Z prosincového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:
- Rozhovor se sopranistkou Zuzanou Markovou, s níž se, byť vyrůstala v pražském hudebním prostředí a v Praze také získala důležité základy hudebního vzdělání, posluchači mohou setkávat především v zahraničí. I proto bude pro operní fanoušky jistě velkým svátkem návštěva jejího vystoupení ve Dvořákově síni, plánovaného agenturou Nachtigall Artists na 30. ledna…
- Rozhovor s barytonistou, sbormistrem, aranžérem, zakladatelem souboru Linha Singers a neúnavným organizátorem hudebního života, Jiřím Linhou, který se v plné svěžesti dožil v listopadu devadesáti let.
- Z rubriky Událostiohlédnutí za jubilejním Brněnským varhanním festivalem, který letos proběhl již ve svém 40. ročníku a již tradičně jej zakončilo vystoupení prof. Aleny Veselé, jež si tentokrát do programu přizvala svou bývalou žákyni Hanu Bartošovou.
- V rubrice Festivaly, koncerty jsme zachytili výběr akcí z festivalu Janáček Brno, který, rovněž zasažen koronavirovou pandemií, stihl na živo kromě několika koncertů i představení dvou Janáčkových oper, a to Osudu v hudebním nastudování Marka Ivanoviće a v režii Roberta Carsena, a Její pastorkyně, jejímž hlavním lákadlem bylo hostování slavné Karity Mattily v roli Kostelničky. Plně streamovaný ale již musel být Klavírní festival Rudolfa Firkušného, z něhož přinášíme recenze na vystoupení všech čtyř sólistů: Franceska Piemontesiho, Julianny Avdějevy a Martina Kozáka, kteří zastoupili původně ohlášené klavíristy Richarda Goodeho a Igora Levita, a Slávky Vernerové. Festival měl 12. 12. zakončit legendární Daniel Barenboim, jehož vystoupení se ale, bohužel, v důsledku koronaviru rovněž muselo nakonec zrušit.
- Rubriku Horizont vyplňuje hodnocení skvělého recitálu britského houslisty Daniela Hopea v rámci Strun podzimu, pořádaného na netradiční scéně, umístěné na pontonu, plovoucím nedaleko Žofína po Vltavě. Sólistu doprovázel Epoque Quartet s Kattou u cembala…
- Z operního žánru nabízíme recenzi na libereckého Jakobína v hudebním nastudování Martina Doubravského a v režii Kateřiny Duškové, kde se rovněž představily děti pěveckého sboru Severáček. Národní divadlo v Praze uvedlo alespoň koncertně původně na závěr sezony 2019/2020 plánovanou inscenaci Špalíčku Bohuslava Martinů a z muzikálové produkce přinášíme hodnocení české premiéry Květin pro paní Harrisovou, kterou připravilo ostravské Národní divadlo moravskoslezské.
- Ze zahraničí jsme pro vás připravili ohlédnutí za Leoncavallovou Zazou, uvedenou v hudebním nastudování rakousko-maďarského dirigenta Stefana Soltésze a v režii Christofa Loye v Divadle na Vídeňce, a za dvěma inscenacemi ve Vídeňské státní opeře: Únosem ze serailu W. A. Mozarta, v níž zazářila zejména americko-španělská sopranistka Lisette Oropesa v roli Konstance, a Donem Pasqualem Gaetana Donizettiho, kde se v rolích Noriny a Malatesty ve skvělé formě představili Slávka Zámečníková a Adam Plachetka. Punc výbornému představení dodalo i hudební nastudování Marka Armiliata. Dokladem toho, jak si lidé dovedou dělat legraci i z věcí vážných – a pro řadu lidí, bohužel, dokonce vyloženě tragických, bylo představení ve Finské národní opeře s názvem Covid fan tutte, k němuž připravila scénář publicistka Minna Lindgren a hudebního nastudování se ujal Esa-Pekka Salonen…
- Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
- seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíte řadu zajímavostí o dnes již třiadevadesátiletém Herbertu Blomstedtovi: sběrateli knih a partitur, kterých má přes třicet tisíc, zapálenému muzikantovi, jehož dirigentská hvězda k sobě táhne posluchače jako magnet a okamžitě vyprodává jeho koncerty, ať jsou kdekoliv, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se tentokrát setkáte s moskevským rodákem Dmitrijem Čerňakovem, jehož režijní kariéra se v širokém rozpětí operního repertoáru naplno rozjela od roku 2010, kdy začal pravidelně hostovat v Berlíně, Paříži, Londýně, Curychu, Hamburku, New Yorku a na dalších světových scénách, Zapomenuté operní skvosty, v jejichž závěrečném díle si Robert Rytina připravil otázky pro skladatele Vladimíra Franze, Století bez mezníků, kde se v posledním díle tohoto seriálu seznámíte s jedním z největších talentů české hudby 60. let, Eduardem Dřízgou, Celuloidová hudba, v jejímž dvanáctém dílu zaměřil autor pozornost na všem známého hudebního kritika a publicistu Jiřího Černého, o němž natočil nedávno Českou televizí premiérovaný dokument Zdeněk Gawlik, Z historie a současnosti muzikálu, v němž trojice autorů Jan Adam, Pavel Bár a Hana Nováková přinášejí informace o nominacích na nejprestižnější broadwayská divadelní ocenění Tony Awards, o výletech operní divy Renée Fleming do světa muzikálu, o vítězích nejprestižnější britské divadelní ceny Laurence Olivier Awards či o novém CD Muzikál expres, vydaném u příležitosti 30. výročí stejnojmenného pořadu Českého rozhlasu, Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu s podtitulem Svět po Bitches Brew, v němž Vladimír Kouřil toto základní album „davisovského“ jazzrocku, jak bylo označováno, čtenářům přibližuje nejen jako milník další cesty Milese Davise, ale i dalších členů jeho skupiny včetně např. Waynea Shortera a Joea Zawinula…
- samostatné studie: Sto let od úmrtí Karla Kovařovice, Brněnské legendy – janáčkovský dirigent František Jílek či Jindřich Šimon Baar a lidová píseň
- Rubriku Knihy a notoviny vyplňuje recenze na knihu Dalibora Janoty Česká a světová opereta.
- V rubrice Svět hudebních nástrojů nás Jakub Zahradník tentokrát seznámí nejen s řadou zajímavostí ze světa zvonkoher a zvonoher, ale i s kuriozitou, kterou představuje zvonkový klavír.
- A v rubrice Revue hudebních nosičů pro nás Zbyněk Brabec opět připravil Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako pokaždé následují recenze na některá nově vydaná CD.
- Poslední, dvanácté číslo časopisu Hudební rozhledy obsahuje navíc i kompletní obsah všech jeho v roce 2020 vydaných čísel.
