Pražské jaro 2018

Pražské jaro v roce 2018 nabídne na 50 koncertů, které nadchnou jak milovníky velkého orchestrálního zvuku, tak obdivovatele hudby komorní, příznivce hudby současné nebo ty, kteří se zaujetím sledují nejnovější trendy poučené interpretace hudby minulých epoch. Prodej vstupenek bude zahájen tradičně 12. prosince.

Hlavní dramaturgickou linkou festivalu bude připomínka stého výročí založení republiky. Zazní hudba českých a slovenských autorů, jejichž tvorba nalezla odezvu na světových pódiích a přispěla tak k vytváření moderního kulturního obrazu Československa a České republiky v zahraničí. V této souvislosti připomeňme Bohuslava Martinů, Josefa Suka, Klementa Slavického, Pavla Bořkovce, Miloslava Kabeláče či Eugena Suchoně, ale i zástupce mladé skladatelské generace, jako je Michal Nejtek, Ondřej Adámek, Lukáš Sommer nebo Marko Ivanović.

Československý akcent se zrcadlí též v programech zahajovacího a závěrečného koncertu. Mou vlast zahraje Česká filharmonieTomášem Netopilem, závěrečný koncert bude patřit Slovenské filharmonii s novým šéfdirigentem Jamesem Juddem. Na programu bude zajímavý dialog dvou klasiků české a slovenské hudby 20. století – Eugena Suchoně a Leoše Janáčka. Žalm zeme podkarpatskej má pro formování slovenské kulturní identity v mnohém podobný význam jako Má vlast pro českou svébytnost. Vznik Janáčkovy Sinfonietty pak spadá přímo do počáteční dekády první republiky.

Pražské jaro se rovněž hlásí k oslavám 100. výročí narození Leonarda Bernsteina, vždyť jeho evropský debut se odehrál právě v rámci prvního ročníku Pražského jara (1946). V podání amerického dirigenta Keitha Lockharta, České filharmonie, předních muzikálových pěvců z Londýna zazní výběr z Bernsteinových slavných broadwayských muzikálů. Pod taktovkou dalšího Američana, Leonarda Slatkina, bude uvedena Bernsteinova monumentální Třetí symfonie. Tento koncert je zároveň věnován oslavám 70. výročí založení státu Izrael. Proto byla zařazena také Schönbergova skladba Ten, který přežil Varšavu či Mendelssohnův houslový koncert v interpretaci rezidenčního umělce Pražského jara 2018, Juliana Rachlina.

Světové orchestry a prvotřídní sólisté

Pražské jaro 2018 se pyšní silnou sestavou zahraničních symfonických orchestrů a ansámblů. Tuto řadu otevře 15. května Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam pod taktovkou šéfdirigenta Daniele Gattiho. Orchestr, který se od samého počátku činnosti těšil přízni význačných hudebních osobností v čele s Gustavem Mahlerem či Igorem Stravinským, slaví 130 let od založení. Odbornou kritikou často bývá stavěn na první místo na světě před slavné Vídeňské filharmoniky. V programu zazní Mahlerova Symfonie č. 1 známá pod titulem „Titán“. Mahleriáni dobře vědí, že tento amsterdamský orchestr patřil k průkopníkům v objevování této poměrně dlouho opomíjené osobnosti, jež se dnes již bez předsudků řadí k největším symfonikům vůbec. Pod vedením šéfdirigenta Willema Mengelberga již ve dvacátých letech 20. století uspořádali Mahlerově dílu dedikovaný festival a i v současnosti se orchestr řadí k jeho nejvíce oceňovaným interpretům.

V rámci tohoto koncertu se na festival Pražské jaro vrací jeden z nejslibnějších klavíristů nastupující generace Daniil Trifonov, a to s dílem par excellence, Prokofjevovým Klavírním koncertem č. 3 C dur. Skladba klade na interpreta ty největší požadavky jak technické, tak výrazové.
V podání mladého umělce, o němž The New York Times napsali, že „oplývá jiskřivou technikou
a vkusem pro virtuozitu
“, bude nevšedním zážitkem. S koncertem je taktéž provázán unikátní projekt nazvaný Side by Side, umožňující mladým hudebníkům – v tomto případě studentům Pražské konzervatoře – doslova na vlastní kůži zažít, jaké to je, zahrát si po boku těch nejlepších. Stane se tak v úvodní skladbě večera, Weberově předehře Euryanthe.

Koncert Varšavské filharmonie 18. května otevře světová premiéra skladby Ultramarine Michala Nejtka, který tento kus komponuje přímo na objednávku festivalu. Následný Houslový koncert č. 2 Karola Szymanovského dá vyniknout umění houslového virtuosa Borise Brovtsyna, jenž spolu s Varšavskou filharmonií vystoupí pod taktovou Jacka Kaspszyka, jedné z nejvýraznějších postav současné polské hudební scény. V Symfonii č. 4 G dur Gustava Mahlera se poté představí vycházející operní hvězda, sopranistka Slávka Zámečníková, která se stala absolutní vítězkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka roku 2016, kde rovněž získala zvláštní cenu Pražského jara.

Mahlerova hudba je linkou protínající i třetí koncert zahraničního orchestru – Budapest Festival OrchestraIvánem Fischerem. Spolu s vynikajícími zpěvačkami Christiane Karg, Elisabeth KulmanČeským filharmonickým sborem Brno 24. května přednesou Mahlerovu monumentální Symfonii č. 2 „Vzkříšení“.

Klavírista Leif Ove Andsnes je podle Wall Street Journal „…jedním z nejnadanějších hudebníků své generace…“. Norský rodák, který je pražskojarnímu publiku dobře znám z předchozích ročníků, se do Prahy vrací v doprovodu švýcarského orchestru Tonhalle Zürich, v jehož čele stane přední zástupce mladé dirigentské generace Lionel Bringuier. 22. května společně uvedou Klavírní koncert britského skladatele Benjamina Brittena, jenž je dílem poměrně málo uváděným, ač mimořádných kvalit. Podobně si ostatně stojí strhující Rugby z pera Arthura Honeggera. Jak sám název napovídá, je hudebním obrazem stejnojmenného sportu, jehož náboj, agrese a pohyb doslova čiší z každého taktu. V druhé polovině večera bude moci orchestr své kvality prokázat v Šeherezádě Rimského-Korsakova. Vždyť není nástroje, kterému by se v tomto půvabném díle nedostávalo sólové příležitosti.

Julian Rachlin – rezidenční umělec festivalu

Rezidenčním umělcem Pražského jara se v roce 2018 stane houslista, violista a dirigent Julian Rachlin. V rámci čtyř festivalových koncertů se představí v celé šíři těchto svých talentů. Sólistou Mendelssohnova houslového koncertu bude 14. května. V recitálu 16. května za doprovodu klavíristy Itamara Golana nechá vedle proslulých Stradivariho houslí „ex Liebig“ z roku 1704 zaznít také mistrovské viole z dílny Lorenza Storioniho (1785), zážitek, který by si nejen milovníci komorní hudby rozhodně neměli nechat ujít. Třetí jeho vystoupení 21. května nabídne kvartetní hudbu, 23. května stane jako dirigent v čele PKF – Prague Philharmonia. V úvodu koncertu doprovodí vítězku loňské Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, houslistku Olgu Šroubkovou. Ve finálovém klání oslnila porotu svým provedením houslového koncertu Petra Iljiče Čajkovského. Na Pražském jaru 2018 zahraje další ze slavných a extrémně náročných děl hudebního romantismu, Brahmsův Houslový koncert D dur.

Pražské jaro dějištěm světových premiér

Pražské jaro je jediným českým reprezentantem v prestižní Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM). Tato skutečnost je v souladu s tím, že nedílnou součástí programu Pražského jara jsou světové premiéry skladeb napsaných na jeho objednávku. Umělecký záběr Michala Nejtka je obdivuhodný: nové kompozice u něj objednávají věhlasné festivaly jako Varšavský podzim či Donaueschinger Musiktage, brněnské Národní divadlo na začátku této sezóny s velkým úspěchem uvedlo jeho operu Pravidla slušného chování. Jak již bylo výše uvedeno, na Pražském jaru se v podání Varšavské filharmonie odehraje světová premiéra jeho skladby Ultramarine. V podání prestižního souboru Klangforum Wien pak zazní světová premiéra díla Luboše Mrkvičky.

Vedle těchto dvou skladeb objednaných Pražským jarem se přívlastkem světové premiéry pyšní písňový cyklus Little Works Marko Ivanoviće (přednese švédská mezzosopranistka Katarina Karnéus).

Výčet světových premiér rozšiřuje vystoupení Epoque Quartet, jež přinese první uvedení skladeb EQ172 Alexeye Aslamase a Sluneční hodiny Jana Kučery. K oslavám stého výročí státnosti napsal Michal Müller Passacagliu 1918, kterou – rovněž ve světové premiéře – na festivalu uvede České noneto.

Graffe Quartet s hornistou Janem Vobořilem představí novinku André Previna Kvintet pro lesní roh a smyčcové kvarteto, kterou pro pražskojarní premiéru objednala Terezín Music Foundation. Ve spolupráci s touto nadací bude na koncertu vokálního ansámblu Martinů Voices poprvé představena skladba Jiřího Gemrota. V rámci tohoto večera taktéž dojde k českým premiérám děl Sivan Eldar a Erica Whitacrea. U Jiřího Gemrota festival taktéž objednal povinnou skladbu, kterou zahrají soutěžící v druhém kole Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro oboru lesní roh.

V české premiéře zazní Koncert pro harfu a orchestr Lukáše Sommera, a to v podání Jany Bouškové za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Čeští posluchači rovněž vůbec poprvé uslyší skladbu Karakuri Ondřeje Adámka. Stane se tak na festivalovém vystoupení ansámblu Prague Modern, kde pod taktovkou specialisty na soudobou hudbu, švýcarského dirigenta Baldura Brönnimanna, dále zazní díla klasiků současné hudby – Gérarda Griseye, Jonathana Harveye či Salvatora Sciarrina.

Výhradně současné hudbě budou věnovány tři festivalové večery. Vedle české Prague Modern to bude rakouský Klangorum Wien a vokální ansámbl Neue Vocalsolisten z německého Stuttgartu.

Klangforum Wien je dnes považován za světovou špičku v interpretaci soudobé hudby. Vedle zmiňované Mrkvičkovy světové premiéry uvede ještě dvě skladby, jež patří k jeho osvědčenému repertoáru německo-rakouské provenience: Monadologie XII z pera Bernharda Langa a dílo Speicher I od autora, který je v posledních letech hlavním reprezentantem střední generace německých skladatelů, Enna Poppe.

Neue Vocalsolisten sami sebe nepovažují za sbor, ale spíše komorní soubor tvořený sedmi vokálními sólisty. Na evropské scéně představují vrcholné těleso specializované na interpretaci soudobých kompozic kladoucích zvláštní nároky a vyžadujících inovativní a kreativní přístup. Na Pražském jaru budou hostovat poprvé, představí to nejlepší ze svého současného repertoáru. Všechny tři uváděné skladby vznikly pro Neue Vocalsolisten a byly jimi premiérovány. Zazní Liebesgedichte Georga Friedricha Haase, Le premier jour Giovanniho Bertelliho, večer uzavře 12 madrigalů, které zkomponoval Salvatore Sciarrino.

Stará hudba v mistrovské interpretaci

Monteverdi Choir a English Baroque Soloists patří k hvězdám současného barokního nebe. Spolu se svým zakladatelem a uměleckým ředitelem Sirem Johnem Eliotem Gardinerem představí v Praze výběr z kantátové tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Právě kantáty tvoří těžiště repertoáru obou souborů; za vše mluví všemi oceňovaná kompletní nahrávka celkem 198 Bachových duchovních kantát nahraná živě během velkolepého turné Bach Cantata Pilgrimage, v rámci něhož oba soubory zavítaly do více než šedesáti kostelů Evropy a USA. Událost magazín Gramophone označil za „jeden z nejambicióznějších hudebních projektů všech dob.“ V paměti pražskojarního publika zůstávají živé vzpomínky na legendární uvedení Bachovy Mše h moll roku 2010 – i tehdy pod Gardinerovým vedením vystoupili Monteverdi Choir a English Baroque Soloists.

Další ozdobou starohudební linky Pražského jara bude ansámbl Accademia Bizantina. Ten je proslulý svým originálním zvukem vycházejícím z noblesní tradice italské komorní hudby. Spolu se svým uměleckým ředitelem a oceňovaným cembalistou Ottaviem Dantonem přenese posluchače koncertu do období pozdně barokní Itálie, kolébky nástrojového koncertu. Program večera bude rámovat tvorba Antonia Vivaldiho, jehož hudba se skví hned na několika nahrávkách tohoto jedinečného orchestru, okouzlujícího posluchače nejen v jeho rodné Itálii.

Více než půl století patří Jordi Savall k nejvýraznějším postavám světa autentické interpretace staré hudby. Znovuobjevuje zapomenuté hudební poklady, neúnavně se pouští do hledání nečekaných souvislostí, zdůrazňuje přesah hudby, její moc ovlivňovat dějiny… A zároveň připomíná, že hudba je možná nejlepším zrcadlem naší historie. Z těchto principů vychází i Savallův rozsáhlý projekt Jerusalem, se kterým se po devíti letech vrací na Pražské jaro. Město Jeruzalém s jeho pět tisíc let starou historií je místem, ve kterém se potkávají všechna tři velká monoteistická náboženství Středomoří. V časech radostných byl cílem poutníků, jindy zase dobyvatelů. Etymologický význam názvu bývá vysvětlován jako město dvou mírů, tedy nebeského, který byl hlásán proroky, a pozemského, jejž vyhlašovali vůdci političtí. Jordi Savall a členové ansámblů Hespèrion XXI a La Capella Reial de Catalunya se pro tento projekt obklopili hudebníky židovskými, křesťanskými a muslimskými z Izraele, Palestiny, Řecka, Sýrie, Arménie, Turecka, Anglie, Francie, Španělska, Itálie a Belgie, aby v pestré paletě předestřeli barevnost Jeruzaléma, jenž je možná předkládán jako metafora dnešního světa.

Prodej vstupenek

Prodej vstupenek na koncerty 73. ročníku Pražského jara bude zahájen v úterý 12. prosince 2017 v 10:00 hodin jak online prostřednictvím webových stránek festivalu www.festival.cz, tak v celé prodejní síti Pražského jara.

V předvánočním čase Vaší pozornosti doporučujeme možnost zakoupit dárkové poukazy, které jsou nabízeny v nominálních hodnotách 500, 1000 a 2000 Kč.

Vizuální prezentace Pražského jara

Vizuální podoba festivalu Pražské jaro 2018 je i tentokrát dílem studia Dynamo design. Svým pojetím navazuje na velmi úspěšnou grafickou podobu minulého ročníku a pokračuje v konceptu „Musica Magica“. Po loňské ornitologicko-hudební exkurzi si nyní s příchodem jara do pražské kotliny přijdou na své především „entomuzikologové“, zkoumající fascinující tvory, v jejichž evoluci lze vystopovat zušlechťující vliv klasické hudby.

Kromě již známých čeledí, obývajících typická stanoviště poblíž koncertních sálů a operních dómů, se tu čas od času objevují zcela neznámé druhy, jejichž přítomnost dokáže způsobit senzaci jak ve vědecko-uměleckých kruzích, tak i mezi širokou veřejností. Nejpočetnějšími zástupci jsou tradičně hmúzáci aerofonní a chordofonní. Jejich projevy sahají od basového broukání, barytonového bručení a tenorového brumlání přes altové bzučení a bzikání až k mezzosopránovému a sopránovému drnkání, cvrkání, vrzání a pištění.

Někteří si také vyvinuli zcela specifické techniky preludování, kombinující dokonce vícero orgánů jako třeba pikolka lyrická. Nejznámějším z těchto zvukových polymorfistů je křídlatec rudolfinský, který je navíc endemitním druhem. Bohužel však patří také k nejohroženějším. I populace dalších přísně chráněných druhů, jako jsou Kapelník strunokřídlý, Basilišaj zasmušilý, Šalmajka andělská či Skarabrnkus iberský se ztenčují a je stále těžší je zaslechnout živě, v jejich přirozeném koncertním prostředí.

Naopak hojný výskyt zástupců řádu lepidochordoptera jako Kubelíček okvětníkový, Bohuslávek martináč či Hmatník Brahmsův dává naději, že o dech beroucí zážitky nebude nouze ani
v dalších letech. Podobně se vede i Trubadúrovi stěhovavému, Trumbelínovi smetanovému, Paroháčku horlivému, Cvrčuli pronikavé nebo Píšťalici bzučivé.

Navíc u mnoha druhů není nutné čekat na ukončení vývoje dospělců, stejně mimořádnými výkony se vyznačují již larvální nebo „nymfonická“ stadia. Často dokonce své imago čistotou přednesu a nadšením i předčí, jako Rafaelka ambroziánská nebo Synkopka madrigalská. A nelze nezmínit ani pozoruhodného zástupce třídy membranofona, Perkusníčka orchestrálního. Jeho nepřekonatelný cit pro rytmus, díky kterému často doprovází Tubachovce bojovného nebo Fistuli alikvotní, z něj činí jednoho z nejvyhledávanějších spoluhráčů.

Mějte tedy i letos v květnu a červnu oči i uši otevřené a pokuste se objevit interprety, kteří Vám každou procházku rozkvetlou symfonickou přírodou promění ve výjimečný zážitek.

Jubilejní ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného

Klavírní festival nesoucí jméno Rudolfa Firkušného letos vstupuje do jubilejního pátého ročníku. Pořádá jej Pražské jaro a tvoří jakousi protiváhu k velkému květnovému festivalu: je malou, na klavírní literaturu úzce zaměřenou akcí.

Oba festivaly však spojuje úsilí přinášet zážitek ze světové interpretační úrovně. Nejinak tomu bude letos. Mezi 19. a 28. listopadem se pražské publikum může těšit na skvělou sestavu klavíristů,
z nichž každý reprezentuje jedinečný umělecký pohled, každý přináší povznesení pražské koncertní sezóny.

Andrei Gavrilov je jedním z nejosobitějších klavíristů a žijících legend naší doby. Ať už hovoříme o jeho přístupu k interpretaci, jsme fascinováni životním osudem, v němž nalézáme epizody jako ze špionážních románů – byl tvrdě pronásledován KGB, přežil několik pokusů o otravu –, nebo jsme přitahováni jeho filosofickým pohledem na podstatu a smysl hudby. Všechny tyto zdánlivě nesouvisející aspekty se v jeho hře protínají. Pro pražský recitál připravil program s díly Schumanna a monumentální Sonátou h moll Franze Liszta. „Pokud se publikum v sále skrze mou hru nepromění, pokud si lidé neodnesou celoživotní zážitek, byl to špatný koncert,“ říká Gavrilov.

Těší nás možnost objevovat skrze nové talenty – proto se letošním debutantem festivalu stane francouzský rodák David Fray, jenž skloubí zdánlivě protikladné vlastnosti mladické energičnosti a svéhlavosti s nebývalou kultivovaností. „Nic nepůsobí předpřipraveně, každá repetice se objeví v novém světle. Ani po čtyřech přídavcích se publiku nechtělo opustit koncertní sál,“ napsal jeden kritik po Frayově berlínském recitálu.

Reprezentantem české klavírní školy bude Tomáš Víšek, jenž přinese zajímavé svědectví
o Rudolfu Firkušném jako skladateli. Poměrně málo je známá skutečnost, že skladatelské školení Firkušný získal u samotného Leoše Janáčka. Na tento koncert se osobně velmi těším.

Pierre-Laurent Aimard je mistrem nejmenšího hudebního detailu a klíčovou osobností dnešního hudebního světa. Také na svém druhém vystoupení v rámci našeho festivalu zůstane věrný Bachovi – tentokrát zahraje jeho Goldbergovy variace.

Letošní novinkou je koncert věnovaný hře na dva klavíry v podání temperamentního sesterského dua Khatii a Gvantsy Buniatishvili. „Gvantsa je zemí, já vzduchem,“ odpovídá Khatia na otázku, jak při společné hře vyvažují celkový zvuk. „Sesterské spříznění je skvělým předpokladem pro spontánní hru – jedna na druhou dokonale slyšíme, můžeme si užívat téměř bezmeznou volnost.“

Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro 2018

Jubilejní 70. mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro 2018 završí sérii „velkých“ nástrojů a po klavíristech a houslistech přijedou do Prahy tentokrát violoncellisté. I druhým letošním oborem bude oblíbený a pro nás v historii velmi úspěšný lesní roh. Uzávěrka přihlášek je tradičně až 1. prosince, proto zatím neznáme podrobnosti o soutěžících.

Soutěž začne jako vždy 7. května slavnostním zahájením a losováním pořadí vystoupení violoncellistů v Sále Martinů, kde se odehrají první dvě kola. Finále pak bude v Rudolfinu 13. května za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného Jiřím Rožněm a zazní samozřejmě Dvořákův violoncellový koncert. Své mistrovství budou muset navíc finalisté prokázat i sólově ve suitě Johanna Sebastiana Bacha.

Hornisté začnou soutěžit 9. května v Národním domě na Vinohradech. Finále bude opět v Rudolfinu, a to v novátorském formátu. Polovina koncertu bude komorní vystoupení finalistů se členy Wihanova kvarteta a v druhé polovině zazní Koncert pro lesní roh č. 2 Richarda Strausse
za doprovodu PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Markem Šedivým.

Také tentokrát se rozšíří sbírka skladeb napsaných speciálně pro naši soutěž. Premiérově zazní Pírka ptáka Ohniváka pro sólové violoncello od Ivana Kurze a Virtuosino pro lesní roh a klavír
od Jiřího Gemrota.

Složení porot obou oborů:

VIOLONCELLO

Předseda

Michal Kaňka – Česká republika

Členové

Mikael Ericsson – Švédsko / Česká republika

Anne Gastinel – Francie

Jens Peter Maintz – Německo

Christian Poltéra – Švýcarsko

Emil Rovner – Rusko / Německo

Quirine Viersen – Nizozemí

LESNÍ ROH

Předseda

Radovan Vlatković – Rakousko

Členové

André Cazalet – Francie

Jindřich Petráš – Česká republika

Kerry Turner – USA / Lucembursko

Ondřej Vrabec – Česká republika

Frøydis Ree Wekre – Norsko

Szabolcs Zempleni – Maďarsko

Seznam přihlášených kandidátů je průběžně aktualizován na stránkách soutěže. Jména přijatých do I. kola budou zveřejněna 20. ledna 2018.

Struktura partnerských vztahů v roce 2018

Nejdůležitějším podporovatelem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro je tradičně Ministerstvo kultury České republiky. Tato podpora je pro festival velmi důležitá nejen z hlediska finančního, ale i symbolického, jelikož festival Pražské jaro v roce 2018 ve své dramaturgii reflektuje 100. výročí vzniku Československa – klíčový milník v dějinách naší země.

Vedle Ministerstva kultury se festival uskuteční i za významné podpory Hlavního města Prahy, která má rok od roku vzrůstající tendenci.

Na pozici Partnera festivalu zůstává akciová společnost innogy Česká republika, která s Pražským jarem zůstává již dlouhou řadu let. Podílí se nejen na podpoře samotného festivalu, ale
i na mimořádných audiovizuálních projektech. „Dodávat energii Pražskému jaru je pro nás klasika. Již 24 let. Ale jako innogy, inovativní dodavatel energií a souvisejících služeb, máme také rádi dramaturgickou invenci pořadatelů festivalu. Již teď se těšíme na závěrečný koncert, jehož jsme patronem. Slovenská filharmonie pod vedením dirigenta Jamese Judda, tenorista Jan Vacík a Slovenský filharmonický sbor se sbormistrem Jozefem Chabroněm představí skladby Zdeňka Fibicha, Eugena Suchoně a Leoše Janáčka,“ uvedl Martin Chalupský, ředitel komunikace innogy v ČR.

Partnerem festivalu 2018 bude již potřetí agentura CzechTourism a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Toto partnerství se úspěšně rozvíjí díky tomu, že Pražské jaro je významným ambasadorem české hudební kultury v zahraničí a jako takové rok od roku přispívá k růstu kulturního turizmu do České republiky.

Česká televize je Generálním mediálním partnerem festivalu, Český rozhlas zastává pozici Hlavního mediálního partnera. Mediálním partnerem v oblasti tištěných a on-line médií je společnost Economia, a.s., vydavatel Hospodářských novin a provozovatel portálů iHNed.cz a aktualne.cz.

Partnerem koncertu České filharmonie 25. května 2018 v Obecním domě bude stavební společnost Subterra, a. s. Koncert pro svou partnerskou podporu Pražského jara vybírala letos Subterra z jeho rozsáhlé nabídky už po sedmadvacáté. Toto číslo vypovídá o hloubce našeho partnerství – partnerství dvou odlišných, ne však protikladných a v jistém smyslu se i vzájemně doplňujících lidských činností. Výsledky té naší – stavební jsou relativně dlouhodobé a ztělesňují úsilí
o zlepšení prostředí, v němž žijeme. Výsledky činnosti hudebního tělesa jsou naopak pomíjivé – tón dozní jen okamžik poté, co jej nástroj přestane vydávat – ale jen zdánlivě: jeho dotekem je posluchač slabě proměněn, ale proměněn a nakloněn do nového směru (Saint-Exupéry), schopen něčeho, co je nové a co má rovněž trvalejší hodnotu,“
uvedl Ondřej Fuchs, generální ředitel společnosti.

CETIN, Česká telekomunikační infrastruktura, pokračuje ve své podpoře Pražského jara
a bude i letos technologickým partnerem přímého přenosu zahajovacího koncertu festivalu v parku Kampa. „Velmi rádi přivítáme všechny zájemce o klasickou hudbu a věříme, že open air přenos se stane trvalou a vyhledávanou součástí podoby festivalu,“ říká Martin Vlček, předseda představenstva.

Dalším partnerem koncertu je akciová společnost Severočeské vodovody a kanalizace, jež spojí své jméno s koncertem PKF – Prague Philharmonia dne 23. května v Rudolfinu.

Oficiálním automobilem Pražského jara je i nadále Mercedes-Benz Česká republika s.r.o. Zdárně pokračuje i spolupráce s InterContinental Prague, který zůstává oficiálním hotelem Pražského jara. „Věřím, že si ani tento ročník nenechají milovníci vážné hudby ujít, odnesou si z něj nezapomenutelné dojmy a svou návštěvu spojí i s hotelem InterContinental Prague a nově zrenovovanou panoramatickou restaurací Zlatá Praha“, říká generální ředitel hotelu Robert Rudge.

Další partnerství jsou v jednáních. Zvláštní poděkování patří klubu Přátel Pražského jara, který sdružuje individuální dárce a fanoušky festivalu. Pražské jaro velmi děkuje všem svým partnerům a dárcům za spolupráci a podporu v dalším ročníku. Jsme přesvědčeni, že tato spolupráce je přínosem pro všechny zúčastněné a přispívá ke zkvalitňování kulturního života v České republice
i k šíření jejího dobrého jména v zahraničí.