Srpnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové – zážitek bez propadáku

Protože jsem z „databáze“ pro NEJ vyloučila operní přenosy, které jsou ve srovnání s vjemy přímo v divadle nebo na koncertě zejména po zvukové stránce jinou kategorií, bohatý program Operního léta v Kině 35 Francouzského kulturního institutu s přinejmenším inspiratviními záznamy inscenací z festivalu v Aix-en-Provence zůstává stranou. Po záplavě červencových festivalů s barokními operami tak zůstal srpen výrazně skromnější. Byl ve znamení francouzské barokní opery, když se do druhého prázdninového měsíce přehoupl závěrečný koncert Letních slavností staré hudby Slavnost pro krále Slunce a v nově zrekonstruovaném barokním zámeckém divadle ve Valticích u nás poprvé zazněla Lullyho Armida.  I když mělo provedení Göttingenského barokního orchestru pod taktovkou Antonia Adamského spíše mile sousedskou atmosféru a poskytlo jen základní informativní představu o této Lullyho poslední tragédii lyrique, zařazení mezi propadáky si nezaslouží.  Slavnost pro krále Slunce by ovšem mezi zážitky patřila i v „silnější“ konkurenci, než v té, která se sešla v srpnu.

Pokračování textu Srpnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové – zážitek bez propadáku

Červencová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Po té, kdy Národní divadlo svou momentálně bezprizorní Státní operu odstrčilo s premiérou operety Jacquese Offenbacha Orfeus v podsvětí do Hudebního divadla v Karlíně na závěr sezony o svátku 6. července, stálé operní scény se uzavřely. Prázdninovou operní a vokální nabídku u nás převzaly festivaly. Na letošním 5. ročníku Olomouckých barokních slavností zazněly v atriu Jezuitského konviktu, který nyní funguje jako Umělecké centrum Univerzity Palackého, tři barokní serenaty – La contesa de‘numi Leonarda Vinciho s hádkou bohů, kdo bude vychovávat následníka francouzského trůnu, Il natal di Giove Karla Müllera o mylně pochopeném proroctví a La Senna festeggiante Antonia Vivaldiho o usmíření Benátek a Francie prostřednictvím tří alegorických postav. Hudební festival Znojmo téma svého 13. ročníku – německá hudba pod vlivem reformace  – obohatil v kostele sv. Michala scénickým provedení Příběhu o Kristu s hudbou Heinricha Schütze. A letošní operní novinkou Jihočeského divadla pro tradiční letní stagionu na krumlovském Otáčivém hledišti byl Verdiho Trubadúr. Z vokálních koncertů  Letních slavností staré hudby proběhlo v červenci zahájení s programem nazvaným Král nebes.

Pokračování textu Červencová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Červnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

V červnu uzavřelo letošní operní sezonu pražské Národní divadlo Wagnerovým Lohengrinem, ve kterém prach dřevěných mečů naštěstí zvířila hudba, ostravská opera Rossiniho Lazebníkem sevillským!!! v novém českém přebásnění Jaromíra Nohavici se třemi vykřičníky v názvu a s přeformátováním postav režisérem Ondřejem Havelkou a v Plzni u nás český soubor poprvé nastudoval Luigiho Cherubiniho Medeu. Červnový program Pražského jara přinesl koncert Orchestru Berg s novinkou Zbývá jen píseň, ve které se Petr Wajsar s lehce satirickým odstupem vypořádal s festivalovým zadáním brittenovského Průvodce mladého člověka, ovšem nikoli orchestrem, ale hudebními styly 20. století. A začaly festivaly další – v osvěžující tradici vlastní staggiony na zámku Nové Hrady pokračovala Smetanova Litomyšl Händelovou dramatickou kantátou Aci, Galatea e Polifemo, které předcházel sled hudebně-scénických zastavení po zámeckých zahradách s postavami a áriemi z Händelových oper. Festival komorní hudby Český Krumlov vygradoval svou Barokní noc v unikátním zámeckém Barokním divadle novodobou českou premiérou opery Antonína Laubeho Věštba. V rámci svého XI. abonentního cyklu se Ensemble Inégal ve Velkopřevorském paláci rozmarně „plavil“ Člunem z Benátek do Padovy v madrigalové komedii Adriana Banchieriho. Součástí Česko-německého kulturního jara 2017 bylo i společné vystoupení Dětské opery Praha, Dětského sboru Bavorské státní opery a Mládežnického orchestru Bavorského státního orchestru ATTACCA, při kterém ve Stavovském divadle české a německé děti uvedly Brundibára Hanse Krásy. A uskupení Run OpeRun se pokusilo provokovat mozartovskou adaptací Thriller Figarova svatba jako detektivkou s otevřeným koncem, který ale přišel příliš pozdě.

Pokračování textu Červnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Květnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Květnové nabídce operních inscenací a vokálních koncertů vedle liberecké premiéry Verdiho Rigoletta dominovaly koncerty Pražského jara: specializace na starou hudbu patřila souborům Ensemble Inégal a Forma Antiqva, z mezinárodních pěveckých hvězd se prezentovaly Diana Damrau a Kate Lindsey, zatímco z nejmladší generace sólistů dostal příležitost basbarytonista Boris Prýgl. Z vokální hudby 20. století PJ nabídlo Faustovskou kantátu Alfreda Schnittkeho a na koncertě Orchestru Berg zazněla díla Pierra Jodlowského, Anny Meredithy a Petra Wajsara. I když byla květnová paleta festivalově koncentrovaná, do kategorie zážitku řadím jen jediný koncert, zato mezi propadáky tentokrát uvízly produkce dvě.

Pokračování textu Květnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Dubnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Duben byl ve znamení české opery: dokonce dvakrát měla premiéru Dvořákova Rusalka a nastudování dirigenta Norberta Baxy s režisérem Tomášem Pilařem v Plzni a pojetí dirigenta Marka Šedivého a režiséra Ilji Racka přinesly velmi odlišné přístupy jak hudebně tak ve scénickém pojetí. Ostravská opera pokračuje v kompletování svého smetanovského cyklu Tajemstvím. Pražské Národní divadlo připomnělo Krakatitem sté výročí narození jedné z klíčových osobností české poválečné opery – Václava Kašlíka.

Pokračování textu Dubnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Březnová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Operní březen přinesl v našich stálých divadlech pouze dvě premiéry. Národní divadlo Brno (v Janáčkově divadle) uvedlo v české premiéře Lásku na dálku finsko-francouzské skladatelsky Kaiji Saariaho a pražské Národní divadlo (na Nové scéně) představilo novinku Jiřího Kadeřábka s názvem Žádný člověk. Do výběru pro březnová „nej“ zařazuji i Vivaldiho Arsildu v hudebním nastudování Collegia 1704 a v režii Davida Radoka, kterou po odmítnutí pražským Národním divadlem uvedlo Slovenské národní divadlo.

Pokračování textu Březnová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Únorová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Operní únor byl bohatý nejen na premiéry, ale i na mimořádné hosty, kteří vstoupili do starších inscenací. Opera Národního divadla se bez dostatečného nadhledu pokoušela o humor v Donizettiho Poprasku v opeře, Ponchielliho Giocondu v Brně zachraňovaly alespoň některé sólové výkony a hudební nastudování. Mimopražská divadla ozvláštnila sezonu dramaturgicky zajímavými díly – Orffovu Chytračku (v kombinaci s tanečním ztvárněním Carmina burana) premiérovali v Opavě, v Olomouci uvedli druhou verzi Řeckých pašijí Bohuslava Martinů a ostravský soubor obohatil svoji dlouhodobě koncipovanou linii oper 20. století Zneuctěním Lukrécie Benjamina Brittena. V inscenaci Dvořákovy Rusalky v Národním divadle hostoval jako Princ Piotr Beczała a tenorista Yusif Eyvazov si v naší „zlaté kapličce“ trénoval roli Giordanova Chéniera pro milánskou Scalu, kterou bude po boku své hvězdné manželky Anny Netrebko zahajovat příští sezonu. Do únorové „databáze“ patří i dva koncerty – Královské slavnosti ve Versailles Collegia 1704 Václava Lukse a vystoupení amerického mužského vokálního souboru Chanticleer.

Pokračování textu Únorová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Lednová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Po operním prosinci ve znamení premiér českých titulů byl leden měsícem italských operních „hitů“. Budějovická opera nastudovala Verdiho Trubadúra, plzeňská Pucciniho Madam Butterfly a pražská Státní opera Tosku. Tuto trojici v nastudování stálých souborů doplnila premiéra nazvaná Anne, beze strachu hledět na nebe, která kombinovala taneční Kuchyňskou revue Bohuslava Martinů s mono-operou Deník Anny Frankové Grigory Frida. A Česká filharmonie zařadila do své koncertní sezony Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů. Výběr zážitku a propadáku byl tentokrát zcela jasný.

Pokračování textu Lednová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Prosincová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Prosincový základ pro výběr operních inscenací sestává ze čtyř premiér – z toho tři nastudování prezentovala české opery, které vznikly v průběhu deseti let na přelomu 19. a 20. století. V Ostravě po mnoha letech připomněli Bouři Zdeňka Fibicha, brněnský soubor nastudoval Dvořákovu operu Čert a Káča a v Liberci uvedli Janáčkovu Její pastorkyňu. Opera Národního divadla na Nové scéně „odpočítala hvězdné vteřiny lidstva“ v dokumentární video-opeře Tři příběhy Stevea Reicha a Beryl Korotové.

Prosinec byl bohatý i na vokální koncerty. Vánoční ráz mělo Bachovo Vánoční oratorium v provedení Collegia 1704 a Collegia Vocale a koncert Dagmar Peckové a kytaristy Štěpána Raka s jejich hosty v pražské Lucerně. Cappella Mariana pod vedením Vojtěcha Semeráda prezentovala svůj objevný výběr z Kodexu speciálníku na koncertě i na nově vydaném CD a do České republiky poprvé zavítal Erwin Schrott a uvedl se programem Rojotango.

Pokračování textu Prosincová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Listopadová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Listopadová nabídka sestoupila do útlumu. Stálé soubory neuvedly žádné nové nastudování, a tak jedinou operní premiérou byla inscenace Komorní opery JAMU, ve které v Divadle Na Orlí zazněla v jednom večeru dvě soudobá díla brněnských skladatelů – novinka Petra Haly Mistrová, aneb Když bolševici zrušili Vánoce a opera Miroslava Háby Malý princ. Doháněla jsem ovšem ještě druhou sérii nové verze opery Martina Smolky a Jiřího Adámka Bludiště seznamů v divadle Alfred ve dvoře, protože ta předchozí se překrývala na konci června s Novými dny opery v Ostravě (NODO).

Pokračování textu Listopadová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové