JAK ZVLÁDÁME ONLINE HUDEBNÍ NABÍDKU…?

Lenka Dohnalová

Když jsme 19. 2.  diskutovali v Edinburghu na univerzitě jak nejlépe formátovat mezinárodní soutěže zvukové tvorby Musica nova, Prix Russolo a jim podobné, tj. jakou část komunikovat „on“ a jakou „off“, co dává smysl, co od toho očekáváme, v jakém teritoriálním dosahu apod., tak jsme nevěděli, že krátce poté bude před otázkou různých způsobů a smyslu online nabídky postaven celý hudební sektor, nejen ten, který už pracoval s technologiemi zásadním způsobem. Do té doby řada lidí z oboru „zvěstovala“, že rozvoj IT pro tvorbu, záznam a šíření nejspíše právem vytlačí a omezí některé současné nabídky a umělce, včetně skladatelů. Následné, byť krátké období však ukázalo, že kultura, i hudební, je stále především o přímém lidském kontaktu a tvorbě a přímém sdílení společného zážitku.

Od 12. 3. byl v ČR vyhlášen tzv. nouzový stav s řadou omezení.  Pořadatelé hudebních akcí začali velmi rychle hledat náhradní řešení, aby dostáli svých avizovaných závazků. Vynecháme-li prostá zrušení velkých akcí nebo jejich dočasné přesuny zejména u mezinárodních veletrhů, konferencí, provozu velkých divadel a orchestrů, došli k několika typickým řešením. Nejčastěji použitým řešením u subjektů s dostatečným finančním zajištěním se stalo  streamování  plánovaných živých koncertů bez publika s možností dále přístupného a někdy později i zpoplatněného záznamu na youtube, Facebooku, popř. dalších kanálech, dlužno říci, že s ochotnější spoluprací České televize, než bylo zvykem, alespoň u prestižnějších aktivit (České filharmonie, Pražské jaro…). Ty méně majetné organizace a projekty měnily program na komorní, aby zvládly kvalitu streamingu.  Atraktivnost pořadatelé navýšili spontánními komentáři umělců, popř. neobvyklým místem produkce (např. ze střechy Lucerny, na ulici pod balkony apod.).  Relativně novými se staly tzv. domácí koncerty a muzicírování ať už jednotlivců nebo skupin s více či méně zdařilou synchronizací streamingu. Vznikly také různé vtipné reakce komentující stav (např. „Pokáčova Rychlovka“), nebo návody, jak se doma tzv. zabavit hudbou. Část divadel, orchestrů a festivalů ve světě i u nás se rozhodla nabídnout archivní snímky (zejména orchestry a operní domy), popř. je nově zpracovat (festivaly), vybrat ty nejcennější, nebo se zapojila větší měrou do poskytnutí vzdělávacích formátů a spolupráce se školami. Instituce, které neměly v náplni práce umělecké produkce, se věnovaly především sběru a šíření informací, poradenství a lobbingu, a to jak ve světě, tak u nás. Zvláštní pozornost po celém světě byla věnována situaci nezávislých umělců se solidaritou těch etablovaných. Většina zemí zareagovala odklady daní a pojistného, popř. jejich redukcí a promíjením, výhodnými překlenovacími půjčkami s garancemi státu, uznáním doložených nákladů užitých při přípravě nerealizovaných projektů, případně kompenzacemi za ušlý zisk a nárazovými podporami. Dotační programy EU slíbily flexibilitu a odklady, Evropská komise se věnovala i investicím https://ec.europa.eu/culture/news/coronavirus-how-eu-responds-outbreak-support-cultural-and-creative-sectors_en. Obsažný aktualizovaný poučný souhrn opatření evropských zemí National Measures to Alleviate the Impact of COVID-19 on Cultural and Creative Sector včetně aktualit najdeme např. na stránce platformy EUNIC   https://www.eunicglobal.eu/. Některé země (např. Německo, Rakousko) postupovaly poměrně systémově a rychle, což bylo možné vzhledem k již dobře fungujícímu systému státní a regionální správy. Na druhou stranu některé odkazy na jejich nebo britská řešení (např. u nás vzniklého Sdružení umělců klasiky), nebyly pro naše právní podmínky realizovatelné v obdobné formě. Za často vyšší míru samosprávnosti zahraničních orchestrů a divadel, než je u nás, většinou také později „platily“ větším existenčním rizikem, protože jsou z podstaty více závislí na příjmech z vlastních a soukromých zdrojů, než je tomu u nás. Situace se stále ještě vyvíjí. Poprvé se na Ministerstvu kultury ČR hovoří také o kompenzaci doložených ztrát u komerčních kulturních aktivit, a to především díky vzniklé platformě České obce hudební sdružující významným způsobem právě i tuto část hudebního sektoru.  

Zmiňme některé konkrétní zdařilé nebo medializované projekty u nás i v zahraničí. Rychle mohly reagovat a reagovaly především instituce, které se již dříve věnovaly kvalitnímu streamingu a záznamu (velké operní domy v zahraničí, symfonické orchestry). Vzorem  je v tomto dlouhodobě např. Berlínská filharmonie, která již před lety řešila soběstačnost a nezávislost na nahrávacích společnostech plus další tematické přídavné vzdělávací a sociální programy, které mohla v dané chvíli dobře využít a nabídnout díky svému finančnímu zázemí zdarma.  Německá digitální platforma takt1.com spolupracující s rakouskými hudebními institucemi nabízí v této chvíli také zdarma přístup ke svým četným kvalitním nahrávkám.

Jedním z nejrychleji zorganizovaných koncertů v oblasti populární hudby byl One World Together at Home pro Světovou zdravotní organizaci (WHO) streamovaný 18. dubna, podpořený řadou hvězd (v současnosti na youtube s vysokým počtem zhlédnutí). S humanitárním zaměřením proběhly také čtyři velmi úspěšné sbírkové koncerty České filharmonie Pomáháme s Českou filharmonií,  přenášené Českou televizí 28. 3. (podpora nemocnic), 25. 4. (seniorů ve spolupráci se Životem 90), 23. 5. (v rámci Pražského jara ve spolupráci s Člověkem v tísni) a poslední  s omezenou účastí publika 13. 6. (zároveň jako součást projektu ZUŠ Open).  Následně pak ještě proběhl 24. 6. koncert na zámku Sychrov jako poděkování  zdravotníkům.  Z dalších úspěšných projektů jmenujme výroční ročník Pražského jara, které bylo termínově postiženo těsně před realizací. Přínosem byl fakt, že vedení festivalu si ihned uvědomilo specifikum přenosů a záznamů oproti živým koncertům, tj. že musí být režijně zajímavé, tj. technicky dostatečně zabezpečené, dobře moderované (Ondřej Havelka). Z nezávislých významných hudebních subjektů připomeňme např. adaptaci na situaci Ostravským centrem nové hudby projektem The World – Ostravská Banda Solos (Contemporary Music on Air!). Projekt probíhající od 1. 5. do konce července (celkem 15 koncertů z různých míst Evropy a USA členy mezinárodního orchestru Ostravské bandy), publikovaný na Facebooku na Youtube kanálu každou středu. Uváděl koncerty celkem 21 umělců. Videa byla vytvořena výlučně za tímto účelem, a to ze skladeb umělců 20.–21. století. Pořadatelé děkují podpoře projektu filantropům Veronice a Liboru Winklerovým http://www.newmusicostrava.cz/en/ostravska-banda/the-world/. Pozornost také přitáhla sbírková a produkční iniciativa „Muzikanti na volné noze“ na podporu nezávislých umělců špičkového hornisty Radka Baboráka a jeho spolupracovnice Dany Syrové, bývalé ředitelky festivalu Struny podzimu, která sestávala z řady koncertů.   

Oblibě dostály PR značky ve formátu hashtag ve vazbě na styl Twitteru. V ČR nejvíce #zazivouhudbu http://www.zazivouhudbu.cz/, za níž stojí iniciativa v této situaci ustavené České obce hudební.

VÝSLEDKY MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE MUSICA NOVA 2019

A AVIZO KONCERTU VÍTĚZŮ 10. 12. 2019 – INSPIRACE HAMU

Lenka Dohnalová

28. ročník Mezinárodní kompoziční soutěže zvukové tvorby se konal tradičně v Praze. Pořádá ji Společnost pro elektroakustickou hudbu pod záštitou České hudební rady,  ve spolupráci s Akademií múzických umění a Institutem moderní hudby za podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy. Letos se šestým rokem hodnotilo také přidružené kolo nové soutěže pro nejmladší (8-20 let) České ucho, které bylo pilotním projektem Roku české hudby 2014.

Ve dnech 22.–24.11. 2019 zasedla v Praze na Filmové fakultě Akademie múzických umění mezinárodní porota soutěže ve složení: Juraj Ďuriš (SR), předseda, Lenka Dohnalová (ČR), manažerka soutěže, Rainer Buerck (Německo), Pavel Kopecký (ČR), Michal Košut (ČR),  Peter Nelson (Velká Británie), Peter Stollery (Velká Británie). Korespondenčním členem byla Elizabeth Anderson (USA/Belgie).

Etablované kompoziční soutěže zvukové tvorby se účastnilo 71 skladeb autorů z 23 zemí, nejvíce ze  zemí s tradicí této hudby, především ČR, Itálie, USA,  Kanady, Německa, Francie, ale také třeba z Nového Zélandu. Řada skladeb je z Jižní Ameriky a Asie.

Soutěž je zaměřena na tzv. sonic art, ve kterém se koncentrují jak skladatelské, tak technologické dovednosti. Hodnotí se především kreativita, řemeslné zvládnutí je samozřejmou podmínkou. Soutěží se ve dvou kategoriích – čistě studiové zvukové tvorby (kategorie A)  a tvorby s živě/live  prováděnou složkou (kategorie B). Soutěž má speciální české kolo a přidruženou soutěž pro nejmladší amatéry České ucho.

V kategorii čistě studiové zvukové tvorby (A) zvítězil Brazilec Alex BUCK se skladbou Screaming Trees (https://soundcloud.com/alex-buck-composer), čestné uznání získali Kanaďan  Gilles GOBEIL s kompozicí na památku výročí C. Debussyho Dans L´air du soir (http://www.gillesgobeil.com) a Britka Louise ROSSITER se skladbou inspirovanou kresbami Fritze Kahna Neuronen (http://louiserossiter.com/).

Finalisty byli Portugalec João Pedro OLIVEIRA a Brit Adam STANOVIC.

V kategorii B pro live elektroniku nebo nástroje / hlasy a elektroniku zvítězil Portugalec João Pedro OLIVEIRA se skladbou Dark Energy (http://www.jpoliveira.com), čestná ocenění získali Brit / Nový Zéland John YOUNG se skladbou Spirit (https://en.wikipedia.org/wiki/John_Young_(composer)) a syn J. P. Oliveiry Julian MAPLE OLIVEIRA  se skladbou Sexteto dos Beija-Flores (Sexteto kolibříků).

V české kategorii zvítězila v kategorii A Petra ŠUŠKO-GAVLASOVÁ se skladbou inspirovanou povídkou V. Woolfové Orlando, v kategorii B hráč na tabla Tomáš REINDL se skladbou Frozen Tabla (http://www.tabla-tom.com/home-cz.htm). Finalistou se stal Tomáš Pernický.

V první věkové kategorii do 14 let ČESKÉHO UCHA získal první místo 9letý Denis ZEMAN se skladbičkami Obr a mrně a Školní jídelna, druhé místo Svata TIMČUK se skladbou Film Hero. V kategorii nad 14 let získal první místo 17letý Tomáš METLIČKA se skladbou Portal to another dimension, druhé místo 16letý Jakub BURIAN/MAYTON se skladbou Z přírody do města, finalistou se stal 18letý Marek SUCHAN s No way back.

Lektorem oceněných nejmladších je Jaroslav Raušer z Institutu moderní hudby. Projekt se koná ve spolupráci s Českou hudební radou – Institutem umění, který poskytl metodiku.

Skladby hodnotila mezinárodní porota ve stejném složení jako Musica nova.

KONCERT VÍTĚZŮ s účastí oceněných a i živým provedením se bude konat 10. 12. 2019 od 19 hod. v divadle INSPIRACE, HAMU, Malostranské nám. 13, Praha 1

Zleva: Alex Buck, Gilles Gobeil, Louise Rossiter, João PedroOliveira, John Young, Julian Maple Oliveira Foto archiv
Petra Šuško-Gavlasová, Tomáš Reindl, porota Foto archiv