Komplet orchestrálního díla Vítězslava Nováka

Komplet orchestrálního díla Vítězslava Nováka a postupně i Josefa Bohuslava Foerstra začíná v těchto dnech v Olomouci natáčet  dirigent Marek Štilec. Vedle společnosti Naxos, která zajišťuje celosvětovou distribuci, se na tomto projektu podílí i Kamenice nad Lipou, kde se Vítězslav Novák narodil. Spolu s Moravskou filharmonií Olomouc bude skladby Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstra natáčet v dalších letech i Janáčkova filharmonie Ostrava. Plán obou projektů počítá s dokončením v roce 2026/27 a vedle kompletu Fibichova orchestrálního díla dokončeného letos v lednu v Ostravě a projektu „Češi ve Vídni“, který pokračuje natáčením symfonií Pavla Vranického, se jedná o nejrozsáhlejší projekty tohoto typu.

Celá série začíná natočením Novákovy Jihočeské suity a symfonické básně Toman a lesní panna.

Státní opera bude otevřena za dva a půl měsíce!

Pouhých 75 dní nás dělí od otevření státní opery po její generální rekonstrukci, která proběhla v rekordním čase tří let. „Když otevřete dveře Opery, je to, jako byste vstoupili do jiného světa nebo do nádherného kostela. Je to místo, kde najdete naprosto odlišnou atmosféru, krásu, tradici,“ říká umělecký ředitel opery národního divadla a státní opery per boye Hansen. Znovuotevření jedné z nejkrásnějších divadelních budov v evropě bude hlavním úkolem v jeho nové funkci.

Státní opera prošla naposledy komplexnější opravou v 70. letech minulého století. Historická budova dostane nové jevištní technologie včetně unikátní točny. Ve druhém podzemním podlaží vzniká moderní zkušebna s vynikající akustikou, renovovány byly zkušebny, baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Provozní část budovy získává nový vzhled, byla osazena její skleněná fasáda. Na rekonstrukci budovy se podílelo mnoho restaurátorů, kteří vyčistili monumentální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzácné fresky. V hledišti budou instalována nová křesla, do kterých diváci poprvé usednou na začátku příštího roku, inovací budou čtecí zařízení s variabilní možností titulků.

„Předání stavby Národnímu divadlu je naplánováno na 15. prosince 2019. Financování generální rekonstrukce Státní opery je zajištěno z programu Péče o národní kulturní poklad. Během prvního pololetí budeme zkušebním provozem testovat nové jevištní technologie i dispozice rekonstruovaných prostor,“ uvedl ředitel Národního divadla prof. MgA. Jan Burian.

Rekonstrukce Státní opery…   Foto © archiv Národní divadlo

Milníky generální rekonstrukce představí výstava v provozní budově Národního divadla na náměstí Václava Havla. Otevřena bude každý všední den od 14 do 18 h až do 15. listopadu 2019.

Státní opera se divákům znovu otevře v neděli 5. ledna 2020, po 3 letech rekonstrukce a přesně 132 let od jejího prvního otevření, velkolepým večerem s podtitulem „státní opera v proměnách času (1888–2018)“. Slavnostní koncert v režii renomované režisérky alice nellis nás provede po slavné historii čtyř zdejších operních souborů. Koncepci večera připravili dramaturgové Jitka Slavíková a Ondřej Hučín. Vybrané operní árie, ansámbly a předehry symbolizují klíčové momenty nejen historie budovy dnešní Státní opery – světové či české premiéry, mimořádné inscenace, slavné pěvecké, dirigentské a režisérské osobnosti, hostování významných zahraničních operních divadel, ale českých dějin vůbec. Průvodního slova se ujme dramatik pavel kohout. Pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery karla-Heinze steffense se představí významní sólisté Opery ND a čeští i zahraniční hosté například lise davidsen, pavel Černoch, eva urbanová či kateřina kněžíková. Vystoupí spolu s Orchestrem a Sborem Státní opery. V průběhu večera zazní Janáček, Smetana, Puccini nebo předehra Wagnerových Mistrů pěvců norimberských a mnoho dalších. Slavnostní večer bude přenášet v přímém přenosu Česká televize, ze záznamu pak ZDF a další evropské televizní stanice.

Rekonstrukce Státní opery…   Foto © archiv Národní divadlo

Soubor Státní opery odehrál svou poslední premiéru mimo domovskou scénu v říjnu. Ve Stavovském divadle představil dvouaktovou operou Lolita současného ruského skladatele Rodiona Ščedrina.

V první polovině roku (3. dubna 2020) uvede již ve Státní opeře inscenaci opery král roger Karola Szymanowského, nejvýznamnější osobnosti polské hudby první poloviny 20. století. V současné inscenaci bude režisér mariusz Treliński na sofistikované fascinující scéně slovenského scénografa Borise Kudličky vyprávět příběh krále, který na cestě za poznáním čelí vnitřnímu boji mezi rozumem, pořádkem či křesťanstvím a instinktem, chaosem či hedonistickým životním stylem. Uvedeme v koprodukci s Národní operou ve Varšavě a Královskou operou ve Stockholmu.

Balet národního divadla uvede v nově zrekonstruované budově spící krasavici Petra Iljiče Čajkovského v choreografii slavné brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée. České premiéra se uskuteční 21. května 2020 za doprovodu Orchestru Státní opery. Diváci dále zhlédnou z baletního repertoáru tituly Marná opatrnost a Timeless.

Další premiérou souboru Státní opery budou mistři pěvci norimberští skladatele Richarda Wagnera. Tato opera zazněla u příležitosti slavnostního zahájení provozu v tehdy Novém německém divadle (Neues deutsches Theater) 5. ledna 1888. Jedná se o zásadní titul v historii Státní opery, navíc Richard Wagner byl v prvních dvaceti letech po otevření budovy jedním z nejhranějších autorů. „Mistři“ jsou jednou z nejnáročnějších oper, co do délky (4,5 hodiny), tak i co do požadavků na sbory.

Do Státní opery se po jejím otevření vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio, dále například kritiky oceňovaná inscenace Jiřího Heřmana Madama Butterfly, Aida či Nabucco. Toscu uvedeme v obnoveném nastudování inscenace z roku 1999.

„Dramaturgie Státní opery musí mít kořeny ve své historii. Již od svého založení v roce 1888 hrála významnou roli v evropském operním životě, absorbuje, ale také vytváří nejdůležitější umělecké impulzy té doby, vždy v dialogu s jinými evropskými operními domy, kde hostuje mnoho předních světových umělců té doby,“ říká per boye Hansen a dodává: „Pro mě je velkou inspirací skladatel Alexander Zemlinsky. V letech 1911 až 1927 byl hudebním ředitelem Státní opery, tehdy ještě Nového německého domu. Zemlinsky byl velmi inovativní experimentátor a Státní opera pod jeho vedením dosáhla vysoké mezinárodní úrovně.“

Úvahy uměleckého ředitele Opery o repertoáru jsou ambiciózní a široké. Chce uvádět velké romantické opery 19. století, s jádrem repertoáru Verdiho, Wagnera a Pucciniho. Zařazovat bude pozdní romantické a expresionistické impulsy z první poloviny 20. století – skladatelé jako Richard Strauss, Korngold, Schreker, Zemlinsky a Hindemith. Dále klasické moderní opery 20. a 21. století a opery živých skladatelů včetně nových skladeb. Neopomene ani operu ze všech období, která má potenciál oslovit nové publikum: rodiny, mladé, ty, kteří z jakéhokoli důvodu ještě nebyli v opeře.

Práce na nové oponě     Foto © archiv Národní divadlo

PKF – Prague Philharmonia představí v pěti koncertech mladou generaci skladatelů Visegrádské čtyřky. Přijede Agata Zubel, Mikołaj Laskowski nebo Marcin Stańczyk

#mimoradu, tag, který výstižně charakterizuje dramaturgii letošního ročníku cyklu experimentální hudby PKF — Prague Philharmonia s názvem Krása dneška, který startuje 5. listopadu v Experimentálním prostoru NoD a v této sezoně je tematicky spjat s 30. výročím sametové revoluce a státy Visegrádské čtyřky. V pěti večerech se představí přední skladatelské osobnosti „generace svobody“ z Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky. „Letošní dramaturgii jsme se snažili koncipovat jako sérii zážitků, kde v popředí stojí touha interagovat s hudbou samotnou. Na diváky čeká poslech ticha, prostorové koncepty vnímání hudby, meditace, řízená aktivace smyslů, improvizace nebo ukázky radioartu. Obsahově směřujeme jednotlivé koncerty k tématům souvisejícím s odkazem sametové revoluce – svobodě slova, svobodě času, místa, formy. Řada autorů přijede své skladby do Prahy osobně interpretovat, mezi nimi skvělá autorka a vokalistka Agata Zubel, Mikołaj Laskowski či Miroslav Tóth, jenž pro cyklus připravuje světovou premiéru. Orchestr povedou ve dvou večerech vynikající specialisté na oblast soudobé hudby – dirigenti Pavel Šnajdr a Marián Lejava. Společně budeme hledat odpověď na otázku, jak palčivý je dnes problém vnější i vnitřní svobody v zemích, kde ještě před jednou generací sloužilo umění k výchově socialistického člověka,“ komentuje cyklus jeho letošní dramaturg, muzikolog Viktor Pantůček. „Projekt je určen všem, kteří chtějí zažít něco skutečně mimořádného, jsou zvědaví, mají důvěru v sebe sama a rádi překračují stín mainstreamového zážitku. Všem, kteří se nebojí postavit #mimoradu,“ dodává.

PKF – Prague Philharmonia tímto cyklem originálně reflektuje 30. výročí listopadových událostí roku 1989. „Koncerty se budou opět konat ve velmi neformální atmosféře a my doufáme, že mezi jinými osloví rovněž mladé posluchače, protože skladatelé, kteří do Prahy přijedou nebo které prezentujeme, jsou v podstatě jejich generačními vrstevníky,“ dodává ředitel PKF Radim Otépka. Projekt doprovodí na sociálních sítích také série anket na téma svoboda, cenzura nebo životní prostor se zástupci mladé, polistopadové generace.

Slovo dramaturga, anotace ke koncertům: https://www.pkf.cz/img/documents/1/7/652.pdf

Fotografie ke stažení: https://www.uschovna.cz/zasilka/RVTANPELGW9J5NI8-97I/

Jednotlivé koncerty

S1 Hlaváč. Horváth. Szmytka. Demoč
út 5. 11. 2019 od 19:30
Experimentální prostor NoD
Detail: https://www.pkf.cz/361-hlavac-horvath-szmytka-democ/

S2 Laskowski. Skupina. Mirvis. Bolcsó
út 14. 1. 2020 od 19:30
Experimentální prostor Nod
Detail: https://www.pkf.cz/362-laskowski-skupina-mirvis-bolcso/

S3 Zubel. Szigetvári. Hejl. Tóth
út 17. 3. 2020 od 19:30
Galerie Národní technické knihovny
Detail: https://www.pkf.cz/363-zubel-szigetvari-hejl-toth/

S4 Zlámal. Gryllus. Stańczyk
út 26. 5. 2020 od 19:30
Kasárna Karlín
Detail: https://www.pkf.cz/364-zlamal-gryllus-stanczyk/

S5 Ideální projekt pro V4
út 23. 6. 2020 od 19:30
Experimentální prostor NoD
Detail: https://www.pkf.cz/365-idealni-projekt-pro-v4/

www.pkf.cz

Ocenění Jana Králíka

ČESKÁ HUDEBNÍ RADA udělila letos své ocenění RNDr. Janu Králíkovi, CSc. za jeho dlouholetou úspěšnou popularizaci zejména operní hudby mezi nejmladší generací.

Cena mu byla předána na zahájení festivalu Mladá Smetanova Litomyšl 20. 9. 2019 a to z rukou místopředsedy České hudební rady Jaroslava Raušera a tajemnice rady Lenky Dohnalové. Toto čestné ocenění je publikováno v síti Mezinárodní a Evropské hudební rady a je doprovázeno dílem významného českého grafika a hudebníka Karla Demla.

RNDr. Jan Králík, CSc.    Foto archiv



RNDr. Jan Králík, CSc. je renesanční osobností.  Vzděláním matematik (MFF UK – pravděpodobnost a statistika)  a lingvista (FFUK –  obecná jazykověda) dlouhodobě pracující v Ústavu pro jazyk český AVČR v oboru matematické lingvistiky.  Překladatel (v r. 1980 oceněný nakladatelstvím Mladá Fronta za překlad  A. Rényiho Dialogů o matematice), hudební publicista (spolupráce s Českým rozhlasem,  Českou televizí, Supraphonem, Divadelním ústavem, tiskem (je např. dlouhodobým přispěvatelem  časopisu Hudební rozhledy) a popularizátor klasické hudby, zejména ve spolupráci s Hudební mládeží ČR, kde působil v letech 1992–95 i jako její předseda.

Je rovněž spoluautorem Českého akademického korpusu a Retrográdního slovníku současné češtiny, spoluzakladatel Skupiny pro počítačový fond češtiny, Ústavu českého národního korpusu FF UK a International Quantitative Linguistics Association (IQLA při universitě v Trevíru) a mj. i kronikář obce Lázně Toušeň.

Působil v řadě funkcí v oboru matematiky i hudby, od r. 1989 je také členem výboru Českého spolku pro komorní hudbu, je spoluzakladatelem Klubu Emy Destinnové a členem čestného předsednictva Nadace E. Destinnové v Londýně (od r. 1998). Za přípravu vydání The Complete Destinn (Mnichov-Hamburg, 1995) získal Cenu německé gramofonové kritiky, připravil k vydání DVD Jarmila Novotná (Supraphon 2003), koncipoval vydání kompletů z díla L. van Beethovena, G. Verdiho, R. Wagnera, A. Dvořáka, B. Smetany, E. Destinnové. To všechno a mnohem víc je RNDr. Jan Králík, CSc, který se ale ještě více než 40 let poutavě a velmi erudovaně věnuje popularizaci klasické hudby zejména mezi mladými lidmi.

Během čtyř desítek let přivedl svým působením do obce koncertního a operního publika tisíce poučených a nadšených mladých lidí. Do srdcí účastníků akcí Hudební mládeže se zapsal během svých pravidelných přednášek na festivalech, seminářích a na Letních ateliérech v Třeboni, kde přinášel frekventantům nejen atraktivní přístupy k vnímání klasické hudby a zvláště opery, ale také kultivující pohledy na svět kolem nás. A právě za to mu patří poděkování i hudební obce prostřednictvím České hudební rady.

Citáty J. Králíka:

„Největší umění přichází tam, kde si řeknu: Už dál (tam) nepůjdu, zůstanu tady.“
 „Jev je magický, když dopředu nevíme, jak na nás bude působit.“
„Okolnosti znamenají pro vnímání neobyčejně mnoho.“

„Sílu a energii to má, jestliže ten, kdo vytváří tu věc, té dané věci věří.“

HUDEBNÍ MLÁDEŽ

Na ocenění nominoval RNDR. Jana Králíka, CSc. spolek Hudební mládež ČR, člen mezinárodní sítě Jeunesses Musicales International, člen České hudební rady. V České republice se pokusil o její založení  v  r. 1948 dirigent Václav Talich, ale její činnost byla povolena až v r. 1971, v r. 2003 byla obnovena spolupráce s mezinárodní sítí.  Spolek organizuje především Festival Mladá Smetanova Litomyšl.

ČESKÁ HUDEBNÍ RADA

ČHR je nevládní střechovou organizací, která aktuálně sdružuje na padesát kolektivních členů, mezi nimi i Asociací (orchestrů, festivalů, hudebních umělců a vědců, neprofesionálních orchestrů, sborů, výrobců hudebních nástrojů, agentur), pedagogických pracovišť, médií, spolků, OSA. Je českým střediskem Mezinárodní hudební rady UNESCO a členem Evropské hudební rady.  Jejím posláním je přispět k optimalizaci fungování sektoru na české i evropské úrovni, propojovat lidi a projekty, prostředkovat potřebné know-how nejen svým členům a oceňovat nápadité tvůrčí osobnosti a projekty. Ocenění uděluje od r. 1994. Sekretariát ČHR je součástí Institutu umění-Divadelního ústavu. Více na www.chr-cmc.org

Seznam již udělených cen od r. 1994 https://www.chr-cmc.org/cs/prizes_CHR

Česká filharmonie v listopadu

na mimořádném koncertě 7. listopadu, nazvaném Premiérový večer, představí americký dirigent Keith Lockhart všechny tři vítězné kompozice vzešlé z druhého ročníku skladatelské soutěže České filharmonie. Na programu tedy budou Písně Vrbovýho proutku Jany Vöröšové, Neha Adriána Demoče a Crossings Matouše Hejla.

Letošní abonentní řadu K otevře 10. listopadu koncert Josefa Špačka a Komorního orchestru České filharmonie, na němž se představí Čtvero ročních období ve dvojí podobě. V první polovině zazní původní verze Antonia Vivaldiho, v té druhé pak Čtyři roční období v Buenos Aires krále argentinského tanga Astora Piazzolly, která pro sólové housle a smyčcový orchestr s vložením citací z Vivaldiho upravil ukrajinský skladatel Leonid Děsjatnikov.

Třicáté výročí událostí, které vedly k pádu totalit ve střední a východní Evropě, si Česká filharmonie ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů připomene 16. listopadu koncertem ke Dni studentstva, na němž pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka zazní Meditace na staročeský chorál Sv. Václave Josefa Suka, třetí a čtvrtá věta z Beethovenovy Osudové, předehra Můj Domov Antonína Dvořáka a Sinfonietta Leoše Janáčka. Své projevy na něm pronesou bývalý německý prezident Joachim Gauck a bývalý premiér české vlády a předseda Senátu Petr Pithart. Moderuje David Mareček.

Cyklus koncertů Čtyři kroky do nového světa pokračuje 26. listopadu představením předehry Egmont Ludwiga van Beethovena, která se stala neoficiální hymnou maďarského povstání v roce 1956, a ikonické passacaglie pro velký orchestr Mystérium času od zásadního českého skladatele 20. století Miloslava Kabeláče, kterou Česká filharmonie pod taktovkou Karla Ančerla premiérovala v listopadu 1957. Českou studentskou filharmonii řídí dirigent Marko Ivanović, moderuje Petr Kadlec.

Čajkovského projekt po vydání boxu se sedmi CD, úspěšném hostování na Dvořákově Praze a právě končícím japonském turné uzavřou rezidence České filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem ve vídeňském Musikvereinu (18.–20. listopadu)a pařížské Philharmonii (22.–24. listopadu). Rezidence sestávají ze tří koncertů. Na prvním zazní symfonie Manfred a První klavírní koncert s Kirillem Gersteinem, na druhém Pátá symfonie, Serenáda pro smyčce a Variace na rokokové téma s Gautierem Capuçonem a na třetím Šestá symfonie a Houslový koncert s Renauldem Capuçonem.

UPOUTÁVKA NA LISTOPADOVÉ ČÍSLO

Z listopadového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  s uměleckým vedoucím souboru Musica Florea Markem Štrynclem o interpretaci děl 19. století – zejména tvorby Antonína Dvořáka
  •  Rozhovor s francouzsko-kanadským klavíristou Markem-Andrém Hamelinem, hostem letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, k jehož hudebním láskám patří mj.  (podobně jako v případě Marka Štryncla) tvůrčí odkaz Antonína Dvořáka.
  • Rozhovor s Jiřím Hudcem, kontrabasistou České filharmonie, který v tomto roce odešel po osmadvaceti letech  z postu vedoucího kontrabasové skupiny.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za slavnostním koncertem, uspořádaným u příležitosti 100. výročí Konzervatoře Brno v jejím nově otevřeném a oficiálně se všemi poctami pokřtěném sále
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za  festivaly Dvořákova Praha a Mladá Praha, zahajovacími koncerty Symfonického orchestru hl. města Prahy, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, orchestru PKF – Prague Philharmonia, Moravské filharmonie Olomouc, před níž poprvé předstoupil ve funkci jejího nového šéfdirigenta Jakub Klecker, za koncertem v Národním divadle ke 30. výročí svobody, slavnostním koncertem Festivalu Jarmily Novotné či Beethovenovou „Devátou“, uvedenou ke 100. výročí založení Plzeňské filharmonie
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme postřehy z 56. ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, na kterém bylo porotou uděleno celkem sedm cen, z nichž Grand Prix získal britský snímek Umírající labuť o životě primabaleríny Královského baletu v Londýně Zenaidy Yanowské.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Offenbachových Hoffmannových povídek, uvedených Národním divadlem Brno v hudebním nastudování Ondreje Olose a v režii tandemu SKUTR, ainformace z 26. ročníku Cen Thálie, vyhlašovaných a pořádaných Hereckou asociací. V operní kategorii byli z nominovaných pěvkyň a pěvců vybráni na stupně vítězů Kateřina Kněžíková za titulní roli v Juliettě Bohuslava Martinů na scéně ostravského Národního divadla moravskoslezského a Ondřej Koplík za Dona Ramira v Rossiniho Popelce v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Za celoživotní umělecké mistrovství získala cenu Gabriela Beňačková.
  • Ze zahraničí jsme pro vás připravili recenzi na premiéru Wagnerova Tannhäusera, uvedeného v rámci letošních Bayreuthských slavností. Pod taktovkou v Bayreuthu debutujícího Valerije Gergijeva a v netradiční režii Tobiase Kratzera se hlavní role zhostil vynikající americký tenorista Stephen Gould, roli Alžběty nastudovala norská sopranistka Lise Davidsen, v současnosti považovaná za nástupkyni Kirsten Flagstad, a postavu Venušeruská mezzosopranistka Elena Zhidkova. Svým výkonem ale zaujali i ostatní pěvci, zejména německý barytonista Markus Eiche jako Wolfram von Eschenbach. Pro nás je ale jistě zajímavá i recenze na Dvořákovu Rusalku v Divadle na Vídeňce, kde se vedle hlavní role, ztvárněné švédskou sopranistkou Marii Bengtsson, představil v roli Prince náš Ladislav Elgr
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba  – v tomto roce o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v jedenáctém díle věnovaném dokumentárnímu snímku Romana Vávry Když já tak rád diriguju o Jiřím Bělohlávkovi, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete několik bloků zajímavostí z muzikálového Londýna na přelomu léta a podzimu
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu informací o jednom z nejvýznamnějších mahlerovských dirigentů současnosti (a také skvělém klavíristovi, skladateli, popularizátorovi a organizátorovi), Michaelu Tilsonovi Thomasovi, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž  se autorka textu, Helena Havlíková, v listopadovém čísle zaměřila na ohromující režijní projekty katalánské divadelní skupiny La Fura dels Baus, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát Robert Rytina věnuje opeře Velký Gatsby mimo jiné i Pulitzerovou cenou ověnčeného Johna Harbisona, Století bez mezníků s poutavým textem o jednom z nejvýznamnějších japonských skladatelů, jehož známe pod jménem Tóru Takemicu a který při návštěvě Japonska v roce 1959 zaujal i samotného Igora Stravinského, a jazzu věnovaný seriál s názvemProudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, který vztahem jazzu a slova zahajuje téma Jazz mezi slovem a obrazem.
  • samostatné studie: V listopadovém čísle otevíráme vícedílný cyklus nazvaný Fenomén Janáček, v němž se dotkneme řady témat spojených nejen se skladatelovým životem, ale zejména s jeho originální tvorbou. Po úvodním – životopisném dílu se tak budou jednotlivé okruhy věnovat například Janáčkovi a folkloru, jeho kompozičnímu slohu, literární tvorbě, vztahu k Rusku, skladatelovým ženám či jeho opusům, zachyceným na nejrůznějších nahrávkách. Zbyněk Brabec však nevynechá ani témata, v nichž se vydáme po Janáčkových stopách, janáčkovské literatuře či uvádění jeho operní tvorby na našich a zahraničních scénách…
  • V rubrice Knihy a notoviny se tentokrát dočtete recenzi na knihu Jiřího Hlaváče – Josef Suk – pokus o portrét (a hudební přikázání), vydanou v loňském roce Akademií múzických umění v Praze.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. Jedenáctý  díl autor nazval Nový kontinent aneb pokusy o redesign piana a doplnil jej velice zajímavými fotografiemi těchto leckdy až futuristicky vyhlížejících nástrojů.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát  nabízíme  Nové operní nahrávky na DVD, po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.

Tomáškova a Novákova hudební Skuteč

Ve Skutči, menším východočeském městě, se aktuálně připravuje v pořadí již 17. ročník festivalu klasické hudby i spřízněných žánrů – Tomáškova a Novákova hudební Skuteč. Pořadatelem festivalu je město Skuteč, které tak navázalo na rozsáhlé hudební tradice města. V minulosti zde v oblasti kultury probíhaly pravidelné koncertní řady, které však postupně vymizely: například Skutečské hudební večery (od r. 1952), Novákova Skuteč (od r. 1956), Skutečské hudební jaro (od r. 1986) či Novákovské hudební dny (pravděpodobně od r. 1909).

Současný festival vedle Vítězslava Nováka připomíná i odkaz hudebního skladatele Václava Jana Tomáška.

V prvních ročnících se program omezoval pouze na přehlídku dětských pěveckých sborů a několik málo koncertů poloprofesionální úrovně. Postupem času se rozšiřoval jak počtem koncertů, tak i délkou svého trvání, která se ustálila na osmi týdnech (cca od poloviny března do poloviny května). Tomáškova a Novákova hudební Skuteč se stala festivalem nadregionálního až celostátního významu, výrazného dramaturgického zaměření a vysoké umělecké úrovně.

Nadcházející 17. ročník se uskuteční od 22. 3. do 17. 5. 2020. Slavnostního zahájení se ujme Moravská filharmonie Olomouc se svým novým šéfdirigentem Jakub Kleckrem a houslistou Jiřím Vodičkou. V městském muzeu se představí Guitar Arte Trio s hudbou španělských autorů. Příznivce operety pořadatelé uspokojí titulem Járy Beneše – Na tý louce zelený v provedení Moravského divadla Olomouc, které na festivalu uvede ještě nestárnoucí muzikál Starci na chmelu. Do Hrochova Týnce (kam se festival nově rozšiřuje) zavítá slovenské vokální okteto Danubius Octet Singers s herečkou Božidarou Turzonovovou v pořadu věnovaném Emě Destinové. Severočeské divadlo Ústí nad Labem představí nové provedení baletu Louskáček a Slezské divadlo Opava do Skutče přiveze operu Prodaná nevěsta.

Část programu je situována i do kostelů. V poutním chrámu v Luži vystoupí hobojista Vilém Veverka s Ultimate W Bandem a evangelický kostel v Proseči přivítá Irenu Budweiserovou. Skutečský kostel naplní barokní hudba v podání Petra Hostinského (varhany), Pavla Herzoga (trubka) a Heleny Hozové (zpěv) a v kostele v Chrasti vystoupí s pásmem duchovních písní pěvecké sbory Slavoj Chrudim a Rubeš Skuteč. Pravidelnou součástí programu je i soutěžní přehlídka dětských a mládežnických pěveckých sborů O Cenu Vítězslava Nováka. K nejoblíbenějším tradičně patří velké crossoverové projekty, které pořadatelé uvádí v prostoru zimního stadionu Skuteč.

Pro rok 2020 je připraven společný koncert Filharmonie Hradec Králové a zpěvačky Dashi, s dirigentem Martinem Kumžákem a jako druhý projekt RockSymphony Filharmonie Bohuslava Martinů Zlína s dirigentem Viktorem Kozánkem, v němž jako sólisté vystoupí Marta Jandová a Václav Noid Bárta. Ukončení 17. ročníku proběhne v režii slavného vokálního kvarteta 4TET.

Festival Tomáškova a Novákova hudební Skuteč navštíví každoročně kolem čtyř tisíc lidí z blízkého i vzdáleného okolí. Řadí se mezi nejvýznamnější kulturně společenské akce Pardubického kraje.    Podrobnosti k programu i organizaci festivalu najdou zájemci na webu hudebni.skutec.cz

Hobojista Vilém Veverka   Foto archiv

Dosud neznámé simfonie Karla Kohauta zazní v Brně

Křišťálový sál staré radnice rozezní na svém mimořádném vystoupení prestižní rakouský soubor Ars Antiqua Austria a přiblíží posluchačům atmosféru koncertů v salonech vídeňských paláců. Zde se v té nejvyšší společnosti pohyboval Haydnův současník, vídeňský rodák s českými kořeny Karl Kohaut, kterého proslavila virtuosní hra na barokní loutnu. Jeho dosud skryté hudební mistrovství i v jiných sférách odhalí program koncertu složený ze sinfonií pro smyčce, které složil v 50. letech 18. století. V komorním obsazení, jak se tato hudba prováděla v prostorách salonů či na chrámových kůrech, zazní v novodobé premiéře výběr děl unikátně dochovaných ve sbírkách Moravské zemské knihovny. Na koncertě bude rovněž představena právě vycházející moderní edice objevených skladeb, která vyšla v Nakladatelství Českého rozhlasu.

Koncert zazní 24. listopadu od 17 hodin v Křišťálovém sále Staré radnice Brno.

Vstupenky žádejte u TIC Brno.

Gunar Letzbor, umělecký vedoucí souboru Ars Antiqua Austria    Foto © Georg Thum
 

Ocenění Pro bono mundi pro Ivana Klánského

Via Musica ad beatum z.s. dne 19. října 2019 v Dolních Břežanech udělil ocenění Pro bono mundi světově renomovanému klavíristovi prof. Ivanu Klánskému při příležitosti koncertu, který byl věnován významnému životnímu jubileu tohoto umělce a na kterém vystoupil se svým synem Lukášem Klánským. Tento koncert se konal v rámci cyklu „Setkávání s klasickou hudbou v Dolních Břežanech“ ( www.adbeatum.cz ). Ocenění Pro bono mundi (Pro dobro světa) bylo prof. I. Klánskému uděleno za mimořádný mezinárodní přínos v oblasti klavírní interpretace, pedagogiky a za celoživotní zachovávání etických a morálních principů. Prof. I. Klánský, který se stal historicky prvním držitelem tohoto ocenění jej převzal z rukou Předsedy výboru MgA. Ondřeje Lébra a Místopředsedkyně výboru Bc. Jany Lébrové. Laudatio z pera Taťány Klánské přednesla Jana Lébrová. Pro bono mundi je nejvyšší ocenění, které Via musica ad beatum z.s. uděluje.

Ocenění Pro bono mundi  Foto © Jana Pertáková

Prof. Ivan Klánský
Bolzano, Barcelona, Lipsko, Varšava, Neapol, Forth Worth, Santander… to jsou místa konání nejvýznamnějších mezinárodních klavírních soutěží, na nichž v letech 1967- 1976 zvítězil či získal titul laureáta Ivan Klánský, v té době posluchač Pražské konzervatoře a později HAMU ve třídě prof. Valentiny Kameníkové a prof. Františka Raucha.
Ivan Klánský (*1948 ) patří pro svůj mimořádný talent a pozoruhodné interpretační umění k předním představitelům současného českého i zahraničního koncertního života. Vynikajících úspěchů na světových koncertních pódiích dosáhnul jako sólista i jako člen světově známého komorního souboru Guarneri trio Prague. Koncertuje v Evropě, v Japonsku, Austrálii i Jižní Americe. Jako sólista České filharmonie hostoval často na koncertech v Německu, Anglii, Španělsku, Japonsku a USA. Dá se tedy říci, že ho poznalo jako vynikajícího interpreta – sólistu i komorního hráče obecenstvo v koncertních síních čtyř světadílů. Jeho repertoár obsahuje téměř všechna stěžejní díla světové klavírní literatury. Díky své účasti ve finále prestižní chopinovské soutěži ve Varšavě bývá označován za chopinistu, a je pravda, že k hudbě tohoto romantického génia má Ivan Klánský velmi blízko. Proto před dvěma lety vzniklo CD s Ivanovými nejoblíbenějšími díly F. Chopina, ale samozřejmě má na repertoáru hudbu i jiných významných skladatelů. Nahrál například kompletní klavírní dílo B. Smetany a L. Janáčka, na jeho recitálech nechybí Bach, Mozart, Beethoven…
Ivan Klánský zasedá v porotách klavírních soutěží a s velkými úspěchy pedagogicky působí na katedře klávesových nástrojů na pražské HAMU, kde v současně zastává funkci děkana.

Ivan Klánský přebírá ocenění od Jany Lébrové  Foto © Jana Pertáková

Laudatio:

Životopis Ivana Klánského si můžeme přečíst na programech jeho koncertů, víme, kde všude hraje a hrál, jaké soutěže vyhrál a jaké výborné žáky vychoval. Co nového tedy můžeme teď, v této slavnostní chvíli, o něm říci?

Všechny lidské osudy se vytvářejí tím, s kým se setkáme, kde se v dané chvíli nacházíme a čemu případně unikneme. Jaro roku 1945, osvobozená Budapešť. Jozef Klein přežil válku, přežil holocaust, mnohokrát jako zázrakem unikl smrti. Přemýšlel, jak žít dál. Kde, aby mu každé místo nepřipomínalo rodinu a přátele, kteří zůstali v osvětimském pekle…Nechtěl se vrátit na Slovensko, kde prožil dětství. Jít do neznámé Palestiny, daleké Ameriky? Najednou se mu před očima mihla vzpomínka z dětství, z ještě šťastných dob, kdy jednoho slunečného dne jel s rodiči do Paříže. Z okna vlaku tenkrát hleděl okouzlen na Pražský hrad, Vltavu a její mosty…Tato prchavá vzpomínka prý rozhodla. Z Jozefa Kleina se stal Josef Klánský, student práv. A za tři roky, v květnu 1948, přišel na svět Ivan Klánský. Dítě s neobyčejným hudebním nadáním, a k tomu nesmírně chytré, citlivé a všestranné. Ivan už od dětství ohromoval svou hudební pamětí, pohotovostí, schopností hrát z listu, i svými prvními skladbami. V deseti letech napsal svou první učebnici hudební teorie. Hrál i šachy, později se stal nadšeným řidičem a jezdil i rallye. Byl o něm natočen dokumentární film s názvem Kolik hodin má den. Lidé byli fascinováni tím, co vše se dá stihnout – a k tomu tak profesionálně a kvalitně.

Ivan Klánský s oceněním  Foto © Jana Pertáková

V sedmnácti letech zahájil sérii svých soutěžních úspěchů, jak se můžeme dočíst v jeho životopise. Bolzano, Barcelona, Lipsko, Neapol, Santander, Varšava, Forth Worth. Ale jak těžké bylo tenkrát na soutěže vyjíždět, to dnešní generace mladých už těžko pochopí. Člověk se nemohl jen tak sebrat a odjet soutěžit. Musel absolvovat jakousi přehrávku a pak úředníci rozhodovali o tom, zda bude vyslán. Tak Ivana na zkoušku do Bolzana na jeho první zahraniční soutěž vyslali, prý se slovy, aby přivezl cenu, jinak ho už nikam nevyšlou. I přivezl cenu první, a proto následovala další soutěž, opět přivezl cenu….a tak to šlo po několik let. Kdo zná Ivana osobně, ví, že vše dělá naplno, nic neošidí, disponuje obrovskou vnitřní silou a neuvěřitelnou schopností koncentrace.

U takto hudebně fenomenálně obdařených lidí bývá předpoklad, že talent mají v genech. V Ivanově případě to rozhodně tak není. Těžko říct, kde se tento talent vzal. On je ve své rodině široko daleko jediným takto úspěšným hudebníkem. Jsou věci nebem a zemí… Své hudební geny a talent Ivan předal všem svým dětem. A je krásné, že právě s nimi má společnou hudební řeč, že s nimi dokáže spolupracovat a učit je. Má v sobě celoživotní pokoru k životu i k hudbě, a naprosto potvrzuje známý
fakt, že ti, kteří toho umí nejvíc a kteří jsou ve svém oboru výborní, nemají potřebu si to dokazovat. Jeho otec vepsal do knihy, kterou nazval Přežil jsem Hitlera, věnování: Toto vyprávění věnuji svým dětem a jejich dětem, aby věděli, jak málo scházelo i k jejich nebytí… Možná proto je Ivan Klánský takový, jaký je.

Ivan Klánský v rozhovoru se synem, rovněž klavíristou Lukášem Klánským  Foto ©Jana Pertáková