Severočeské divadlo v Ústí nad Labem uvede v pátek 16. února 2018 v 19 hodin premiéru opery W.A. Mozarta Kouzelná flétna.
Německé libreto k opeře napsal Emanuel Schikaneder. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, jednoho z typů singspielu, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata. Kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, ve kterém princ Tamino za pomoci kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři Královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě. Rok po vídeňské premiéře se opera hrála i v Praze a to v budově dnešního Stavovského divadla 25. října 1792. Jde o jedno z nejhranějších děl světového operního repertoáru.
Premiérové obsazení : Královna noci – Natalia Tkachuk, Pamina – Gabriela Kopperová, Papagena – Soňa Godarská, Tamino – Jan Ondráček, Papageno – Petr Matuszek, Sarastro – Zdeněk Plech, Monostatos – Hector Manuel Mir, Mluvčí – Radek Krejčí, První ozbrojenec a Kněží – Milan Vlček a Serguey Nikitine, První dáma + První kluk – Jarmila Baxová, Druhá dáma + Druhý kluk – Hanna Zimina, Třetí dáma + Třetí kluk – Valeryia Vaygant. Režie a scéna Martin Otava. Asistent režie Tomáš Christian Brázda. Kostýmy Dana Haklová, Jan Skalický. Sbormistr Jan Snítil. Dirigent Miloš Formáček. Účinkuje orchestr a sbor Severočeského divadla.
Operu uvádíme v originále s českými titulky.
Poslední uvedení opery Kouzelná flétna v Severočeském divadle bylo v září roku 1999.
PREMIÉRA : 16. února 2018 v 19 hodin
REPRÍZY : 18. února 2018 v 17 hodin a 27. března v 19 hodin
DOBA A OKOLNOSTI VZNIKU KOUZELNÉ FLÉTNY
Kouzelná flétna, poslední Mozartovo dokončené operní dílo a také poslední premiérovaná opera za života skladatele (W. A. Mozart zemřel 5. prosince 1791, premiéra se konala 30. září téhož roku), je od svého vzniku velmi těsně spojována s hnutím svobodných zednářů.
V habsburských zemích první poloviny 18. století vzbuzovaly zednářské lóže nedůvěru a byly zakázány. Tím ovšem velmi přitahovaly pozornost. Dokonce i František Štěpán Lotrinský, pozdější manžel císařovny Marie Terezie, údajně v roce 1831 navázal v Holandsku kontakty se zednáři a byl sám členem lóže. Možná proto byl zpočátku pohled Marie Terezie na zednářské hnutí shovívavý. Ovšem po její korunovaci v roce 1740 vzrostl vliv katolické církve a zednáři začali být obviňováni z revolučních machinací. Teprve toleranční patent Josefa II., vydaný v říjnu 1780, omezil v monarchii náboženský monopol katolické církve a dopřál i zednářským lóžím větších svobod.
V evropských zemích byla členy loží řada významných osobností, z literátů a filozofů kupříkladu Johann Gottfried Herder, Gotthold Ephreim Lessing, Johann Wolfgang Goethe nebo Pierre-Augustin Caron de Baumarchais. Kontakty s lóžemi měli i četní hudební skladatelé, m.j. Johann Adolph Scheibe, Carl Philipp Emanuel Bach, Johann Gottlieb Naumann. Jedním z nejvýznamnějších příslušníků zednářského hnutí byl Joseph Haydn, od roku 1785 člen lóže Zur wahren Eintracht (K pravé svornosti).
Hudba byla pro zednářské lóže velmi důležitá, provázela všechny rituály a zasedání. Pro tyto účely zkomponoval v roce 1781 J. G. Naumann zednář- skou operu Osiris, v níž se dají rozpoznat mnohé podobnosti s libretem Kouzelné flétny, zejména v principu boje dobra proti zlu, rituálech zkoušek či sborovém zpěvu kněžích.
S vnitřním hudebním životem zednářských lóží byl též spjat Wolfgang Amadeus Mozart. Není zřejmé, kdy přesně se dostal do kontaktu se zedná- ři, pravděpodobně již v mladším věku. Ačkoliv byl doma vychováván jako římský katolík, k zednářství jej nejspíše přivedly obecné úvahy o filozofii života i náboženské názory.
Když Mozarta v posledním roce jeho života oslovil divadelní podnikatel a libretista Emanuel Schikaneder se žádostí o vytvoření nové opery pro jeho právě rozestavěné Divadlo na Vídeňce , skladatel neváhal. Jednak mu byl blízký pohádkový námět Schikanederova libreta se zednářskými prvky, ale hlavně stále horšící se finanční situace Mozartovi vlastně odmítnutí ani nedovolovala. Práci na Kouzelné flétně však zkomplikovala zakázka českých stavů, kteří si u Mozarta objednali kompozici slavnostní opery, která měla být provedena v Praze při příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Skladatel tuto nabídku rovněž přijal a ve velmi krátké době vytvořil operu seria La Clemenza di Tito (česky Shovívavost – či velkorysost – Titova, někdy též Titova dobrotivost). Premiéra před aristokratickým publikem se konala 6. září 1791 za skladatelova řízení. Mozartova hudba však u takto společensky vyhraněného publika pochopení nedošla, dokonce manželka císaře Leopolda II., dcera španělského krále Karla III. Marie Ludovica, nazvala Tita „německým nepořádkem“. O to více se Mozart po návratu do Vídně soustředil na brzké dokončení Kouzelné flétny, určené pro lidové publikum Schikanederova předměstského divadla. Opera byla za vcelku vlažného přijetí premiérována 30. září 1791, další reprízy však již vzbudily téměř senzaci. Přes některé komplikovanosti libreta a mnohou zednářskou symboliku si pak opera velmi rychle našla cestu nejen k vídeňské, ale též celosvětové popularitě.
Věříme, že i naše nové (v pořadí čtvrté poválečné) ústecké nastudování Kouzelné flétny₂ širokými výrazovými valéry této opery a krásou Mozartovy hudby osloví i vás, naše milé diváky.
Milan Kaňák, šéf opery Severočeského divadla
(s vyžitím podkladů Heinze Alfreda Brockhause)
Někdy ne zcela přesně bývá premiéra Kouzelné flétny situována přímo do Divadla na Vídeňce (Theater an der Wien). Na provozování a stavbu divadla pod tímto názvem obdržel E. Schikaneder od vlády licenci v roce 1786. Stavět se začalo o tři roky později, divadelní budova byla dokončena v roce 1801. V mezidobí 1787–1801 však hrálo divadlo v prozatímním působišti v obytném komplexu „Freihaus“ na tehdejším předměstí Wieden. Tam také byla Kouzelná flétna premiérována. (Záhlaví plakátu původní premiéry nese hlavičku „K. K. Privil. Wiedner Theater“. A pod tím začátek textu: „Heute Freytag den 30ten Semptember 1791.Werden die Schaußpieler in dem Kaißerl. Königl. Privil. Theater auf der Wieden die Ehre haben aufzuführen zum Erßtenmale: Die Zauberflöte.“)
Předchozí premiéry: 23. 10. 1969, 7. 10. 1983, 21. 9. 1999
KOUZELNÁ FLÉTNA
Opera o dvou dějstvích v originále s českými titulky
LIBRETO: Emanuel Schikaneder
DIRIGENT: Miloš Formáček / Jan Snítil
REŽIE: Martin Otava
SCÉNA: Martin Otava
KOSTÝMY: Dana Haklová, Jan Skalický
SBORMISTR: Jan Snítil
ASISTENT REŽIE: Tomáš Christian Brázda
OSOBY A OBSAZENÍ
Královna noci Hana Chelberg / Tereza Štěpánková / Natalia Tkachuk
Pamina Zuzana Ballánová / Gabriela Kopperová
Papagena Viktória Ballánová / Soňa Godarská / Monika Sommerová
Tamino Michal Bragagnolo / Jan Ondráček
Papageno Martin Matoušek / Petr Matuszek
Sarastro Josef Kovačič / Zdeněk Plech / Pavel Vančura
Monostatos Jaroslav Kovacs / Hector Manuel Mir
Mluvčí Radek Krejčí
První ozbrojenec Jaroslav Kovacs / Milan Vlček
Druhý ozbrojenec Otakar Hájek / Serguey Nikitine
První dáma Jarmila Baxová / Soňa Godarská / Monika Sommerová
Druhá dáma Hanna Zimina / Lucie Vagenknechtová
Třetí dáma Jana Kubicová / Valeryia Vaygant
První chlapec Jarmila Baxová / Soňa Godarská / Monika Sommerová
Druhý chlapec Hanna Zimina / Lucie Vagenknechtová
Třetí chlapec Jana Kubicová / Valeryia Vaygant
Kněží Otakar Hájek, Jaroslav Kovacs, Serguey Nikitine,
Milan Vlček
ORCHESTR A SBOR SEVEROČESKÉHO DIVADLA V ÚSTÍ NAD LABEM
Korepetice: Jan Snítil a Irina Lorenc
Inspicient: Kateřina Vídeňská
Nápověda: Eva Jelínková
Délka představení cca 2.45 hod
Přestávka po prvním dějství