Z březnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:
- Rozhovor s nejmladším zástupcem slavné dirigentské rodiny Järviů, Kristjanem Järvim, který letos přijede podruhé po deseti letech na Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, aby jej zahájil provedením děl významných skladatelů první poloviny 20. století, Janáčka, Prokofjeva a Rachmaninova.
- Z rubriky Události ohlédnutí za dvanáctým ročníkem soutěže Talent Prahy 5, konané každoročně pro žáky základních uměleckých škol pod záštitou téže městské části a korunované koncertem laureátů ve velkém sále Národního domu na Smíchově; ve druhé části dvojstrany soutěž v rozhovoru s Ludvíkem Kašpárkem přiblíží jeden ze zakladatelů soutěže, radní pro kulturu městské části Praha 5, Lukáš Herold.
- Z rubriky Festivaly, koncerty souhrnnou recenzi na festival České doteky hudby a jednotlivé recenze na koncerty Mozartovy narozeniny opět s Plácidem Domingem, Galavečer Classic Prague Awards 2018, vystoupení Manfreda Honecka s Českou filharmonií, nazvané Smrt v hudbě a písmě, či Ivana Kusnjera a jeho žáků, provedení kantáty Augustina Šenkýře Dies Numini et Principi nebo večer Pavla Trojana v kostele sv. Vavřince
- V rubrice Horizont v tomto čísle přinášíme recenzi na již osmý ročník Festivalu filmové hudby (Film Music Prague), který letos připravil dvě novinky: zahájení posunul z dubna na počátek února a programovou nabídku rozšířil o jeden koncert nefilmové hudby od filmových skladatelů, který přehlídku ve velkém stylu zakončil.
- Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na představení Jonny spielt auf (Jonny vyhrává) Ernsta Křenka, dílo, které se do Prahy vrátilo po dvaadevadesáti letech, ohlédnutí za Beethovenovým Fideliem, nastudovaným stejně jako Jonny Orchestrem a Sborem Státní opery, Verdiho Donem Carlosem, jehož premiéru uvedlo v Janáčkově divadle Národní divadlo Brno, či za baletním projektem s názvem Re-start 2019, v němž na Nové scéně spojily své síly Pražský komorní balet a Balet Praha Junior; za pozornost jistě stojí i tři hodnocení přenosů z newyorské MET – Marnie Nika Muhlyho s vynikající Isabel Leonard v titulní roli, La traviaty Giuseppa Verdiho s Dianou Damrau a Juanem Diego Flórezem a Adriany Lecouvreur, kterou zkomponoval Francesco Cilea a hudebně ji nastudoval Gianandrea Noseda, režie se ujal Sir David McVicar a v hlavních rolích se představili Anna Netrebko (Adriana Lecouvreur) a Piotr Beczała (Maurizio).
- Ze zahraničí jsme v březnové upoutávce vybrali hodnocení salcburského festivalu Mozartwoche 2019, poprvé uskutečněného pod vedením nového intendanta Rolanda Villazóna, provedení opery Euryanthe Carla Marii von Webera, jejíhož hudebního nastudování se v Divadle Na Vídeňce ujal Constantin Trinks (který např. v pražském Národním divadle nastudoval Wagnerova Lohengrina) a režie Christof Loy, či novinky s názvem Die Weiden (Vrby), nastudované Ingem Metzmacherem a vytvořené podle hororu Algernona Blackwooda na objednávku Vídeňské státní opery skladatelem Johannesem Mariou Staudem a libretistou Durnem Grünbeinem.
- Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
- zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o českém (a československém) hudebním dokumentu – ve třetím díle věnovaném vynikající české dokumentaristce Olze Sommerové a jejích třech dokumentech – Červená, Magický hlas rebelky (o Martě Kubišové) a Legenda Suchý, Z historie a současnosti muzikálu – tentokrát o několika významných únorových výročích jako např. pětasedmdesátinách anglického filmového režiséra Sira Alana Parkera, pětadvacátém výročí premiéry muzikálu Pěna dní v Divadle ABC či pátém výročí úmrtí tanečníka a choreografa Richarda Hese…
- nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, které pokračují informacemi o Gustavu Mahlerovi, jehož si sice spojujeme spíše s komponováním, ale který se dirigování věnoval po celý svůj profesionální život, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž se v březnovém čísle setkáme s dalším slavným německým režisérem, tentokrát Hansem Neuenfelsem, jehož inscenace patří k těm nejkontroverznějším, Zapomenuté operní skvosty, v nichž se autor věnuje další operní raritě – tentokrát opeře Vestálka italského skladatele Gaspara Luigiho Pacifika Spontiniho, který v jednom rozhovoru s Richardem Wagnerem prohlásil, že „po Vestálce nebyla napsána jediná nota, která by nebyla ukradena z jeho partitury“, Století bez mezníků, jehož třetí díl je věnován Andrému Jolivetovi, v dějinách francouzské hudby 20. století vždy tomu „druhému“ po Messiaenovi, a jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje Kapitolou o polském jazzu a našem příhraničí. Březnové číslo Hudebních rozhledů však také nabídne první část ze čtyřdílného cyklu, věnovanému Soubornému vydání díla Bohuslava Martinů s podtitulem Více než jen opravené noty.
- V rubrice Knihy a notoviny tentokrát přinášíme informaci o dvou mimořádně cenných hudebně historických a hudebně teoretických příspěvcích české muzikologie – Jan Blahoslav: Musica 1569 a Jan Ámos Komenský: Kancyonál 1659, znovu vydaných pod pečlivou redakcí Petra Daňka a Jiřího K. Kroupy.
- Rubriku Svět hudebních nástrojů tento rok věnujeme klavírům a seriálu Klavírnictví na rozcestí. Ve třetím díle autor pokračuje v chronologii jejich výroby od roku 1939 do první poloviny 50. let.
- A v rubrice Revue hudebních nosičů jsme se tentokrát vrátili opět k opeře – a to k Novým operním nahrávkám na CD, po kterých na dalších stranách jako v každém čísle následují recenze na některá nově vydaná CD.