Busoniho Doktor Faust v Drážďanech

Drážďany, Sächsische Staatsoper

Pavel Horník

 

Faustovská tematika, hlavně díky Goethemu, je v divadelním a zejména v operním umění mezi diváky oblíbená. Připomeňme si třeba Fausta Louise Spohra. Nejznámějším a nejčastěji hraným dílem je samozřejmě Faust od Charlese Gounoda. Pak následuje  Boitův Mefistofeles nebo Berliozovo Faustovo prokletí. Ani následující století dvacáté nezůstalo v operním světě  tomuto námětu nic dlužno. Italský skladatel a klavírní virtuos, narozený v Empoli roku 1867, Ferrucio Busoni složil několik oper, ale pouze jeho čtvrtá opera  Doktor Faust dosáhla světového věhlasu. Dílo, které není konkrétně  spojováno s goetheovským pojetím, začal Busoni skládat v Berlíně v roce 1916. Konkrétním námětem se mu stala stará německá pověst a loutková hra anglického básníka druhé půle šestnáctého století Christophera Marlowa. Sám skladatel se premiéry své, téměř dokončené opery, nedočkal. Roku 1923 ve věku 58 let v  Berlíně zemřel. Práci dokončil jeho student Philipp Jarnasch. Od její premiéry 21. května 1925 v Drážďanské opeře (dirigoval Fritz Busch) našla své místo velmi brzy  nejdříve na řadě německých scén. Zajímavé je také to, že její první zahraniční uvedení bylo roku 1928 v Praze na scéně Nového německého divadla. Za války byla uvedena v Itálii. Teprve po druhé světové válce se dostalo na některá světová jeviště. Do Metropolitní opery doputoval Doktor Faust dokonce až v roce 2001 a titulní roli zde vytvořil známý americký baryton Thomas Hampson. Poslední uvedení v Německu bylo roku 2008 v Mnichově. Tehdy je v Bayerische Staatsoper hudebně  nastudoval Tomáš Netopil.

Pokračování textu Busoniho Doktor Faust v Drážďanech

Legendární tenorista José Carreras na svém posledním světovém turné oslnil posluchače i v Pardubicích

Pardubice, Tipsport Aréna

Markéta Jůzová

jose-carreras-s-komorni-filharmonii-pardubice-foto-marketa-juzova
José Carreras s Komorní filharmonií Pardubice Foto c Markéta Jůzová

Legendární španělský tenorista José Carreras se vydal letos na své poslední světové koncertní turné nazvané A Life in Music / Život v hudbě. Vynikající operní pěvec ztělesnil více než šedesát rolí. Z širokého repertoáru mu byly stylově nejbližší opery, které složili Giuseppe Verdi a Giacomo Puccini. Zpíval nejen koncertní repertoár, ale i v muzikálech a operetách. Lidové a vánoční písně patří dosud k jeho oblíbeným. Držitel řady prestižních ocenění za hudební profesi a charitativní činnost stanul na nejvýznamnějších operních scénách světa.

José Carreras a jeho mimořádný lyrický tenor https://www.youtube.com/watch?v=qvJOWqAkvjw

José Carreras absolvoval v Barceloně Conservatorio Superior de Música del Liceo a brzy po skončení konzervatoře se začal s úspěchem prosazovat na operních jevištích. Jeho životním idolem byl italský operní pěvec Giuseppe Di Stefano a významným pedagogem Juan Ruax. V profesi mu výrazně pomohla španělská operní sopranistka Montserrat Caballé, s níž vystupoval ve více než patnácti různých operních inscenacích. Její bratr Carlos Caballé byl dlouho Carrerasovým manažerem.

Ve druhé polovině 80. let 20. století účinkoval dokonce i ve filmu Romanza final, který režíroval José María Forque, ve snímku ztvárnil José Carreras tenora Juliána Gayarra. Když se jeho hudební dráha závratně rozběhla, byla pěvci diagnostikována zákeřná nemoc leukémie a ocitl se i ve stavu, kdy mu lékaři nedávali velkou šanci na přežití. V roce 1988 založil Nadaci proti leukémii, která nese jeho jméno. Obdiv si zaslouží i za svůj tehdejší šťastný návrat k profesi. O pěvci byl poměrně brzy natočen otevřený dokument A Life Story / Životní příběh.

vanocni-koncert-foto-marketa-juzova
José Carreras a David Giménez s Komorní filharmonií Pardubice – Foto c Markéta Jůzová

Po celém světě se proslavil José Carreras koncerty Tří tenorů v 90. letech 20. století, kdy zpíval v Evropě a ve Spojených státech amerických společně se svými slavnými kolegy, španělským pěvcem Plácidem Domingem a italským pěvcem Lucianem Pavarottim. Bouřlivé ovace sklízeli, když program koncertů dirigoval světoznámý indický Maestro Zubin Mehta.

Poslechněte si ukázku z koncertu Tří tenorů, charismatických pěvců rozdílného temperamentu, kteří zpívají romantické melodie z Verdiho opery La Traviata.

Plácido Domingo, José Carreras a Luciano Pavarotti https://www.youtube.com/watch?v=kFsI-czkebc

Se zahraničními nahrávacími firmami pro CD a DVD spolupracoval José Carreras nejvíce s Deutsche Grammophone, Erato, Philips a Sony Classical. V operní tvorbě inklinoval nejen k dílům Verdiho a Pucciniho, ale zpíval i v operách z tvorby Georgese Bizeta, Gaetana Donizettiho, Umberta Giordana, Jacquese Fromentala Halévyho, Julese Masseneta a Camilla Saint-Saënse. Na jevištích v Evropě a USA vystupoval po boku slavných pěvců a pěvkyň, spolupracoval s velkými dirigenty.

Nahlédněte do spolupráce operního pěvce s geniálním americkým dirigentem a skladatelem Leonardem Bernsteinem na zkoušce nahrávky jeho nejslavnějšího muzikálu West Side Story.

Leonard Bernstein West Side Story

José Carreras natáčí muzikál https://www.youtube.com/watch?v=z85iqfprcRI

Velký otevřený rozhovor s proslulým operním pěvcem připravila v roce 2015 Česká televize. José Carreras přijal čestné pozvání od moderátora Marka Ebena a debatoval s ním o hudbě, charitě i sportu v divácky oblíbeném pořadu Na plovárně.

Rozhovor se světoznámým tenoristou José Carrerasem http://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/214522160100033-na-plovarne-s-jose-carrerasem/

Proslulý barcelonský rodák své životní jubileum oslavil na slavnostním hudebním večeru v Bratislavě, kde v den sedmdesátých narozenin 5. prosince 2016 představil publiku s velkým úspěchem koncert v rámci svého posledního zahraničního turné. Ze slovenské metropole se přesunul do Pardubic. 10. prosince 2016 městskou Tipsport Arénu sice nevyprodal, ale přibližně čtyři tisíce posluchačů ocenilo pěvce v závěru oficiálního programu dlouhotrvajícími ovacemi ve stoje.

Po Carrerasově boku zazářila mexická sopranistka Rebeca Olvera. V příjemném lidském a profesionálním souznění dirigoval koncert pěvcův synovec David Giménez, který se španělským temperamentem, energicky a s vytříbeným citem pro interpretaci různých hudebních stylů řídil Komorní filharmonii Pardubice. Chlapecký pěvecký sbor Bonifantes připravil k pěknému výkonu sbormistr i sborista večera Jan Míšek. Vánoční koncert se uskutečnil v krásné atmosféře.

Když program otevřel orchestr romantickou hudbou Farandola ze suity č. 2 Arlésanka Georgese Bizeta, byly na pozadí promítány vybrané názvy oper a vročení jejich provedení, které vynesly Carrerasovi úspěch. Např. Giuseppe Verdi Aida (Salcburský hudební festival, dirigent Herbert von Karajan, 1979), Umberto Giordano Andrea Chenier (Teatro alla Scala, Riccardo Chailly, 1982), Ermanno Wolf-Ferrari Sly (Curyšský operní dům, Rafael Frühbeck de Burgos, 1998).

Nádherná hudba období „Belle Époque,“ proslulé operní, operetní a muzikálové árie, které zahrnul pěvec v průběhu své kariéry do svého jevištního a koncertního repertoáru, zazněla v první části koncertu v sólových výstupech pěvce, velký aplaus si získala především zarzuela Alma de Dios „Canción Húngara“ José Serrana, T’estimo Edvarda Hagerupa Griega a ústřední píseň Mít sen a jen jemu se vzdát z muzikálu Muž z kraje La Mancha, jenž složil Mitch Leigh. José Carreras disponuje stále obdivuhodnou pěveckou technikou, v projevu zůstává však velmi introvertní a vážný.

Mexičanka Rebeca Olvera lahodným sopránem a temperamentním projevem oslnila publikum árií Chci žít ve snu z opery Romeo a Julie Charlese Gounoda a árií Me llaman la primorosa ze zarzuely od Miguela Nieta a Gerónima Giméneze na téma Lazebníka sevillského.

Oba si srdce publika získali v duetu El Dúo de la Africana „Dúo y Jota“ Manuela Fernandeze Caballera. Když zněla orchestrální Jazzová suita, Valčík č. 2 Dmitrije Šostakoviče, objevila se na projekci různá jména světoznámých umělců, kteří pozitivně vstoupili do Carrerasova života, např. dirigenti Leonard Bernstein, Herbert von Karajan, Zubin Mehta, Riccardo Muti, operní pěvkyně Liza Minelli, operní pěvci Plácido Domingo a Luciano Pavarotti nebo Carrerasův idol Giuseppe Di Stefano. Z populární hudby Sarah Brightman, Sir Elton John, Lionel Richie a Sting. Po přestávce už atmosféra s nadšením gradovala a interpreti vnesli na pódium i s chlapeckým sborem Bonifantes hudební kouzlo a náladu Vánoc. Carreras s procítěností velkého pěvce zpíval vánoční koledu Johna Francise Wadea Adeste Fideles, Rebeca Olvera zase hluboce a s pokorou přistoupila k pojetí Ave Maria Charlese Gounoda. Po závěrečné muzikálové písni Irvinga Berlina White Christmas ocenilo publikum Carrerase bouřlivými ovacemi ve stoje, pěvec spontánně návštěvníkům z první řady rozdal i autogramy. Posluchači si vyžádali řadu přídavků, které vyvrcholily úchvatnou vánoční koledou Tichá noc.

Slavný pěvec se k programu večera svého turné vyjádřil emotivně: „Jsou to písně, které mě dojmou kdykoli je slyším a které mě vždy nadchnou. Vášeň a emoce, pocity z hloubi mého srdce a duše, jsou právě to, co se v těchto skladbách snažím vyjádřit prostřednictvím svého hlasu.“

V rámci světového turné se José Carreras vrátí do České republiky ke svému poslednímu vystoupení u nás na jaře. Koncert se uskuteční 6. května 2017 v multifunkční Drfg Aréně v Brně.

Když jsem vedla rozhovor se světoznámým dirigentem Zubinem Mehtou pro Hospodářské noviny (viz „V hudbě umíme žít spolu, v politice zatím ne,“ 28. dubna 2006) u příležitosti umělcových sedmdesátých narozenin, hovořili jsme o legendárních koncertech Tří tenorů Luciana Pavarottiho, Plácida Dominga a José Carrerase, které v 90. letech 20. století dirigoval v Římě a Los Angeles. Dodnes jsou velmi populární mezi lidmi širokého společenského spektra. Jen CD z jejich prvního koncertu z Říma se prodalo třináct miliónů kopií a dosud patří k nejlépe prodávaným klasickým nahrávkám všech dob. Lidé je stále s nadšením poslouchají na nahrávkách. V Hudebním spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni, kde jsme se tehdy společně setkali po jedné ze zkoušek Vídeňské filharmonie, se k nim během našeho setkání Zubin Mehta se zamyšlením vyjádřil: „Ano, prodalo se opravdu mnoho nahrávek. Myslím si, i když to pochopitelně budu jen těžko dokazovat, že se po koncertech Tří tenorů lidé začali mnohem víc zajímat o operu, jsem o tom upřímně přesvědčen.“

Jejich společný koncert z Los Angeles sledovalo více než bilión posluchačů i prostřednictvím televize. Chcete si připomenout úžasný profesionální výkon všech interpretů a krásnou radost z hudby?

Plácido Domingo, José Carreras, Luciano Pavarotti

Koncert Tří tenorů, 1994

Losangelská filharmonie, dirigent Zubin Mehta https://www.youtube.com/watch?v=XaeBRqIqQkI

José Carreras přijal ve své kariéře pozvání na slavnostní galavečer, ve kterém byl vyzván ke spoluúčasti v duetu se Sirem Eltonem Johnem. Poslechněte si je sólově i v duetu, ve kterém se setkávají mimořádní interpreti ze světa klasické a populární hudby.

Gala 2005 Sir Elton John a José Carreras https://www.youtube.com/watch?v=U67wov-mpak

Zasněte se v adventní době a nahlédněte do hudebních vzpomínek a společenských aktivit velkého pěvce.

Adeste Fideles

José Carreras a Luciano Pavarotti https://www.youtube.com/watch?v=IxpOsOoiAXY

My Way

José Carreras https://www.youtube.com/watch?v=3VV42HapXvE

jose-carreras-a-david-gimenez-vanocni-koncert-foto-marketa-juzova
José Carreras a David Giménez s Komorní filharmonií Pardubice – Foto c Markéta Jůzová

Maestro José Carreras je inspirativní osobností pro mnoho lidí a ve své kariéře se stal vyslancem dobré vůle UNESCO.

Salome v Drážďanech

Drážďany, Sächsische Staatsoper

Pavel Horník

salome_9780117foto-p-hornik
Jennifer Holloway (Salome) a Daniel Johansson (Narraboth) Foto c Pavel Horník

Tato třetí opera Richarda Strausse má vlastně na zdejší operní scéně jakoby domovské právo. Vždyť zde měla premiéru za řízení Ernsta von Schucha 9. 12. 1905 s obrovským ohlasem a hrála se 99x do roku 1928. O dva roky později vznikla nová inscenace za řízení samotného skladatele. Hrála se do roku 1941 celkem 14x. Po sedmileté pauze nastudoval operu Karl Böhm. Po válce pak vzniklo osm inscenací, včetně té současné, ve více než dvou stech provedeních. Možná nudná, ale jistě úctyhodně početná hra čísel.

Pokračování textu Salome v Drážďanech

Srdečná atmosféra, „srdeční“ záležitost

Jeseník, Kaple

Jarmila Pohlová

Dne 30. 9. se v jesenické Kapli uskutečnil další z komponovaných večerů hudby a laskavého slova, který v těchto prostorách již má svou tradici. A protože je to dobrá tradice, získává si tento typ pořadů stále více příznivců, což se projevilo i na vysoké návštěvnosti. Kapacita Kaple málem nestačila zájmu těch, kteří chtěli být „u toho“. Na tom má ovšem zásluhu i výběr hostů, které se pořadateli pro tento večer podařilo získat. Vzhledem k jejich pracovní vytíženosti je to malý zázrak, že si udělali čas a z „dalek“ Prahy přijeli do „dalekého“ Jeseníku. Obecenstvo je nadšeně uvítalo a všichni dohromady vytvořili hřejivou, srdečnou atmosféru tohoto večera.

Pokračování textu Srdečná atmosféra, „srdeční“ záležitost

Tady žije SOČR

Praha, Český rozhlas

Rafael Brom

socr-zleva-jitka-nov-otna-pavel-cermak-jana-svadlenkova-vasil-fridrich-dir-jan-talich-foto-rafael-brom
SOČR (zleva) Jitka Novotná, Pavel Čermák, Jana Švadlenková, Vasil Fridrich, dir. Jan Talich. Foto Rafael Brom

Přímý přenos koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu z domácího Studia 1 v budově rozhlasu na Vinohradské třídě, který vysílala stanice Vltava, se konal 11. října. V komorní řadě, označené S, která má v letošní Koncertní sezoně 2016/2017 rozhlasového orchestru čtyři večery v renovovaném nahrávacím a koncertním studiu, přinesl její úvodní koncert atraktivní program se třemi sólisty a dirigentem Janem Talichem. Komorní cyklus nese název Tady žije SOČR – jak lze tedy zříti, není titulek této zprávy originální kreativním počinem recenzenta, nýbrž byl jednoduše opsán z programového letáku večera.

Pokračování textu Tady žije SOČR

Gerontiuv sen v Berlíně, Staatskapelle Berlin, Thomas Hampson a Daniel Barenboim

Berlín, Grosser Saal der Berliner Philharmonie

Jiří Štilec

Oratorium Gerontiův sen, op. 38 (The Dream of Gerontius) na text kardinála Johna Henryho Newmana od Edwarda Elgara nepatří, alespoň v České republice, k příliš často provozovaným a známým skladbám, i když shodou okolností naposledy bylo u nás toto monumentální dílo provedeno na festivalu Janáčkův máj v Ostravě v roce 2013. Obliba takových rozsáhlých vokálně instrumentálních produkcí ve Spojeném království souvisí s tradiční britskou zálibou v oratorních žánrech. Tato linie začíná někdy v době Georga Friedricha Händela a pokračuje přes devatenácté století až k současnosti. K úspěšným oratorním autorům ve Velké Británii patřil i náš Antonín Dvořák. Je zajímavé, že Dvořákovi byl stejný Newmanův text nabídnut ještě před Edwardem Elgarem, Dvořák však text odmítnul. A tak Edward Elgar zhudebnil tento mysteriozní text v roce 1900 a svou skladbu tento katolík a anglický národní skladatel považoval za jedno ze svých nejdůležitějších a nejlepších děl. Na poslední straně partitury s datem 3. srpna 1900 se objevuje citát z díla Johna Ruskina („This is the best of me…“).

Pokračování textu Gerontiuv sen v Berlíně, Staatskapelle Berlin, Thomas Hampson a Daniel Barenboim

Netradiční Evžen Oněgin v Drážďanech

Drážďany, Semperova opera

Pavel Horník

Tato po Pikové dámě Čajkovského nejhranější opera se asi po patnácti letech vrátila na jeviště Semperovy opery. Jenom trochu k historii. Po druhé světové válce bylo dílo v Drážďanech uvedeno roku 1949. Protože Semperova opera byla devastujícím náletem spojeneckých letadel zničena, operní soubor účinkoval v minimálně poničené budově Schauspielhausu, nacházejícího se vedle Zwingeru. Pro zajímavost: roli knížete Gremina zpíval legendární basista Gottlob Frick, Oněgina ztvárnil rovněž slavný a před válkou v celém Německu nejmladší nositel titulu Komorní pěvec, Arno Schellenberg. Ještě uvedu, že po premiéře Oněgina v Moskvě 1879 bylo jeho první zahraniční uvedení realizováno v pražském Národním divadle roku 1888.

Pokračování textu Netradiční Evžen Oněgin v Drážďanech

Nový Trojanův muzikál událostí

Praha, Divadlo Pražské konzervatoře

Vladimír Říha

Skladatel Pavel Trojan st., ředitel Pražské konzervatoře, je sice známý jako člen sdružení Harmonia a tedy jako autor spíše vážné hudby. Je však i úspěšným autorem oper a muzikálů a tituly jako Bylo nás pět a Pastýřská pohádka byly uvedeny i v rámci festivalu Pražské jaro. Proto velkou pozornost publika přilákala 27. 4. v Divadle Pražské konzervatoře na Rejdišti premiéra jeho nového muzikálu Závišův kříž, napsaného na libreto Gustava Skály, jenž se sám chopil i režie a výpravy.

Pokračování textu Nový Trojanův muzikál událostí