Ministr Antonín Staněk předal státní cenu a ceny Ministerstva kultury

Na Nové scéně Národního divadla byly 21. 10. slavnostně předány státní cena a ceny Ministerstva kultury. Z rukou ministra Antonína Staňka je převzalo šest mimořádných osobností. ​

Státní cenu za překladatelské dílo, cenu za celoživotní dílo získala paní Helena Stachová. Překladatelské práci se věnuje 50 let a z polštiny do češtiny převedla na dvě stovky titulů; první knihu přeložila v sedmnácti letech.

Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, za celoživotní dílo, zejména za přínos českému studiovému divadlu, profilaci divadla Studio Ypsilon a rozvoj oboru včetně výchovy mladé generace, získal pan Jan Schmid. Herec, režisér, publicista, textař, prozaik, dramatik, scénárista, výtvarník, ilustrátor, moderátor, divadelní manažer a organizátor, divadelní pedagog. Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby, za celoživotní skladatelskou a redakční činnost a za statečné lidské i odborné postoje v době nesvobody, získal pan Luboš Sluka.

Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění, za celoživotní dílo v oblasti výtvarného umění, především pak za výjimečnou kurátorskou, teoretickou a pedagogickou činnost, jakož i za propagaci českého a slovenského výtvarného umění v mezinárodním kontextu, získali Jana a Jiří Ševčíkovi, „nejvýraznější hybatelé české výtvarné scény od osmdesátých let“.  Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, za celoživotní dílo v oblasti architektury, získala Ing. arch. Růžena Žertová, „architektka domů i věcí“.

Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, především za jeho filmy ze šedesátých let a tematicky i mravně kontinuální tvorbu s Jiřím Stránským, získal pan Hynek Bočan.

Koncertní cyklus Karlíček Sequenza

Mariánské Lázně, ZUŠ F. Chopina, Casino

 

Prolog

Marta Ulrychová

Tři mariánskolázeňští rodáci Petr, Josef a Martin Karlíčkovi, nově sdružení ve spolku Karlíček Sequenza, se rozhodli obohatit hudební scénu Mariánských Lázní tematicky různě zaměřenými koncerty, pořady s edukativní náplní i prezentací umělců v novém interdisciplinárním světle. Do tohoto lázeňského města mohou přinést bohaté zkušenosti ze svého zahraničního působení, které zahájili zhruba na přelomu tisíciletí po úspěšném studiu a mnoha uměleckých stážích. Město jim k tomu poskytlo náležitou podporu, včetně koncertních sálů, inspirujících k rozmanitým akcím. Letošní cyklus přinesl v jediném týdnu pět koncertů, v nichž se tito umělci postarali nejen o dramaturgickou náplň, ale i o interpretační zastoupení. V jejich podání si posluchači vyslechli množství sólových a komorních skladeb, vztahujících se nejen ke géniu loci Mariánských Lázní, ale v samostatném koncertu také Leoši Janáčkovi, jehož hudbu bratři Karlíčkové ve světě propagují.

 

Na úvod benefice

Petr Novák

První ročník nového festivalu zahájil (22. 9.) benefiční koncert v sále tamější ZUŠ. Úvodní slovo ředitele školy Petra Čecha představilo trojici bratrů a jejich současná působiště. U Petra je to Holandsko, Josef je v Německu a Martina osud zavál až do Kanady. Ředitel přivítal i bývalé učitele obou bratrů klavíristů – Marii Hurtíkovou a Karla Friesla, který je vedl na plzeňské konzervatoři.

Program koncertu sestával z děl francouzských impresionistů a děl romantiků. Již od úvodní Sonáty pro violoncello a klavír Claudea Debussyho, kdy se violoncellového partu zhostil Josef Karlíček a ke klavíru usedl Martin Karlíček, bylo zřejmé, nakolik mistrovsky každý z bratrů ovládá hru na svůj nástroj. Zatímco cellista zaujal naprostou intonační čistotou své hry a přesvědčivostí výrazu podtrženou hrou zpaměti, Martin s ním v pochopení díla naprosto souzněl, sekundoval mu výjimečnou kultivovaností a zřetelností hry, pregnancí úhozu a dokonalou souhrou. V Poetickém kusu ve formě habanéry Maurice Ravela ke klavíru usedl Petr Karlíček, na violoncello hrál opět zpaměti Josef. Skladbu, kterou můžeme slyšet v provedení na nejrůznější nástroje, interpretovali oba bratři opět v naprostém souznění, s pochopením pro kolébavý rytmus díla a s niternou škálou dynamického rozlišení hry.

Jako posluchač jsem kvitoval záměr uskutečnit koncert bez obligátní pauzy. Bratři se na pódiu neustále střídali, odpočinuli si a posluchači, nevyrušeni přestávkou, si vyslechli virtuózní Uherskou Rapsodii pro violoncello a klavír Davida Poppera. U klavíru zůstal hrát Petr, i v této skladbě Josef pokračoval ve hře zpaměti. Mohl se tak soustředit vedle techniky hry plně na výrazovou složku interpretace. Jeho provedení skladby bylo za Petrova doprovodu strhující a publikum jej ocenilo dlouhotrvajícími nadšenými ovacemi s výkřiky „bravo“.

Závěrem zazněla svita Šest kusů pro klavír na čtyři ruce, op. 11 Sergeje Rachmaninova. Přestože měli oba klavíristé k dispozici jen středně velký nástroj firmy Yamaha, barevná a dynamická škála jejich provedení na tento unifikovaný klavír byla úctyhodná. Technická brilance, střízlivá a vždy čistá pedalizace a zřetelnost úhozu i v kaskádách pasáží byla přirozená. Bratři se vkusně vcítili do všech nálad jednotlivých částí. Výstavba závěrečné části „Sláva“ byla impozantní.

Bratři se museli publiku odvděčit dvěma přídavky. Labuť Camilla Saint-Saënse přednesli v úpravě pro čtyřruční klavír a violoncello namísto originální verze pro dva klavíry a violoncello zařazené do jeho cyklu Karneval zvířat. Zatímco Martin hrál obligátní šestnáctiny, Petr jej elegantně obíhal při přizvukování rozložených akordů a basových tónů. Interpreti se s publikem rozloučili vkusnou Barkarolou skladatele F.??? Péru, která vyzněla jako pozvání na jeden z dalších koncertů s názvem „Benátky, kolébka Evropské hudby“ v Městském muzeu v Mariánských Lázních.

 

A na závěr galakoncert

Mariánské Lázně, Casino

Marta Ulrychová

V závěrečném galakoncertu 28. 9. si trojice sólistů zopakovala svá příležitostná vystoupení se Západočeským symfonickým orchestrem, s nímž začala spolupracovat již v době svých studií.

V první půli večera jsme v podání klavíristy Martina a orchestru řízeného Martinem Peschikem vyslechli Klavírní koncert č. 2 Camilla Saint-Saënse g moll, op. 22. Umělec se ho zhostil s brilantní virtuozitou, nadhledem i smyslem pro stylová odstínění tohoto díla, v němž skladatel přechází od reminiscencí na předcházející stylová období až k hravým tanečním rytmům. Druhý violoncellový koncert e moll, op. 24 pražského rodáka Davida Poppera neslyšíme na našich pódiích často. V kompozici spíše eklektického charakteru, prozrazující vlivy velkých osobností konce 19. století, se skvěle uplatnil Josefův zpěvný tón a neomylná intonace v náročných rychlých pasážích. Koncert a potažmo i celý koncertní cyklus zakončil velkoryse koncipovaný Čajkovského Koncert č. 1 b moll. Petr Karlíček ho interpretoval s potřebným smyslem pro grandiozitu tohoto díla, ale i s potřebným technickým vybavením virtuózních pasáží a klidem zpěvných částí druhé věty. Bouřlivý aplaus byly důstojným zakončením této mimořádné a z hlediska interpretů jedinečné akce, na niž mohou být Mariánskolázeňští v celostátním kontextu právem hrdi.

 

Česko-německý kulturní dialog

MHF LÍPA MUSICA,

Markéta Jůzová

Na území Libereckého kraje, Ústeckého kraje a v saském pohraničí v úctyhodných osmnácti lokalitách probíhal letos 17. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který byl završen 9. 11. 2018 v České Lípě epilogem s účastí nejvýraznějších žáků ZUŠ Česká Lípa pod názvem „Má to smysl!“. Kreativní projekt umělecky garantoval Radek Baborák.

V rámci festivalové přehlídky, která začínala tradičním prologem 24. 8. ve městě Oybin s Clarinet Factory a posléze byla zahájena 17. 9. mezzosopranistkou Magdalenou Koženou a Collegiem 1704 v Jablonci nad Nisou koncertem pro Liberecký kraj, se uskutečnilo třiadvacet kulturních akcí. Hlavní část festivalu vyvrcholila závěrečným koncertem 28. 10. U příležitosti oslav stého výročí založení republiky se konal slavnostní večer v Novém Boru, kde hráli klavírista Lukáš Vondráček a Pavel Haas Quartet. Na přehlídce vystoupili z dalších interpretů např. hornista Přemysl Vojta s Haydn Ensemble, klavíristka Jitka Čechová, hráčka na theremin Carolina Eyck, trumpetisté Vilém a Walter Hofbauerovi, varhaníci Vladimír Roubal a Tomáš Thon, Concerto Aventino, Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie, vokální soubor Sjaella, Spirituál kvintet a Srbský národní soubor.

Festival realizoval recipročně 26. 10. v sále Srbského národního souboru v Budyšíně koncert našich hudebníků v čele s Radkem Baborákem a jeho tělesem Pražští komorní sólisté. Po dohodě s vedením přehlídky společně připravili program „Bach – Beethoven – Baborák.“ Egoisticky laděný tematický název koncertu, na kterém zazněla jen hudba J. S. Bacha, Edvarda Griega a Ludwiga van Beethovena, před konáním nevyprodal malý sál. Snaha přitáhnout publikum ke jménu světoznámého hornisty, který skladby tentokrát hudebně nastudoval z pozice dirigenta, se ukázala být nepříliš atraktivní pro zájemce z veřejnosti. Jeho dirigentské renomé v zahraničí není zatím silné a soubor Pražští komorní sólisté má pod jeho vedením ještě krátkou dobu své existence.

Komorní koncert v Bautzen se však odehrával v příjemné atmosféře. V působivém provedení zazněl Bachův Braniborský koncert č. 3 G Dur, BWV 1048, z tvorby E. Griega dílo Z časů Holbergových, suita op. 40 a na závěr od L. van Beethovena Smyčcový kvintet C Dur, op. 29. V orchestru je řada výborných hráčů, chtějí-li se ovšem v komorním tělese progresivněji profilovat a obstát v silné mezinárodní konkurenci, pak by se určitě měli vydat směrem k lepší kompaktnosti zvuku. Griegova skladba vyzněla večer nejefektněji, precizně a mimořádně citlivě v detailech provedení na vysoké interpretační úrovni.

Na koncerty do Německa vypravuje festival ze severních Čech autobus pro zájemce. I když organizace zájezdů funguje profesionálně, posluchači z navštívené lokality v zahraničí z časových důvodů stihnou jen koncert. Širší kontext konání hudebního večera, aby si vytvořili větší společenské povědomí a mohli si alespoň na dvě hodiny prohlédnout zahraniční město či danou lokalitu, už jim festival, bohužel, neumožní.

Nutno dodat, že festival avizoval opět v době před koncertem i na svých webových stránkách návštěvnický průzkum s dotazníkem, který si kladl za cíl co nejkvalitněji poskytovat uspokojení kulturních potřeb a přání návštěvníků koncertů MHF Lípa Musica, přičemž odměnou za vyplnění byl program zdarma a čestná vstupenka na koncerty „Bach – Beethoven – Baborák“ nebo hudební akci s Radkem Baborákem „Má to smysl!“

Dlouhodobý dramaturgický akcent zaměřený na prohloubení česko-německého kulturního dialogu a prezentaci vybraných interpretů z České republiky i ze zahraničí se daří vedení festivalu progresivně budovat, zvyšovat jeho úroveň i renomé.

 

Martin Prokeš Foto c Šimon Pikouš

Jak vnímá současné postavení Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica jeho ředitel Martin Prokeš? „Lípu Musiku vnímám jako kulturní událost severních Čech a sousedního Saska, která je již nesmazatelně s tímto regionem spjata. Z tohoto hlediska si za svou historii vydobyla výsadní postavení a je nositelem vysokých kulturních, duchovních a společenských hodnot. Je to zároveň závazek nadále pokračovat v úsilí znovu kultivovat náš region, který potřebuje investice podobného ražení, protože byl dlouhá léta upozaďován a zašlapáván. Totalitní režim se negativně projevil ve všech kapitolách lidského bytí a kultura není výjimkou. Z pohledu vnímání festivalu optikou celé naší země je Lípa Musica hrdým nositelem a zprostředkovatelem klasické hudby na severní části mapy České republiky a přispívá tak ke kulturnímu česko-německému dialogu.“

 

A v čem spatřuje festivalovou progresi na úrovni česko-německé přehlídky? „Progrese našeho festivalu v česko-německém dialogu je myslím patrná již z toho hlediska, že můžeme hovořit o dlouhodobé snaze kultivovat sousedské vztahy na obou stranách pomyslné hranice právě formou setkání a hudebního dialogu. Hovoříme již o sedmileté tradici, kdy přivážíme špičkové české interprety a umění do Německa, a naopak našemu českému publiku nabízíme interpretační a skladatelské umění německých hudebníků a autorů. Koncerty již dávnou nejsou jen hudebními zastaveními, ale jsou bez jakékoliv nadsázky také krásným společenským setkáváním Čechů a Němců, vzájemně jsou vypravovány autobusy a koncerty se stávají skutečným společensko-kulturním svátkem, který je navíc propojován s životy a aktivitami měst, náboženských obcí a cílových zájmových skupin. Vznikl tak přirozený progres v česko-německé kultuře, který vychází logicky z kořenů, jež nás vzájemně v bývalých Sudetech propojují. Je to dlouhá cesta, mnohdy trnitá, o to však cennější,“ upřesňuje ředitel Martin Prokeš s upřímným zájmem o zlepšení kulturních aktivit a utužení vzájemnosti na území poblíž českých a německých hranic.

Úvodní foto: Pražští komorní sólisté s dirigentem Radkem Baborákem v Budyšíně  Foto c Lukáš Marhoul

Nový kompaktní disk společnosti ArcoDiva představili interpreti a skladatelé

Zleva Tomáš Honěk, Lucia Fulka Kopsová, Markéta Foukalová, Lucie Silkenová Foto archiv

Nový kompaktní disk společnosti ArcoDiva představili interpreti a skladatelé 30. 10. v Atriu. Účinkuje na něm Duo Teres (Lucia Fulka Kopsová – housle, Tomáš Honěk – kytara), Lucie Silkenová a Markéta Foukalová – zpěv a jako host Jaromír Meduna. Duo Teres požádalo několik českých a slovenských skladatelů, aby napsali pro uvedené obsazení hudbu na verše Williama Shakespeara. Mezi autory jsou Zdeněk Merta, Matěj Benko, Juraj Filas, Lukáš Hurník, Martin Brunner, Štěpánka Balcarová, Jiří Chvojka a Ondřej Kukal.

Pražské jaro 2019

Mezi 12. květnem a 4. červnem se uskuteční 74. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. „V Praze se setkají největší osobnosti klasické hudby – opravdové legendy i mladé talenty. Každá z nich přinese jedinečný pohled na fascinující bohatství tohoto umění,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Posláním Pražského jara je přinášet koncerty, které aspirují na to stát se událostmi sezóny. Věřím, že nadcházející ročník jich nabízí celou řadu.“

Zahraniční zahájení, avšak s českými kořeny

Samotné zahájení festivalu vzbuzuje velká očekávání – Smetanovu Mou vlast zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši. Orchestr je pro tuto příležitost zajímavý i svým zrodem. Vznikl v roce 1946 z odsunutých Němců, hráčů Pražské německé filharmonie, a navzdory vyostřené poválečné situaci se k českým kořenům vždy hlásil a hlásí i dodnes. „Je úžasné, že tradice tohoto orchestru, který se tehdy podílel tak velkolepou měrou na slávě pražského kulturního života, se podařilo zachovat a přetavit do nového tělesa v Bamberku, patřícího dnes mezi nejlepší orchestry střední Evropy,“ říká Jakub Hrůša. „Jeho hostování na zahájení Pražského jara je pro mě tedy nejen hudebně, ale vlastně i z hlediska historie velmi krásnou symbolickou návštěvou původního domova – a pod mým vedením svým způsobem dvojnásob zajímavým. Za sebe mohu říci, že společně s ,mými´ muzikanty dnes již po nahrávání a několikanásobném uvádění cyklu v Bamberku i jinde považujeme Smetanovu hudbu za vlastní a zcela autenticky dýcháme její hudební vzduch – ostatně podobně samozřejmý byl Smetanův vztah ke staleté německé hudební kultuře. Reprezentujeme tak střední Evropu způsobem, o kterém věřím, že má větší smysl než úzkoprsé lpění na výlučnosti kulturních výdobytků omezovaných politickými hranicemi. Má vlast je samozřejmě velmi a významně česká, ale její působivost tkví v hlubších a širších kořenech,“ doplňuje Jakub Hrůša.

Slavné zahraniční orchestry

„Málokterý orchestr dokáže tak dokonale snoubit vnitřní vášeň s perfektní souhrou vypracovanou do nejmenších detailů jako Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia – Roma,“ říká Bělor. Se svým šéfdirigentem sirem Antoniem Pappanem na festivalu vystoupí 17. května.

U newyorského Orpheus Chamber Orchestra se niternost charakteristická pro komorní ansámbly snoubí se sytostí velkých orchestrů. Na Pražské jaro se s nimi vrací i znamenitý klavírista Jan Lisiecki. Jejich koncert se odehraje 21. května v Rudolfinu.

Španělským temperamentem v orchestrální hudbě nás strhne Orquestra de Cadaqués. S dirigentem Jaime Martínem a hvězdnou houslistkou Leticií Moreno 30. května zahrají jedinečný program s hudbou, se kterou se české publikum téměř nemá možnost setkat – z per největších španělských a ibero-amerických skladatelů Albénize, Piazzolly, Fally a Arriaga.

Pokračování textu Pražské jaro 2019

Česká filharmonie převzala Cenu Antonína Dvořáka ve Washingtonu

Praha (30. 10. 2018) – V pondělí večer ve Washingtonu převzal generální ředitel České filharmonie David Mareček a šéfdirigent Semjon Byčkov z rukou ministra kultury ČR Antonína Staňka a filantropa Karla Komárka Cenu Antonína Dvořáka za mnohaletý přínos české kultuře. Stalo se tak na půdě významné kulturní instituce Kennedy Center, kde první český orchestr provedl koncert k oslavě 100. výročí založení Československa.

 

O ocenění jednohlasně rozhodla Rada akademiků složená z předních osobností českého uměleckého života. Tradiční křišťálové violoncello z dílny české sklárny Moser bylo tak předáno orchestru, který je již od svého historicky prvního koncertu spjat se jménem Antonína Dvořáka a v průběhu let se stal nejen českým, ale i světovým orchestrem. „Získání této ceny je pro nás velká čest a velmi si toho vážíme, protože před námi ji získali takové hudební osobnosti jako Yo-Yo Ma, Ivan Moravec, nebo Jiří Bělohlávek. Jsme také rádi, že nám byla předána tady ve Washingtonu, protože ji považujeme za mezinárodně důležité ocenění,“ řekl David Mareček, generální ředitel České filharmonie.

Na fotografii zleva generální ředitel České filharmonie David Mareček, šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, filantrop Karel Komárek a ministr kultury ČR Antonín Staněk Foto c archiv Česká filharmonie

„Je mi ctí předat Cenu Antonína Dvořáka na tomto místě právě České filharmonii,“ uvedl filantrop Karel Komárek, který dlouhodobě podporuje českou klasickou hudbu a jmenovitě odkaz Antonína Dvořáka. „USA je místo, kde Dvořák složil svoje nejlepší díla. A jejich genialita je založena na skladatelově odvážném a inspirativním přístupu k tvorbě. Dvořák se nebál kombinovat tradiční slovanské melodie s jazzem, či afroamerickými motivy. Tento přístup je vlastní nadaným, ale hlavně vnitřně silným osobnostem a na jejich odkaz dnes v Kennedy centru právě vzpomínáme,“ uvedl Komárek. Ten spolu s manželkou Štěpánkou v současné době předsedá mezinárodnímu kulturnímu výboru Kennedyho centra, na jehož pódiu dnes Česká filharmonie vystoupila.

 

Prestižní ocenění každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem a od letošního roku nově i uměleckým kolektivům, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem výrazně přispěli k propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí. V předchozích ročnících byli oceněni Richard Novák, Ivan Klánský, Yo-Yo Ma, Jiří Bělohlávek, Josef Suk, Ivan Moravec, Jiří Kout, Ludmila Dvořáková nebo Jiří Kylián.

Pokračování textu Česká filharmonie převzala Cenu Antonína Dvořáka ve Washingtonu

Proběhne 3. ročník Konference pro varhany

Konference pro varhany nabídne přednášky a diskuse varhaníků a specialistů na stavbu a historii varhan. Po každé přednášce následují diskuse přednášejících se studenty.

Třetí ročník Konference pro varhany se uskuteční ve středu 31. října 2018 od 10:00 do 16:00 v Galerii Lichtenštejnského paláce HAMU v Praze, Malostranské náměstí 13, Praha 1. Pořádá Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze ve spolupráci se spolkem PROVARHANY, jehož cílem je ochrana a propagace historických a cenných varhan.

Dopolední blok zahájí Pavel Černý, koncertní varhaník a pedagog HAMU a JAMU, s přednáškou Předpoklady úspěšného varhanního projektu. Tato přednáška se snaží podat základní návody na základě vypozorovaných jevů u různých dokončených či aktuálních projektů stavby, opravy nebo restaurování varhan.

Doktorand z Univerzity Hradec Králové Jan Lorenc si připravil přednášku s názvem Kontexty varhanního vzdělávání ve vybraných evropských zemích. Příspěvek si klade za cíl analyzovat vzdělávací přístupy ve hře na varhany ve Francii, Německu a ČR. Dobré příklady ze zahraničí se mohou stát vítanou inspirací pro domácí prostředí.

Profesor Jan Hora, bývalý pedagog Pražské konzervatoře a HAMU, se zaměří na Pražskou varhanickou školu jako významné středisko vzdělávání budoucích skladatelů, sbormistrů a varhaníků v 19. století.

Odpolední blok uvede Waclaw Golonka, pedagog Hudební akademie v Krakově, který přiblíží zvukovou koncepci varhan a další souvislosti tvorby významného avšak méně uváděného německého autora S. Karg-Elerta. Po této přednášce následuje panelová diskuse na téma Způsoby restaurování historických varhan s důrazem na volbu ladění. Zúčastní se Petr Koukal z Národního památkového ústavu, Adam Viktora z Konzervatoře v Plzni, Jaroslav Tůma z HAMU a další hosté.

Vstup na konferenci je volný na základě rezervace, nejpozději však do 28. 10. na mail: info@provarhany.cz

Klavírista Matyáš Novák dosáhnul mimořádného úspěchu na Mezinárodní klavírní soutěži Edvarda Griega v Bergenu – Norsko

Dvacetiletý český klavírista MATYÁŠ NOVÁK dosáhnul mimořádného soutěžního úspěchu.

Na 16. ročníku Mezinárodní klavírní soutěže Edvarda Griega v norském Bergenu získal ve finálovém kole 2. CENU a ocenění STEINWAY PRIZE. Součástí ceny je mimo finančního ohodnocení vystoupení na Roros Winter Chamber Music Festival 2019 a sólový recitál v německém Kielu v roce 2019 (Steinway Prize).

Finálové kolo se uskutečnilo v neděli 9. 9. 2018 od 18:00 hodin v Grieghallen v Bergenu. Soutěžící ve finálovém kole doprovodila Bergenská filharmonie pod taktovkou britského dirigenta Edwarda Gardnera a bylo přenášeno živě na internetu.

Matyáš Novák si pro své finálové vystoupení připravil Koncert a moll pro klavír a orchestr Roberta Schumanna a finálové klání zahajoval. Ve společnosti dalších dvou finalistů byl Matyáš věkem nejmladší (vítězi z Japonska je 25 a držiteli 3. ceny z Ruska 28).

Průběh soutěže určené klavíristům do 35ti let:

http://griegcompetition.com/news/results-2018

Ze 133 přihlášených vybrala porota na základě nahrávek 30 soutěžících: 1. kolo (30 minut) – 30 soutěžících, 2. kolo (30 minut) – 12 soutěžících, Semifinále (50 minut) – 6 soutěžících, Finále (2 připravené koncerty, z toho 1 Griegův – hraje se jeden) – 3 soutěžící

Foto  Matyáš Novák – © Robert Tichý

 

Odhalení jubilejního nástroje „Republika“

Roky plné osmiček na konci. I světoznámá hradecká firma PETROF se připojila k oslavám „100 let Československa“. Co jiného může továrna na výrobu akustických pian veřejnosti ukázat, než právě jubilejní nástroj, dělaný s láskou a precizností k tomuto významnému výročí.

Toto piano s názvem „Republika“ bylo vyrobeno pod vedením Ing. Ivana Vaculíka ve vývojovém oddělení firmy. Poprvé k němu usedne pianista Petr Voňka a zahraje v duchu prvorepublikové éry. Stane se tak 19. září 2018 v 19.00 hodin v novém kulturním centru PETROF Gallery, v prostorách hudební kavárny.

Přijďte mezi nás! Kromě nového modelu jsme si pro vás připravili i tematický koutek „Jak to bylo v PETROFu za první republiky“. Naši barmani namíchali speciální drinky k tomuto tématu. Těšit se můžete na míchaný nápoj Rychlé šípky, T. G. M. nebo drink První koruna.

Již nyní všichni diskutují nad tématem, jakou nástroj bude mít dýhu, velikost nebo výšku. Staňte se prvními, kdo toto jubilejní piano uvidí a také uslyší. Odhalte jeho tajemství jako první!

Více informací na: https://www.petrofgallery.cz/

Operu Národního divadla povede od sezony 2019/2020 Per Boye Hansen

Od září 2019 povede první český operní soubor renomovaný hudební manažer Per Boye Hansen, který dlouhodobě úspěšně působil v Norsku a Německu. Ředitel Národního divadla prof. MgA. Jan Burian s jeho jmenováním seznámil ministra kultury Antonína Staňka.

Výběr vhodných kandidátů na prestižní pozici probíhal od listopadu 2017. Hansen byl vybrán na základě doporučení výkonného ředitele prestižní mezinárodní organizace Opera Europa a dalších významných osobností evropského divadla a po konzultaci s Garanční radou ND.