Koncerty na přelomu roku

Praha, Rudolfinum a kino Lucerna
Vladimír Říha

Nejsledovanějšími koncerty na Silvestra a na Nový rok u nás jsou koncerty Berlínských a Vídeňských filharmoniků, živě se pak k této tradici již dlouhodobě připojily i Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK. Koncerty z Berlína a Vídně můžeme sledovat díky televizním a filmovým přenosům, koncerty ČF mohou návštěvníci sledovat dokonce třikrát, z toho ten poslední na Nový rok je také v posledních letech přenášen ČT, čímž ale dochází ke kolizi s novoročním koncertem FOK ve stejnou dobu. FOK podle dlouhé tradice hraje vždy Slovanské tance Antonína Dvořáka. Proto také hodně návštěvníků ČF dává přednost silvestrovským veřejným generálkám.

Nový rok s Českou filharmonií v Rudolfinu   Foto © Petra Hajská

Koncerty Vídeňských filharmoniků se téměř nemění a tvoří je na Nový rok směs známých valčíků rodiny Straussů a jejich současníků, jež můžeme sledovat vždy na České televizi během novoročního oběda nebo těsně předtím. Diváci pražského kina Lucerna již několik let mají tu výhodu, že mohou vidět koncerty Berlínských filharmoniků na Silvestra, a tak letos kvitovali celkem radostně novinku, kterou zavedli. S novým šéfem Kirillem Petrenkem dostal podvečer (hraje se již od 17.00 hod.) výrazně silvestrovskou podobu a místo klasických děl zazněly ukázky z amerických muzikálů od skladatelů Gershwina přes Bernsteina až k Weillovi, na závěr nechyběla ani píseň z My Fair Lady. Za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové a jiných význačných posluchačů také poprvé s tímto orchestrem uslyšeli jako sólistku známou německou sopranistku Dianu Damrau a byla skvělá. I když právě ve zmíněné My Fair Lady trochu přehnala uvolněnost a její vystupování jako „diblíka“ lze omluvit jen silvestrovskou atmosférou. Petrenko se ukázal jako dobrý nástupce Simona Rattlea a ohlas byl veliký. Samozřejmě při neúčasti Rattlea chyběl Čechům nějaký dvořákovský přídavek, ale na to si určitě zvykneme. Zajímavé je, že i tradiční Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků ze sálu MusikVerein ve Vídni měl letos jedno velké překvapení. Poprvé je při této příležitosti řídil Lotyš Andris Nelsons, jinak šéf orchestrů v Bostonu a Lipsku. Během koncertu si zahrál i na trubku, což pro něho, původně trumpetistu, nebylo tak těžké a dokázal, že některé fanfáry z gavot a kvapíků stále umí na úrovni.

A doma? Česká filharmonie si ke dvěma veřejným silvestrovským generálkám a hlavnímu koncertu na Nový rok přivedla do Prahy svého hlavního hosta dirigenta Jakuba Hrůšu a šéf Bamberských symfoniků zvládl zcela český program mistrovsky. Vedle děl Dvořáka (Karneval) a Smetany (málo hraný z doby těsně před onemocněním skladatele Pražský karneval) byly vrcholem večera symfonická báseň Praga Josefa Suka a Sinfonietta Leoše Janáčka, jež se svým slavnostním rázem k Novému roku hodila velice dobře. Oceňme v jejím provedení i hosty, žesťovou skupinu  Hudby Hradní stráže a Policie  ČR s elánem a rytmickou přesností, jakou toto dílo potřebuje. A mnohé možná překvapilo, že v nádherných uniformách se v žesťové skupině objevila  dokonce i jedna žena!

Jakub Hrůša  Foto © Petra Hajská