• Skip to main content
  • Skip to secondary menu
  • Skip to primary sidebar
  • Skip to secondary sidebar
Hudební rozhledy

Hudební rozhledy

Časopis pro hudební kuturu

  • Úvodní stránka
  • O nás
  • Redakce
  • Výběr z tištěné verze
  • Partneři
  • Facebook

Bohuslav Martinů

19.12.2020 by Redakce

Bohuslav Martinů se narodil ve věžní místnosti kostela sv. Jakuba v Poličce. Otec Ferdinand pracoval jako pověžný a jeho úkolem bylo chránit město proti požárům nebo zvonit klekání. Zároveň se věnoval ševcovskému řemeslu, matka Karolína se starala o jejich početnou rodinu. Ve věži žila rodina do Bohuslavových dvanácti let. A právě tento život ve výšce šestatřiceti metrů s rozhledem do obrovského prostoru i ulic pod sebou, měla společně se zvuky chrámové hudby, která se linula z kostela, velký vliv na jeho fantazijní hudební chápání a cítění. „Dne 8. prosince 1890 se v Poličce narodil významný hudební skladatel Bohuslav Martinů. I když bylo v plánu výročí 130 let od jeho narození důstojně oslavit, nedovoluje nám současná celospolečenská situace plány realizovat. Kultura v celé republice na dlouhé týdny bohužel ustrnula. Poličské muzeum muselo zrušit chystané uvedení Martinů baletu Podivuhodný let, stejně tak nemohlo realizovat zamýšlenou výstavu Poličské kořeny Bohuslava Martinů a podobný osud bohužel stíhá i Slavnostní koncert k výročí narození, jenž se měl konat v den výročí, tedy 8. prosince. Pro skladatelovy fanoušky máme přece jen dobrou zprávu. O zrušené aktivity nepřijdou! Balet i koncert se uskuteční v náhradním termínu v jarních měsících, stejně jako výstava,“ sdělila muzikoložka poličského muzea Monika Holá.
Neexistuje snad jiný skladatel, který by měl tak zvláštní místo narození. S nadsázkou se dá říci, že přišel na svět mezi nebem a zemí, neboť jeho rodná světnička se nachází ve výšce 36 metrů.
Netradiční prostory k bydlení získal jeho otec jako služební byt, neboť působil coby pověžný a jeho úkolem bylo z výšky hlídat, zda se někde ve městě nevznítil požár. Rodina se na věž nastěhovala rok před Bohoušovým narozením a bydlela tu dalších jedenáct let. Trvale zde žilo pět osob – rodiče, dvě starší děti (bratr František a sestra Marie) a Bohouš. Ti všichni se museli vejít do jediné obytné místnosti, v níž byly jen dvě postele a palanda. Otec spal na palandě, ostatní po dvou na jedné posteli. A Bohoušek jako batole míval údajně ustláno ve velkém šupleti prádelníku. I ve velmi skromných podmínkách si rodina – evidentně díky praktičnosti maminky Karoliny – dokázala vytvořit příjemné a funkční prostředí nejen pro život, ale i pro práci. Matka Karolina si totiž přivydělávala praním a škrobením prádla pro poličské měšťany a tatínek Ferdinand vedle práce pověžného zastával ještě ševcovské řemeslo.
Ve věži malý Bohouš (nebo Bohuš, jak byl také oslovován) strávil jedenáct let života, než se rodina přestěhovala zpět dolů do města. A protože byl dost neduživým dítětem, z věže v útlém dětství sestupoval jen v nutných případech a často se stávalo, že jej otec nahoru vynášel na zádech, aby slabému chlapci se schody ulehčil. Věž byla tedy malému Bohoušovi celým světem. Sám v dospělosti vzpomínal, jak pracovala jeho dětská fantazie při nekonečně dlouhých pohledech na svět z výšky. Lidé pro něj nebyli živými bytostmi, byly to jen malé tečky, které pohledem z výšky dole utvářely jakýsi ornament a zapadaly do krajinného obrazu. Tyto přírodní scenérie v nekonečném prostoru mu přinášely nejsilnější vjemy, na které v dospělosti vzpomínal takto: „Z jedné strany pohled na rybník, na lázně, z druhé na hřbitov a stále se prodlužující vesnice, na severu jen plocha bez lesů a vpředu město, vše v miniatuře, s malými domky a malými lidmi a nad tím veliký, nepřehledný prostor. Je to tento prostor, který mám stále před očima a který, zdá se mi, hledám stále ve svých pracích. Prostor a příroda, ne lidi.“ Z dětství nabytá schopnost pozorovat dlouze život jaksi z nadhledu se mu v budoucnu hodila i v jiných situacích. To když se cítil ztracen v cizích zemích, nejprve ve Francii a ještě tíživěji v Americe, neboť anglicky ještě neuměl a tak byla komunikace obtížná. Sám to lakonicky shrnul: „Tedy mluvit a dorozumět se nemůžeš, ale vidíš lidi, jak jednají, jak se chovají a vůbec, jací jsou. Tedy ‚observer‘ (pozorovat), co už mi bylo dáno roky na věži.“ Ojedinělý svět na věži byl pro něj evidentně velmi silnou vzpomínkou, kterou uchovával mj. i pomocí obrázku poličského kostela sv. Jakuba, fotografie, jež jej provázela jako talisman na cestách po celý život.


Monika Holá, muzikoložka, Městské muzeum a galerie Polička, Centrum Bohuslava Martinů v Poličce

Bohuslav Martinů, foto archív

Kategorie:Jubilea

Primary Sidebar

Secondary Sidebar

Rubriky

  • Aktuality
  • Festivaly a koncerty
  • Jubilea
  • Opera
  • Pozvánky
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Různé
  • Upoutávky
  • Vzpomínky
  • Zážitky a propadáky měsíce

Archivy

  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016

Copyright © 2025 · Magazine Pro on Genesis Framework · WordPress · Log in