Dubnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Duben byl ve znamení české opery: dokonce dvakrát měla premiéru Dvořákova Rusalka a nastudování dirigenta Norberta Baxy s režisérem Tomášem Pilařem v Plzni a pojetí dirigenta Marka Šedivého a režiséra Ilji Racka přinesly velmi odlišné přístupy jak hudebně tak ve scénickém pojetí. Ostravská opera pokračuje v kompletování svého smetanovského cyklu Tajemstvím. Pražské Národní divadlo připomnělo Krakatitem sté výročí narození jedné z klíčových osobností české poválečné opery – Václava Kašlíka.

Pokračování textu Dubnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Březnová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Operní březen přinesl v našich stálých divadlech pouze dvě premiéry. Národní divadlo Brno (v Janáčkově divadle) uvedlo v české premiéře Lásku na dálku finsko-francouzské skladatelsky Kaiji Saariaho a pražské Národní divadlo (na Nové scéně) představilo novinku Jiřího Kadeřábka s názvem Žádný člověk. Do výběru pro březnová „nej“ zařazuji i Vivaldiho Arsildu v hudebním nastudování Collegia 1704 a v režii Davida Radoka, kterou po odmítnutí pražským Národním divadlem uvedlo Slovenské národní divadlo.

Pokračování textu Březnová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Únorová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Operní únor byl bohatý nejen na premiéry, ale i na mimořádné hosty, kteří vstoupili do starších inscenací. Opera Národního divadla se bez dostatečného nadhledu pokoušela o humor v Donizettiho Poprasku v opeře, Ponchielliho Giocondu v Brně zachraňovaly alespoň některé sólové výkony a hudební nastudování. Mimopražská divadla ozvláštnila sezonu dramaturgicky zajímavými díly – Orffovu Chytračku (v kombinaci s tanečním ztvárněním Carmina burana) premiérovali v Opavě, v Olomouci uvedli druhou verzi Řeckých pašijí Bohuslava Martinů a ostravský soubor obohatil svoji dlouhodobě koncipovanou linii oper 20. století Zneuctěním Lukrécie Benjamina Brittena. V inscenaci Dvořákovy Rusalky v Národním divadle hostoval jako Princ Piotr Beczała a tenorista Yusif Eyvazov si v naší „zlaté kapličce“ trénoval roli Giordanova Chéniera pro milánskou Scalu, kterou bude po boku své hvězdné manželky Anny Netrebko zahajovat příští sezonu. Do únorové „databáze“ patří i dva koncerty – Královské slavnosti ve Versailles Collegia 1704 Václava Lukse a vystoupení amerického mužského vokálního souboru Chanticleer.

Pokračování textu Únorová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Lednová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Po operním prosinci ve znamení premiér českých titulů byl leden měsícem italských operních „hitů“. Budějovická opera nastudovala Verdiho Trubadúra, plzeňská Pucciniho Madam Butterfly a pražská Státní opera Tosku. Tuto trojici v nastudování stálých souborů doplnila premiéra nazvaná Anne, beze strachu hledět na nebe, která kombinovala taneční Kuchyňskou revue Bohuslava Martinů s mono-operou Deník Anny Frankové Grigory Frida. A Česká filharmonie zařadila do své koncertní sezony Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů. Výběr zážitku a propadáku byl tentokrát zcela jasný.

Pokračování textu Lednová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Prosincová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Prosincový základ pro výběr operních inscenací sestává ze čtyř premiér – z toho tři nastudování prezentovala české opery, které vznikly v průběhu deseti let na přelomu 19. a 20. století. V Ostravě po mnoha letech připomněli Bouři Zdeňka Fibicha, brněnský soubor nastudoval Dvořákovu operu Čert a Káča a v Liberci uvedli Janáčkovu Její pastorkyňu. Opera Národního divadla na Nové scéně „odpočítala hvězdné vteřiny lidstva“ v dokumentární video-opeře Tři příběhy Stevea Reicha a Beryl Korotové.

Prosinec byl bohatý i na vokální koncerty. Vánoční ráz mělo Bachovo Vánoční oratorium v provedení Collegia 1704 a Collegia Vocale a koncert Dagmar Peckové a kytaristy Štěpána Raka s jejich hosty v pražské Lucerně. Cappella Mariana pod vedením Vojtěcha Semeráda prezentovala svůj objevný výběr z Kodexu speciálníku na koncertě i na nově vydaném CD a do České republiky poprvé zavítal Erwin Schrott a uvedl se programem Rojotango.

Pokračování textu Prosincová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Listopadová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Listopadová nabídka sestoupila do útlumu. Stálé soubory neuvedly žádné nové nastudování, a tak jedinou operní premiérou byla inscenace Komorní opery JAMU, ve které v Divadle Na Orlí zazněla v jednom večeru dvě soudobá díla brněnských skladatelů – novinka Petra Haly Mistrová, aneb Když bolševici zrušili Vánoce a opera Miroslava Háby Malý princ. Doháněla jsem ovšem ještě druhou sérii nové verze opery Martina Smolky a Jiřího Adámka Bludiště seznamů v divadle Alfred ve dvoře, protože ta předchozí se překrývala na konci června s Novými dny opery v Ostravě (NODO).

Pokračování textu Listopadová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Říjnová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Říjnové operní nabídce u nás dominoval 5. ročník festivalu Janáček Brno. V provedení pořádajícího Janáčkova divadla zazněly hned dvě premiéry – Káťa Kabanová, ve které se u nás poprvé objevila režie v posledních letech nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru – Roberta Carsena, a večer složený z Modrovousova hradu Bély Bartóka a Schönbergova Očekávání v hudebním nastudování Marka Ivanoviće a v režii Davida Radoka. Z festivalových představení jsem si nenechala ujít českou premiéru Jeskyně Steva Reicha v nastudování Pavla Šnajdra a jeho Contemporary Orchestra a hostování norimberské opery s inscenací Z mrtvého domu v režii provokativního Calixta Bieita.

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo v Ostravě vůbec poprvé Mozartovu operu La clemenza di Tito, a pražské Národní divadlo ve své historii poprvé Měsíc Carla Orffa doplněný v jednom večeru jeho Chytračkou. V Opavě měl premiéru Verdiho Attila. Nabídku stálých operních divadel rozšířilo v rámci řady FOK / Stará hudba scénické provedení Hasseho Arminia polským souborem {oh!} Orkiestra Historyczna a v režii Marka Mokoše. A říjnové koncertní řady FOK přinesly dva vokální koncerty: rezidenční umělec FOK José Cura předvedl výsledky svých pěveckých mistrovských kurzů a dirigent Vojtěch Spurný uvedl svoji verzi Mozartova Rekviem.

Vokální koncerty dále v říjnu zahrnovaly v Praze dva recitály – Elīny Garanči a Richarda Nováka, který v neuvěřitelné formě oslavil své 85. narozeniny skvěle zvoleným a špičkově interpretovaným písňovým programem.

A svou 5. sezonu v Rudolfinum zahájilo Collegium 1704 s Collegiem Vocale 1704 stejně jako svou předchozí sezonu Monteverdiho Mariánskými nešporami.

Pokračování textu Říjnová nej zážitků a propadáků podle Heleny Havlíkové

Srpnové nej dle Heleny Havlíkové na prázdninách

Zatímco pro červencová „nej“ bylo díky Otáčivému hledišti a festivalům z čeho vybírat, srpnové operní a vokální produkce se už odebraly na prázdniny (když do hodnocení nezahrnuji jako jinou, s živými koncerty a představeními neporovnatelnou kategorii operních přenosů, ve kterých jsme mohli díky Francouzskému kulturnímu institutu nahlédnout do současnosti i minulosti festivalu v Aix-en-Provence). Do srpna se přehouply jen dva závěrečné koncerty Letních slavností staré hudby: San Marco s duchovní hudbou 17. století z baziliky sv. Marka s těžištěm v Monteverdiho kompendiu duchovních skladeb Selva morale e spirituale v provedení Cappella Mariana a Capella ornamentata a Karneval v Benátkách, koncertní provedení opery Andrého Campry v nastudování souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Žádný z těchto dvou koncertů sice neposkytl bezvýhradný zážitek (propadákem ovšem nebyly v žádném případě), nicméně neobvyklé sestavy cinků, pozounů s continuem theorby, varhan, harfy a dulcianu navodila díky mistrovské hře souboru Capella ornamentata vedeného Richardem Šedou zvukovou „oázu“, která ve spojení s vokální „vrstvou“ vytvořila jedinečnou kombinaci. A svou virtuozitu pak mohli hráči naplno uplatnit v instrumentálních canzonách Giovanniho Gabrielliho.

Červencový nej zážitek bez propadáku

Jakkoli se naše stálé operní soubory – s výjimkou budějovického – odebraly na prázdniny, je pro červencová „nej“ z čeho vybírat. Sezona budějovické opery totiž zahrnuje i letní měsíce, kdy se stěhuje do Českého Krumlova na Otáčivé hlediště, která je pobočnou scénou tohoto divadla. Operní premiérou letošního programu tohoto unikátního divadelního prostoru byly Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Začátek prázdnin však už tradičně, letos po dvanácté, patří i Hudebnímu festivalu Znojmo s jeho elánem uvádět původní festivalové operní produkce. Letošní Don Giovanni s Adamem Plachetkou v titulní roli připomněl, že právě na znojemském festivalu před deseti lety jmenovaný basbarytonista zpíval titulní roli v této Mozartově opeře vůbec poprvé, než s ní (vedle Masetta) prorazil ve Vídeňské státní opeře, Deutsche Oper Berlin, Slovenském národném divadle a než ho MET pro následující sezonu obsadila do Leporella včetně představení, které bude přenášeno do kin.

Pokračování textu Červencový nej zážitek bez propadáku