Filipov, bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů
Lenka Přibylová
K předním varhanním festivalům v České republice náleží též mezinárodní hudební festival s názvem Varhanní duchovní hudba. Festival je pravidelně pořádaný v severočeském Filipově, nedaleko města Rumburka, poblíž státní hranice se Spolkovou republikou Německo, a to v krásné tamní bazilice minor na slavném mariánském poutním místě. V letošním roce se konal již 14. ročník festivalu, jenž pravidelně probíhá v letních měsících, vždy v nedělním odpoledním čase v červenci a srpnu. S ohledem na nepřehlednou epidemiologickou situaci dnešních dnů byl nyní, v roce 2021, festival výjimečně zkrácený a návštěvníci si mohli vychutnat kouzlo pouze pětice koncertů v měsíci srpnu. Impozantní jednolodní novorománská bazilika byla vybudovaná v letech 1873–1885 a pyšní se cenným varhanním nástrojem, který postavila v letech 1887–1888 varhanářská firma Eule z německého Bautzen. Jedná se o mistrovské romantické varhany s bohatou zvukovou paletou. Na festival jsou zváni přední umělci z České republiky i ze zahraničí, společně s varhaníky zde účinkují instrumentální sólisté či pěvci a rovněž recitátoři. Koncerty s velkým zanícením organizuje zapsaný spolek Arte musica, jehož ředitelem je od počátku festivalového dění tamní varhaník a hudební pedagog Jiří Chlum.
Autorka této recenze měla příležitost se zúčastnit koncertu v neděli 15. 8., proto bude program dalších koncertů pouze konstatovat. Festival zahájili dne 1. 8. svým vystoupením varhaník a skladatel Martin Moudrý a vokální soubor Schola cantus gregoriani (umělecký vedoucí Jan Lorenc). Na koncertě 8. 8. se představili flétnistka Michaela Durajová a varhaník Václav Zeman, 22. 8. potom náš přední filmový a divadelní herec a recitátor Jan Šťastný a varhaník Jiří Lang. Na závěrečném koncertě festivalu 29. 8. se prezentovala trojice umělců – Hana Medková – soprán, Karel Houdek – trubka a Václav Uhlíř – varhany.
Na koncertě 15. 8. účinkovali rovněž tři hudebníci známých jmen, a to houslistka Monika Urbanová, hobojista Jiří Sejkora a varhaník Přemysl Kšica. Všichni si po ukončení vysokoškolských studií zdokonalovali své interpretační umění na řadě zahraničních mistrovských kurzů. Program koncertu zahrnoval pestrou škálu děl od baroka po současnost. Nejprve zazněl Koncert pro housle a hoboj d moll, BWV 1060 Johanna Sebastiana Bacha. Skladba znamenala rovněž představení umělců publiku, neboť koncertovali v dolní části chrámu před hlavním oltářem. Part bassa continua hrál P. Kšica na novodobé kopii varhanního pozitivu, který disponoval kvalitním nástrojovým zvukem. Interpreti dbali ve svých partech na stylovou artikulaci a rovněž dynamické kontrasty. Bohatství varhanní zvukové barevnosti včetně harmonické vynalézavosti skvěle vyznělo při podání dvou vět ze Symfonie č. 5 f moll, op. 42, č. 1 Charlese Marii Widora. Kompoziční záměry Ernsta Blocha ve skladbě s judaistickým podtextem, s názvem Bool Shem, předem slovně přiblížila a následně spolu s varhaníkem interpretovala M. Urbanová. Dále byla na programu tvorba Camilla Saint-Saënse a Josefa Kličky. Na závěr zazněla ve světové premiéře skladba Filipovský zázrak od Ondřeje Urbana, manžela účinkující houslistky a vysokoškolského pedagoga, který nejprve osvětlil hlavní myšlenky svého díla, kompozice inspirované zázračným uzdravením a následným vytvořením zdejší poutní tradice v duchu mariánské úcty. Skladba přednesená trojicí umělců opět v přední části chrámové lodi poskytla jednotlivým nástrojům (hoboj vystřídal anglický roh) rovněž prostor k představení nástrojové virtuosity a skladebného myšlenkového bohatství a hloubky. Pravidelná účast početného publika je na těchto koncertech chvályhodným zvykem, též po koncertě 15. 8. navzdory všudypřítomné pandemické atmosféře posluchači v zaplněných chrámových prostorách ocenili výkony účinkujících hudebníků vřelým potleskem.