Akademie múzických umění v Praze může o studijních programech rozhodovat sama, získala institucionální akreditaci pro oblast vzdělávání Umění

Akademie múzických umění v Praze získala dne 28. února 2020 jako první vysoká umělecká škola v ČR institucionální akreditaci, a to pro všechny typy studijních programů – bakalářské, magisterské i doktorské, které uskutečňuje ve čtyřech klíčových uměleckých druzích: divadelním umění, hudebním umění, tanečním umění a filmové a televizní tvorbě. Národní akreditační úřad pro vysoké školství vyzdvihl silné stránky AMU, jako jsou působení řady významných uměleckých osobností na všech fakultách, široké portfolio mezinárodních kontaktů a aktivit a z hlediska institucionálního vhodně nastavený systém hodnocení studijních programů, postavený na odborné diskusi se zapojením pedagogů, studentů, absolventů i odborníků z praxe. AMU tak potvrdila svoji kvalitu a získává větší svobodu.

AMU vstupuje do nové etapy

Doposud rozhodoval o akreditacích Národní akreditační úřad, nově díky získané institucionální akreditaci může škola schvalovat akreditace na své půdě. AMU tak má právo na deset let rozhodovat o všech studijních programech, které na ní jsou a budou vyučovány, a může i flexibilněji reagovat na požadavky akademické obce, vývoj umělecké praxe a požadavky zaměstnavatelů. Celý akreditační proces se výrazně zrychlí a částečně též zjednoduší. AMU zároveň získává pravomoc ověřovat předchozí zahraniční vzdělání v rámci přijímacího řízení. Vzhledem k vysokému zájmu o studium v anglických akreditovaných programech zejména ze strany mimoevropských uchazečů jde o zásadní přínos.

„Institucionální akreditace znamená především autonomii a zjednodušení akreditačních agend. Její udělení chápu jako výraz uznání kvality školy, potvrzení jejího postavení v systému českého vysokého školství a výraz důvěry, že se na AMU nejen dobře učí a tvoří, ale že celé vnitřní prostředí university je postaveno na procesech, které zajišťují férový přístup. Mám radost, že se to podařilo a děkuji všem, kdo se o to zasloužili,“ říká rektor AMU Jan Hančil.

O akreditacích bude rozhodovat Rada pro vnitřní hodnocení

Rada pro vnitřní hodnocení byla na AMU ustanovena v červnu 2017 jako samosprávný orgán. Jejích devět členů zastupuje všechny umělecké druhy, které se na AMU studují. Více o radě a jejích členech zde: https://www.amu.cz/cs/vse-o-amu/organy-amu/rada-pro-vnitrni-hodnoceni/

Škola přípravám věnovala čtyři roky intenzivní práce

Příprava institucionální akreditace byla svěřena realizačnímu týmu pod vedením prorektorky Daniely Jobertové. Strategické rozhodnutí vedení školy o podání žádosti padlo již v září 2015, žádost na Národní akreditační úřad AMU odeslala 9. září 2019. Rada Akreditačního úřadu rozhodla ve prospěch AMU na základě podkladů hodnotící komise na svém jednání 20. února 2020. Předpokladem pro udělení institucionální akreditace bylo prokázání existence funkčního systému zajišťování kvality.

„Systém zajišťování kvality je samozřejmě pojem, vůči němuž je umělecký svět velmi obezřetný. A v jistém ohledu oprávněně: tvářit se, že po letech pedagogických a uměleckých zkušeností najednou zakládáme „kvalitu“ na zelené louce, by bylo podezřelé a hlavně nepravdivé. Považuji proto za zcela zásadní, že širokou základnu tohoto systému vytvořily procesy, které na umělecké škole odjakživa probíhaly a které jsou 2 přirozenou součástí umělecké praxe jako takové. Nyní pouze dostaly přesnější řád, což odpovídá charakteru AMU jako vysoké školy univerzitního typu. A zároveň ji to znovu potvrzuje jako zcela konkurenceschopnou, nyní plně autonomní vysokoškolskou instituci i v širším mezinárodním kontextu,“ dodává prorektorka Daniela Jobertová.

Pražské jaro 2020 se uskuteční v alternativní podobě

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se poprvé ve své pětasedmdesátileté historii ocitá v situaci, kdy nebude moci realizovat svůj koncertní program v podobě, v jaké byl s několikaletým předstihem připravován a několikaměsíčním předstihem představen veřejnosti.

„Je obtížné předvídat, která restriktivní opatření budou nadále platná v termínu letošního Pražského jara, a závazné stanovisko nelze z pochopitelných důvodů od příslušných orgánů státní správy očekávat. Pražské jaro se proto rozhodlo najít alternativní podobu, aby i v této obtížné situaci hudba přinášela naději,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

Festival připravuje přibližně deset živě přenášených koncertů, které v koncentrované podobě přinesou esenci důležitých charakteristik Pražského jara. Tyto koncerty budou k dispozici zdarma prostřednictvím webových stránek Pražského jara. Vybrané koncerty do svého programu rovněž zařadí Česká televize, generální mediální partner festivalu, a Český rozhlas, který festival provází od jeho založení v roce 1946. Program doplní bohatá audio-vizuální dokumentace z novodobé historie festivalu, kterou obě instituce disponují. 

Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu,sice nebude moci 12. května zaznít naživo, Pražské jaro ale jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z mimořádně úspěšných provedení minulých let.

Na programu závěrečného koncertu měla dle původních plánů zaznít Beethovenova Devátá symfonie. Tu ovšem nebude možné s ohledem na velký provozovací aparát a platné restrikce uvést. „Ve spolupráci s Českou filharmonií proto zvažujeme alternativní závěrečný program. Původní myšlenka ovšem zůstane zachována – koncert by měl být ‚ódou na radost‘,“ zdůrazňuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Již nyní můžeme prozradit, že i v alternativním programu se diváci mohou těšit na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován.

„Pražské jaro připravuje celou řadu dalších streamovaných koncertů – důležitou roli sehrají mladí čeští umělci a přední čeští komorní hráči. Usilujeme, aby byl v programu zachován koncert Brno Contemporary Orchestra se světovou premiérou díla Jana Ryanta Dřízala objednaného festivalem. Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí. Jak s Českou filharmonií, tak s Pražskými symfoniky FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia či Collegiem 1704 usilovně hledáme náhradní program jejich koncertů. Děláme vše pro to, aby v této alternativní podobě byla dána příležitost českým umělcům a kulturní život se tak nezastavil zcela. Přejeme si, aby Pražské jaro zůstalo oslavou hudby a života i v těchto obtížných chvílích. Tímto způsobem chceme rovněž podpořit české hudebníky,“ uvedl Roman Bělor. Nový program bude upřesněn v následujících týdnech a průběžně korigován podle vývoje vládou definovaných podmínek života společnosti.

Informace pro držitele vstupenek

Všem držitelům vstupenek bude vstupné vráceno v plné výši. Přesný postup festival oznámí v druhé polovině dubna. „Stejně jako jiné kulturní subjekty závislé na prodeji vstupenek necháme na zvážení posluchačů možnost darovat část vráceného vstupného Pražskému jaru – jako podporu realizace alternativního programu, který bude dostupný zdarma, a na festivalové projekty budoucí,“ uzavírá ředitel festivalu Roman Bělor. 

UPOUTÁVKA NA DUBNOVÉ ČÍSLO

Z dubnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s Maestrem Philippem Herreweghem, který měl letos společně s Vídeňskými symfoniky a německou houslistkou Isabelle Faust vystoupit na MHF Pražské jaro.
  • Rozhovor s dirigentem Petrem Popelkou, jehož měla pro změnu v dubnu přivítat Janáčkova filharmonie Ostrava
  • Z rubriky Událostiohlédnutí za 14. ročníkem festivalu Opera 2020, na němž se představily stálé české operní soubory z devíti měst (chybělo pouze Ústí nad Labem), dva slovenské soubory, tentokrát z Banské Bystrice a Košic,  a šestice studiových souborů, které svými často velice originálními inscenacemi festival výrazně obohatily…
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za koncerty České filharmonie, která pod taktovkou Tomáše Netopila hostila vynikajícího rakouského klavíristu, mimochodem litoměřického rodáka, Rudolfa Buchbindera, Pražských symfoniků, kteří posluchače rovněž pozvali na koncert, kde roli sólového nástroje hrál klavír, jenž tentokrát při interpretaci Beethovenova Čtvrtého klavírního koncertu rozezněla pod taktovkou Pietariho Inkinena vynikající Elisabeth Leonskaja, PKF – Prague Philharmonia, a to za dvěma jejími večery, prvním s dirigentem Emmanuelem Vuillaumem a klavíristou Mariánem Lapšanským, a druhým s Jiřím Rožněm a francouzskou houslistkou Evou Zavaro, která představila Druhý houslový koncert Pierra Wissmera, za vystoupením Musiky Florey, která věnovala celý večer tvorbě Clary Schumannové, souboru Hespèrion XXI a světoznámého gambisty Jordiho Savalla, či za třemi akcemi legendárního Alfreda Brendela. Z komorní hudby jistě stály za pozornost večery s Pavlem Šporclem a Petrem Jiříkovským v kostele sv. Šimona a Judy, nebo s Josefem Špačkem a Miroslavem Sekerou v rámci Sukova hudebního Štiřína.
  •  V rubrice Horizont tentokrát přinášíme recenzi na vystoupení jedné z největších osobností slovenské hudební scény Petera Lipy, které se konalo v ostravském klubu Parník.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si kromě výše uvedených festivalových představení můžete přečíst i recenzi na premiéru Pohádky o bídném havíři Juraje Čiernika, uvedenou v režii autora a hudebním nastudování Vlastimila Ondrušky v Národním divadle moravskoslezském.
  •  Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za inscenací původní verze Beethovenova Fidelia, nastudované Tomášem Netopilem ve Vídeňské státní opeře a doplněné rozhovorem s její režisérkou, Amélií Niermeyer, operou Egmont, zkomponovanou na objednávku Beethoven-Festu Christianem Jostem a uvedenou na jevišti divadla Theater an der Wien, či za dvěma hudebními večery v Římě ještě před jeho uzavřením, a to s operou Čajkovského Evžen Oněgin v režii Roberta Carsena a hudebním nastudování Jamese Conlona, a koncertem Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia, jehož stěžejním dílem byla Mahlerova Pátá symfonie, připravená Danielem Gattim.  
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte celou řadu informací o legendárním rakouském dirigentovi Nikolausovi Harnoncourtovi,  Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se setkáte s významnou režisérskou dvojicí Ursel a Karl-Ernstem Herrmannovými, Zapomenuté operní skvosty, kde  tentokrát Robert Rytina vyzpovídal sopranistku Kateřinu Kněžíkovou a jejím prostřednictvím přinesl řadu zajímavostí zejména o  Myslivečkově Olympiádě, psané na libreto Pietra Metastasia a premiérované roku 1778 v neapolském Teatro San Carlo, Století bez mezníků s textem Milana Bátora o předním polském skladateli zejména filmové hudby Wojciechu Kilarovi, Celuloidová hudba, jejíž čtvrtý díl pojednává o ceněném filmovém kameramanovi i jazzovém pianistovi Janu Malířovi, který koncem února získal Cenu Asociace českých kameramanů za celoživotní dílo, Z historie a současnosti muzikálu – v jehož dubnovém díle se dočtete o muzikálových rekordech a novinkách (např. o nejdéle hraných muzikálech na Broadwayi či o připravovaných premiérách v Londýně včetně světové premiéry komorní muzikálové adaptace knihy Neslušný návrh), a jazzu věnovaný seriál, který je letos nazván Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu a jehož čtvrtý díl, rozdělený na dvě pokračování, autor zahájil článkem Po stopách padesátníků; dlouhé zrání ke šťavnatým plodům.
  • samostatné studie: V dubnovém čísle pokračujeme, a to již po šesté, cyklem Fenomén Janáček, v němž se autor tentokrát věnuje  dílu Leoše Janáčka, zaznamenaném  na zahraničních hudebních nosičích.
  •  Rubriku Knihy a notoviny tentokrát vyplňuje recenze na v loňském roce, tedy 2019,  vydanou knihu anglické publicistky Wendy Holdenové Sto zázraků, která čtenářům poutavou formou  nabízí vzpomínky naší přední cembalistky Zuzanky Růžičkové.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů autor seriálu, který jsme letos nazvali Dostaveníčko u kláves, nazval jeho dubnový díl  Ping-pong aneb hon na řemeslníka. Již podle názvu to jistě bude zajímavé čtení…
  •  A v rubrice Revue hudebních nosičů pokračujeme v cyklu  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.

Akademie klasické hudby odložila slavnostní předání Ceny Antonína Dvořáka

P r a h a (23. března 2020) – Letošní slavnostní koncert k předání Ceny Antonína Dvořáka sopranistce Gabriele Beňačkové se uskuteční 21. prosince 2020 se stejným programem a na stejném místě, s jakými počítal původní termín na konci dubna. Oznámilo to dnes vedení Akademie klasické hudby, která prestižní ocenění každoročně uděluje.

O držitelce Ceny Antonína Dvořáka za rok2019 již sbor akademiků rozhodl dříve – stala se jí doma i v zahraničí oceňovaná sopranistka Gabriela Beňačková.

„Rozhodli jsme se předávání odložit z původního termínu na pozdější dobu. V tuto chvíli nikdo neví, jak závažná bude situace plánovaného 21. dubna a nechtěli jsme pro diváky i pro účinkující prodlužovat dobu nejistoty. Navíc nám rychlá reakce umožnila zajistit nový letošní termín se stejným uměleckým obsazením,“ uvedl k odložení ředitel Akademie klasické hudby Robert Kolář.

Zachování původního programu znamená, že se posluchači mohou i nadále těšit nejen na hlavní oslavenkyni Gabrielu Beňačkovou, ale i na světoznámého polského tenoristu Piotra Beczału a jeho recitál, na ojedinělé provedení Mozartova koncertu pro tři klavíry triem členů sboru akademiků Davidem Marečkem, Ivo Kahánkem a Janem Simonem, a také na profesora Ivana Klánského a jeho pojetí Chopina.

„Nebylo to snadné rozhodnutí, ale jsme přesvědčeni, že vzhledem k nejasné situaci a nejisté budoucnosti jsme udělali správný krok,“ dodal intendant Akademie klasické hudby Jan Simon, který zároveň potvrdil, že prodané vstupenky zůstávají v platnosti. Akademie klasické hudby se držitelům vstupenek na původní termín slavnostního koncertu hluboce omlouvá a věří, že toto rozhodnutí přijmou s pochopením.

Mezinárodní soutěž Pražského jara se neuskuteční

Organizátoři 72. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2020 s politováním oznamují, že letošní soutěž v oborech klarinet a fagot se nebude moci s ohledem na aktuální dění uskutečnit. 

V důsledku zrušení letošní soutěže se bohužel neuskuteční ani mistrovské kurzy s porotci soutěže – klarinetistou Nicholasem Coxem a fagotistou Ole Kristianem Dahlem. 

Do Prahy mělo začátkem května přijet přibližně sto mladých hudebníků z 23 zemí světa. Vždy jsme dbali na to, aby soutěž byla spravedlivá a všem účastníkům byly zaručeny stejné podmínky. Za současné situace, kdy se po celém světě uzavírají školy a mezinárodní doprava je ochromena, nemáme možnost to zaručit. Ochrana zdraví je pro nás prioritou, proto postupujeme v souladu s nařízeními vlády navazujícími na vyhlášení nouzového stavu, abychom vedle soutěžících neohrozili ani porotce, spoluúčinkující i početný tým, jenž hladký průběh soutěže zajišťuje,“ uvedl tajemník soutěže Michal Vencl. „Nesmírně si vážíme úsilí a času, jež soutěžící věnovali přípravám. Pevně věříme, že své umění představí pražskojarnímu publiku při jiné příležitosti. Za kolegiální a přátelský vztah k naší soutěži a pochopení pro tíživou situaci dnešních dnů děkujeme také porotcům soutěže.“   

Soutěž v oborech klarinet a fagot nelze s ohledem na vysoký počet zahraničních účastníků, nezbytný časový předstih a důležitou koordinaci termínů s dalšími zahraničními soutěžemi uskutečnit v náhradním termínu letos ani příští rok, na který je již pro mladé hudebníky naplánováno klání v oborech klavír a smyčcové kvarteto. Soutěž pro obor fagot je zatím předběžně opět plánována na rok 2025, pro obor klarinet pak o rok později. 

Informace pro držitele vstupenek

Divákům, kteří si zakoupili vstupenky na první dvě kola soutěže a finálové koncerty s termínem konání ve dnech od 8. května do 14. května 2020 či mistrovské kurzy s porotci soutěže, bude vstupné vráceno v plné výši. Podrobnější informace naleznete níže: 

1. Platba vstupenek online 

Pokud jste vstupenky zaplatili kartou online, vrátíme platbu automaticky nejpozději do 1 měsíce na účet, ze kterého byly vstupenky hrazeny. Pro více informací: vstupenky@colosseum.eu 

2. Platba vstupenek v pokladně 

Pokud jste vstupenky zakoupili v pokladně, peníze Vám budou vráceny převodem.  Zašlete prosím na e-mailovou adresu vstupenky@colosseum.eu následující údaje:  

  • jméno, příjmení, číslo účtu, kontaktní údaje, termín zakoupené akce 
  • kopii zakoupené vstupenky včetně viditelného 11místného čísla v pravém horním rohu vstupenky u čárového kódu; v případě, že nemáte možnost vstupenku oskenovat, stačí pouze toto 11místné číslo 
  • u zahraničních bank potřebujeme také: jméno majitele účtu, adresa majitele účtu, IBAN, SWIFT CODE. 

Dovolujeme si vás upozornit, že vstupné nelze vracet v hotovosti.  

3. Platba převodem či fakturou 

Pokud jste vstupenky zaplatili bankovním převodem nebo fakturou, zašlete prosím na e-mailovou adresu vstupenky@colosseum.eu  následující údaje:  

  • jméno, příjmení, číslo účtu, kontaktní údaje, termín zakoupené akce; 
  • kopii zakoupené vstupenky včetně viditelného 11místného čísla v pravém horním rohu vstupenky u čárového kódu; v případě, že nemáte možnost vstupenku oskenovat, stačí pouze toto 11místné číslo 
  • u zahraničních bank potřebujeme také: jméno majitele účtu, adresa majitele účtu, IBAN, SWIFT CODE. 

Svou žádost o vrácení vstupného můžete zasílat do 30. června 2020.   

Děkujeme Vám za pochopení a součinnost dle uvedených pokynů. 

Uzavření Obecní domu a zrušené koncerty FOK

Vážení přátelé, mnoho z Vás, našich posluchačů, zejména těch starších, se vypořádává s nastalou situací. Také Obecní dům je zavřený, orchestr nekoncertuje, nemohou se konat ani komorní koncerty, a to až do zrušení mimořádných opatření vyhlášených vládou. Tým FOK funguje z domova. Přesto nebo právě proto se připravujeme na situaci, kdy se svět opět vrátí do normálu. Koncerty obnovíme, jakmile to bude možné.

Ladíme také poslední detaily příští koncertní sezóny, neboť věříme, že nejpozději od září se již koncerty budou moci konat. Od 1. dubna 8:00 zveřejníme na www.fok.cz koncerty příští sezóny, spustíme online prodej a začneme s rozesíláním programového katalogu 2020/2021. Přejete si, abychom Vám zaslali programový katalog na sezónu 2020/2021 přímo do Vaší schránky? Napište nám Vaši adresu na pr@fok.cz. V situaci, která už tak je stresující, máme o to více na mysli Váš komfort. Budete mít čas až do 30. června na navrácení vstupného za zrušené koncerty této sezóny, stejně jako na obnovení abonmá pro další sezónu. Pokud bude potřeba, budeme na virovou situaci reagovat a termíny prodloužíme.Za dané situace Vám především přeji pevné zdraví a těším se – až to situace umožní – na další hudební setkávání nejen v Obecním domě.

Vracení vstupného probíhá následovně:

1) Za vstupenky zakoupené v pokladně FOK v Obecním domě můžeme vrátit peníze opět pouze v pokladně (po jejím otevření, o kterém Vás budeme informovat).
2) Za vstupenky zaplacené bankovním převodem (faktura / dobírka) vrátíme peníze opět bankovním převodem.
3) Za vstupenky placené kartou online při nákupu přes náš web vrátíme peníze automaticky na účet, ze kterého byly zaplaceny.
4) Za vstupenky zakoupené mimo FOK v předprodejních sítích vrací peníze jednotliví prodejci. Kontaktovat nás můžete na telefonním čísle +420 771 126 538 (Po–Pá: 10:00 – 18:00) či e-mailu pokladna@fok.cz, vše vyřizujeme postupně. Prosíme o trpělivost.

Další informace a upřesnění k těmto událostem budeme zveřejňovat na našich webových stránkách www.fok.cz a na našem Facebooku.

Hornista a dirigent Radek Baborák přichází s iniciativou pro podporu hudebníků na volné noze

Jedna z nejvýznamnějších postav české klasické hudební scény, hornista a dirigent Radek Baborák, promění svůj plánovaný festival Horn Fest na platformu pro vzájemnou pomoc hudebníků na volné noze.

Tak jako mnoho jiných, musí i Radek Baborák měnit své plány. Na přelom dubna a května 2020 plánoval představit zbrusu nový festival Horn Fest, ze kterého vzhledem k okolnostem sešlo, alespoň v původní podobě. Vymyslel tedy alternativu, jak alespoň trochu zachovat jeho program a zároveň jak si mohou hudebníci a milovníci klasické hudby pomoci navzájem.

Inspiraci našel v zahraničí: „Sleduji, jaká je v Německu podpora pro muzikanty na volné noze – ´Freischäffende Musiker´ – mají tam fond, některé instituce vyplácejí ušlé honoráře těm, co nemají stálý měsíční příjem bez ohledu na to, zda se koncert nebo nějaká produkce uskutečnila, nebo teprve v budoucnu uskuteční, nebo ne. Známe to – příjmy pravidelné nejsou, výdaje ano,“ poznamenává. Radek Baborák chce oslovit kolegy – hudebníky na volné noze s tím, aby spojili své síly a společně se snažili najít cestu, jak najít finanční prostředky v této složité době, jak oslovovat případné dárce, jak sdělovat své potřeby veřejnosti. „Zatím jsem nezaznamenal něco podobného v České republice.  Chtěl bych to v rámci svých možností změnit.“

Ze vzdělávacího programu v rámci Horn Festu podle slov Radka Baboráka nesejde, možná jen bude přesunut na jindy. Už nyní je plánována spolupráce s Letní hudební akademií Kroměříž Tomáše Netopila. Pokusí se také alespoň zrealizovat některé z plánovaných pěti koncertů, ty nahrát, streamovat- a tímto oslovit případné podporovatele, kteří by mohli přispět v prvé řadě na honoráře pro účinkující hudebníky na volné noze, případně pedagogy. „Máme přislíbeno několik donátorů, výrobce ´mého modelu´ horny Dietmar Dürk už také přispěl, já také něco přidal, takže můžeme začít a není to úplně na zelené louce.“

Případní donátoři i hudebníci na volné noze se mohou hlásit nejlépe na kontaktním mailu festivalu HornFest roubickova@hornfestpraha.cz nebo facebookovém profilu Radka Baboráka. Stejně tak vybízí k zaslání nápadů či postřehů, které by mohly věci prospět. 

Plánovaný Festival Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu si  vyslechneme různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Posluchači se přesvědčí, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Více o festivalu: https://hornfestpraha.cz/

Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Bývá označován za nejlepšího hráče svého oboru, např.: http://recordhead.biz/10-best-french-horn-players-of-all-time/, Hraje na speciální model německé firmy Dietmar Dürk, který nese jeho jméno. Během své kariéry vystupoval s předními světovými symfonickými tělesy, např. Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou, Českou filharmonií. Za více než 30 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Stále častěji se věnuje i dirigentské a organizátorské činnosti, vede vlastní festivalový orchestr Česká Sinfonietta, Pražské komorní sólisty, Baborák Ensemble, je intendantem nového festivalu Horn Fest Praha. Od roku 2018 je stálým hostujícím dirigentem symfonického orchestru v Yamagatě.

Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, sir Simon Rattle, Naame Järvi, Paavo Järv,i James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.

Na komorních projektech spolupracuje například s houslisty Julianem Rachlinem, Janine Jansen, klavíristy Marthou Argerich, Yefimem Bronfmannem, či zpěvákem Ianem Bostrigem.

Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber Music Garden, International Music Festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem Chamber Music Festival, Smetanova Litomyšl, Pražské Jaro. Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi, např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Sony classic, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.

JITKA HOSPROVÁ VYDÁVÁ SE SYMFONICKÝM ORCHESTREM ČESKÉHO ROZHLASU ALBUM, VĚNOVANÉ ČESKÝM VIOLOVÝM KONCERTŮM

Jitka Hosprová je naší první sólistkou na violu. Daří se jí dokázat, že i tento nástroj může mít hlavní roli. Na své nové nahrávce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu se ujala tří moderních koncertantních skladeb, jež v Čechách vznikly v rozmezí třiceti let na přelomu 20. a 21. století. Album České violové koncerty, které vydává Supraphon v pátek 27. března 2020, představuje skladby Sylvie Bodorové, Jindřicha Felda a Oldřicha Flosmana.

Jitka Hosprová se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nahrála už dnes téměř zapomenutý Michelangelův kámen, kterýOldřich Flosman dokončil v roce 1975 na objednávku k oslavám pětistého výročí Michelangelova narození. Violový koncert Jindřicha Felda, jedno z jeho posledních děl, snese srovnání s tím Bartókovým a z hlediska technické obtížnosti jej překonává; nároky kladené na sólistu jsou zcela hraniční. Ve skladbě Sylvie Bodorové Plankty (název odkazuje na středověkou formu „nářků Panny Marie“) se odráží stísněnost, napětí a bezvýchodnost života v komunistickém Československu 80. let 20. století.

Jitka Hosprová novou nahrávku okomentovala: „Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu se mi vždy spolupracuje skvěle. Mám mezi jeho členy celou řadu kolegů ze studií a přátelská atmosféra panovala vždy na koncertech i při natáčení. Je až neuvěřitelné, s jakou koncentrací orchestr pracuje. Velmi složité party zvládají jeho členové nesmírně rychle nastudovat a s přesností nahrát. To je důležitá věc zvláště v okamžiku, kdy máte před sebou jako sólista velmi náročný part jak technicky tak hudebně. Nahrávky vznikaly ve stylu – co nejméně zásahů – s akcentem na přirozenost záznamu jako na koncertě, což mi vyhovuje, a orchestr k tomu byl skvělým partnerem. Výhodou samozřejmě bylo, že Plankty Sylvie Bodorové a Feldův koncert jsme již společně  koncertně provedli.“

Hluboká intimita violy je ve všech třech dílech postavena do kontrastu s mohutným symfonickým zvukem orchestru. Viola se svým hlasem více než kterýkoli jiný nástroj dotýká nejniternějšího skladatelova světa a námětu. Repertoárově objevná a technicky bravurní nahrávka Jitky Hosprové vrací život třem dílům, která si rozhodně zaslouží pozornost interpretů i posluchačů.

Album České violové koncerty vychází 27. března na CD i v digitálních formátech.

jitkahosprova.com/cs / socr.rozhlas.cz

TEASER: https://youtu.be/9Bsg6ZStzhk

Vídeňská kultura z domova

Vídeňská muzea, galerie i koncertní sály sice zavřely své brány, řada věhlasných institucí ale nyní nabízí kulturní zážitky online a zdarma. Z domácnosti si můžete vychutnat přenosy z Vídeňské státní opery nebo prohlédnout prostory Albertiny či sbírky v Leopold Museum.

Kompletní přehled online nabídek

Albertina
Belvedere
Burgtheater
Hofjagd- und Rüstkammer / Dvorní lovecká komora a zbrojnice
Jüdisches Museum / Židovské muzeum
Kaiserliche Schatzkammer / Císařská klenotnice
Kaiserliche Wagenburg / Muzeum císařských kočárů
Kapuzinergruft / Císařská (kapucínská) hrobka
Kunsthistorisches Museum Wien / Uměleckohistorické muzeum
Leopold MuseumMuseum für angewandte Kunst – MAK / Muzeum užitého/současného umění
Naturhistorisches Museum Wien / Přírodovědné muzeum
Österreichische Nationalbibliothek / Rakouská národní knihovna
Schloss Schönbrunn
Sigmund Freud Museum
Wien Museum / Muzeum Vídeň
Wiener Staatsoper​ / Vídeňská státní opera

Výběr Zahraniční kanceláře města Vídně v Praze

Vídeňská státní opera

Jedna z nejslavnějších světových operních scén otevírá – zatím do 2. dubna 2020 – svůj digitální archiv. Vídeňská státní opera denně nabízí na streamovací platformě www.staatsoperlive.com záznamy dřívějších operních a baletních představení. Celosvětově a zdarma. Online program přitom z velké části odpovídá původnímu plánu. Ve vysílání se tedy objeví Romeo a Julie, Verdiho Falstaff, Pucciniho Tosca, Mozartova Figarova svatba nebo všechny části Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. Přenosy začínají vždy od 17:00 nebo 19:00 středoevropského času a jsou přístupné 24 hodin. Registrace na webu i přístup jsou až do odvolání zdarma.

https://www.wiener-staatsoper.at/

https://www.staatsoperlive.com/

Albertina

Grafická sbírka Albertiny čítá na milion děl a je jednou z největších a nejvýznamnějších na světě. Alespoň část sbírek vídeňské Albertiny je zpřístupněna na bezplatné platformě Google Arts & Culture. S funkcí Street View si lze navíc prohlédnout i zrestaurované výstavní palácové prostory i s originálním nábytkem připomínajícím dobu Habsburků. Otevření druhé pobočky, Albertina Modern, která se stane domovem pro sbírky soudobého umění, se zatím odkládá.

https://www.albertina.at/

https://artsandculture.google.com/partner/albertina-vienna

Belvedere

Belvedere, nádherný barokní zámek, který je domovem jedné z nejcennějších uměleckých sbírek, nabízí pravidelně od 15 hodin prohlídky paláce i moderního muzea Belvedere21 na sociálních sítích Facebook, Instagram, Youtube a Twitter. Polovina sbírek je také dostupná online, včetně největších lákadel i méně známých děl, a to na webu https://digital.belvedere.at/.

https://www.belvedere.at/

Leopold Museum

Bezplatnou virtuální prohlídku nabízí ve spolupráci s Googlem i vídeňské Leopold Museum. Více než 120 mistrovských děl Egona Schieleho, Gustava Klimta i dalších vídeňských autorů z období kolem roku 1900 lze navštívit na portálu Google Arts & Culture.

https://www.leopoldmuseum.org/

https://artsandculture.google.com/partner/leopold-museum-vienna

Uměleckohistorické muzeum

Kunsthistorisches Museum Wien si můžete prohlédnout v rámci bezplatné služby Google Arts & Culture. Online platforma nabízí přes 170 exponátů a umožňuje navíc i virtuální procházku budovou ve stylu Street View.

https://www.khm.at/

https://artsandculture.google.com/partner/kunsthistorisches-museum-vienna-museum-of-fine-arts

Foto: Albertina © WienTourismus/Paul Bauer