Upoutávka na říjnové číslo

Z říjnového čísla časopisu Hudební rozhledy vybíráme:

  • Rozhovor s novým šéfdirigentem Severočeské filharmonie Teplice Petrem Vronským, jenž se jako český šéfdirigent u tohoto orchestru ujme taktovky po 21 letech.
  • Rozhovor s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem o její uplynulé i nadcházející sezoně
  • Rozhovor s letošním jubilantem Jiřím Hlaváčem, klarinetistou, saxofonistou, skladatelem, pedagogem, ale i spisovatelem či autorem více než tisícovky rozhlasových a televizních pořadů, jemuž bude v rámci koncertu, pořádaném 20. října v Sále Martinů, předána Cena AHUV.
  • Z rubriky Události ohlédnutí za festivalem Letní slavnosti staré hudby, které během svého letošního, již 19. ročníku, posluchačům nabídly celkem sedm dramaturgicky vycizelovaných koncertů v Divadle na Vinohradech, Lobkovickém paláci Pražského hradu či ve Dvořákově síni Rudolfina.
  • Z rubriky Festivaly, koncerty recenze na festivaly Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 2018, v němž na zahajovacím koncertě vystoupili Piotr Beczała a Sondra Radvanovsky a na dalších večerech např. varhaník Jaroslav Tůma, Sukův komorní orchestr s Nikol Kraft či Concilium Musicum Wien, dále na Concentus Moraviae, kde se vedle PKF – Prague PhilharmoniaMarkem Ivanovičem představila i Iva BittováOperou Diversa či orchestr z Bernu, věnující se staré hudbě, Les Passions de l´ame. Informace ale přinášíme i z Mezinárodního hudebního festivalu PETROF FEST 2018, na jehož slavnostním závěrečném galakoncertě byla přítomna i velvyslankyně Spojených států mexických – J. E. Rosaura Leonora Rueda Gutiérrez.
  • V rubrice Horizont v tomto  čísle  přinášíme ohlédnutí za Letní jazzovou dílnou ve Frýdlantě, která se poprvé v tomto příjemném městě na severu Čech konala před plnými pětatřiceti lety.
  • Z operního žánru, nabídnutého v poslední době na našich scénách, si určitě přečtěte recenzi na Prodanou nevěstu, uvedenou v Přírodním divadle v Šárce ke 100. výročí Československa, kde se hlavních rolí ujali Dana Burešová a Aleš Briscein, nenechte si však rovněž ujít souhrnné pojednání o přenosech z Aix-en-Provence v Kině 35, mezi nimiž najdete recenze na opery Sedm kamenů Ondřeje Adámka, Dido a Aeneas Henryho Purcella, Ariadna na Naxu Richarda Strausse a Ohnivý anděl Sergeje Prokofjeva.
  • Ze zahraničí jsme v říjnové upoutávce vybrali hodnocení Slavnostních her v Bayreuthu, kde byla letos uvedena nová inscenace Wagnerova Lohengrina, kterou hudebně nastudoval Christian Thielemann a k režijnímu zpracování byl poprvé vyzván Američan – Yuval Sharon. V hlavních rolích se představili Anja Harteros (Elsa) a Piotr Beczała (Lohengrin), vynikající však byli i Tomasz Konieczny v roli Friedricha Telramunda, Georg Zeppenfeld jako Král Jindřich a Waltraud Meier, která se do Bayreuthu vrátila po osmnácti letech, aby si tu vůbec poprvé ve své kariéře zazpívala Ortrud. Dalším festivalem, pořádaným u našich sousedů a navštíveným jedním z našich recenzentů, byly Mnichovské operní hry, a operami, které navštívil, Haydnův Orlando Paladino, Z mrtvého domu Leoše Janáčka a Wagnerův Parsifal. Mnohé čtenáře bude jistě zajímat i Čarostřelec ve Vídeňské státní opeře pod taktovkou našeho Tomáše Netopila.
  • Z rubriky Studie, komentáře si nenechte ujít:

zavedené seriály: Nejvýznamnější zahraniční festivaly, kde se   můžete v tomto čísle seznámit s dalšími, tentokrát dvěma operními festivaly v Německu s názvy Mai Internationale Festspiele Wiesbaden a Kurt-Weill-Festspiele, Dessau,   Portréty velkých klavíristů 20. a 21. století – s portrétem skvělé, tentokrát francouzské  klavíristky, která byla např. jakousi dvorní pianistkou členů Pařížské šestky, Ravela a Stravinského, Marcelle Meyer, Z historie a současnosti muzikálu – tentokrát s názvem Ozvěny minulosti i současnosti, kde se dočtete např. o překladateli Jiřím Joskovi, textaři Alanovi Jay Lernerovi ad.,  Muzikantské fugy – se zajímavostmi z životních peripetií  a „útěků“ hudebního učence, teoretika, historika, estetika a pedagoga Johanna Adama Hillera,  Celuloidová hudba  o držitelích Českého lva za hudbu k filmům Alois Nebel (Ondřeji Ježkovi a Petru Kružíkovi) a Ve stínu (Janu P. Muchowi a Michalu Novinském).

nové seriály: Žánrové obrázky z dějepisu českého jazzu s podtitulem Hudba ztracená, zapomínaná, připomínaná, kde se tentokrát dočteme o „bigbandovém zjevení zvaném Interjazz“, a Sto let s Leonardem Bernsteinem  s částí nazvanou Leonard a… Bůh.

  • V rubrice Knihy a notoviny si v tomto čísle můžete přečíst dvojstranu Novinek ze zahraniční muzikologické literatury, kde najdete knihy vydané letos v Polsku, Anglii, Francii, Německu, Španělsku či Itálii.
  • V rubrice Svět hudebních nástrojů se v cyklu Z našich houslařských ateliérů – Od dílny k dílně. Návrat k cyklu pohledů do světa houslařského řemesla – setkáme tentokrát s mistrem houslařem  Jaroslavem Nalezencem, který dokonce  rok opravoval housle i v Jižní Koreji.
  • A v rubrice Revue hudebních nosičů se v říjnovém čísle Hudebních rozhledů díky Zbyňku Brabcovi seznámíte s dalšími novinkami operních nahrávek na DVD, a můžete si přečíst i recenze na některá nově vydaná CD.

RADEK BABORÁK: Vzdělávání je důležitější než soutěžení

 

Markéta Jůzová

Mezinárodně proslulý hornista Radek Baborák, vynikající komorní hráč, dirigent a pedagog, zastává post kurátora 17. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Když jsme se setkali, hovořili jsme nejen o jeho říjnových koncertech na letošní hudební přehlídce, ale i o velkém záběru jeho aktuálních profesních aktivit v zahraničí…

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica usiluje o česko-německou spolupráci a nabízí koncerty posluchačům Libereckého kraje s přesahem do Ústeckého kraje a Saska. Sudetoněmecká oblast je spojena s bolestnou historií 20. století. Festival do krajů přináší hudební program s pozitivními idejemi…

I po sametové revoluci a desetiletích je vidět devastace oblasti. Stačí se jen rozhlédnout po kraji. Festival, sklárny, různé organizace a jednotlivci se snaží o zlepšení reality života krajů, což je velmi důležité. Kultura a vzdělávání patří k životu. Je nutné, aby byly ve zdejší lokalitě velmi podporovány.

Vaše účast na festivalu je vzhledem k vašemu postu kurátora omezená. Přesto už teď se mohou posluchači těšit na koncerty, v nichž v rámci hudební přehlídky u nás a v Německu vystoupíte. Které to budou?

Jsem rád, když festival může využít mých kontaktů. Těší mne, když kolegům mohu pomoci a zprostředkovat vedení přehlídky spolupráci s jinými hudebníky. Určitým způsobem se mohu za kvalitu programové nabídky zaručit. Nápady a plány na festivalový rok 2018 krystalizovaly již před uplynulým 16. ročníkem. Kulturní výměna mezi českými a německými kraji stále probíhá a jsme rádi, že budeme nejen u nás, ale i v naší sousední zemi pořádat komorní koncerty. Zájemci si mohou detailně prohlédnout náš program na webových stránkách www.lipamusica.cz.

V Zittau vystoupím 5. 10. sólově s varhaníkem Alešem Bártou a také s Českým hornovým sborem, koncert v Johanneskirche bude dirigovat Miloš Bok, který řadu skladeb pro nás upravil. Představíme dějiny zvuku lesního rohu od loveckých fanfár přes úpravy renesančních kompozic, které jsou velmi oblíbené a krásně zní. Program zahrnuje i romantickou hudbu a Bokovy soudobé skladby. V Bautzenu budu 26. 10. v sále Srbského národního souboru dirigovat Pražské komorní sólisty a 9. 11. v České Lípě v Jiráskově divadle povedu mistrovské kurzy.

Ve své profesní kariéře se již delší dobu věnujete nejen hraní na lesní roh, ale i dirigování a pedagogické činnosti. Jaké své aktivity byste rád vyzdvihl v souvislosti s vaším působením u nás a v zahraničí?

Ano, své profesní aktivity v současnosti dělím mezi sólové hraní, dirigování, komorní projekty a pedagogickou činnost. Ze svých novějších CD bych rád zmínil nahrávku skladeb W. A. Mozarta se souborem Baborák Ensemble. V Čechách jsem měl sólový koncert zatím naposledy s dirigentem Jiřím Bělohlávkem a Českou filharmonií, na rok 2018 jsem velký a slavnostní koncert neplánoval. V současnosti mé sólové koncerty probíhají v Asii, Japonsku a na Tchaj-wanu. Pravidelně jezdím koncertovat do Jižní Ameriky a z evropských zemí především do Německa. V Berlíně spolupracuji často s tělesem Sinfonie Orchester Berlin, vyučuji na škole Barenboim-Said Akademie a jsem členem Boulez Ensemble, který Maestro Daniel Barenboim založil. Občas vypomáhám v berlínské Státní opeře Pod lipami. Pedagogické profesi se věnuji i v Japonsku, jsem hostujícím profesorem v oboru hry na lesní roh na TOHO University v Tokiu.

Do Japonska jezdíte profesně velmi dlouho a váš záběr koncertního vystupování v zemi vycházejícího slunce je stále více rozmanitější a významnější. Je vám blízká japonská mentalita?

Japonská mentalita mi velmi vyhovuje. Líbí se mi obchodní přímost a standard, se kterým se hudebník v zemi setkává. Koncertuji v krásných sálech. Skvělá je kvalita cestování Shinkansenem a velký zájem posluchačů o vážnou hudbu.

Co vás nejvíce těší na koncertech v Japonsku?

Do Japonska jezdím koncertovat přes dvacet let. Jsem hlavním hostujícím dirigentem Yamagata Symphony Orchestra. Jsem také členem Mito Chamber Orchestra, jehož je Maestro Seiji Ozawa generálním hudebním ředitelem. Dlouho jsem byl Ozawovým asistentem. Obrovským krokem dál byla pro mne jeho nabídka, společně dirigovat s rozdělením po větách Symfonii č. 9 d moll, op. 125 Ludwiga van Beethovena u příležitosti slavnostního stého koncertu tělesa.

V Japonsku dostávám velké příležitosti. Těší mne, že mohu ukázat své schopnosti a hudební nadání z více stran. Rád hraji s japonskými muzikanty i na školách. V zemi je velká tradice rozšířenosti Brass Bandů, velkých dechových orchestrů, které hrají klasický repertoár. Občas diriguji jejich školní orchestry. Mám velkou radost, že jsem v Japonsku velmi aktivní.

Pokračování textu RADEK BABORÁK: Vzdělávání je důležitější než soutěžení

Dráždanská osudová Síla osudu

Drážďany,  Semperoper

Pavel Horník

 

Alexej Markov (Don Carlo) a Gregory Kunde (Don Alvaro) Foto c archiv Dresdner Semperoper – Jochen Quast

Síla osudu, toto náročné Verdiho dílo, které mělo premiéru v Petrohradě 1862 a v druhé, přepracované  verzi v Miláně 1869, se  mezi těmito lety  hrálo v Římě, Madridu, MET, Buenos Aires a na dalších jevištích. V Drážďanech bylo poprvé uvedeno neuvěřitelně pozdě, až v roce 1926 v nastudování legendárního německého dirigenta Fritze Busche.   V poválečné době mu nebylo v saské metropoli také příliš přáno. Naposledy se opera hrála v letech 1966–1975, ovšem v budově Schauspielhausu, který byl sídlem drážďanského operního souboru až do zrekonstruování a otevření budovy Semperovy opery v roce 1984.

Tuto v pořadí již svou 24. operu napsal Verdi podle libreta F. M. Piaveho (jako vsuvku bych zde rád připomenul, že petrohradskou verzi v replikách původních dekorací uvedlo Mariinské divadlo z Petrohradu pod Valerijem Gergievem na hudebním festivalu v Baden Badenu v roce 2000 a měl jsem to štěstí ji zhlédnout). Současné provedení v Drážďanech, které čerpalo z obou výše zmíněných verzí, tedy petrohradské a milánské, scénicky nastudoval významný anglický režisér Keith Warner. U nás režíroval přede dvěma lety ve Státní opeře Straussovu Elektru.  V Drážďanech se pak uvedl inscenováním několik operních děl s faustovskými motivy. Byly to Berliozovo Faustovo prokletí, Gounodův Faust a naposledy vloni  Doktor Faust od Ferruccia Busoniho.  Warner není milovníkem přesazování děje do moderního prostředí. Spolu s německou scénografkou Julií Müer a kostýmním výtvarníkem Tillem Steffensem z Lipska vytvořili scénicky   jednoduché, přesto výpravné a působivé dílo. Ono není jednoduché tuto rozsahem obsáhlou operu plnou zvratů a změn místa děje inscenovat. Základem scény byl velký dům, který se podle odvíjeného příběhu různě měnil a odkrýval své interiéry. Stál na rozcestí kříže dvou cest, bílé a černé. V těchto dvou barvách se v podstatě neslo pojetí celé dekorace.

Pokračování textu Dráždanská osudová Síla osudu

Klavírista Matyáš Novák dosáhnul mimořádného úspěchu na Mezinárodní klavírní soutěži Edvarda Griega v Bergenu – Norsko

Dvacetiletý český klavírista MATYÁŠ NOVÁK dosáhnul mimořádného soutěžního úspěchu.

Na 16. ročníku Mezinárodní klavírní soutěže Edvarda Griega v norském Bergenu získal ve finálovém kole 2. CENU a ocenění STEINWAY PRIZE. Součástí ceny je mimo finančního ohodnocení vystoupení na Roros Winter Chamber Music Festival 2019 a sólový recitál v německém Kielu v roce 2019 (Steinway Prize).

Finálové kolo se uskutečnilo v neděli 9. 9. 2018 od 18:00 hodin v Grieghallen v Bergenu. Soutěžící ve finálovém kole doprovodila Bergenská filharmonie pod taktovkou britského dirigenta Edwarda Gardnera a bylo přenášeno živě na internetu.

Matyáš Novák si pro své finálové vystoupení připravil Koncert a moll pro klavír a orchestr Roberta Schumanna a finálové klání zahajoval. Ve společnosti dalších dvou finalistů byl Matyáš věkem nejmladší (vítězi z Japonska je 25 a držiteli 3. ceny z Ruska 28).

Průběh soutěže určené klavíristům do 35ti let:

http://griegcompetition.com/news/results-2018

Ze 133 přihlášených vybrala porota na základě nahrávek 30 soutěžících: 1. kolo (30 minut) – 30 soutěžících, 2. kolo (30 minut) – 12 soutěžících, Semifinále (50 minut) – 6 soutěžících, Finále (2 připravené koncerty, z toho 1 Griegův – hraje se jeden) – 3 soutěžící

Foto  Matyáš Novák – © Robert Tichý

 

Odhalení jubilejního nástroje „Republika“

Roky plné osmiček na konci. I světoznámá hradecká firma PETROF se připojila k oslavám „100 let Československa“. Co jiného může továrna na výrobu akustických pian veřejnosti ukázat, než právě jubilejní nástroj, dělaný s láskou a precizností k tomuto významnému výročí.

Toto piano s názvem „Republika“ bylo vyrobeno pod vedením Ing. Ivana Vaculíka ve vývojovém oddělení firmy. Poprvé k němu usedne pianista Petr Voňka a zahraje v duchu prvorepublikové éry. Stane se tak 19. září 2018 v 19.00 hodin v novém kulturním centru PETROF Gallery, v prostorách hudební kavárny.

Přijďte mezi nás! Kromě nového modelu jsme si pro vás připravili i tematický koutek „Jak to bylo v PETROFu za první republiky“. Naši barmani namíchali speciální drinky k tomuto tématu. Těšit se můžete na míchaný nápoj Rychlé šípky, T. G. M. nebo drink První koruna.

Již nyní všichni diskutují nad tématem, jakou nástroj bude mít dýhu, velikost nebo výšku. Staňte se prvními, kdo toto jubilejní piano uvidí a také uslyší. Odhalte jeho tajemství jako první!

Více informací na: https://www.petrofgallery.cz/

Operu Národního divadla povede od sezony 2019/2020 Per Boye Hansen

Od září 2019 povede první český operní soubor renomovaný hudební manažer Per Boye Hansen, který dlouhodobě úspěšně působil v Norsku a Německu. Ředitel Národního divadla prof. MgA. Jan Burian s jeho jmenováním seznámil ministra kultury Antonína Staňka.

Výběr vhodných kandidátů na prestižní pozici probíhal od listopadu 2017. Hansen byl vybrán na základě doporučení výkonného ředitele prestižní mezinárodní organizace Opera Europa a dalších významných osobností evropského divadla a po konzultaci s Garanční radou ND.

Srpnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Ve znamení festivalů a s bayreuthskými extrémy

Pro srpnová „nej“ vybírám ze tří operních inscenací a dvou koncertů. V srpnu se uzavřel 19. ročník Letních slavností staré hudby poloscénickým provedením opery Andrého Campry Evropa galantní. V rámci 7. ročníku Festivalu Jarmily Novotné se na režijně pojatém koncertě představili účastníci interpretačních kurzů v Litni, které vedly Martina Janková a Markéta Cukrová. A protože do „nej“ vybírám z představení a koncertů, ať už jsem na nich byla kdekoli, nikoli však z přenosů (jakkoli ty z Aix-en-Provence byly i díky opeře Ondřeje Adámka Sedm kamenů a Václavovi Luksovi, který hudebně nastudoval Purcellovu Didonu a Aenea, mimořádně zajímavé), do seznamu pro srpnová „nej“ se dostávají tři představení z Bayreuthského festivalu – nová inscenace Lohengrina a z těch starších Bludný Holanďan a Mistři pěvci norimberští.

Pokračování textu Srpnová nej zážitků a propadáků dle Heleny Havlíkové

Velký úspěch houslistky Olgy Šroubkové na mezinárodní soutěži Shanghai Isaac Stern International Violin Competition

Ve dnech 8. srpna – 1. září 2018 se konala mezinárodní prestižní soutěž Shanghai Isaac Stern International Violin Competition, které se úspěšně zúčastnila houslistka Olga Šroubková a v silné mezinárodní konkurenci obsadila vynikající 2. místo a získala zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci díla současného čínského autora Qigang Chen: La joie de la souffrance. Rozhodla o tom mezinárodní odborná porota ve složení: David Stern, Vera Tsu Weiling, Zakhar Bron, Martin Campbell-White, Glenn Dicterow, Augustin Dumay, Daniel Heifetz, Emmanuel Hondré, Sreten Krstic, Weigang Li, Siqing Lu, Dora Schwarzberg, Philip Setzer, Maxim Vengerov a Lina Yu. Porota vybírala ze 174 nahrávek, ze kterých bylo do tříkolové soutěže vybráno 36 účastníků. Úspěch v této soutěži rozhodně nepatří k prvním oceněním této nadějné mladé houslistky. Olga Šroubková je laureátkou řady českých i mezinárodních soutěží, mezi nimiž jmenujme 1. cenu z Mezinárodní soutěže Pražské jaro (2017), 1. cenu a 4 zvláštní ocenění z mezinárodní soutěže Rodolfo Lipizer Prize (2016), 1. cenu z Chengdu International Violin Competition (2015), 4. cenu z prestižní čínské soutěže Zhuhai International Competition for Young Musicians (2015), 1. cenu z mezinárodní soutěže BRAVO! v Namuru v Belgii (2013), 2. cenu z mezinárodní soutěže Kloster Schöntal v Německu (2013); je také vítězkou Soutěže Nadace Bohuslava Martinů a držitelkou ocenění za nejlepší interpretaci skladby B. Martinů (2013). V současné době studuje na Hochschule für Musik, Theater und Medien Hannover pod vedením prof. Adama Kosteckého.

Více informací na: http://shcompetition.com/en/detail1.html?dataId=20180902003201

Odkaz na nahrávku výkonu Olgy Šroubkové z finálového kola této soutěže: https://www.youtube.com/watch?v=p-6oq9J3MMg

V případě Vašeho zájmu o doplňující informace týkající se Olgy Šroubkové nás kontaktujte na e-mailu production@camerata.cz

Pavel Haas Quartet triumfoval s nahrávkou Dvořákových kvintetů

Britský hudební měsíčník Gramophone vyhlásil v pátek 31. srpna vítěze cen Gramophone Awards 2018. Album vydané Supraphonem s nahrávkou Dvořákových kvintetů v podání Pavel Haas Quartet získalo ocenění v kategorii „Komorní hudba“. Slavnostní předání prestižních cen se uskuteční 13. září 2018 v jednom ze sálů De Vere Grand Connaught Rooms v londýnské čtvrti Covent Garden.

Gramophone Awards jsou přezdívány „Oscaři klasické hudby“. Každoročně je udělují kritici píšící pro britský časopis Gramophone. Ten vychází od roku 1923 a každý měsíc přináší recenze alb, rozhovory s umělci, portréty, reportáže z nahrávacích studií a články o nejnovějších trendech ve vývoji audiovizuální techniky. Ze stovek nahrávek vybírají porotci pro každou z kategorií šest nejlepších.

Pavel Haas Quartet, jenž vydává své nahrávky exkluzivně u vydavatelství Supraphon, získal letos svou v pořadí již šestou Gramophone Award za album s nahrávkou Kvintetů op. 81 a 97 Antonína Dvořáka. K nahrávání si přizval dva hosty: izraelského pianistu Borise Giltburga (vítěz soutěže Královny Alžběty 2013) a zakládajícího člena souboru Pavla Nikla. Že je Pavel Haas Quartet ve Dvořákovi doma, to potvrzují i další ocenění nahrávky (Diapason d´Or, Choc de Classica, BBC Music Magazine Recording of the Month atd.).

„Je to neuvěřitelné. Když jsme tuto cenu získali v roce 2006 poprvé, byl to šok. A i když je tato Gramophone Award už naše šestá, stále nevycházíme z údivu. Je to pro nás velká čest, zároveň je to svým způsobem zavazující. Jsme rádi, že nejen skrze naše hraní na koncertech, ale i prostřednictvím našich nahrávek mají posluchači možnost pochopit, že do hudby kromě velkého úsilí vkládáme i naše srdce. Skvělý impuls do nové sezóny!“, uvádí violoncellista Peter Jarůšek.

Ředitelka Supraphonu Iva Milerová k tomu dodává: „V Supraphonu jsme hrdí na to, že vydáváme nahrávky Pavel Haas Quartet, který získal historicky dosud nejvíce cen Gramophone Awards v kategorii komorní hudby. Velice si členů souboru vážíme nejen za jejich znamenitou práci a vztah k hudbě, ale také za to, jak skvělými lidmi jsou. Spolupráce s nimi je pro nás opravdovým potěšením.“

Oceněnou nahrávku Dvořákových kvintetů vydá Supraphon koncem října také na vinylové desce. Své vinylové podoby se souběžně dočká i další z oceněných alb Pavel Haas Quartet, a sice nahrávka Dvořákových Smyčcových kvartetů op. 106 a op. 96. Toto album získalo v roce 2011 Gramophone Award nejen v kategorii „Komorní hudba“, ale odneslo si i absolutní cenu „Nahrávka roku“.

Decca Classics vydává Glagolskou mši pod taktovkou Jiřího Bělohlávka

V pátek 31. srpna vydává Decca Classics nahrávku Janáčkovy Glagolské mše, Sinfonietty, Tarase Bulby a Šumařova dítěte, kterou Česká filharmonie natočila pod vedením Jiřího Bělohlávka. Spolu s Mou vlastí, která vyšla na začátku roku, je tato nahrávka jedním z  posledních snímků, které Jiří Bělohlávek pro společnost Decca Classics připravil.

Dvě ze čtyř skladeb uvedených na této nahrávce provedla Česká filharmonie ve světové premiéře: Šumařovo dítě pod taktovkou Otakara Ostrčila v roce 1917 a Sinfoniettu pod vedením Václava Talicha v roce 1926. Talich navíc dirigoval i pražskou premiéru Tarase Bulby v roce 1924.

 

Glagolskou mši orchestr v minulosti již nahrál s Karlem Ančerlem, Václavem Neumannem a Sirem Charlesem Mackerrasem, na tomto CD však poprvé s Jiřím Bělohlávkem, který si skladbu vybral pro First Night BBC Proms v roce 2011.

 

Nahrávky Jiřího Bělohlávka pro Decca Classics zahrnují komplet Dvořákových symfonií a koncertů, Slovanské tance a Stabat Mater. Pod vedením nového šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova Česká filharmonie před nedávnem zahájila Čajkovského projekt. První CD vyšlo v roce 2016 a obsahovalo Patetickou s předehrou-fantazií Romeo a Julie. V srpnu 2017 následovala symfonie Manfréd. Čajkovského projekt vyvrcholí v příštím roce rezidencemi v Praze, Vídni a Paříži a vydáním kompletu, na kterém vedle symfonií a tří klavírních koncertů nebudou chybět skladby Francesca da Riminy, Serenáda pro smyčce a předehra-fantazie Romeo a Julie.