Praha, Pražská konzervatoř
Radmila Hrdinová
Po dva večery 14. a 15. 11. hrál Symfonický orchestr Pražské konzervatoře v Koncertním sále své domovské školy pod taktovkou Miriam Němcové. Na koncertu, který byl součástí festivalu Kultura v srdci Prahy, uvedl program z díla Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany, jenž lze vztáhnout k aktuálním oslavám stého výročí založení Československé republiky.
Úvodní Slovanský tanec č. 1 C dur (Furiant) byl dobře zvoleným číslem na zahřátí, ale už provedení Talichovy orchestrální suity z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky dalo jasně najevo kvality studentského tělesa. Od prvních taktů dýchalo souzněním s proměnlivou náladou suity a citlivým uchopením Janáčkovy impresionistické partitury, orchestr zněl vyrovnaně s dobře zvládnutými nároky v sólech i nástrojových skupinách. Před přestávkou zazněla ještě Česká píseň Bedřicha Smetany, jejíž provedení ale strádalo nepříliš energickým výkonem početně i zvukově nevyrovnaného Smíšeného pěveckého sboru Pražské konzervatoře.
Druhá polovina patřila cele Dvořákově Symfonii č. 9 „Z Nového světa“, v níž se mladý orchestr předvedl v plném lesku – s krásným zvukem, až na zanedbatelná zaváhání i precizními hráčskými výkony a především nenapodobitelným výrazem, který svědčí o emocionálním zaujetí, muzikantské spontaneitě, radosti ze hry i pocitu sounáležitosti jednotlivých hráčů s orchestrálním celkem i dílem. Miriam Němcová dokáže tyto kvality výborně využít a zakomponovat do dobře vystavěné symfonické architektury. Zážitkem bylo především v pomalém tempu nádherně zahrané Largo i energický vstup do závěrečné věty s výrazovou gradací až do posledních tónů. Bouřlivý aplaus odměnil po právu výjimečný zážitek.