Upoutávka na zářijové číslo

Ze zářijového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor  se Sergejem Chačatrjanem, od sezony 2019/2020 novým rezidenčním umělcem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který se poprvé představí na jeho zahajovacím koncertě 27. září, kdy se ve Dvořákově síni pod taktovkou Alexandra Liebreicha ujme sólového partu Šostakovičova Prvního houslového koncertu.
  • Rozhovor s novým uměleckým ředitelem Opery Národního divadla Perem Boyem Hansenem o současné situaci v divadle i plánech do budoucna
  • Rozhovor s Radimem Otépkou, ředitelem PKF – Prague Philharmonia, která letos oslavuje pětadvacet let své existence a u jejíhož zrodu stál Jiří Bělohlávek.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za provedením pasticcia Praga nascente da Libussa e Primislao na scéně Florea Theatrum, nastudovaného pod taktovkou Marka Štryncla souborem Musica Florea.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty ohlédnutí za trojicí festivalů, z nichž nejmladšímu, nesoucímu jméno slavného  rodáka z Kališť u Humpolce, je osmnáct let: Festivalem komorní hudby Český Krumlov 2019, Mahler Jihlava – Hudba tisíců a Festivalem Janáček a Luhačovice, dále za dvěma koncerty Pražského komorního orchestru, z nichž v rámci prvního zazněla pod taktovkou Jiřího Rožně i světová premiéra skladby Lukáše Hurníka The Walls of Prague, kde se sopránového partu zhostila Barbora Řeřichová, či za vystoupením Orchestru mladých Evropské unie, řízeného Vasilijem Petrenkem, na němž zazněl v podání německo-francouzského violoncellisty Nicolase Altstaeda Dvořákův slavný Koncert h moll.
  • V rubrice Horizont tentokrát přinášíme shrnutí 15. ročníku oblíbeného letního festivalu Prague Proms, který mj. přinesl např. vystoupení afroamerického sboru The Jeremy Winston Chorale, mexického tenoristy Ramóna Vargase, jehož tentokrát pod taktovkou Marcella Roty doprovodil – podobně jako výše uvedený sbor – Český národní symfonický orchestr, či americké jazzové formace The Hot Sardines,  vedené zpěvačkou Elisabeth Bougerol
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na premiéru Smetanova Dalibora, nastudovaného Jaroslavem Kyzlinkem, v režii Jiřího Nekvasila a scénou Daniela Dvořáka, kde se titulní role v první premiéře ujal Michal Lehotský a ve druhé Peter Berger. Zajímavé bylo jistě i uvedení Janáčkovy opery Šárka Operou Diversa v čele s Gabrielou Tardonovou v brněnské Redutě či Meyerbeerova díla Robert ďábel v Ostravě, které nastudoval Marek Sedlický a role Bertrama se zhostil Martin Gurbal´.
  • Ze zahraničí jistě zaujme ohlédnutí za Mnichovským operním festivalem, který letos uvedl čtyři nové inscenace Bavorské státní opery: Gluckovu Alceste, která zazněla ve své pařížské verzi, Straussovu Salome v nastudování Kirilla Petrenka a v režii Krzysztofa Warlikowského, kde v roli Narabotha vystoupil Pavol Breslik, Pucciniho Děvče ze Západu v hlavní roli se skvělou Anjou Kampe a Dickem Johnsonem v podání neméně vynikajícího Brandona Jovanoviche, a Händelovu Agrippinu v hudebním nastudování Ivora Boltona a režii Barrieho Koskyho. Z jednotlivých představení si pak můžete projít recenze na Meyerbeerovy Hugenoty v Drážďanech, kde se v jedné z rolí představila naše Štěpánka Pučálková, nebo na Prodanou nevěstu v Lipsku v nastudování Christopha Gedscholda a režii Christiana von Götze.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:
  • zavedené seriály: Celuloidová hudba – nově o  českém (a československém) hudebním dokumentu – v devátém díle věnovaném dokumentárnímu cyklu České televize s názvem Kmeny, jehož iniciátorem a scénáristou byl rapper, výtvarník a vydavatel Vladimir 518, Z historie a současnosti muzikálu – kde tentokrát najdete  vzpomínku na legendu Brodwaye,  7. náhle tento svět opustivšího Harolda Prince, kterého i sám britský princ Charles označil  za guru světového muzikálu.
  • nové seriály: Portréty velkých dirigentů od 19. století po současnost, kde se tentokrát dozvíme celou řadu zajímavostí ze života jednoho z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnějšího dirigenta první půle 20. století, Artura Toscaniniho, Mozaika nejslavnějších operních režisérů, v níž jsme v zářijovém čísle zaměřili pozornost na současnými operními scénami hojně vyhledávaného německého režiséra Petera Konwitschného, syna významného dirigenta Franze Konwitschného, pocházejícího z moravského Fulneku, Zapomenuté operní skvosty, kde se tentokrát autor věnuje Busoniho opeře Turandot, premiérované pod skladatelovou taktovkou společně s jeho dalším operním dílem, jednoaktovkou Harlekýn, 11. 5. 1917 v Curychu, Století bez mezníků s poutavým textem o skladateli Gijovi Kančelim, který ve své tvorbě  spojil své gruzínské hudební kořeny se západními skladatelskými technikami, a jazzu věnovaný seriál s názvem Proudy a protiproudy jazzových meandrů, jenž pokračuje dílem, nazvaným Jazz ozářený vycházejícím sluncem.
  • čtvrtletní cykly: Nadace Bohuslava Martinů informuje, kde se kromě jiného můžete dočíst řadu zajímavostí o Interpretační soutěži Bohuslava Martinů, k níž se v textu vyjadřují porotci oborů klavír a komorní hra bez klavíru Ivo Kahánek a Václav Bernášek, a cyklus Souborné vydání díla Bohuslava Martinů,  jehož třetí díl pojednává o komorních a orchestrálních kantátách a komorní hudbě pro 3–6 nástrojů.
  • V rubrice Knihy a notoviny  tentokrát najdete recenzi na knihu Moniky Holé  –  Kresby Bohuslava Martinů, obsahující víc jak 230 skladatelových kreseb doposud uchovávaných v archivech (především v Poličce), v majetku rodiny Martinů i u dalších soukromých majitelů apod.
  • Rubriku Svět hudebních nástrojů vyplňuje cyklus, věnovaný klavíru a nazvaný Klavírnictví na rozcestí. V devátém  díle autor zpracoval pokračování vhledu do současné (nejen) mistrovské výroby pian.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů tentokrát opět nabízíme Nové operní nahrávky na DVD,  po kterých na dalších stranách jako  v každém čísle následují  recenze na některá nově vydaná CD.