FLÉTNOVÉ SONÁTY FRANTIŠKA BENDY

S RENOMOVANÝM FLÉTNISTOU ROMANEM NOVOTNÝM
Markéta Jůzová

RADIOSERVIS
CR0910-2

František Benda: Sonáty pro flétnu a harfu

Sonáta C dur (Lee III-6), Sonáta e moll (Lee III-56), Sonáta G dur (op. 3/1), Sonáta e moll (Lee III-57), Sonáta F dur (Lee deest)

František Benda: Sonáty pro flétnu, cembalo a violoncello

Sonáta G dur (Lee III-74), Sonáta a moll (Lee III-121), Sonáta D dur (Lee III-24), Sonáta e moll (Lee III-60)

Roman Novotný – flétna, Jana Boušková – harfa, Aleš Bárta – cembalo, Jan Keller – violoncello.

Nahráno: CD 1 – v březnu a dubnu 2014 ve studiu Domovina, CD 2 – v listopadu a prosinci 2014 a lednu 2015 ve Studiu č. 1 Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech, hudební režie Jiří Gemrot, mistři zvuku Miroslav Mareš (CD1) a Zdeněk Žoček (CD2).

Vydáno 2017, 2 CD.

Celkový čas: 91:40

V sezoně 2019/2020 uplynulo 310 let od narození skladatele a houslového virtuosa Františka Bendy, představitele raného klasicismu. Jeho díla se zapsala výrazně do historie české hudby.    

Renomovaný flétnista Roman Novotný aktivně shromáždil všechny dostupné skladatelovy flétnové sonáty. Již v roce 2014 a 2015 je nahrál na nové album (vyd. Radioservis 2017) a ke studiové hudební spolupráci přizval své nejúspěšnější kolegy.

V provedení s harfistkou Janou Bouškovou, cembalistou Alešem Bártou a violoncellistou Janem Kellerem komorní díla Františka Bendy oslní posluchače v jejich interpretaci nejen krásou melodií, ale i virtuozitou.

Roman Novotný se profiluje na své zatím nejnovější sólové nahrávce nazvané „František Benda – Flute Sonatas“ velmi invenčně a s ohledem na své předchozí kompaktní disky je opět progresivnější.

„S flétnovou hudbou Františka Bendy jsem se poprvé setkal zkraje svých studií na konzervatoři. Vzpomínám si, jak hluboce mne už tehdy oslovila nahrávka, na které Jean-Pierre Rampal a Viktorie Švihlíková přednesli Bendovu sonátu F dur v aranžmá Milana Munclingera,“ vzpomínal s odstupem času Novotný. Nastudování díla v interpretaci světově proslulého francouzského flétnisty a naší významné flétnistky si tenkrát velmi oblíbil. O několik let později se ovšem nadchl i z dalších koncertů. Velmi zaujat byl nahrávkou skladatelových děl v podání renomovaného maďarského flétnisty Andráse Adorjána se souborem Ars Rediviva z 80. let 20. století, která byla natočena v Praze pod taktovkou Milana Munclingera. „S jakým potěšením a jistou nostalgií jsem si desku nechal po letech sólistou podepsat při naší společné práci v porotě flétnové soutěže Pražského jara 2015,“ připomněl s radostí i hrdostí Roman Novotný v době před vydáním své nejnovější nahrávky.

Ke kompletu Bendových děl rád přiblížil svůj přistup: „Postupně se mi do rukou dostávaly další Bendovy oficiálně vydané sonáty, a pak i nesmírně pozoruhodný materiál, čtyři sonáty v dobovém opisu, jehož faksimile je zveřejněno na internetu.“ Následně si již renomovaný hráč České filharmonie, dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře, splnil své velké přání, natočit všechny dostupné skladatelovy sonáty.    

Nahrávky soustředil Roman Novotný do alba dvou kompaktních disků, které odlišil komorní sestavou podle charakteru skladatelovy tvorby. Svým posluchačům se rozhodl samostatně předložit „Sonáty pro flétnu a harfu“ a „Sonáty pro flétnu, cembalo a violoncello.“

Do tvorby a života Františka Bendy (1709 Benátky nad Jizerou – 1786 Postupim) zasvětil  čtenáře v doprovodném bookletu Václav Kapsa. V textu akcentoval odborně a poutavě nejen Bendovu stěžejní pozici ve dvorní kapele pruského krále Fridricha II., ale i jeho zahraniční působení ve Vídni a Varšavě, v Drážďanech či Berlíně. Upozornil také na sporné autorství Sonáty G dur (op. 3/1) vydané v Berlíně pod jménem Franz Benda, kterou podle dochovaných pramenů mohl složit rovněž Carl Friedrich Franz Benda nebo František Benda Friedrich Wilhelm Heinrich.

Harfistka Jana Boušková, která si ve světě úspěšně buduje renomé, svou kolekci společných nahrávek s Romanem Novotným opět skvěle rozšířila. Již jejich první projekt v roce 2001 ve Dvořákově síni Rudolfina, kde natočili CD Romance“ pro label Exton – Octavia Records, byl výborný. Když o tři roky později ve stejné koncertní síni pokračovali ve svém záměru nahrávání děl různých autorů na kompaktní disk ve spolupráci s japonskou firmou Octavia Records pro label Cryston nazvaný „ à la fantasia,“ jejich souhra se jim opakovaně velmi zdařile osvědčila.    

Z Bendových skladeb na novém albu oba hrají Sonátu C dur (Lee III – 6), Sonátu e moll (Lee III – 56), Sonátu G dur, op. 3/1, Sonátu e moll (Lee III – 57) a Sonátu F dur (Lee deest). V jejich interpretaci vyniká průzračně tektonika sonát, melodika zní zpěvně a dynamické kontrasty jsou barevně odstíněné. Instrumentální hra flétnisty a harfistky působí radostně jako živý dialog. Citlivě si naslouchají a ke skladbám přistupují s pokorou a respektem. 

Roman Novotný již delší dobu hraje na japonský nástroj Muramatsu s jasem ve výškách  a vřelostí v nižších polohách. Jeho přednes je hravý, líbezný a melancholický. V legátových pasážích dociluje zpěvnosti. Oslňuje virtuozitou, pestrostí barev a širším rozpětím dynamiky. Velmi ctí charakter skladeb, což je nejcennější.

Jana Boušková hraje po boku výtečného flétnisty výsostně. Novotného dlouholetá kolegyně z České filharmonie své hráčské umění dlouhodobě rozvíjí k perfekcionismu na nástroji americké firmy Lyon & Healy, který získala v roce 1992 za vítězství International Harp Competition v USA. Její harfa zní krásně ve velké škále barev.

Druhý kompaktní disk se zaměřením na „Sonáty pro flétnu, cembalo a violoncello“ nabízí Bendova díla v rozšířenějším komorním znění. Novotný hraje po boku svých úspěšných kolegů, cembalisty Aleše Bárty a violoncellisty Jana Kellera, Sonátu G dur (Lee III – 74), Sonátu a moll (Lee III – 121), Sonátu D dur (Lee III – 24) a Sonátu e moll (Lee III – 60). V jejich provedení zní díla hutněji a zpěvnost flétnisty se místy střetává s těžším doprovodem. V dramatičtějších pasážích vyniká Novotný, který skvěle respektuje charakter skladeb.

Volba střídavého řazení děl v durové a mollové tónině vnáší do atmosféry poslechu vnitřní vyváženost a příjemnou proměnlivost nálad. Skladby souhrnně vytvořily zajímavý celek, který je z instrumentálního a dramaturgického pohledu umělecky velmi přínosný.