• Skip to main content
  • Skip to secondary menu
  • Skip to primary sidebar
  • Skip to secondary sidebar
Hudební rozhledy

Hudební rozhledy

Časopis pro hudební kuturu

  • Úvodní stránka
  • O nás
  • Redakce
  • Výběr z tištěné verze
  • Partneři
  • Facebook

Červencový nej zážitek bez propadáku

18.8.2016 by Helena Havliková

Jakkoli se naše stálé operní soubory – s výjimkou budějovického – odebraly na prázdniny, je pro červencová „nej“ z čeho vybírat. Sezona budějovické opery totiž zahrnuje i letní měsíce, kdy se stěhuje do Českého Krumlova na Otáčivé hlediště, která je pobočnou scénou tohoto divadla. Operní premiérou letošního programu tohoto unikátního divadelního prostoru byly Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Začátek prázdnin však už tradičně, letos po dvanácté, patří i Hudebnímu festivalu Znojmo s jeho elánem uvádět původní festivalové operní produkce. Letošní Don Giovanni s Adamem Plachetkou v titulní roli připomněl, že právě na znojemském festivalu před deseti lety jmenovaný basbarytonista zpíval titulní roli v této Mozartově opeře vůbec poprvé, než s ní (vedle Masetta) prorazil ve Vídeňské státní opeře, Deutsche Oper Berlin, Slovenském národném divadle a než ho MET pro následující sezonu obsadila do Leporella včetně představení, které bude přenášeno do kin.

A v Praze se již po sedmnácté konaly Letní slavnosti staré hudby, které do svého programu zařazují vokální, ba i operní produkce. Do konce července zazněly v rámci letošního tématu „Benátky“ tři takové koncerty – Portrét benátský s izraelskou sopranistkou Danielou Skorkou a francouzským souborem Les Folies françoises, La Serenissima s německým vokálním sextetem Singer Pur a Teatro del Mondo, na kterém se prezentovali španělští umělci – sopranistka María Espada a soubor Vespres D’Arnandí.

Z těchto červencových produkcí zážitek vybírám, i když není bezvýhradný, propadák jsem ale žádný absolvovat nemusela…

Zážitek

Je s podivem, že Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky o prolínání světa lidí a zvířat na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově zazněly vůbec poprvé. Přitom je pro toto dílo kongeniální podobně jako pro Dvořákovu Rusalku.

V krumlovském parku sice odpadá dumání nad tím, jak nakašírovat les, protože nádherně vzrostlých stromů tu je dost, ale tuto výhodu nepříjemně omezuje nutnost amplifikace orchestru v kombinaci se sólisty, jejichž zpěv ozvučený není. V případě partitur, ve kterých orchestr není jen pouhým doprovodem, což je samozřejmě Janáčkův případ, to je úkol prakticky neřešitelný. Orchestr, pro diváky neviditelně umístěný v letohrádku Bellarie, zněl z reproduktorů natolik zastřeně, že hodnotit jeho výkon nad rámec základní intonační přesnosti a spíše pomalejších temp dirigenta Maria de Rose prakticky nelze.

O to větší pochvalu zaslouží všichni sólisté, ale i sbor, balet i děti z Jitřenky, že se i při takovém zvukovém handicapu dokázali v Janáčkově hudbě bezpečně orientovat. Jejich výkony, navíc v chladu a vlhku premiérového večera, jsou hodny vysokého uznání.

Budějovičtí si dali na obsazení hodně záležet. „Trefou“ bylo obsazení Ivany Rusko do role Bystroušky. Dokáže prozpívat „Jsem-li opravdu tak krásná“ s podobně mladistvým temperamentem jako svou erbovní Pucciniho Musettu. Její Bystrouška koketuje, svádí, sympaticky provokuje svým ženstvím, samostatností i drzostí. Je to sebevědomá slečna v šik kalhotovém kostýmku rezavé barvy a vlasy svázanými do ohonu. Štuc, který si od ní Harašta vezme, má podobu elegantní šály. Tato mladá sopranistka umí těžit z benefitů vyhlášeného operního studia v Curychu, podobně jako kdysi Martina Janková, dostala se pak i do sólistického ansámblu tohoto prestižního domu a startuje evropskou kariéru – Bystrouška jí čeká v německém Kolíně nad Rýnem.

Obsazení Lišáka tenoristou místo Janáčkem předepsané mezzosopranistky lze akceptovat jako alternativu, která zejména v budějovickém „lidském“ pojetí této opery dodává milostným scénám věrohodnější a žádoucí erotické jiskření. Lišák v hnědavém obleku a klobouku se objeví ve velkém stylu – přijede na bicyklu, za kterým na nosiči veze obrovské kolo měsíce. V jeho bělavé záři si na palouku začne namlouvat slečnu Lišku a Peter Račko transponovaný part do vysoké tenorové polohy zvládl skvěle.

Svatopluk Sem, který si na začátku své kariéry právě v budějovickém operním souboru vybudoval široký repertoár, má roli revírníka zažitou už z hudebního nastudování Roberta Jindry v pražském Národním divadle. A postupně se přibližuje k propojení janáčkovské nostalgie stáří a radosti života uprostřed moudrosti Přírody. Jeho mužským protihráčem je v budějovické inscenaci Harašta, místní proutník v kšiltovce, který s průrazně mladistvým barytonem Jiřího Brücklera „kácí“ jednu holku za druhou, než přebere Terinku nemotornému Rechtorovi. Také obsazení této role Ondřejem Koplíkem stejně jako Faráře Josefem Škarkou bylo pěvecky i typově perfektní. V dvojrolích s Komárem a Jezevcem se ani oni nemuseli pitvořit jako zvířátka, protože režijní tandem SKUTR nepojal Janáčkovu operu jako pohádku o zvířátkách, ale jako barvitý kaleidoskop lidských minipříběhů prodchnutých zamilovaností mládí i nostalgií stáří, humorem i smutkem nad smrtí, kterou smířlivě přesahuje pokračování života.

Podobně jako v případě ostravské inscenace Výletů páně Broučkových i tuto Janáčkovu operu nahlédli režiséři Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka s výtvarníky Jakubem Kopeckým (scéna) a Markem Cpinem (kostýmy) optikou pivních půllitrů, které v nápadité choreografii Jana Kodeta měli páni „za kloboukem“. V takové lehce potácivé opilosti se latrína na dvorku u Revírníka může ocitnout ve výšce na empiru a Paní revírníková jako správná drbna s upjatým drdolem z ní „kázat“ o morálce. Revírník si nedrapne malou pištící Bystroušku násilím, ale pohladí ji a tím si získá její důvěru natolik, že s ním odchází dobrovolně. Bystrouška se nastěhuje do „parádního“ pokoje vybaveného vycpanými hlavami jelenů, koženým křeslem a stolkem, ze kterého doslova vyhází kufry Jezevcovi. V autobusové zastávce čeká Harašta na Terinku i otec Pásek na cestu do Brna. Železná past, kterou Revírník nalíčí na liščátka, má podobu svázané šňůrky, kterou se „holky“ učí přebírat. Holčička –Skokánek vesele hopsá přes švihadlo. Hospoda u Pásků se „kácí“ pod dlouhou šikmou střechou, jen poutač s dnes módními neóny ve tvaru siluety hlavy jelena a srdce sem nemístně vnáší americké prvky. Neónový poutač, ve tvaru kříže, má i kaplička, do které se uchyluje farář. Z tohoto amerikanizovaného světa jakoby sem zabloudil i všudypřítomný Králík – plyšák, který sice v podání Pavla Klenky vyvolává v hledišti smích, když se opilecky promotává celou operou, ale jeho prvoplánová komika a škytání v milostných scénách mezi Lišákem a Bystrouškou vysloveně ruší.

Po celém dni, kdy lilo jak z konve, těsně před představením déšť jako zázrakem ustal a nad Otáčivým hledištěm s Příhodami lišky Bystroušky se nakonec ukázal i měsíc. Mohl se usmívat.

Kategorie:Zážitky a propadáky měsíce

Primary Sidebar

Secondary Sidebar

Rubriky

  • Aktuality
  • Festivaly a koncerty
  • Jubilea
  • Opera
  • Pozvánky
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Různé
  • Upoutávky
  • Vzpomínky
  • Zážitky a propadáky měsíce

Archivy

  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016

Copyright © 2023 · Magazine Pro on Genesis Framework · WordPress · Log in