Pražští symfonikové blahopřejí Jiřímu Koutovi k 80. narozeninám

Při příležitosti životního jubilea významné české dirigentské osobnosti – Jiřího Kouta – si Pražští symfonikové připomínají jeho sedmileté šéfdirigentské působení v orchestru a přejí Jiřímu Koutovi především co nejpevnější zdraví, štěstí a spokojenost.

 

Ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Daniel Sobotka blahopřál Jiřímu Koutovi v osobním dopise a také vzpomínal na společné chvíle: „Umělecké i lidské pouto Pražských symfoniků s šéfdirigentem Jiřím Koutem bylo – a doposud je – mimořádné. Když Jiří Kout ze zdravotních důvodů ukončoval své šéfdirigentské angažmá, seděli jsme tehdy v jeho domě nedaleko St. Gallen a on mi řekl: ‚Je to výraz mé největší lásky k FOK, že se ho vzdávám.‘ Nejen jeho slzy dokazovaly, že to vyjádření šlo opravdu ze srdce. Stejně tak titul čestný šéfdirigent, který FOK Jiřímu Koutovi udělil, není jen zdvořilostí, nýbrž opravdovou poklonou Maestrovi, který svůj orchestr tolik ovlivnil. Vše nejlepší k narozeninám, pane šéfdirigente.“
Pokračování textu Pražští symfonikové blahopřejí Jiřímu Koutovi k 80. narozeninám

Mezinárodní pěvecká soutěž v Karlových Varech po padesáté

Pavel Horník

V letošním roce jubilující již padesátá Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech se nesmazatelně zapsala nejen do našeho českého povědomí, ale potvrdila svůj význam i v širším mezinárodním kontextu. Když se začtete do životopisů operních umělců v divadelních programech různých evropských divadel, u řady z nich se objeví informace o účasti právě na karlovarském pěveckém klání. Bylo celkem jasné, že se k tak významnému jubileu chystají nějaké zvláštní slavnostní koncertní akce. A tak se díky ochotě vedení Opery Národního divadla v Praze uskutečnil 8. 11. ve Zlaté kapličce zajímavý koncert, ve kterém vystoupili někteří dřívější účastníci této soutěže. Orchestr Národního divadla, který byl umístěn na jevišti, zahrál úvodem polonézu z Dvořákovy Rusalky. Řídil ho dirigent Libor Pešek, který se v minulosti na festivalu nemalou měrou podílel. Dramaturgie operních výstupů osmi sólistů čtyř národností (avizovaný a nejvíce očekávaný René Pape se pro nemoc nezúčastnil), byla velmi rozmanitá. V árii z Gounodova Fausta a Markétky se dobře uvedl Korejec Mineseok Kim, potom technicky výborně zvládla Rossiniho Popelku Michaela Kapustová. Jo-Anne Bitter z Německa s niterným procítěním předvedla dvě písně Richarda Strausse a pak nastoupil Adam Plachetka, aby ukázal, jak bezproblémově zvládá barytonový part Kaliny ze Smetanova Tajemství. A pak následoval opět Antonín Dvořák a árie Xenie z Dimitrije v podání Kateřiny Kněžíkové. Olga Jelínková si zvolila árii z Bernsteinova Candida, kde uplatnila nejen pěveckou virtuozitu, ale také přirozený komediální talent. Nádherná kantilénová árie Jeleckého z Čajkovského Pikové dámy v interpretaci Romana Janála nevyšla, jak bychom očekávali. Zato závěrečné číslo, živelný duet Noriny a Malatesty z Donizettiho opery Don Pasquale, který výtečně zazpíval a také zahrál manželský pár Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka, rozproudil publiku krev a inspiroval jej k nadšeným ovacím.

Pokračování textu Mezinárodní pěvecká soutěž v Karlových Varech po padesáté