SUPRAPHON SU 4293-2
Hana Blažíková, Stanislava Mihalcová, Marta Fadljevičová – soprán, Kamila Mazalová, Daniela Čermáková, Jan Mikušek – alt, Ondřej Holub, Čeněk Svoboda, Tomáš Lajtkep – tenor, Jaromír Nosek, Martin Vacula, Lukáš Zeman – bas, Hipocondria Ensemble, dirigent Jan Hádek
Nahráno 5.–10. 2. 2021 v barokní aule Michnova paláce v Praze. Hudební režie Martin Stupka, mistr zvuku Aleš Dvořák, produkce David Krofta, výkonný producent Matouš Vlčinský.
Vydáno 2021, 1 CD, celkový čas 79:18 Jaroslav Someš
Historie bohatě rozvětvené muzikantské rodiny Brixiů, původem z Mladoboleslavska, sahá až do první poloviny 17. století. České hudbě dala celou řadu významných skladatelů, varhaníků a ředitelů kůru. Nejslavnějším nositelem toho jména byl nesporně František Xaver Brixi (1732–1771), regenschori u sv. Víta a jeden z našich předních skladatelů v předklasicistním období. Poněkud v jeho stínu zůstává osobnost jeho otce Šimona Brixiho (1693–1735), rovněž skladatele a ředitele kůru kostela sv. Martina ve zdi v Praze na Starém Městě. Byl ve své rodině vůbec prvním členem, který se začal věnovat hudbě. Důvodem, proč není tak známý jako jeho nejmladší syn, může být skutečnost, že se z jeho tvorby dochovalo pouze čtyřicet opusů. Řadu dalších máme doloženu jen zmínkami v dobových materiálech.
Dnes známé skladby Šimona Brixiho jsou vesměs duchovního charakteru. Tři větší a tři drobnější z nich nyní vycházejí jako nahrávka Supraphonu v podání souboru dobových nástrojů Hipocondria Ensemble a sólistů pod taktovkou Jana Hádka. Z rozsáhlejších skladeb byly na CD vybrány Missa ex D,Litaniae de Venerabili Sacramentoa Magnificat. Jsou řazeny podle pořadí kostelních liturgií v průběhu dne, nejprve ranní mše, pak odpolední litanie a na závěr Magnificat jako nešpory. Mezi ně jsou vloženy dvě sólové árie a sborová antifona Domine ad adjuvandum me festina. Díla Šimona Brixiho nezapřou skladatele vrcholného baroka. V duchu této doby jeho chrámové skladby více než ke ztišené kontemplaci vybízejí k radostné oslavě Boha. Jsou prodchnuty čistou a upřímnou vírou, ale zároveň také ryze světským požitkem z muzicírování. A přesně tak jsou tyto skladby také všemi zúčastněnými interpretovány. Aniž by pozbyly svůj církevní obsah, oživuje je nádech sekularity.
Missa ex D má pět částí – Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Agnus Dei. Prostřední tři mají číslovou formu. Střídají se tu sborové pasáže a sóla. V nich několikrát zazáří zejména jasný a jásavý soprán Hany Blažíkové. Sezpívanost sólistů Hany Blažíkové, Kamily Mazalové, Ondřeje Holuba a Jaromíra Noska vynikne v kvartetu Credo in unum Deum. Ze sborových čísel zapůsobí svou živostí ansámbl Et resurrexit. Následující skladbou nahrávky je Arietta de gloriosissima resurrectione Domini nostri Jesu Christi. V liturgii bývala zařazována namísto offertoria. Je psána pro soprán, má charakter barokní koncertantní árie, bohatě zdobené vokálně i orchestrálně. Její košatá instrumentace je tak v přímém protikladu s předchozí mší – tu doprovázejí jen dvoje housle a continuo. Za přednes Arietty zaslouží znovu uznání Hana Blažíková; kaskády koloratur ve svěžím tempu zvládá s lehkostí a jistotou.
Druhou velkou skladbou nahrávky jsou Litaniae de Venerabili Sacramento. Mají také číslovou formu árií, duetů a sborů, takže jde o ne zcela obvyklé zhudebnění textu litanií. Nejčastěji tu zní čisté ženské hlasy sladěné dvojice Stanislava Mihalcová a Daniela Čermáková, ale v sólové árii Fons vivus vynikne také tenor Ondřeje Holuba. Kontrastně působí slavnostně rozjásaný sbor s kvartetem sólistů Altare seraphinorum a proti tomu závěrečné zvážnělé Agnus Dei. Po litaniích následují dvě kratší skladby. První z nich je kantáta pro sólový bas Alma Redemptoris Mater, opět jen s doprovodem dvou houslí a continua. Zazní v stylově vytříbeném podání Jaromíra Noska, který si zjevně vychutnává všechna melismata v partu obsažená. Sborová antifona Domine ad adjuvandum me festina zaujme nejen po kompoziční stránce, ale také zvláštní atmosférou, kterou navozuje. Závěrečné Magnificat je třetí větší skladbou nahrávky. I zde má hlavní slovo sbor. K výrazným sólovým číslům patří Quia fecit mihi magna (tenor Ondřej Holub), Fecit potentiam (kontraalt Jan Mikušek), Deposuit potentes (soprán Marta Fadljevičová) nebo Sicut locutus est (bas Jaromír Nosek). Ze všech skladeb zařazených na nahrávku působí právě Magnificat nejspirituálněji. Nové CD s duchovními skladbami Šimona Brixiho je nejen oživením jména našeho významného skladatele první třetiny 18. století, ale také novou připomínkou, kolik hudebního bohatství české baroko nabízí.