Archiv autora: Julius Hůlek

Loutna jako nástroj i Loutna česká Michny z Otradovic jako vrchol festivalu Theatrum Kuks 2017

Kuks, Rentzovo muzeum barokního tisku, kostel Nejsvětější Trojice v hospitálu Kuks

Julius Hůlek

Závěrečný den letošního již šestnáctého ročníku festivalu „barokního a barokem inspirovaného umění“ Theatrum Kuks 2017 (27. 8.), jehož podrobnější recenzi jsme vám slíbili v tištěné verzi zhodnocení tohoto festivalu, zařazeného do  říjnového čísla časopisu Hudební rozhledy (str. 19–20), byl vymezen pojmem loutny a přestože název zněl „Loutna nejen barokní“, jeho těžiště spočívalo právě v barokní loutně a navíc s tím – rozvedeme-li daný název dále –, že nejen v loutně jako nástroji hudebním.

Pokračování textu Loutna jako nástroj i Loutna česká Michny z Otradovic jako vrchol festivalu Theatrum Kuks 2017

Netradiční hold letošnímu mozartovskému výročí

Praha, Riegrovy sady

Julius Hůlek

Letošní rok poskytl skvělou příležitost, jak uctít dvojí jubileum Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) – 260 let od jeho narození a 225 let od úmrtí. Obliba skladeb W. A. Mozarta byla u nás už v době jeho života přímo kultovní, a to nejen v českých zemích, ale především v Praze, ke které měl Mozart umělecky blíž než k Vídni, kde žil. Zejména Mozartovy operní melodie se ve své době šířily rychlostí blesku, mj. díky rozmanitým úpravám, též pro soubory dechových nástrojů, zvané dechové harmonie a zněly tak při slavnostech ve šlechtických zámcích, zahradách a parcích. Charakteristicky český přínos je o to významnější, že autory dobových úprav vybraných Mozartových oper byli znamenití hráči na dechové nástroje pocházející z Čech, členové pověstné schwarzenberské kapely, Jan Vent a Josef Triebensee, kteří patřili k Mozartovým přátelům.

Pokračování textu Netradiční hold letošnímu mozartovskému výročí