Salome v Drážďanech

Drážďany, Sächsische Staatsoper

Pavel Horník

salome_9780117foto-p-hornik
Jennifer Holloway (Salome) a Daniel Johansson (Narraboth) Foto c Pavel Horník

Tato třetí opera Richarda Strausse má vlastně na zdejší operní scéně jakoby domovské právo. Vždyť zde měla premiéru za řízení Ernsta von Schucha 9. 12. 1905 s obrovským ohlasem a hrála se 99x do roku 1928. O dva roky později vznikla nová inscenace za řízení samotného skladatele. Hrála se do roku 1941 celkem 14x. Po sedmileté pauze nastudoval operu Karl Böhm. Po válce pak vzniklo osm inscenací, včetně té současné, ve více než dvou stech provedeních. Možná nudná, ale jistě úctyhodně početná hra čísel.

Pokračování textu Salome v Drážďanech

Srdečná atmosféra, „srdeční“ záležitost

Jeseník, Kaple

Jarmila Pohlová

Dne 30. 9. se v jesenické Kapli uskutečnil další z komponovaných večerů hudby a laskavého slova, který v těchto prostorách již má svou tradici. A protože je to dobrá tradice, získává si tento typ pořadů stále více příznivců, což se projevilo i na vysoké návštěvnosti. Kapacita Kaple málem nestačila zájmu těch, kteří chtěli být „u toho“. Na tom má ovšem zásluhu i výběr hostů, které se pořadateli pro tento večer podařilo získat. Vzhledem k jejich pracovní vytíženosti je to malý zázrak, že si udělali čas a z „dalek“ Prahy přijeli do „dalekého“ Jeseníku. Obecenstvo je nadšeně uvítalo a všichni dohromady vytvořili hřejivou, srdečnou atmosféru tohoto večera.

Pokračování textu Srdečná atmosféra, „srdeční“ záležitost

Tady žije SOČR

Praha, Český rozhlas

Rafael Brom

socr-zleva-jitka-nov-otna-pavel-cermak-jana-svadlenkova-vasil-fridrich-dir-jan-talich-foto-rafael-brom
SOČR (zleva) Jitka Novotná, Pavel Čermák, Jana Švadlenková, Vasil Fridrich, dir. Jan Talich. Foto Rafael Brom

Přímý přenos koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu z domácího Studia 1 v budově rozhlasu na Vinohradské třídě, který vysílala stanice Vltava, se konal 11. října. V komorní řadě, označené S, která má v letošní Koncertní sezoně 2016/2017 rozhlasového orchestru čtyři večery v renovovaném nahrávacím a koncertním studiu, přinesl její úvodní koncert atraktivní program se třemi sólisty a dirigentem Janem Talichem. Komorní cyklus nese název Tady žije SOČR – jak lze tedy zříti, není titulek této zprávy originální kreativním počinem recenzenta, nýbrž byl jednoduše opsán z programového letáku večera.

Pokračování textu Tady žije SOČR

Gerontiuv sen v Berlíně, Staatskapelle Berlin, Thomas Hampson a Daniel Barenboim

Berlín, Grosser Saal der Berliner Philharmonie

Jiří Štilec

Oratorium Gerontiův sen, op. 38 (The Dream of Gerontius) na text kardinála Johna Henryho Newmana od Edwarda Elgara nepatří, alespoň v České republice, k příliš často provozovaným a známým skladbám, i když shodou okolností naposledy bylo u nás toto monumentální dílo provedeno na festivalu Janáčkův máj v Ostravě v roce 2013. Obliba takových rozsáhlých vokálně instrumentálních produkcí ve Spojeném království souvisí s tradiční britskou zálibou v oratorních žánrech. Tato linie začíná někdy v době Georga Friedricha Händela a pokračuje přes devatenácté století až k současnosti. K úspěšným oratorním autorům ve Velké Británii patřil i náš Antonín Dvořák. Je zajímavé, že Dvořákovi byl stejný Newmanův text nabídnut ještě před Edwardem Elgarem, Dvořák však text odmítnul. A tak Edward Elgar zhudebnil tento mysteriozní text v roce 1900 a svou skladbu tento katolík a anglický národní skladatel považoval za jedno ze svých nejdůležitějších a nejlepších děl. Na poslední straně partitury s datem 3. srpna 1900 se objevuje citát z díla Johna Ruskina („This is the best of me…“).

Pokračování textu Gerontiuv sen v Berlíně, Staatskapelle Berlin, Thomas Hampson a Daniel Barenboim

Netradiční Evžen Oněgin v Drážďanech

Drážďany, Semperova opera

Pavel Horník

Tato po Pikové dámě Čajkovského nejhranější opera se asi po patnácti letech vrátila na jeviště Semperovy opery. Jenom trochu k historii. Po druhé světové válce bylo dílo v Drážďanech uvedeno roku 1949. Protože Semperova opera byla devastujícím náletem spojeneckých letadel zničena, operní soubor účinkoval v minimálně poničené budově Schauspielhausu, nacházejícího se vedle Zwingeru. Pro zajímavost: roli knížete Gremina zpíval legendární basista Gottlob Frick, Oněgina ztvárnil rovněž slavný a před válkou v celém Německu nejmladší nositel titulu Komorní pěvec, Arno Schellenberg. Ještě uvedu, že po premiéře Oněgina v Moskvě 1879 bylo jeho první zahraniční uvedení realizováno v pražském Národním divadle roku 1888.

Pokračování textu Netradiční Evžen Oněgin v Drážďanech

Nový Trojanův muzikál událostí

Praha, Divadlo Pražské konzervatoře

Vladimír Říha

Skladatel Pavel Trojan st., ředitel Pražské konzervatoře, je sice známý jako člen sdružení Harmonia a tedy jako autor spíše vážné hudby. Je však i úspěšným autorem oper a muzikálů a tituly jako Bylo nás pět a Pastýřská pohádka byly uvedeny i v rámci festivalu Pražské jaro. Proto velkou pozornost publika přilákala 27. 4. v Divadle Pražské konzervatoře na Rejdišti premiéra jeho nového muzikálu Závišův kříž, napsaného na libreto Gustava Skály, jenž se sám chopil i režie a výpravy.

Pokračování textu Nový Trojanův muzikál událostí

Brněnská filharmonie zní jinak. Ve Vídni.

Vídeň, Konzerthaus

Karla Hofmannová

Protože se v Brně v současné době velmi diskutuje otázka potřebnosti či nepotřebnosti nového koncertního sálu a jak a jestli akustika ovlivňuje vnímání publika, zajela jsem si během jedné květnové neděle na koncert brněnské filharmonie do Vídně. Zdejší Konzerthaus má několik sálů – Mozartův (pro 700 posluchačů), Schubertův (pro 330), Beriův (400 sedadel), ale nejkrásnější a nejznámější je velký Zlatý sál pro více než 1800 návštěvníků.

Pokračování textu Brněnská filharmonie zní jinak. Ve Vídni.