasické hudby pomoci navzájem.

Inspiraci našel v zahraničí: „Sleduji, jaká je v Německu podpora pro muzikanty na volné noze – ´Freischäffende Musiker´ – mají tam fond, některé instituce vyplácejí ušlé honoráře těm, co nemají stálý měsíční příjem bez ohledu na to, zda se koncert nebo nějaká produkce uskutečnila, nebo teprve v budoucnu uskuteční, nebo ne. Známe to – příjmy pravidelné nejsou, výdaje ano,“ poznamenává. Radek Baborák chce oslovit kolegy – hudebníky na volné noze s tím, aby spojili své síly a společně se snažili najít cestu, jak najít finanční prostředky v této složité době, jak oslovovat případné dárce, jak sdělovat své potřeby veřejnosti. „Zatím jsem nezaznamenal něco podobného v České republice.  Chtěl bych to v rámci svých možností změnit.“

Ze vzdělávacího programu v rámci Horn Festu podle slov Radka Baboráka nesejde, možná jen bude přesunut na jindy. Už nyní je plánována spolupráce s Letní hudební akademií Kroměříž Tomáše Netopila. Pokusí se také alespoň zrealizovat některé z plánovaných pěti koncertů, ty nahrát, streamovat- a tímto oslovit případné podporovatele, kteří by mohli přispět v prvé řadě na honoráře pro účinkující hudebníky na volné noze, případně pedagogy. „Máme přislíbeno několik donátorů, výrobce ´mého modelu´ horny Dietmar Dürk už také přispěl, já také něco přidal, takže můžeme začít a není to úplně na zelené louce.“

Případní donátoři i hudebníci na volné noze se mohou hlásit nejlépe na kontaktním mailu festivalu HornFest roubickova@hornfestpraha.cz nebo facebookovém profilu Radka Baboráka. Stejně tak vybízí k zaslání nápadů či postřehů, které by mohly věci prospět. 

Plánovaný Festival Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu si  vyslechneme různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Posluchači se přesvědčí, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Více o festivalu: https://hornfestpraha.cz/

Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Bývá označován za nejlepšího hráče svého oboru, např.: http://recordhead.biz/10-best-french-horn-players-of-all-time/, Hraje na speciální model německé firmy Dietmar Dürk, který nese jeho jméno. Během své kariéry vystupoval s předními světovými symfonickými tělesy, např. Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou, Českou filharmonií. Za více než 30 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Stále častěji se věnuje i dirigentské a organizátorské činnosti, vede vlastní festivalový orchestr Česká Sinfonietta, Pražské komorní sólisty, Baborák Ensemble, je intendantem nového festivalu Horn Fest Praha. Od roku 2018 je stálým hostujícím dirigentem symfonického orchestru v Yamagatě.

Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, sir Simon Rattle, Naame Järvi, Paavo Järv,i James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.

Na komorních projektech spolupracuje například s houslisty Julianem Rachlinem, Janine Jansen, klavíristy Marthou Argerich, Yefimem Bronfmannem, či zpěvákem Ianem Bostrigem.

Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber Music Garden, International Music Festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem Chamber Music Festival, Smetanova Litomyšl, Pražské Jaro. Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi, např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Sony classic, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.

Čím si Václav Hudeček si podmanil publikum v Ostravě?

Ostrava, Slezskoostravská radnice

Milan Bátor

Koncert houslisty Václava Hudečka na Slezkoostravské radnici přilákal především starší a střední posluchačské generace. Sál, v němž se obvykle odehrávají sňatky, byl zaplněn do posledního místa. Potvrzení, že na slavné české interprety ostravské publikum slyší víc, než na zahraniční mladé umělce. Světoznámý český virtuos a odchovanec Davida Oistracha se v Ostravě představil po boku pianisty Lukáše Klánského. Nechyběl ani host, kterým byla mladičká houslistka Kateřina Krejčová. Nejprve se rozezněla hudba Johanna Sebastiana Bacha. Sonáta h moll, BWV 1014 pro housle a klavír je interpretačně náročné, ale posluchačsky vděčné dílo. Polyfonní předivo odvíjeli oba umělci se snahou o čistou, vyváženou a dobře ukotvenou souhru. Osvěžení v podobě zurčivé a kontrapunktem neobtěžkané melodiky přinesla následující Sonáta B dur pro housle a klavír, KV 378 Wolfganga Amadea Mozarta. Lukáš Klánský se představil sólově v Nocturnu Fryderyka Chopina, které následovaly dvě dua Z domoviny pro housle a klavír Bedřicha Smetany. Poté Hudeček přizval na pódium Kateřinu Krejčovou a společně provedli Sonátu E dur pro dvoje housle a klavír Georga Friedricha Händela. Večer uzavřely virtuózní Cikánské melodie Pabla de Sarasateho a následovaly pochopitelně i přídavky pro evidentně spokojené publikum.

Po čistě technické stránce byl výkon houslové legendy Václava Hudečka poněkud problematický. Ne všechny skladby vyhověly jeho spontánní muzikalitě: místy mne překvapila nedotažená intonace, rytmické nepřesnosti apod. Kdo navštěvuje pravidelně koncerty filharmonických cyklů, s nimiž se představuje současná interpretační špička, nemohl si těchto drobných nuancí nevšimnout. Jenomže, jak všichni dobře víme, hudba není zdaleka jenom o technice. A Václav Hudeček má osobní charisma na rozdávání. Hřejivý tón a hudební výraz jsou stále jeho doménou a přirozeností, která z něj během hry čišela samozřejmě, jako by jenom dýchal. Mimořádnou přidanou hodnotu má jeho vlídné, poučené a zajímavé průvodní slovo. Hudeček je rozený a poutavý vypravěč, jehož historky a reflexe setřely všechny vznesené pochybnosti. Zkrátka a dobře převážil pocit, že jsem přišel na setkání s legendou a člověkem, který hudbu miluje a je jí zcela oddán. Hudeček přeje mladým generacím a všemi svými silami pomáhá propagaci houslové hry, což se promítá do jeho spolupráce s mladými umělci. Ruku na srdce, je třeba přiznat, že kdyby vystoupila technicky vybroušená mladá houslistka v Ostravě sama, asi těžko by (ano, zde patří „bohužel“) hrála před vyprodaným sálem. To už je však úděl hudebního mládí a zřejmě to nebylo v žádné době jiné. Václav Hudeček v Ostravě ukázal, že z klasického koncertu lze udělat zážitkový večer pro různorodé publikum. Řekl bych, že se ideálně hodí zejména pro ty, kteří se takzvané „vážné“ (omlouvám se za tu vágní floskuli) hudbě dosud spíše vyhýbali a rádi se nechají dojmout a okouzlit. Právě pro ně může být setkání s legendárním Václavem Hudečkem pomyslnou branou do tajuplného a všemi barvami a emocemi zářícího labyrintu klasické hudby.

Václav Hudeček a Lukáš Klánský  Foto archiv

Hornista a dirigent Radek Baborák debutoval s Vídeňskými filharmoniky a oslnil jako sólista festivalu Mozartwoche v Salcburku

Radek Baborák se stal letos nejvytíženějším umělcem prestižního hudebního festivalu, který oslavuje především umění Wolfganga Amadea Mozarta. Rok 2020 byl tematicky věnován zejména dechovým nástrojům.

Velký ohlas zaznamenal debut Radka Baboráka s Vídeňskými filharmoniky pod taktovkou proslulého Daniela Barenboima. Po Berlínské filharmonii se tak český instrumentalista opět pod jeho vedením představil jako sólista dalšího špičkového hudebního tělesa. Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 3  sklidil ve vyprodaném Festivalovém sále bouřlivé ovace a  recenze listu Wiener Zeitung obdivovala jeho „fantastické nasazení, precizní provedení a měkký tón“, podle recenze Kurieru „Radek Baborák a Daniel Barenboim spolu s Vídeňskými filharmoniky Salcburk přímo fascinovali“.

Uměleckým ředitelem mozartovského festivalu je mexický tenorista, režisér a organizátor Rolando Villazón, který nešetřil na adresu českého sólisty chválou:„Když hraje Radek na lesní roh, zní to jako krásný zpěv – bel canto! Posluchač má pocit, že je to ten nejsnadnější nástroj na světě. O opaku se přesvědčí každý, kdo si na něj zkusí zahrát!“

Radek Baborák a Rolando Villazón – Foto © archiv Mozartwoche

V rámci Mozartwoche se Radek Baborák představil ve dvojroli sólisty a dirigenta na šesti koncertech: vystoupil s Takács kvartetem, Mozarteum Orchestra Salzburg, se sopranistkou milánské opery La Scala Giulií Semenzato. Se slavnou Cameratou Salzburg provedl sinfonie č. 10 a 32, první a druhý hornový koncert a serenádu ,,Posthorn´´. Ve spolupráci s Rolandem Villazónem  se Radek Baborák účastnil edukačních projektů s Mozart Kinder Orchestra, vedl mistrovské kurzy na salcburském Mozarteu.

Mozart je jedinečný a jeho hudba mě provází od dětství, takže je pro mě radostí jeho skladby provádět, a zároveň velkou ctí je nechat zaznít v jeho rodném městě se salcburskými muzikanty, kteří mají jeho skladby v DNA,“ říká Radek Baborák. „Festival Mozartwoche má ve svém podtitulu slogan ‘Mozart lebt‘ čili ‘Mozart žije‘, což mi mluví přímo ze srdce, a inspiruje mne třeba ke skládání nových kadencí k jeho koncertům.

Špičkový český hornista natočil dříve i dvě mozartovská CD u vydavatelství Suprahon. Nahrávku Koncertantní symfonie a hornových koncertů v komorních verzích s Baborák Ensemble, vydal Supraphon v roce 2018. Ta byla oceněna cenou Classic Prague Awards v kategorii Nahrávka roku. Všechny čtyři originální koncerty pro lesní roh a symfonie „Pražskou´“ a g moll nahrál i s orchestrem ČESKÁ SINFONIETTA, jehož je uměleckým vedoucím, pro japonskou společnost Exton. Unikátní je CD pro firmu SONY Classic se stejnými skladbami které byly pořízeny živě během koncertů pod taktovkou maestra Seiji Ozawy s Mito Chambre Orchestra.

Spisovatel Haruki Murakami, autor mnoha bestselerů, zaznamenal v knize rozhovorů Absolutely on Music spolupráci mistra Ozawy s Radkem Baborákem:

Seiji Ozawa: „Baborák je opravdový genius. Je pravděpodobně nejlepším hornistou na světě.“

Haruki Murakami: „Myslím, že je strašně dobrý třeba na té nahrávce z Carnegie Hall. To hornové sólo mne opravdu vzalo.“

http://www.harukimurakami.com/book/absolutely-on-music

Vystoupení Radka Baboráka na festivalu Mozartwoche bylo jednoznačným úspěchem, a je pravděpodobné, že zvuk jeho lesního rohu nezněl v Salcburku naposledy.

Trailer k dokumentu o nejlepším hornistovi světa Radku Baborákovi. | Video: Limbus Production: https://www.youtube.com/watch?v=5khttFToRnY

Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Bývá označován za nejlepšího hráče svého oboru, např.: http://recordhead.biz/10-best-french-horn-players-of-all-time/. Hraje na speciální model německé firmy Dietmar Dürk, který nese jeho jméno. Během své kariéry vystupoval s předními světovými symfonickými tělesy, např. Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou, Českou filharmonií. Za více než 30 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Stále častěji se věnuje i dirigentské a organizátorské činnosti, vede vlastní festivalový orchestr Česká Sinfonietta, Pražské komorní sólisty, Baborák Ensemble, je  intendantem nového festivalu Horn Fest Praha, jehož pilotní ročník proběhne 30. dubna – 4. května 2020. Od roku 2018 je stálým hostujícím dirigentem symfonického orchestru v Yamagatě.

Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, sir Simon Rattle, Naame Järvi, Paavo Järvi,  James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.

Na komorních projektech spolupracuje například s houslisty Julianem Rachlinem, Janine Jansen, klavíristy Marthou Argerich, Yefimem Bronfmannem, či zpěvákem Ianem Bostridgem.

Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber Music Garden, International Music Festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem Chamber Music Festival, Smetanova Litomyšl, Pražské jaro. Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi, např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Sony classic, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.

Více zde:

https://www.baborak.com/cz

Festival Mozartwoche: Salcburk se stává světovou metropolí hudby nejen v létě, kdy se pořádá velký Salcburský festival, ale i v zimě během Mozartova týdne, který se každoročně koná kolem 27. ledna, dne Mozartových narozenin. Jeho město mu tak vzdává hold koncertním cyklem na nejvyšší umělecké úrovni. Festival,  jehož se účastní milovníci klasické hudby ze všech končin světa a na němž vystupují nejlepší hudebníci, orchestry a interpreti naší planety, uvedla do života v roce 1956 Mezinárodní nadace Mozarteum. Dalšími účastníky letošního ročníku byli např. Sir András Schiff, Mitsuko Uchida nebo Mojca Erdmann.

Česká filharmonie odjíždí na turné do Německa s Jakubem Hrůšou

Česká filharmonie pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši a s violoncellistkou Sol Gabettou zavítá začátkem března do německých měst Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Friedrichshafen a Freiburg. Koncem dubna se pak po roce vrátí do hamburské Labské filharmonie na dvoudenní rezidenci s koncertním provedením Janáčkovy opery Káťa Kabanová, kterou předtím třikrát provede ve Dvořákově síni Rudolfina.

„Na turné do Německa jezdíme prakticky každý rok a reakce na naše koncerty jsou vždy nesmírně pozitivní. Ani letos to pravděpodobně nebude jiné, zvlášť když orchestr povede hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša, který je u našich sousedů nejen jako šéf Bamberských symfoniků dobře známý a velmi oblíbený,“ říká generální manažer Robert Hanč, jenž v České filharmonii zodpovídá za koncertní činnost doma i v zahraničí. „Vždyť jenom v letošní sezoně má za sebou úspěšný debut u Vídeňských filharmoniků, s nimiž z českých dirigentů naposledy vystoupil Václav Neumann v roce 1991 a před ním pouze Rafael Kubelík, druhé hostování v Berlíně, koncerty v Clevelandu, New Yorku, Paříži a Londýně. Aby toho nebylo málo, do konce sezony ho vedle našeho orchestru čeká ještě Řím, Chicago a Amsterodam, kde v červnu nastuduje Rusalku,“ doplňuje Robert Hanč a uzavírá: „A to bylo právě ohlášeno první hostování Jakuba Hrůši v newyorské Metropolitní opeře v roce 2021.“

Na programu březnového německého turné i prvního koncertu v Labské filharmonii bude Dvořákův Violoncellový koncert h moll, Sukovo Fantastické scherzo a Janáčkův Taras Bulba. Dvě posledně jmenované skladby zazněly i na lednových abonentních koncertech, které sklidily mimořádně pochvalné recenze. Podle Dity Hradecké vtiskli filharmonici pod vedením Jakuba Hrůši Fantastickému scherzu „mladický drajv a hravou nonšalanci“ a Tarase Bulbu provedli slovy Jindřich Bálka „opojným způsobem“.

Sólistkou Violoncellového koncertu h moll bude v březnu Sol Gabetta, která se k České filharmonii vrací již potřetí. První setkání s orchestrem a slavným Dvořákovým koncertem proběhlo v roce 2013, zatím poslední před třemi lety v Koncertu pro violoncello a orchestr e moll Edwarda Elgara. Ani Jakub Hrůša se nesetkává se Sol Gabettou poprvé, nicméně jejich společné provedení Dvořákova známého opusu bude mít na německém turné premiéru. V Hamburku se sólového partu Violoncellového koncertu h moll zhostí Daniel Müller-Schott, který s Českou filharmonií debutoval už v roce 2009.

Druhým vystoupením v rámci dvoudenní rezidence v Labské filharmonie, kam se orchestr vrací po debutu se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem loni v únoru, bude koncertní provedení opery Káťa Kabanová od Leoše Janáčka, které naváže na trojici abonentních koncertů v Rudolfinu. Titulní role Káti se ujme Kateřina Kněžíková, její osudovou lásku Borise zazpívá Aleš Briscein, manžela Tichona Jaroslav Březina, schovanku Varvaru Jarmila Balážová, kupce Dikoje Josef Benci, učitele Kudrjáše Martin Šrejma a obávanou Kabanichu Eva Urbanová. Spolu s nimi vystoupí i Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka.

3. 3.   Frankfurt am Main: Alte Oper
4. 3.   Köln am Rhein: Kölner Philharmonie
6. 3.   Stuttgart: Kultur- und Kongresszentrum Liederhalle
7. 3.   Friedrichshafen: Graf-Zeppelin-Haus
8. 3.   Freiburg: Konzerthaus Freiburg
20. 4. Hamburg: Elbphilharmonie
21. 4. Hamburg: Elbphilharmonie

PKF — Prague Philharmonia završila své turné „Mein Wien“ s tenoristou Jonasem Kaufmannem

Po čtyřech týdnech křižování Evropou se PKF — Prague Philharmonia vrací z turné „Mein Wien“ se světovým tenoristou Jonasem Kaufmannem. Deset koncertů v nejprestižnějších sálech Německa, Francie, Belgie, Švýcarska a Maďarska navštívilo téměř dvacet tisíc diváků. Průběh turné po celou dobu mapoval on-line speciál na webu a sociálních sítích PKF.

Jonas Kaufmann a sopranistka Johanni van Oostrum v hamburské Laeiszhalle  
Foto © archiv ProArte – Sebastian Madej

Destinace

07.01.   Mnichov, Gasteig
10.01.   Budapešť, Müpa
12.01.   Stuttgart, Liederhalle
15.01.   Berlín, Philharmonie
20.01.   Paříž, Théâtre des Champs-Élysées
22.01.   Hamburk, Laeiszhalle
26.01.   Brusel, Palais des Beaux-Arts
28.01.   Düsseldorf, Tonhalle
30.01.   Lucern, Kultur- und Kongresszentrum (KKL)
01.02.   Baden Baden, Festspielhaus

Účinkující
Jonas Kaufmann — tenor
Rachel Willis-Sorensen & Johanni van Oostrum — soprán
Jochen Rieder — dirigent

www.pkf.cz

Koncerty Pražského filharmonického sboru v Hongkongu se odkládají

Po téměř třech letech usilovného jednání s vedením Hong Kong Arts Festival měl Pražský filharmonický sbor vystoupit během letošního ročníku 25. a 27. února 2020 na dvou samostatných sborových koncertech. Dramaturgie koncertů v nejprestižnějších kulturních sálech města (City Hall Concert Hall, Cultural Center Concert Hall) představovala díla L. Janáčka, P. Ebena, J. Tavenera, F. Schuberta,
E. Whitacera, I. Božičeviće a dalších pod taktovkou Lukáše Vasilka, hlavního sbormistra PFS.

Vzhledem k současné situaci v Hongkongu se však tyto koncerty po dohodě s vedením festivalu odkládají. „Jakmile se situace v regionu uklidní, budeme s pořadateli hledat náhradní termín vystoupení v některém z budoucích ročníků festivalu,“ dodal ředitel PFS Radim Dolanský.

Koncert PFS s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského v novém sále Zarjadje, který je naplánován na 22. února 2020 pod taktovkou Vladimira Fedosejeva v rámci festivalu hudby Beethovena
a Čajkovského, proběhne beze změny.

Festival umění v Hongkongu vznikl v roce 1973 a každoročně během dvou měsíců (únor-březen) představuje největší umělce všech žánrů, od klasické hudby, baletu, opery, staré hudby až po současné umění, jazz a další. Jeho program klade také velký důraz na edukační projekty pro mladé publikum.

https://www.hk.artsfestival.org/en/

Lenora. Rejchovo monumentální zapomenuté oratorium a objev filharmonické sezony. Od zítřka s Martinou Jankovou

Monumentální, strhující, svěží, na svou dobu velmi moderní. Taková je Lenora, velký hudební obraz pro sóla, sbor a orchestr od Antonína Rejchy. Toto dílo označuje Filharmonie Brno za objev sezony a uvádí ho od zítřka do pátku. Středeční provedení zaznamenává Česká televize. Páteční vysílá živě Český rozhlas Vltava a přebírají stanice v Rakousku, Německu, Chorvatsku, Švédsku, Lotyšsku a Dánsku.

Antonín Rejcha komponoval Lenoru v letech 1805-6 ve Vídni. Shodou nešťastných okolností ji za svého života nikdy neslyšel. Dílo totiž kvůli námětu zakázala vídeňská cenzura.  Nepomohly ani přímluvy Rejchova přítele Ludwiga van Beethovena, který tvrdil: „Kdybych byl hrabětem Esterházym, dal bych ji provést tak, jak si zaslouží.“ Rejcha po zákazu odcestoval do Lipska, ale v předvečer jeho koncertu vstoupila do města část napoleonských vojsk. Zábavy, divadla i koncerty, vše bylo zakázáno. „Těžko soudit, jak by Rejcha s Lenorou naložil, kdyby ji měl možnost slyšet, zda by ji revidoval, nebo ne. A také jak by dílo zasáhlo do vývoje hudby, kdyby došlo k jeho dobové premiéře. Je asi zbytečné klást si takové otázky, osobně jsem ale přesvědčen, že Lenoru čeká na koncertních podiích velká budoucnost,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Upozornil, že Rejcha v Lenoře předznamenal plných 250 let před Berliozovou Fantastickou symfonií nástup programní hudby. „Orchestrální doprovod, intermezza i samostatná čísla jsou zvukomalebná, přesvědčivě vyjadřují duševní stavy postav nebo přírodní jevy. K části oratoria předepsal pantomimu a účast tanečního souboru. To vše bylo na svou dobu naprosto neslýchané,“ zdůraznil Mikeš.

   Antonín Rejcha   Repro archiv

Námětem oratoria je baladická báseň Gottfrieda Augusta Bürgera, jednoho z hlavních představitelů hnutí Sturm und Drang. Text zpracovává stejný námět jako Erbenovy Svatební košile: mladá dívka čeká na návrat milého ze sedmileté války, matka ji od čekání zrazuje, avšak dívka nepřestává věřit. Nakonec se jej jedné noci dočká, ovšem v podobě umrlce, který ji táhne na hřbitov. „Útržkovité věty, výkřiky básní, ohlasy vojenských písní, refrénovité opakování slov… Text přímo láká ke zhudebnění. A není vyloučeno, že Rejchův svobodomyslný naturel přitahovala i kontroverze, kterou báseň vyvolávala a kterou luteráni označovali za výsměch náboženství a  zneužití biblických výrazů a učení,“ uvedl Mikeš.

Za Rejchova života Lenora s největší pravděpodobností nezazněla, neexistují záznamy ani o jejím pozdějším uvedení. Prokázané je uvedení v 80. letech minulého století. Z té doby pochází také jedna ze dvou dostupných nahrávek.

V brněnském provedení se partu Lenory ujme sopranistka Martina Janková, Matku ztvární sopranistka Pavla Vykopalová, Vypravěče tenorista Wojciech Parchem a Viléma barytonista Jiří Brückler. Orchestr a Český filharmonický sbor Brno bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies. Všechny tři koncerty se konají v Besedním domě od 19.30. Vstupenky jsou prakticky vyprodány, zbývá posledních pár míst na sezení, v prodeji jsou i vstupenky Stání.

Repro archiv