Julius Hůlek
Tak jako v předchozích letech i letošní již 12. ročník MHF Kutná Hora svými deseti koncerty vymezenými časovým úsekem jednoho týdne nabízí jedinečné propojení dané osobnostmi skladatelů, účinkujících interpretů, pečlivě vybranými skladbami i jednotlivými žánry komorní hudby. Možná se bude zdát zvláštní, že dramaturgie se tentokrát neopírá o významná výročí tvůrčích osobností, nicméně tvorba vybraných skladatelů je hned zkraje zastoupena na programu koncertů přímo monograficky zaměřených. Ještě před zahajovacím koncertem se herec Josef Somr a klavíristka Terezie Fialová vracejí k loňskému janáčkovskému výročí připomínkou Listů důvěrných. Vlastní zahájení festivalu je celé věnováno Ludwigu van Beethovenovi jeho monumentálními koncertantními skladbami – koncertem houslovým, klavírním a proslulým trojkoncertem. Následující komorní koncert se soustředí na tvorbu Johannesa Brahmse, zejména na jeho skladby klavírní. Hvězda loňského ročníku, mezinárodně proslulý klavírista Lukáš Vondráček dodržel slib a letos se do Kutné Hory vrací, jednak samostatným recitálem a jednak první řadou Slovanských tanců Antonína Dvořáka v původní verzi pro čtyřruční klavír, kde jeho partnerkou bude nová tvář festivalu, mladá japonská klavíristka Kana Okada. Klavíru je tentokrát vůbec věnována velká pozornost – ještě před L. Vondráčkem vystoupí ve Švýcarsku působící Konstantin Lifschitz, jenž je po léta neopominutelnou stálicí festivalu, aby provedl jednak Beethovenův koncert a sólově Brahmse a jednak – což bude zvláště pozoruhodné – druhou řadu Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku. Lifschitz se navíc v rámci komorní spolupráce bude mj. podílet spolu s francouzsko-americkou houslistkou Corinne Chapelle na uvedení houslových sonát Johanna Sebastiana Bacha. Festivalovou dramaturgii si zvláště v posledních létech nelze představit bez kreativního podílu experimentu ve spojení se spiritualitou. Obojí se uplatní už v programovém Preludiu po loňském úspěchu Gabriely Vermelho zásluhou této multižánrové umělkyně a její skupiny GaRe v podobě tvůrčí odpovědi na otázku – Folk, klasika anebo fúze? Zřetelný duchovní rozměr pak bude mít koncert symbolicky nazvaný Okna podle jedné ze dvou zde uvedených skladeb Petra Ebena, doplněných klavírním kvintetem Dmitrije Šostakoviče a komorní kantátou na text Matky Terezy současného lotyšského autora Peterise Vaskse. Charakteristická dominanta, chrám sv. Barbory, kde tyto skladby zazní, je nejčastější lokalitou festivalových koncertů spolu s Jezuitskou kolejí, kaplí Božího těla a tak jako vloni pro festivalové Postludium detašovaným kostelem Zvěstování Panny Marie v Bohdanči u Kutné Hory. Tam se ostatně skladbami pro sólové violoncello, sólové housle i oba nástroje společně rozloučíme se dvěma z protagonistů festivalu, s jeho uměleckým ředitelem, violoncellistou Jiřím Bártou a houslistou Romanem Patočkou. K celkovému dramaturgickému profilu výrazně přispějí komorní soubor Musica Minore z Valašských Klobouk, spoluúčinkující při realizaci koncertantních děl na zahajovacím koncertu, dále kutnohorský smíšený sbor Gaudeamus, jenž provede Vasksovu vokálně-instrumentální skladbu a nakonec soubor dechových nástrojů PhilHarmonia Octet Prague s jedinečnou Serenádou Es dur (KV 375) Wolfganga Amadea Mozarta na úvod závěrečného koncertu.
