(* 15. 4 1932, Zvolen)
Není pochyb o tom, že sbormistr Ivan Sedláček se svým dětským sborem Kantiléna, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno, je nejen pro Brno, ale pro celou Českou republiku pojem proslulý, proslavený a ve světě dobře známý. Letos, kdy se tento sbormistr dožívá 85. narozenin, je potěšením zahloubat se v jeho portrétu nad historií jeho sbormistrovského života, v němž oživuje mnohé z českého vokálně sborového umění.
Ivan Sedláček se narodil 15. dubna 1932 ve Zvolenu a roku 1939 se přestěhoval s rodiči do Vyškova na Moravě a odtud později do Brna. Tam ho k hudbě přivedli rodiče (otec školní inspektor, matka učitelka, po její smrti pak sólistka Vachova sboru moravských učitelek a dirigentka Brněnského dívčího dětského sboru Jitka Sedláčková-Reindlová). Po gymnaziálních studiích, kdy jeho politické smýšlení bránilo jeho přijetí na vysokou školu, absolvoval nakonec roku 1954 obor český jazyk-dějepis na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na její Filozofické fakultě roku 1970 jednooborovou bohemistiku. Hudbě se věnoval a zdokonaloval v ní soukromým studiem (v dirigování u Zdeňka Kaňáka a Libora Coufalíka, v pěvecké výchově u Jiřího Bara).
Po krátkém působení v Ostravě (1954–56) učil Ivan Sedláček do roku 1975 na základní škole ve Šlapanicích u Brna a v následujících letech až do roku 1997 jako externista na brněnských gymnáziích. Na Gymnáziu Křenová založil smíšený sbor a na Gymnáziu Koněvova vedl rok sbor, který založila Miluše Kleinová a kterému dal jméno Mladí madrigalisté. Jako externista vyučoval v letech 1969–1997 na Hudební fakultě JAMU předmět Teorie a praxe řízení dětského sboru.
Svou cestu ke Kantiléně započal Ivan Sedláček vedením nepovinného pěveckého kroužku na šlapanické základní škole nazvaného Šlapanický dětský sbor (vznikl roku 1956 a již od roku 1957 vítězil v okresních i krajských kolech Soutěže tvořivosti mládeže). Jako sbormistr usiloval o vymezení repertoáru, jímž se bude Kantiléna odlišovat od ostatních dětských sborů a jímž by přispěl ke vzniku nové sborové tvorby pro děti úzkou spoluprací se současnými skladateli (Petr Eben, František Emmert, Pavel Čotek, Osvald Chlubna, Ctirad Kohoutek, Jiří Matys, Lukáš. Matoušek, Věroslav Neumann, Arnošt Parsch, Zdeněk Pololáník, Miroslav Raichl, Petr Řezníček, Klement Slavický, Vladimír Werner, Evžen Zámečník aj.). Roku 1960 vystoupil se svým sborem v Československém rozhlase v Brně, představil se na Festivalu vokální tvorby v Jihlavě a na Sborovém festivalu Brno. Sborové zkoušky se přesunuly také do Janáčkova divadla, kde děti účinkovaly v Pucciniho Bohémě. Od roku 1967 se stal sbor přísně výběrovým a pod názvem Kantiléna vítězil na mezinárodních soutěžích a natáčel v rozhlase i televizi.
V roce 1983 zvítězil Ivan Sedláček v konkurzu na místo sbormistra dětského sboru Státní filharmonie Brno, převzal část dětí ze zbývajících zpěváčků Brněnského dětského sboru, který i po smrti sbormistra Františka Lýska (1977) patřil filharmonii, a od roku 1984, když se Kantiléna stala filharmonickým dětským sborem, je do ní včlenil. Než sbor opustili poslední zpěváčci Brněnského dětského sboru, vystupovala Kantiléna pod názvem „Brněnský dětský sbor Kantiléna“.
Sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno Kantiléna připravil a pravidelně účinkoval v cyklu abonentních koncertů duchovní hudby a po otevření hranic často vystupoval nejen v evropských státech, ale podnikal i turné po Kanadě, USA nebo Japonsku. Jako umělecký vedoucí působil Ivan Sedláček v Kantiléně do konce roku 2005.
Po odchodu z Kantilény v roce 2008 se Ivan Sedláček věnoval vedení sbormistrovských kurzů a ateliérů, pracoval v Odborné radě NIPOS-ARTAMA Praha pro dětské sbory, zasedal v porotách národních i mezinárodních sborových soutěží ad. Sbormistrem Kantilény se v roce 2006 stal bývalý člen Sedláčkovy Kantilény MgA. Jakub Klecker. Když pak roku 2006 založili bývalí zpěváčci Kantilény Smíšený sbor Kantiléna, zaměřený na interpretaci vokální polyfonie a tvorbu klasických i současných českých skladatelů, ujal se Ivan Sedláček jeho vedení a řídil jej až do června 2008.
Pod vedením Ivana Sedláčka získala Kantiléna zlaté medaile a významné ceny na řadě mezinárodních sborových festivalů a soutěží jako např.v Neerpeltu (1974, 1984), Celje (1975), Arezzu (1977, 1981 dokonce absolutní vítězství v Concorso polifonico Quido d´Arezzo a Cenu Bély Bartóka), Varně (1979), Pratu (1982), Helsinkách (1987), Tolose (1987) aj. Dlouholetá úspěšná umělecká činnost pak přinesla sbormistru i sboru další ocenění. V roce 1996 obdržela Kantiléna Cenu města Brna, v roce 2002 Ivan Sedláček nejvyšší národní sbormistrovské ocenění – Cenu Bedřicha Smetany a v roce. 2012 Cenu Jihomoravského kraje.
Není se co divit, že v historii olomouckých Svátků písní, na nichž byla roku 1988 poprvé vyhlášena národní sbormistrovská Cena Františka Lýska, určená vynikajícím sbormistrům dětských pěveckých sborů, se k jejím prvním nositelům – Milanu a Jiřině Uherkovým – roku 1989 zařadil právě Ivan Sedláček, sbormistr Kantilény, sboru dětí a mládeže. Neboť k hudbě zrozený a jí celý život oddaně žijící Ivan Sedláček vnímal také celou svou osobností přesvědčení Františka Lýska, že „sbor a sbormistr – to je symbióza“.
Květuše Lepilová