Úmrtí Františka Pišingera


V noci 19. 10. 2019 zemřel profesor Pražské konzervatoře a zakládající člen Dvořákova kvarteta, violoncellista František Pišinger.

František Pišinger se narodil v roce 1931. Své dětství prožil v Trhových Svinech. Studoval na Pražské konzervatoři v letech 1948 až 1954. Během studií založil s violistou Jaroslavem Ruisem smyčcové kvarteto, jehož členové se vyznačovali tím, že hráli veškerý repertoár zpaměti. Kvarteto mělo první koncert 9. ledna 1952 v Sukově síni pražského Rudolfina, tehdy ještě jako Kohlmanovo kvarteto. V následujícím období získal soubor souhlas od potomků Antonína Dvořáka i Společnosti Antonína Dvořáka, nést jméno Dvořákovo kvarteto. Pod tímto názvem soubor vystoupil poprvé 11. května 1953.

František Pišinger byl roku 1954 přijat na pražskou Akademii múzických umění, ale brzy na to byl ze studií vyloučen pro svůj třídní původ. V rámci vojenské služby byl zařazen do strážního oddílu na Slovensku. Členové Společnosti A. Dvořáka se zasadili, aby byl Pišinger převelen k „normálnímu útvaru“ do Prahy, což se povedlo a umožnilo tak jeho působení v Armádním uměleckém souboru. Po skončení vojenské služby působil Pišinger 22 let v Moravské filharmonii Olomouc.

Dvořákovo kvarteto mělo po dobu jedenácti let zákaz cestovat do ciziny, což se promítlo mimo jiné i do rušení účasti v řadě mezinárodních soutěžích v Lucernu, Liege, Budapešti a jinde. Existence souboru byla mezi léty 1956 až 1957 zajištěna přičleněním kvarteta k Armádnímu uměleckému souboru, poté bylo kvarteto komorním sdružením Moravské filharmonie v Olomouci až do roku 1989, kdy teprve začalo působit samostatně.

První výjezd Dvořákova kvarteta byl povolen roku 1962. Jednalo se o zahajovací koncert Wagnerova festivalu v Bayreuthu a vystoupení mělo mimořádný úspěch, který odstartoval sérii pozvání do řady zemí Evropy, Ameriky i Asie. Členové Dvořákova kvarteta dokonce dostali nabídku pedagogické činnosti na univerzitě v Torontu, tu však nikdo z nich nevyužil.

Za pětačtyřicet let svého působení vystoupilo kvarteto na bezmála třech tisících koncertech a natáčelo pro vydavatele Supraphon, Panton či Columbia, nebo rozhlasové stanice v Praze, Mnichově, Hamburku, Berlíně, Stuttgartu, Štrasburku, Lublani, Linci, Budapešti či Stockholmu.

František Pišinger byl významným pedagogem na Pražské konzervatoři, na které učil od roku 1973. Jeho třídou violoncella i komorní hudby prošla řada vynikajících hudebníků, kteří se později stali vyhledávanými sólisty i koncertními mistry předních českých orchestrů. Namátkou zmiňme Kryštofa Leciána, Petra Šporcla, Miloše Jahodu, Davida Rejchrta, Zuzanu Dostálovou, Víta Petráška, Marcelu Pěruškovou, Evu Brönner, Hanu Rytinovou, Hanu Baborákovou, Petra Malíška, Štěpána Filípka, Tomáše Hostičku a další.

Pišinger byl nositelem Ceny města Olomouc, roku 2001 získal cenu Senior Prix od výboru Nadace Život umělce, v roce 2017 se stal Čestným občanem MČ Praha 9 a v roce 2011 byla jeho jménem pojmenována Základní umělecká škola v Trhových Svinech.

U Františka Pišingera studoval i violoncellista Petr Nouzovský, který na pana profesora vzpomíná slovy:

„Když jsem ve druhém ročníku studia na Pražské konzervatoři ve třídě pana profesora Františka Pišingera poblouzněn Jiřím Bártou seznal, že chci přejít do třídy mladého sólisty, objevil se přede mnou učebnicový příklad mužství, síly osobnosti a svrchované noblesy.

Po nepřijetí žádosti o přeřazení do Bártovy třídy z důvodu mé nezralosti zašel pan profesor Pišinger za tehdejším ředitelem školy Věroslavem Neumannem, aby mu oznámil, že jsem zralý tak akorát a že se zaručuje za správnost kladného vyřízení mé žádosti. V bezprostřední chvíli po této návštěvě bylo žádosti vyhověno. Takhle jedná chlap. Teď už to vím.

Když jsem na pohřbu prof. Josefa Chuchra říkal panu profesoru Pišingerovi svou obavu o to, že s jejich generací odejdou opravdoví muži, charakter a následování hodné chování ,staré škol‘, s jeho typickým úsměvem mě, otcovsky hladě mou tvář, vyvedl z omylu, utvrzuje, že tomu tak není. 

Profesor Pišinger byl člověk nedávající najevo svou velikost. Byl milující hudebník, estetik, pedagog, který nás nenásilnou formou naučil poslouchat krásné, nadčasové nahrávky a vysvětlil nám proč. Tím nás naučil milovat hudbu.

Člověk, který pro nás mladé violoncellisty udělal víc, než si uměl představit. Učil totiž proto, že hudbu a učení miloval.“

František Pišinger  Foto archiv

Křest CD České houslové skladby

Houslistka Jitka Nováková vystoupila 8. 10. společně s Liborem a Miroslavem Vilímcovými (housle, klavír) na koncertě v sále zámku ve Vinařicích u Mladé Boleslavi. Zazněly skladby G. Ph. Telemanna, J. M. Leclaira, A. Dvořáka, N. Paganiniho, P. de Sarasateho a D. Šostakoviče pro různá obsazení rodinného tria. Koncerty se zde staly již několikaletou tradicí, oživující mladoboleslavskou hudební nabídku.  Pořádá je podnik Laureta Auto a. s., jejíž zástupci při této příležitosti též pokřtili CD  s názvem České houslové skladby s nahrávkami Jitky Novákové, vydanými Společností Jana Kubelíka. Na fotografii zleva RNDr. Eva Lhoťanová a předseda představenstva Jaroslav Jelínek, Jitka Nováková a předseda Společnosti Jana Kubelíka, Miroslav Vilímec.

Foto archiv

Akademie Versailles

Centrum historických umění Collegium Marianum ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, Pražskou konzervatoří a Francouzským institutem v Praze vás zvou na mistrovské interpretační kurzy francouzské barokní hudby Akademie Versailles, které se konají ve dnech 18. – 23. února 2020.

DNY BOHUSLAVA MARTINŮ PŘEDVEDOU ŽÁNROVOU PESTROST SKLADATELOVA DÍLA

25. ročník hudebního festivalu Dny Bohuslava Martinů pořádaný ve dnech 24. 11. – 17. 12. nabídne dvanáct koncertů vynikajících českých i zahraničních interpretů. Festival pořádaný Nadací Bohuslava Martinů si klade za cíl pečovat o odkaz významného českého skladatele a letos připomíná 60 let od jeho úmrtí. V programu se představí sólisté mezinárodního renomé, jako houslista Josef Špaček ve spolupráci s americkou klavíristkou Pallavi Mahidhara, sopranistka Marie Fajtová, hobojista Vladislav Borovka, houslista Leoš Čepický, klarinetista Jan Mach, nebo klavírista Martin Kasík. Koncerty komorní hudby představí České noneto, Trio Bergerettes, či Trio Incendio, výherce loňské Soutěže Nadace Bohuslava Martinů, která jako integrální součást festivalu probíhá i letos. Posluchači se také mohou těšit na symfonickou tvorbu na koncertech Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Janáčkovy filharmonie Ostrava, Filharmonického komorního orchestru a Hudby Hradní stráže.
O odkaz Bohuslava Martinů festival pečuje i udělením Pamětních medailí za šíření skladatelova díla dirigentu Liboru Peškovi a opernímu režisérovi Václavu Věžníkovi. Prof. Věžník na Martinů vzpomíná: „Instinkt ho vedl správným směrem k fantazii, pravdivosti a především k humoru. Patřil k těm geniům hudebního nebe, kteří svoji velikost a dramatičnost potvrzovali také svojí tvorbou veseloherní, jejíž nápaditost a vynalézavost je základem divadelního projevu.“
Humor, nápaditost a vynalézavost hudby Bohuslava Martinů mohou posluchači zažít i na koncertech letošního festivalu, např. při Kuchyňské revue, ve které skladatel roztančil kuchyňské náčiní, či skladbě Half-Time, inspirované fotbalovým zápasem, která zazní v podání Hudby Hradní stráže na zahajovacím koncertu 24. listopadu. Dílo Martinů ovšem představí dramaturgie festivalu i z jiných hledisek. Lidové inspiraci bude věnován koncert 14. prosince, na kterém zazní mj. výběr z písňové tvorby v podání Marie Fajtové. V kontextu české skladatelské školy se Martinů představí 5. prosince v podání Českého noneta, které zahraje také skladby Iši Krejčího a Jana Nováka. Dalším českým skladatelem v programu je Viktor Kalabis, kterému bude věnován koncert 12. prosince. Iniciátorkou večera je klarinetistka Jana Černohouzová, která spolu s klavíristou Danielem Wiesnerem rozezní Kalabisovu Sonátu pro klarinet a klavír.
Význam tvorby Bohuslava Martinů je celosvětový a ve společnosti dalších světoznámých skladatelů se představí na několika koncertech. Lahůdkou bude česko-americký večer 11. prosince, který je koncipován jako recitál houslisty Josefa Špačka a americké klavíristky Pallavi Mahidhara, kde také zazní např. skladba George Gershwina. Akademičtí komorní sólisté zahrají 6. prosince hravou Pavoučí hostinu Alberta Roussela, u kterého Martinů studoval v Paříži po výjezdu z vlasti ve třicátých letech. Orchestr také doprovodí Vladislava Borovku v Koncertu pro hoboj a malý orchestr, který český rodák napsal též ve Francii. V kontextu velikánů světové
hudby, Josepha Haydna a Sergeje Prokofjeva, zahraje našeho skladatele Trio Bergerettes 4. prosince.
Komorní hudba zazní 7. prosince i mimo Prahu, v Rabasově galerii v Rakovníku. Představí se vítězní laureáti loňské Soutěže Nadace Bohuslava Martinů, Trio Incendio a houslistka Eva Zrostlíková Schäferová. Kdo se stane letošním laureátem mohou posluchači zjistit na koncertu vítězů 1. prosince. V tomto roce soutěží klavíristé a komorní soubory bez klavíru. Vítězní hudebníci zahrají svůj soutěžní repertoár v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce, kde se ostatně odehraje i většina festivalových koncertů.
Výjimku tvoří koncert 2. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina pořádaný ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu, na kterém zahraje Filharmonický komorní orchestr a klarinetista Jan Mach. Na stejném místě 16. prosince provede Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Martin Kasík a Tibor Adamský působivý Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, který Martinů dokončil za války. Mimo to zazní díla Antonia Vivaldiho a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Dny Bohuslava Martinů zakončí koncert 17. prosince pořádaný k výročí třiceti let demokracie a patnácti let členství ČR v EU ve spolupráci s festivalem České doteky hudby. Violoncellista Václav Petr se ujme sólového partu druhého violoncellového koncertu Bohuslava Martinů, mezzosopranistka Eva Garajová přednese Cigánské melodie Antonína Dvořáka. Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením Zsolta Hamara rozezní rapsodie Ference Liszta a Antonína Dvořáka.
Na koncertech Festivalu Dny Bohuslava Martinů 2019 vzpomeneme osobnosti, které byly s životem a hudbou Bohuslava Martinů úzce propojeny – Charlotte Martinů, Eliška Nováková, Emil Leichner, Josef Koutecký a Viktor Kalabis.
Celý program festivalu najdete na http://www.martinu.cz/festival

Pěvecký sbor Kopřivnice navázal spolupráci se sbormistrem Jiřím Najvarem a zve nové zpěvačky a zpěváky do svých řad

Pěvecký sbor Kopřivnice – sbor s bohatou historií, jehož čestnými členy byli např. Antonín Tučapský a Leoš Janáček, je mezigenerační sbor, který koncipuje celoroční koncertní činnost v regionech okolních měst lašských Beskyd. Repertoár tvoří skladby starých mistrů až po novodobé moderní žánry. Nově se ujímá pomyslné sborové taktovky mladý hudební skladatel a sbormistr Jiří Najvar, který se po 15 letech vrátil do svého rodného kraje. Sbor do svých řad zve nadšené zpěvačky a zpěváky, kteří mají chuť zpívat v amatérském prostředí s profesionálním nasazením každé úterý od 19:00 do 21:30 hod. ve zkušebně Katolického domu v Kopřivnici a pravidelně se účastnit koncertních a jiných zajímavých sborových aktivit. Zájemci mohou přijít kdykoliv na zkoušku, nebo oslovit sbormistra na tel: +420 721 213 734, mail: info@jirinajvar.com, nebo předsedkyni sboru Marcelu Šumberovou na tel: +420 736 639 398, mail: MSumberova@seznam.cz.

               Hudební skladatel a sbormistr Jiří Najvar stanul jako umělecký vedoucí, dirigent, či sbormistr před předními sborovými tělesy jako např.: Český filharmonický sbor Brno (zakladatel Petr Fiala), Mužský sbor moravských učitelů (PSMU – zakladatel Ferdinand Vach), ženský sbor Ferdinanda Vacha, Vox Iuvenalis (zakladatel Jan Ocetek), Ostravský dětský sbor, a další. Spolupracoval také s orchestry  Moravská filharmonie Olomouc, Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Brno, Chordata Brno, Komorní orchestr Kopřivnice, ať už jako dirigent nebo skladatel. Kompozici vystudoval u Milana Báchorka (Janáčkova konzervatoř Ostrava) a Dana Dlouhého (JAMU Brno). Sbormistrovství absolvoval u prof. Lubomíra Mátla a prof. Blanky Juhaňákové. Orchestrálnímu dirigování se věnoval u Jakuba Kleckera na JAMU a Johanesse Wildnera na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Jako skladatel má mimo jiné na kontě několik premiér vlastních oper a ocenění OSA – nejúspěšnější mladý autor vážné hudby za rok 2017.

Radost ze svobody

K třicátému výročí sametové revoluce připravily tři instituce (Plzeňská filharmonie, Ústav pro studium totalitních režimů a Fakulta designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni) koncert Radost ze svobody, který 17. října 2019 v prostorách Fakulty designu Ladislava Sutnara v Plzni v 19. hodin zahájí studentská performance. Ta má připomenout jednak étos listopadových dní roku 1989, zároveň má přispět k reflexi oné doby. Autoři koncertu totiž nenabízejí pouze radostné ohlédnutí. Uvědomují si, že současnost není prosta palčivých otázek. A tak vybízejí ke generačnímu zhodnocení. Ostatně diváky koncertem a jeho literárně historickým pásmem provede Svatopluk Schuller. Jeden z tehdy mladých herců, který prožil hektické dny revoluce v plném nasazení. Vendula Příhodová patří naopak ke generaci, která tehdejší události může vnímat jako historii. Chuhei Iwasaki, český dirigent japonského původu, v předchozím projektu  (Nejen Mnichov 1938. Umělci proti době, vzepření se vůči osudu!) prokázal plné pochopení pro peripetie československých dějin. Dramaturgie koncertu, jehož podstatnou složku tvoří vizualizace emblematických momentů sametové revoluce, v prvé polovině spočívá v „klasické“ hudbě Ludwiga van Beethovena a Jana Hanuše. Po přestávce však návštěvníci spolu s posluchači Českého rozhlasu Vltava uslyší písně sametové revoluce. Ovšem poněkud netradičně – v orchestrálních aranžích. Zároveň se možná dovědí něco o sobě samých.      

Vychází unikátní kniha o technice zpěvu proslulé pěvkyně Margreet Honig s názvem Skutečný zpěv

O absenci praktické publikace zaměřené na pěveckou techniku na českém trhu byla dosud přesvědčena úspěšná česká mezzosopranistka a lektorka zpěvu Markéta Cukrová. Právě toto zjištění se jí stalo impulsem k překladu knížky rozhovorů proslulé holandské pěvkyně a mentorky Margreet Honig o teorii a praxi klasického zpěvu. A tak v těchto dnech vychází kniha „o dýchání a lidském hlasu“ pod názvem Skutečný zpěv i u nás. Jejími vydavateli jsou nezisková organizace Zámek Liteň a platforma VoiceWise Markéty Cukrové.

„Ke svému údivu jsem zjistila, že v češtině neexistuje materiál, v němž by současný pěvec či pedagog popisoval své zkušenosti s výukou techniky zpěvu. A přesně v tom okamžiku se mi dostal do ruky rozhovor nazvaný True Singing, česky Skutečný zpěv. Margreet Honig se vyjadřuje jednoduše, aniž by tím zkreslila složitou a abstraktní povahu popisované látky. Dokáže zdůraznit věci podstatné, potlačuje méně důležité a upozorňuje na ty škodlivé. Přináší propracovaný systém výchovy a péče o hlas, s nímž dosáhla světového věhlasu. Důkazem jsou hodnocení jejích žáků, mezi nimiž najdeme zvučná jména současných operních a koncertních pódií,“ líčí Markéta Cukrová a přidává osobní přání: „Doufám, že knížka přispěje k obecnému povědomí o kráse, ale i úskalích klasického zpěvu a jeho studia.“

„Zámek Liteň se dlouhodobě věnuje podpoře mladých pěvců v začátcích jejich kariéry organizováním pěveckých interpretačních kurzů pod vedením renomovaných lektorů, umožňuje jim vystupovat v rámci programu Festivalu Jarmily Novotné, podporuje vítěze pěveckých soutěží a podobně. Každý rok vidím, jak jsou studenti (ač se jedná většinou o absolventy uměleckých vysokých škol) vděční za praktické rady, které se týkají jejich zpěvu, jež získávají od lektorů na liteňských pěveckých kurzech. Neváhala jsem proto, když mě oslovila Markéta Cukrová, česká významná mezzosopranistka, se kterou Zámek Liteň dlouhodobě spolupracuje, s nápadem na vydání této knihy. Když mi navíc vysvětlila, že v České republice vlastně neexistuje podobná publikace o technice zpěvu, bylo rozhodnuto,“ říká zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Zámek Liteň, Ivana Leidlová a dodává: „Věřím, že kniha bude dobrým pomocníkem pro pěvce a pěvkyně. Jejím cílem není objevit něco převratného, ale sama vím, jak je někdy důležité se utvrdit v tom, co člověk slyší, když si to i přečte v knize a může se k tomu v klidu vrátit.“ 


Skutečný zpěv je více než stostránkovou sondou do dlouholetých pěveckých zkušeností Margreet Honig. O autorství se zasluhuje rovněž zpěvačka a pedagožka Gordana Crnković, která rozhovory vedla a vznik knihy iniciovala u příležitosti sedmdesátých narozenin Margreet Honig jako poctu jejímu životu a dílu. Publikace v českém jazyce byla včera slavnostně pokřtěna a není náhoda, že se její kmotrou stala právě přední česká pěvkyně Simona Šaturová.

„Setkání s Margreet patří k nejzásadnějším v mém profesním i osobním životě a stále ho považuji za malý zázrak. Od prvního okamžiku, kdy jsme se setkaly na pěveckých kurzech, mě fascinovala svým perfektním instinktem v odhalování problémů, naprosto individuálním přístupem ke každému studentovi, absolutní koncentrací při práci, empatií a neutuchající pozitivní energií. Měla jsem štěstí, že toto setkání proběhlo v době, kdy jsem si uvědomila, že musím změnit práci se svým dechem a možná nejenom s ním. A najednou tu byla Margreet, která se mě roztomile zeptala, co bych si od ní přála. Asi jsem jí odpověděla správně, protože se začaly dít věci. Vydaly jsme se na dobrodružnou cestu a začaly společně objevovat volnou tvorbu tónu, uvolnění těla, flexibilní dech a hlavně radost ze zpívání. Nikdy Margreet nepřestanu být vděčná za vše, co pro mne udělala, za její laskavost, obětavost a v neposlední řadě za nakažlivý humor,“ popisuje v úvodu knihy Simona Šaturová.

Foto archiv

Knihu Skutečný zpěv je možné zakoupit prostřednictvím neziskové organizace Zámek Liteň na emailu info@zamekliten.cz nebo na telefonu 724 880 826 za cenu 299 Kč. Více na www.zamekliten.cz.


O organizaci ZÁMEK LITEŇ, z.s.

Nezisková organizace Zámek Liteň, z.s., založená Ivanou Leidlovou na počátku roku 2012, si dala za cíl obnovit a pozvednout jméno a odkaz světoznámé pěvkyně Jarmily Novotné a českého šlechtického rodu Daubků. Zámek Liteň organizuje multižánrový Festival Jarmily Novotné, vytvořil a pečuje o muzejní sbírku, podporuje a iniciuje vznik nových autorských počinů, podporuje mladé umělce a obnovuje kulturní památky v areálu zámku Liteň.


Organizace mimo jiné vydala reedici memoárů Jarmily Novotné Byla jsem šťastná, spolupodílela se na vydání hudebního CD Jarmily Novotné Opera Recital, organizuje mistrovské pěvecké kurzy pro mladé pěvce, v roce 2014 pořádala open air koncert Pocta Jarmile Novotné pod vedením Jiřího Bělohlávka a za účasti světově uznávaných českých operních pěvců. V roce 2013 Zámek Liteň, z.s. inicioval a financoval osmnáctiměsíční mezinárodní historický výzkum a vydání knihy o Jarmile Novotné pod vedením historika, spisovatele a scenáristy Pavla Kosatíka. Hlavním výstupem tohoto výzkumu a současně vrcholnou událostí Festivalu Jarmily Novotné 2015 bylo vydání historicky první monografie o Jarmile Novotné s názvem Baronka v opeře. V roce 2017, u příležitosti 110. výročí narození pěvkyně, organizace uspořádala operní gala Pocta Jarmile Novotné 2017 s předními tuzemskými i zahraničními pěvci, ve spolupráci se SOČRem.

8. ročník Festival Jarmily Novotné 2019 pozval na dvojici koncertů – 19. září na Závěrečný koncert Interpretačních kurzů v Litni 2019 a o den později, 20. září na Slavnostní koncert FJN 2019 do Sukovy síně Rudolfina. Interpretační kurzy v Litni 2019 vedli ve dnech 14.–20. září přední sopranistka Martina Janková se špičkovými klavíristy Gérardem Wyssem a Ivem Kahánkem. Zámek Liteň, z.s. se stal koproducentem celovečerního dokumentu o Jiřím Suchém s názvem Lehce s životem se prát, jenž vznikl v režii Olgy Sommerové. Ještě před kinopremiérou 25. září bylo možné snímek zhlédnout na MFF Karlovy Vary, kde získal Cenu diváků. Organizace dále na podzim vydává knihu Skutečný zpěv, v originále True Singing o technice zpěvu z pera světově uznávané pěvkyně a mentorky Margreet Honig, v překladu významné české mezzosopranistky Markéty Cukrové. Zámecký areál v Litni poprvé hostil přehlídku ZUŠ Open pro Střední Čechy, která zde proběhla na Den dětí. Organizace také spolupracuje na výstavě Nevěsta prodaná do ciziny mapující historii nejznámější opery Bedřicha Smetany v zahraničním kontextu, jež je k vidění v Národním muzeu – Muzeu B. Smetany do 2. listopadu 2020. 

Další informace na www.zamekliten.cz a https://www.facebook.com/FestivalJarmilyNovotne.

Pro další informace prosím kontaktujte:
Barbora Dušková – PR Zámek Liteň, z.s.
Tel.: 777 854 650
E-mail: barbora.duskova@zamekliten.cz

Improvizace v hudbě (nejen) Claudia Monteverdiho

Program koncertu chce poukázat na to, co bylo typické pro vznik hudebního baroka. Byla to především snaha o vyjádření extrémních emocí pomocí „nových“ hudebně výrazových prostředků, které pro nás mohou mít charakter experimentů, připomínající kompoziční techniky 20. století. Nápadná jistě bude improvizační technika tzv. diminucí. Jednoduše řečeno, jedná se o většinou rychlé ozdobné skupiny not (passaggi) menšího i překvapivě většího rozsahu, které „zahušťovaly“ a propojovaly různé intervaly delších not. Ve většině případů nebyly skladatelem zapsány do not. Ovšem jsou podrobně historicky doloženy v učebnicích ozdob 16. a 17. století. Překvapující budou poněkud archaicky znějící nepřipravené disonance a rytmicky předržované tóny, které nerespektují harmonická a kontrapunktická pravidla. O těchto fenoménech víme prostřednictvím tzv. hudebně rétorických figur, které do hudby vnášely emocionálně výrazovou nepravidelnost či dokonce jistou výstřednost, která posilovala význam textu. Avšak vzbuzování afektů bylo ideálem i v hudbě instrumentální. Koncert nebude jen o „hereckém umění“, ale i o současném experimentování a hledání, se kterým se italští mistři baroka potýkali a vytvořili tzv. „nový styl“ (stile moderne). Ten měl svůj zdroj v umění improvizace. Ostatně dochovaly se nám různé úpravy raně barokních skladatelů téže renesanční skladby. Za pomocí (výše zmíněných) „nových“ výrazových prostředků dospěli častokrát k naprosto odlišným výsledkům. Proto jsem i my zařadili do programu skladby, které byly napsány před vznikem baroka (Palestrina) a které dle dobových zvyklostí můžeme improvizačně upravit pomocí „nového stylu“ pionýrů baroka (Monteverdi apod.).

UPOUTÁVKA NA ŘÍJNOVÉ ČÍSLO

Z říjnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s dirigentem Kasparem Zehnderem, který vystoupí 28. října ve Dvořákově síni Rudolfina s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, kde v letech 2005–2008 působil jako šéfdirigent.
  •  Rozhovor s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem o minulé i nadcházející sezoně
  • Rozhovor s  Lenkou Kavalovou, ředitelkou Plzeňské filharmonie, která si v letošní sezoně připomíná 100. výročí svého vzniku.
  • Rozhovor s Václavem Hudečkem o 28. ročníku festivalu Svátky hudby, který podporuje začínající, výjimečně talentované hudebníky. Letos např. představí nadějnou houslistku Marii Hasoňovou.
  • Rozhovor s ředitelem castingu Královské opery Covent Garden v Londýně Peterem Mariem Katonou, který v létě zavítal do Národního divadla v Praze, kde byl porotcem 27. ročníku světové operní soutěže Operalia.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za mezinárodní pěveckou soutěží Operalia,již v roce 1993 založil s cílem objevovat operní talenty Plácido Domingo.  Soutěž se koná každý rok na jiném místě, mezi nimiž nechyběla např. města Paříž, Hlavní město Mexiko, Madrid, Tokio, Hamburk, Washington, Budapešť, Milán, Moskva, Verona či v loňském roce Lisabon.Letos přišla řada na Prahu a Národní divadlo, kde v mužské kategorii zvítězil španělský tenorista Xabier Anduaga a v ženské kategorii guatemalská sopranistka Adriana González.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly MHF Český Krumlov, Letními slavnostmi staré hudby, festivalem nové a experimentální hudby Ostravské dny, Hudebním festivalem Znojmo a Olomouckými barokními slavnostmi či za zahajovacím koncertem České filharmonie v čele s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem, na němž zazněla díla Bedřicha Smetany, P. I. Čajkovského (se sólistkou Jelenou Stichinou) a Dmitrije Šostakoviče.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme postřehy z Letní jazzové dílny Karla Velebného (od jehož úmrtí letos uplynulo již plných třicet let), která vznikla  v roce 1984 z iniciativy frýdlantských milovníků jazzu v čele s Radkem Jechem…
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Martinů Tří fragmentů z Julietty a Lidského hlasu   Francise Poulenka a na festival Opera Nova, který letos zahrnoval šest produkcí s doprovodným programem a výstavou Intermezzo. Rubriku doplňuje rovněžzhodnocení filmového dokumentu o Lucianu Pavarottim Rona Howarda.
  • Ze zahraničí jistě zaujme ohlédnutí za provedením Rusalky v Darmstadtu, informace z XVIII. Mezinárodní konference WASBE a zhodnocení nové výstavy, připravené u příležitosti 100. výročí narození Wolfganga Wagnera v nejnovější budově komplexu tří bayreuthských muzeí Wahnfriedu a nazvané Der Prinzipal Wolfgang Wagner und die „Werkstatt Bayreuth“.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba  – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v desátém díle věnovaném práci s hudbou v České televizi a projektům mladého režiséra Patrika Ulricha, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete  několik bloků zajímavostí s názvy Česká Broadway, Pocta skladateli Stephenu Sondheimovi, Anglický Chichester představil klasiku i současnou tvorbu, Fred Ebb: textař z nejstálejší autorské dvojice.
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí z pestrého života, nemilosrdně zasaženého II. světovou válkou,dalšího z nejvýznamnějších dirigentů  první půle 20. století, Wilhelma Furtwänglera, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v říjnovém čísle zaměřili pozornost na jednoho z nejžádanějších režisérů současných operních scén, německého režiséra Christofa Loye, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát autor věnuje Mascagniho opeře Malý Marat, byť dnes téměř neznámé, tak 2. 5. 1921 s triumfálním úspěchem premiérované v Teatro Costanzi v Římě, Století bez mezníků s poutavým textem o významném mexickém skladateli Silvestre Revueltasovi, který zemřel v pouhých čtyřiceti letech, a jazzu věnovaný seriál s názvemProudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, který pojednává o moderním jazzu spojeném s tzv. country & western music a je nazván Dnes vstup bez koltů: hrajeme jazz!
  • V rubrice Knihy a notoviny tentokrát opět po čtvrt roce najdete Novinky ze zahraniční muzikologické literatury.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. V desátém  díle autor dokončil vhled do současné (nejen) mistrovské výroby pian a nazval ho Hra o trůn.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát  nabízíme  Nové operní nahrávky na CD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.