Osmdesát let od světové premiéry opery Juliette

Pražské Národní divadlo si 16. března připomenulo 80 let od světové premiéry opery Juliette (Snář) Bohuslava Martinů na své scéně. V sobotu 3. března od 19h se také poprvé zúčastnilo projektu webové platformy Operavision.eu vysíláním právě opery Juliette (Snář) Bohuslava Martinů, které mohli diváci celého světa zhlédnout online v pohodlí svých domovů.

Juliette (Snář) je jedna z vrcholných oper Bohuslava Martinů. Skladatel ji zkomponoval v Paříži na vlastní libreto podle divadelní hry Georgese Neveuxe v letech 1936–1937. Světovou premiéru měla v Praze 16. března 1938 v hudebním nastudování Václava Talicha a v režii Jindřicha Honzla, významných uměleckých osobností 1. poloviny 20. století. Výročí připomněla od 1. března výstava na náměstí Václava Havla, která trvala do 21. března. Představila snímky z první a současné inscenace Julietty nebo ukázky z rukopisu partitury.

Pokračování textu Osmdesát let od světové premiéry opery Juliette

Přímé přenosy z MET

Giacomo Puccini: Bohema

Praha, kino Světozor

Anna Šerých

Únorový přenos Pucciniho Bohémy z newyorské Metropolitní opery byl za poslední léta, myslím, třetí – stále táž inscenace, realistická, fungující, stále živá a stále podmanivá: Franco Zeffirelli ji na pódium Metropolitní opery postavil v roce 1981! Náročný projekt, realisticky popisný, respektující reálnou dobu příběhu, jak ji vylíčil v půli 19. století romanopisec Henry Murger: život pařížské studentské bohémy, její každodenní hlubokou kapsu a trvalou víru v lepší budoucnost. „Kdyby se člověk nedržel, verva této hudby by ho úplně strhla. Neznám nikoho, kdo by dokázal tak dokonale vylíčit Paříž té doby jako Puccini“ – prohlásil Claude Debussy. A totéž lze naroubovat na Zeffirelliho projekt. Vytvořil scénu, vytvořil režii a obé dodnes funguje s vysokým skóre repríz, návštěvnost je neutuchající a chybí jen málo do pětisté reprízy. Naštěstí Met dbá nejen na podívanou, ale představuje zaručené pěvecké osobnosti.

Pokračování textu Přímé přenosy z MET

Kouzelná flétna

Severočeské divadlo v Ústí nad Labem uvede v pátek 16. února 2018 v 19 hodin premiéru opery W.A. Mozarta Kouzelná flétna.

Německé libreto k opeře napsal Emanuel Schikaneder. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, jednoho z typů singspielu, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata. Kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, ve kterém princ Tamino za pomoci kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři Královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě. Rok po vídeňské premiéře se opera hrála i v Praze a to v budově dnešního Stavovského divadla 25. října 1792. Jde o jedno z nejhranějších děl světového operního repertoáru.

Premiérové obsazení : Královna noci – Natalia Tkachuk, Pamina – Gabriela Kopperová, Papagena – Soňa Godarská, Tamino – Jan Ondráček, Papageno – Petr Matuszek, Sarastro – Zdeněk Plech, Monostatos – Hector Manuel Mir, Mluvčí – Radek Krejčí, První ozbrojenec a Kněží – Milan Vlček a Serguey Nikitine, První dáma + První kluk – Jarmila Baxová, Druhá dáma + Druhý kluk – Hanna Zimina, Třetí dáma + Třetí kluk – Valeryia Vaygant. Režie a scéna Martin Otava. Asistent režie Tomáš Christian Brázda. Kostýmy Dana Haklová, Jan Skalický. Sbormistr Jan Snítil. Dirigent Miloš Formáček. Účinkuje orchestr a sbor Severočeského divadla.

Operu uvádíme v originále s českými titulky.

Poslední uvedení opery Kouzelná flétna v Severočeském divadle bylo v září roku 1999.

 

PREMIÉRA :            16. února 2018 v 19 hodin

REPRÍZY :               18. února 2018 v 17 hodin a 27. března v 19 hodin

Pokračování textu Kouzelná flétna

Vídeňské jubileum Plácida Dominga

Scénografie napříč stoletími

Vídeň, Divadelní muzeum – Palác Lobkowitz

 

Markéta Jůzová

 

Legendární pěvec, dirigent a manažer Plácido Domingo oslavil v roce 2017 padesátileté výročí svého působení ve Vídeňské státní opeře, na jaře se konal ve světoznámém divadle jeho galavečer, na který přizval renomované umělce. V rakouské metropoli byla rovněž uspořádána v Divadelním muzeu výstava nazvaná Tenorissimo! Plácido Domingo ve Vídni.

Organizátoři připravili ohlédnutí za jeho vídeňskou uměleckou dráhou především s ukázkami archívních fotografií, kostýmů a nahrávek. Domingův vřelý dramatický sametový hlas nejvyšší pěvecké kvality představili v proměnách doby prostřednictvím operních záznamů. Výstava končila 6. 1. 2018.

Pokračování textu Vídeňské jubileum Plácida Dominga

Moderní Lulu

Vídeň, Wiener Staatsoper

Markéta Jůzová

Renomovaný německý režisér Willy Decker byl velmi poctěn, když od vedení Vídeňské státní opery dostal podruhé vyzvání k inscenování opery Lulu Albana Berga. Realizací díla o třech jednáních mohl v sezoně 2017/2018 navázat na svůj počin před osmnácti lety, kdy ve světoznámém rakouském divadle režíroval stejnou operu. V sezoně 1999/2000 ji uvedl v původní skladatelově dvouaktové verzi. Podkladem k libretu byly pro Albana Berga tragédie Franka Wedekinda Duch země a Pandořina skříňka. K opeře v německém jazyce přistoupil Decker analyticky, kontinuálně a moderně.

Skladatel a libretista Alban Berg zanechal dílo ve fragmentu, a tak se premiéra opery Lulu konala až po jeho skonu 2. 6. 1937 ve Státním divadle v Curychu. Orchestraci třetího jednání dokončil rakouský skladatel Friedrich Cerha, světovou premiéru opery v delší verzi v režii Patrice Chéreaua dirigoval Pierre Bouleze 24. 2. 1979 v pařížské Opeře v Palais Garnier.

Pokračování textu Moderní Lulu

Salome v Drážďanech

Drážďany, Sächsische Staatsoper

Pavel Horník

salome_9780117foto-p-hornik
Jennifer Holloway (Salome) a Daniel Johansson (Narraboth) Foto c Pavel Horník

Tato třetí opera Richarda Strausse má vlastně na zdejší operní scéně jakoby domovské právo. Vždyť zde měla premiéru za řízení Ernsta von Schucha 9. 12. 1905 s obrovským ohlasem a hrála se 99x do roku 1928. O dva roky později vznikla nová inscenace za řízení samotného skladatele. Hrála se do roku 1941 celkem 14x. Po sedmileté pauze nastudoval operu Karl Böhm. Po válce pak vzniklo osm inscenací, včetně té současné, ve více než dvou stech provedeních. Možná nudná, ale jistě úctyhodně početná hra čísel.

Pokračování textu Salome v Drážďanech

Koncert laureátů liteňských pěveckých kurzů v Lichtenštejnském paláci

Praha, Lichtenštejnský palác

Pavel Horník

Festival Jarmily Novotné v Liteňském zámku se již nesmazatelně zapsal do duší naší hudbymilovné veřejnosti. Od loňského roku se zde také pořádají mistrovské kurzy mladých pěvců pod vedením předních českých operních sólistů. V minulém roce se na výuce těchto adeptů, povětšině ženského rodu, podílely dvě známé operní osobnosti. Byl to dnes již u nás, ale hlavně ve světě dobře známý basbarytonista Adam Plachetka a jeho půvabná manželka, sopranistka Národního divadla v Praze Kateřina Kněžíková. Letos (15.–19. 8.) se kurzy opakovaly s tím rozdílem, že místo Adama Plachetky nastoupila mezzosopranistka Markéta Cukrová, specialistka na starou hudbu. Kurzy byly zakončeny v Litni závěrečným koncertem v sále zrekonstruované tzv. Čechovny nacházející se v areálu zámku.

Pokračování textu Koncert laureátů liteňských pěveckých kurzů v Lichtenštejnském paláci

Cenu Antonína Dvořáka obdržel operní pěvec Richard Novák

Dne 23. 9. odpoledne byla na Ministerstvu kultury slavnostně předána letošní Cena Antonína Dvořáka. Prestižní ocenění převzal z rukou ministra Daniela Hermana legendární pětaosmdesátiletý operní pěvec Richard Novák. Tradiční křišťálové violoncello z dílny české sklárny Moser každoročně putuje do rukou osobností, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice. „Ceny Antonína Dvořáka si zvlášť cením, protože to je můj nejmilejší autor. Nikdy ze sebe nedělal nic mimořádného a přitom byl mimořádný,“ říká čerstvý laureát Richard Novák. O udělení ocenění rozhodla Rada akademiků složená z předních osobností českého uměleckého života. Večer pak byl čerstvému držiteli Ceny Antonína Dvořáka věnován koncert festivalu Dvořákova Praha v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru pod vedením Jiřího Bělohlávka (mj. též držitele Ceny Antonína Dvořáka).

Pokračování textu Cenu Antonína Dvořáka obdržel operní pěvec Richard Novák

Hans Heiling – na místo romantiky incestní horor

Karla Hofmannová

V tištěné verzi časopisu Hudební rozhledy je již na toto představení inzerce  uveřejněna, ovšem z pera jiného kritika, Daniela Jägera. Pro čtenáře, kteří na této inscenaci ve Vídni nebyli, bude tedy jistě  zajímavé, obě kritiky si porovnat a vytvořit si tak o zmíněném představení lepší obrázek…

Pokračování textu Hans Heiling – na místo romantiky incestní horor