„Normalizační“ a židovské stopy jazzu

Vladimír Kouřil

U příležitosti 30. výročí dovršené likvidace Jazzové sekce Svazu hudebníků v září 1986, vznikla putovní výstava o činnosti této dobrovolné organizace muzikantů profesionálů, amatérů a jazzofilů. Autory jsou bývalí aktivisté, kteří se rozhodli z vlastních archivů připomenout rozsáhlou pozapomínanou činnost JS mladším ročníkům. Od lednové pražské premiéry putuje po místech, kdekoli organizátoři projeví zájem. Vernisáž výstavy bývá spojena s besedou s pamětníky bývalé JS, což se před zaplněným sálem Židovského domu odehrálo také během 24. ročníku víceoborového kulturního festivalu v Boskovicích, konaného 7.–10.7. pod hlavičkou zakladatele – kulturního sdružení UNIJAZZ.

Pokračování textu „Normalizační“ a židovské stopy jazzu

Olga Šroubková – Rozhovor

Nerozlišuji soutěžní a nesoutěžní kus, vždy je potřeba hrát co nejlépe 

Anna Matoušková

Nadace Bohuslava Martinů vyhlašuje na 25.–27. listopadu již 21. ročník interpretační soutěže. Proto jsem oslovila její úspěšnou laureátku, českou houslistku Olgu Šroubkovou, která v ní v roce 2013 získala první cenu a titul absolutní vítězky. Jak se daří dívce, která se již v jedenadvaceti letech dostala do finále konkurzu na post koncertní mistryně České filharmonie a díky tomu měla možnost na této prestižní pozici několikrát hostovat?

Pokračování textu Olga Šroubková – Rozhovor

Nový Trojanův muzikál událostí

Praha, Divadlo Pražské konzervatoře

Vladimír Říha

Skladatel Pavel Trojan st., ředitel Pražské konzervatoře, je sice známý jako člen sdružení Harmonia a tedy jako autor spíše vážné hudby. Je však i úspěšným autorem oper a muzikálů a tituly jako Bylo nás pět a Pastýřská pohádka byly uvedeny i v rámci festivalu Pražské jaro. Proto velkou pozornost publika přilákala 27. 4. v Divadle Pražské konzervatoře na Rejdišti premiéra jeho nového muzikálu Závišův kříž, napsaného na libreto Gustava Skály, jenž se sám chopil i režie a výpravy.

Pokračování textu Nový Trojanův muzikál událostí

Brněnská filharmonie zní jinak. Ve Vídni.

Vídeň, Konzerthaus

Karla Hofmannová

Protože se v Brně v současné době velmi diskutuje otázka potřebnosti či nepotřebnosti nového koncertního sálu a jak a jestli akustika ovlivňuje vnímání publika, zajela jsem si během jedné květnové neděle na koncert brněnské filharmonie do Vídně. Zdejší Konzerthaus má několik sálů – Mozartův (pro 700 posluchačů), Schubertův (pro 330), Beriův (400 sedadel), ale nejkrásnější a nejznámější je velký Zlatý sál pro více než 1800 návštěvníků.

Pokračování textu Brněnská filharmonie zní jinak. Ve Vídni.

10. Mezinárodní festival pěveckých sborů „Slovakia cantat 2016“

Moyzesova sieň, Hudobná sieň Klarisky

Jiří Kolář

Úvodní foto: Slovakia cantat Foto archiv

Nechce se tomu ani věřit, ale v letošním roce oslavil Mezinárodní festival pěveckých sborů Slovakia cantat (21.–24. 6.) již své jubilejní 10. výročí vzniku. Úspěšnost projektů mladé slovenské agentury Bratislava Music Agency v čele s jejím ředitelem doc. Milanem Kolenou, ArtD je obdivuhodná a pro rozvoj slovenského sborového zpěvu a možnost pravidelných kontaktů slovenských sborů s mezinárodním sborovým hnutím velice záslužná. Dokumentuje to zřetelně bilance výsledků jejích sborových a orchestrálních festivalů. Od roku 2005 se jich zúčastnilo již neuvěřitelných 765 souborů s více než 23 000 zpěváky a instrumentalisty. Velkou zásluhu na těchto pozoruhodných číslech mají i české pěvecké sbory a instrumentální ansámbly. 39 dětských, 43 mládežnických a 53 dospělých sborů s 9 instrumentálními soubory – celkem více než 4 500 účastníků – vydobylo pro české neprofesionální interpretační umění na slovenských hudebních festivalech pořádaných Music Agency Bratislava zatím celkem 72 zlatých, 66 stříbrných a 24 bronzových diplomů.

Pokračování textu 10. Mezinárodní festival pěveckých sborů „Slovakia cantat 2016“

Mezi dvě stě dvaceti čtyřmi lety…

Oratorium Miloše Boka Apokalypsa v Kamenické stráni, provedené v rámci trojice březnových abonentních koncertů České filharmonie a nastudované Manfredem Honeckem, vzbudilo různé, leckdy až protichůdné ohlasy. I proto jsme se rozhodli uveřejnit na tento projekt recenze dvě: v tištěné verzi časopisu Hudební rozhledy se jí ujal Julius Hůlek, zde vám předkládáme úsudek Petra Šefla.

Pokračování textu Mezi dvě stě dvaceti čtyřmi lety…