10. Mezinárodní festival pěveckých sborů „Slovakia cantat 2016“

Moyzesova sieň, Hudobná sieň Klarisky

Jiří Kolář

Úvodní foto: Slovakia cantat Foto archiv

Nechce se tomu ani věřit, ale v letošním roce oslavil Mezinárodní festival pěveckých sborů Slovakia cantat (21.–24. 6.) již své jubilejní 10. výročí vzniku. Úspěšnost projektů mladé slovenské agentury Bratislava Music Agency v čele s jejím ředitelem doc. Milanem Kolenou, ArtD je obdivuhodná a pro rozvoj slovenského sborového zpěvu a možnost pravidelných kontaktů slovenských sborů s mezinárodním sborovým hnutím velice záslužná. Dokumentuje to zřetelně bilance výsledků jejích sborových a orchestrálních festivalů. Od roku 2005 se jich zúčastnilo již neuvěřitelných 765 souborů s více než 23 000 zpěváky a instrumentalisty. Velkou zásluhu na těchto pozoruhodných číslech mají i české pěvecké sbory a instrumentální ansámbly. 39 dětských, 43 mládežnických a 53 dospělých sborů s 9 instrumentálními soubory – celkem více než 4 500 účastníků – vydobylo pro české neprofesionální interpretační umění na slovenských hudebních festivalech pořádaných Music Agency Bratislava zatím celkem 72 zlatých, 66 stříbrných a 24 bronzových diplomů.

Největší zájem a zaslouženou evropskou pozornost si mezí milovníky hudby a sborového zpěvu získal nejvýznamnější z festivalů pořádaných Bratislava Music Agency – Mezinárodní festival pěveckých sborů Slovakia cantat. Jednoznačně to svou vysokou uměleckou úrovní prokázal i jeho 9. ročník, v němž se v 11 soutěžních kategoriích a 29 soutěžních vystoupeních představilo více než 800 zpěvaček a zpěváků z 19 pěveckých sborů ze sedmi zemí (České republiky, Itálie, Polska, Rakouska, Slovenska, Slovinska a Švýcarska). Soutěžní část festivalu hodnotila mezinárodní odborná porota ve složení: prof. Romans Vanags (Lotyšsko), předseda poroty, prof. Dariusz Dyczewski (Polsko), prof. James Kim (USA), prof. PaedDr. Jiří Kolář (ČR), prof. Stanislaw Krawczyńaski (Polsko), Mag. Jürgen Partaj (Rakousko) a doc. Ondrej Šaray, ArtD. (Slovensko). Kompletní výsledkovou listinu, zachycující i významné úspěchy českých sborů, najdete v Novinkách webových stránek www.jirikolar.cz nebo na webových stránkách www.choral-music.sk. Tam si budete moci prohlédnout i festivalovou fotogalerii Karla Kašáka.

V této recenzi nebudu podrobně rozebírat interpretační výkony jednotlivých sborů, ale dovolte mi alespoň stručný komentář, který si zaslouží úspěšná soutěžní vystoupení českých účastníků a několik obecných poznámek.

České sborové umění zastupovaly ve čtyřech soutěžních kategoriích tři pěvecké sbory. V kategorii Dětské pěvecké sbory do 16 roků se v akusticky dokonalé Moyzesově síni představil nejprve sympatický devatenáctičlenný čistě „dívčí“ dětský sbor Rošťák (Anna Pokorná), působící v současné době při ZUŠ v Přelouči. Přes značně netradiční soutěžní dramaturgii (převaha písní populárního charakteru s anglickým textem na úkor ukázek z kvalitní české, případně světové dětské sborové tvorby) však naznačil své možnosti, zpěvem s bohatým, atraktivním pohybovým doprovodem dokázal navázat úzký kontakt s publikem a i ve svém komorním, věkově značně různorodém obsazení byl jistě zajímavým obohacením soutěžního klání. Stříbrný diplom si odváží domů jistě více než zaslouženě. Nadějnou perspektivu v dalším uměleckém vzestupu (ať již jde o promyšlenější dramaturgii, přirozenou výslovnost a frázování) má Rošťák v mladé, odborně poučené, pohybově elegantní „tančící“ sbormistryni, která se představila v kategorii Spirituál, gospel, pop, jazz i jako vedoucí druhého přeloučského komorního ansámblu – Pěveckého sboru Plamen. Patnáctičlenný věkově velice mladý sbor složený z odchovanců Rošťáka je zvláště ve zvuku ještě poněkud nezralý a potřeboval by především v chlapecké sekci barevně posílit. Sympatická však byla odvaha ansámblu představit své schopnosti i v à cappellovém zpívání (čtyři z šesti skladeb byly provedeny à cappella) a využít i při soutěžním vystoupení bohatý pohybový doprovod. Také tento soubor má dobré perspektivy. K rychlejšímu dosažení vyšší kvality bych však přece jen doporučoval posílení „mužské“ sekce barevně výraznějšími, zralejšími hlasy, což podpoří i intonační jistotu ansámblu. I Plamen získal za své soutěžní vystoupení stříbrný diplom.

Nejúspěšnějším ze tří českých účastníků Slovakia cantat 2016 byl Pěvecký sbor Masarykovy univerzity Brno (Michal Vajda), který si po nedávném úspěchu v Montreux (Grand Prix) odváží skvělé výsledky i z Bratislavy. V kategorii Musica sacra à cappella si za získaných 27,6 bodů vyzpíval zlaté pásmo a vítězství „ex aequo“. Úspěšný byl i v šestičlenné kategorii Smíšené sbory dospělých. V kategorii nabité vynikajícími sbory získal za druhý nejvyšší bodový zisk další zlatý diplom (27,8 bodů), který ozdobil navíc ještě Zvláštní cenou poroty za vynikající hlasovou kulturu. Podle mého názoru by účasti brněnského vysokoškolského sboru slušela v obou kategoriích i Zvláštní cena za dramaturgii, která byla nejen dostatečně

náročná, ale i stylově a hudebně vzorně kontrastní (Musica sacra à cappella: Petr Řezníček: Haec dies; Gioachino Rossini: Quando corpus morietur; Moses Hogan: Eliah Rock – Smíšené sbory dospělých: Petr Eben: Cantico delle creature; Jacobus Gallus Handl: Pater noster; Klement Slavický: Rozmarný). I tento náš přední akademický sbor má jistě ještě prostor ke zlepšování (to je na sborovém zpěvu krásné, že dotknout se hudebního nebe je tak obtížné). Viděl bych jej v promyšlenějším využití přiměřené dynamiky, rytmicko-metrickém vylehčení tempově rychlých částí a ještě dokonalejším přiblížení se náladě textového obsahu skladby.

Kromě našeho brněnského akademického sboru vynikly svými výkony, ale i prezentací zajímavých moderních sborových děl nad ostatní podle očekávání slovinské sbory (smíšené sbory KD Komorní sbor Ipavska a Collegium vocale Celje; ženská Vokální skupina Aurora), po interpretační i dramaturgické stránce byly však vynikající i sbory polské (vítěz Grand Prix Slovakia cantat 2016 – Smíšený sbor Námořní univerzity Szczeczin (Sylwia Fabiańczyk-Makuch, Zvláštní cena za dirigentský výkon) nebo Komorní sbor 441Hz Chamber Choir s výbornou „vokální“ dirigentkou Annou Wilczewskou. Interpretačně zcela přesvědčivý výkon podal rovněž vynikající slovenský Fakultný miešaný zbor Omnia Žilina se skvělou sbormistryní Monikou Bažíkovou.

Zmínit je třeba i vystoupení více než šedesátičlenného Mužského pěveckého sboru MACH4 z německého města Gumpoldskirchen, v oblasti českého sborového zpěvu v početnosti mužského sboru představa z oblasti zcela nereálných snů, i prvé soutěžní vystoupení mladého celoslovenského sboru Con moto (s českým sbormistrem Jiřím Slovíkem), který pracuje na podobném principu měsíčních soustředění jako český Bohemiachor.

Program soutěže přinesl i řadu u nás méně známých nebo neznámých skladeb, které bych rád našim sborům doporučil k interpretaci. Půjde především o skladby pro smíšené sbory a podrobnosti o nich lze snadno najít na internetu.

Z americké sborové literatury:

Eric Whitacre (* 1970): With a Lilly in Your Hand; Sleep (2011); Sainte Chapelle (2013?)

Tim Sarsany (*1966): Salve Mater Misericordiae (2001)

Randall Stroope (*1953): The Conversion of Saul (2011?)

Robert H. Young (1923–2011): There is No Rose of Such Virtue

Greg Jasperse: Voice Dance (více částí)

Randall Thompson (1899–1984): Glory to God in the Highest

Ze švédské sborové literatury:

Jan Sandström (*1954): Biegga luohte (1988)

Lars Jansson (*1951): Salve Regina: To the Mothers in Brazil

Z waleské sborové literatury:

Paul Mealor (*1975): She walkes in Beauty (2010)

Z polské sborové literatury:

Piotr Jańczak (*1972): Ave maris stella (2011)

Marek Piotr Jasiński (1909–1995): Psalm 107; Ave maris stella

Wojciech Blazéjczyk (*1981): Terra

Jacek Sykulski (*1964): Stoi lód na Prośnie

Ze slovinské sborové literatury:

Damjan Močnik (*1967): Verbum supernum prodiens (asi 2009)

Andrej Makor (*1987): O magnum mysterium (2014); Prav po prestih

Z litevské sborové literatury:

Vytautas Miškinis (*1954): Missa brevis

Z indické sborové literatury:

Alleh Rakha Rahman (*1966): Jai Ho

Z dánské sborové literatury:

Michael Bojesen (*1960): Gloria (pro ženský sbor)

Nás může těšit, že se v programu zahraničních sborů objevily i ukázky z děl Zdeňka Lukáše – dvě části z jeho Missa brevis, op. 176 (Sanctus, Agnus Dei) a Dies irae z jeho Reqiem per coro misto, op. 252.

Součástmi festivalu, jehož spoluorganizátory byly též Únia speváckych zborov Slovenska, Bratislavské kulturne a informačné stredisko a Hlavné mesto SR Bratislava, byl i Zahajovací koncert v přeplněném Jezuitském kostele na Františkánském náměstí, čtyři Festivalové koncerty v Hudobné síni Klarisky a možnost vystoupení sborů v průběhu nedělních mší.

Za šťastný pořadatelský nápad považuji to, že jednotliví porotci neodevzdávali sborům hodnotící listy, které bývají často z omezených časových důvodů vypracování značně formální. Sbormistři měli však možnost pohovořit si s kterýmkoliv porotcem v době recepce po vyhlašování výsledků a podrobně se dozvědět všechny rady a připomínky.

Na závěr slavnostního vyhlášení výsledků, které se odehrálo na otevřené scéně Hlavního náměstí, poděkoval umělecký ředitel festivalu Milan Kolena sborům, dirigentům i porotcům za jejich práci a výkony a pozval je na příští jubilejní 10. ročník Slovakia cantat, který se uskuteční v dnech 20.–23. 4. 2017. A já bych rád popřál festivalu, aby si udržel tak mimořádnou uměleckou úroveň, jakou se mohl pyšnit v letošním roce.