K článku o Františku Xaveru Haužvicovi aneb „S čistým štítem a s prastarým erbem“, který není.

V únoru přinesly Hudební rozhledy na svých webových stránkách článek Vladimíra Šavrdy „S čistým štítem a s prastarým erbem“ o Františku Xaveru Haužvicovi. Bohužel, článek svojí podstatou nestojí na faktografické pravdě a je nutné jej korigovat.

František Xaver Haužvic nebyl šlechticem, erb neměl, nikdy ho neužíval, ba dokonce ani není známo, že by o něco podobného usiloval. Domněnka o spřízněnosti se šlechtickým rodem Haugwitzů velmi pokulhává a Františkovo „šlechtictví“ v řadě ohledů prameny přímo vylučují.

Zejména je faktem, že ačkoliv se František Xaver narodil roku 1841, šlechtický titul a predikát v matrice uváděn není – což je logické, protože František Xaver byl potomkem nemanželského syna Františka Haužvice a Alžběty (Anny) Kantůrkové ze známé brandýské židovské rodiny, kdy jejím dědečkem byl Jakub Raudnitz zvaný Süsskind, po matce pak patřila do rodiny Zirkus. Tudíž například babička z matčiny strany Františka Xavera se jmenovala Dorota Zirkus (1782–1858) a naopak z otcovy strany byla jeho babičkou Barbara Haužvicová (1781–1853), avšak ta byla svobodnou matkou – otec dítěte je neznámý a tudíž je dítě nemanželské. Přímo ve Františkově rodném zápise je navíc zmíněna jako „padlá osoba“, tedy s hanlivým přídomkem, jak tehdy bývaly svobodné matky nazývány. Kdyby otcem byl například Šavrda nebo Tyl, pak František Xaver by se nejmenoval Haužvic, ale František Xaver Šavrda nebo Tyl… A tudíž nikdy nebyl a nemohl být šlechticem.

Matriční zápis z 8. srpna 1807, kdy se narodil Františkův otec, křestním jménem rovněž František, uvádí, že toho dne jej pokřtil brandýský kaplan Matěj Holeček. Dítě bylo poznamenáno v rubrice pro děti nemanželské a v kolonce pro zapsání otce je přeškrtnuté políčko na znamení toho, že otec nebyl uveden. Zůstal tedy do dnešních dnů neznámým a  žádných dokumentech neuvedeným. Uvedena je tedy pouze matka Barbora, dcera rybáře. Jako kmotři se křížkem poznamenali kupec František Krebich s Marií Černou, dcerou pekařského mistra.

Otec Františka Xavera byl tedy nemanželské dítě dcery místního rybáře, který se oženil s dcerou z židovské brandýské rodiny Kantůrků a Zirkusů. Tady opravdu nelze hledat ani erb, ani predikát, natož šlechtický titul. Je tedy zjevné, že slova pana Šavrdy o šlechtictví, erbu atd. jsou „poněkud zavádějící“, stejně jako jeho informace o tom, že by šlo o rodinu „ovládající v kraji trh s rybí komoditou“. K této informaci chybí podklady stejně jako k následujícímu textu pana Šavrdy: „Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, jak říká staré přísloví. A tak rodinu váženého měšťana Františka Haužvice překvapila v březnu 1845 a v lednu 1846 ,stoletá voda‘, která zasáhla objekty statné a nákladné rybárny. Voda vyplenila nejen jejich sádky s rybami, což znamenalo citelnou ekonomickou ztrátu pro ty, kdo se touto komoditou živili, ale zničila i řadu historických dokumentů, které rodina vlastnila po staletí.“

Ano, ztráta dokumentů při povodni jeví se dle pana Šavrdy zřejmě novým důkazem šlechtictví… Budiž řečeno, že v dané době nebyl problém obnovit titul a predikát požádáním u státní správy, která s ohledem na řadu právních aspektů šlechtice logicky evidovala. Rozsáhle o tom pojednává prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D., mimo jiné i ve své knize Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra – Erbovní listiny, Praha 2014. Není známo, že by Haužvicové z Brandýsa nad Labem žádali o renobilitaci.

Lze k tomu jen ironicky podotknout – neukládejte své dokumenty do rybničních sádek!

Mimochodem, rodokmen Haužviců vypracoval pan Čestmír Ramík, kdy se svými poznatky o svých předcích – mimo jiné i brandýských Židech včetně Františka Xavera Haužvice, vystoupil i v televizním pořadu ČT „Hádanky domů života – II. řada, díl o Brandýse nad Labem“.

Viz https://www.ceskatelevize.cz/porady/10492110205-hadanky-domu-zivota/216562215800008-brandys-nad-labem/

K ostatním aspektům se již v médiích vyjádřila paní Johanna El-Kalak Haugwitz, dcera posledního majitele panství v Náměšti nad Oslavou a „mluvčí rodu“.

Čili shrňme fakta: František Xaver Haužvic šlechticem nebyl, nebyli jimi ani jeho předkové, natož potomci.  Byl to geniální kluk z české rybárny v Brandýse, kdy po matce byl Žid a po otci synem nemanželského dítěte – a je skvělé čeho dosáhl! Nikdy se sám za šlechtice nepovažoval, protože jím nebyl a ani být nemohl. A tudíž nejsou šlechtici ani jeho potomkové. Ale, kdo a proč by se to odvážil tvrdit, že?!

JUDr. Tomáš Tyl, Ph.D. – právník a Mgr. Martin Kotačka – ředitel Archivu VUT v Brně